{"id":1158,"date":"2012-04-18T17:23:15","date_gmt":"2012-04-18T15:23:15","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/04\/18\/pipad-richarda-sorge\/"},"modified":"2012-04-18T17:23:15","modified_gmt":"2012-04-18T15:23:15","slug":"pipad-richarda-sorge","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/04\/18\/pipad-richarda-sorge\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edpad Richarda Sorge (1)"},"content":{"rendered":"

\"sorge\"Rodi\u010de a sourozenci mu \u0159\u00edkali „Ika“. Zaslou\u017eil se o to vlastn\u011b s\u00e1m. Kdy\u017e se u\u010dil vyslovovat sv\u00e9 k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no, zazn\u011blo m\u00edsto Richard nejdast\u011bji \u201eIka“. Otec Adolf Sorge byl n\u011bmeck\u00fd in\u017een\u00fdr, zam\u011bstnan\u00fd dlouh\u00e1 l\u00e9ta v Rotschildov\u00fdch naftov\u00fdch z\u00e1vodech v Baku na Kavkaze. Matka byla Ruska. V Baku se tak\u00e9 narodil Richard \u2014 4.10.1895. T\u0159i roky pot\u00e9 se rodina odst\u011bhovala do N\u011bmecka.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Na \u0161koln\u00ed l\u00e9ta v Berl\u00edn\u011b \u2014 Lichterfelde poid\u011bji Richard Sorge vzpom\u00ednal slovy:<\/p>\n

\u201eA\u017e do v\u00e1lky jsem tr\u00e1vil d\u011btstv\u00ed a jino\u0161stv\u00ed v relativn\u00edm klidu n\u011bmeck\u00e9 m\u011b\u0161\u0165\u00e1ck\u00e9 rodiny… V patn\u00e1cti letech jsem se za\u010dal v\u00e1\u0161niv\u011b zaj\u00edmat o Goetha, Schillera, Lessinga, Klopstocka, Danta a jin\u00e9 „t\u011b\u017ek\u00e9 autory“. V d\u011bjepisu jsem d\u00e1val p\u0159ednost francouzsk\u00e9 revoluci, napoleonsk\u00fdm v\u00e1lk\u00e1m a dob\u011b kancl\u00e9\u0159e Bismarcka. Dlouh\u00e9 roky jsem velmi pozorn\u011b sledoval n\u011bmeckou politiku, ve \u0161kole mi \u0159\u00edkali „pan ministersk\u00fd p\u0159edseda“. Znal jsem v\u0161echno, co vykonal m\u016fj d\u011bde\u010dek pro d\u011blnick\u00e9 hnut\u00ed, a v\u011bd\u011bl jsem tak\u00e9, \u017ee se n\u00e1zory m\u00e9ho otce s d\u011bdov\u00fdmi z\u00e1sadn\u011b rozch\u00e1zely. M\u016fj otec byl typick\u00fdm nacion\u00e1listou a imperialistou… Ale m\u016fj star\u0161\u00ed bratr se p\u0159iklonil k nejkrajn\u011bj\u0161\u00ed levici…“<\/p>\n

P\u0159\u00edklad Friedricha Alberta Sorge, up\u0159\u00edmn\u00e9ho a state\u010dn\u00e9ho revolucion\u00e1\u0159e, jednoho z v\u016fdc\u016f n\u011bmeck\u00fdch revolu\u010dn\u00edch boj\u016f v roce 1848, p\u0159\u00edtele Karla Marxe a Bed\u0159icha Engelse, spoluzakladatele a \u010deln\u00e9ho pracovn\u00edka 1. internacion\u00e1ly, sehr\u00e1l v \u017eivot\u011b jeho vnuka Richarda ur\u010duj\u00edc\u00ed \u00falohu. Nebo\u0165 chlapec se v ni\u010dem nepotatil.<\/p>\n

Bystr\u00fd, nadm\u00edru inteligentn\u00ed a nezkrotn\u00e9 temperamentn\u00ed hoch s \u010dasn\u011b probuzen\u00fdm z\u00e1jmem a v\u011bd\u011bn\u00ed m\u00edval ji\u017e ve \u0161kole hodn\u011b obt\u00ed\u017e\u00ed. Nar\u00e1\u017eel na ko\u017een\u00e9, policejn\u011b byrokratick\u00e9 p\u0159edpisy a zvyklosti, je\u017e spout\u00e1valy \u017eivot v c\u00edsa\u0159sk\u00e9m N\u011bmecku do taktu zup\u00e1ck\u00e9 l\u00edskovky. Byl na svou dobu a pom\u011bry p\u0159\u00edli\u0161 samostatn\u00fd v \u00fasudc\u00edch a my\u0161len\u00ed, odm\u00edtal slepou pod\u0159\u00edzenost a ta ho n\u011bkdy p\u0159ivedla tak daleko, \u017ee ze vzdoru odm\u00edtal odpov\u00eddat u\u010diteli na ot\u00e1zky. Otec m\u011bl ov\u0161em pro takov\u00e9 revolty m\u00e1lo pochopen\u00ed. Zato v t\u011blocviku byl Richard hv\u011bzdou prvn\u00ed velikosti a m\u00e1lokdo ze spolu\u017e\u00e1k\u016f mu mohl konkurovat. I zde se v\u0161ak projevit sv\u00e9r\u00e1zn\u00fdm zp\u016fsobem \u2014 je\u0161t\u011b jako student vstoupil v Berl\u00edn\u011b do d\u011blnick\u00e9ho sportovn\u00edho klubu, aby \u2014 jak se pozd\u011bji vyj\u00e1d\u0159il \u2014 \u201ena vlastn\u00ed o\u010di spat\u0159il tv\u00e1\u0159 n\u011bmeck\u00e9 d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy“. O pr\u00e1zdnin\u00e1ch v l\u00e9t\u011b 1914 se Richard Sorge \u00fa\u010dastn\u00ed \u0161koln\u00edho v\u00fdletu do \u0160v\u00e9dska. P\u0159i cest\u011b zp\u00e1tky se studenti na lodi dov\u00eddaj\u00ed, \u017ee vypukla v\u00e1lka…<\/p>\n

Ani ne osmn\u00e1ctilet\u00fd, ale fyzicky vysp\u011bl\u00fd mlad\u00edk Richard Sorge se hl\u00e1s\u00ed dobrovoln\u011b do arm\u00e1dy a za dva m\u011bs\u00edce u\u017e je na front\u011b ve Flandrech. Po prvn\u00edm zran\u011bn\u00ed v bitv\u011b u Ypr\u016f se dost\u00e1v\u00e1 na v\u00fdchodn\u00ed frontu. Je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t je zran\u011bn, potom p\u0159ed\u010dasn\u011b demobilizov\u00e1n. Do smrti si s sebou ponese pam\u00e1tku na v\u00e1lku \u2014 lehce kulh\u00e1.<\/p>\n

Za dlouh\u00fdch t\u00fddn\u016f v poln\u00edm lazaretu nach\u00e1z\u00ed mezi ran\u011bn\u00fdmi stejn\u011b revolu\u010dn\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed p\u0159\u00e1tele a spole\u010dn\u011b s nimi se zamysl\u00ed nad p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm osudem N\u011bmecka, nad p\u0159\u00edkladem i pou\u010den\u00edm Velk\u00e9 \u0159\u00edjnov\u00e9 revoluce v Rusku.<\/p>\n

Po propu\u0161t\u011bn\u00ed pokra\u010duje Richard Sorge ve studi\u00edch na universit\u011b v Kielu, ale z\u00e1rove\u0148 se \u2014 u\u017e jako \u010dlen nez\u00e1visl\u00e9 soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany \u2014 zapojuje do politick\u00e9ho \u017eivota. Pracuje hlavn\u011b mezi ml\u00e1de\u017e\u00ed, p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed, agituje. V \u0159\u00edjnu 1918 se aktivn\u011b \u00fa\u010dastn\u00ed povst\u00e1n\u00ed rud\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f v Kielu. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce se st\u011bhuje na universitu do Hamburku. Chyst\u00e1 se na doktor\u00e1t filosofie a sociologie. Studuje jazyky \u2014 a hned v prosinci 1919 se hl\u00e1s\u00ed do Komunistick\u00e9 strany N\u011bmecka. Roku 1920 jej strana jako aktivn\u00edho funkcion\u00e1\u0159e pov\u011b\u0159uje pr\u00e1ci v uheln\u00e9 p\u00e1nvi v Por\u00fdn\u00ed. Nejd\u0159\u00edve je zam\u011bstn\u00e1n v C\u00e1ch\u00e1ch jako u\u010ditel, ale \u0161kolsk\u00e9 \u00fa\u0159ady mu nemohou prominout jeho politick\u00e9 sm\u00fd\u0161leni a urychlen\u011b jej propou\u0161t\u011bj\u00ed.<\/p>\n

\u201eNa radu stranick\u00e9ho veden\u00ed jsem se rozhodl,“ vzpom\u00ednal Richard Sorge, „\u017ee zintensivn\u00edm svou pr\u00e1ci mezi horn\u00edky a \u017ee se s\u00e1m stanu horn\u00edkem. Na\u0161t\u011bst\u00ed jsem byl p\u0159ijat na d\u016fl bl\u00edzko C\u00e1ch. Pr\u00e1ce to byla t\u011b\u017ek\u00e1, p\u0159ek\u00e1\u017eelo mi m\u00e9 zran\u011bn\u00ed z v\u00e1lky, ale nikdy jsem sv\u00e9ho rozhodnut\u00ed nelitoval. Zku\u0161enosti z dol\u016f mi byly velmi u\u017eite\u010dn\u00e9 a poslou\u017eily t\u00e9\u017e stran\u011b…“ Jako horn\u00edk organizuje Sorge politick\u00fd boj nejen v Por\u00fdn\u00ed a Por\u00fa\u0159\u00a8\u00ed, ale i v sousedn\u00edm Holandsku. \u017d\u00e1dn\u00fd div, \u017ee se o n\u011bho znovu \u017eiv\u011b zaj\u00edm\u00e1 policie V\u00fdmarsk\u00e9 republiky, h\u00e1j\u00edc\u00ed z\u00e1jmy uhlobaron\u016f a jin\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch zbohatl\u00edk\u016f. Mlad\u00fd Sorge nastupuje tehdy dr\u00e1hu profesion\u00e1ln\u00edho revolucion\u00e1\u0159e. Jde tam, kde ho strana nejv\u00edce pot\u0159ebuje \u2014 u\u010d\u00ed na stranick\u00e9 \u0161kole v D\u00fcsseldorfu, je propagandistou ve Frankfurtu nad Mohanem, redaktorem v Solingenu.<\/p>\n

V t\u00e9\u017ee dob\u011b se st\u00e1v\u00e1 politick\u00fdm publicistou o pozd\u011bji na to vzpom\u00edn\u00e1:<\/p>\n

„Roku 1922 jsem napsal bro\u017euru s n\u00e1zvem „Kapitalistick\u00e1 akumulace a Rosa Luxemburgov\u00e1.“ \u0160lo o kritickou a teoretickou studii n\u00e1zor\u016f Rosy Luxemburgov\u00e9. Byla to t\u011b\u017ek\u00e1 l\u00e1tka a j\u00e1 ji \u2014 o tom isem p\u0159esv\u011bd\u010den – zpracoval ne\u0161ikovn\u011b a d\u011btinsky. Douf\u00e1m, \u017ee nacist\u00e9 tuto bro\u017euru sp\u00e1lili do posledn\u00edho v\u00fdtisku. Za sv\u00e9ho pobytu v Moskv\u011b jsem uve\u0159ejnil publikaci na t\u00e9ma „Hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 klausule Versaillesk\u00e9 smlouvy a mezin\u00e1rodni d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda“, a roku 1937 bro\u017euru „N\u011bmeck\u00fd imperialismus.“ Mysl\u00edm, \u017ee tahle d\u00edla jsou v\u00e1\u017enou prac\u00ed, je\u017e jdou a\u017e k z\u00e1klad\u016fm probl\u00e9m\u016f. Ob\u011b knihy se hojn\u011b \u010detly v N\u011bmecku a byly tak\u00e9 p\u0159elo\u017eeny do ru\u0161tiny…“<\/p>\n

Roku 1923 p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed dr. Richard Sorge do vlasti, kterou si zvolil, do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, st\u00e1v\u00e1 se sov\u011btsk\u00fdm ob\u010danem a \u010dlenem bol\u0161evick\u00e9 strany. Pracuje v n\u011bmeck\u00e9 sekci Komunistick\u00e9 internacion\u00e1ly a p\u0159itom prohlubuje sv\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Jeho \u017e\u00edze\u0148 po v\u011bd\u011bn\u00ed se zd\u00e1 neuhasiteln\u00e1. Vedle dvou mate\u0159sk\u00fdch jazyk\u016f \u2014 n\u011bm\u010diny a ru\u0161tiny \u2014 mluv\u00ed dokonale francouzsky a anglicky, ale tak\u00e9 – \u010d\u00ednsky a japonsky! D\u00e1ln\u00fd v\u00fdchod, zemi vych\u00e1zej\u00edc\u00edho slunce, to je jeho star\u00e1 l\u00e1ska…<\/p>\n

V roce 1929 doch\u00e1z\u00ed v \u017eivot\u011b dr. Sorge k dal\u0161\u00ed z\u00e1sadn\u00ed, rozhoduj\u00edc\u00ed zm\u011bn\u011b. Profesion\u00e1ln\u00ed revolucion\u00e1\u0159, novin\u00e1\u0159 a publicista se z nej\u010destn\u011bj\u0161\u00edch pohnutek m\u011bn\u00ed v pr\u016fzkumn\u00edka, bojovn\u00edka na tich\u00e9, ne\u00faprosn\u00e9 front\u011b \u0161pion\u00e1\u017ee. Jeho bl\u00edzk\u00fd p\u0159\u00edtel gener\u00e1l Berzin, \u010deln\u00fd p\u0159edstavitel sov\u011btsk\u00e9 zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby (v t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech se stal ob\u011bt\u00ed stalinsk\u00e9ho kultu osobnosti), je Sorgov\u00fdm oddan\u00fdm r\u00e1dcem a pomocn\u00edkem p\u0159i jeho pouti na prvn\u00ed p\u016fsobi\u0161t\u011b – do \u0160anghaje. Jeho \u00fakolem je zalo\u017eit v \u010c\u00edn\u011b s\u00ed\u0165 inform\u00e1tor\u016f a odhalovat v\u0161echny akce japonsk\u00fdch militarist\u016f, kte\u0159\u00ed se chystaj\u00ed ke skoku na asijskou pevninu.<\/p>\n

Cesta do \u0160anghaje v\u0161ak vede p\u0159es N\u011bmecko, kde si chce Sorge opat\u0159it leg\u00e1ln\u00ed \u201emasku“. D\u00edky sv\u00fdm neoby\u010dejn\u00fdm v\u011bdomostem je pov\u011b\u0159en funkc\u00ed dopisovatele \u010dasopisu „Das soziologische Magazin“.<\/p>\n

Za\u010d\u00e1tkem roku 1930 v\u00edtaj\u00ed zahrani\u010dn\u00ed \u017eurnalist\u00e9 v \u0160anghaji nov\u00e9ho kolegu, jen\u017e se p\u0159edstavuje jako Ameri\u010dan n\u011bmeck\u00e9ho p\u016fvodu \u2014 Alexandr Johnson. \u0160t\u00edhl\u00fd, sportovn\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed p\u011btat\u0159ic\u00e1tn\u00edk m\u00e1 brzy pov\u011bst zdatn\u00e9ho pracovn\u00edka, vesel\u00e9ho spole\u010dn\u00edka a neodolateln\u00e9ho \u201esukni\u010dk\u00e1\u0159e“. Wa by v n\u011bm hledal n\u011bkoho jin\u00e9ho?<\/p>\n

Mezi Sorgovy prvn\u00ed p\u0159\u00e1tele pat\u0159\u00ed na nov\u00e9m p\u016fsobi\u0161ti zn\u00e1m\u00e1 americk\u00e1 spisovatelka Agnes Smedleyov\u00e1 \u2014 vyhl\u00e1\u0161en\u00e1 odbornice v \u010d\u00ednsk\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch. Oba si zakr\u00e1tko dob\u0159e rozum\u011bj\u00ed, maj\u00ed shodn\u00e9 politick\u00e9 n\u00e1zory a tak se snadno dohodnou na t\u011bsn\u00e9 spolupr\u00e1ci. Zku\u0161en\u00e1 novin\u00e1\u0159ka Smedleyov\u00e1, \u017eij\u00edci ji\u017e dlouho v \u010c\u00edn\u011b, pom\u00e1h\u00e1 Sorgovi otev\u0159\u00edt nejedny dve\u0159e a seznamuje ho s u\u017eite\u010dn\u00fdmi lidmi. Mimo jin\u00e9 i se zpravodajem n\u011bkolika japonsk\u00fdch list\u016f v \u0160anghaji Hod\u017eumi Odzakim a dal\u0161\u00edmi. A je\u0161t\u011b, jednoho p\u0159\u00edtele na \u017eivot a na smrt tady Sorge n\u00e1hodou potk\u00e1v\u00e1, mechanika a elektrotechnika Maxe Klausena, kter\u00fd dok\u00e1\u017ee v nejkrat\u0161\u00edm \u010dase s\u00e1m postavit silnou vys\u00edla\u010dku a pod volac\u00edm znakem \u201eWiesboden“ p\u0159ed\u00e1vat k\u00f3dovan\u00e9 depe\u0161e spolehliv\u011b do Vladivostoku.<\/p>\n

T\u0159i roky pracoval Richard Sorge se sv\u00fdmi druhy v \u0160anghaji a dos\u00e1hl znamenit\u00fdch v\u00fdsledk\u016f. Nemen\u0161\u00edch jako novin\u00e1\u0159 – dopisovatel. Jeho \u010dl\u00e1nky vzbudily v N\u011bmecku zna\u010dn\u00fd z\u00e1jem a byly \u010dasto p\u0159ekl\u00e1d\u00e1ny. Ale \u010d\u00edm v\u00edce se situace v t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech na D\u00e1ln\u00e9m v\u00fdchod\u011b komplikovala a p\u0159iost\u0159ovala, t\u00edm bylo nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed, aby se rozv\u011bd\u010d\u00edk Sorge p\u0159em\u00edstil do ohniska militaristick\u00e9 n\u00e1kazy – do Tokia. Sov\u011btsk\u00fd svaz se dost\u00e1val do obt\u00ed\u017en\u00e9ho postaven\u00ed. SSSR, obkl\u00ed\u010den nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm kapitalistick\u00fdm sv\u011btem pr\u00e1v\u011b v dob\u011b, kdy teprve budoval hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 z\u00e1klady, byl na jednom konci ohro\u017eov\u00e1n \u016fto\u010dn\u00fdm japonsk\u00fdm militarismem, na druh\u00e9m – Hitlerovsk\u00fdm N\u011bmeckem. Oba nebezpe\u010dn\u00ed protivn\u00edci hled\u011bli \u017e\u00e1dostiv\u011b k sov\u011btsk\u00fdm hranic\u00edm a netajili se dobyva\u010dn\u00fdmi choutkami. Za t\u011bchto okolnost\u00ed bylo spolehliv\u00e9 zpravodajstv\u00ed z Tokia a Berl\u00edna probl\u00e9mem \u017eivotn\u00ed d\u016fle\u017eitosti. Ke sv\u00e9mu nov\u00e9mu posl\u00e1n\u00ed pot\u0159eboval Richard Sorge daleko d\u016fkladn\u011bj\u0161\u00ed a bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed \u201emasku“ ne\u017e dosud. Proto odj\u00ed\u017ed\u00ed v kv\u011btnu 1933 neohro\u017een\u011b do nacistick\u00e9ho N\u011bmecka, aby si tam „kryl z\u00e1da“. Novin\u00e1\u0159sky jako dopisovatel vlivn\u00e9ho den\u00edku \u201eFrankfurter Zeitunq“ a dal\u0161\u00edch dvou n\u011bmeck\u00fdch a jednoho holandsk\u00e9ho listu, politicky zase t\u00edm, \u017ee vstupuje do nacistick\u00e9 strany NSDAP.<\/p>\n

Takto vyzbrojen p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed pak 6. z\u00e1\u0159\u00ed do Jokohamy a n\u011bkolik dn\u00ed pot\u00e9 vstupuje do sv\u00e9ho nov\u00e9ho bytu v ulici Nagasakima\u010di \u010d. 30.<\/p>\n

T\u00edmto dnem se za\u010d\u00edn\u00e1 kl\u00ed\u010dov\u00e1 kapitola v jeho \u017eivot\u011b, pro kterou je pr\u00e1vem pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejv\u011bt\u0161\u00edch vyzv\u011bda\u010d\u016f v\u0161ech dob. Zpo\u010d\u00e1tku se Sorge s plnou vervou v\u011bnuje sv\u00e9 novin\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ci. Dob\u0159e v\u00ed, \u017ee si mus\u00ed z\u00edskat co nejlep\u0161\u00ed pov\u011bst jak mezi dopisovateli v Tokiu, tak i v N\u011bmecku, aby m\u011bl pro sv\u00e9 vlastn\u00ed posl\u00e1n\u00ed spolehliv\u00e9 a pevn\u00e9 z\u00e1zem\u00ed. Krom\u011b toho tak\u00e9 zjistil, \u017ee je od vstupu na japonskou p\u016fdu bd\u011ble st\u0159elen agenty plukovn\u00edka Odzakiho, jmenovce jeho p\u0159\u00edtele \u2014 novin\u00e1\u0159e a \u0161\u00e9fa japonsk\u00e9 protiv\u00fdzv\u011bdn\u00e9 slu\u017eby. Mus\u00ed se jich zbavit, to jest ukol\u00e9bat plukovn\u00edka sv\u00fdm bezelstn\u00fdm, nevinn\u00fdm chov\u00e1n\u00edm.
Rozv\u011bd\u010d\u00edk Sorge m\u011bl tehdy p\u0159ed sebou bezp\u0159\u00edkladn\u011b obt\u00ed\u017en\u00fd, slo\u017eit\u00fd a krajn\u011b nebezpe\u010dn\u00fd \u00fakol, p\u0159i jeho\u017e pln\u011bn\u00ed byl odk\u00e1z\u00e1n s\u00e1m na sebe. Proti n\u011bmu st\u00e1la obrovsk\u00e1 ma\u0161in\u00e9rie militaristick\u00e9 zem\u011b. Dok\u00e1\u017ee ji sv\u00fdm rozumem, inteligenc\u00ed, vzd\u011bl\u00e1n\u00edm a zku\u0161enost\u00ed p\u0159elst\u00edt? Jedin\u00fd chybn\u00fd krok m\u016f\u017ee znamenat kone\u010dnou te\u010dku za jeho prac\u00ed \u2014 i \u017eivotem. „Nelze zapomenout,“ \u0159ekl pozd\u011bji Sorge, „\u017ee moje v\u00fdzv\u011bdn\u00e1 \u010dinnost v \u010c\u00edn\u011b a Japonsku m\u011bla zcela nov\u00fd, origin\u00e1ln\u00ed a z\u00e1rove\u0148 tv\u016fr\u010d\u00ed charakter…“<\/p>\n

Sotva kdo mohl b\u00fdt ov\u0161em na takovou \u00falohou l\u00e9pe p\u0159ipraven ne\u017e Richard Sorge. Sv\u00fdmi promy\u0161len\u00fdmi \u010dl\u00e1nky si v brzku z\u00edskal v\u0161eobecnou v\u00e1\u017enost. Nezanedb\u00e1val ani styk se \u010dleny n\u011bmeck\u00e9 kolonie v Tokiu. Legitimace NSDAP mu otev\u0159ela dve\u0159e k velvyslanci Dircksenovi a dal\u0161\u00edm n\u011bmeck\u00fdm diplomat\u016fm. Na\u0161el mezi nimi i obdivovatele, pomocn\u00edka vojensk\u00e9ho p\u0159id\u011blence a pozd\u011bj\u0161\u00edho velvyslance podplukovn\u00edka Eugena Otta.<\/p>\n

Po n\u011bkolikam\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed usilovn\u00e9 pr\u00e1ci p\u0159ikro\u010dil dr. Sorge, \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd dopisovatel, ve spole\u010dnosti v\u00edtan\u00fd host a legend\u00e1rn\u00ed \u201edonchu\u00e1n“, k organizov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 zpravodajsk\u00e9 s\u00edt\u011b.<\/p>\n

Mezi prvn\u00ed d\u016fv\u011brn\u00edky za\u0159adil sv\u00e9ho \u0161anghajsk\u00e9ha druha Hadzumi Odzakiho, liber\u00e1la a vlastence, zaryt\u00e9ho antimilitaristu, kter\u00fd dos\u00e1hl jako novin\u00e1\u0159 zna\u010dn\u00e9 popularity a jako odborn\u00edk na \u010d\u00ednsk\u00e9 ot\u00e1zky pat\u0159il ke krou\u017eku p\u0159\u00e1tel a poradc\u016f pozd\u011bj\u0161\u00edho ministersk\u00e9ho p\u0159edsedy prince Konoa. Takov\u00e9 styky byly pro Sorga pochopiteln\u011b k nezaplacen\u00ed. Sorgov\u00fdm v\u011brn\u00fdm spolupracovn\u00edkem se stal Jugosl\u00e1vec Branko Vukeli\u010d, dopisovatel b\u011blehradsk\u00e9 „Politiky“ a pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho listu „La Vie“, jeho\u017e \u017eivotn\u00ed osudy i n\u00e1zory se se Sorgov\u00fdmi shodovaly. Pro konspira\u010dn\u00ed \u010dinnost p\u0159ijal Vukeli\u010d p\u0159ezd\u00edvku \u201eGigolo“. S pomoci Odzakiho zapojil Sorge do sv\u00e9 skupiny tak\u00e9 pokrokov\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Mijagiho, kter\u00fd \u017eil dlouh\u00e1 l\u00e9ta v Americe, a kone\u010dn\u011b radistou byl osv\u011bd\u010den\u00fd Max Klausen, kryc\u00edm jm\u00e9nem „Fritz“. Tak vypadal \u0161t\u00e1b a z\u00e1rove\u0148 \u201emozkov\u00fd trust“ zpravodajsk\u00e9 skupiny Richarda Sorga (kryc\u00ed jm\u00e9no \u201eRamsay“), kter\u00e1 za osm let p\u016fsoben\u00ed dok\u00e1zala t\u00e9m\u011b\u0159 z\u00e1zraky. V\u017edy\u0165 t\u0159eba jen za rok 1939 odvys\u00edlali \u201eRamsay“ a \u201eFritz“ do Vladivostoku 23139 slov, zak\u00f3dovan\u00fdch do p\u011btim\u00edstn\u00fdch \u010d\u00edsel, dal\u0161\u00ed rok 29 179 slov, a od ledna do \u0159\u00edjna 1941, kdy u\u017e nad nimi bezprost\u0159edn\u011b visela hrozba zat\u010den\u00ed, celkem 13 103 slova k\u00f3dovan\u00e9ho textu.<\/p>\n

Na prvn\u00ed spole\u010dn\u00e9 sch\u016fzce \u0161t\u00e1bu stanovil Sorge nejd\u0159\u00edve z\u00e1sady nejp\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed konspirace, k jejich\u017e dodr\u017eov\u00e1n\u00ed se v\u0161ichni zav\u00e1zali, a pak p\u0159edlo\u017eil sv\u00fdm soudruh\u016fm sedm ot\u00e1zek, je\u017e obdr\u017eel z Moskvy. Jejich spolehliv\u00e9 zodpov\u011bzeni se m\u011blo st\u00e1t n\u00e1pln\u00ed zpravodajsk\u00e9 \u010dinnosti tokijsk\u00e9 skupiny. Ot\u00e1zky zn\u011bly:<\/p>\n

1. Napadne Japonsko Sov\u011btsk\u00fd svaz na mand\u017eusk\u00e9 front\u011b?
2. Jak\u00e9 pozemn\u00ed a leteck\u00e9 s\u00edly mohou b\u00fdt posl\u00e1ny proti Sov\u011btsk\u00e9mu svazu?
3. Jak t\u011bsn\u00e9 jsou vztahy, je\u017e se vytvo\u0159ily mezi Japonskem a N\u011bmeckem po Hitlerov\u011b p\u0159\u00edchodu k moci?
4. Jak vypad\u00e1 japonsk\u00e1 politika v\u016f\u010di \u010c\u00edn\u011b?
5. Jakou politiku prov\u00e1d\u00ed Japonsko v\u016f\u010di Anglii a USA?
6. Jak\u00e1 je skute\u010dn\u00e1 \u00faloha japonsk\u00e9 vojensk\u00e9 kliky p\u0159i ur\u010dov\u00e1n\u00ed st\u00e1tn\u00ed zahrani\u010dn\u00ed politiky?
7. V jak\u00e9 m\u00ed\u0159e je japonsk\u00fd t\u011b\u017ek\u00fd pr\u016fmysl zapojen do vojensk\u00e9 v\u00fdroby?<\/p>\n

Historie j\u00ed\u017e dala na tyto ot\u00e1zky vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f. Dlouho v\u0161ak nebylo zn\u00e1mo, jak na n\u011b dok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt Richard Sorge.<\/em><\/p>\n

Archiv NoS<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Rodi\u010de a sourozenci mu \u0159\u00edkali „Ika“. Zaslou\u017eil se o to vlastn\u011b s\u00e1m. Kdy\u017e se u\u010dil vyslovovat sv\u00e9 k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no, zazn\u011blo<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1157,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[102,47,40],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1158"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1158"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1158\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1157"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1158"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1158"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1158"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}