Hlavní přehled

Venezuela dnes

– to je Rusko v roce 1917 a 1991

 

 

Bývalý poslanec státní dumy Andrej Tumanov navštívil s parlamentní misí nejproblémovější zemi v Latinské Americe. Otázky pokládala za Komsomolskou Pravdu Galina Sapožnikovová: 

Ve Venezuele situace doutná dlouhou dobu, od smrti Hugo Chavese. Ale teď, zdá se, je opravdu cítit oheň. Hyperinflace, nedostatek potravin, obrovská pouliční kriminalita – na základě této situace se zdá, že držet loď na hladině je téměř nemožné. Nemůžeme říci, že nástupce Chaveze, prezident Venezuela Nicolas Maduro, nic nedělá. Snaží se. Ale opozice také nespí – a tak se země řítí do pekla.

Nepokoje v Caracasu začaly před třemi lety, a to souběžně s Maidanem na Ukrajině. Obrázky si jsou tak podobné, že se zdá, že v Kyjevě, i v Caracasu, pracuje totožný tým, který komponuje stejné slogany a karikatury ve stejné tiskárně. Proto nikoli náhodou vznikl předpoklad, že z „revoluční situace“ ve Venezuele, jako obvykle, trčí „velké americké uši.“

Na Ukrajině se převrat podařil, ale ve Venezuele, kde bylo za dva měsíce protestů a nepokojů zabito asi 50 lidí, se stále drží. Proč? 

Člen parlamentní skupiny pro spolupráci mezi Ruskem a Venezuelou, Andrey Tumanov se právě vrátil z Caracasu a odpověděl na otázky KP. 

Obr. 1 Hugo Chaves

"Nebeská setnina" Caracasu

„Pokud jde o mrtvé, není to tak jednoduché. Prezident  Nicolas Maduro desetkrát opakoval, že „Zakázal jsem policii a armádě mít ve městě střelné zbraně. Mají jen gumové projektily, obušky a slzný plyn." Ale většina lidí byla zabita olověnými kuličkami. Je to jako prototyp budoucí „nebeské setniny“ na ukrajinském Maidanu.“  („Nebeská setnina“ je víc než 100 lidí, zabitých při nepokojích na Maidanu v únoru 2014, a to především vinou neznámých odstřelovačů na střechách budov, střílejících na neozbrojené lidi. Nejkrvavější den byl čtvrtek 20. února 2014, při němž bylo zabito více než 40 lidí. Šlo nejen o Ukrajince, ale i o občany Gruzie, Ruska a Běloruska. – pozn. red.)

Maduro také řekl, že osobně projednával případy zabitých v posledním měsíci. Z nich 10 osob (to je oficiální závěr!) zemřeli ne od kulek, ale od úrazu elektrickým proudem. To znamená, že jde o smrt doma, a nikoli na barikádách. Viděl jsem, jak tento problém Maduro bolí. Řekl: „Když jsme se konečně vytvořili ústavodárné shromáždění, chceme vytvořit skupinu, která bude muset přijít na to, kdo střílel, kdo zabíjel.“ Další věc je, že 80 procent vražd ve Venezuele není odhalena vůbec.

„Policistů je v Caracasu hodně, a to zejména v centru. Střeží tam i příslušníci Národní gardy, připravení se kdykoli vrhnout do boje.“

„Slyšel jsem jen jednu stranu, takže nestavím přesné závěry, ale přesto se mi vloudily určité pochybnosti. Je patrné, že protestní akce jsou organizovány velmi dovedně. Jsou přesně regulovány kolony protestujících, jako kdyby někdo svrchu z vrtulníku rozděloval, kdo a kam půjde. Zdá se, že jde o mírumilovný protest, a náhle vzplanou v určitých místech nepokoje – rychle se vytvoří skupina, začne rozbíjet výlohy a zapálí automobily. Samozřejmě, že tam spěchá policie, ale většina provokatérů se okamžitě rozplyne v davu. Sledoval jsem to osobně, takže jasně bylo zřejmé, že jde o organizované provokace.“

 

Obr. 2 Nikolas Maduro

Stroj času v opačném směru

 „Oficiální kurs - asi 10 bolívarů. Přitom, pokud dáte žebrákovi 100 bolivarů – tj. 10 USD podle oficiálního kurzu – tak vás na místě zastřelí. Jako třeba číšník. To je vtip, samozřejmě, ale je v tom hodně pravdy. Na černém trhu vám dají asi 6000 bolivarů za 1 americký dolar. Šel jsem ve svém hotelu vypít šálek kávy. Nazpátek mi dávali balíky peněz. Říkám – kam to všechno mám dát? Pak mi laskavě podali balíček peněz.“

„To znamená, že za těchto konvenčních 100 bolivarů, které nebere žebrák, můžete naplnit nádrž. Přitom se v obchodech výrobky prodávají na pas. Přijdete k pokladně zaplatit, dáte pas, oni si ho zapíšou. Pak s nákupem jdete ke kontrole, kde opět zkontrolují údaje z pasu.“ 

„Trochu. Dokonce jsem si myslel, že jsem v nějakém stroji času. Ale jakoby nějaký čertík v duši začal rýpat: stroj času, ale v jakém směru?“

Obr. 3, 4 Za nepokojů kdosi střílí po lidech sekanou armovací ocelí

 

„Jsem připraven se stát svatým!“

„Budu politicky korektní, protože se přátelím s Venezuelou, a tak to řeknu takto: někteří nazývají Maduro diktátorem. Promiňte, ale jaký diktátor by trpěl opoziční parlament? Po volbách vyhrála opozice, která předem vyhlásila: my s vámi už nikdy nebudeme sedět u jednoho stolu, vyjdeme do ulic, my vás smeteme. A on se přesto pokouší vyjednávat. 

Nicolas Maduro se snažil získat hodně lidí. Říkal, že dvakrát byl u papeže, a on souhlasil, že pomůže. Ale opoziční kardinálové na výzvy papeže nereagovali. Nicolas je velmi rozhořčen: „Jak to, já je pozval, chci sedět s nimi u stolu, a oni říkají – a ty jsi kdo? Nejsi svatý! Ale já jsem připraven se stát svatým! Byl velmi upřímný.“

Jsem připraven dát hlavu za to, že nechce krveprolití. Další věc je, že opoziční strany jdou na vabank: potřebují úplnou změnu stávajícího systému, vlády, prezidenta. Je to jejich minimální program. Maduro také nabízí vše trochu uregulovat: namísto opozičního parlamentu vytvořit ústavodárné shromáždění, provést volby ne podle místa pobytu, ale na základě sociálních skupin – aby ženy měly své kandidáty, rolníci, námořníci ... tím jsme my prošli v roce 1917.

„Chavisté“ a ekonomika

„Přání, aby ve Venezuele recese skončila. Je to nyní téměř jediná země Latinské Ameriky, která se otevřeně staví proti monopolu Spojených států. Všechny ostatní země, včetně Argentiny, se sklonily před USA. Podle pověstí jsou již v Kolumbii, kde je ještě hůře, než ve Venezuele, americké vojenské základny, připravené podpořit venezuelské rebely. Navíc, některé ruské firmy, jako Rosněfť, investovaly do Venezuely hodně peněz.

Pokud, nedej Bože, dojde k převratu, tyto investice vyletí komínem. První věc, kterou Chávez učinil, když přišel k moci - znárodnil vše, co patřilo podnikům ve Spojených státech. Samozřejmě, v případě, že přijde k moci vůdce opozice Henrique Capriles, začnou restituce. Majetek bude věnován těm, kterým kdysi patřil. V této situaci je povzbudivé to, že obrovské půjčky dala Venezuele Čína, což má pro USA silný odrazující účinek. S Čínou se Spojené státy nebudou hádat, protože Čína je významným držitelem amerických státních dluhopisů.

„Co nyní chybí Madurovi - tak to jsou zdraví ekonomičtí poradci a pochopení skutečnosti, že inflace ve Venezuele probíhá ne proto, že by ji vyvolávalo ministerstvo zahraničí USA. Existují problémy, zděděné od minulých vlád. Venezuela nikdy nebyla stabilní a bohatá, byli zde vždy diktátoři, i převraty. Ale buďme objektivní: když přišel k moci Hugo Chaves, přesídlil obrovské množství lidí z ulic a slumů do kamenných domů.

Takže nemůžeme říci, že přišli „Chavisté“ zničili celou ekonomiku ... Navzdory tomu, že nesouhlasím s řadou úsporných opatření současné venezuelské vlády (kdy stát zcela zasahuje do ekonomiky - stanovuje ceny, upravuje vztahy na trhu - pozn.), jsem rád, že se snaží uchránit zemi od krvavého chaosu.“

Jaký je současný stav venezuelské ekonomiky?

Komsomolská Pravda - http://www.kp.ru 

Napsal Super User Zobrazeno: 767