{"id":1206,"date":"2012-05-19T12:16:11","date_gmt":"2012-05-19T10:16:11","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/05\/19\/operace-elster\/"},"modified":"2012-05-19T12:16:11","modified_gmt":"2012-05-19T10:16:11","slug":"operace-elster","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/05\/19\/operace-elster\/","title":{"rendered":"Operace Elster"},"content":{"rendered":"

\"von-braun\"Dva lid\u00e9 v gumov\u00e9m \u010dlunu s\u00edpav\u011b lapali po dechu p\u0159i ka\u017ed\u00e9m z\u00e1b\u011bru vesel. P\u0159ed nimi se rozprost\u00edralo v\u00fdchodn\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Ponorka U 1230 n\u011bmeck\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva, kter\u00e1 je sem pr\u00e1v\u011b dopravila, zam\u00ed\u0159ila na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu. V tmav\u00e9 noci z 29. na 30. listopad 1944 nesv\u00edtila jedin\u00e1 hv\u011bzda, nebe bylo zata\u017een\u00e9, b\u0159eh pono\u0159en do tmy. Pozorovatel\u00e9 u radar\u016f patrn\u011b pod\u0159imovali, jinak by se velk\u00e1 ciz\u00ed ponorka st\u011b\u017e\u00ed mohla p\u0159ibl\u00ed\u017eit tak t\u011bsn\u011b k americk\u00e9mu pob\u0159e\u017e\u00ed.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\u010clun p\u0159ist\u00e1l. Dva dob\u0159e vycvi\u010deni eses\u00e1\u010dt\u00ed z\u00e1\u0161kodn\u00edci vysko\u010dili na p\u00edsek. Hitlerovsk\u00e1 operace ELSTER (Straka) za\u010dala. Agenti bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eby vypustili z \u010dlunu vzduch a chopili se sv\u00fdch vodot\u011bsn\u00fdch kufr\u016f. Pod dvojit\u00fdm dnem m\u011bli ukryto 60 tis\u00edc dolar\u016f \u2014 mal\u00e9 s\u00e1\u010dky s brilianty, mikrofotoapar\u00e1tv, inkoust pro tajn\u00e9 p\u00edsmo a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed rozhlasov\u00e9 p\u0159\u00edstroje. Pod od\u011bvem m\u011bli pistole.<\/p>\n

Fale\u0161n\u00e9 dokumenty jednoho z nich zn\u011bly na jm\u00e9no kapit\u00e1n Edward Green z Bridgeportu (st\u00e1t Connecticut). Druh\u00fd z\u00e1\u0161kodn\u00edk se vyd\u00e1val za Jacka Millera, ale ve skute\u010dnosti se jmenoval Erich Gimpel a byl agentem sicherheitsdienstu. Gimpel, in\u017een\u00fdr radiotechniky, vykon\u00e1val od roku 1935 \u0160pion\u00e1\u017en\u00ed \u010dinnost proti Anglii a USA. Hitlerovsk\u00fd admir\u00e1l a vele\u0161p\u00ed\u00f3n, \u0161\u00e9f abwehru Canaris ho poslal do hlavn\u00edho m\u011bsta Peru Limy, kde Gimpel pracoval pod maskou obchodn\u00edka s technick\u00fdm zbo\u017e\u00edm. D\u0159\u00edv ne\u017e byl Gimpel posl\u00e1n do USA, byl n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f seznamov\u00e1n s fa\u0161istick\u00fdmi raketami a odborn\u00edci koncern\u016f AEG a Siemens ho zasv\u011btili do tajemstv\u00ed nov\u00e9 metody nav\u00e1d\u011bn\u00ed raket no c\u00edl.<\/p>\n

Gimpel\u016fv spole\u010dn\u00edk, rovn\u011b\u017e agent sicherheitsdienstu, byl Ameri\u010dan polon\u011bmeck\u00e9ho p\u016fvodu. Jmenoval se William Curtis Kolpag, kryc\u00edm jm\u00e9nem Billy. Nabyl d\u016fkladn\u00e9ho elektrotechnick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v massachusettsk\u00e9m technologick\u00e9m \u00fastavu a absolvoval vojenskou n\u00e1mo\u0159n\u00ed kolej, z n\u00ed\u017e vy\u0161el jako podporu\u010d\u00edk americk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159n\u00edho lo\u010fstva. Zradil svou zemi a n\u011bkolik let vykon\u00e1val \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed \u00fakoly, kter\u00e9 mu ukl\u00e1dal doktor Scholz, nacistick\u00fd konzul v Bostonu. Pak se Billy p\u0159es Argentinu a Portugalsko dostal do N\u011bmecka. Eses\u00e1ck\u00e1 tajn\u00e1 slu\u017eba si ho \u0161et\u0159ila pro nejriskantn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edpady.<\/p>\n

Jak\u00e9 c\u00edle sledovala operace ELSTER?<\/p>\n

R\u00e1diov\u00e9 naveden\u00ed fa\u0161istick\u00fdch superraket na st\u0159ed New Yorku.
Shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed \u0161pion\u00e1\u017en\u00edch informac\u00ed o pr\u00e1ci na americk\u00e9 atomov\u00e9 pum\u011b.<\/p>\n

Akce nacistick\u00fdch z\u00e1\u0161kodnick\u00fdch skupin (kter\u00e9 sem m\u011bly b\u00fdt dopraveny z Ji\u017eni Ameriky) v podnic\u00edch vojensk\u00e9ho pr\u016fmyslu USA.<\/p>\n

Po v\u00e1lce m\u011bl Angli\u010dan Bernard Newman p\u0159\u00edle\u017eitost sezn\u00e1mit se s pl\u00e1nem operace ELSTER. Vylo\u017eil tento pl\u00e1n takto: \u201eN\u011bmci cht\u011bli vyhl\u00e1sit p\u0159edem, \u017ee Empire State Building bude ur\u010dit\u00e9ho dne v ur\u010ditou hodinu zni\u010den. Po\u010d\u00edtalo se s obrovsk\u00fdm mor\u00e1ln\u00edm efektem. Bylo v\u0161ak k tomu t\u0159eba zbran\u011b, kter\u00e1 by zas\u00e1hla p\u0159esn\u011b c\u00edl. Skorzeny uv\u00e1d\u011bl dv\u011b mo\u017enosti, jak tohoto pl\u00e1nu dos\u00e1hnout. Prvn\u00ed z nich m\u011bla praktick\u00fd v\u00fdznam \u2014 bylo to \u0159\u00edzen\u00ed s pomoc\u00ed r\u00e1diov\u00fdch sign\u00e1l\u016f. Druh\u00e1 byla senza\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. N\u011bmci zkou\u0161eli novou r\u00e1diovou aparaturu, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed nav\u00e1d\u011bt nikoli z odpalovac\u00ed z\u00e1kladny, n\u00fdbr\u017e p\u0159\u00edmo z prostoru pobl\u00ed\u017e c\u00edle. Z\u00e1\u0161kodn\u00edci m\u011bli ve stanoven\u00e9m okam\u017eiku um\u00edstit v Empire State Building p\u0159\u00edstroj, kter\u00fd by pracoval jen n\u011bkolik minut, ale sta\u010dil by k sob\u011b p\u0159it\u00e1hnout raketu. Hitlerovi se tato my\u0161lenka zal\u00edbila.“<\/p>\n

Agenti Gimpel a Kolpag u\u017e tedy byli v USA a \u010dekali na sign\u00e1l. A na druh\u00e9 polokouli SS-sturmbannf\u00fchrer Wernher von Braun st\u00e1le je\u0161t\u011b experimentoval a pracoval na raket\u011b, kter\u00e1 by p\u0159inesla zk\u00e1zu Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm. V jeho sejfu le\u017eel u\u017e od roku 1941, n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159ed vstupem USA do 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, pl\u00e1n ostrelov\u00e1n\u00ed Ameriky mezikontinent\u00e1ln\u00edmi raketami. V \u017eivotopise n\u011bmeck\u00e9ho raketov\u00e9ho odborn\u00edka Hermanna Obertha se o tom \u0159\u00edk\u00e1: \u201eJednou mi dal von Braun za \u00fakol vyprojektovat transkontinent\u00e1ln\u00ed raketu, kter\u00e1 by mohla zas\u00e1hnout New York. \u0158ekl: Mus\u00edme te\u010f projektovat rakety s mnohem v\u011bt\u0161\u00edm doletem. Prosim v\u00e1s, vypracujte technick\u00fd n\u00e1vrh takov\u00e9 dvoustup\u0148ov\u00e9 nebo t\u0159\u00edstup\u0148ov\u00e9 transatlantick\u00e9 rakety. Jak m\u00e1 vypadat? Kolik bude pot\u0159ebovat paliva? Kolik bude st\u00e1t?“<\/p>\n

V \u0159\u00edjnu 1941 pr\u00fd Oberth propo\u010dty dokon\u010dil. Po\u010d\u00e1tkem roku 1944, kdy se fa\u0161ist\u00e9 ze v\u0161ech sil sna\u017eili uzav\u0159\u00edt s Anglii a USA separ\u00e1tn\u00ed m\u00edr, pov\u011bd\u011bl von Braun v jednom z rozhovor\u016f s Hitlerem v\u016fdci o pl\u00e1nu na vytvo\u0159eni rakety, kter\u00e1 by ost\u0159elovala Ameriku. Von Braun se ve sv\u00fdch p\u0159edpokladech nezm\u00fdlil. Hitler se t\u00e9to my\u0161lenky chytil jako tonouc\u00ed st\u00e9bla a ulo\u017eil mu, aby takovou raketu co nejd\u0159\u00edve postavil, zkr\u00e1til zku\u0161ebn\u00ed dobu a ihned zah\u00e1jil jej\u00ed pr\u016fmyslovou v\u00fdrobu. Od \u00fanora 1944 do dubna 1945 pak Hitler neust\u00e1le proh\u00e1n\u011bl Braunovo \u201emu\u017estvo“. Sliboval mu v\u0161echno zlato sv\u011bta, nutil konstrukt\u00e9ry, aby pracovali 15\u201416 hodin denn\u011b bez p\u0159est\u00e1vky.<\/p>\n

Wernher von Braun ba\u017eil jak po pen\u011bz\u00edch, tak po sl\u00e1v\u011b a nenechal sv\u00e9 spolupracovn\u00edky ani vydechnout. N\u00e1vrh nab\u00fdval st\u00e1le konkr\u00e9tn\u011bj\u0161\u00edch obrys\u016f. Agreg\u00e1t \u201e10″ vysok\u00fd 18 metr\u016f, o pr\u016fm\u011bru 3,5 metru a v\u00e1ze 87 tun m\u011bl b\u00fdt prvn\u00edm stupn\u011bm rakety A-9. Cel\u00fd kolos v\u00e1\u017eici 100 tun m\u011bl za 35 minut letu spot\u0159ebovat 70 tun pohonn\u00fdch hmot a dopravit na New York tunu v\u00fdbu\u0161niny. Tento zcela nerentabiln\u00ed n\u00e1vrh, kter\u00fd se zrodil v mozku fa\u0161ist\u016f, posedl\u00fdch velik\u00e1\u0161stvm a touhou po sv\u011btovl\u00e1d\u011b, sliboval v\u0161em z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdm monopol\u016fm a jejich akcion\u00e1\u0159\u016fm obrovsk\u00fd zisk a pro hitlerovsk\u00e9 gener\u00e1ly m\u011bl b\u00fdt mor\u00e1ln\u00edm povzbuzen\u00edm.<\/p>\n

Vytvo\u0159it takovou raketu nebylo v\u0161ak technicky jednoduch\u00e9. T\u00edm sp\u00ed\u0161, \u017ee Hitler nal\u00e9hal na co nejrychlej\u0161\u00ed pr\u00e1ci. Zku\u0161ebn\u00ed odp\u00e1leni prvn\u00ed rakety A-9\/A-10 8. ledna 1945 se nezda\u0159ilo. Wernher von Braun utrp\u011bl velk\u00e9 fiasko…<\/p>\n

Zat\u00edm se Himmlerov\u00fdm agent\u016fm poda\u0159ilo \u0161\u0165astn\u011b uklouznout americk\u00fdm hl\u00eddkov\u00fdm \u010dlun\u016fm, stanovi\u0161t\u00edm pob\u0159e\u017en\u00ed obrany a kontra\u0161pion\u00e1\u017ei USA. Ale t\u00edm tak\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed z\u00e1\u0161kodn\u00edk\u016f skon\u010dilo. Odhalit je pomohl antifa\u0161isticky sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed Ameri\u010dan Thomas S. Warrens. Tento mu\u017e zauj\u00edmal v\u00fdzna\u010dn\u00e9 m\u00edsto ve vojensk\u00e9m pr\u016fmyslu USA. Kolpag, kter\u00fd ho kdysi znal, se ho pokusil z\u00edskat a zat\u00e1hnout do operace ELSTER. Warrens v\u0161ak hned naz\u00edt\u0159\u00ed za\u0161el na FBI a ohl\u00e1sil chystanou operaci nacist\u016f.<\/p>\n

Jeho ozn\u00e1men\u00ed v\u0161ak na FBI p\u0159ijali velmi ironicky, dokonce se mu vysm\u00e1li. Ale Warrens rozhodn\u011b po\u017eadoval zat\u010den\u00ed fa\u0161istick\u00e9ho z\u00e1\u0161kodnika, i kdy\u017e ho pracovnici FBI stra\u0161ili nep\u0159\u00edjemn\u00fdmi pr\u00e1vn\u00edmi n\u00e1sledky, bude-li obvin\u011bn\u00ed lich\u00e9.<\/p>\n

Kolpag se p\u0159iznal hned po prvn\u00edm v\u00fdslechu a aby zachr\u00e1nil vlastni k\u016f\u017ei, vyzradil i Gimpela, s n\u00edm\u017e se p\u0159ed n\u011bkolika dny rozlou\u010dil. Pracovnici FBI \u017easli: Co\u017ee, v New Yorku je je\u0161t\u011b jeden agent sicherheitsdienstu, kter\u00fd si klidn\u011b sp\u00ed kdesi v Manhattanu?<\/p>\n

Kolpag se b\u00e1l p\u0159\u00edsn\u00e9ho trestu, a proto je zakl\u00ednal, aby rychle vyp\u00e1trali Gimpela, ne\u017e se stane ne\u0161t\u011bst\u00ed. FBI muselo vyhl\u00e1sit v New Yorku nejv\u011bt\u0161\u00ed poplach za v\u0161echna l\u00e9ta 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Cel\u00e1 arm\u00e1da policist\u016f a agent\u016f FBI v uniform\u011b i v civiln\u00edm oble\u010den\u00ed po\u0159\u00e1dala na Gimpela hon. A zat\u00edm u\u017e Gimpel poslal z pokoje \u010d\u00edslo 1559 v hotelu Pennsylvania uprost\u0159ed newyorsk\u00e9 obchodn\u00ed \u010dtvrti prvn\u00ed \u0161ifrovan\u00e9 radiotelegramy do Berl\u00edna. U\u017e \u010dty\u0159i t\u00fddny \u017eil ve m\u011bst\u011b, jeho\u017e mrakodrapy m\u011bl pomoc\u00ed raket obr\u00e1tit v hromadu sutin. Dopadnou-l\u00ed hitlerovsk\u00e9 rakety na obrovsk\u00e9 m\u011bsto, kde \u017eije osm milion\u016f lid\u00ed, bude to m\u00edt velk\u00fd psychologick\u00fd \u00fa\u010dinek.<\/p>\n

Pracovn\u00edci FBI se Kolpaga ptali na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed znamen\u00ed a charakteristick\u00e9 rysy v Gimpelov\u011b chov\u00e1n\u00ed. Zat\u010den\u00fd si vzpomn\u011bl, \u017ee Gimpel m\u011bl ve zvyku nosit mince nikoli v pen\u011b\u017eence, ale v horn\u00ed kapsi\u010dce saka…<\/p>\n

Nastaly v\u00e1no\u010dn\u00ed sv\u00e1tky. New York se chystal oslavit \u0160t\u011bdr\u00fd ve\u010der: \u017e\u00e1dn\u00e9 zatemn\u011bn\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00edznaky v\u00e1lky. Sv\u00e1te\u010dn\u011b  nalad\u011bn\u00ed lid\u00e9 nic netu\u0161ili o pl\u00e1nu, kter\u00fd se proti nim chyst\u00e1 v dalek\u00e9 ryb\u00e1\u0159sk\u00e9 osad\u011b Peenem\u00fcnde na n\u011bmeck\u00e9m ostrov\u011b  Used\u00f3m, kde bylo fa\u0161istick\u00e9 raketov\u00e9 st\u0159edisko. K novinov\u00e9mu st\u00e1nku na Times Square p\u0159istoupil mu\u017e oble\u010den\u00fd podle posledn\u00ed m\u00f3dy. S doutn\u00edkem v \u00fastech po\u017e\u00e1dal o ilustrovan\u00fd \u010dasopis a podal prodava\u010di dolarovou bankovku. N\u011bkolik cent\u016f   drobn\u00fdch, kter\u00e9 dostal nazp\u011bt, str\u010dil do lev\u00e9 horn\u00ed kapsi\u010dky saka. P\u0159edem instruovan\u00fd prodava\u010d dal ihned smluven\u00e9 znamen\u00ed pracovn\u00edk\u016fm FBI. Za okam\u017eik zaklapla pouta na z\u00e1p\u011bst\u00edch n\u011bmeck\u00e9ho agenta. Kdy\u017e byl president USA F. Roosevelt informov\u00e1n o tom, co se stalo, na\u0159\u00eddil neprodlen\u011b postavit zlo\u010dince p\u0159ed vojensk\u00fd soud pro \u201eobvin\u011bn\u00ed ze \u0161pion\u00e1\u017ee a jin\u00fdch nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch \u010din\u016f.“ Gimpel se sna\u017eil vyklouznout, pon\u011bvad\u017e st\u00e1le je\u0161t\u011b neztr\u00e1cel nad\u011bji, \u017ee bude moci vyu\u017eit 100.000 marek, kter\u00e9 dostal od SS. Porotci povstali, aby vy\u0159kli ortel nad dv\u011bma eses\u00e1ck\u00fdmi teroristy. Uznali je vinn\u00fdmi podle v\u0161ech paragraf\u016f ob\u017ealoby. P\u0159edseda soudu plukovn\u00edk C.C.Harold vynesl rozsudek: \u201eTrest smrti ob\u011b\u0161en\u00edm.“ Kolpag byl popraven. Ale druh\u00fd \u0161pi\u00f3n, jeho\u017e hodiny bylv u\u017e zd\u00e1nliv\u011b se\u010dteny, z\u016fstal na\u017eivu. Po Rooseveltov\u011b smrti mu nov\u00fd president Harry Truman zm\u011bnil trest smrti nejprve na do\u017eivot\u00ed a pak na t\u0159icet let v\u011bzen\u00ed. Z\u00e1sluhou z\u00e1padon\u011bmeck\u00e9 vl\u00e1dy americk\u00e1 vl\u00e1da roku 1956 Gimpela z v\u011bzen\u00ed propustila a poslala do Bonnu, kde byl p\u0159ijat a \u0161t\u011bd\u0159e odm\u011bn\u011bn n\u00e1hradou za pozdn\u00ed n\u00e1vrat.<\/p>\n

Ale vra\u0165me se k roku 1945. Nacist\u00e9 tedy u\u017e nem\u011bli na americk\u00e9m kontinent\u011b agenty, kte\u0159\u00ed by mohli jejich rakety nav\u00e1d\u011bt na c\u00edl. Ale Wernher von Braun nalezl v\u00fdchodisko – op\u011bt v hitlerovsk\u00e9m stylu: \u201eNech\u0165 raketu A-9\/A-10 navede na New York pilot sebevrah.“ 24.ledna 1945 von Braun po zku\u0161ebn\u00edm vypu\u0161t\u011bn\u00ed prohl\u00e1sil, \u017ee probl\u00e9m posledn\u00edho stupn\u011b rakety je u\u017e vy\u0159e\u0161en.<\/p>\n

Dodnes je veleben nacistick\u00fd konstrukt\u00e9r von Braun za svoji \u00fa\u010dast v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm programu USA. Ale stoj\u00ed za n\u00edm i pokus zkonstruovat raketu, kter\u00e1  m\u011bla zas\u00e1hnout  \u00fazem\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Z\u00e1padon\u011bmeck\u00fd \u010dasopis Soldat und Technik napsal: \u201eTam (v Peenem\u00fcnde) spole\u010dn\u00e9 se sv\u00fdmi spolupracovn\u00edky zkonstruoval na z\u00e1kladn\u011b V-2 prvn\u00ed dvoustup\u0148ovou raketu dalek\u00e9ho doletu. Byla to tzv. Amerika-Rakete A-9\/A 10 \u2014 prvn\u00ed mezikontinent\u00e1ln\u00ed raketu \u0159\u00edzenou letcem, kolos dlouh\u00fd 29 metr\u016f s doletem   5.000 km o n\u00e1kladem v\u00fdbu\u0161nin 1000 kg. Tento prvn\u00ed ,pozdrav‘ od Wernhera von Brauna nakonec nebyl postaven.“ Nicm\u00e9n\u011b von  Braun, kter\u00fd nosil \u010dernou uniformu SS, do posledn\u00ed chv\u00edle myslel na raketu, kterou by bylo mo\u017eno bombardovat New York.<\/p>\n

Arch\u00edv NoS<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dva lid\u00e9 v gumov\u00e9m \u010dlunu s\u00edpav\u011b lapali po dechu p\u0159i ka\u017ed\u00e9m z\u00e1b\u011bru vesel. P\u0159ed nimi se rozprost\u00edralo v\u00fdchodn\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed Spojen\u00fdch<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1205,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[47,34,40],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1206"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1206"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1206\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1205"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1206"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1206"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1206"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}