{"id":1075,"date":"2012-02-24T22:32:05","date_gmt":"2012-02-24T21:32:05","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/02\/24\/karel-marx\/"},"modified":"2012-02-24T22:32:05","modified_gmt":"2012-02-24T21:32:05","slug":"karel-marx","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/02\/24\/karel-marx\/","title":{"rendered":"Karel Marx"},"content":{"rendered":"

\"marx\"Jeho u\u010den\u00ed je dodnes p\u0159edm\u011btem prudk\u00fdch spor\u016f. Ale z\u0159ejm\u011b nikdo nem\u016f\u017ee pop\u0159\u00edt, \u017ee m\u011blo a m\u00e1 zna\u010dn\u00fd vliv. Lze toti\u017e u n\u011bho vystopovat st\u00e1le aktu\u00e1ln\u00ed my\u0161lenky o globalizaci, nerovnosti, politick\u00e9 korupci, monopolizaci, technick\u00e9m pokroku, \u00fapadku vysok\u00e9 kultury a vysiluj\u00edc\u00ed podstat\u011b modern\u00ed existence – probl\u00e9my, s nimi\u017e se nyn\u00ed ekonomov\u00e9 pot\u00fdkaj\u00ed znovu, ani\u017e leckdy tu\u0161\u00ed, \u017ee vlastn\u011b uva\u017euj\u00ed a p\u00ed\u0161\u00ed v jeho stylu a mnohdy i dikci.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Z Trev\u00edru do Lond\u00fdna<\/strong><\/p>\n

Karel Marx se narodil 5. kv\u011btna 1818 v Trev\u00edru Por\u00fdn\u00ed. Tedy v regionu, kter\u00fd tehdy pat\u0159il Prusku. Jeho rodi\u010de, oba \u017did\u00e9, poch\u00e1zeli z rodin zn\u00e1m\u00fdch rab\u00edn\u016f, ale otec, \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd advok\u00e1t, jen\u017e \u010detl Kanta a Voltaira, byl liber\u00e1lem a roku 1817 p\u0159estoupil k protestant\u016fm. Mlad\u00fd Karel studoval pr\u00e1vo, filozofii a historii nejprve na bonnsk\u00e9 univerzit\u011b a pak v Berl\u00edn\u011b. V roce 1841 dos\u00e1hl v Jen\u011b doktorsk\u00e9 hodnosti na z\u00e1klad\u011b velmi fundovan\u00e9 diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce o \u0159eck\u00fdch filozofech D\u00e9mokritovi a Epik\u00farovi. Nemohl naj\u00edt zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, a tak ode\u0161el do Kol\u00edna nad R\u00fdnem, kde se stal \u0161\u00e9fredaktorem listu liber\u00e1ln\u00edch bank\u00e9\u0159\u016f a pr\u016fmysln\u00edk\u016f Rheinische Zeitung (R\u00fdnsk\u00e9 noviny). Ale ji\u017e v \u0159\u00edjnu 1843 se objevil v Pa\u0159\u00ed\u017ei. S t\u00edmto pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdm pobytem, kter\u00fd sice trval pouh\u00fd jeden rok, jsou spojeny t\u0159i Marxovy \u017eivotn\u00ed miln\u00edky. O\u017eenil se s Jenny vo\u0148 Westphalen, sezn\u00e1mil se s Bed\u0159ichem Engelsem a byl s Arnoldem Rugem spoluzakladatelem Deutsch-franz\u00f6sische Jahrb\u00fccher (N\u011bmecko-francouzsk\u00e1 ro\u010denka). Ale na z\u00e1klad\u011b kontakt\u016f s m\u00edstn\u00edmi \u010diniteli socialistick\u00e9ho hnut\u00ed a tak\u00e9 kv\u016fli jeho radik\u00e1ln\u00edm \u010dl\u00e1nk\u016fm byl z Francie ji\u017e v roce 1844 vyho\u0161t\u011bn. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, francouzsk\u00e9 \u00fa\u0159ady ho vypov\u011bd\u011bly na p\u0159\u00e1n\u00ed prusk\u00fdch koleg\u016f. Dal\u0161\u00ed \u00bb\u0161tac\u00ed\u00ab byl Brusel, kde se vzdal prusk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed a stal se tak fakticky po cel\u00fd dal\u0161\u00ed \u017eivot b\u011b\u017eencem.<\/p>\n

A pr\u00e1v\u011b tam polo\u017eil z\u00e1klady sv\u00e9ho politick\u00e9ho my\u0161len\u00ed i kon\u00e1n\u00ed. V belgick\u00e9 metropoli vstoupil do tehdy tajn\u00e9ho spolku Svazu komunist\u016f. Program tohoto svazu je jeho a Engelsov\u00fdm spole\u010dn\u00fdm d\u00edlem z roku 1848 a je zn\u00e1m jako Manifest der kommunistischen Parte\/, kter\u00e9mu se rovn\u011b\u017e \u0159\u00edk\u00e1 Komunistick\u00fd manifest. Marx dok\u00e1zal do sv\u00fdch spis\u016f dovedn\u011b zkombinovat n\u011bmeckou filozofii, francouzsk\u00fd utopick\u00fd socialismus a anglickou ekonomii. A zejm\u00e9na p\u0159i\u0161el s materialistick\u00fdm v\u00fdkladem d\u011bjin: v\u00fdvoj sv\u011bta ur\u010duj\u00ed ekonomick\u00e9 podm\u00ednky. Odrazilo se to ji\u017e v jeho prvn\u00edch d\u00edlech, kter\u00e1 psal spolu s Engelsem v letech 1844 a 1845 – Svat\u00e1 rodina a N\u011bmeck\u00e1 ideologie. Kdy\u017e v \u00fanoru 1848 vypukla ve Francii revoluce, Marx se do Pa\u0159\u00ed\u017ee vr\u00e1til, ale jakmile revolu\u010dn\u00ed jiskra p\u0159esko\u010dila do N\u011bmecka, ocitl se rychle op\u011bt v Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem, kde se ujal \u0159\u00edzen\u00ed Neue Rheinische Zeitung (tedy Nov\u00fdch R\u00fdnsk\u00fdch novin). Por\u00e1\u017eka revoluce v kv\u011btnu 1849 ho donutila znovu odej\u00edt. Nov\u00fdm a tentokr\u00e1t ji\u017e trval\u00fdm m\u00edstem jeho pobytu se stal – po kr\u00e1tk\u00e9 zast\u00e1vce v Pa\u0159\u00ed\u017ei – od srpna t\u00e9ho\u017e roku Lond\u00fdn, kde byl v\u011bt\u0161inou odk\u00e1z\u00e1n na podporu sv\u00e9ho ideov\u011b sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e9ho celo\u017eivotn\u00edho druha a spolupracovn\u00edka Bed\u0159icha Engelse.<\/p>\n

Spisovatel, nebo v\u011bdec?<\/strong><\/p>\n

Marx byl samoz\u0159ejm\u011b v prvn\u00ed \u0159ad\u011b v\u011bdcem, ale nesporn\u011b i vynikaj\u00edc\u00edm mistrem slova, jen\u017e byl dalek toho, aby se nech\u00e1val jako ostatn\u00ed p\u00ed\u0161\u00edc\u00ed ekonomov\u00e9, politikov\u00e9 a historikov\u00e9 ukotvit such\u00fdch stylem. Jeho d\u00edla mnohdy p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed sp\u00ed\u0161e gotick\u00fd rom\u00e1n, jeho\u017e hrdinov\u00e9 vystupuj\u00ed jako otroci kapit\u00e1lu v podob\u011b obludy, kterou sami p\u0159ivedli k \u017eivotu. Anebo si v\u0161imn\u011bme, jak obrazn\u011b l\u00ed\u010d\u00ed nap\u0159\u00edklad obdob\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9 nadvl\u00e1dy v Evrop\u011b za Karla V. a Filipa II.<\/p>\n

\u00bbByla to doba, kdy Vasco N\u00fa\u0148ez Balboa vzty\u010dil kastilsk\u00fd prapor na b\u0159ez\u00edch Dariensk\u00e9ho z\u00e1livu, Cort\u00e9s i i v Mexiku a Pizzaro v Peru, kdy v Evrop\u011b naprosto p\u0159evl\u00e1dal \u0161pan\u011blsk\u00fd vliv a kdy \u017ehavou obraznost obyvatel Ib\u00e9rie okouzlovaly vidiny eldor\u00e1da, ryt\u00ed\u0159sk\u00fdch dobrodru\u017estv\u00ed a sv\u011btov\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Tehdy se \u0161pan\u011blsk\u00e1 svoboda vytratila za t\u0159eskotu zbran\u00ed, zmizela pod p\u0159\u00edvalem zlata a v d\u011bsiv\u00e9 z\u00e1\u0159i autodaf\u00e9.\u00ab<\/em><\/p>\n

Das Kapital<\/strong><\/p>\n

Pr\u00e1v\u011b tato Marxova schopnost barvit\u00e9ho vyl\u00ed\u010den\u00ed b\u011b\u017en\u00fdch jev\u016f n\u00e1rodohospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u017eivota se pln\u011b projevuje v jeho nejv\u011bt\u0161\u00edm \u017eivotn\u00edm d\u00edle, kter\u00e9mu dal v\u0161e\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed, v\u00fdsti\u017en\u00fd a \u00fadern\u00fd titul \u010eas Kapit\u00e1l. V tomto d\u00edle, kter\u00e9 nese sice \u010dasov\u00fd \u00fadaj 1867, ale z\u016fstalo nedokon\u010deno, se pak pln\u011b uplatnila jeho metodologie dialekticko-materialistick\u00e9 anal\u00fdzy jako my\u0161lenkov\u00e9ho v\u00fdkladu skute\u010dnosti v jej\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed celistvosti a tak\u00e9 v cel\u00e9 \u0159ad\u011b pojmov\u00fdch ur\u010den\u00ed vnit\u0159n\u00ed struktury re\u00e1ln\u00e9ho sv\u011bta a jej\u00edho pohybu.<\/p>\n

Marx si uv\u011bdomil, \u017ee tr\u017en\u00ed cena se v podm\u00ednk\u00e1ch konkuren\u010dn\u00edho kapitalismu nutn\u011b nem\u016f\u017ee rovnat jej\u00ed pracovn\u00ed hodnot\u011b. A pro\u010d je tomu tak? Inu, z toho jednoduch\u00e9ho d\u016fvodu – \u0159\u00edk\u00e1 Marx -kapitalista z\u00edsk\u00e1v\u00e1 ve sv\u00e9m p\u0159\u00edjmu p\u0159ebytek nad pracovn\u00edmi n\u00e1klady, tedy nadhodnotu. Marx t\u00edm rozum\u011bl obecn\u011b rozd\u00edl mezi p\u0159\u00edjmy a celkov\u00fdmi n\u00e1klady pr\u00e1ce – p\u0159\u00edm\u00e9 n\u00e1klady zam\u011bstn\u00e1van\u00e9 pr\u00e1ce a nep\u0159\u00edm\u00e9 n\u00e1klady pr\u00e1ce pou\u017eit\u00e9 p\u0159i v\u00fdrob\u011b kapit\u00e1lov\u00fdch statk\u016f a tud\u00ed\u017e \u00bbzt\u011blesn\u011bn\u00e9\u00ab v kapit\u00e1lu. A na dal\u0161\u00ed logickou ot\u00e1zku, jak tento rozd\u00edl vznik\u00e1, Marx p\u0159edlo\u017eil n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f: Jeliko\u017e jsou d\u011bln\u00edci nuceni prod\u00e1vat svou pr\u00e1ci kapitalist\u016fm, kapitalist\u00e9 zaplat\u00ed d\u011bln\u00edk\u016fm pouze \u010d\u00e1st hodnoty jejich produktu. V oby\u010dejn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, kdy se nepou\u017e\u00edvaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 stroje, se m\u00edra nadhodnoty – podle Marxe m\u00edra vyko\u0159istbv\u00e1n\u00ed – prost\u011b rovn\u00e1 pod\u00edlu zisku ke mzd\u00e1m. Marx tedy cht\u011bl uk\u00e1zat, \u017ee zisky – l\u00e9pe \u0159e\u010deno ta \u010d\u00e1st v\u00fdstupu, kterou vyr\u00e1b\u011bj\u00ed d\u011bln\u00edci, ale p\u0159isvojuj\u00ed si kapitalist\u00e9 – p\u0159edstavuj\u00ed bezpracn\u00fd d\u016fchod.<\/p>\n

Co\u017epak m\u016f\u017ee b\u00fdt Kapit\u00e1l mrtev?<\/strong><\/p>\n

Marx v tomto sv\u00e9m vrcholn\u00e9m d\u00edle vedle v\u011bdeck\u00fdch postul\u00e1t\u016f pojedn\u00e1vaj\u00edc\u00edch o tom, co v\u0161echno zp\u016fsobuje nadhodnota, sou\u010dasn\u011b dok\u00e1zal, \u017ee m\u011bl odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed ambice ne\u017e jen such\u00fd popis t\u011bchto jev\u016f a jejich souvislost\u00ed. Poslechn\u011bme si, jak z tohoto hlediska Marxe hodnot\u00ed nap\u0159\u00edklad Marshall Berman, profesor na College of New York, kdy\u017e ve sv\u00e9 knize Adventures in Marxism (1999) mimo jin\u00e9 uv\u00e1d\u00ed: \u00bbMarx je jedn\u00edm z velk\u00fdch trp\u00edc\u00edch gigant\u016f devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed – vedle Beethovena, Goyi, Tolst\u00e9ho, Dostojevsk\u00e9ho, Ibsena, Nietzscheho, van Gogha -, kte\u0159\u00ed n\u00e1s p\u0159iv\u00e1d\u011bj\u00ed k \u0161\u00edlenstv\u00ed stejn\u011b, jako se do n\u011bho p\u0159ivedli sami ti, jejich\u017e tr\u00fdze\u0148 v\u0161ak zplodila spoustu duchovn\u00edho kapit\u00e1lu, z n\u011bho\u017e my po\u0159\u00e1d \u017eijeme… Ka\u017ed\u00fd, kdo je ochoten pochopit Beethovena, Goyu nebo Tolst\u00e9ho, by m\u011bl dok\u00e1zat nau\u010dit se n\u011bco nov\u00e9ho \u010detbou Kapit\u00e1lu – u\u017e jen proto, \u017ee to, o \u010dem pojedn\u00e1v\u00e1, dosud ovl\u00e1d\u00e1 na\u0161e \u017eivoty. Co\u017epak m\u016f\u017ee b\u00fdt Kapit\u00e1l mrtev, kdy\u017e je kapit\u00e1l st\u00e1le na\u017eivu?\u00ab<\/em><\/p>\n

Marx nebyl \u017e\u00e1dn\u00fdm nositelem absolutn\u00edch pravd. Sta\u010d\u00ed si to uv\u00e9st na p\u0159\u00edkladu takov\u00e9 nespravedlnosti, jakou p\u0159edstavuje odcizen\u00ed a odlid\u0161t\u011bn\u00ed zp\u016fsoben\u00e9 n\u00e1mezdnou prac\u00ed.<\/p>\n

V\u017edy\u0165 s\u00e1m tvrdil, \u017ee za kapitalismu doch\u00e1z\u00ed k relativn\u00edmu – a tedy nikoli absolutn\u00edmu – poklesu mezd. S t\u00edm nesouhlas\u00ed dvojice zn\u00e1m\u00fdch americk\u00fdch ekonom\u016f Paul Samuelson a William Nordhaus, kdy\u017e ve sv\u00e9 u\u010debnici Economics (\u010desky Ekonomie z roku 1991) tvrd\u00ed, \u017ee \u00bbre\u00e1ln\u00e9 mzdy, m\u00edsto aby klesaly nebo z\u016fst\u00e1valy st\u00e1l\u00e9, ve stolet\u00ed, kter\u00e9 uplynulo od roku 1867, kdy Marx napsal sv\u016fj Kapit\u00e1l, b\u011bhem pr\u016fmyslov\u00e9 f\u00e1ze kapitalismu velmi v\u00fdrazn\u011b vzrostly\u00ab.<\/em><\/p>\n

Co by k tomu asi \u0159ekl Marx? Snad jen tolik, \u017ee p\u0159ece \u017e\u00e1dn\u00fd podnikatel, jen\u017e dos\u00e1hl zv\u00fd\u0161en\u00ed nadhodnoty o 20 %, ji nep\u0159ed\u00e1 celou zam\u011bstnanc\u016fm v podob\u011b zv\u00fd\u0161en\u00ed mezd o 20 %. Ostatn\u011b Marx se i k t\u00e9to ot\u00e1zce \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 dostal, kdy\u017e napsal: \u00bbZ toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee tou m\u011brou, jak se akumuluje kapit\u00e1l, mus\u00ed se zhor\u0161ovat postaven\u00ed d\u011bln\u00edka, a\u0165 je jeho mzda jak\u00e1koli, vysok\u00e1, nebo n\u00edzk\u00e1.\u00ab A dnes je k tomu mo\u017eno jen dodat, \u017ee st\u00e1le plat\u00ed ono \u00bba\u0165 je jeho mzda jak\u00e1koli, vysok\u00e1, nebo n\u00edzk\u00e1\u00ab. Zam\u011bstnanci se st\u00e1le v\u00edce opo\u017eduj\u00ed za kapit\u00e1lem, bez ohledu na to, kolik aut a mikrovlnn\u00fdch troub si mohou dovolit.<\/p>\n

\u017dije d\u00e1l<\/strong><\/p>\n

Karel Marx zem\u0159el 14. b\u0159ezna 1883 v Lond\u00fdn\u011b. Bed\u0159ich Engels zakon\u010dil \u0159e\u010d nad jeho hrobem na h\u0159bitov\u011b Highgate v Lond\u00fdn\u011b slovy: \u00bbJeho jm\u00e9no a jeho d\u00edlo p\u0159etrvaj\u00ed stalet\u00ed.\u00ab Po v\u00edce ne\u017e stu letech – konkr\u00e9tn\u011b 20. \u0159\u00edjna 1997 – napsal o Marxovi americk\u00fd ekonomick\u00fd publicista britsk\u00e9ho p\u016fvodu John Cassidy v magaz\u00ednu The New Yorker. \u00bbMarxovy knihy budou st\u00e1t za p\u0159e\u010dten\u00ed tak dlouho, dokud bude existovat kapitalismus.“<\/em> Ano, nen\u00ed d\u016fvod tomu nev\u011b\u0159it. Stejn\u00e9 jako nelze jen tak snadno odm\u00edtnout n\u00e1zor lond\u00fdnsk\u00e9ho ekonoma a historika Francise Wheena, \u017ee su\u0165 berl\u00ednsk\u00e9 zdi Marxe v\u016fbec nezavalila a \u017ee mo\u017en\u00e1 a\u017e teprve nyn\u00ed se za\u010d\u00edn\u00e1 odhalovat jeho prav\u00fd v\u00fdznam a – kdov\u00ed – nestane-li se nakonec Marx nejvlivn\u011bj\u0161\u00edm myslitelem i pro jednadvac\u00e1t\u00e9 stolet\u00ed?<\/p>\n

Michal RYB\u00cdN<\/em><\/p>\n

Archiv NoS<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jeho u\u010den\u00ed je dodnes p\u0159edm\u011btem prudk\u00fdch spor\u016f. Ale z\u0159ejm\u011b nikdo nem\u016f\u017ee pop\u0159\u00edt, \u017ee m\u011blo a m\u00e1 zna\u010dn\u00fd vliv. Lze toti\u017e<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1074,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[10],"tags":[61,106,176,13],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1075"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1075"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1075\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1074"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1075"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1075"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1075"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}