![\"traven\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/04\/traven.jpg\")
Autor mnoha knih, nap\u00ednav\u00fdch soci\u00e1ln\u011b lad\u011bn\u00fdch rom\u00e1n\u016f s kritick\u00fdm postojem v\u016f\u010di kapitalismu, se po l\u00e9ta skr\u00fdval pod pseudonymem B. Traven. \u017dil asi v l\u00e9tech 1882 nebo 1890 \u2013 asi 26. b\u0159ezna 1969.<\/strong> <\/p>\n<\/p>\n
P\u0159es velikou popularitu jeho d\u011bl (byly p\u0159elo\u017eeny do t\u0159icet dvou jazyk\u016f a mnoho z jich bylo zfilmov\u00e1no, se mu da\u0159ilo po cel\u00fd \u017eivot \u00fasp\u011b\u0161n\u011b tajit svou identitu a ta nen\u00ed dodnes uspokojiv\u011b vy\u0159e\u0161ena.<\/p>\n
Kdy\u017e koncem b\u0159ezna 1969 zem\u0159el, vyno\u0159ily se okam\u017eit\u011b \u00favahy o autorovi \u201ePokladu no Sierra Madre“, „Diktatura“,<\/em> aj. kter\u00fd skr\u00fdval sv\u016fj \u017eivotopis 78 let.<\/p>\n Rosa Elena Lujanov\u00e1, kterou si Traven vzal, kdy\u017e mu bylo 60, \u0159ekla, \u017ee j\u00ed po\u017e\u00e1dal, aby po jeho smrti odkryla pravdu o autorovi, vyh\u00fdbaj\u00edc\u00edmu se reklam\u011b s poukazem, \u017ee sni\u017euje spisovatele na \u00farove\u0148 cvi\u010den\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f. Podle vdoviny charakteristiky byl Traven idealista, kter\u00fd musel sv\u00e9 dobrodru\u017en\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy a t\u011b\u017ek\u00e9 chvilky d\u0159\u00edve pro\u017e\u00edt, ne\u017e o nich mohl ps\u00e1t. Opovrhoval majetkem, a a\u010dkoli se jeho knihy znamenit\u011b prod\u00e1valy, \u201enem\u011bl n\u011bkdy drobn\u00e9 na noviny“. \u201eMan\u017eel mi \u0159ekl, abych po jeho smrti netajila \u00fadaje o jeho osob\u011b,“ pravila vdova. \u201eHovo\u0159ili jsme o tom n\u011bkolikr\u00e1t. Tu\u0161il, \u017ee by to byla pro mne velk\u00e1 odpov\u011bdnost, kdybych se pokou\u0161ela udr\u017eet jeho tajemstv\u00ed i po smrti. I ve sv\u00e9 posledn\u00ed v\u016fli si vymi\u0148uje, \u017ee m\u011b mus\u00ed nejprve po\u017e\u00e1dat o svolen\u00ed ka\u017ed\u00fd, kdo si p\u0159eje ps\u00e1t jeho \u017eivotopis.“<\/em><\/p>\n Popisovala \u017eivot s liter\u00e1rn\u00edm samot\u00e1\u0159em. \u201eByl to pln\u00fd a bohat\u00fd \u017eivot,“ sd\u011blila z\u00e1stupci agentury Associated Press. \u201eByli jsme hluboce s\u017eiti, ka\u017ed\u00fdm dnem a noc\u00ed. Chodili jsme do kina nebo do divadla spole\u010dn\u011b, tak to m\u011bl r\u00e1d. Tou\u017eila jsem jenom po tom, po \u010dem on tou\u017eil a co se m\u011blo vyrozum\u011bt z jeho knih. Bylo to tak\u00e9 jedin\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed, po kter\u00e9m jsem tou\u017eila.“<\/p>\n Narodil se v Chicagu jako Traven Torsvan, prohl\u00e1sila, norsk\u00e9mu otci a anglick\u00e9 matce, kterou omrzela Amerika a us\u00eddlila se v N\u011bmecku. Zapo\u010dal svou liter\u00e1rn\u00ed dr\u00e1hu vypr\u00e1v\u011bn\u00edm z vlastn\u00ed zku\u0161enosti o zkou\u0161ce odvahy \u010dlov\u011bka, odvle\u010den\u00e9ho na mo\u0159e. Toto kniha – \u201eLo\u010f mrtv\u00fdch“<\/em> – ho proslavila po cel\u00e9 Evrop\u011b a je dodnes z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed z jeho 17 rom\u00e1n\u016f, n\u011bkolika filmov\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f a stovek pov\u00eddek, vydan\u00fdch ve 34 jazyc\u00edch.<\/p>\n Traven poprv\u00e9 projevil svou nechu\u0165 k poslu\u0161enstv\u00ed, kdy\u017e ve sv\u00fdch t\u0159ech letech utekl z domova, prozradila vdova. V N\u011bmecku pak opustil nav\u017edy sv\u016fj domov, kdy\u017e mu bylo 13 let.<\/p>\n Vdova vypr\u00e1v\u011bla, jak j\u00ed Traven prozradil, \u017ee byl odvle\u010den na lo\u010f n\u011bkde v Africe a unikl z n\u00ed, kdy\u017e kotvila v mexick\u00e9m Tampicu. Kdy\u017e p\u0159ijal rukopis \u201eLod\u011b mrtv\u00fdch“, <\/em>po\u017e\u00e1dal ho n\u011bmeck\u00fd nakladatel o podobenku a \u017eivotopis. \u201eV\u017edy budu proti v\u011bhlasu, reklam\u011b a sl\u00e1v\u011b,“<\/em> odepsal v dopise, kter\u00fd se stal pozd\u011bji z\u00e1kladem jeho \u201eVyhl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1vislosti na reklam\u011b“.<\/em><\/p>\n Sv\u011b\u0159il se pozd\u011bji man\u017eelce: \u201eCo je to pov\u011bst? Jenom ne\u0159\u00e1dstvo. Je to nuda a nechci s n\u00ed m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho. Chci, abych mohl j\u00edt do hospody na rohu nebo jet autobusem a aby na mne lidi neciv\u011bli.“<\/em> Po sv\u00e9m prvn\u00edm pobytu v Mexiku se vr\u00e1til do N\u011bmecka. Vyd\u00e1val tam \u010dasopis, av\u0161ak jeho \u00favodn\u00edky o m\u00edru vzbuzovaly podle vdovin\u00fdch slov bou\u0159e v militaristick\u00e9 zemi, kde pozvedal hlavu nacismus. Prohl\u00e1sila, \u017ee byl vy\u0161et\u0159ov\u00e1n a odsouzen k smrti, av\u0161ak unikl a vr\u00e1til se do Mexika. \u017dil pravideln\u011b s Indi\u00e1ny v jihoamerick\u00e9m st\u00e1t\u011b Chiapas a sb\u00edral tam zku\u0161enosti ke sv\u00e9 knize \u201e\u010cesa\u010di bavlny“. Jeho touha po soukrom\u00ed se t\u00fdkala i dom\u00e1c\u00edho \u017eivota, prohl\u00e1sila jeho nevlastn\u00ed dcera Rosa. \u010casto se zav\u00edral ve studovn\u011b ve druh\u00e9m pat\u0159e a pracoval bez p\u0159est\u00e1vky od ob\u011bda a\u017e do t\u0159\u00ed hodin do r\u00e1na. \u201eMohl z n\u011bho b\u00fdt milion\u00e1\u0159, ale v\u0161echny pen\u00edze utratil,“ pravila vdova. \u201e\u0158\u00edkal mi: „Chci b\u00fdt svobodn\u00fd, nechci b\u00fdt otrokem pen\u011bz ani otrokem pov\u011bsti, neboj\u00edm se, \u017ee budu t\u0159\u00edt b\u00eddu s nouz\u00ed…“<\/p>\n