Společnost

Vinnetouovi potomci

vinnetouPatřilo jim celé území dnešních USA, bylo jich podle velmi hrubých odhadů přes milión, byli to hrdí a čestní obyvatelé prérii i nebetyčných hor.

Dnes je jich asi 600 000. Vinnetouovi potomci a jejich indiánské kmeny tvoří pouhou čtvrtinu procenta obyvatelstva USA. Tato nepatrná menšina je navíc kmenově velmi svérázná. Sestává asi z 20 kmenů, rozmístěných v 250 rezervacích. Spravuje je washingtonský úřad pro indiánské záležitosti a příslušní komisaři, dozorci nad indiánským územím.

Patřívalo jim všechno, půda, les i řeky. Byli však většinou uzavřeni do přírodních „ghet" - rezervací. Nejsilnější soustředění indiánských obyvatel USA je ve státě Nové Mexiko, asi 80 % indiánské populace, zbytek žije až na malé výjimky v Utahu a Arizoně. Indiánské rezervace však nalezneme — mimo státy New York a Maryland — ve všech státech USA. Mají vyhrazeny malé oblasti, terén, který není příliš vhodný pro orbu a zemědělství. První rezervace byly zřízeny již v polovině 19. století na Floridě (jmenují se Siminole a Miccosukee), tři tábory leží v Alabamě (kmen Cherokeesů), čtyři na texasko-oklahomské hranici (Komančové, Fawneeové, Hadí Indiáni a Cherokeesové). Sídliště Navajů a Miamců byla dislokována do států Illinois a Indiana, proslulí Siouxové se roztáhli do tří směrů, do států Jižní a Severní Dakota a Colorado, jejich spřízněný klan Yakton Siouxů obývá území státu Iowa. Apačové, z nichž pocházel vybájený Vinnetou, mají svá skrovná loviště ve dvou rezervacích u hranic Arizony s Mexikem. Šošonové byli strčeni do pěti táborů v Idahu, v severozápadním cípu USA. Žijí i v rezervaci ve státě Wyomingu.

Původní obyvatele kontinentu dislokovala i Kalifornie. Přesto však byla milosrdnější a později propustila 20 indiánských kmenů na „volnou nohu". Zrušila přírodní gheta a umožnila Indiánům soukromě hospodařit na pozemcích pronajatých vládou.

Hrstka Indiánů žije v jednotlivých vesnicích nebo tábořištích. Po deseti zcela indiánských vesnicích mají státy Arizona, Severní Oregon, Oklahoma a východní oblasti USA při ústí řeky Sv. Vavřince. Následují roztroušené oblasti s menším počtem indiánských tábořišť. Od východu k západu to jsou: prérie a údolí Virginie (6), břehy velkých americko-kanadských jezer (7), Montana (2).

Překvapuje Texas, který je největším federálním územím, ale má toliko dvě indiánské vesnice. Ještě před 100 lety zde byla půda velmi horká a indiánské kmeny tu vlastnily obrovské krajiny.

Indiáni jsou tedy záměrně roztroušeni po celém území Států, navždy jsou pohřbeny jejich naděje na sjednocení, jak o něm sníval Vinnetou. Po poslední prohrané válce v roce 1879 jim bylo dokonce zakázáno překročit řeku Mississippi, určenou za demarkační čáru.

OBČANSKÁ PRÁVA

Indiáni, kdysi páni amerického kontinentu, se stali bezprávnými. Nikoho nepřekvapí, že americké státní občanství dostali až v roce 1924. Taková už je spravedlnost dobyvatelů.

Darovaná rovnoprávnost však dlouho mnohdy existovala jen na papíře. Povinnosti museli Indiáni plnit do posledního písmene a plnit je dobře. Za druhé světové války bojovalo v prvních sledech americké armády 25 000 Indiánů a spolu s americkými Japonci dostali relativně nejvíc vyznamenání za odvahu a statečnost před nepřítelem. Přes 50 000 indiánských žen pomáhalo k vítězství v muničních továrnách a zbrojovkách USA.


indian reservace

Obr. 1 Indiánské rezervace a sídliště


indian population

Obr. 2 Indiánská populace (k 1990)


Druhá stránka státního občanství — občanská práva — zůstávala jen na papíře. Indiáni byli většinou bez zaměstnání, protože v rezervacích nebyly kvalitní školy. Rostla kriminalita.

Mýlil by se ten, kdo by si představoval indiánské vesnice jako shluk jehlancovitých stanů —vigvamů. Stojí sice ještě tu a tam ve vesnicích, ale pouze jako atraktivní magnet pro cizince a zvědavé turisty, nebo slouží filmovým účelům hollywoodských producentů. Indiáni přebývali, kde se dalo, buď v maringotkách, nebo ještě chudším obydlí. Nejčastěji ve vyřazených železničních vagónech. Výjimkou nebyly ani hliněné chatrče a chýše, jako před půltisíciletím. Četné indiánské rodiny žily dlouhá léta ve vracích aut.

Indiánské slunko zašlo. Indiáni už nejsou tím, čím bývali. Krásné typy lidí rozředila industrializace a dlouhý pobyt v rezervacích. Bledá tvář dnes už nemůže přijít o svůj skalp.

Napsal Milan Tůma Zobrazeno: 1541