{"id":118,"date":"2007-12-16T21:34:40","date_gmt":"2007-12-16T20:34:40","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/12\/16\/kiacke-taeni-proti-komunismu-11\/"},"modified":"2007-12-16T21:34:40","modified_gmt":"2007-12-16T20:34:40","slug":"kiacke-taeni-proti-komunismu-11","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/12\/16\/kiacke-taeni-proti-komunismu-11\/","title":{"rendered":"K\u0159i\u017e\u00e1ck\u00e9 ta\u017een\u00ed proti komunismu (11)"},"content":{"rendered":"<p> <img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-107\" style=\"width: 87px; height: 119px\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/12\/ec17.jpg\" border=\"0\" alt=\"ec17\" title=\"ec17\" hspace=\"5\" vspace=\"5\" width=\"87\" height=\"119\" align=\"left\" \/>Hladomor v \u010c\u00edn\u011b a experiment demokratick\u00e9ho kapitalismu v Indii <\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p> <em>\u201eVstupujeme do nov\u00e9 f\u00e1ze lidsk\u00fdch d\u011bjin, v n\u00ed\u017e bude pot\u0159eba st\u00e1le m\u00e9n\u011b a m\u00e9n\u011b pracovn\u00edk\u016f, aby vyprodukovali zbo\u017e\u00ed a slu\u017eby pro glob\u00e1ln\u00ed populaci.&quot;\u00a0Jeremy Rifkin, ekonom<\/em> <\/p>\n<p> Porovn\u00e1vat \u010cernou knihu komunismu s realitou vyprovokuje mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b mnoho lid\u00ed. M\u00e9 pot\u011b\u0161ilo, kdy\u017e jsem si na internetu p\u0159e\u010detl, \u017ee to vyprovokovalo i v\u00fdznamn\u00e9ho americk\u00e9ho intelektu\u00e1la prof. Noama Chomsk\u00e9ho. Ten v \u010dl\u00e1nku Millennial Visions and Selective Vision Part One z 10. 1. 2000 (<a href=\"http:\/\/www.zmag.org\/Zsusta\u00edners\/Zdaily\/2000-01\/10chomsky.htm\">http:\/\/www.zmag.org\/Zsusta\u00edners\/Zdaily\/2000-01\/10chomsky.htm<\/a>) tak\u00e9 kritizuje jednostrann\u00fd pohled autor\u016f \u010cern\u00e9 knihy komunismu. Konkr\u00e9tn\u011b, jak auto\u0159i popisuj\u00ed hladomor v \u010c\u00edn\u011b v letech 1958 \u2014 1961, kter\u00fd zp\u016fsobili komunist\u00e9 a jejich totalitn\u00ed syst\u00e9m. B\u011bhem hladomoru pr\u00fd zem\u0159elo 25 \u2014 40 milion\u016f osob. \u00dadaje o hladomoru v \u010c\u00edn\u011b Chomsky \u010derp\u00e1 z knihy ekonoma Amartyu Sena (Jean Dreze and Amartya Sen, Hunge and Public Action, 1989). Amartya Sen odhadoval, \u017ee v d\u016fsledku hladu zem\u0159elo od 16,5 do 29,5 milionu osob a spr\u00e1vn\u011b p\u00ed\u0161e, \u017ee smrt t\u011bchto lid\u00ed je nutn\u00e9 p\u0159ipsat komunismu. K tomuto z\u00e1v\u011bru dosp\u011bl srovn\u00e1v\u00e1n\u00edm v\u00fdvoje v komunistick\u00e9 totalitn\u00ed \u010c\u00edn\u011b a v demokratick\u00e9 Indii, kde k \u017e\u00e1dn\u00e9mu hladomoru nedo\u0161lo. V knize A. Sena se ale najdou i jin\u00e9 \u00fadaje, kter\u00e9 auto\u0159i knihy \u010cern\u00e1 kniha komunismu nekomentuj\u00ed. Sen Indii a \u010c\u00ednu srovn\u00e1v\u00e1 proto, \u017ee p\u0159ed pades\u00e1ti lety m\u011bly tyto dv\u011b zem\u011b stejn\u00e9 \u017eivotn\u00ed podm\u00ednky, stejnou \u00famrtnost, stejnou startovac\u00ed \u010d\u00e1ru. Kdy\u017e po pades\u00e1ti letech srovnal chorobnost, \u00famrtnost, d\u00e9lku \u017eivota a vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, zjistil, \u017ee \u010c\u00edna v pozitivn\u00edm smyslu v\u00fdrazn\u011b Indii p\u0159edstihuje. Srovn\u00e1n\u00edm \u00famrtnosti v Indii a v \u010c\u00edn\u011b zjistil, \u017ee \u00famrtnost lid\u00ed v Indii je ro\u010dn\u011b o 4 miliony v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e v \u010c\u00edn\u011b. To znamen\u00e1, \u017ee ka\u017ed\u00fdch osm let Indie vyprodukuje v\u00edce mrtv\u00fdch, ne\u017e komunistick\u00fd hladomor v \u010c\u00edn\u011b v letech 1958 &#8211; 1961. <\/p>\n<p> Jak Noam Chomsky uzav\u00edr\u00e1: \u201eExperiment demokratick\u00e9ho kapitalismu&quot; v Indii od roku 1947 do roku 1979 zp\u016fsobil smrt v\u00edce lidem ne\u017e \u201ekolos\u00e1ln\u00ed, tot\u00e1ln\u011b neschopn\u00fd&#8230; komunistick\u00fd experiment&quot; b\u011bhem cel\u00e9 historie na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b od roku 1917. Pouze v Indii \u201eexperiment demokratick\u00e9ho kapitalismu&quot; zp\u016fsobil smrt v\u00edce ne\u017e 100 milion\u016f lid\u00ed, tj. zabil jich v\u00edce, ne\u017e popisuje cel\u00e1 \u010cern\u00e1 kniha komunismu. <\/p>\n<p> Skute\u010dn\u011b, kdo vypo\u010d\u00edt\u00e1, kolik nevinn\u00fdch \u017eivot\u016f st\u00e1l experiment demokratick\u00e9ho kapitalismu v Braz\u00edlii, Kolumbii, Salvadoru, Banglad\u00e9\u0161i, v cel\u00e9 Africe a v dal\u0161\u00edch zem\u00edch za posledn\u00edch 50 let? O kolik je tento po\u010det v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e ob\u011bt\u00ed \u201ekomunistick\u00e9ho experimentu&quot;? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ob\u011bt\u00ed kapitalismu je mnohon\u00e1sobn\u011b v\u00edc. V\u00edm, \u017ee auto\u0159i knihy \u010cern\u00e1 kniha komunismu a ani Pomlouva\u010di to neud\u011blaj\u00ed. A kdyby to n\u011bkdo ud\u011blal, Velc\u00ed samci za\u0159\u00edd\u00ed, \u017ee P\u0159itak\u00e1v\u00e1\u010di se to nedozv\u011bd\u00ed, podobn\u011b jako nev\u011bd\u00ed o mrtv\u00fdch, je\u017e vyprodukoval experiment demokratick\u00e9ho kapitalismu v Indii. <\/p>\n<p> Do ob\u017ealoby \u201edemokratick\u00e9ho kapitalistick\u00e9ho experimentu&quot; je nutn\u00e9 p\u0159ipo\u010d\u00edtat tak\u00e9 milionov\u00e9 ob\u011bti kapitalistick\u00e9ho experimentu ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b po p\u00e1du komunismu. Probl\u00e9m je pouze v tom jak. Kdo spo\u010d\u00edt\u00e1 ob\u011bti svobody a demokracie? Vyhladov\u011bl\u00e9 a zamrzl\u00e9 bezdomovce, nadrogovan\u00e9 mlad\u00e9 lidi, sebevra\u017edy nezam\u011bstnan\u00fdch, zoufal\u00fdch matek a star\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed nemaj\u00ed na l\u00e9ky? Kdy sou\u010dasn\u00ed svaz\u00e1ci a budovatel\u00e9 kapitalismu spo\u010d\u00edtaj\u00ed ob\u011bti dne\u0161n\u00edho \u201edemokratick\u00e9ho kapitalistick\u00e9ho experimentu&quot; a budouc\u00edho \u201eneoliber\u00e1ln\u00edho experimentu&quot; na sv\u011bt\u011b? <\/p>\n<p> Je nutn\u00e9 vych\u00e1zet z faktu, \u017ee \u010cern\u00e1 kniha komunismu mohla b\u00fdt naps\u00e1na a\u017e po p\u00e1du komunismu, kdy bylo mo\u017en\u00e9 sb\u00edrat materi\u00e1ly v komunistick\u00fdch archivech a kdy sv\u011bdkov\u00e9 mohli vypov\u00eddat beze strachu. Podobn\u011b a\u017e po p\u00e1du kapitalismu budou zn\u00e1my jeho ob\u011bti. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee jejich po\u010det bude mnohem vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e po\u010det ob\u011bt\u00ed popsan\u00fdch v\u00a0\u010cern\u00e9 knize komunismu. <\/p>\n<p> Co na to Pomlouva\u010di? <\/p>\n<p> \u201eKdy\u017e jsem nav\u0161t\u00edvil Osv\u011btim, byl jsem zhrozen. A kdy\u017e jsem nav\u0161t\u00edvil Ir\u00e1k, pomyslel jsem si: Co na\u0161im d\u011btem \u0159ekneme za pades\u00e1t let, kdy\u017e se n\u00e1s zeptaj\u00ed, co jsme ud\u011blali, kdy\u017e v Ir\u00e1ku um\u00edrali lid\u00e9?&quot; Mairead McGuire, nositel Nobelovy ceny za m\u00edr, Severn\u00ed Irsko <\/p>\n<p> Co v\u011bd\u00ed o genocid\u011b v Kambod\u017ei, o \u201eOperation Splinter Factor&quot; nebo o experimentech demokratick\u00e9ho kapitalismu v Indii a v zem\u00edch t\u0159et\u00edho sv\u011bta na\u0161i zn\u00e1m\u00ed Pomlouva\u010di socialismu a komunist\u016f? To bych r\u00e1d v\u011bd\u011bl. <\/p>\n<p> To by byla z\u00e1bava, kdyby vystoupili v televizn\u00ed sout\u011b\u017en\u00ed relaci: Zn\u00e1\u0161 zlo\u010diny kapitalismu?<br \/> Samoz\u0159ejm\u011b, mil\u00ed Pomlouva\u010di, toho se nemus\u00edte b\u00e1t, masm\u00e9dia jsou v rukou Velk\u00fdch samc\u016f a ti to nikdy nedovol\u00ed. <\/p>\n<p> R\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, co o tom v\u00ed nap\u0159\u00edklad humanista s velk\u00fdm H, prezident \u010cesk\u00e9 republiky V\u00e1clav Havel. Zda se p\u0159i rozhovorech s b\u00fdval\u00fdm prezidentem USA Georgem Bushem nebo sou\u010dasn\u00fdm prezidentem Billem Clintonem, p\u0159i setk\u00e1n\u00edch s ministryn\u00ed zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed USA Albrightovou zeptal na genocidu v Kambod\u017ei nebo na \u201eOperation Splinter Factor&quot;, nebo snad na \u00fasp\u011bchy MMF v rozvojov\u00fdch zem\u00edch? Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee nikoliv. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee i kdyby se na to cht\u011bl zeptat, nem\u011bl \u010das, proto\u017ee pravd\u011bpodobn\u011b s profesionalitou st\u0159edov\u011bk\u00e9ho potuln\u00e9ho kazatele neust\u00e1le pomlouval socialismus a komunisty. <\/p>\n<p> Co v\u011bd\u00ed o genocid\u011b v Kambod\u017ei a o experimentech demokratick\u00e9ho kapitalismu hrd\u00ed budovatel\u00e9 na\u0161eho kapitalistick\u00e9ho experimentu, poslanci a vl\u00e1dn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9, medi\u00e1ln\u00ed humorist\u00e9 a novope\u010den\u00e1 dom\u00e1c\u00ed \u0161lechta? <\/p>\n<p> P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee v\u011bt\u0161ina nev\u00ed nic. V\u017edy\u0165 p\u0159i pomlouv\u00e1n\u00ed socialismu a komunist\u016f nic takov\u00e9ho nebudou pot\u0159ebovat. Sta\u010d\u00ed jim nau\u010den\u00e9 fr\u00e1ze, kdy\u017e p\u0159i zm\u00ednce o socialismu utrous\u00ed p\u0159edepsanou formuli, jako nap\u0159\u00edklad: \u201eTak to bylo za totality; Tak to bylo za bol\u0161evika; Tak to bylo, kdy\u017e jsme \u017eili v tunelu; Tak to bylo b\u011bhem zlo\u010din\u016f komunismu; Kdy\u017e n\u00e1m komunist\u00e9 neumo\u017enili cestovat; Kdy\u017e byla zak\u00e1z\u00e1na svoboda slova, svoboda tisku, svoboda vyzn\u00e1n\u00ed.&quot; Zd\u016frazn\u00ed: \u201eBylo to v dob\u011b, kdy um\u011blci nemohli tvo\u0159it, kdy herci nemohli hr\u00e1t, co cht\u011bli, spisovatel\u00e9 nemohli ps\u00e1t co cht\u011bli, atd.&quot; Podobn\u00fdch fr\u00e1z\u00ed je hodn\u011b. Masm\u00e9dia n\u00e1m je p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00ed jako pravideln\u00e9 modlitby \u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed: \u201eDemokratick\u00fd sv\u011bte, ochra\u0148uj n\u00e1s od socialismu a komunist\u016f.&quot; <\/p>\n<p> Pro\u010d n\u00e1m to nep\u0159est\u00e1vaj\u00ed opakovat? Proto\u017ee tyto fr\u00e1ze jsou modern\u00ed analogi\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00fdch, muslimsk\u00fdch, buddhistick\u00fdch a jin\u00fdch modliteb, kde se stra\u0161\u00ed peklem a \u010f\u00e1blem, p\u0159ed jinou filozofi\u00ed \u017eivota \u2014 \u201eBo\u017ee, neuve\u010f n\u00e1s v poku\u0161en\u00ed, ale zbav n\u00e1s od v\u0161eho zl\u00e9ho.&quot; <\/p>\n<p> Z faktu, \u017ee genocidu v Kambod\u017ei, operaci Splinter Factor nebo experimenty demokratick\u00e9ho kapitalismu v rozvojov\u00fdch zem\u00edch nikdo z uveden\u00fdch Pomlouva\u010d\u016f p\u0159i diskusi o zlo\u010dinech komunistu nezm\u00ednil (alespo\u0148 o tom nev\u00edm), p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee o tom nev\u011bd\u00ed nic. Samoz\u0159ejm\u011b, je tu je\u0161t\u011b druh\u00e1 alternativa, \u017ee historii genocidy v Kambod\u017ei a operaci Splinter Factor dob\u0159e znaj\u00ed, ale absence mor\u00e1ln\u00edch z\u00e1sad jim umo\u017e\u0148uje nemluvit o tom pravdu. Ob\u011b alternativy poukazuj\u00ed na jejich n\u00edzk\u00e9 hum\u00e1nn\u00ed v\u011bdom\u00ed. Pouze nev\u00edm, kter\u00e1 spole\u010densk\u00e1 alternativa je nehum\u00e1nn\u011bj\u0161\u00ed? <\/p>\n<p> <strong>A co dal\u0161\u00ed zlo\u010diny kapitalismu?<\/strong> <\/p>\n<p> Dnes v noci bude na ulici sp\u00e1t 200 milion\u016f d\u011bt\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00e9 z nich nebude na Kub\u011b.&quot;<br \/> N\u00e1pis v\u00a0Havan\u011b (<a href=\"http:\/\/www.igc.apc.org\/cubasoli\/index.html\">http:\/\/www.igc.apc.org\/cubasoli\/index.html<\/a>) <\/p>\n<p> Nap\u0159\u00edklad, jak p\u00ed\u0161i v dal\u0161\u00ed kapitole, podle \u00fadaj\u016f \u201eThe United Nations Children&#8217;s Fund (UNICEF)&quot; a \u201eThe UN Economic Commission for Africa&quot; se odhaduje, \u017ee kapitalismus v Africe, Asii a Latinsk\u00e9 Americe od roku 1982 ro\u010dn\u011b zp\u016fsobil smrt p\u0159inejmen\u0161\u00edm 6 milion\u016f d\u011bt\u00ed mlad\u0161\u00edch 5 let. Je to 16 438 d\u011bt\u00ed denn\u011b. P\u0159edstavme si, \u017ee v Praze denn\u011b p\u0159ed poprav\u010d\u00ed \u010detu nastoup\u00ed 16 438 d\u011bt\u00ed mlad\u0161\u00edch 5 let a v\u0161echny zast\u0159el\u00ed. Kdybychom na jedno d\u00edt\u011b vymezili 50 cm a postavili je vedle sebe na d\u00e1lnici, je to 8 219 m dlouh\u00e1 poprav\u010d\u00ed \u010deta za den. A druh\u00fd den znovu a znovu. Za kolik let bychom zaplnili mrtvolami t\u011bchto d\u011bt\u00ed krajnice na\u0161ich d\u00e1lnic, kter\u00e9 by tam le\u017eely jako d\u016fkaz zlo\u010din\u016f kapitalismu? Nev\u00edm, ale p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee Velc\u00ed samci a Pomlouva\u010di s mobilem na uchu b\u011bhem j\u00edzdy by je ani nezaregistrovali, podobn\u011b jako neregistruj\u00ed \u00fadaje, je\u017e vyd\u00e1v\u00e1 OSN. <\/p>\n<p> A co dal\u0161\u00ed zlo\u010diny? Je jich mnoho. Jsou zaznamen\u00e1ny v \u010dern\u00fdch knih\u00e1ch kapitalismu, n\u011bkter\u00e9 z nich uv\u00e1d\u00edm v seznamu literatury. Obsahuj\u00ed stovky stran fakt\u016f, zlo\u010din\u016f kapitalismu, o nich\u017e se P\u0159itak\u00e1va\u010di nemaj\u00ed dozv\u011bd\u011bt. Nem\u00e1m chu\u0165 je uv\u00e1d\u011bt, ale pro zaj\u00edmavost si \u010dten\u00e1\u0159 v dal\u0161\u00edch kapitol\u00e1ch m\u016f\u017ee prohlednout seznam suver\u00e9nn\u00edch st\u00e1t\u016f, je\u017e USA bombardovalo po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Bylo jich 26. O ka\u017ed\u00e9m se d\u00e1 napsat kapitola. V\u011bt\u0161ina bombardov\u00e1n\u00ed byla krut\u011bj\u0161\u00ed a nemor\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e hum\u00e1nn\u00ed vojensk\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed Jugosl\u00e1vie v roce 1999. Podobn\u011b by se daly napsat dal\u0161\u00ed kapitoly o pl\u00e1novan\u00fdch i uskute\u010dn\u011bn\u00fdch atent\u00e1tech na prominentn\u00ed osoby, na nich\u017e m\u011bly USA pod\u00edl. Takov\u00fd seznam publikoval William Blum v knize [5] <a href=\"http:\/\/members.aol.com\/bblum6\/assass.htm\">http:\/\/members.aol.com\/bblum6\/assass.htm<\/a>. <\/p>\n<p> A co zlo\u010diny mezin\u00e1rodn\u00edch korporac\u00ed na obyvatel\u00edch Afriky, Asie, Latinsk\u00e9 Ameriky? Kdo je sep\u00ed\u0161e, odsoud\u00ed a potrest\u00e1? Co o nich v\u011bd\u00ed Pomlouva\u010di socialismu a komunist\u016f, Velc\u00ed samci a P\u0159itak\u00e1va\u010ci? Skoda mluvit. Byly by to pouze dal\u0161\u00ed kapitoly, je\u017e je zat\u00edm zbyte\u010dn\u00e9 ps\u00e1t. Asi bude nutn\u00e9 je\u0161t\u011b dlouho \u010dekat, ne\u017e mozkov\u00e9 hardwarov\u00e9 a softwarov\u00e9 vybaven\u00ed programovateln\u00fdch biologick\u00fdch stroj\u016f k tomu doroste. <\/p>\n<p> <em>Dokon\u010den\u00ed<\/em> <\/p>\n<p> <em>Z knihy : Ondr\u00e1\u0161, Karol: Bohov\u00e9 sou\u010dasn\u00fdch mytologi\u00ed. \u010cern\u00e1 kniha tzv. demokracie.\u00a0 EKO konzult, Bratislava, 2001<\/em> <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Hladomor v \u010c\u00edn\u011b a experiment demokratick\u00e9ho kapitalismu v Indii<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":107,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[5],"tags":[33],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/118"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=118"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/118\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/107"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=118"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=118"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=118"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}