{"id":1002,"date":"2010-12-03T20:02:22","date_gmt":"2010-12-03T19:02:22","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2010\/12\/03\/vznik-inske-lidove-republiky\/"},"modified":"2010-12-03T20:02:22","modified_gmt":"2010-12-03T19:02:22","slug":"vznik-inske-lidove-republiky","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2010\/12\/03\/vznik-inske-lidove-republiky\/","title":{"rendered":"Vznik \u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky"},"content":{"rendered":"

\"china\"Po roce 1925, kdy v tzv. Incidentu 30. kv\u011btna Britov\u00e9 v\u00a0\u0160anghaji a Kantonu rozst\u0159\u00edleli d\u011bly studentsk\u00e9 demonstrace, postupoval Kuomintang, v\u00a0n\u011bm\u017e p\u016fsobili i sov\u011bt\u0161t\u00ed poradci, jednotn\u011b s\u00a0komunisty v boji proti separatist\u016fm. <\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0Boj trval a\u017e do roku 1927, kdy v \u010d\u00ednsk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u0160anghaje d\u011blnick\u00e9 milice veden\u00e9 \u010cou En-lajem <\/strong>z\u00edskaly faktickou moc; v t\u00e9 druh\u00e9, cizineck\u00e9 \u010d\u00e1sti m\u011bsta, bylo ov\u0161em 40 tis\u00edc zahrani\u010dn\u00edch voj\u00e1k\u016f. Revolucionizovan\u00ed d\u011bln\u00edci a obyvatel\u00e9 m\u011bsta v\u0161ak nebojovali proti nacionalist\u016fm z Kuomintangu. <\/p>\n

Francouzsk\u00fd spisovatel Andr\u00e9 Malraux, budouc\u00ed ministr kultury v de Gaullov\u011b vl\u00e1d\u011b, vykreslil v rom\u00e1nu Lidsk\u00fd \u00fad\u011bl<\/em>, jak nacionalist\u00e9 a jejich spojenci p\u0159ikl\u00e1dali do rozp\u00e1len\u00fdch kotl\u016f lokomotiv \u017eiv\u00e9 komunisty a odbor\u00e1\u0159e. Malraux<\/em> – autor slavn\u00e9ho v\u00fdroku \u201ekdo nen\u00ed v ml\u00e1d\u00ed komunistou, nem\u00e1 srdce, kdo je komunistou v dosp\u011blosti, nem\u00e1 rozum" –<\/em> pr\u00e1vem obdr\u017eel za tento rom\u00e1n Goncourtovu cenu<\/em>: plasticky popsal, jak se rod\u00ed skute\u010dn\u00e1 nen\u00e1vist. Nikoliv pouze t\u0159\u00eddn\u00ed nen\u00e1vist, pouze nacion\u00e1ln\u00ed \u010di pouze ideov\u00e1 nen\u00e1vist, ale opravdov\u00e1 lidsk\u00e1 nen\u00e1vist. <\/p>\n

\"cou\"On\u011bch p\u0159ibli\u017en\u011b p\u011bt tis\u00edc tehdy popraven\u00fdch obh\u00e1jc\u016f \u0160anghajsk\u00e9 komuny p\u0159edstavuje zah\u00e1jen\u00ed\u00a0ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky mezi nacionalisty a komunisty. Byla to v\u00e1lka pln\u00e1 vzne\u0161en\u00fdch ide\u00e1l\u016f a hrdinstv\u00ed, pr\u00e1v\u011b tak jako nezm\u011brn\u00e9ho utrpen\u00ed a krutosti. Tato ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka trvala neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch dvaadvacet let.\u00a0 <\/p>\n

V nastal\u00e9m rozkolu \u010cankaj\u0161ek vytvo\u0159il separ\u00e1tn\u00ed vl\u00e1du a zah\u00e1jil otev\u0159en\u00fd boj proti komunist\u016fm. Jemu v\u011brn\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky povstaly s\u00a0c\u00edlem zmocnit se velk\u00fdch m\u011bst ve st\u0159edn\u00ed \u010c\u00edn\u011b. Poda\u0159ilo se sice vytvo\u0159it oblast pod komunistickou spr\u00e1vou, ale \u010cankaj\u0161ek m\u011bl p\u0159evahu v\u00a0lidech i technice.\u00a0 <\/p>\n

\u00a0<\/strong>Dlouh\u00fd pochod<\/strong><\/span> <\/p>\n

<\/span><\/span> <\/p>\n

Po mnoha marn\u00fdch pokusech se poda\u0159ilo vojsku Kuomintangu obkl\u00ed\u010dit komunistick\u00e9 jednotky. \u010c\u00ednsk\u00e1 Rud\u00e1 arm\u00e1da<\/em> v\u0161ak v \u0159\u00edjnu 1934 prolomila obkl\u00ed\u010den\u00ed a aby unikli z\u00e1hub\u011b, podnikli komunist\u00e9 tzv. Dlouh\u00fd pochod<\/strong> sm\u011brem na sever, kter\u00fd byl t\u00e9m\u011b\u0159 10.000 km dlouh\u00fd a trval asi jeden rok. Pochod byl uskute\u010dn\u011bn za nesm\u00edrn\u011b t\u011b\u017ek\u00fdch podm\u00ednek sm\u011brem do provincie \u0160en-si na severoz\u00e1pad\u011b \u010c\u00edny. Ze 130.000 mu\u017e\u016f dos\u00e1hlo c\u00edle sotva 30.000. V provincii \u0160en-si z\u0159\u00eddili socialistick\u00fd st\u00e1t se silnou vojenskou z\u00e1kladnou.<\/span> <\/p>\n

Mao Ce-tung<\/strong> se stal nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm v\u016fdcem strany. Jeho modifikace u\u010den\u00ed marxismu-leninismu (maoismus<\/em>) se staly teoretick\u00fdm z\u00e1kladem KS \u010c\u00edny. V letech 1937-45 bojovala strana spole\u010dn\u011b s Kuomintangem v protijaponsk\u00e9 v\u00e1lce. V t\u011bchto obt\u00ed\u017en\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch se postupn\u011b do \u010dela boje dost\u00e1vala KS \u010c\u00edny. Po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a vyhn\u00e1n\u00ed japonc\u016f nebyly asijsk\u00e9 n\u00e1rody ochotny se op\u011bt pod\u0159\u00eddit p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdm koloni\u00e1ln\u00edm p\u00e1n\u016fm, a\u0165 ji\u017e to byli Francouzi, Holan\u010fan\u00e9 \u010di Angli\u010dan\u00e9. Boj za n\u00e1rodn\u00ed svobodu tak vedl k postupn\u00e9mu rozpadu koloni\u00e1ln\u00edho panstv\u00ed.<\/span> <\/p>\n

Ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka<\/strong><\/span> <\/p>\n

\"mao\"KS \u010c\u00edny p\u0159edkl\u00e1dala Kuomintangu n\u00e1vrhy na spolupr\u00e1ci t\u011bchto stran i po v\u00e1lce. \u010cankaj\u0161ek, p\u0159edstavitel Kuomintangu, si v\u0161ak dal\u0161\u00ed spolupr\u00e1ci s komunisty nep\u0159\u00e1l. Podporu mu vyj\u00e1d\u0159ily Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9, kter\u00e9 ji\u017e v z\u00e1\u0159\u00ed roku 1945 p\u0159\u00edmo intervenovaly v \u010c\u00edn\u011b, kdy\u017e hrozilo nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee po kapitulaci japonsk\u00fdch vojsk padnou d\u016fle\u017eit\u00e9 p\u0159\u00edstavy do rukou lidov\u00fdch vojsk. A tak americk\u00e1 vojska obsadila d\u016fle\u017eit\u00e1 \u010d\u00ednsk\u00e1 m\u011bsta a americk\u00e9 letectvo a n\u00e1mo\u0159nictvo urychlen\u011b p\u0159epravovalo vojska Kuomintangu z vnitrozem\u00ed do pobe\u017en\u00edch oblast\u00ed. Aby se zabr\u00e1nilo man\u00e9vr\u016fm komunist\u016f, byly dopraveny vzduchem celkem t\u0159i nacionalistick\u00e9 arm\u00e1dy, aby obsadily \u00fazem\u00ed na severu a v\u00fdchod\u011b \u010c\u00edny, p\u0159es p\u016fl mili\u00f3nu mu\u017e\u016f bylo do t\u011bchto oblast\u00ed posl\u00e1no n\u00e1mo\u0159n\u00ed cestou. Na \u017e\u00e1dost \u010cankaj\u0161ka se v d\u00e1le v severn\u00ed \u010c\u00edn\u011b vylodilo 50.000 americk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, aby br\u00e1nili \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 m\u00edsta p\u0159ed komunisty.<\/span> <\/p>\n

Japonsk\u00e1 vojska dostala p\u0159\u00edkaz vzd\u00e1vat se a odevzd\u00e1vat zbran\u011b pouze kuomintangsk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm. Dal\u0161\u00ed zbran\u011b dodaly Kuomintangu USA na z\u00e1klad\u011b z\u00e1kona o p\u016fj\u010dce a n\u00e1jmu, nap\u0159. od \u0159\u00edjna 1945 do \u010dervence 1946 i 800 letadel, 200 v\u00e1le\u010dn\u00fdch lod\u00ed, 12.000 obrn\u011bn\u00fdch a n\u00e1kladn\u00edch aut. Ameri\u010dt\u00ed d\u016fstojn\u00edci p\u016fsobili tak\u00e9 jako instrukto\u0159i. Ameri\u010dan\u00e9 tak\u00e9 vycvi\u010dili a vyzbrojili do poloviny roku 1946 57 hlavn\u00edch \u00fadern\u00fdch diviz\u00ed. A tak v polovin\u011b roku 1946 dos\u00e1hla vojska Kuomintangu po\u010dtu 4.300.000 mu\u017e\u016f.<\/span> <\/p>\n

Proti nim st\u00e1lo 1.200.000 mu\u017e\u016f \u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 osvobozeneck\u00e9 arm\u00e1dy, vybaven\u00e9 jednoduch\u00fdmi p\u011bchotn\u00edmi zbran\u011bmi, av\u0161ak disciplinovan\u00fdch a uk\u00e1zn\u011bn\u00fdch.<\/span> <\/p>\n

V roce 1945 ovl\u00e1dala lidov\u00e1 vojska celkem 19 velk\u00fdch oblast\u00ed. V \u010dervenci 1946 z\u00e1h\u00e1jil \u010cankaj\u0161ek \u00fatokem na osvobozen\u00e9 oblasti novou ob\u010danskou v\u00e1lku. Lidov\u00e1 vojska se br\u00e1nila a mobilizovala \u0161irok\u00e9 masy. Dobr\u00e1 taktika Mao Ce-tungova veden\u00ed a jeho z\u00e1sady partyz\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lky v\u0161ak za\u010daly p\u0159in\u00e1\u0161et ovoce. Lidov\u00e1 vojska sice ztratila n\u011bkolik oblast\u00ed, ale dovednou partyz\u00e1nskou \u010dinnost\u00ed utrp\u011bli jejich nep\u0159\u00e1tel\u00e9 velk\u00e9 ztr\u00e1ty.<\/span> <\/p>\n

Od \u010dervence 1947 do konce roku 1949 byla nucena kuomintangsk\u00e1 vojska postupn\u011b vlivem zm\u011bn v pom\u011bru sil p\u0159ech\u00e1zet od v\u0161eobecn\u00e9ho \u00fatoku pouze k d\u00edl\u010d\u00edm akc\u00edm. V druh\u00e9 polovin\u011b roku 1947 pak p\u0159e\u0161la lidov\u00e1 vojska do proti\u00fatoku. Partyz\u00e1nsk\u00e1 v\u00e1lka se zm\u011bnila v pravideln\u00e9 akce. Prohloubilo se centr\u00e1ln\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed vojsk, byly vytvo\u0159eny divize, sbory, arm\u00e1dy, fronty. Zlep\u0161ila se v\u00fdzbroj, cel\u00e1 vojensk\u00e1 uskupen\u00ed dokonce p\u0159ech\u00e1zela na jejich stranu.<\/span> <\/p>\n

Na p\u0159elomu roku 1948 a 1949 byly provedeny t\u0159i velk\u00e9 operace v Mand\u017eursku, st\u0159edn\u00ed \u010c\u00edn\u011b a v severn\u00ed \u010c\u00edn\u011b. Ka\u017ed\u00e1 tato operace skon\u010dila obkl\u00ed\u010den\u00edm a zni\u010den\u00edm p\u016flmili\u00f3nov\u00e9ho uskupen\u00ed kuomintangsk\u00fdch vojsk p\u011b\u0161\u00edmi vojsky.<\/span> <\/p>\n

V polovin\u011b dubna 1949 p\u0159ekro\u010dila lidov\u00e1 vojska \u0159eku Jang-c-tiang a znovu obkl\u00ed\u010dila nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 uskupen\u00ed, tentokr\u00e1t v prostoru m\u011bst Nankinu a \u0160anghaj. P\u0159i rychl\u00e9m pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed sledovalo velen\u00ed lidov\u00fdch vojsk c\u00edl co nejrychleji dos\u00e1hnout pob\u0159e\u017e\u00ed a zamezit tak mo\u017enosti pomoci USA i zabr\u00e1nit \u010dankaj\u0161kovsk\u00fdm vojsk\u016fm uniknout do zahrani\u010d\u00ed. P\u0159esto se zbytk\u016fm vojsk poda\u0159ilo uprchnout, v\u011bt\u0161ina se dostala na ostrov Tchaj-wan.<\/span> <\/p>\n

1.10.1949 byla v Pekingu vyhl\u00e1\u0161ena \u010c\u00ednsk\u00e1 lidov\u00e1 republika<\/strong>.<\/span> <\/p>\n

Uvnit\u0159 strany se v\u0161ak u\u017e brzo vyno\u0159ily rozpory o spr\u00e1vn\u00e9m sm\u011bru. Velk\u00fdmi kampan\u011bmi bylo vyvinuto \u00fasil\u00ed o industrializaci \u010c\u00edny (Velk\u00fd skok). Nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed vnit\u0159n\u00ed konflikt znamenala Kulturn\u00ed revoluce<\/strong> v letech 1966-69, v jej\u00edm\u017e pr\u016fb\u011bhu bylo zbaveno moci reformn\u00ed k\u0159\u00eddlo. Po Maov\u011b smrti roku 1976<\/strong> se znovu prosadila tato skupina proti Maov\u011b vdov\u011b a n\u00e1sledovala reformn\u00ed f\u00e1ze.<\/span> <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Po roce 1925, kdy v tzv. Incidentu 30. kv\u011btna Britov\u00e9 v\u00a0\u0160anghaji a Kantonu rozst\u0159\u00edleli d\u011bly studentsk\u00e9 demonstrace, postupoval Kuomintang, v\u00a0n\u011bm\u017e<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":423,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[53],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1002"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1002"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1002\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/423"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1002"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1002"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1002"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}