{"id":1039,"date":"2012-02-12T11:47:40","date_gmt":"2012-02-12T10:47:40","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/02\/12\/bedich-hrozny-eskoslovensky-qchampollionq\/"},"modified":"2012-02-12T11:47:40","modified_gmt":"2012-02-12T10:47:40","slug":"bedich-hrozny-eskoslovensky-qchampollionq","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/02\/12\/bedich-hrozny-eskoslovensky-qchampollionq\/","title":{"rendered":"Bed\u0159ich Hrozn\u00fd &#8211; \u010deskoslovensk\u00fd &#8222;Champollion&#8220;"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: center;\"><strong><img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-1038\" style=\"float: left;\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/02\/bedrich_hrozny.png\" alt=\"bedrich hrozny\" width=\"150\" height=\"150\" \/>Profesor Hrozn\u00fd je n\u00e1\u0161 \u010deskoslovensk\u00fd <em>Champollion<\/em>. Dok\u00e1zal s jazykem Chetit\u016f p\u0159inejmen\u0161\u00edm to, co Francouz Champollion s hieroglyfy a Angli\u010dan Rawlinson s kl\u00ednov\u00fdm p\u00edsmem&#8230;<\/strong><\/p>\n<p>  <!--more-->  <\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Bed\u0159ich Hrozn\u00fd se narodil roku 1879 v Lys\u00e9 nad Labem, v rodin\u011b evangelick\u00e9ho far\u00e1\u0159e. Na rozd\u00edl od Schliemanna, kter\u00fd ji\u017e v sedmi letech prohl\u00e1sil sv\u00e9mu otci, \u017ee najde Tr\u00f3ju, na rozd\u00edl od Champolliona, kter\u00fd v jeden\u00e1cti letech vyslovil nad egyptsk\u00fdm papyrusem, jeho\u017e p\u00edsmo neum\u011bl nikdo p\u0159e\u010d\u00edst, \u017ee on, a\u017e bude velk\u00fd, jej rozlu\u0161t\u00ed, na rozd\u00edl od t\u011bchto z\u00e1zra\u010dn\u00fdch d\u011bt\u00ed nep\u0159enesl ani neud\u011blal mladick\u00fd Bed\u0159ich nic, co by signalizovalo jeho p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed velikost badatele.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u017dil jako norm\u00e1ln\u00ed kluk na mal\u00e9m m\u011bste\u010dku, a kdy\u017e p\u0159i\u0161el jeho \u010das, poslal ho otec studovat do Prahy, na akademick\u00e9 gymnasium, nebo\u0165 z n\u011bho cht\u011bl m\u00edt rovn\u011b\u017e bohoslovce. Po n\u00e1hl\u00e9 otcov\u011b smrti v\u0161ak musel Bed\u0159ich odej\u00edt z Prahy o pokra\u010dovat ve studiu na re\u00e1lce v Kol\u00edn\u011b. A snad pr\u00e1v\u011b v tomto nedobrovoln\u00e9m a sv\u00fdm zp\u016fsobem tragick\u00e9m p\u0159echodu z Prahy do Kol\u00edna je za\u010d\u00e1tek Hrozn\u00e9ho cesty k jeho velk\u00fdm v\u011bdeck\u00fdm objev\u016fm. Na kol\u00ednsk\u00e9m re\u00e1ln\u00e9m gymnasiu toti\u017e p\u016fsobil v tom \u010dase jeden ze zakladatel\u016f \u010cesk\u00e9 orientalistiky profesor J. V. Pr\u00e1\u0161ek. Student Hrozn\u00fd, kter\u00fd ji\u017e v Praze projevil neb\u00fdval\u00fd z\u00e1jem o v\u0161echno, co souviselo s vyu\u010dov\u00e1n\u00edm d\u011bjin a ciz\u00edch jazyk\u016f, byl z\u00edsk\u00e1n sv\u00fdm profesorem pro studium d\u011bjin starov\u011bk\u00e9ho Orientu. Nejd\u0159\u00edve uv\u00edzl mlad\u00fd Bed\u0159ich jen dr\u00e1pkem, ale zanedlouho byl chycen cel\u00fd. To se\u00a0 potom v\u00fdrazn\u011b projevilo na v\u00edde\u0148sk\u00e9 universit\u011b, kam ode\u0161el po maturit\u011b studovat. Zpo\u010d\u00e1tku se sice zapsal na bohosloveckou fakultu, posl\u00e9ze v\u0161ak p\u0159ech\u00e1z\u00ed tam, kam no srdce t\u00e1hlo mnohem siln\u011bji \u2014 na filosofii. A na t\u00e9to fakult\u011b se pln\u011b soust\u0159e\u010fuje na orientalistiku.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Krom\u011b obvykl\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek, kter\u00e9 se na filosofick\u00e9 fakult\u011b odb\u00fdvaj\u00ed, zab\u00fdv\u00e1 se Bed\u0159ich Hrozn\u00fd mnohem d\u016fkladn\u011bji ne\u017e jin\u00ed archeologi\u00ed, paleografi\u00ed, studuje diplomatiku a historii starov\u011bk\u00e9ho V\u00fdchodu. A nav\u00edc se u\u010d\u00ed na \u0161kole i soukrom\u011b arab\u0161tin\u011b, hebrej\u0161tin\u011b, staroegypstin\u011b, indick\u00fdm jazyk\u016fm a sanskrtu. U\u010dil se o nau\u010dil. Po \u010dty\u0159let\u00e9m v\u00edde\u0148sk\u00e9m studiu je Bed\u0159ich Hrozn\u00fd v roce 1901 promov\u00e1n na doktora filosofie. Akademick\u00fd titul je jedna v\u011bc, znalosti \u010dlov\u011bka pak druh\u00e1. Proto stoj\u00ed za zm\u00ednku skute\u010dnost, \u017ee Bed\u0159ich Hrozn\u00fd ovl\u00e1dal po dokon\u010den\u00ed sv\u00fdch universitn\u00edch studi\u00ed p\u016fldruh\u00e9 des\u00edtky \u017eiv\u00fdch i mrtv\u00fdch jazyk\u016f. Ani tehdy ov\u0161em nepron\u00e1\u0161\u00ed nic, co by potom pozd\u011bji mohli jeho p\u0159\u00edpadn\u00ed \u017eivotopisci pou\u017e\u00edt jako d\u016fkaz o jeho genialit\u011b. A p\u0159ece geni\u00e1ln\u00ed byl. Jeho neoby\u010dejnost spo\u010d\u00edvala u\u017e tehdy nejen v nezvykl\u00e9m nad\u00e1n\u00ed, ale p\u0159edev\u0161\u00edm v jeho osobn\u00edch vlastnostech, z nich\u017e vynikala ohromn\u00e1 du\u0161evn\u00ed energie, touha po vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a nezlomn\u00e1 hou\u017eevnatost a v\u016fle. V\u0161echny tyto vlastnosti pak nepochybn\u011b ovliv\u0148uj\u00ed i dal\u0161\u00ed jedn\u00e1n\u00ed Bed\u0159icha Hrozn\u00e9ho.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Z\u00e1hy po promoci se pou\u0161t\u00ed do dal\u0161\u00edho studia. Odj\u00ed\u017ed\u00ed na berl\u00ednsk\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly, kde se zab\u00fdv\u00e1 v\u00fdzkumem kl\u00ednov\u00fdch n\u00e1pis\u016f. Trv\u00e1 jen n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f, ne\u017e mlad\u00fd v\u011bdec p\u0159ich\u00e1z\u00ed se sv\u00fdm prvn\u00edm objevem: nal\u00e9z\u00e1 v asyrsk\u00fdch textech dosud nezn\u00e1m\u00fd epos o bohu Ninibovi. Pro orientalisty je to obrovsk\u00e1 pozoruhodnost, tak\u00e9 Hrozn\u00fd z n\u00ed m\u00e1 radost, av\u0161ak p\u0159itom si je v\u011bdom, \u017ee je to vlastn\u011b teprve za\u010d\u00e1tek toho, co chce dok\u00e1zat. Objev eposu mu umo\u017e\u0148uje proniknout mezi v\u00fdznamn\u00e9 sv\u011btov\u00e9 orientalisty. A jeden z nich, profesor Sellin, nab\u00edz\u00ed Hrozn\u00e9mu, aby se s jeho v\u00fdpravou z\u00fa\u010dastnil v\u00fdkop\u016f v Taanneku v Palestin\u011b. Hrozn\u00fd pozv\u00e1n\u00ed r\u00e1d p\u0159ij\u00edm\u00e1. Jeho \u00fa\u010dast na t\u00e9to v\u00fdprav\u011b nen\u00ed prosp\u011b\u0161n\u00e1 jen jemu sam\u00e9mu. Mlad\u00fd v\u011bdec p\u0159i tomto b\u00e1d\u00e1n\u00ed objevuje, kter\u00e9 druhy obil\u00ed p\u011bstovali v Babyl\u00f3nii t\u0159i tis\u00edce let p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. A z\u00e1rove\u0148 z\u00edsk\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed poznatky, kter\u00e9 potom vedou k dal\u0161\u00edm objev\u016fm, aby nakonec vyvrcholily v rozlu\u0161t\u011bn\u00ed dosud nezn\u00e1m\u00e9ho jazyka Chetit\u016f. A\u017e do doby tohoto Hrozn\u00e9ho objevu (1915) v\u011bd\u011bla v\u011bda o n\u011bkdej\u0161\u00ed chet\u00edtsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i velmi m\u00e1lo. Bed\u0159ich Hrozn\u00fd objevil pro sv\u011bt dosud nezn\u00e1m\u00fd sv\u011bt Chetit\u016f. Stal se zakladatelem nov\u00e9ho v\u011bdn\u00edho oboru \u2014 chetitologie. P\u0159i\u010dinil se o to, \u017ee lidstvo postoupilo v b\u00e1d\u00e1n\u00ed o sv\u00e9 minulosti o viditeln\u00fd skok kup\u0159edu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Rozlu\u0161t\u011bn\u00edm kl\u00ednopisn\u00fdch chetitsk\u00fdch pam\u00e1tek v\u0161ak \u0159et\u011bz v\u011bdeck\u00fdch objev\u016f Bed\u0159icha Hrozn\u00e9ho zdaleka nekon\u010d\u00ed. Lidstvo mu vd\u011b\u010d\u00ed i za rozlu\u0161t\u011bn\u00ed maloasijsk\u00e9ho obr\u00e1zkov\u00e9ho p\u00edsma, za v\u00fdzna\u010dn\u00e9 archeologick\u00e9 objevy v S\u00fdrii a Mal\u00e9 Asii, za dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed poznatky, kter\u00e9 pro sou\u010dasnost i budoucnost ulo\u017eil v n\u011bkolika des\u00edtk\u00e1ch sv\u00fdch spis\u016f. Vd\u011b\u010d\u00edme tomuto v\u011bdci nejen za vytvo\u0159en\u00ed dnes u\u017e sv\u011btem v\u0161eobecn\u011b uzn\u00e1van\u00e9ho Orient\u00e1ln\u00edho \u00fastavu v Praze, ale i za proslaven\u00ed v cel\u00e9m civilizovan\u00e9m sv\u011bt\u011b.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Archiv NoS<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Profesor Hrozn\u00fd je n\u00e1\u0161 \u010deskoslovensk\u00fd Champollion. Dok\u00e1zal s jazykem Chetit\u016f p\u0159inejmen\u0161\u00edm to, co Francouz Champollion s hieroglyfy a Angli\u010dan Rawlinson<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1038,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[136],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1039"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1039"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1039\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1038"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1039"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1039"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1039"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}