{"id":1258,"date":"2012-06-26T19:09:15","date_gmt":"2012-06-26T17:09:15","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/06\/26\/konstantin-simonov-oima-me-generace-4\/"},"modified":"2012-06-26T19:09:15","modified_gmt":"2012-06-26T17:09:15","slug":"konstantin-simonov-oima-me-generace-4","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/06\/26\/konstantin-simonov-oima-me-generace-4\/","title":{"rendered":"Konstantin Simonov: O\u010dima m\u00e9 generace (4)"},"content":{"rendered":"

\"zdanovPosledn\u00ed zased\u00e1n\u00ed, jeho\u017e jsem se z\u00fa\u010dastnil, se konalo ji\u017e v dvaapades\u00e1t\u00e9m roce \u2014 nikoli v Stalinov\u011b pracovn\u011b, n\u00fdbr\u017e v nevelk\u00e9m poradn\u00edm s\u00e1le, vybaven\u00e9m stole\u010dky s mal\u00fdmi pulty. Rozesadili jsme se d\u00e1l od p\u0159edsednick\u00e9ho stolu v domn\u011bn\u00ed, \u017ee bl\u00ed\u017ee ke Stalinovi usednou \u010dlenov\u00e9 politbyra, kte\u0159i do m\u00edstnosti vch\u00e1zeli spolu s n\u00edm.<\/strong><\/p>\n

Obr.: A.A.\u017ddanov<\/em>
<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\u201eJen poj\u010fte bl\u00ed\u017e,“ vyzval n\u00e1s nap\u016fl \u017eertem, nap\u016fl v\u00e1\u017en\u00e9. \u201eTi tu b\u00fdvaj\u00ed denn\u011b, kde\u017eto s v\u00e1mi se v\u00edd\u00e1m z\u0159\u00eddka“ (nebo: jste tu vz\u00e1cn\u00ed host\u00e9, n\u011bco na ten zp\u016fsob, u\u017e si p\u0159esn\u011b nepamatuji).<\/p>\n

Tehdy jsem nech\u00e1pal, jak\u00fd v\u00fdznam p\u0159isuzoval Stalin t\u011bmto setk\u00e1n\u00edm, je\u017e se konala jednou do roka. A\u017e po jeho smrti jsem se dov\u011bd\u011bl, jak m\u00e1lo se v posledn\u00edch letech st\u00fdkal s lidmi, n\u011bkte\u0159\u00ed \u010dlenov\u00e9 politbyra ho nevid\u011bli t\u0159eba cel\u00e9 m\u011bs\u00edce. S okoln\u00edm sv\u011btem komunikoval p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b prost\u0159ednictv\u00edm n\u011bkolika lid\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00e1 velk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed nesvol\u00e1val a j\u00e1 dodate\u010dn\u011b pochopil, \u017ee na zased\u00e1n\u00edch, k nim\u017e n\u00e1s Stalin zval v posledn\u00edch letech \u017eivota a na nich\u017e beze sp\u011bchu, \u0159ekl bych dokonce sn\u00e1\u0161enliv\u011b vyslechl na\u0161e n\u00e1zory, chce si aspo\u0148 jednou za rok nahmatat puls sou\u010dasn\u00e9 inteligence na\u0161\u00edm prost\u0159ednictv\u00edm a v diskusi o knih\u00e1ch, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b pi\u0161eme a vyd\u00e1v\u00e1me. S t\u00edm podle m\u00e9ho n\u00e1zoru souvisela nejen n\u00e1pl\u0148 na\u0161ich debat, ale i Stalinovo chov\u00e1n\u00ed. Mnohokr\u00e1t jsem \u010detl i sly\u0161el o tom, jak b\u00fdval tvrd\u00fd a hrub\u00fd, mimo jin\u00e9 k vojensk\u00fdm osob\u00e1m, s nimi\u017e denn\u011b pracoval a o n\u011b\u017e se za v\u00e1lky op\u00edral. Takov\u00e9ho Stalina jsem na na\u0161ich zased\u00e1n\u00edch nevid\u011bl. K n\u00e1m nebyl hrub\u00fd nikdy, to ov\u0161em neznamen\u00e1, \u017ee nemaj\u00ed pravdu ti, co tvrd\u00ed opak. Ti lid\u00e9 vyslovili pravdu a zaslou\u017e\u00ed si na\u0161i d\u016fv\u011bru. Jestli\u017ee tedy jednou do roka kladl prst na puls inteligence, pokl\u00e1dal za nutn\u00e9 postupn\u011b v n\u00e1s vyvolat o sob\u011b takov\u00e9 p\u0159edstavy, jak\u00e9 si p\u0159\u00e1l on. A v t\u011bchto p\u0159edstav\u00e1ch hrubost nem\u011bla m\u00edsto.<\/p>\n

Kdy\u017e dnes pro\u010d\u00edt\u00e1m sv\u00e9 z\u00e1pisy z osma\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9ho roku, chci upozornit na jednu Stalinovu v\u011btu, kter\u00e9 jsem si p\u0159edt\u00edm nad t\u011bmito \u0159\u00e1dky nev\u0161iml. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, jak\u00fd n\u00e1zor se tajil za slovy: \u201ePot\u0159ebujeme dnes tuto knihu?“, je\u017e Stalin pronesl nad rom\u00e1nem Vasilije Smirnova (5) o rusk\u00e9 vesnici z po\u010d\u00e1tku stolet\u00ed, knihou, o n\u00ed\u017e se s\u00e1m domn\u00edval, \u017ee je dobr\u00e1. Co znamenala tato v\u011bta, j\u00ed\u017e zam\u00edtl rom\u00e1n, kter\u00fd on s\u00e1m hodnotil kladn\u011b? To, \u017ee Stalin byl p\u0159edev\u0161\u00edm politik a teprve pak kritik um\u011bleck\u00fdch kvalit literatury? Jist\u011b i to. Ale i n\u011bco jin\u00e9ho. Mluv\u00edme-li o Stalinovi jako o politikovi, stoji mysl\u00edm za to zm\u00ednit se o jeho nanejv\u00fd\u0161 utilit\u00e1rn\u00edm p\u0159\u00edstupu k historii.<\/p>\n

Dod\u00e1m, \u017ee utilit\u00e1rn\u00ed Stalin\u016fv vztah k historii se v z\u00e1sad\u011b spojoval s jeho osobn\u00ed z\u00e1libou k t\u011bm \u010di jin\u00fdm historick\u00fdm osobnostem, v jejich\u017e \u010dinech nal\u00e9zal oporu. K tomuto probl\u00e9mu se je\u0161t\u011b vr\u00e1t\u00edm, nejd\u0159\u00edv bych se zm\u00ednil o Stalinov\u011b historick\u00e9m utilitarismu \u0161\u00ed\u0159eji, jako o celkov\u00e9 koncepci, v n\u00ed\u017e jsou obsa\u017eeny jist\u00e9 osobn\u00ed momenty.<\/p>\n

Za\u010dnu t\u00edm, \u017ee se Stalin nikdy nevyslovoval proti zaujet\u00ed historickou t\u00e9matikou. Zobrazen\u00ed sou\u010dasnosti nikdy nekladl spisovatel\u016fm jako hlavn\u00ed, neodkladn\u00fd \u00fakol. Nevzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee by n\u011bco takov\u00e9ho vyhl\u00e1sil. Kdy\u017e se v\u0161ak analyticky pod\u00edv\u00e1m na knihy, kter\u00e9 v r\u016fzn\u00fdch letech podporoval, vid\u00edm jeho koncepci sou\u010dasn\u00e9ho aktu\u00e1ln\u00edho vyzn\u011bn\u00ed d\u00edla, koncepci, je\u017e nakonec odpov\u00edd\u00e1 na starou ot\u00e1zku: \u201ePot\u0159ebujeme dnes tuto knihu? Ano nebo ne?“<\/p>\n

Za\u010dnu-li nikoli literaturou, ale historii, je mi jasn\u00e9, \u017ee Stalinovy a \u017ddanovovy pozn\u00e1mky k n\u00e1vrh\u016fm u\u010debnic nov\u00fdch d\u011bjin a d\u011bjin SSSR, kter\u00e9 se objevily v lednu \u0161estat\u0159ic\u00e1t\u00e9ho roku, nesv\u011bd\u010d\u00ed zdaleka o n\u00e1hl\u00e9 Stalinov\u00e9 sympatii k car\u016fm a jin\u00fdm st\u00e1tn\u00edm \u010dinitel\u016fm carsk\u00e9ho Ruska. Jedna u\u010debnice d\u011bjepisu vyst\u0159\u00eddala druhou nikoli proto, \u017ee by najednou vznikly pochybnosti o t\u011bch \u010di jin\u00fdch t\u0159\u00eddn\u00edch kategori\u00edch rusk\u00fdch d\u011bjin, ale proto, \u017ee bylo nutn\u00e9 vyzvednout s\u00edlu a v\u00fdznam n\u00e1rodn\u00edho c\u00edt\u011bn\u00ed v d\u011bjin\u00e1ch a t\u00edm i v sou\u010dasnosti, o to \u0161lo p\u0159edev\u0161\u00edm. S\u00edla n\u00e1rodn\u00edch a historick\u00fdch tradic, zvl\u00e1\u0161t\u011b vojensk\u00fdch, se zd\u016fraz\u0148ovala v z\u00e1jmu sou\u010dasn\u00fdch \u00fakol\u016f. Tento hlavn\u00ed \u00fakol \u017e\u00e1dal mobilizovat v\u0161echno, v\u010detn\u011b tradic, n\u00e1rodn\u00edch a vlasteneck\u00fdch cit\u016f pro boj s n\u011bmeck\u00fdm nacismem, s jeho n\u00e1roky na v\u00fdchodn\u00ed \u00fazem\u00ed i s jeho teoriemi o rasov\u00e9 m\u00e9n\u00e9cennosti Slovanstva.<\/p>\n

Vr\u00e1tim-li se k literatu\u0159e, pak Stalin v letech, kdy se ud\u00edlely ceny jeho jm\u00e9na, na nich\u017e si m\u016f\u017eeme ov\u011b\u0159it jeho hodnocen\u00ed, podporoval, nebo s\u00e1m navrhoval k ocen\u011bn\u00ed celou \u0159adu historick\u00fdch d\u011bl. Ve filmov\u00e9 produkci dokonce p\u0159ipravil program, jak\u00e9 historick\u00e9 ud\u00e1losti a osobnosti se maj\u00ed nat\u00e1\u010det.<\/p>\n

A poka\u017ed\u00e9 \u2014 i za d\u00edla, kter\u00e1 dostala cenu, i za pl\u00e1ny t\u011bch, co m\u011bla b\u00fdt teprve vytvo\u0159ena \u2014 t\u0159eba byla pozd\u011bji odsouzena \u2014 st\u00e1ly p\u0159edev\u0161\u00edm sou\u010dasn\u00e9 politick\u00e9 \u00fakoly spole\u010dnosti.<\/p>\n

V prvn\u00edm seznamu Stalinov\u00fdch cen, zve\u0159ejn\u011bn\u00e9m ji\u017e za v\u00e1lky, v jedena\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9m, tedy v dob\u011b t\u011b\u017ek\u00fdch boj\u016f, figurovaly vedle sebe dva historick\u00e9 rom\u00e1ny – Jan\u016fv (6) \u010cingisch\u00e1n a Borodin\u016fv (7) Dmitrij Donsk\u00fd. Vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o ud\u00e1lostech, vzd\u00e1len\u00fdch od dvaa\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9ho roku bezm\u00e1la \u0161est stolet\u00ed, m\u011blo z\u0159ejm\u011b podle Stalinov\u00fdch p\u0159edstav hluboce sou\u010dasn\u00fd v\u00fdznam. Rom\u00e1n \u010cingisch\u00e1n varoval p\u0159ed t\u00edm, co m\u016f\u017ee potkat n\u00e1rody, kter\u00e9 se nedok\u00e1\u017e\u00ed ubr\u00e1nit vp\u00e1du a podlehnou v\u00edt\u011bzi. Rom\u00e1n Dmitrij Donsk\u00fd vypr\u00e1v\u011bl o po\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edm z\u00e1niku tatarsk\u00e9ho jha, o tom, jak lze porazit i ty, co se pokl\u00e1dali za neporaziteln\u00e9. Oba rom\u00e1ny byly pro Stalina sou\u010dasn\u00e9, proto\u017ee historie v nich varovala p\u0159ed ne\u0161t\u011bst\u00edm pora\u017een\u00fdch a u\u010dila v\u00edt\u011bzit \u2014 navic na materi\u00e1lu velice zn\u00e1m\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed rusk\u00fdch d\u011bjin.<\/p>\n

Tyto historick\u00e9 rom\u00e1ny, kter\u00e9 vy\u0161ly p\u0159ed v\u00e1lkou, dostaly cenu ji\u017e v roce dvaa\u010dtyric\u00e1t\u00e9m. Av\u0161ak ve \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9m nebo jedena\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9m vy\u0161el je\u0161t\u011b jeden historick\u00fd rom\u00e1n, kter\u00fd Stalin sice po vyjit\u00ed \u010detl, ale kter\u00fd byl odm\u011bn\u011bn cenou o n\u011bkolik let pozd\u011bji. Tento velmi zaj\u00edmav\u00fd fakt potvrzuje utilit\u00e1rnost Stalinova pohledu na historick\u00e9 ud\u00e1losti. Mluv\u00edm o St\u011bpanovov\u011b rom\u00e1nu Port Arthur (8), kter\u00fd dostal Stalinovu cenu a\u017e v roce 1946, tedy po tom, kdy bylo Japonsko rozdrceno a Stalin\u016fv \u00famysl – z\u00fa\u010dtovat za rok 1905 a vr\u00e1tit Port Arthur Rusku \u2014 byl spln\u011bn. Kniha se mu l\u00edbila, ale v dvaa\u010dtyric\u00e1t\u00e9m nebo t\u0159ia\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9m si mohl pr\u00e1vem polo\u017eit ot\u00e1zku: Pot\u0159ebujeme tu knihu dnes? Bylo nutn\u00e9, zejm\u00e9na p\u0159ed po\u010d\u00e1tkem roku 1943, p\u0159ed Paulusovou kapitulac\u00ed ve Stalingradu, p\u0159ipom\u00ednat p\u00e1d Port Arthuru? Zato v \u0161esta\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9m usoudil Stalin, \u017ee tato kniha je nanejv\u00fd\u0161 pot\u0159ebn\u00e1, naprosto sou\u010dasn\u00e1, proto\u017ee p\u0159ipom\u00edn\u00e1, jak car a carsk\u00e9 Rusko ztratili p\u0159ed \u010dty\u0159iceti lety to, co dnes Stalin a strana dobyli zp\u011bt. P\u0159ipom\u00edn\u00e1, \u017ee i tehdy bojovali d\u016fstojn\u00edci a voj\u00e1ci stejn\u011b state\u010dn\u011b jako voj\u00e1ci a d\u016fstojn\u00edci sov\u011bt\u0161t\u00ed, jen\u017ee m\u011bli jin\u00e9 velen\u00ed, kter\u00e9 nebylo schopno dos\u00e1hnout v\u00edt\u011bzstv\u00ed.
Mo\u017en\u00e1 \u017ee to pon\u011bkud zjednodu\u0161uji a vid\u00edm jen v hrub\u00fdch rysech, ale o podstat\u011b v\u011bci jsem p\u0159esv\u011bd\u010den.<\/p>\n

Z pom\u011brn\u011b \u0161irok\u00e9ho proudu historick\u00fdch prac\u00ed vyb\u00edral Stalin ty, kter\u00e9 slou\u017eily z\u00e1jm\u016fm sou\u010dasnosti. Historie p\u00e1du nyn\u00ed vr\u00e1cen\u00e9ho Port Arthuru byla tedy aktu\u00e1ln\u00ed, zat\u00edmco d\u011bjiny rusk\u00e9 vesnice – p\u0159ibli\u017en\u011b ze stejn\u00fdch let za\u010d\u00e1tku stolet\u00ed \u2014 podle Stalinov\u00fdch p\u0159edstav nikoli a na ot\u00e1zku \u201ePot\u0159ebujeme tu knihu dnes?“ odpov\u011bd\u011bl z\u00e1porn\u011b.<\/p>\n

Mysl\u00edm, \u017ee i ud\u011blen\u00ed ceny Kostyljovovi za rom\u00e1n o Ivanu Hrozn\u00e9mu, kterou dostal v prvn\u00edch pov\u00e1le\u010dn\u00fdch letech, souvis\u00ed s n\u00e1zorem na jeho aktu\u00e1ln\u00ed v\u00fdznam v ohlase d\u011bjin. Ivan IV. v hrub\u00fdch rysech zavr\u0161il dv\u011b st\u011b let sjednocov\u00e1n\u00ed Rusi kolem Moskvy. Stalin mohl m\u00edt v t\u00e9 dob\u011b podobn\u00e9 p\u0159edstavy o vlastn\u00ed \u00faloze v d\u011bjin\u00e1ch Ruska \u2014 na z\u00e1pad\u011b i v\u00fdchod\u011b bylo navr\u00e1ceno v\u0161e d\u0159\u00edve ztracen\u00e9, nav\u00edc byl vy\u0159e\u0161en stolet\u00fd probl\u00e9m spojen\u00ed v\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed Ukrajiny, v\u010detn\u011b Bukoviny a Zakarpatska.<\/p>\n

Postavu Ivana Hrozn\u00e9ho pot\u0159eboval Stalin jako odraz vlastn\u00edho, osobn\u00edho t\u00e9matu \u2014 jako odraz boje s vnit\u0159n\u00edmi nep\u0159\u00e1teli, s bojarskou zv\u016fl\u00ed a sou\u010dasn\u011b touhy po \u00fast\u0159edn\u00ed moci. Byl tu tedy prvek ani ne tak historick\u00e9ho ospravedln\u011bn\u00ed, jako sp\u00ed\u0161 utvrzen\u00ed. Kdo v\u00ed, jak to tehdy myslel, ale navenek t\u00e9ma Ivana Hrozn\u00e9ho nejen ospravedl\u0148ovalo to, co se d\u011blo v sou\u010dasnosti, ale utvrzovalo Stalinovo pr\u00e1vo a historickou nezbytnost prov\u00e1d\u011bt tot\u00e9\u017e, co ve sv\u00e9 dob\u011b d\u011blal Ivan Hrozn\u00fd.<\/p>\n

K tomu t\u0159eba dodat: Jestli\u017ee v Stalinov\u011b hodnocen\u00ed v\u00e1lky, v jeho \u0159e\u010di na slavnostn\u00ed p\u0159ehl\u00eddce V\u00edt\u011bzstv\u00ed zazn\u011bl t\u00f3n vlastn\u00ed sebekritiky o ud\u00e1lostech jedena\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9ho roku, pak kritick\u00fd pohled na l\u00e9ta 1937 a 1938 podle m\u00e9ho n\u00e1zoru nikdy nezaujal. Ti, jich\u017e se rep\u0159es\u00e1lie nedotkly, mu m\u011bli b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00ed za to, \u017ee z\u016fstali na\u017eivu, ti, co se vr\u00e1tili a byli rehabilitov\u00e1ni, za to, \u017ee se tak stalo, a ti, co se u\u017e nevr\u00e1tili, z\u016fstali vinni do konce jeho \u017evota.<\/p>\n

Postava Ivana Hrozn\u00e9ho by si vzhledem k historick\u00fdm zvl\u00e1\u0161tnostem vy\u017e\u00e1dala dialektick\u00fd p\u0159\u00edstup, ale k dialektice m\u011bl Stalin v tomto p\u0159\u00edpad\u011b daleko. Podle n\u011bho m\u011bl Ivan Hrozn\u00fd bezv\u00fdhradn\u011b pravdu, a proto ho zcela uspokojil prvn\u00ed d\u00edl Ejzen\u0161tejnova filmu, geni\u00e1ln\u00ed sv\u00fdmi um\u011bleck\u00fdmi zvl\u00e1\u0161nostmi a objevy, av\u0161ak historicky nemor\u00e1ln\u00ed. Druh\u00fd d\u00edl, kter\u00fd se nat\u00e1\u010del po v\u00e1lce, skon\u010dil pro Ejzen\u0161tejna katastrof\u00e1ln\u011b. Stalin ho nep\u0159ijal. Pro\u010d? K tomu byla a je\u0161t\u011b mohou b\u00fdt r\u016fzn\u00e1 vysv\u011btlen\u00ed, do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry spravedliv\u00e1.<\/p>\n

J\u00e1 pokl\u00e1d\u00e1m za podstatn\u00e9 to, \u017ee s\u00e1m pr\u016fb\u011bh vl\u00e1dy Ivana Hrozn\u00e9ho se nakonec vzep\u0159el filmov\u00e9mu pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. Po prvn\u00edch zahrani\u010dn\u011b politick\u00fdch \u00fasp\u011b\u0161\u00edch je\u0161t\u011b p\u0159ed obsazen\u00edm Kazan\u011b jde Ivan Hrozn\u00fd od ne\u00fasp\u011bchu k ne\u00fasp\u011bchu. Lze-li n\u011bkoho v rusk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch spojovat s \u00fasil\u00edm Ruska o p\u0159\u00edstup k mo\u0159i, pak nikoliv Ivana, n\u00fdbr\u017e Petra, tedy nikoli toho, kdo se o to ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b pokou\u0161el, ale kdo sv\u00e9ho c\u00edle dos\u00e1hl. Ivan Hrozn\u00fd uzav\u0159el sv\u00e9 dny v obdob\u00ed vojensk\u00fdch por\u00e1\u017eek a prudk\u00e9ho oslaben\u00ed vojensk\u00e9 s\u00edly Ruska. Proto si mysl\u00edm, \u017ee zvl\u00e1\u0161\u0165 na po\u010d\u00e1tku se Stalin ve sv\u00e9m pojet\u00ed t\u00e9to postavy opravdu obe\u0161el bez dialektiky. Jestli se nem\u00fdl\u00edm, kon\u010dil sc\u00e9n\u00e1\u0159 prvn\u00edho, ale i dal\u0161\u00edho d\u00edlu jednou z v\u00edt\u011bzn\u00fdch epizod prvn\u00ed poloviny livonsk\u00e9 v\u00e1lky, p\u0159\u00edchodem k mo\u0159\u00ed a smrt\u00ed Maljuty Skuratova, jeho\u017e jm\u00e9no se stalo synonymem krutosti a jeho\u017e pam\u011b\u0165 lidu spojuje s lec\u010d\u00edm jin\u00fdm, jen ne s vojensk\u00fdmi \u00fasp\u011bchy. Film kon\u010dil v okam\u017eiku, kdy se dal uzav\u0159\u00edt n\u011b\u010d\u00edm, co se mohlo podobat apote\u00f3ze. Dal\u0161\u00ed vl\u00e1da Ivana Hrozn\u00e9ho, je\u017e se stala prologem k pozd\u011bj\u0161\u00edmu ne\u0161t\u011bst\u00ed Ruska, v\u010detn\u011b bou\u0159liv\u00e9ho obdob\u00ed zmatku na konci 16. stolet\u00ed, se ji\u017e do filmu nedostala, z\u016fstala mimo. Tak to bylo projektov\u00e1no ji\u017e p\u0159ed v\u00e1lkou. Mysl\u00edm, \u017ee prvn\u00ed d\u00edl v podstat\u011b vy\u010derpal to, co analogicky upev\u0148ovalo Stalinovy pozice, a potvrdil jeho pravdu v boji s \u201ebojary“, kter\u00e9 nakonec vyhubil.<\/p>\n

Stalin se hodn\u011b zaj\u00edmal o film. Film jako druh um\u011bn\u00ed je od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku odk\u00e1z\u00e1n na st\u00e1tn\u00ed apar\u00e1t, pot\u0159ebuje jeho schv\u00e1len\u00ed a st\u00e1tn\u00ed n\u00e1klady, proto se snad Stalin p\u0159i sv\u00e9m pojet\u00ed um\u011bn\u00ed choval k re\u017eis\u00e9r\u016fm ne jako k tv\u016fr\u010d\u00edm pracovn\u00edk\u016fm ale jako k n\u011bkomu, kdo jen uskute\u010dn\u00ed to, co bylo naps\u00e1no.<\/p>\n

Mel kino r\u00e1d, vid\u011bl spoustu film\u016f a s\u00e1m zad\u00e1val \u00fakoly n\u011bkter\u00fdm re\u017eis\u00e9r\u016fm, mezi jin\u00fdm i \u010ciaurelimu, Dov\u017eenkovi a Ejzen\u0161tejnovi. Ti dva posledn\u00ed si psali sc\u00e9n\u00e1\u0159e sami, bez ciz\u00ed pomoci. Soudil o filmech v \u0161ir\u0161\u00edch souvislostech, ale jist\u00e9 z\u00fa\u017een\u00ed pohledu na druhy a zp\u016fsoby um\u011bn\u00ed poznamenalo Stalinovy n\u00e1zory na tuto oblast. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nic tak d\u016fsledn\u011b a pl\u00e1novit\u011b neprogramov\u00e1l jako budouc\u00ed filmy. Jeho v\u00fdb\u011br byl spjat se sou\u010dasn\u00fdmi politick\u00fdmi \u00fakoly, i kdy\u017e filmy, kter\u00e9 navrhoval, byly t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edycky, ne-li v\u016fbec v\u017edycky historick\u00e9. Nevym\u00fd\u0161lel si, jak zobrazit sou\u010dasn\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Vybral z historie hotovou postavu, kter\u00e1 mohla b\u00fdt k prosp\u011bchu vyu\u017eita z hlediska sou\u010dasn\u00e9 politick\u00e9 situace a aktu\u00e1ln\u00edho politick\u00e9ho boje. Lze tak soudit podle postav, kter\u00e9 pro film zvolil: Alexandr N\u011bvskij, Suvorov, Kutuzov, U\u0161akov, Nachimov (9). P\u0159itom je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, kdy\u017e uprost\u0159ed v\u00e1lky zavedli pro vojev\u016fdce \u0159\u00e1dy Suvorova, Kutuzova, U\u0161akova a Nachimova, \u017ee na prvn\u00ed m\u00edsto nepostavil ty, kte\u0159\u00ed nejv\u00edc \u017eili v pam\u011bti lidu \u2014 jako Kutuzova a Nachimova, \u2014 n\u00fdbr\u017e ty, kte\u0159\u00ed dos\u00e1hli skv\u011bl\u00fdch v\u00edt\u011bzstv\u00ed na hranic\u00edch nebo za hranicemi zem\u011b. Byli-li Suvorov a Kutuzov stejn\u011b popul\u00e1rn\u00ed, pak ve druh\u00e9 dvojici Nachimov\u2014U\u0161akov byl mezi lidem zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed samoz\u0159ejm\u00e9 Nachimov. S U\u0161akovem byla ov\u0161em spojena touha proniknout do St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e, v\u00e9st tam v\u00edt\u011bzn\u00e9 \u00fato\u010dn\u00e9 operace n\u00e1mo\u0159nictva. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee kdy\u017e Stalin uva\u017eoval, kter\u00fd z n\u00e1mo\u0159n\u00edch \u0159\u00e1d\u016f postav\u00ed na prvn\u00ed m\u00edsto, nezvolil po\u0159ad\u00ed n\u00e1hodou. Vojev\u016fdcovsk\u00e9 \u0159\u00e1dy, kter\u00e9 zavedl po stalingradsk\u00e9m v\u00edt\u011bzstv\u00ed, byly odstup\u0148ov\u00e1ny takto: Suvorov, Kutuzov, U\u0161akov a Nachimov.<\/p>\n

Program boje proti poklonkov\u00e1n\u00ed Z\u00e1padu ur\u010dil obsah cel\u00e9 \u0159ady film\u016f, kter\u00e9 m\u011bly dok\u00e1zat na\u0161i prioritu v t\u00e9 \u010di on\u00e9 oblasti: v\u00e1le\u010dn\u00e1 chirurgie \u2014 Pirogov, r\u00e1dio \u2014 Popov, biologie \u2014 Mi\u010durin, fyziologie \u2014 Pavlov. V\u016fbec nechci tvrdit, \u017ee tv\u016frci t\u011bchto film\u016f pracovali z donucen\u00ed, v\u011bt\u0161inou je d\u011blali s nad\u0161en\u00edm. Ale ve v\u0161em \u2014 v d\u016fslednosti, s jakou byly realizov\u00e1ny, v po\u017eadavcich, je\u017e se jim kladly, byla p\u0159\u00edtomna bezprost\u0159edn\u00ed Stalinova v\u016fle, jeho utilit\u00e1rn\u00ed vztah k historii, v\u010detn\u011b historie kultury a um\u011bn\u00ed se zam\u011b\u0159en\u00edm na ty str\u00e1nky d\u011bjin, kter\u00e9 by mohly poslou\u017eit  p\u0159\u00edm\u00fdm  z\u00e1jm\u016fm sou\u010dasnosti. A nyn\u00ed se vr\u00e1t\u00edm zp\u011bt, do roku 1950.<\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Posledn\u00ed zased\u00e1n\u00ed, jeho\u017e jsem se z\u00fa\u010dastnil, se konalo ji\u017e v dvaapades\u00e1t\u00e9m roce \u2014 nikoli v Stalinov\u011b pracovn\u011b, n\u00fdbr\u017e v nevelk\u00e9m<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1257,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[37,23],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1258"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1258"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1258\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1257"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1258"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1258"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1258"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}