{"id":1233,"date":"2012-06-10T20:01:12","date_gmt":"2012-06-10T18:01:12","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/06\/10\/voltaire\/"},"modified":"2012-06-10T20:01:12","modified_gmt":"2012-06-10T18:01:12","slug":"voltaire","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/06\/10\/voltaire\/","title":{"rendered":"Voltaire"},"content":{"rendered":"

\"voltaire\"„Ten \u010dlov\u011bk je schopen zni\u010dit st\u00e1t.“<\/em> (Henri Francois d\u00b4Aguesseau) <\/strong><\/p>\n

Tak se vyslovil kancl\u00e9\u0159 regenta Ludv\u00edka II. Orle\u00e1nsk\u00e9ho<\/em> o nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm osv\u00edcensk\u00e9m filozofovi, jen\u017e sv\u00e1d\u011bl z\u00e1pas s politick\u00fdmi institucemi a j\u00edzliv\u011b se vysm\u00edval intrik\u00e1m diplomat\u016f absolutistick\u00fdch monarchi\u00ed a nekone\u010dn\u00fdm v\u00e1lk\u00e1m o tr\u016fny. Jako racionalista \u0159\u00edkal, \u017ee je nesmysln\u00e9 a barbarsk\u00e9, aby n\u00e1rody hynuly proto, \u017ee jeden z panovn\u00edk\u016f rozhodl nespr\u00e1vn\u011b.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n


<\/strong><\/p>\n

Pa\u0159\u00ed\u017ean<\/strong><\/p>\n

Voltaire, vlastn\u00edm jm\u00e9nem Francoise Marie Arouet, se narodil 21. listopadu 1694 v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Otec Francois Arouet byl pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd not\u00e1\u0159, matka Marie-Marguerite d\u00b4Aumart poch\u00e1zela z \u00fadajn\u011b dob\u0159e situovan\u00e9 ni\u017e\u0161\u00ed \u0161lechty z provincie Poitou. Rodina si velice p\u0159\u00e1la dostat se k n\u011bjak\u00e9mu v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edmu aristokratick\u00e9mu titulu, co\u017e mlad\u00e9ho Francoise v\u016fbec nenadchlo a takov\u00fd c\u00edl odm\u00edtl. I kv\u016fli tomu se \u00fadajn\u011b s rodinou roze\u0161el. O s\u00edle takov\u00e9ho rozchodu jist\u011b sv\u011bd\u010d\u00ed i to, \u017ee a\u010dkoli se zachovalo asi patn\u00e1ct tis\u00edc jeho dopis\u016f, tak ani jeden nebyl adresov\u00e1n otci. Ale je zn\u00e1mo, \u017ee mu pr\u00e1v\u011b jeho rodi\u010de poskytli velmi kvalitn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, proto\u017ee jedin\u011b s jejich finan\u010dn\u00ed podporou mohl vystudovat Louis le Grand, nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed jezuitskou kolej v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Nebyl tedy mlad\u00fd Voltaire v\u016f\u010di rodi\u010d\u016fm nespravedliv\u00fd? Snad se jim odvd\u011b\u010dil alespo\u0148 t\u00edm, \u017ee byl pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejlep\u0161\u00edch \u017e\u00e1k\u016f, kter\u00fd ji\u017e ve sv\u00fdch 12 letech slo\u017eil trag\u00e9dii, p\u0159i\u010dem\u017e mu jezuit\u00e9 v roce 1710 vydali jeho poezii Napodoben\u00ed \u00d3dy R. P. Lejaye na svatou Jenov\u00e9fu.<\/p>\n

Vyho\u0161t\u011bn\u00ed z Haagu a prvn\u00ed \u00fasp\u011bch<\/strong><\/p>\n

Po studi\u00edch se Voltaire rozhodl, \u017ee nebude t\u00edm, k \u010demu ho kolej p\u0159ipravovala, tedy st\u00e1tn\u00edm \u00fa\u0159edn\u00edkem nebo jezuitsk\u00fdm \u010dinitelem, n\u00fdbr\u017e b\u00e1sn\u00edkem. V roce 1713 se vydal na cestu do Haagu, ale nedopadlo to dob\u0159e. Byl odtud toti\u017e vyho\u0161t\u011bn, \u00fadajn\u011b kv\u016fli nepat\u0159i\u010dn\u00e9mu milostn\u00e9mu vztahu. Vr\u00e1til se tedy do Pa\u0159\u00ed\u017ee a skl\u00e1dal ver\u0161e. P\u0159\u00e1l si, aby jeho poezie byla n\u00e1le\u017eit\u011b oce\u0148ov\u00e1na. Kdy\u017e v\u0161ak Francouzsk\u00e1 akademie neprojevila z\u00e1jem, rozho\u0159\u010den\u00fd Voltaire se cht\u011bl pomst\u00edt a napsal ostrou satiru Bahno neboli Parnas. Pak se je\u0161t\u011b zapletl do intrik kolem kr\u00e1lovsk\u00e9ho dvora a za j\u00edzliv\u00e9 pamflety proti regentu Filipovi II. Orle\u00e1nsk\u00e9mu byl vsazen do Bastily. A pr\u00e1v\u011b za pobytu v tomto pov\u011bstn\u00e9m v\u011bzen\u00ed si vymyslel sv\u016fj pseudonym Voltaire. V\u00fdsledkem jeho intenzivn\u00ed pr\u00e1ce po propu\u0161t\u011bn\u00ed byla trag\u00e9die Oidipus, kterou s velk\u00fdm \u00fasp\u011bchem uvedlo pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 divadlo Com\u00e9die Francais. A tak se navzdory tomu, \u017ee mu bylo teprve \u010dty\u0159iadvacet let, stal ji\u017e uzn\u00e1van\u00fdm dramatikem a b\u00e1sn\u00edkem, jeho\u017e v\u00e1\u0161niv\u00fd naturel pln\u00fd protiklad\u016f nemusel sice v\u0161ude a v\u017edy vyvol\u00e1vat uzn\u00e1n\u00ed, ale rozhodn\u011b nenech\u00e1val nikoho lhostejn\u00fdm.<\/p>\n

Voltaire i tak musel okusit pobyt za m\u0159\u00ed\u017eemi v Bastile je\u0161t\u011b jednou. Do\u0161lo k tomu v roce 1726, kdy\u017e n\u011bjak urazil vlivn\u00e9ho mlad\u00edka Guy de Rohan-Chabota. P\u0159i\u0161la \u017ealoba a Voltaire byl op\u011bt uv\u011bzn\u011bn s n\u00e1sledn\u00fdm soudn\u00edm p\u0159\u00edkazem k opu\u0161t\u011bn\u00ed Francie. A tak se vyho\u0161t\u011bnec z rodn\u00e9 zem\u011b ocitl v Anglii, kde \u017eil do roku 1728. Sta\u010dil zde objevit Shakespeara i filozofy Lockea a Newtona a je\u0161t\u011b vydat Henri\u00e1du, co\u017e byla b\u00e1se\u0148 oslavuj\u00edc\u00ed francouzsk\u00e9ho kr\u00e1le Jind\u0159icha IV. a toleranci. Voltaire se sice brzy vr\u00e1til do Francie a stal se historiografem kr\u00e1le Ludv\u00edka XV. a \u010dlenem francouzsk\u00e9 Kr\u00e1lovsk\u00e9 akademie v\u011bd, ale kdy\u017e v roce 1734 vydal Filozofick\u00e9 listy s p\u0159\u00edzniv\u00fdm vyl\u00ed\u010den\u00edm \u017eivota v Anglii s d\u016frazem na to, \u017ee p\u0159evaha anglick\u00e9 v\u011bdy a filozofie d\u011bkuje za v\u0161e svobod\u011b my\u0161len\u00ed a n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 pluralit\u011b, byla kniha ve Francii ihned stahov\u00e1na z prodeje a dokonce na hranici spalov\u00e1na. Voltaire byl tud\u00ed\u017e nucen op\u011bt odej\u00edt do \u00fastran\u00ed, do kraje Champagne.<\/p>\n

Filozofie<\/strong><\/p>\n

Voltairova filozofie je plna humanistick\u00e9ho patosu a v\u00e1\u0161niv\u00e9ho hl\u00e1s\u00e1n\u00ed demokratick\u00fdch svobod a pr\u00e1v. Zpo\u010d\u00e1tku zast\u00e1val postoj stoupence \u00bbosv\u00edcen\u00e9“ monarchie, ale pak postupn\u00e9 p\u0159ech\u00e1zel na pozice republik\u00e1nstv\u00ed. Byl rovn\u011b\u017e p\u0159\u00edznivcem experiment\u00e1ln\u00ed metody, jakou praktikoval nap\u0159\u00edklad Isaac Newton, kter\u00e9ho si v\u00e1\u017eil a d\u00e1val v\u0161em za p\u0159\u00edklad. Na druh\u00e9 stran\u011b odm\u00edtal Descartovo u\u010den\u00ed o vrozen\u00fdch idej\u00edch, pop\u00edral existenci nehmotn\u00e9, nesmrteln\u00e9 du\u0161e, h\u00e1jil  determinismus a byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee vesm\u00edr m\u00e1 sv\u00e9 objektivn\u00ed, poznateln\u00e9 z\u00e1kony, a kritizoval subjektivn\u011b idealistick\u00e9 n\u00e1zory. Voltaire v\u011b\u0159il v Boha, v existenci Nejvy\u0161\u0161\u00ed bytosti, ale z\u00e1rove\u0148 se stav\u011bl proti klerikalis-mu a projevoval odpor k dogmatick\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed.<\/p>\n

Zast\u00e1val n\u00e1zor, \u017ee pr\u00e1vo na existenci m\u00e1 p\u0159irozen\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, to znamen\u00e1 dodr\u017eov\u00e1n\u00ed mor\u00e1ln\u00edch z\u00e1sad spole\u010dn\u00fdch lidsk\u00e9mu rodu. S\u00e1m to glosoval n\u011bkolika pozn\u00e1mkami. V t\u00e9 prvn\u00ed vypr\u00e1v\u00ed o severoamerick\u00e9m divochovi, jen\u017e \u0159ekl anglick\u00e9mu gentlemanovi: \u00bbM\u016fj B\u016fh je tam\u00ab a uk\u00e1zal na oblohu, \u00bbale m\u016fj z\u00e1kon je tady a polo\u017eil si ruku na srdce. V t\u00e9 druh\u00e9 zase s\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1: \u00bbSvat\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e1 nen\u00ed ani svat\u00e1, ani \u0159\u00ed\u0161\u00ed, ani \u0159\u00edmskou.* D\u011bjiny poj\u00edm\u00e1 jako boj rozumu s nev\u011bdomosti, osv\u00edcenstv\u00ed a fanatismu, st\u00e1tu a c\u00edrkve. Rovn\u011b\u017e odm\u00edt\u00e1 pouh\u00e9 chronologick\u00e9 \u0159azen\u00ed historick\u00fdch fakt\u016f a jako v\u016fbec jeden z prvn\u00edch formuluje pojem filozofie d\u011bjin. Odm\u00edt\u00e1 zu\u017eov\u00e1n\u00ed historie na popis v\u00e1lek a \u017eivota panovn\u00edk\u016f.<\/p>\n

Na dvo\u0159e prusk\u00e9ho kr\u00e1le<\/strong><\/p>\n

Voltair\u016fv v\u011bhlas se \u0161\u00ed\u0159il po Evrop\u011b. Prusk\u00fd kr\u00e1l Fridrich Velik\u00fd a rusk\u00e1 carevna Kate\u0159ina Velik\u00e1, s nimi\u017e udr\u017eoval \u010detnou korespondenci, se rovn\u011b\u017e vyh\u0159\u00edvali na v\u00fdslun\u00ed jeho popularity. Oba se toti\u017e vyd\u00e1vali za stoupence „osv\u00edcensk\u00e9ho absolutismu“. A oba ho rovn\u011b\u017e opakovan\u011b zvali k n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b sv\u00fdch zem\u00ed. Voltaire byl bezmezn\u00fdm obdivovatelem rusk\u00e9  carevny a mnoz\u00ed jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 mu tento nekritick\u00fd obdiv k absolutistick\u00e9 a despotick\u00e9 panovnici nikdy neodpustili. Nakonec p\u0159ijal pozv\u00e1n\u00ed jen prusk\u00e9ho panovn\u00edka a na jeho dvo\u0159e p\u016fsobil v letech 1750 a\u017e 1753. Za\u010dal zde ps\u00e1t svoji sb\u00edrku z\u00e1bavn\u00fdch \u00favah vysm\u00edvaj\u00edc\u00edch se biblick\u00fdm a jin\u00fdm m\u00fdt\u016fm nazvan\u00fd Filozofick\u00fd slovn\u00edk. Kv\u016fli neshod\u00e1m s Fridrichem, jeho\u017e posl\u00e9ze ozna\u010doval jako „sympatickou d\u011bvku\u00ab, ode\u0161el z Pruska. Kr\u00e1l si toti\u017e p\u0159\u00e1l p\u011bstovat filozofii jen v soukrom\u00ed, zat\u00edmco Voltaire prosazoval naprostou svobodu kritiky. A tak filozof ode\u0161el v roce 1755 do \u017denevy a pak na svou usedlost ve Ferney na hranici Francie a \u0160v\u00fdcarska. Byl si v\u0161ak v\u011bdom, \u017ee je nen\u00e1vid\u011bn katolickou inkvizic\u00ed a \u017ee jeho knihy jsou na indexu, proto\u017ee „uv\u00e1d\u011bj\u00ed v posm\u011bch sv\u00e1tosti“, a proto m\u011bl neust\u00e1le v pohotovosti kon\u011b k p\u0159\u00edpadn\u00e9mu \u00fat\u011bku.<\/p>\n

Filozof poprv\u00e9 proti nespravedlnosti<\/strong><\/p>\n

Voltaire navzdory v\u0161em pot\u00ed\u017e\u00edm byl d\u00edky sv\u00fdm spekulac\u00edm zejm\u00e9na v z\u00e1mo\u0159sk\u00e9m obchodu dob\u0159e hmotn\u011b zaji\u0161t\u011bn. Nap\u0159\u00edklad v roce 1754 m\u011bl 120 000 livr\u016f do\u017eivotn\u00ed renty, ale roku 1778 ji\u017e 230 000 livr\u016f, tak\u017ee mohl b\u00fdt za\u0159azen k nejv\u011bt\u0161\u00edm tehdej\u0161\u00edm francouzsk\u00fdm renti\u00e9r\u016fm. Po katastrof\u00e1ln\u00edm zem\u011bt\u0159esen\u00ed v Lisabonu (1. listopadu 1755), kdy zahynulo kolem 100 000 lid\u00ed, sedl zd\u011b\u0161en\u00fd Voltaire ke stolu a ve spont\u00e1nn\u00edm rozpolo\u017een\u00ed rychle napsal „Po\u00e9mu o zk\u00e1ze Lisabonu“. Toto \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed smrti pova\u017eoval za \u00fader jak proti optimismu filozofa Leibnize, jen\u017e ka\u017edou katastrofu pova\u017eoval jen za detail v harmonick\u00e9m celku v\u00fdvoje sv\u011bta, tak i proti k\u0159estansk\u00e9mu v\u00fdkladu katastrofismu, kdy prvotn\u00ed h\u0159\u00edch zat\u011b\u017euje v\u0161echny lidi, jim\u017e je i takov\u00e1 \u00bblisabonsk\u00e1 katastrofa“ pouhou p\u0159ipom\u00ednkou jejich h\u0159\u00ed\u0161nosti.<\/p>\n

V tomto obdob\u00ed byl Voltaire obzvl\u00e1\u0161t\u011b plodn\u00fd. V roce 1759 vydal rom\u00e1n Candide aneb Optimismus. Hlavn\u00edm hrdinou je Candide, jen\u017e sice vyzn\u00e1v\u00e1 optimismus sv\u00e9ho u\u010ditele, ale vid\u00ed sv\u011bt pln\u00fd zla a v\u00e1lek. Pak pozn\u00e1v\u00e1 Eldor\u00e1do, kde zlo neexistuje a lid\u00e9 \u017eij\u00ed v harmonii a ve svobod\u011b. Candide v\u0161ak tuto vysn\u011bnou zemi opou\u0161t\u00ed, proto\u017ee pozn\u00e1v\u00e1, \u017ee zde nen\u00ed nic, co by mohlo b\u00fdt vylep\u0161eno, tak\u017ee takov\u00fd zp\u016fsob \u017eivot vede jen k monot\u00f3nnosti. Voltaire se nepochybn\u011b sna\u017eil zd\u016fraznit, \u017ee lid\u00e9 maj\u00ed mo\u017enost omezit zlo nebo se jej \u00fapln\u011b zbavit a tak dosp\u011bt k Eldor\u00e1du na zemi. \u0158\u00edk\u00e1, \u017ee \u00bbje t\u0159eba vzd\u011bl\u00e1vat na\u0161i zahradu\u00ab, co\u017e je ov\u0161em jen mlhavou odpov\u011bd\u00ed na ot\u00e1zku, co je \u0161t\u011bst\u00ed a zlo?<\/p>\n

V roce 1762 jm\u00e9no Voltaire op\u011bt zaz\u00e1\u0159ilo v pln\u00e9m lesku. Tehdy byl toti\u017e v Toulouse besti\u00e1ln\u00edm zp\u016fsobem popraven tamn\u00ed obchodn\u00edk Jean Calas, vyzn\u00e1n\u00edm hugenot, tedy francouzsk\u00fd protestant. Byl obvin\u011bn – bez pr\u016fkazn\u00fdch d\u016fkaz\u016f – z vra\u017edy sv\u00e9ho syna, aby mu zabr\u00e1nil p\u0159estoupit ke katolictv\u00ed. Kdy\u017e se to dov\u011bd\u011bl Voltaire, tak povstal ze sv\u00e9 liter\u00e1rn\u011b filozofick\u00e9 ulity a odv\u00e1\u017en\u011b organizoval protesty a zmobilizoval po cel\u00e9 Evrop\u011b \u0159adu v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed, a\u017e dos\u00e1hl toho, \u017ee byl doty\u010dn\u00fd obchodn\u00edk rehabilitov\u00e1n. Byl to vlastn\u011b prvn\u00ed velk\u00fd p\u0159\u00edpad, kdy se filozof takto ve\u0159ejn\u011b anga\u017eoval. \u00bbZni\u010dte hanebnost!\u00ab volal tehdy Voltaire na adresu fanatismu a nesn\u00e1\u0161enlivosti.<\/p>\n

Slavn\u00e9 cit\u00e1ty<\/strong><\/p>\n

Voltaire je proslul\u00fd i zaj\u00edmav\u00fdmi cit\u00e1ty. K nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm jist\u011b pat\u0159\u00ed v\u00fdrok: „Nesouhlas\u00edm s v\u00e1mi, co \u0159\u00edk\u00e1te, ale nav\u017edy budu br\u00e1nit, abyste to mohl \u0159\u00edkat.\u00ab Kdy\u017e ho p\u0159\u00e1tel\u00e9 upozor\u0148ovali na \u0161i\u0159itele pomluv o n\u011bm, tak s \u00fasm\u011bvem odpov\u00eddal: \u00bbZem\u011b je pokryta lidmi, kte\u0159\u00ed nestoj\u00ed za to, abychom s nimi hovo\u0159ili.\u00ab M\u011bl r\u00e1d spole\u010dnost a nem\u00e9n\u011b r\u00e1d naslouchal n\u00e1zor\u016fm spole\u010dn\u00edk\u016f, co\u017e s\u00e1m vyjad\u0159oval slovy, \u017ee \u00bbucho je magistr\u00e1lou k srdci\u00ab. Um\u011bl ost\u0159e pran\u00fd\u0159ovat chamtivost a s pat\u0159i\u010dnou ironi\u00ed \u0159\u00edk\u00e1val: „Jakmile jde o pen\u00edze, jsou v\u0161ichni lid\u00e9 stejn\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed.\u00ab Za zamy\u0161len\u00ed jist\u011b stoj\u00ed i jeho st\u00e1le aktu\u00e1ln\u00ed r\u010den\u00ed\u00bbJe lep\u0161\u00ed p\u0159ipustit nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee bude zachr\u00e1n\u011bn vin\u00edk, ne\u017e odsoudit nevinn\u00e9ho.“<\/p>\n

N\u00e1vrat dom\u016f<\/strong><\/p>\n

V roce 1778 se 84let\u00fd Voltaire vr\u00e1til do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Byl pr\u00fd to tehdy velmi triumf\u00e1ln\u00ed n\u00e1vrat, l kdy\u017e byl v\u00e1\u0161niv\u00fd antiklerik\u00e1l, na nal\u00e9h\u00e1n\u00ed p\u0159\u00e1tel se je\u0161t\u011b s katolickou c\u00edrkv\u00ed sm\u00ed\u0159il a p\u0159ijal posledn\u00ed pomaz\u00e1n\u00ed, aby mohl b\u00fdt ofici\u00e1ln\u011b poh\u0159ben. Francoise Marie Arouet \u0159e\u010den\u00fd Voltaire skonal v rodn\u00e9 Pa\u0159\u00ed\u017ei dne 30. kv\u011btna 1778. Francouz\u0161t\u00ed revolucion\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed o 11 let pozd\u011bji dobyli Bastilu, ulo\u017eili jeho ostatky do Pantheonu a jeho hrobku ozna\u010dili n\u00e1pisem: \u00bbNau\u010dil n\u00e1s, jak b\u00fdt svobodn\u00fdmi.“                                                 <\/p>\n

Zden\u011bk RUDLER<\/em><\/p>\n

Za Velk\u00e9 francouzsk\u00e9 revoluce byly Jeho ostatky p\u0159eneseny do Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho Pantheonu, kde jsou dodnes.<\/p>\n

Archiv NoS<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Ten \u010dlov\u011bk je schopen zni\u010dit st\u00e1t.“ (Henri Francois d\u00b4Aguesseau) Tak se vyslovil kancl\u00e9\u0159 regenta Ludv\u00edka II. Orle\u00e1nsk\u00e9ho o nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm osv\u00edcensk\u00e9m<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1232,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[237,181],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1233"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1233"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1233\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1232"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1233"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1233"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1233"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}