![\"kingm\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2010\/12\/kingm.gif\" "\\"kingm\\"")
28. srpna 1963, se konal slavn\u00fd Pochod na Washington za pr\u00e1ci a svobodu. Jeho bezesporu nejv\u011bt\u0161\u00edm hrdinou se stal dr. Martin Luther King jr., baptistick\u00fd reverend, ale zejm\u00e9na ne\u00fanavn\u00fd bojovn\u00edk za ob\u010dansk\u00e1 pr\u00e1va \u010dernoch\u016f a odp\u016frce n\u00e1sil\u00ed. <\/p>\n
<\/p>\n
Martin Luther King<\/strong> se narodil 15. ledna 1929 v americk\u00e9 Atlant\u011b v Georgii. Vyr\u016fstal v takov\u00e9 Americe, kter\u00e1 pro \u010dernochy neznamenala mnoho perspektiv. <\/p>\n Svoboda ani rovnopr\u00e1vnost pro \u010dern\u00e9 obyvatele federace neexistovala. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee \u010derno\u0161sk\u00e9 d\u011bti v Atlant\u011b nemohly chodit do \u017e\u00e1dn\u00fdch ve\u0159ejn\u00fdch park\u016f. "Nemohl jsem chodit do tzv. b\u00edl\u00fdch \u0161kol, do obcho\u010f\u00e1k\u016f v centru. Nemohl jsem prost\u011b p\u0159ij\u00edt do bufetu a d\u00e1t si hamburger nebo \u0161\u00e1lek k\u00e1vy. Nemohl jsem nav\u0161t\u011bvovat \u017e\u00e1dn\u00e1 divadla. Nemohl jsem spoustu v\u011bc\u00ed…", vzpom\u00ednal King. Na ulic\u00edch Atlanty se nav\u00edc denn\u011b odehr\u00e1valy sc\u00e9ny n\u00e1sil\u00ed – policista bij\u00edc\u00ed \u010derno\u0161skou \u017eenu nebo \u010dlenov\u00e9 Ku-klux-klanu st\u0159\u00edlej\u00edc\u00ed na skupinku \u010dernoch\u016f. <\/p>\n King vystudoval teologii na severu zem\u011b, kde byla tolerance k \u010dernoch\u016fm mnohem v\u011bt\u0161\u00ed. Mohl studovat na \u0161kole spole\u010dn\u011b s b\u011blochy, co\u017e bylo na jeho rodn\u00e9m jihu nemysliteln\u00e9. O\u017eenil se a se svou \u017eenou se vr\u00e1til zp\u011bt na jih do Alabamy, kde se stal baptistick\u00fdm pastorem. Zde se v\u0161ak dennodenn\u011b setk\u00e1val s rasovou diskriminac\u00ed. <\/p>\n Jedn\u00edm z p\u0159\u00edklad\u016f rasov\u00e9 segregace bylo na\u0159\u00edzen\u00ed, \u017ee m\u00edsta k sezen\u00ed v autobuse byla vyhrazena pro b\u00edl\u00e9 a \u010derno\u0161i byli nuceni t\u00edsnit se na zadn\u00ed plo\u0161in\u011b. King vypr\u00e1v\u011bl, \u017ee jednou jel v Montgomery autobusem a vid\u011bl patn\u00e1ctiletou studentku, kter\u00e1 odm\u00edtla uvolnit m\u00edsto b\u011blochovi. To, co n\u00e1sledovalo, bylo poni\u017euj\u00edc\u00ed a siln\u011b diskriminuj\u00edc\u00ed – d\u00edvka byla vyvle\u010dena z autobusu, spout\u00e1na a odvezena do v\u011bzen\u00ed. Tato ud\u00e1lost vedla k ustanoven\u00ed tzv. ob\u010dansk\u00fdch v\u00fdbor\u016f, kter\u00e9 m\u011bly za \u00fakol vyjedn\u00e1vat s autobusov\u00fdmi spole\u010dnostmi. King jako p\u0159edseda jednoho takov\u00e9ho ob\u010dansk\u00e9ho v\u00fdboru inicioval v roce 1955 bojkot autobusov\u00e9 dopravy, kter\u00e1 trvala 382 dn\u00ed. Tato kampa\u0148 p\u0159edznamenala Kingovu budoucnost \u010derno\u0161sk\u00e9ho v\u016fdce. <\/p>\n B\u011bhem Pochodu na Washington zde King za obrovsk\u00e9ho aplausu p\u0159edstoupil p\u0159ed 250tis\u00edcov\u00fd dav demonstruj\u00edc\u00edch. P\u0159\u00edtomn\u00fdm lidem p\u0159edal poselstv\u00ed svou \u0159e\u010d\u00ed, kterou vstoupil do historie a srdc\u00ed v\u0161ech svobodomysln\u00fdch lid\u00ed na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b: "\u0158eknu v\u00e1m dnes, p\u0159\u00e1tel\u00e9, \u017ee navzdory v\u0161em t\u011b\u017ekostem a zklam\u00e1n\u00edm tohoto okam\u017eiku m\u00e1m p\u0159esto sen. Je to sen hluboce zako\u0159en\u011bn\u00fd v americk\u00e9m snu. M\u00e1m sen, \u017ee tento n\u00e1rod jednou dosp\u011bje a pro\u017eije prav\u00fd smysl sv\u00e9 v\u00edry. Pro\u017eije pravdu, kterou nos\u00edme v sob\u011b, \u017ee v\u0161ichni lid\u00e9 jsou si od narozen\u00ed rovni. M\u00e1m sen, \u017ee jednoho dne na \u010derven\u00fdch kopc\u00edch Georgie budou synov\u00e9 b\u00fdval\u00fdch otrok\u016f a synov\u00e9 b\u00fdval\u00fdch otrok\u00e1\u0159\u016f moci spole\u010dn\u011b usednout ke stolu bratrstv\u00ed. M\u00e1m sen, \u017ee i st\u00e1t Mississippi, kter\u00fd je zm\u00edt\u00e1n plameny nespravedlnosti a \u00fatisku, bude jednou o\u00e1zou svobody a spravedlnosti… <\/p>\n M\u00e1m sen, \u017ee moje \u010dty\u0159i d\u011bti budou jednoho dne \u017e\u00edt v zemi, ve kter\u00e9 je nikdo nebude soudit podle barvy jejich pleti, ale podle jejich charakteru… Tato nad\u011bje je na\u0161\u00ed nad\u011bj\u00ed. S touto v\u00edrou se vrac\u00edm zp\u011bt na jih. A s touto v\u00edrou budeme schopni vytesat z kamene zoufalstv\u00ed k\u00e1men nad\u011bje. S touto v\u00edrou budeme moci pracovat spole\u010dn\u011b, modlit se spole\u010dn\u011b, bojovat spole\u010dn\u011b i se spole\u010dn\u011b postavit za svobodu, kdy\u017e budeme v\u011bd\u011bt, \u017ee jednoho dne budem svobodn\u00ed. <\/p>\n A tak nechte zn\u00edt svobodu ze v\u0161ech vrchol\u016f na\u0161\u00ed zem\u011b. Z ka\u017ed\u00e9 vesnice, z ka\u017ed\u00e9 d\u011bdiny. A kdy\u017e nech\u00e1me svobodu zazn\u00edt z ka\u017ed\u00e9ho m\u011bsta, z ka\u017ed\u00e9ho st\u00e1tu, do\u010dk\u00e1me se toho dne, kdy v\u0161echny Bo\u017e\u00ed d\u011bti, \u010dern\u00ed a b\u00edl\u00ed, \u017eid\u00e9 a pohan\u00e9, protestanti a katol\u00edci, budou moci ruku v ruce zp\u00edvat slova star\u00e9ho \u010derno\u0161sk\u00e9ho spiritu\u00e1lu: Kone\u010dn\u011b voln\u00fd, kone\u010dn\u011b voln\u00fd." <\/p>\n Roku 1967 byla Kingovi ud\u011blena Nobelova cena m\u00edru. Kdy\u017e King vid\u011bl \u00fasp\u011bchy sv\u00e9ho boje za pr\u00e1va \u010derno\u0161sk\u00e9ho obyvatelstva, roz\u0161\u00ed\u0159il sv\u016fj protest i na ostatn\u00ed utla\u010dovan\u00e9 v americk\u00e9 spole\u010dnosti, a tak v dubnu 1968 odcestoval do Memphisu, kde se sna\u017eil upozornit na \u00fatisk tam\u011bj\u0161\u00edch popel\u00e1\u0159\u016f. Noc p\u0159edt\u00edm mluvil k t\u011bm, kte\u0159\u00ed ho n\u00e1sledovali, o nad\u011bji: "Mo\u017en\u00e1, \u017ee s v\u00e1mi do t\u00e9 zasl\u00edben\u00e9 zem\u011b nevstoup\u00edm, ale chci, abyste v\u011bd\u011bli, \u017ee my jako n\u00e1rod se tam dostaneme. L\u00e1ska v\u0161e p\u0159em\u016f\u017ee." Martin Luther King byl zavra\u017ed\u011bn 4. dubna 1968, minutu po \u0161est\u00e9 hodin\u011b ve\u010der. <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" 28. srpna 1963, se konal slavn\u00fd Pochod na Washington za pr\u00e1ci a svobodu. Jeho bezesporu nejv\u011bt\u0161\u00edm hrdinou se stal dr.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":998,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[141],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1000"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1000"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1000\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/998"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1000"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1000"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1000"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"king-martin\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2010\/12\/king-martin.gif\" "\\"king-martin\\"")
King zalo\u017eil Southern Christian Leadership Conference (Ji\u017en\u00ed k\u0159es\u0165anskou konferenci), v r\u00e1mci n\u00ed\u017e se \u00fa\u010dastnil mnoha konferenc\u00ed a demonstrac\u00ed. <\/p>\n