![\"cepicka\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/03\/cepicka.jpg\")
„Jak\u00fd v\u00e1m utkv\u011bl v pam\u011bti Stalin?“<\/em> zeptali se um\u00edraj\u00edc\u00edho. „Nah\u00e1n\u011bl strach…“ <\/em><\/strong><\/p>\nPr\u00fd to byla posledn\u00ed slova Alexeje \u010cepi\u010dky<\/em>. B\u00fdval\u00fd ministr spravedlnosti, ministr n\u00e1rodn\u00ed obrany \u010ceskoslovenska, ze\u0165 Klementa Gottwalda,<\/em> kter\u00fd m\u011bl kdysi skute\u010dn\u011b neomezenou moc, zem\u0159el v domov\u011b d\u016fchodc\u016f nedaleko Prahy v roce 1989. Soumrak jeho \u017eivota byl poznamen\u00e1n strachem, strachem z \u010dlov\u011bka, s n\u00edm\u017e se setkal jen jednou.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n \u010ceskoslovensko se vzdalo sv\u00e9mu „nejlep\u0161\u00edmu p\u0159\u00edteli a osvoboditeli“ a\u017e posledn\u00ed. U\u017e byla „odlou\u010dena“ Jugosl\u00e1vie (tou tak\u00e9 v\u0161echno za\u010dalo), u\u017e byly „zne\u0161kodn\u011bny bandy odporn\u00fdch zr\u00e1dc\u016f, titovsk\u00fdch a angloamerick\u00fdch \u0161pi\u00f3n\u016f“ v Ma\u010farsku, Bulharsku, Alb\u00e1nii, Rumunsku a Polsku. Proces se „skupinou Sl\u00e1nsk\u00e9ho“ koncem roku 1952 se stal z\u00e1v\u011bre\u010dnou operac\u00ed stalinsk\u00fdch „chirurg\u016f“ s c\u00edlem sterilizovat lidov\u011b demokratick\u00e9 zem\u011b. Operac\u00ed krutou a krvavou, kdy se \u0159ezalo za \u017eiva.<\/p>\n Pl\u00ed\u017eili se pokradmu. V \u00fanoru 1948 p\u0159ijel do Prahy n\u00e1m\u011bstek ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed SSSR, b\u00fdval\u00fd velvyslanec v \u010ceskoslovensku Valerian Zorin. Tento Stalin\u016fv emisar p\u0159ivezl nab\u00eddku Kremlu, \u017ee \u010deskoslovensk\u00fdm komunist\u016fm pom\u016f\u017ee v prob\u00edhaj\u00edc\u00ed vl\u00e1dn\u00ed krizi Sov\u011btsk\u00e1 arm\u00e1da. Tento n\u00e1vrh Gottwald odm\u00edtl: „…Komunistick\u00e1 strana to zvl\u00e1dne vlastn\u00edmi silami.“<\/p>\n Odm\u00edtnut\u00ed „dobr\u00e9 rady“ Stalin Gottwaldovi neodpustil a p\u0159i prvn\u00ed vhodn\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti vyslovil velmi ost\u0159e svou nespokojenost. \u010ceskoslovensk\u00fd d\u011blnick\u00fd prezident bude neust\u00e1le poci\u0165ovat mraziv\u00fd dech nen\u00e1visti, a v l\u00e9t\u011b roku 1952, kdy bylo v jeho byt\u011b objeveno odposlouch\u00e1vac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, si uv\u011bdomil, \u017ee upadl do takov\u00e9 nemilosti, z n\u00ed\u017e je jen jedno v\u00fdchodisko – let\u00e1ln\u00ed. Tenkr\u00e1t v\u0161ak, v \u00fanoru 1948, Gottwald je\u0161t\u011b odol\u00e1val, p\u0159esto\u017ee na n\u011bho a na gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka \u00daV KS\u010c Sl\u00e1nsk\u00e9ho byl vyv\u00edjen siln\u00fd n\u00e1tlak, nebo\u0165 se m\u011blo za to, \u017ee \u010deskosloven\u0161t\u00ed komunist\u00e9 sami situaci nezvl\u00e1dnou. A kdy\u017e ne celou arm\u00e1du, tak alespo\u0148 poradce st\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti ze Sov\u011btsk\u00e9ho svazu je pozvat bezpodm\u00edne\u010dn\u00e9 t\u0159eba.<\/p>\n Zlom nastal na podzim roku 1949. Dne 3. z\u00e1\u0159\u00ed Maty\u00e1\u0161 R\u00e1kosi, vedouc\u00ed p\u0159edstavitel Ma\u010farsk\u00e9 strany pracuj\u00edc\u00edch, upozornil Gottwalda, \u017ee v \u010ceskoslovensku, ve vedouc\u00edch mocensk\u00fdch org\u00e1nech p\u016fsob\u00ed \u0161pi\u00f3ni z\u00e1padn\u00edho imperialismu. Dva t\u00fddny po tomto upozorn\u011bn\u00ed byla z Prahy do Moskvy odesl\u00e1na \u0161ifrovan\u00e1 zpr\u00e1va tohoto zn\u011bn\u00ed: „S. Malenkov. Po odhalen\u00ed podvratn\u00e9 bandy v Ma\u010farsku bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee jej\u00ed nitky vedou do \u010ceskoslovenska. \u017d\u00e1d\u00e1me \u00daV VKS(b), aby k n\u00e1m vyslal odborn\u00edky obezn\u00e1men\u00e9 s v\u00fdsledky soudn\u00edho vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed v Ma\u010farsku, kte\u0159\u00ed by n\u00e1m pomohli v\u00e9st \u0161et\u0159en\u00ed v tomto sm\u011bru.“<\/p>\n Pomoc byla poskytnuta neprodlen\u011b. Po „dokon\u010den\u00ed“ p\u0159\u00edpadu L\u00e1szl\u00f3 Rajka p\u0159ijeli stalin\u0161t\u00ed „chirurgov\u00e9“ z Budape\u0161ti, tentokr\u00e1t obohaceni nejen o dom\u00e1c\u00ed zku\u0161enosti, ale i o nezbytn\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed n\u00e1vyky. Kr\u00e1tce p\u0159ed touto osudovou \u017e\u00e1dost\u00ed Sl\u00e1nsk\u00fd prohl\u00e1sil: „Dal\u0161\u00ed cesta k socialismu bude prov\u00e1zena zost\u0159ov\u00e1n\u00edm t\u0159\u00eddn\u00edho boje proti poz\u016fstatk\u016fm kapitalismu. Reakce, kter\u00e1 ode\u0161la do ilegality, se je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji semkla s vn\u011bj\u0161\u00edmi nep\u0159\u00e1teli, p\u0159isluhuje jim a kr\u00e1\u010d\u00ed cestou diverz\u00ed, \u0161pion\u00e1\u017ee a banditismu.“ Mohlo snad gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka \u00daV KS\u010c tenkr\u00e1t napadnout, \u017ee za pouh\u00e9 dva roky ost\u0159\u00ed ho\u0161i ve vy\u0161et\u0159ovn\u00e1ch v\u011bznice v Ruzyni „po\u017e\u00e1daj\u00ed“ i jeho, aby slo\u017eil zbran\u011b a tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 stran\u011b bez jak\u00e9hokoli zatajov\u00e1n\u00ed v\u00fdprav\u010d\u00ed, jak se s\u00e1m ub\u00edral po t\u00e9to „cest\u011b diverz\u00ed, \u0161pion\u00e1\u017ee a banditismu“?<\/p>\n Proces s komunisty m\u011bl krvav\u00fd prolog<\/p>\n Od 31. kv\u011btna do 8. \u010dervna 1950 se v Praze konal soudn\u00ed proces s aktivisty n\u00e1rodn\u011b socialistick\u00e9 strany, „v\u016fdci z\u00e1\u0161kodnick\u00e9ho spiknut\u00ed proti republice“. V\u00fdsledkem byly \u010dty\u0159i rozsudky smrti. Poprv\u00e9 v d\u011bjin\u00e1ch \u010ceskoslovenska byla pro \u0161pion\u00e1\u017e popravena \u017eena. Milada Hor\u00e1kov\u00e1 m\u011bla ve sv\u00e9m \u017eivotopise epizodu, kterou j\u00ed vl\u00e1da odpustit nemohla a ani necht\u011bla: Kdy\u017e se 10. b\u0159ezna 1948 dov\u011bd\u011bla o z\u00e1hadn\u00e9 smrti \u010deskoslovensk\u00e9ho ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Jana Masaryka (podle ofici\u00e1ln\u00ed verze vysko\u010dil z okna), vr\u00e1tila mand\u00e1t poslankyn\u011b parlamentu. P\u0159i soudn\u00edm p\u0159el\u00ed\u010den\u00ed se Milada Hor\u00e1kov\u00e1, kter\u00e1 pro\u017eila fa\u0161istick\u00e9 koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory, chovala klidn\u011b a state\u010dn\u011b. Klidn\u011b a state\u010dn\u011b vyslechla i verdikt soudu. P\u0159ed popravou \u0159ekla kat\u016fm: „Odch\u00e1z\u00edm bez nen\u00e1visti k v\u00e1m.“ Ud\u011blen\u00ed milosti Milad\u011b Hor\u00e1kov\u00e9 se dom\u00e1hali Albert Einstein, Bertrand Russell, John Desmond Bernal. Marn\u011b. Milada Hor\u00e1kov\u00e1 byla popravena 27. \u010dervna 1950. Rehabilitov\u00e1na byla o \u010dty\u0159icet let pozd\u011bji.<\/p>\n Od \u0159\u00edjna 1948 do prosince 1952 vynesly soudy 233 rozsudk\u016f smrti. Mezi popraven\u00fdmi byli nejenom skute\u010dn\u00ed zr\u00e1dci a zlo\u010dinci, ale tak\u00e9 \u00fa\u010dastn\u00edci protifa\u0161istick\u00e9ho odboje. Situace dosp\u011bla tak daleko, \u017ee ministerstvo spravedlnosti doporu\u010dilo prozat\u00edm zastavit vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edpad\u016f, „proto\u017ee rozsudky odsuzuj\u00edc\u00ed k nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e trestu by mohly dos\u00e1hnout vysok\u00e9 m\u00edry koncentrace v kr\u00e1tk\u00e9m \u010dasov\u00e9m \u00faseku“. Smrt se stala p\u0159epychem…<\/p>\n „Ciz\u00e1ci“ byli zne\u0161kodn\u011bni, na \u0159adu p\u0159i\u0161li vlastn\u00ed lid\u00e9.<\/p>\n Jsou knihy, kter\u00e9 p\u016fsob\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 fyzickou bolest. Nap\u0159\u00edklad knihy „P\u0159\u00edkr\u00e1 cesta“ od Jevgenije Ginzburgov\u00e9, „Nevym\u00fd\u0161lena“ od Lva Razgona, pov\u00eddky Varlama \u0160alamova. „Dozn\u00e1n\u00ed“ od Artura Londona pat\u0159\u00ed mezi n\u011b. P\u0159i \u010dten\u00ed t\u00e9to publicistick\u00e9 zpov\u011bdi je zvl\u00e1\u0161\u0165 n\u00e1padn\u00e9, \u017ee politick\u00e9 procesy v \u010ceskoslovensku jsou t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159esnou kopi\u00ed soudn\u00edch proces\u016f z t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let v Sov\u011btsk\u00e9m svazu. I kdy\u017e ov\u0161em rozsah je jin\u00fd, ale vcelku … Kniha „Dozn\u00e1n\u00ed“ utkv\u00ed v pam\u011bt\u00ed l\u00ed\u010den\u00edm zv\u016fle, je\u017e zp\u016fsobuje mrazen\u00ed v z\u00e1dech, neomezen\u00e9 moci katan\u016f a jak\u00e9si fat\u00e1ln\u00ed odevzdanosti ob\u011bt\u00ed. Po p\u0159e\u010dten\u00ed t\u00e9to knihy si \u010dlov\u011bk uv\u011bdom\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bco. \u017de toti\u017e \u010deskoslovensk\u00fdm vy\u0161et\u0159ovatel\u016fm byla p\u0159isouzena \u00faloha statist\u016f ve zlov\u011bstn\u00e9 h\u0159e. „Re\u017eis\u00e9\u0159i“ byli pozv\u00e1ni odjinud.<\/p>\n Sov\u011bt\u0161t\u00ed chlapci dodr\u017eeli slovo, kter\u00e9 dal gener\u00e1l ministerstva st\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti SSSR Licha\u010dov hned po p\u0159\u00edjezdu do \u010ceskoslovenska: „Organizovat procesy… nediskutovat, ale st\u00ednat hlavy a l\u00e1mat vaz.“<\/p>\n Uve\u010fme ty, kte\u0159\u00ed „st\u00ednali a l\u00e1mali“. Krom\u011b zm\u00edn\u011bn\u00e9ho gener\u00e1la Licha\u010dova (byl popraven v roce 1954 za sp\u00e1chan\u00e9 zlo\u010diny a cht\u011bli bychom v\u011b\u0159it, \u017ee p\u0159i vyn\u00e1\u0161en\u00ed rozsudku p\u0159ihl\u00e9dl soud i k jeho „slu\u017eebn\u00edmu pobytu“ v \u010ceskoslovensku), to jsou Makarov, Jesikov, Bes\u010dasnov, Borisov, Gromov, Morozov, \u010cernov, Smirnov, Galkin, P\u011btuchov, Bojarskij… Ten si ostatn\u011b \u017eil spokojen\u011b a u\u017e\u00edval penze.<\/p>\n Vladim\u00edre Ana\u0148jevi\u010di Bojarskij! V\u00e1s si dob\u0159e pamatuj\u00ed v \u010ceskoslovensku, p\u0159esto\u017ee od t\u00e9 doby uplynulo u\u017e \u010dty\u0159icet let. Bodej\u0165 by ne! Ve zpr\u00e1v\u011b komise \u00daV KS\u010c, kter\u00e1 se v roce 1968 pod veden\u00edm Jana Pillera zab\u00fdvala rehabilitac\u00ed politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f, se na stran\u011b 53 uv\u00e1d\u00ed: „Za Bojarsk\u00e9ho dosahovala krutost v\u00fdslech\u016f nejvy\u0161\u0161\u00edho stupn\u011b. Na radu a za osobn\u00ed mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 aktivity poradc\u016f SSSR byli lid\u00e9 podrobov\u00e1ni nep\u0159etr\u017eit\u00fdm v\u00fdslech\u016fm, kter\u00e9 byly doprov\u00e1zeny besti\u00e1ln\u00edm bit\u00edm. Vy\u0161et\u0159ovan\u00ed byli t\u00fdr\u00e1ni hladem a mu\u010deni \u017e\u00edzn\u00ed…“<\/p>\n Jarmila Taussigov\u00e1, kter\u00e1 koncem \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch let sb\u00edrala po linii stranick\u00e9 kontroly kompromituj\u00edc\u00ed materi\u00e1l na pracovn\u00edky \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti, Vladim\u00edra Bojarsk\u00e9ho dob\u0159e znala. Tato „zn\u00e1most“ ji v\u0161ak neochr\u00e1nila p\u0159ed v\u011bzen\u00edm. Pozd\u011bji vypov\u00eddala: „\u0158ekla jsem mu, \u017ee sd\u00edl\u00edm n\u00e1zor Sl\u00e1nsk\u00e9ho. U n\u00e1s nen\u00ed mo\u017en\u00e9 to, co bylo v Ma\u010farsku. Tehdy mi p\u0159ipomn\u011bl odhalen\u00e9 \u0161pi\u00f3ny a zeptal se: Kdo je n\u00e1\u0161 hlavn\u00ed nep\u0159\u00edtel? Z\u00e1padn\u00ed imperialist\u00e9, odpov\u011bd\u011bla jsem. M\u00fdl\u00edte se, \u0159ekl Bojarsky. Na\u0161\u00edm hlavn\u00edm nep\u0159\u00edtelem je mezin\u00e1rodn\u00ed sionismus a jeho \u0161pi\u00f3nsk\u00e9 organizace.“<\/p>\n Bojarskij si vymohl Gottwald\u016fv souhlas s t\u00edm, aby ve struktu\u0159e \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti bylo vytvo\u0159eno zvl\u00e1\u0161tn\u00ed antisionistick\u00e9 odd\u011blen\u00ed. Pro tuto verzi – verzi \u017eidovsk\u00e9ho bur\u017eoazn\u00edho spiknut\u00ed proti komunistick\u00e9mu re\u017eimu v \u010ceskoslovensku – ne\u00fanavn\u011b pracovali v\u0161ichni „sov\u011bt\u0161t\u00ed poradci“. P\u0159edstihneme-li ud\u00e1losti, lze \u0159\u00edci, \u017ee nepracovali nadarmo. Po letech Jarmila Taussigov\u00e1 ve v\u00fdpov\u011bdi pro stranickou komisi Jana Pillera napsala: „Teprve po zat\u010den\u00ed a pozd\u011bji p\u0159i soudn\u00edm l\u00ed\u010den\u00ed jsem si uv\u011bdomila, \u017ee si Bojarskij hr\u00e1l se mnou jako ko\u010dka s my\u0161\u00ed,aby dos\u00e1hl vrcholn\u00e9ho c\u00edle: odhalen\u00ed protist\u00e1tn\u00edho spikleneck\u00e9ho centra, kter\u00e9 by co do rozsahu nem\u011blo obdoby v zem\u00edch lidov\u00e9 demokracie.“<\/p>\n Dne 14. b\u0159ezna 1950 byl z funkce ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed odvol\u00e1n Vlado Clementis. 6. kv\u011btna newyorsk\u00fd rozhlas (pra\u017esk\u00fd ml\u010del) ozn\u00e1mil, \u017ee Clementis udr\u017eoval t\u011bsn\u00e9 styky s b\u00fdval\u00fdm p\u0159edsedou sboru poverenik\u016f Slovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady Gust\u00e1vem Hus\u00e1kem. Sov\u011bt\u0161t\u00ed experti pomohli \u010deskoslovensk\u00fdm soudruh\u016fm „vym\u00fdtit ko\u0159eny slovensk\u00e9ho bur\u017eoazn\u00edho nacionalismu“.<\/p>\n Dne 24. kv\u011btna p\u0159edseda Komunistick\u00e9 strany Slovenska Viliam \u0160irok\u00fd v projevu ha IX. sjezdu KSS deleg\u00e1t\u016fm \u0159ekl: „V roce 1939, po podeps\u00e1n\u00ed sov\u011btsko-n\u011bmeck\u00e9 smlouvy, kter\u00e1 m\u011bla obrovsk\u00fd v\u00fdznam pro pokrok lidstva, proto\u017ee ma\u0159ila pl\u00e1ny anglo-americk\u00fdch imperialist\u016f, zaujal Clementis antisov\u011btsk\u00e9 stanovisko, stanovisko t\u0159\u00eddn\u00edho nep\u0159\u00edtele. Toto stanovisko zast\u00e1val i v obdob\u00ed sov\u011btsko-finsk\u00e9ho konfliktu, p\u0159i osvobozen\u00ed Z\u00e1padn\u00ed Ukrajiny a Z\u00e1padn\u00edho B\u011bloruska sov\u011btsk\u00fdmi vojsky.“ To u\u017e bylo n\u011bco z\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e „bur\u017eoazn\u011b nacionalistick\u00e1 \u00fachylka“!<\/p>\n Do \u010dervna 1951 Bojarskij shrom\u00e1\u017edil a odeslal do Moskvy materi\u00e1ly na Sl\u00e1nsk\u00e9ho, Stalin v\u0161ak nesp\u011bchal schv\u00e1lit p\u0159\u00edkaz k zat\u010den\u00ed gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka bratrsk\u00e9 strany. Nav\u00edc, v dopise Gottwaldovi Stalin p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee pro obvin\u011bn\u00ed „nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u016fvody“. Nech\u0165 si \u017eije, ale z funkce vedouc\u00edho KS\u010c by bylo l\u00e9pe ho odvolat. Tak se tak\u00e9 stalo. Dne 23. \u010dervence se v Kremlu konala porada, j\u00ed\u017e se z\u00fa\u010dastnili Stalin, Molotov a Alexej \u010cepi\u010dka. \u010cekali Gottwalda, ale ten nep\u0159ijel. Vymluvil se na nemoc. Nemoc\u00ed, kter\u00e1 tr\u00e1pila prezidenta, byl strach pronikaj\u00edc\u00ed a\u017e do morku kost\u00ed. Gottwald nepochyboval o tom, \u017ee p\u0159ijede-li do Moskvy, dom\u016f se u\u017e nevr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n \u010cepi\u010dka p\u0159ivezl sv\u00e9mu tch\u00e1novi pot\u011b\u0161uj\u00edc\u00ed zpr\u00e1vu: Josif Vissarionovi\u010d soud\u00ed, \u017ee Sl\u00e1nsk\u00fd je nevinen. V Praze to pova\u017eovali za dobr\u00e9 znamen\u00ed a k pades\u00e1tin\u00e1m byl gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk vyznamen\u00e1n nejvy\u0161\u0161\u00edm \u010deskoslovensk\u00fdm \u0159\u00e1dem. Proz\u00edrav\u00fd Gottwald ov\u0161em v posledn\u00ed chv\u00edli vy\u0161krtl z blahop\u0159ejn\u00e9 vl\u00e1dn\u00ed listiny zm\u00ednku o tom, \u017ee jubilant pat\u0159\u00ed k jeho nejv\u011brn\u011bj\u0161\u00edm spolupracovn\u00edk\u016fm. A skute\u010dn\u011b. Intuice umocn\u011bn\u00e1 strachem prezidenta nezradila. V\u0161ichni \u010dekali na blahop\u0159\u00e1n\u00ed z Moskvy, ale pr\u00e1v\u011b to nep\u0159i\u0161lo. Moskva ml\u010dela. Bylo to ml\u010den\u00ed vskutku hrobov\u00e9.<\/p>\n Jubileum se slavilo koncem \u010dervence 1951 a 11. listopadu p\u0159ijel do Prahy Anastas Ivanovic Mikojan s osobn\u00edm poselstv\u00edm Stalina Gottwaldovi, kter\u00e9 p\u0159ikazovalo zatknout Rudolfa Sl\u00e1nsk\u00e9ho, aby neuprchl do ciziny.<\/p>\n „…T\u00edm sp\u00ed\u0161e m\u011b p\u0159ekvapuje, \u017ee Bojarskij a jemu podobn\u00ed, po tom, co v\u0161echno bylo odhaleno, dok\u00e1zali klidn\u011b \u017e\u00edt d\u00e1l,“ s neskr\u00fdvan\u00fdm \u00fadivem \u0159ekl Pra\u017e\u00e1k L. Leg\u00e1r, kter\u00fd kdysi pracoval v jedn\u00e9 rehabilita\u010dn\u00ed komisi. Dok\u00e1zal, dok\u00e1zal!… A jak! Bojarskij a Bes\u010dasnov nav\u0161t\u00edvili Prahu v lednu 1970. Tr\u00e1pila je nostalgie? Asi: P\u0159ijeli, aby „konzultovali“ \u010deskoslovensk\u00e9 kolegy, nebo\u0165 za\u010d\u00ednala normalizace „po jaru“. Soudruh Bes\u010dasnov pak najednou nav\u0161t\u011bvoval jeho srdci drah\u00e9 \u010ceskoslovensko i jako p\u0159edseda V\u00fdboru st\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti slunn\u00e9ho Uzbekist\u00e1nu i jako n\u00e1m\u011bstek ministra strojen\u00fdch hnojiv SSSR. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee jeho gener\u00e1lsk\u00e1 (nebo ministersk\u00e1?) penze bude vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e v\u011bzn\u011b GULAGu – \u010deskoslovensk\u00e9ho i sov\u011btsk\u00e9ho, kte\u0159\u00ed z\u016fstali na\u017eivu.<\/p>\n Bohumil Doubek, kter\u00fd \u0159\u00eddil vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed v pra\u017esk\u00e9 v\u011bznici v Ruzyni, kde byli vysl\u00fdch\u00e1ni „titov\u0161t\u00ed \u0161pi\u00f3ni, zr\u00e1dci, trockist\u00e9 a sionist\u00e9“ si vzal k srdci obl\u00edben\u00e9 p\u0159\u00edslov\u00ed Bojarsk\u00e9ho: Kdy\u017e se k\u00e1c\u00ed les, l\u00edtaj\u00ed t\u0159\u00edsky. Doubek je opakoval poka\u017ed\u00e9, kdykoli si dovolil zapochybovat o vin\u011b vy\u0161et\u0159ovan\u00e9ho. Okam\u017eit\u011b si uv\u011bdomil, \u017ee „… tyto z\u00e1le\u017eitosti sleduj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed c\u00edle“. Skute\u010dn\u011b, „\u017eelezn\u00ed d\u0159evorubci“, vyslan\u00ed do \u010ceskoslovenska jeho „nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem“, se zab\u00fdvali „k\u00e1cen\u00edm lesa“. Bohyni spravedlnosti klidn\u011b vyhnali a ve vy\u0161et\u0159ovn\u00e1ch nastolili „kr\u00e1lovnu d\u016fkaz\u016f“. Vy\u0161et\u0159ovac\u00ed metody, zvl\u00e1\u0161\u0165 uzp\u016fsoben\u00e9 pro ruzy\u0148sk\u00e9 vy\u0161et\u0159ovatele, zlomily i ty nejodoln\u011bj\u0161\u00ed. Hrozn\u00e9 je pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed bojovali proti fa\u0161ismu ve \u0160pan\u011blsku, je\u0161t\u011b vzd\u00e1len\u00e9m „velk\u00e9 v\u00e1lce“, a potom i p\u0159\u00edmo v t\u00e9to v\u00e1lce, kte\u0159\u00ed pro\u0161li peklem nacistick\u00fdch t\u00e1bor\u016f, se p\u0159izn\u00e1vali k nejzr\u016fdn\u011bj\u0161\u00edm zlo\u010din\u016fm, jich\u017e se nikdy nedopustili!..<\/p>\n „V\u00e1\u017een\u00fd soudruhu, \u017e\u00e1d\u00e1m pro sv\u00e9ho otce trest smrti. Teprve nyn\u00ed jsem poznal, \u017ee tento tvor nen\u00ed hoden naz\u00fdvat se \u010dlov\u011bkem, proto\u017ee v n\u011bm nebylo nic lidsk\u00e9ho. Byl a z\u016fst\u00e1v\u00e1 m\u00fdm zap\u0159\u00eds\u00e1hl\u00fdm, m\u00fdm nejhor\u0161\u00edm nep\u0159\u00edtelem,“ napsal prokur\u00e1torovi syn jednoho ob\u017ealovan\u00e9ho v „causa Sl\u00e1nsk\u00fd“.<\/p>\n Jeden vy\u0161et\u0159ovatel \u0159ekl kdysi Arturu Londonovi: „Strana pot\u0159ebuje nikoli va\u0161e hlavy, ale politick\u00fd proces velk\u00e9ho rozsahu.“ Tento proces za\u010dal 20. listopadu 1952. P\u0159i \u010dten\u00ed zpr\u00e1v o pra\u017esk\u00e9 soudn\u00ed inscenaci se \u010dlov\u011bk propad\u00e1 do propasti: „Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00edm bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee Sl\u00e1nsk\u00fd podnikal aktivn\u00ed kroky k ukr\u00e1cen\u00ed \u017eivota prezidenta republiky Klementa Gottwalda. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem vybral pro n\u011bho o\u0161et\u0159uj\u00edc\u00ed l\u00e9ka\u0159e z nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed, s temnou minulost\u00ed a nav\u00e1zal s nimi t\u011bsn\u00e9 spojen\u00ed, nebo\u0165 po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee jich vyu\u017eije pro sv\u00e9 nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 pl\u00e1ny.“ Pr\u00e1v\u011b takov\u00ed toti\u017e „l\u00e9ka\u0159i vrazi“, ale sov\u011bt\u0161t\u00ed, „umrtvili“ Gork\u00e9ho a Men\u017einsk\u00e9ho a „pokou\u0161eli se p\u0159ipravit o \u017eivot“ Stalina a Je\u017eova, za co je tak\u00e9 stihl trest v roce 1938. Duch Vy\u0161insk\u00e9ho se vzn\u00e1\u0161el v soudn\u00ed s\u00edni starobyl\u00e9 pra\u017esk\u00e9 v\u011bznice na Pankr\u00e1ci. St\u00e1tn\u00ed \u017ealobce Josef Urv\u00e1lek byl nestoudn\u011b patetick\u00fd. Kvalit Andreje Vy\u0161insk\u00e9ho ov\u0161em zdaleka nedosahoval, ale Andrej Januarjevi\u010d by byl spokojen. „Pro\u010d dnes tato banda spiklenc\u016f, tyto krysy, jimi\u017e pohrdaj\u00ed v\u0161ichni poctiv\u00ed lid\u00e9 v na\u0161\u00ed zemi, sed\u00ed na lavici ob\u017ealovan\u00fdch? Proto\u017ee s\u00edla idej\u00ed socialismu, bezmezn\u00e1 d\u016fv\u011bra na\u0161eho lidu k veden\u00ed na\u0161\u00ed strany a osobn\u011b k soudruhu Gottwaldovi, horouc\u00ed l\u00e1ska k Sov\u011btsk\u00e9mu svazu jsou nezdoln\u00e9!“<\/p>\n Proces se odv\u00edjel podle sc\u00e9n\u00e1\u0159e, kter\u00fd navrhli sov\u011bt\u0161t\u00ed experti, propracovan\u00e9ho do nejmen\u0161\u00edch detail\u016f. Soudcov\u00e9, prokur\u00e1to\u0159i a obh\u00e1jci se sv\u00e9 projevy nau\u010dili nazpam\u011b\u0165. Tak\u00e9 ob\u017ealovan\u00ed museli na nal\u00e9h\u00e1n\u00ed poradc\u016f zn\u00e1t sv\u00e9 projevy zpam\u011bti. Pro ka\u017ed\u00fd p\u0159\u00edpad byly nahr\u00e1ny na magnetofonov\u00fd p\u00e1sek a z\u00e1znam byl p\u0159edem vyslechnut na sch\u016fzi p\u0159edsednictva \u00daV KS\u010c. V\u0161echno \u0161lo jako po m\u00e1sle. Jen jednou \u017ealobce popletl po\u0159ad\u00ed ot\u00e1zek a ob\u017ealovan\u00fd, jak ho nau\u010dili, za\u010dal odpov\u00eddat nikoli na ot\u00e1zku, kter\u00e1 mu byla polo\u017eena, ale na tu, kter\u00e1 byla ve sc\u00e9n\u00e1\u0159i. Takov\u00e1 mali\u010dkost v\u0161ak samoz\u0159ejm\u011b nemohla zastavit justici na jej\u00edm triumf\u00e1ln\u00edm ta\u017een\u00ed.<\/p>\n B\u00fdval\u00fd \u010dlen p\u0159edsednictva \u00daV KS\u010c Josef Frank vypr\u00e1v\u011bl, jak „kdy\u017e se dostal v roce 1939 do n\u011bmeck\u00e9ho t\u00e1bora smrti v Buchenwaldu, se rychle vet\u0159el do d\u016fv\u011bry hitlerovc\u016f, bil rusk\u00e9 a francouzsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 zajatce a po\u0159izoval seznamy v\u011bz\u0148\u016f, kter\u00e9 fa\u0161ist\u00e9 pak popravovali“. Po rehabilitaci byl Josefu Frankovi posmrtn\u011b ud\u011blen titul Hrdina \u010cSSR a Rud\u00e9 pr\u00e1vo 15. \u00fanora 1968 uve\u0159ejnilo k 60. v\u00fdro\u010d\u00ed jeho narozen\u00ed \u010dl\u00e1nek pod titulkem Trag\u00e9die revolucion\u00e1\u0159e.<\/p>\n Ob\u017ealovan\u00fd Bed\u0159ich Reicin, b\u00fdval\u00fd n\u00e1m\u011bstek ministra n\u00e1rodn\u00ed obrany doznal, \u017ee „v dubnu 1939 se stal agentem gestapa a organizoval \u0159adu provokac\u00ed, v jejich\u017e d\u016fsledku byli zat\u010deni a popraveni \u010dlenov\u00e9 ileg\u00e1ln\u00edho \u00daV KS\u010c“. \u017dalobce byl nel\u00edtostn\u00fd: „Reicin vydal hitlerovc\u016fm tak\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho hrdinu Julia Fu\u010d\u00edka.“ Co je to?.. \u0160\u00e1len\u00ed smysl\u016f? V\u00fdmysl chor\u00e9ho mozku? Rozum odm\u00edt\u00e1 tomu v\u011b\u0159it, ale p\u0159esto se dozn\u00e1vali…<\/p>\n Z dopisu odsouzen\u00e9ho Ludv\u00edka Frejky, napsan\u00e9ho p\u0159ed smrt\u00ed Klementu Gottwaldovi: „…Kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee Vy, pane prezidente, mne pova\u017eujete za \u0161k\u016fdce a zr\u00e1dce a \u017ee podobn\u00fd n\u00e1zor maj\u00ed i org\u00e1ny bezpe\u010dnosti, kter\u00e9 p\u0159i vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed zastupovaly pracuj\u00edc\u00ed lid, napadlo mne, \u017ee pravd\u011bpodobn\u011b m\u00e1 subjektivn\u00ed p\u0159edstava o sob\u011b sam\u00e9m je nespr\u00e1vn\u00e1. Od toho dne, pane prezidente, jsem poctiv\u011b a nemilosrdn\u011b zaujal postoj \u010ceskoslovensk\u00e9ho pracuj\u00edc\u00edho lidu a donutil se vid\u011bt ve\u0161kerou svou \u010dinnost o\u010dima vy\u0161et\u0159uj\u00edc\u00edch org\u00e1n\u016f.“<\/p>\n Jak\u00fdsi mudrc, kter\u00fd nem\u011bl nic spole\u010dn\u00e9ho se soci\u00e1ln\u011bpolitick\u00fdmi kataklyzmaty dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, varoval: „Potomci nebudou moci pochopit, pro\u010d mus\u00edme znovu \u017e\u00edt v tak neprostupn\u00e9 tm\u011b, kdy\u017e u\u017e jednou nastalo sv\u011btlo.“ Toto prorock\u00e9 dozn\u00e1n\u00ed u\u010dinil ot\u0159esen krutost\u00ed svat\u00e9 inkvizice. \u010cty\u0159i sta uplynul\u00fdch let neubralo t\u011bmto slov\u016fm na s\u017e\u00edrav\u00e9 pravd\u011b. Dnes v\u00edme, jak jednaj\u00ed inkvizito\u0159i: uk\u00e1\u017e\u00ed v\u00e1m b\u00edl\u00fd arch pap\u00edru, a pak, dejme tomu, sto lid\u00ed jednotliv\u011b i sborov\u011b tvrd\u00ed, \u017ee ten pap\u00edr je \u010dern\u00fd. Nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e souhlasit, nebo se zbl\u00e1znit – jin\u00e9 v\u00fdchodisko se prost\u011b nep\u0159edpokl\u00e1d\u00e1. A u t\u011bch zvl\u00e1\u0161\u0165 tvrdo\u0161\u00edjn\u00fdch lze pou\u017e\u00edt i roz\u017ehaven\u00e9ho \u017eeleza…<\/p>\n „Zvl\u00e1\u0161\u0165 pe\u010dliv\u011b Sl\u00e1nsk\u00fd, Geminder a dal\u0161\u00ed spiklenci podporovali a podn\u011bcovali podvratnou \u010dinnost sionistu, t\u00e9to spolehliv\u00e9 agentury americk\u00e9ho imperialismu.“ Ne nadarmo se nam\u00e1hal Vladim\u00edr Anaftjevi\u010d Bojarskij. V Sov\u011btsk\u00e9m svazu se naplno rozv\u00edjela kampa\u0148 odhalov\u00e1n\u00ed „odrodil\u00fdch kosmopolit\u016f“ a l\u00e9ka\u0159ka Lidija Fedosejevna Tima\u0161ukov\u00e1 se chystala p\u0159evz\u00edt Lenin\u016fv \u0159\u00e1d „za pomoc poskytnutou vl\u00e1d\u011b p\u0159i odhalen\u00ed l\u00e9ka\u0159\u016f vrah\u016f“. Mezi nimi bylo \u0161est zn\u00e1m\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f „\u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu“. \u010ceskoslovensko necht\u011blo z\u016fstat pozadu za „velk\u00fdm bratrem“. Na jednom z v\u00fdslech\u016f tr\u00fdznitel Artura Londona major Smola sv\u00e9mu vy\u0161et\u0159ovanci \u0159ekl: „Dok\u00e1\u017eeme zlikvidovat v\u00e1s i va\u0161i pra\u0161ivou rasu! Ne v\u0161echno, co d\u011blal Hitler bylo dobr\u00e9, ale se \u017didy se vypo\u0159\u00e1dal perfektn\u011b. \u0160koda, \u017ee se ne v\u0161ichni dostali do plynov\u00fdch komor, mnoho jich zdrhlo. Ale to, co Hitler nedod\u011blal, dokon\u010d\u00edme my… Do hloubky deseti metr\u016f pod zem, tam v\u00e1s za\u017eeneme – v\u00e1s i va\u0161i odpornou sebranku!“<\/p>\n P\u0159evl\u00e1dal dojem, \u017ee „protokoly si\u00f3nsk\u00fdch mudrc\u016f“ byly rozs\u00e1hle pou\u017eity p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b protokolu v „p\u0159\u00edpadu Sl\u00e1nsk\u00fd“. Ze 14 ob\u017ealovan\u00fdch reprezentovalo 11 „odpornou sebranku“. V list\u011b Lit\u011braturnaja gazeta byli ozna\u010deni za „\u017e\u00e1by na prameni“, kter\u00e9 prahly po tom, aby z \u010ceskoslovenska u\u010dinily pa\u0161al\u00edk Wall-Streetu, kde by vl\u00e1dly americk\u00e9 monopoly, bur\u017eoazn\u00ed nacionalist\u00e9, sionist\u00e9 spole\u010dn\u011b s nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed ch\u00e1skou, ut\u00e1p\u011bj\u00edc\u00ed se ve zlo\u010dinech.“<\/p>\n Pra\u017esk\u00e1 soudn\u00ed inscenace byla posledn\u00ed z „monstrproces\u016f“, kter\u00e9 se odehr\u00e1ly v lidov\u011b demokratick\u00fdch zem\u00edch. Stalin realizoval „v\u00fdvoz teroru“. Dnes m\u016f\u017eeme pr\u00e1vem polo\u017eit ot\u00e1zku, zda toto \u0161t\u011bdr\u00e9 pou\u0161t\u011bn\u00ed \u017eilou nebylo zlov\u011bstn\u00fdm prologem dal\u0161\u00edch, nesrovnateln\u011b hojn\u011bj\u0161\u00edch, kter\u00e9 by mohly n\u00e1sledovat neb\u00fdt toho, \u017ee si dikt\u00e1tora povolal k sob\u011b P\u00e1nb\u016fh? Alespo\u0148 n\u011bkte\u0159\u00ed \u010ceskosloven\u0161t\u00ed historici soud\u00ed, \u017ee souvislost mezi procesem se Sl\u00e1nsk\u00fdm a novou \u010distkou chystanou v SSSR je naprosto z\u0159ejm\u00e1.<\/p>\n „Soudn\u00ed trag\u00e9die“ v Praze m\u00edla bezp\u0159\u00edkladn\u011b krut\u00e9 fin\u00e1le. Dlouho p\u0159ed skon\u010den\u00edm soudu se Gottwald v p\u0159\u00edtomnosti sv\u00fdch bl\u00edzk\u00fdch spolupracovn\u00edk\u016f pod\u0159ekl: „D\u00e1me jeden\u00e1ct \u0161pag\u00e1t\u016f a t\u0159i do\u017eivot\u00ed…“ Jeho hlas byl vysly\u0161en. Odsouzen\u00ed byli pov\u011b\u0161eni 3. prosince 1952, jejich t\u011bla sp\u00e1lena a popel rozv\u00e1t ve v\u011btru. Byli zbaveni ob\u010danstv\u00ed, majetek byl konfiskov\u00e1n. Byli vymaz\u00e1ni ze \u017eivota jako nepot\u0159ebn\u00e9 pozn\u00e1mky tu\u017ekou na okraji str\u00e1nek. „Trest se zd\u016fvod\u0148uje velikost\u00ed zrady sp\u00e1chan\u00e9 na pracuj\u00edc\u00edch, velkou m\u00edrou zlo\u010dinu sp\u00e1chan\u00e9m na spole\u010dnosti buduj\u00edc\u00ed socialismus a na v\u0161ech n\u00e1rodech bojuj\u00edc\u00edch za m\u00edr na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b,“ napsal \u010deskoslovensk\u00fd tisk. P\u0159esn\u011b po jeden\u00e1cti letech zased\u00e1n\u00ed \u00daV KS\u010c obnovilo jejich \u010dlenstv\u00ed ve stran\u011b a Nejvy\u0161\u0161\u00ed soud republiky rehabilitoval odsouzen\u00e9 a zprostil je obvin\u011bn\u00ed v pln\u00e9m rozsahu.<\/p>\n …Jako sv\u011bdkyn\u011b v p\u0159\u00edpadu „zr\u00e1dce Reicina“ vypov\u00eddala na procesu Gusta Fu\u010d\u00edkov\u00e1. Svou v\u00fdpov\u011b\u010f ukon\u010dila cit\u00e1tem z Report\u00e1\u017ee psan\u00e9 na opr\u00e1tce. V\u00fdzvu Lid\u00e9, m\u011bl jsem v\u00e1s r\u00e1d! Bd\u011bte! uv\u00edtala soudn\u00ed s\u00ed\u0148 frenetick\u00fdm potleskem, ve stoje. Jsou to vskutku pozoruhodn\u00e1 slova, kter\u00e1 maj\u00ed nad\u010dasovou platnost. Mysl\u00edm, \u017ee Fu\u010d\u00edkovi, kter\u00fd vykro\u010dil pod ost\u0159\u00ed gilotiny v nacistick\u00e9m \u017eal\u00e1\u0159i Ploetzensee, se ani v nejstra\u0161ideln\u011bj\u0161\u00edm snu nemohlo zd\u00e1t, \u017ee „opr\u00e1tku“ na krku jeho soudruhu ve stran\u011b, spolubojovn\u00edku proti fa\u0161ismu, ut\u00e1hnou nikoli hitlerov\u0161t\u00ed katani, ale vlastn\u00ed soudruzi.<\/p>\n Bu\u010fme i my bd\u011bl\u00ed, proto\u017ee „zdivo\u010del\u00ed dom\u00e1c\u00ed psi“ \u010d\u00edhaj\u00ed v \u00fakrytu, jsou neoby\u010dejn\u011b mazan\u00ed a neoby\u010dejn\u011b krut\u00ed. Pron\u00e1sleduj\u00ed svou ob\u011b\u0165 ml\u010dky a \u00fato\u010d\u00ed bleskov\u011b. Bu\u010fme bd\u011bl\u00ed, nebo\u0165 kati v\u017edy z\u016fstanou katy bez ohledu na to, jak\u00fd maj\u00ed na sob\u011b od\u011bv – zu\u0159iv\u00fdch fanatiku z gestapa nebo vrah\u016f z NKVD.<\/p>\n Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee Fu\u010d\u00edkova slova odpov\u00eddaj\u00ed t\u011bm, kdo bezosty\u0161n\u011b a v posledn\u00ed dob\u011b st\u00e1le nal\u00e9hav\u011bji n\u00e1s p\u0159esv\u011bd\u010duj\u00ed, \u017ee mus\u00edme nechat minulost na pokoj\u00ed. Nesm\u00edme! Nebo\u0165 ten, kdo zapomene na svou minulost „je odsouzen proj\u00edt ji znovu“. Abychom nebyli „odsouzeni“, k tomu je zapot\u0159eb\u00ed docela m\u00e1lo i nekone\u010dn\u011b mnoho: nezapom\u00ednat!<\/p>\n VITAUJ JARO\u0160EVSKU<\/em> TA 52\/1990<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" „Jak\u00fd v\u00e1m utkv\u011bl v pam\u011bti Stalin?“ zeptali se um\u00edraj\u00edc\u00edho. „Nah\u00e1n\u011bl strach…“ Pr\u00fd to byla posledn\u00ed slova Alexeje \u010cepi\u010dky. B\u00fdval\u00fd<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1093,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[10],"tags":[98,188],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1094"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1094"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1094\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1093"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1094"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1094"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1094"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
Izv\u011bstija Praha<\/em><\/p>\n