![\"canaris\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/02\/canaris.jpg\")
Po nezda\u0159en\u00e9m pumov\u00e9m atent\u00e1tu na Hitlera 20. \u010dervence 1944 do\u0161lo v \u0159\u00ed\u0161i k radik\u00e1ln\u00ed \u010distce \u201enespolehliv\u00fdch gener\u00e1l\u016f“ a mezi nimi uv\u00edzl v s\u00edti gestapa i admir\u00e1l Wilhelm Canaris, \u0161\u00e9f abwehru. Jeho kari\u00e9ra skon\u010dila ji\u017e ov\u0161em v \u00fanoru t\u00e9ho\u017e roku, kdy se dal Hitler admir\u00e1lov\u00fdmi soupe\u0159i z tajn\u00e9 slu\u017eby SS, p\u0159edev\u0161\u00edm Kaltenbrunnerem a Schellenbergem, p\u0159esv\u011bd\u010dit o nutnosti zav\u00e9st jednotnou tajnou slu\u017ebu, a podepsal tento rozkaz: \u201e1. P\u0159ikazuji z\u0159\u00eddit jednotnou tajnou slu\u017ebu. 2. Jmenuji \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho vedouc\u00edho SS vedouc\u00edm tajn\u00e9 slu\u017eby. Dohodne se s \u0161\u00e9fem vrchn\u00edho velitelstv\u00ed brann\u00e9 moci (OKW), jak\u00fdm zp\u016fsobem bude abwehr zapojen do tajn\u00e9 slu\u017eby…“<\/strong><\/p>\n<\/p>\n
Ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd Canaris byl p\u0159elo\u017een do z\u00e1sobovac\u00edho \u00fa\u0159adu arm\u00e1dy. Pro tohoto sedmapades\u00e1tilet\u00e9ho admir\u00e1la, kter\u00e9ho \u201einstinktivn\u00ed nen\u00e1vist k bol\u0161evismu“ v\u017edy t\u011bsn\u011b sbli\u017eovala s Hitlerem, to byla tvrd\u00e1 r\u00e1na. Nav\u00edc si dovedl p\u0159edstavit, \u017ee jeho rivalov\u00e9 z SS ho ani po odstaveni nenechaj\u00ed v klidu, nebo\u0165 se ho b\u00e1li, proto\u017ee o nich p\u0159\u00edli\u0161 mnoho v\u011bd\u011bl. Byl na tom u nich stejn\u011b jako d\u0159\u00edve i policejn\u00edm katem Reinhardem Heydrichem, o kter\u00e9m v\u011bd\u011bl jeho nejhlub\u0161\u00ed tajemstv\u00ed, toti\u017e to, \u017ee tento vrchn\u00ed eses\u00e1k neodpov\u00eddal hitlerovsk\u00fdm \u201erasov\u00fdm z\u00e1kon\u016fm“, nebo\u0165 jeho otec byl polovi\u010dn\u00ed \u017did!<\/p>\n
O Kaltenbrunnerovi a Schellenbergovi, v\u010detn\u011b jejich \u0161\u00e9fa Himmlera, zase Canarii v\u011bd\u011bl, \u017ee pr\u00e1v\u011b tak jako on, jen\u017ee jin\u00fdmi cesti\u010dkami a pomoc\u00ed jin\u00fdch d\u016fv\u011brn\u00edk\u016f za\u010dali po historick\u00e9 por\u00e1\u017ece u Stalingradu sondovat p\u016fdu, za jak\u00fdch podm\u00ednek by zapadn\u00ed spojenci, p\u0159edev\u0161\u00edm Ameri\u010dan\u00e9, byli ochotni uzav\u0159\u00edt separ\u00e1tn\u00ed m\u00edr s N\u011bmeckem. Jeden o druh\u00e9m v\u011bd\u011bli, \u017ee jako cenu za „p\u0159ijateln\u00e9 podm\u00ednky“ nab\u00edzej\u00ed – odstran\u011bn\u00ed Hitlera.<\/p>\n
Schellenberg, nejv\u011bt\u0161\u00ed Canaris\u016fv soupe\u0159, nap\u0159\u00edklad v\u011bd\u011bl o vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed admir\u00e1lova emisa\u0159e dr. Hanse Bernda Gisevia v Bernu i tamn\u00edm p\u0159edstavitelem americk\u00e9 tajn\u00e9 slu\u017eby Allanem W. Dullesem, nebo\u0165 p\u0159ibli\u017en\u011b v t\u00e9\u017ee dob\u011b (1943) s t\u00fdm\u017e Dullesem vyjedn\u00e1vali tak\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zmocn\u011bnci SS. Schellenberg v\u011bd\u011bl z\u0159ejm\u011b tak\u00e9 o kontaktech, kter\u00e9 nav\u00e1zal Canaris s anglo-americk\u00fdmi spojenci v Istanbulu…<\/p>\n
\u201eBylo to za\u010d\u00e1tkem roku 1943″, napsal tehdej\u0161\u00ed dopisovatel listu Daily Express Cedtic Salter. \u201eGeorge Earle, americk\u00fd n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u0159id\u011blenec v Istanbulu, bydlel jako j\u00e1 v Parkhotelu… S Earlem navazovali styk mnoz\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed tajn\u00ed agenti, n\u011bkte\u0159\u00ed proto, aby mu p\u0159ihr\u00e1vali fale\u0161n\u011b informace, jin\u00ed, kte\u0159\u00ed byli p\u0159esv\u011bd\u010deni o hroz\u00edc\u00ed por\u00e1\u017ece N\u011bmecka, aby mohli pozd\u011bji prok\u00e1zat, \u017ee byli odp\u016frci nacismu. Tou dobou moi Earle \u0159ekl, \u017ee obdr\u017eel zpr\u00e1vu od admir\u00e1la Canarise. Do\u0161lo k osobn\u00edm styk\u016fm, o nich\u017e mi nevypr\u00e1v\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 podrobnosti, p\u0159i nich\u017e se v\u0161ak Canaris nez\u00e1vazn\u00fdm zp\u016fsobem pokou\u0161el zjistit p\u0159\u00edpadn\u00e9 m\u00edrov\u00e9 podm\u00ednky Ameri\u010dan\u016f…“<\/p>\n
\u0160krt p\u0159es tyto rozpo\u010dty p\u0159inesly v\u00fdsledky konference Spojenc\u016f v Casablance, kter\u00e1 vyhl\u00e1sila po\u017eadavek bezpodm\u00edne\u010dn\u00e9 kapitulace nacistick\u00e9ho N\u011bmecka. Canaris o tom \u0159ekl sv\u00e9mu d\u016fv\u011brn\u00edku Lahausenovi: \u201eV\u00edte, m\u016fj mil\u00fd Lahausene, po t\u00e9to v\u00e1lce nebudou m\u00edt historikov\u00e9 zapot\u0159eb\u00ed jako po prvn\u00ed l\u00e1mat si hlavu nad t\u00edm, kdo ji za\u010dal, \u010d\u00ed to byla vina. Ale jinak u\u017e to vypad\u00e1, kdy\u017e vezmeme v \u00favahu vinu na prodlou\u017een\u00ed v\u00e1lky. Mysl\u00edm, \u017ee n\u00e1m te\u010f druh\u00e1 strana vzala posledn\u00ed zbra\u0148, kterou jsme mohli na na\u0161\u00ed stran\u011b v\u00e1lku ukon\u010dit. Bezpodm\u00edne\u010dn\u00e1 kapitulace? Ne, to na\u0161i gener\u00e1lov\u011b nespolknou. Te\u010f u\u017e nevid\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed…“ Gener\u00e1l Lahausen ml\u010del…<\/p>\n
Canarisova, a nejen jeho – argumentace je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e1 – mluv\u00ed o „ukon\u010den\u00ed v\u00e1lky“, m\u00e1 ov\u0161em na mysli – separ\u00e1tn\u00ed m\u00edr na Z\u00e1pad\u011b a soust\u0159ed\u011bn\u00fd, pokud mo\u017eno spole\u010dn\u00fd \u00fatok na v\u00fdchod\u011b, proti bol\u0161evismu. To je t\u0159eba m\u00edt neust\u00e1le na pam\u011bti. V tom byli v\u0161ichni zajedno, Canaris i Himmlerovi pochopov\u00e9, zklaman\u00ed nacisti\u010dt\u00ed gener\u00e1lov\u00e9 i americk\u00fd \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed emisar Allen W. Dulles. \u017de k takov\u00e9mu kroku nakonec nedo\u0161lo, bylo historick\u00fdm \u00fasp\u011bchem sov\u011btsk\u00e9 diplomacie.<\/p>\n
Admir\u00e1l Canaris, \u0161\u00e9f abwehru, v\u011bd\u011bl zase o Schullenbergovi, \u0161\u00e9fovi tajn\u00e9 slu\u017eby SS, tzv. VI. \u00fa\u0159adu \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eby, \u017ee jeho emisa\u0159i, jmenovit\u011b dr. Sch\u00fcdekopf a princ Maxmili\u00e1n Hohenlohe, vyjedn\u00e1vali s Allanem Dullesem v polovin\u011b \u00fanora 1943 v Bernu. Znal mo\u017en\u00ed\u00e1 i obsah tajn\u00e9ho hl\u00e1\u0161en\u00ed, kter\u00e9 o tom bylo zaps\u00e1no. Britsk\u00fd poslanec Bob Edwards je po v\u00e1lce ocitoval v bro\u017eu\u0159e \u201eStudie o p\u00e1nu zv\u011bd\u016f \u2014 Allen W. Dules“, odkud citujeme: \u201eMr. Bull (A. Dulles) prohl\u00e1sil, \u017ee u\u017e m\u00e1 po krk toho naslouchat zastaral\u00fdm politik\u016fm, emigrant\u016fm a \u017eid\u016fm s p\u0159edsudky. Podle jeho n\u00e1zoru by se m\u011bl uzav\u0159\u00edt m\u00edr v Evrop\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e by se zachovalo v\u0161echno, na \u010dem by m\u011bly zainteresovan\u00e9 n\u00e1rody z\u00e1jem…<\/p>\n
N\u011bmeck\u00fd st\u00e1t mus\u00ed nad\u00e1le trvat jako faktor po\u0159\u00e1dku a pokroku. Nen\u00ed ani \u0159e\u010di o jeho rozd\u011blen\u00ed nebo odd\u011blen\u00ed Rakouska… \u010cesk\u00e9 ot\u00e1zce p\u0159isuzoval Mr. Bull jen malou d\u016fle\u017eitost. Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak pova\u017eoval za nutn\u00e9 podporovat utvo\u0159en\u00ed sanitn\u00edho kord\u00f3nu proti bol\u0161evismu a panslavismu t\u00edm, \u017ee se roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed Polsko na v\u00fdchod, bude zachov\u00e1no Rumunsko a siln\u00e9 Ma\u010farsko… O Rusku promlouval s pramalou sympati\u00ed…“<\/p>\n
K t\u00e9to uk\u00e1zce z\u00e1kulisn\u00edho intrik\u00e1\u0159stv\u00ed, boje na tajn\u00e9 front\u011b \u0161pion\u00e1\u017ee, poznamenal americk\u00fd novin\u00e1\u0159 F. J. Cook v roce 1961: \u201eVe sv\u011btle sou\u010dasn\u00fdch znalost\u00ed v\u00edme, \u017ee moudrost Dullesova jedn\u00e1n\u00ed byla vysoce pochyben\u00e1. Jedno je jist\u00e9 – Himmler v\u011bd\u011bl o spiknut\u00ed proti Hitlerovi a z\u00e1rove\u0148 nech\u00e1val spiklenc\u016fm volnou ruku, aby mohli v roce 1944 vhodit pumu do Hitlerova vrchn\u00edho velitelstv\u00ed. Himmler se ur\u010dit\u011b kojil nad\u011bj\u00ed, \u017ee ovl\u00e1dne N\u011bmecko, kter\u00e9 p\u0159e\u017eije ztr\u00e1tu f\u00fdrera, a nem\u016f\u017eeme pochybovat, \u017ee kdyby byl usp\u011bl, byl by nacistick\u00fd re\u017eim z\u016fstal zachov\u00e1n. Alespo\u0148 to tedy doktr\u00edna bezpodm\u00edne\u010dn\u00e9 kapitulace vylou\u010dila…“<\/p>\n
Ji\u017e z t\u011bchto uk\u00e1zek, ani zdaleka ne \u00fapln\u00fdch, je z\u0159ejm\u00e9, jak slo\u017eit\u00fd byl mocensk\u00fd boj mezi pohlav\u00e1ry nacistick\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e a z\u00e1rove\u0148 i mezi jednotliv\u00fdmi tajn\u00fdmi slu\u017ebami, mezi Canarisem a Schellenburgem. Jeden o druh\u00e9m v\u0161echno v\u011bd\u011bli, jeden i druh\u00fd cht\u011bli na sebe strhnout moc o vedouc\u00ed postaven\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00e9mu z nich p\u0159itom naprosto ne\u0161lo o likvidaci nacismu, n\u00fdbr\u017e naopak \u2014 o jeho z\u00e1chranu za „p\u0159ijateln\u00fdch podm\u00ednek“, mezi n\u011b\u017e po\u010d\u00edtali odstran\u011bn\u00ed Hitlera. V\u0161echny je toti\u017e spojovala ona pov\u011bstn\u00e1 \u201einstinktivn\u00ed nen\u00e1vist k bol\u0161evismu“…<\/p>\n
Ke v\u0161em pozd\u011bj\u0161\u00edm legend\u00e1m o \u201ehrdinech protihitlerovsk\u00e9ho odporu“, mezi n\u011b\u017e je po\u010d\u00edt\u00e1n samoz\u0159ejm\u011b i admir\u00e1l Wilhelm Canaris, podotkl americk\u00fd historik nacismu Shirer: \u201e\u010clov\u011bk se mus\u00ed obdivovat t\u011bmto v\u016fdc\u016fm n\u011bmeck\u00e9ho odporu, kte\u0159\u00ed tak trvali na v\u00fdhodn\u00e9m m\u00edrov\u00e9m \u0159e\u0161en\u00ed se Z\u00e1padem a tak v\u00e1hali s odstran\u011bn\u00edm Hitlera, kdy\u017e ho dos\u00e1hli. \u010clov\u011bk by myslel, kdy\u017e pokl\u00e1dali nacismus za takov\u00e9 monstr\u00f3zn\u00ed zlo, \u017ee se soust\u0159ed\u00ed na jeho svr\u017een\u00ed bez ohledu na to, jak bude Z\u00e1pad hodnotit jejich nov\u00fd re\u017eim…“<\/p>\n
O n\u011bco podobn\u00e9ho \u201espiklenc\u016fm“ ov\u0161em v\u016fbec ne\u0161lo. Proto tak\u00e9 mezi nimi m\u00edsto jak\u00e9koli spolupr\u00e1ce vl\u00e1dl z\u00e1kon d\u017eungle – siln\u011bj\u0161\u00ed po\u017e\u00edral slab\u0161\u00edho. Admir\u00e1l Canaris m\u011bl tu sm\u016flu, \u017ee byl v roce 1944 slab\u0161\u00ed ne\u017e jeho eses\u00e1\u010dt\u00ed rivalov\u00e9…<\/p>\n
T\u0159i dny po nezda\u0159en\u00e9m atent\u00e1tu zastavil p\u0159ed Canarisovou vilou v Berl\u00edn\u011b\u2014Schlachtensee \u010dern\u00fd osobn\u00ed v\u016fz s vlaje\u010dkou SS. Vystoupil z n\u011bho Himmler\u016fv z\u00e1stupce Schellenberg, nov\u00fd \u0161\u00e9f abwehru, a za malou chv\u00edli se sv\u00fdm p\u0159edch\u016fdcem zase odjel. Admir\u00e1l Wilhelm Canaris byl zat\u010den a p\u0159evezen do v\u011bzen\u00ed gestapa, kde u\u017e byly des\u00edtky podobn\u00fdch spiklenc\u016f. P\u0159ed mezin\u00e1rodn\u00edm vojensk\u00fdm tribun\u00e1lem v Norimberku vypov\u00eddal pozd\u011bji eses\u00e1k Kaltenbrunner na svou obhajobu: \u201eMusel jsem p\u0159evz\u00edt tuto funkci v \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eb\u011b, kdy\u017e na admir\u00e1la Canarise padlo podez\u0159en\u00ed z dlouholet\u00e9 spolupr\u00e1ce s nep\u0159\u00edtelem. B\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9 doby se mi podez\u0159en\u00ed o Canarisov\u011b zrad\u011b hrozn\u00fdm zp\u016fsobem potvrdilo.“<\/p>\n
Ony „hrozn\u00e9“ d\u016fkazy na\u0161li Kaltenbrunner a Schellenberg v admir\u00e1lov\u011b tajn\u00e9m osobn\u00edm z\u00e1pisn\u00edku, kter\u00fd obsahoval „vlastizr\u00e1dn\u00e9“ pozn\u00e1mky o jedn\u00e1n\u00edch, jak\u00e9 oni sami vedli tak\u00e9. Kdy\u017e s t\u011bmito z\u00e1znamy sezn\u00e1mili Hitlera, vybuchl pr\u00fd zlosln\u011b: \u201eTakov\u00ed zr\u00e1dci mus\u00ed b\u00fdt bez ceremoni\u00ed vyhlazeni…“<\/p>\n
F\u00fdrerova slova byla v t\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i z\u00e1konem nad z\u00e1kony, a tak se Canaris a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch spoluv\u011bz\u0148\u016f octlo v odd\u011blen\u00e9m a p\u0159\u00edsn\u011b st\u0159e\u017een\u00e9m zvl\u00e1\u0161tn\u00edm bloku koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora ve Flossenburgu.<\/p>\n
Teprve 8. dubna 1945 se tito prominentn\u00ed v\u011bz\u0148ov\u00e9 do\u010dkali tzv. sum\u00e1rn\u00edho soudn\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed p\u0159ed eses\u00e1ck\u00fdm soudcem Thorbeckem, po v\u00e1lce \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm z\u00e1padon\u011bmeck\u00fdm advok\u00e1tem. Procesy prob\u00edhaly jako na b\u011b\u017e\u00edc\u00edm p\u00e1su a v\u0161ichni spiklenci odsouzeni pro velezradu k trestu smrti ob\u011b\u0161en\u00edm.<\/p>\n
Druh\u00fd den, \u010dasn\u011b r\u00e1no 9. dubna, byly popravy hromadn\u011b provedeny. Jeden z v\u011bz\u0148\u016f, kter\u00fd se zachr\u00e1nil, po v\u00e1lce napsal:<\/p>\n
„10. dubna mi vypr\u00e1v\u011bl jeden opil\u00fd eses\u00e1ck\u00fd dozorce, \u017ee den p\u0159edt\u00edm byli zase ob\u011b\u0161eni n\u011bjac\u00ed lid\u00e9 z tajn\u00e9 slu\u017eby. Str\u00e1\u017ee, kter\u00e9 se popravy \u00fa\u010dastnily, dostaly zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edd\u011bl ko\u0159alky a sal\u00e1mu. Popraven\u00ed se octli na \u0161ibenici bez \u0159\u00e1dn\u00e9ho soudu. Himmler na\u0159\u00eddil jejich likvidaci ob\u011b\u0161en\u00edm na vlastn\u00ed odpov\u011bdnost. Kdy\u017e jsem se ptal na jm\u00e9na, \u0159ekl mi dozorce jm\u00e9na admir\u00e1la Canarise, gener\u00e1la Ostera a Bonhoeffera…“<\/p>\n
Konec admir\u00e1la Wilhelma Canarise byl dokladem naprost\u00e9 absurdnosti nacismu. Mistr n\u011bmeck\u00e9 \u0161pion\u00e1\u017ee, nejv\u011brn\u011bj\u0161\u00ed ctitel a slu\u017eebn\u00edk tradic n\u011bmeck\u00e9ho militarismu, fanatick\u00fd odp\u016frce bol\u0161evismu a v\u016fbec v\u0161eho pokrokov\u00e9ho, nebyl ani za m\u00e1k nep\u0159\u00edtelem nacistick\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, jak se to n\u011bkter\u00e9 pozd\u011bj\u0161\u00ed legendy sna\u017e\u00ed vykl\u00e1dat. M\u011bli plece spole\u010dn\u00e9 sny a c\u00edle \u2014 vybudovat obrovskou a mocnou sv\u011btovou \u0159\u00ed\u0161i, podrobit si v\u011bt\u0161inu evropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Nerozch\u00e1zel se s nacismem ani proto, \u017ee by jako humanista nesouhlasil s jeho brut\u00e1ln\u00edmi metodami, jak se n\u011bkte\u0159\u00ed d\u011bjepisci sna\u017e\u00ed dok\u00e1zat. A\u017e do vojensk\u00e9 katastrofy u Stalingradu se tak\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 v ni\u010dem, rozhodn\u011b aspo\u0148 ne podstatn\u00e9m, nepokusil zk\u0159\u00ed\u017eit Hitlerovy dobrodru\u017en\u00e9 pl\u00e1ny, naopak jej k zahrani\u010dn\u00edm akc\u00edm povzbuzoval. Ba dokonce i v dob\u011b, kdy do\u0161lo ke skute\u010dn\u00e9mu atent\u00e1tu na Hitlera, a\u0165 ji\u017e se tak stalo z jak\u00fdchkoli d\u016fvod\u016f, Canaris jen ml\u010dky, pasivn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eel…<\/p>\n
\u0158e\u010deno jin\u00fdmi slovy s americk\u00fdm historikem Shirerem – \u010dlov\u011bk se mus\u00ed obdivovat americk\u00fdm a britsk\u00fdm historik\u016fm, kdy\u017e pr\u00e1v\u011b takov\u00e9 \u201eodp\u016frce Hitlera“ vyd\u00e1vaj\u00ed za p\u0159\u00edtele Z\u00e1padu, kdy\u017e jeho smrt pova\u017euj\u00ed to \u201ehroznou trag\u00e9dii“.<\/p>\n
Canaris nen\u00ed zdaleka jedin\u00fd p\u0159\u00edpad, u n\u011bho\u017e se v zapadn\u00ed literatu\u0159e o d\u011bjin\u00e1ch \u0161pion\u00e1\u017ee setk\u00e1me s tak podivuhodn\u00fdm p\u0159evr\u00e1cen\u00edm krit\u00e9ri\u00ed, s tak politicky vyhran\u011bn\u00fdm, antikomunismem lad\u011bn\u00fdm hodnocen\u00edm. Podobn\u011b u\u017e tomu nap\u0159\u00edklad bylo i s jeho sv\u011btl\u00fdm vzorem, plukovn\u00edkem Waltrem Nicolaiem. A tak bychom mohli dlouho pokra\u010dovat. Je dob\u0159e si to uv\u011bdomit proto, abychom si skute\u010dn\u00e9 nep\u0159edstavovali \u0159emeslo vyzv\u011bda\u010d\u016f jako romantick\u00e9 podnik\u00e1n\u00ed kr\u00e1sn\u00fdch \u017een a tajemn\u00fdch Cagliostr\u016f, ale vid\u011bli je podle pravdy – jako tichou, ml\u010denlivou, nicm\u00e9n\u011b ne\u00faprosnou v\u00e1lku.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Po nezda\u0159en\u00e9m pumov\u00e9m atent\u00e1tu na Hitlera 20. \u010dervence 1944 do\u0161lo v \u0159\u00ed\u0161i k radik\u00e1ln\u00ed \u010distce \u201enespolehliv\u00fdch gener\u00e1l\u016f“ a mezi<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1055,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[47,139],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1231"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1231"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1231\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1055"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1231"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1231"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1231"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}