Hlavní přehled

Nečekané přepadení?

warNa úsvitu 22. června 1941 přepadlo fašistické Německo neočekávaně a věrolomně Sovětský svaz ..."



 

Těmito slovy začínají dodnes v učebnicích dějepisu kapitoly o účasti SSSR ve druhé světové válce. O tom, že to byl věrolomný čin, není nejmenších pochyb. Ale do jaké míry byl neočekávaný?

Abychom do této otázky vnesli aspoň trochu jasno, otevřme zázrakem dochované, zázrakem nespálené staré desky se zažloutlými stránkami a polovybledlým razítkem Přísné tajné. Obsahují zprávy sovětské agentury zaslané do ústředí v předvečer útoku fašistického Německa na Sovětský svaz.

Informace Výzvědné správy generálního štábu Rudé armády (VS GŠRA) o radiogramech „Ramsaye" (Richarda Sorgeho) z Japonska:

„18. listopadu 1940. První zpráva o možném útoku Německa na SSSR.

28. prosince 1940. Zpráva, že na základně v Lipsku byla ze 40 divizí postavena nová rezervní armáda wehrmachtu.

1. března 1941. Zpráva o přesunu 20 německých divizí z Francie k sovětským hranicím, kde už stojí 80 divizí.

5. března 1941. Došel mikrozáznam Ribbentropova telegramu německému velvyslanci v Japonsku generálu Ottovi s informací, že Německo zahájí válku proti SSSR v polovině června 1941. Náčelník VS GŠRA generálporučík F. I. Golikov, Moskva 1. dubna 1941."

Tajný agent „Jestřáb":

„3. května 1941. Dnes večer na večeři v Aragvi (restaurant v centru Moskvy) zvedl von B. číši na sovětsko-německé přátelství. Připíjeli Němci i naši. Jak mi řekl von B., on osobně pochopil, že v německo-sovětských vztazích nastal zásadní obrat přede dvěma lety, kdy se 3. května 1939 na poslední stránce Pravdy objevila stručná zpráva: "Maxim Litvinov byl na vlastní žádost zproštěn funkce lidového komisaře zahraničních věcí." Von B. prohlásil, že si Stalin počínal velice moudře, když sesadil Žida Litvinova a na jeho místo jmenoval árijce Molotova. Odstraněním Litvínova se Stalin zřekl politiky kolektivní bezpečnosti a upevňování Společnosti národů...

Von B. vyprávěl dosti podrobně a otevřeně o své účasti na sovětsko-německém jednání 15. až 21. srpna v Moskvě. Podle jeho slov nabídl pakt o nenapadení Vjačeslav Molotov, zřejmě ze Stalinova pověření. Molotovovým návrhem, jejž tlumočili hrabě von der Schulenburg (1) a Ribbentrop (2), byl Hitler nadšen.

V poledne 23. srpna byl von B. členem doprovodu hraběte von der Schulenburga, který na moskevském letišti vítal Ribbentropa. Německá delegace přiletěla dvěma obrovskými kondory. Večer Stalin a Molotov přijali Ribbentropa v Kremlu. Během tříhodinového jednání Stalin zdůraznil, že nehodlá tahat kaštany z ohně za Velkou Británii. Po přestávce se setkali znovu; přípitky pak zněly dlouho přes půlnoc.

Von B. řekl, že jak Němci dobře vědí, pokoušel se Roosevelt už 5. července vymluvit Stalinovi dohodu s Němci tvrzením, že přistoupí-li Stalinova vláda na takovou dohodu, právě tak neodvratně, jako se noc střídá se dnem, přepadne Hitler Sovětský svaz, jakmile přemůže Francii.

Berlín s velkým uspokojením přijal Molotovův projev z 31. října na zasedání Nejvyššího sovětu, zejména tato jeho slova: "Vládnoucí kruhy Velké Británie a Francie ze sebe dělají bojovníky za demokratická práva národů proti hitlerismu... Ale každý pochopí, že ideologii neni možno zničit násilím ... Proto je nejen nesmyslné, ale i zločinné vést válku, jako je válka za ,zničení hitlerismu' zastíraná falešnou vlajkou boje za "demokracii".,."

Tajný agent „Carmen":

„4. května 1941. Jak už jsme se dozvěděli od pramene, americký velvyslanec Laurence Steinhardt si pronajal a v současné době zařizuje velkou vilu v Tarasovce u Moskvy. Podle slov jeho manželky v rozhovoru s vedoucím kanceláře agentury Associated Press Henrym Cassidym si velvyslanec pronajal tuto vilu proto, že je přesvědčen, že Německo velmi brzy — už letos v létě — přepadne Sovětský svaz a bude bombardovat Moskvu. Po vzoru velvyslancovy manželky odesílají téměř všichni pracovníci velvyslanectví svůj osobní majetek do USA. Mnozí shromažďuji zásoby potravin, které nakupují ve Finsku."

Tajný agent „Almaz":

„5. května 1941. V našem rozhovoru charakterizoval Cholerton (3) britského velvyslance, levého labouristu sira Richarda Stafforda Crippse, jako oddaného přítele Sovětského svazu. Podle jeho slov vynikající právník sir Stafford Cripps prostudoval stenogramy procesů proti nepřátelům lidu" a tvrdí, že v nich neshledal žádné porušení zákonnosti. Vyšinského nazývá ušlechtilým idealistou.

Cripps slyšel už počátkem letošního února od řeckého vyslance, že prý Němci hodlají na jaře přepadnout Rusko. Ale Stalin Crippsovi neuvěřil...

V dubnu se pokusil Stalina opětovně varovat sir Winston Churchill. Od britské agentury v Polsku okupovaném nacisty došly poplašné signály o soustřeďováni německých vojsk v Polsku. Koncem dubna oznámil Cripps sovětskému představiteli přesné datum, kdy Hitler přepadne SSSR: 22. června 1941. Stalin však nevěřil, a proto dokonce i Cholerton vůči všem těmto signálům ztratil důvěru..."

Tajný agent „Ernst":

„5. května 1941. Německý velvyslanec hrabě von der Schulenburg dnes oznámil sovětským občanům z personálu velvyslanectví, že si máji hledat jiné zaměstnání..."

Tajný agent „Jestřáb":

„9. května 1941. Dále přešla řeč na likvidaci nepřátel lidu v letech 1937 až 1938. Od pramene vím, že nikdo v diplomatickém sboru nevěří, že by se Tuchačevskij, Jegorov, Jakir, Gamarnik, Kork, Uborevič, Primakov, Ejdeman, Putna, Feldman a 35 000 jejích "kompliců" z rad maršálů, generálů a velitelů Rudé armády sebeméně provinili proti sovětské moci. Neprovinili se prý ani vůči soudruhu Stalinovi. Vším je údajně vinna jedině podezíravost soudruha Stalina.

Pramen uvedl, že americký vojenský atašé plukovník Faymonville ve svém kruhu prohlásil, že Německo nemá ani tolik zlata, aby za ně mohlo koupit takové lidi, že takoví lidé nezrazují, že nikoliv oni, nýbrž Stalin zostudil Rudou armádu a orgány NKVD, jež prý přehlédly tak obrovského "trojského koně"!

Dále pramen uvedl, že v listopadu 1937 generál Goering právem veřejně prohlásil, že Rudá armáda pozbyla po čistce v nejvyšším velitelském sboru bojeschopnosti, z čehož vyplývá, že ji Německo musí dorazit, dokud se nevzpamatuje a nevytvoří si nové kádry.

Už úplně opilý dodal, že popravou bývalého náčelníka výzvědné služby Berzina a jeho nejlepších pomocníků přišla Rudá armáda o oči a uši a že likvidace tak zkušených profesionálů, jako byl Artuzov, odňala čekistické rozvědce zrak i sluch... Musel jsem se nesmírné ovládat a sebrat veškerou svou vůli k tomu, abych se udržel a nevyzradil své pobouření  nad jeho  nestydatými  protisovětskými výpady a pomluvami..."

Náměstek lidového komisaře zahraničních věcí SSSR Andrej Vyšinskij:

„20. května. Velvyslankyně SSSR ve Stockholmu Alexandra Kollontajová oznamuje, že soustřeďování německých vojsk na sovětských hranicích je největší v dějinách.

22.  května. Zástupce vojenského atašé v Berlíně Chlopov hlásí, že útok Němců na Sovětský svaz je stanoven na 15. června, ale že k němu může dojít už i počátkem června.

23.  května. Náš vojenský atašé v Berlíne generál Tupikov začal dodávat denní souhrnná hlášení o válečných přípravách Německa. Dekanozov (5) varoval, že vojáci nebezpečí silně přehánějí."

Tajný agent „Ernst":

"19. května. Velvyslanec SSSR v Německu V. G. Dekanozov během pobytu v Moskvě navštívil společně s tlumočníkem V. N. Pavlovem německého velvyslance v Sovětském svazu hraběte von der Schulenburga a jeho nejbližšího přítele Gustava Hilgera. Během přísně důvěrného rozhovoru se von der Schulenburg pokusil Děkanozova upozornit na úmysl svého führera rozpoutat válku proti SSSR. Vladimír Dekanozov o tomto rozhovoru podal hlášení soudruhu Berijovi (6). Ten to označil za pokus Němců vydírat SSSR."

Ze zprávy sovětského vojenského námořního atašé v Berlíně admirála M. A. Voroncova:

„1. června. Německo přepadne Sovětský svaz 20. až 22. června."

Tajný agent „Ernst":

„11. června. Předevčírem dostalo německé velvyslanectví z Berlína instrukci, aby bylo za sedm dní připraveno k evakuaci. Ve sklepě začali pálit listiny."

Telefonogram generála A. Poskrjobyševa (7):

„13. června. Dnes přijal J.V.Stalin admirála V. I. Kuzněcova na jeho vlastní žádost. Vasilij Kuzněcov ohlásil, dokonce i se statistickými údaji, že všechny německé lodě byly odvolány ze sovětských přístavů, a požádal o dovolení odvolat všechny sovětské lodě z přístavů v Německu. Stalin ho usadil: Což admirál nečetl dnešní zprávu TASS, která vyvrací provokační pověsti o útoku Německa na Sovětský svaz? Všude je to samá provokace. Všichni naši nepřátelé a falešní přátelé se nás pokoušejí rozeštvat s Hitlerem..."

Rezident „Ramsay":

„13. června. Opakuji, že na úsvitu 22. června 1941 zahájí devět armád sestávajících ze 150 divizí ofenzívu na široké frontě."

Tajný agent „Ernst":

„14. června 1941. Všichni na německém velvyslanectví dnes komentují zprávu TASS. Obzvláštní pozornost se věnuje následujícím řádkům: Německo podle informací Sovětského svazu dodržuje podmínky sovětsko-německého paktu o nenapadení. Pověsti o úmyslu Německa pakt porušit a podniknout útok na Sovětský svaz nemají nejmenší opodstatnění..."

Tajný agent „Almaz":

„17. června 1941. Cholerton je velmi rozčilen. Řekl o zprávě TASS ze 13. června, že je to, jako kdyby odsouzenec na smrt s oprátkou na krku dementoval skutečnost a dokazoval, že kat je jeho přítel a dobrodinec. Je pobouřen odmítnutím I. M. Majského (8) vyslechnout nabidku A. Edena (9) o poskytnutí pomoci Rusku..."

Tajný agent „Carmen":

„19. června 1941. Novinářka Alice Leonová-Mouthsová vykládá všem na americkém velvyslanectví, že prý jí druhý tajemník německého velvyslanectví von Watter, když se s ni setkal při návštěvě amerického velvyslanectví, řekl doslova toto: "Lituji, že jsem vás dezinformoval, když jsem jako datum vpádu uváděl 17. červen. Přepadení je stanoveno na 21. června."

Večer, před hodinou, velvyslanec L. Steinhardt oznámil, že se všechny ženy z americké kolonie v Moskvě musejí připravit na evakuaci v nejbližších dnech... A. Leonová-Mouthsová je přesvědčena, že von Walter tak upozornil Američany na přepadení Sovětského svazu Německem. Řekla s výmluvným pohledem na mě: "Všichni už jsou neustálým varováním Rusů unaveni!..."

Tajný agent „Věrný":

„20. června 1941. Velvyslanec Steinhardt odpoledne projížděl silnice vedoucí z Tarasovky na východ, aby určil, které z nich použít pro případ evakuace. Jezdil po nich sem a zase tam tak dlouho, až jeho vůz zadrželi místní kolchozníci, neboť velvyslance považovali za špiona. Zachránili ho příslušníci zvláštní stráže, kteří ho následovali, legitimovali se a nařídili kolchozníkům, aby se rozešli..."

Tajný agent „Jestřáb":

„20. června. Všichni na velvyslanectví jsou nesmírně udiveni zprávou TASS ze 13. června, jež ostře vyvrací ,absurdní pověsti' o blížící se válce mezi Německem a SSSR, šířené sirem Richardem Staffordem Crippsem a jinými válečnými paliči. Ještě více se diví tomu, že 19. června odjel na dovolenou Andrej Ždanov, tajemník ÚV VKS(b), jehož diplomatický sbor považuje za Stalinovu ,pravou ruku' a za jeho pravděpodobného nástupce. V posledních dnech se diplomatický sbor dozvěděl, že náčelník Hlavní politické správy dělnickorolnické Rudé armády generál Lev Mechlis rozeslal na příkaz Lavrentije Beriji do vojsk své zástupce, kteří oficiálně prohlašují, že žádná válka s Německem nebude, že se provokativní pověsti musejí nemilosrdně potírat, a to i nejtvrdšími represemi."

Tajný agent „Carmen":

„20. června 1941. Nechápu, co se děje. Soudě podle všeho nás Německo opravdu v nejbližším okamžiku napadne! Ale neznámo proč nikdo na žádné mé signály nereaguje. Co se děje?! Žádám, aby mé informace byly sděleny nejvyšším orgánům moci!... Prosím o to a žádám to jako čekista, jako sovětský občan, jemuž je osud jeho vlasti drahý!..."

Z telefonogramú leningradské správy Baltského obchodního loďstva:

"20. června. V noci na 20. června jsme zachytili radiogram, patrně ze sovětské nákladní lodě Magnitogorsk, kterou německé úřady neznámo proč zadržely ve gdaňském přístavu. Radista Jurij Stasov oznámil radiogramem, že loď byla zadržena a nemůže vyplout na moře. Následovala slova: "Neposílejte jiné lodě ... Jurij... Jurij... Německé přístavy zadržují sovětské lodě ... Protestujte ... Jurij... Jurij..." Na naše otázky Magnitogorsk neodpovídá. Mlčí i ostatních pět lodí zakotvených v německých přístavech. Náměstek náčelníka politického oddělení správy N. Pavlenko."

„21. června. Poslední německá loď opustila naše přístavy 15. června. Odjel na ní poslední z německých odborníků, kteří se podíleli na stavbě nedokončeného německého křižníku zakoupeného Sovětským svazem. N. Pavlenko."

Z radiogramu velvyslance SSSR v Německu V. G. Děkanozova:

„21. června. Dopoledne jsem zpravodaji TASS soudruhu I. F. Filippovovi a pracovníkům velvyslanectví oznámil, že ke znepokojení a panice není důvodu, že se našimi nepřáteli nesmíme nechat obalamutit a že musíme umět rozlišovat mezi pravdou a propagandou. Představitel NKVD I.Achmedov dostal hlášení našeho agenta, že prý zítra, tj. v neděli 22. června, Německo přepadne SSSR. Řekl jsem jemu i jeho nadřízenému B. Kobulovovi, aby takových ,kachen' nedbali, a poradil jsem našim pracovníkům, aby si zítra udělali výlet do přírody."

Z radiogramu generála Nikolaje Susloparova, sovětského vojenského atašé ve francouzském Vichy:

„21. června 1941. Jak tvrdí náš rezident Gilbert, jemuž jsem samozřejmě neuvěřil, velení wehrmachtu dokončilo přesuny svých vojsk na sovětské hranice a zítra, tj. 22. června 1941, nečekaně napadne Sovětský svaz..." (Stalinova poznámka červeným inkoustem; „Tato informace je britskou provokací. Zjistit, kdo je autorem, a potrestat.")

Z hlášení L P. Beriji J. V. Stalinovi:

„21. června 1941. Znovu naléhám na odvolání a potrestáni našeho velvyslance v Berlíně Vladimíra Děkanozova, který mě nepřestává bombardovat dezinformacemi o údajně připravovaném přepadení SSSR ... Jako datum tohoto ,přepadení' oznámil zítřek ...

Totéž hlásil i generálmajor V. I. Tupikov, vojenský atašé v Berlíně. Tento generálský tupec tvrdí, že tři skupiny armád wehrmachtu podniknou ofenzívu na Moskvu, Leningrad a Kyjev. Odvolává se na svou berlínskou agenturu. Drze požaduje, abychom těm lhářům opatřili vysílačku...

Generálporučik F. I. Golikov, náčelník výzvědné správy, v níž ještě nedávno řádila Berzinova banda, si stěžuje na Děkanozova a na svého podplukovnika Novobranceva, který rovněž lživě tvrdí, že prý Hitler proti nám na našich západních hranicích soustředil 170 divizí. Ale já i mí lidé, Josife Vissarionoviči, jsme neochvějně pamětlivi vašich moudrých slov, že roku 1941 nás Hitler nenapadne!..."

Na starých složkách, v nichž jsou uložena tato hlášení, jsou vybledlým fialovým inkoustem napsána čísla archívního fondu. Při otvírání desek nás přímo udeří do očí závěr psaný plnicím perem, na něž pisatel silně tlačil: „V poslední době se mnozí pracovníci nechávají nachytat na drzé provokace a rozsévají paniku. Tajní agenti („Jestřáb", „Carmen", „Almaz" a „Věrný") nechť jsou za soustavné dezinformace zlikvidováni v táborech jako pomahači mezinárodních provokatérů, kteří by nás chtěli znesvářit s Německem. Ostatním udělit přísnou důtku s výstrahou." Podpis: „L.Berija, 21. června 1941."

Jak upozorňovaly zasvěcené osoby, na úsvitu 22. června 1941 porušily letecké armády s kříži na křídlech vzdušný prostor SSSR. Holínky okupantů dupaly po pokojných polích. Nešťastné ženy a děti plakaly...

Byla to chyba v analýze situace, anebo podcenění věrolomnosti toho druhého?

Z dokumentární studie Ovidije GORČAKOVA "V PŘEDVEČER NEBOLI KASSANDŘINA TRAGÉDIE" (Nakanuně, ili tragedija Kassandry). Přeložila Věra PICKOVÁ

(1) Friedrich Werner von der Schulenburg — německý velvyslanec v SSSR.
(2) Joachim von Ribbentrop — ministr zahraničí hitlerovského Německa.
(3) Cholerton  —  pracovník britského  velvyslanectví v SSSR.
(4) Z řad nejvyššího vedení Rudé armády.
(5) Vladimír Dekanozov — velvyslanec SSSR v Berlině
(6) Lavrentij Berija — náměstek předsedy rady lidových komisarů, lidový komisař vnitra (NKVD) a kurátor služby Státní bezpečnosti
(7) Generál Alexandr Poskrjobyšev — poradce a tajemník Josifa Stalina   
(8) Ivan Majskij — velvyslanec SSSR ve Velké Británii
(9) Anthony Eden — ministr zahraničních věci v Churchillově vládě

Napsal Milan Tůma Zobrazeno: 4137