{"id":1174,"date":"2012-04-23T13:09:07","date_gmt":"2012-04-23T11:09:07","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/04\/23\/jak-je-to-s-potravnami-na-kub\/"},"modified":"2012-04-23T13:09:07","modified_gmt":"2012-04-23T11:09:07","slug":"jak-je-to-s-potravnami-na-kub","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/04\/23\/jak-je-to-s-potravnami-na-kub\/","title":{"rendered":"Jak je to s potravinami na Kub\u011b"},"content":{"rendered":"

\"kuba\"Pro zemi jako je Kuba, s omezen\u00fdmi p\u0159\u00edrodn\u00edmi zdroji a krut\u00fdmi finan\u010dn\u00edmi omezen\u00edmi, je nep\u0159ijateln\u00e9 neust\u00e1le vyd\u00e1vat ka\u017edoro\u010dn\u011b mili\u00f3ny dolar\u016f na dovoz potravin, z nich\u017e mnoh\u00e9 mohou b\u00fdt produkov\u00e1ny doma, kdyby byl zem\u011bd\u011blsk\u00fd sektor v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed a n\u00e1le\u017eit\u011b vyu\u017e\u00edval ke zv\u00fd\u0161en\u00ed v\u00fdnos\u016f poznatky v\u011bdy a techniky.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Jak zn\u00e1mo, jen za posledn\u00ed rok musela zem\u011b investovat na sv\u011btov\u00fdch trz\u00edch p\u0159es 1,7 mld $ do potravinov\u00fdch produkt\u016f, v\u00fddaj ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f t\u011bsn\u011b spjat\u00fd s nekontrolovan\u00fdm r\u016fstem cen.<\/p>\n

     Skupina p\u0159edn\u00edch odborn\u00edk\u016f, mezi nimi\u017e byli Dr. Sergio Rodr\u00edguez Morales, \u0159editel N\u00e1rodn\u00edho institutu pro v\u00fdzkum tropick\u00e9 zeleniny (INIVIT) a Osvaldo Mart\u00ednez, \u0159editel V\u00fdzkumn\u00e9ho st\u0159ediska sv\u011btov\u00e9 ekonomiky, o probl\u00e9mu ned\u00e1vno diskutovala a p\u0159isp\u011bla informacemi, podporuj\u00edc\u00edmi nejen \u00favahy, ale i \u010dinnost.<\/p>\n

Sv\u011bt vzh\u016fru nohama       <\/strong><\/p>\n

Podle zpr\u00e1v Organizace potravin a zem\u011bd\u011blstv\u00ed OSN (FAO) m\u011bly ji\u017en\u00ed zem\u011b po\u010d\u00e1tkem 60. let minul\u00e9ho stol. zem\u011bd\u011blsk\u00e9 obchodn\u00ed p\u0159ebytky t\u00e9m\u011b\u0159 7 mld $ ro\u010dn\u011b; koncem 80. let ale tento p\u0159ebytek miz\u00ed. Dnes jsou tyto zem\u011b \u010dist\u011b dovozci potravin, co\u017e potvrzuje, \u017ee hodn\u011b dov\u00e1\u017eej\u00ed a produkuj\u00ed m\u00e9n\u011b.<\/p>\n

     Je to sm\u011bs spir\u00e1lovit\u00e9ho r\u016fstu cen za n\u011bkolik posledn\u00edch let v d\u016fsledku demografick\u00e9ho r\u016fstu, vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u00farody na biopaliva, eroze p\u016fdy, vy\u010derp\u00e1n\u00ed vodn\u00edch rezerv, pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed vody sv\u00e1d\u011bn\u00e9 do velk\u00fdch m\u011bst k zavla\u017eov\u00e1n\u00ed, stagnace zem\u011bd\u011blsk\u00fdch v\u00fdnos\u016f v rozvinut\u00fdch zem\u00edch, jevy klimatick\u00fdch zm\u011bn a vysok\u00fdch cen ropy.<\/p>\n

     Ve vztahu k biopaliv\u016fm sama FAO potvrdila, \u017ee od roku 2000 v\u00fdroba lihu spot\u0159ebovala \u010dtvrtinu zrna vyp\u011bstovan\u00e9ho ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech, co\u017e by ro\u010dn\u011b nakrmilo 350 mili\u00f3n\u016f lid\u00ed (!).<\/p>\n

     Abyste si ud\u011blali p\u0159edstavu o v\u00e1\u017enosti probl\u00e9mu, jen v roce 2009 bylo ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech sklizeno 416 mil. tun obilovin, z nich\u017e bylo 119 mil. tun pou\u017eito k destilaci lihu pro automobily. V Evrop\u011b, kde jezd\u00ed velk\u00e9 procento aut na naftu, roste po\u017eadavek na tento produkt z\u00edsk\u00e1van\u00fd z rostlin, p\u0159edev\u0161\u00edm z \u0159epky a palmov\u00e9ho oleje.<\/p>\n

     Jak uvedl Osvaldo Mart\u00ednez, tyto skute\u010dnosti jsou te\u010f spojeny s dal\u0161\u00ed: s finan\u010dn\u00edmi spekulacemi spojovan\u00fdmi s citliv\u00fdm probl\u00e9mem potravin, co\u017e inspirovalo p\u0159edn\u00ed mocnosti k odveden\u00ed n\u011bjak\u00fdch 13 bil. $ na potravinov\u00e9 trhy. Nav\u00edc po\u010det obyvatel sv\u011bta se za posledn\u00ed roky prakticky zdvojn\u00e1sobil. Od roku 1970 ke dne\u0161ku na sv\u011bt\u011b p\u0159ib\u00fdv\u00e1 80 mil. lid\u00ed ro\u010dn\u011b, co\u017e znamen\u00e1 ka\u017ed\u00fdm dnem nakrmit o 219 000 \u00fast v\u00edce. V\u011bt\u0161ina z nich m\u00e1 p\u0159ed sebou pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159, skute\u010dnost, je\u017e zd\u00e1nliv\u011b nem\u00e1 \u0159e\u0161en\u00ed, podle p\u0159edpov\u011bdi OSN, \u017ee tento po\u017eadavek vzroste v roce 2030 o polovinu.<\/p>\n

     V term\u00ednech p\u016fdy, je odhadnuto, \u017ee 25 % obyvatel v rozvinut\u00fdch zem\u00edch spot\u0159ebuje 50 % potravin, a zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch 50 % potravin spot\u0159ebuje 75 %, \u017eij\u00edc\u00edch v rozvojov\u00fdch zem\u00edch. Podobn\u011b ti, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed v rozvinut\u00fdch zem\u00edch, vydaj\u00ed za potraviny 10-20 % sv\u00fdch p\u0159\u00edjm\u016f; tyto v\u00fddaje ale v chud\u00fdch zem\u00edch dosahuj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 85 %. Dal\u0161\u00ed velmi zaj\u00edmav\u00fd jev, jen\u017e ovliv\u0148uje ceny, je rostouc\u00ed po\u017eadavek na j\u00eddlo v rozv\u00edjej\u00edc\u00edch se ekonomik\u00e1ch jako je Braz\u00edlie, Rusko, Indie, \u010c\u00edna a Singapur, co\u017e v posledn\u00edm desetilet\u00ed vy\u00fastilo v n\u00e1r\u016fst celosv\u011btov\u00e9 spot\u0159eby sojov\u00e9 mou\u010dky o 67 %.<\/p>\n

     Nap\u0159\u00edklad \u010c\u00edna se stala nejv\u011bt\u0161\u00edm producentem vep\u0159ov\u00e9ho masa na sv\u011bt\u011b, se 47 % z celkov\u00e9ho mno\u017estv\u00ed; ale na ka\u017edou tunu s\u00f3ji, vyprodukovanou doma, dv\u011b a p\u016fl tuny s\u00f3ji dov\u00e1\u017e\u00ed, co\u017e p\u0159ivodilo strm\u00fd n\u00e1r\u016fst cen z\u00e1kladn\u00edch surovin ke krmen\u00ed zv\u00ed\u0159at.<\/p>\n

     Jin\u00fdm obavy vzbuzuj\u00edc\u00edm probl\u00e9mem je exodus lid\u00ed, kte\u0159\u00ed obd\u011bl\u00e1vaj\u00ed p\u016fdu, do velk\u00fdch m\u011bst. Tud\u00ed\u017e zat\u00edmco v 50. l\u00e9tech 20. stol. \u017eil ve venkovsk\u00fdch oblastech ka\u017ed\u00fd \u010dtvrt\u00fd \u010dlov\u011bk, te\u010f je to t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd osm\u00fd.<\/p>\n

     Stejn\u011b tak velc\u00ed producenti potravin spot\u0159ebov\u00e1vaj\u00ed v\u00edce a m\u00e9n\u011b vyv\u00e1\u017eej\u00ed. Tak\u017ee celosv\u011btov\u011b je 90 % r\u00fd\u017ee vyp\u011bstov\u00e1no v Asii, kter\u00e1 ale vyv\u00e1\u017e\u00ed pouh\u00fdch 10 % \u00farody. Nem\u00e9n\u011b citliv\u00e9 je t\u00e9ma osiva. V 60. l\u00e9tech minul\u00e9ho stolet\u00ed bylo t\u00e9m\u011b\u0159 ve\u0161ker\u00e9 osivo v rukou zem\u011bd\u011blc\u016f nebo ve\u0159ejn\u00fdch instituc\u00ed; dnes 67 % osiva kontroluje deset spole\u010dnost\u00ed, jako Monsanto, Syngenta, Du Pont, Bayer. Podobn\u00e9 je to i v p\u0159\u00edpad\u011b hnojiv; celkov\u011b vzrostla jejich pr\u016fmyslov\u00e1 spot\u0159eba v l\u00e9tech 1996-2008 o 31 %, co\u017e jsou vlastn\u011b ceny, na jak\u00e9 chud\u00e9 zem\u011b nedos\u00e1hnou. Sta\u010d\u00ed \u0159\u00edci, od ledna 2007 do srpna 2008 vyl\u00e9tly ceny hnojiv o v\u00edce ne\u017e 650 %. Za \u00e9ry Mosaic Corporation, t\u0159et\u00edho nejv\u011bt\u0161\u00edho v\u00fdrobce hnojiv na sv\u011bt\u011b, vzrostly zisky t\u00e9to spole\u010dnosti o v\u00edce ne\u017e 1 000 %!<\/p>\n

     Tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 tomuto glob\u00e1ln\u00edmu chaosu a sv\u011btu rozhodnut\u00e9mu potraviny rad\u011bji nakupovat ne\u017e produkovat, Kuba nem\u00e1 jinou mo\u017enost ne\u017e ne\u00fanavn\u011b pracovat na produkci potravin, je\u017e pot\u0159ebuje a je\u017e bude pot\u0159ebovat v budoucnu; proto priorita dan\u00e1 tomuto probl\u00e9mu p\u0159ed\u00e1ky revoluce, kte\u0159\u00ed si spr\u00e1vn\u011b uv\u011bdomili, \u017ee to je probl\u00e9m n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti.<\/p>\n

     Skute\u010dnost, \u017ee pro kub\u00e1nskou ekonomiku je st\u00e1le slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed se obracet na trhy pro dod\u00e1vky r\u00fd\u017ee, obil\u00ed, ml\u00e9ka, k\u00e1vy a masa, kter\u00e9 tu nejsou produkov\u00e1ny v dostate\u010dn\u00e9m mno\u017estv\u00ed, vy\u017eaduje zm\u011bnu my\u0161len\u00ed a volnost produktivn\u00edm sil\u00e1m t\u00edm, \u017ee budou odstran\u011bny objektivn\u00ed i subjektivn\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eky, je\u017e stoj\u00ed v cest\u011b rychlej\u0161\u00edmu vy\u0159e\u0161en\u00ed tohoto dilematu.<\/p>\n

     K tomuto z\u00e1v\u011bru je nutn\u00e9 se posunout od spot\u0159ebn\u00ed spole\u010dnosti k setrval\u00e9, kde budou vl\u00e1dnout agro-ekologick\u00e9 praktiky stejn\u011b jako \u00fa\u010deln\u00e9 vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed osiv, nebo\u0165 je dok\u00e1z\u00e1no, \u017ee pades\u00e1tiprocentn\u00ed n\u00e1r\u016fst v\u00fdnos\u016f na celosv\u011btov\u00e9 \u00farovni za posledn\u00edch sto let byl d\u00e1n kvalitou osiva a p\u0159edkl\u00e1d\u00e1n\u00edm nov\u00fdch druh\u016f.<\/p>\n

     Coby \u0159editel INIVIT Sergio Rodr\u00edguez potvrdil, \u017ee Kuba m\u00e1 rozs\u00e1hl\u00fd v\u011bdeck\u00fd potenci\u00e1l, aby byla k tromuto z\u00e1v\u011bru vybavena.<\/p>\n

     Jak prohl\u00e1sil na Sv\u011btov\u00e9m potravinov\u00e9m summitu v \u0159\u00edjnu 1996 Fidel Astro: \u201eZvony, kter\u00e9 dnes bij\u00ed za ty, kte\u0159\u00ed ka\u017edodenn\u011b um\u00edraj\u00ed hladem, budou z\u00edtra b\u00edt za ve\u0161ker\u00e9 lidstvo, pokud lidstvo nechce, neum\u00ed nebo nedok\u00e1\u017ee b\u00fdt dost moudr\u00e9, aby se ochr\u00e1nilo samo p\u0159ed sebou.\u201c<\/p>\n

     Organizace a z\u00e1pas za st\u00e1lou pr\u00e1ci s pr\u00e1vy. Okam\u017eit\u00e1 opat\u0159en\u00ed pro nezam\u011bstnan\u00e9. Boj za spole\u010dnost bez nezam\u011bstnanosti, vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed nebo kapitalist\u016f. Odpov\u011bd\u00ed je socialismus.                                    <\/p>\n

 <\/p>\n

Fredy P\u00e9rez Cabrera (pro Socialist Voice, KS Irska; p\u0159eklad Vladim\u00edr Sedl\u00e1\u010dek)<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pro zemi jako je Kuba, s omezen\u00fdmi p\u0159\u00edrodn\u00edmi zdroji a krut\u00fdmi finan\u010dn\u00edmi omezen\u00edmi, je nep\u0159ijateln\u00e9 neust\u00e1le vyd\u00e1vat ka\u017edoro\u010dn\u011b mili\u00f3ny dolar\u016f<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":69,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[9],"tags":[217,70,34],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1174"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1174"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1174\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/69"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1174"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1174"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1174"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}