Hlavní přehled

100. let Říjnové revoluce (10)

17. října. Lenin píše "Dopis soudruhům", ve kterém kritizuje chování Zinovjeva a Kameněva.

 

 

"Dopis soudruhům" je výrazným příkladem Leninovy publicistiky. Zásadní, výrazné, strohé, jasné a pravdivé. Uvedeme jako důkaz Leninovy polemiky jen dva odstavce z této práce.

"Není na světě síly kromě síly vítězné proletářské revoluce, která by od nářků, proseb a slzí dokázala přejít k revolučnímu činu. A čím více se bude proletářská revoluce oddalovat, čím více ji budou oddalovat události nebo kolísání kolísavých a nerozhodných, tím více obětí si vyžádá, tím obtížnější bude organizovat přísun a rozdělování obilí.
Otálet v povstání se rovná smrti - tak je třeba odpovědět těm, kdo mají smutnou "odvahu" dívat se se založenýma rukama, jak se prohlubuje hospodářský rozvrat, jak se blíži hlad, a odrazovat dělníky od povstání (tj. radit jim, aby počkali, aby se ještě spolehli na buržoazii)."

18. října. Lenin píše "Dopis členům bolševické strany" v souvislosti s tím, že Kameněv se jménem svým a jménem Zinovjeva vyslovil v listě Novaja žizň z 18. října proti ozbrojenému povstání a zveřejnil tak tajné usnesení strany.

Kameněv mimo jiné řekl: "Předpokládáme, že dnes, v daných podmínkách je naší povinnosti vyslovit se proti jakýmkoliv pokusům brát na sebe iniciativu spojenou s ozbrojeným povstáním, které by bylo určeno ke krachu a vedlo k těm nejničivějším následkům pro stranu, pro proletariát, pro osud revoluce. Sázet na toto všechno v nejbližších dnech by znamenalo učinit zoufalý krok. Naše strana je příliš silná, má před sebou příliš silnou budoucnost, než aby činila podobné zoufalé kroky."

V "Dopise členům bolševické strany" Lenin psal:

"Co z toho vyplývá?

Ve vrcholně závažné otázce boje v předvečer kritického dne 20. října dva "význační bolševici" v nestranickém tisku, a k tomu ještě zrovna v takovém listu, který v této otázce jde ruku v ruce s buržoazii proti dělnické straně, v takovém listu útočí proti neuveřejněnému usnesení ústředí strany!"

19. října. Lenin píše "Dopis ústřednímu výboru SDDSR(b)", věnovaný stejné otázce.

20. října. Na zasedání ÚV strany se projednává "Dopis ústřednímu výboru SDDSR(b)", napsaný Leninem 19. října.

Dzeržinskij, který vystoupil jako první, navrhl, "aby byl Kameněv zcela odstraněn od politické činnosti. Pokud šlo o Zinovjeva, odvolal se na to, že ten se ukrývá před úřady a neúčastní se stranické práce. Sverdlov řekl, že Kameněvův čin nemůže být ničím ospravedlněn, ale že ÚV nemá právo vylučovat ze strany.

Navrhl, aby bylo přijato Kameněvovo odstoupení z ÚV. Stalin vystoupil na zasedání dvakrát. Nejprve navrhl, aby bylo projednání této otázky přesunuto na zasedání ÚV, a když byl tento návrh zamítnut, prohlásil ve svém druhém vystoupení, že "vyloučení ze strany není recept" a navrhl, aby byli Zinovjev a Kameněv donuceni podřídit se usnesením ÚV a přitom zůstali členy ÚV. Stejný názor vyslovil Stalin i na stránkách listu Rabočij puť v redakční poznámce uveřejněné 20. října (2. listopadu), před schválením usnesení ústředního výboru. V tomto příspěvku Stalin psal, že prudkost Leninova tónu vůči Zinovjevovi a Kameněvovi nemění nic na tom, "že jsme v podstatě stejného názoru". Tento příspěvek byl uveřejněn už poté, co Kameněv vystoupil v listě Novaja žizň a co se Lenin ve svých dopisech vyjádřil k chování Kameněva a Zinovjeva.

ÚV schválil Kameněvovo prohlášení o jeho odchodu z ústředního výboru.

Zinovjevovi a Kameněvovi bylo uloženo nevystupovat s žádnými prohlášeními proti usnesením ÚV.

Odpůrci povstání, zjevní i skrytí, tak či onak kritizovali Leninovo stanovisko. Například Zinovjev a Kameněv tehdy vyjadřovali názor, že socialistická revoluce nebude podpořena ani uvnitř země, ani v zahraničí. Toto stanovisko bylo podmíněno nejen jejich osobními vlastnostmi (zbabělost, kolísání a nejistota), ale odráželo i nálady té části dělnické třídy, která byla pod dojmem červencových událostí, nechtěla riskovat a vyčkávala.

Trockij nepovažoval Leninův plán za nic více a za nic méně, než za "stranické spiknutí". Stavěl proti Leninovu plánu své pojetí. Žádal, aby se počkalo na zahájení II. sjezdu sovětů (64), kterému prý Prozatímní vláda prostě předá svou moc. Po několika letech v článku "Poučení z Října" Trockij sám uznal, že s povstáním nepospíchali.

Pokračování

Poznámky

(64) DRUHÝ VŠERUSKÝ SJEZD SOVĚTŮ dělnických a vojenských zástupců se konal 25.-21. října (7.- 9. listopadu) 1917 v Petrohradě ve Smolném (viz pozn. 68). Sjezd vyhlásil na základě vítězství říjnového ozbrojeného povstání v Petrohradě nastolení sovětské moci v zemi. Sjezd schválil první sovětské dekrety o míru a o půdě. Byla vytvořena první sovětská vláda - rada lidových komisařů.

Napsal Milan Tůma Zobrazeno: 2492