{"id":1279,"date":"2012-07-24T21:10:34","date_gmt":"2012-07-24T19:10:34","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/07\/24\/kdo-byl-jan-otto\/"},"modified":"2012-07-24T21:10:34","modified_gmt":"2012-07-24T19:10:34","slug":"kdo-byl-jan-otto","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/07\/24\/kdo-byl-jan-otto\/","title":{"rendered":"Kdo byl Jan Otto"},"content":{"rendered":"

 <\/p>\n

\"ottoNarodil se 8. listopadu 1844 jako nejstar\u0161\u00ed ze sedmi d\u011bt\u00ed v rodin\u011b ranhoji\u010de v P\u0159ibyslavi. Jeho rodi\u010de si nemohli dovolit platit studia, tak\u017ee se vyu\u010dil tiska\u0159em. Knih\u00e1m z\u016fst\u00e1v\u00e1 v\u011brn\u00fd po cel\u00fd \u017eivot. Ve sv\u00fdch jedenadvaceti letech na sebe upozor\u0148uje zn\u00e1m\u00e9 pra\u017esk\u00e9 politiky a publicisty, bratry Eduarda a Julia Gr\u00e9gry, kte\u0159\u00ed ho zam\u011bstnaj\u00ed ve sv\u00e9 tisk\u00e1rn\u011b, kde z\u00edsk\u00e1v\u00e1 obrovsk\u00e9 zku\u0161enosti.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Proch\u00e1z\u00ed \u0159adou profes\u00ed – od manu\u00e1ln\u00edho pracovn\u00edka, p\u0159es \u00fa\u010detn\u00edho a disponenta, a\u017e je mu nakonec sv\u011b\u0159eno veden\u00ed edice s pojmenov\u00e1n\u00edm Matice lidu. Svou p\u00edl\u00ed, pracovitost\u00ed a tak\u00e9 v\u00fdhodn\u00fdm s\u0148atkem s Miladou, dcerou z\u00e1mo\u017en\u00e9ho tiska\u0159e, nakladatele a knihkupce Jaroslava Posp\u00ed\u0161ila, se v roce 1871 osamostat\u0148uje. V\u0161echny poznatky a post\u0159ehy zde z\u00edskan\u00e9 pak m\u016f\u017ee bohat\u011b uplat\u0148ovat a d\u00e1le rozv\u00edjet v knihtisk\u00e1rn\u011b, kterou p\u0159eb\u00edr\u00e1 po sv\u00e9m tch\u00e1novi na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v Praze. A je\u0161t\u011b ve stejn\u00e9m roce 1871 za\u010dne vyd\u00e1vat sb\u00edrku Osv\u011bta lidu, po n\u00ed\u017e n\u00e1sleduj\u00ed Lacin\u00e1 knihovna n\u00e1rodn\u00ed, Pale\u010dek a n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed.<\/p>\n

Podnikatel<\/p>\n

V roce 1874 si Otto z\u0159izuje rovn\u011b\u017e knihkupectv\u00ed, kter\u00e9 vede a\u017e do roku 1884. Jako bystr\u00fd pozorovatel trhu rychle zji\u0161\u0165uje, \u017ee k \u00fasp\u011bchu v knihtiska\u0159sk\u00e9m oboru a v\u016fbec v cel\u00e9 sv\u00e9 nakladatelsk\u00e9 \u010dinnosti bude muset nutn\u011b investovat. Je mu jasn\u00e9, \u017ee jinak nevydr\u017e\u00ed, proto\u017ee nejen tehdej\u0161\u00ed siln\u00e1 n\u011bmeck\u00e1, n\u00fdbr\u017e i \u010desk\u00e1 konkurence za\u010d\u00edn\u00e1 zost\u0159ovat tr\u017en\u00ed podm\u00ednky. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom i takov\u00e1 dodnes zn\u00e1m\u00e1 jm\u00e9na jeho soupe\u0159\u016f, jako nap\u0159\u00edklad Vil\u00edmek, Laichter, Topi\u010d, Ko\u010d\u00ed a cel\u00e1 \u0159ada dal\u0161\u00edch skute\u010dn\u00fdch pojm\u016f \u010desk\u00e9ho vydavatelsk\u00e9ho \u017eivota! Jan Otto proto podstupuje nutn\u00e9 podnikatelsk\u00e9 riziko a roz\u0161i\u0159uje sv\u016fj z\u00e1vod. Nejd\u0159\u00edve v roce 1879 p\u0159ich\u00e1z\u00ed do Jungmannovy t\u0159\u00eddy a o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji do domu \u010d\u00edslo 34 na Karlov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed. Svoj\u00ed promy\u0161lenou a samoz\u0159ejm\u011b velkoryse pojatou nakladatelskou i tisk\u00e1renskou \u010dinnost\u00ed s prioritou na \u010deskou tematiku se jeho podnik brzy vy\u0161vihne mezi p\u0159edn\u00ed dom\u00e1c\u00ed subjekty, kter\u00e9 produkuj\u00ed rovn\u011b\u017e nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00edla um\u011bleck\u00e1 a v\u011bdeck\u00e1. Spektrum jeho nakladatelsk\u00e9 aktivity je ohromn\u00e9 – od ucelen\u00fdch edic\u00ed a\u017e po r\u016fznorod\u00e1 periodika, jako nap\u0159\u00edklad rodinn\u00fd t\u00fdden\u00edk Zlat\u00e1 Praha nebo Masaryk\u016fv \u010dasopis Athenaeum.
Otto je st\u0159\u00edzliv\u011b uva\u017euj\u00edc\u00edm hospod\u00e1\u0159em. Dokazuje to i jeho rozhodnut\u00ed z konce 19. stolet\u00ed, kdy\u017e pozn\u00e1v\u00e1, \u017ee jeho podnik se rozr\u016fst\u00e1 do takov\u00fdch rozm\u011br\u016f, kter\u00e9 – by\u0165 by jin\u00e9mu majiteli jist\u011b zp\u016fsobily opojnou radost – by ve st\u00e1le zost\u0159uj\u00edc\u00edch se podm\u00ednk\u00e1ch jen st\u011b\u017e\u00ed udr\u017eel nebo by \u0161el se ziskem dol\u016f. A tak v roce 1899 prod\u00e1v\u00e1 knihtisk\u00e1rnu nov\u011b vznikl\u00e9 \u010cesk\u00e9 grafick\u00e9 spole\u010dnosti Unii, jej\u00edm\u017e se sou\u010dasn\u011b stal \u010dlenem a prvn\u00edm p\u0159edsedou. Dok\u00e1\u017ee zapojit i n\u011bkolik stovek extern\u00edch specialist\u016f z cel\u00e9 \u0159ady odv\u011btv\u00ed spole\u010densk\u00fdch a p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd, ale na stran\u011b druh\u00e9 jen hrstku redaktor\u016f. Otto um\u00ed p\u0159\u00edsn\u011b kalkulovat a jako na l\u00e9k\u00e1rensk\u00fdch v\u00e1\u017ek\u00e1ch m\u011b\u0159\u00ed nejen m\u00edru spot\u0159eby pap\u00edru, tisk\u00e1rensk\u00e9 \u010dern\u011b a vynalo\u017een\u00e9 energie, ale i n\u00e1klady na \u017eivou s\u00edlu se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm z\u0159etelem na uplatn\u011bn\u00ed a samoz\u0159ejm\u011b i rentabilitu ka\u017ed\u00e9ho jednotlivce. Kdy\u017e k tomu p\u0159ipo\u010dteme, \u017ee je to doba, kdy se vlastn\u011b je\u0161t\u011b ani nepou\u017e\u00edv\u00e1 telefon a ve\u0161ker\u00e9 kontakty mezi redakc\u00ed a tisk\u00e1rnou a zpracovateli a dal\u0161\u00edmi zaanga\u017eovan\u00fdmi lidmi se odehr\u00e1vaj\u00ed bu\u010f p\u011b\u0161\u00edm pochodem po tehdy nev\u00e1bn\u00fdch pra\u017esk\u00fdch komunikac\u00edch, p\u0159\u00edpadn\u011b bry\u010dkou (ale to jen tehdy, kdy\u017e se jedn\u00e1 o n\u011bjak\u00e9 t\u011b\u017e\u0161\u00ed bal\u00edky), tak nelze ne\u017e smeknout v hlubok\u00e9 \u00fact\u011b.<\/p>\n

Obchodn\u00edk<\/p>\n

V roce 1899 si Jan Otto z\u0159izuje fili\u00e1lku s knihkupectv\u00edm ve V\u00eddni v dom\u011b \u010d\u00edslo 3 na Gluckgasse. Jeho vstup do V\u00eddn\u011b definitivn\u011b vy\u0159e\u0161\u00ed pro \u010deskou men\u0161inu nal\u00e9havou pot\u0159ebu modern\u00edho obchodu s knihami a \u010dasopisy v rodn\u00e9 \u0159e\u010di. V t\u00e9to souvislosti mo\u017eno uv\u00e9st, \u017ee knihkupectv\u00ed \u010desk\u00e9 men\u0161iny u\u017e ve V\u00eddni existuj\u00ed od druh\u00e9 poloviny 18. stolet\u00ed, jak\u00fdmi jsou nap\u0159\u00edklad Kallivodische Buchgew\u00f6lbe na Dominik\u00e1nsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed, nebo pozd\u011bji \u010cesk\u00e1 expedice Hrom\u00e1dkova \u010di Gorischkovo knihkupectv\u00ed na \u0160t\u011bp\u00e1nsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed. Ale postupn\u011b se vlivem \u0159ady nar\u016fstaj\u00edc\u00edch t\u011b\u017ekost\u00ed vytr\u00e1cej\u00ed z p\u0159edn\u00ed linie, a\u017e nakonec mnoh\u00e9 z nich \u00fapln\u011b zaniknou.
Nutno je\u0161t\u011b dodat, \u017ee pr\u00e1v\u011b d\u00edky Ottovi je mo\u017eno od roku 1906 vyd\u00e1vat \u010desky ti\u0161t\u011bn\u00fd V\u00edde\u0148sk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed kalend\u00e1\u0159, kter\u00fd se pr\u00e1vem st\u00e1v\u00e1 ka\u017edoro\u010dn\u00ed p\u0159ehl\u00eddkou jak organiza\u010dn\u00ed, tak i kulturn\u00ed \u010dinnosti v\u00edde\u0148sk\u00fdch \u010cech\u016f. Tento p\u0159\u00edklad Jana Otta p\u0159itahuje i dal\u0161\u00ed pra\u017esk\u00e9 nakladatele. Po n\u011bm si ve V\u00eddni z\u0159izuje pobo\u010dku tak\u00e9 Josef Vil\u00edmek na Neubaugasse a pak na Gurtelu a pozadu nez\u016fst\u00e1v\u00e1 ani knihtisk\u00e1rna a knihkupectv\u00ed spole\u010dnosti Melantr\u00edch v IX. v\u00edde\u0148sk\u00e9m okrese.
Jak si Otto po\u010d\u00edn\u00e1 ve V\u00eddni jako obchodn\u00edk? Uve\u010fme si to na faktech. Tak nap\u0159\u00edklad ze zachovan\u00e9 smlouvy mezi jeho nakladatelstv\u00edm a N\u00e1rodn\u00ed radou \u010cech\u016f dolnorakousk\u00fdch, co\u017e je reprezentativn\u00ed org\u00e1n \u010desk\u00e9 men\u0161iny ve V\u00eddni, vypl\u00fdvaj\u00ed pom\u011brn\u011b tvrd\u00e9 podm\u00ednky k vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed V\u00edde\u0148sk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho kalend\u00e1\u0159e. Je mimo jin\u00e9 stanoveno, \u017ee p\u0159edstavitel\u00e9 \u010desk\u00e9 men\u0161iny mus\u00ed zajistit nejen obsahovou str\u00e1nku, ale – jak to doslova stoj\u00ed v tomto dokumentu – \u00bbt\u00e9\u017e pe\u010dovati sv\u011bdomit\u011b o rozvoj platn\u00fd a co mo\u017en\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00ed odbyt kalend\u00e1\u0159e toho v kruz\u00edch \u010desk\u00fdch v\u00edde\u0148sk\u00fdch i ostatn\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnosti s t\u00edm, \u017ee N\u00e1rodn\u00ed rada dod\u00e1 nejm\u00e9n\u011b p\u011bt tiskov\u00fdch arch\u016f z\u00e1bavn\u00e9ho i pou\u010dn\u00e9ho textu, za\u010de\u017e firma J. Otto j\u00ed hrad\u00ed honor\u00e1\u0159 \u010dty\u0159i koruny za ka\u017edou stranu textu bez obr\u00e1zk\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e N\u00e1rodn\u00ed rada postar\u00e1 se o zjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed inzer\u00e1t\u016f nejm\u00e9n\u011b o 32 stran\u00e1ch, strana po 40 korun\u00e1ch, na ob\u00e1lce po 80 korun\u00e1ch“.
Nakladatel Otto si tak\u00e9 vym\u00edn\u00ed, \u017ee N\u00e1rodn\u00ed rada je povinna z celkov\u00e9ho n\u00e1kladu 5000 v\u00fdtisk\u016f odebrat a zaplatit 2000 kus\u016f, sice s polovi\u010dn\u00ed slevou, ale bez pr\u00e1va na n\u00e1rok vr\u00e1cen\u00ed pen\u011bz za neprodan\u00e9 v\u00fdtisky. Ale z druh\u00e9 strany ov\u0161em plat\u00ed, \u017ee pokud se jedn\u00e1 o provize, je Jan Otto velkorys\u00fd. Z archivn\u00edch dokument\u016f vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee p\u0159i \u00fahrnn\u00e9m obnosu do 1500 korun, kter\u00fd je z\u00edsk\u00e1n za prodej jeho text\u016f ve V\u00eddni, nakladatel poskytuje 30% provize. Jestli\u017ee v\u00fdnos tuto \u010d\u00e1stku p\u0159ev\u00fd\u0161\u00ed a pohybuje se mezi 1500 a 3000 korun, vypl\u00e1c\u00ed nakladatel jist\u011b zaj\u00edmavou \u010d\u00e1stku odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed 40 % z obratu. A pokud se jedn\u00e1 o v\u00edce ne\u017e 3000 korun, nab\u00edz\u00ed dokonce \u01600% provizi. Tato pravidla se Ottovi vypl\u00e1cej\u00ed, proto\u017ee ji\u017e letm\u00fd pohled do tiskovin, kter\u00e9 vyd\u00e1v\u00e1 – a to nejen ve V\u00eddni, ale i v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b potvrzuje pom\u011brn\u011b velk\u00fd z\u00e1jem \u0159ady firem, drobn\u00fdch i v\u011bt\u0161\u00edch, nach\u00e1zet svoj\u00ed propagaci pr\u00e1v\u011b na jejich str\u00e1nk\u00e1ch.<\/p>\n

Encyklopedie<\/p>\n

Jan Otto se st\u00e1v\u00e1 synonymem pro z\u0159ejm\u011b dosud nep\u0159ekonanou \u010deskou univerz\u00e1ln\u00ed encyklopedii. Samoz\u0159ejm\u011b se jedn\u00e1 o jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed nakladatelsk\u00fd a tak\u00e9 podnikatelsk\u00fd po\u010din, jak\u00fdm se bezesporu st\u00e1v\u00e1 velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 a v\u016fbec nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010desk\u00e1 v\u0161eobecn\u00e1 encyklopedie Ott\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd. Nech\u00e1v\u00e1 se inspirovat prvn\u00ed \u010deskou encyklopedi\u00ed, kterou v letech 1860-1874 vyd\u00e1v\u00e1 Franti\u0161ek Ladislav Rieger ve snaze prezentovat vysokou \u00farove\u0148 \u010desk\u00e9 spole\u010dnosti a podpo\u0159it \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed obrozen\u00ed.
Jan Otto p\u0159ij\u00edm\u00e1 Riegerovu v\u00fdzvu a tuto vysokou la\u0165ku je\u0161t\u011b mnohon\u00e1sobn\u011b p\u0159ekon\u00e1v\u00e1. Prvn\u00ed d\u00edl Ottovy encyklopedie pod n\u00e1zvem Ott\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd vych\u00e1z\u00ed v roce 1888. Do roku 1909 pak plynule vych\u00e1zej\u00ed dal\u0161\u00ed d\u00edly – celkem jde o 27 \u0159\u00e1dn\u00fdch svazk\u016f a jeden svazek dopl\u0148kov\u00fd, kter\u00e9 obsahuj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 186 000 hesel na 25 789 stran\u00e1ch s 4888 ilustracemi a 479 zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi p\u0159\u00edlohami.
Za hlavn\u00edho editora si Otto vyb\u00edr\u00e1 Jakuba Mal\u00e9ho, kter\u00fd m\u00e1 s n\u00e1ro\u010dnou prac\u00ed tohoto druhu velk\u00e9 zku\u0161enosti, nebot ji\u017e p\u0159edt\u00edm p\u016fsob\u00ed jako jeden z editor\u016f zmi\u0148ovan\u00e9 Riegerovy encyklopedie. Nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti, \u017ee se na Ottov\u011b slovn\u00edku nau\u010dn\u00e9m pod\u00edl\u00ed i profesor Tom\u00e1\u0161 Masaryk, budouc\u00ed prvn\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd prezident, jen\u017e se zde st\u00e1v\u00e1 autorem text\u016f z oblast\u00ed psychologie, sociologie, filozofie a logiky. Ottovou z\u00e1sluhou se na tomto velk\u00e9m d\u00edle pod\u00edl vlastn\u011b nov\u00fd t\u00fdm slo\u017een\u00fd z p\u0159edn\u00edch osobnost\u00ed \u010desk\u00e9ho intelektu. Fakta \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee jde o 56 redaktor\u016f a 1086 odborn\u00edk\u016f.
\u00bbOtt\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd z\u016fst\u00e1v\u00e1 skv\u011blou p\u0159\u00edru\u010dkou, nep\u0159ekonanou ni\u010d\u00edm, co v \u010cech\u00e1ch od t\u00e9 doby vy\u0161lo,“ uv\u00e1d\u00ed Derek Sayer ve sv\u00e9 knize The Coasts of Bohemia: A Czech History (Princeton University, 1998) a dod\u00e1v\u00e1: \u00bbVe sv\u00e9 dob\u011b to byla jedna z nejlep\u0161\u00edch encyklopedi\u00ed na sv\u011bt\u011b, snad druh\u00e1 co do po\u010dtu hesel a ilustrac\u00ed za Encyclopaedi\u00ed Britannicou.\u00ab
Vedle tohoto obrovsk\u00e9ho a pozoruhodn\u00e9ho d\u00edla, kter\u00e9 dodnes nen\u00ed u n\u00e1s p\u0159ekon\u00e1no, se toto nakladatelstv\u00ed zaslou\u017e\u00ed i o takov\u00e9 velk\u00e9 projekty, jak\u00fdm je Ottova sv\u011btov\u00e1 knihovna, kter\u00e1 do sv\u00e9ho ukon\u010den\u00ed v roce 1931 dos\u00e1hne t\u00e9m\u011b\u0159 2000 titul\u016f. Na ni pak \u00fasp\u011b\u0161n\u011b navazuje Sv\u011btov\u00e1 \u010detba. Dokonale se j\u00ed poda\u0159\u00ed seznamovat \u010deskou ve\u0159ejnost ve vesm\u011bs kvalitn\u00edch p\u0159ekladech s v\u00fdznamn\u00fdmi d\u00edly sv\u011btov\u00e9 literatury, p\u0159i\u010dem\u017e anglick\u00e1 a rusk\u00e1 maj\u00ed sv\u00e9 samostatn\u00e9 \u0159ady.
A\u010dkoliv si je Otto v\u011bdom, \u017ee ne v\u017edy bude v\u00fdd\u011ble\u010dn\u00fd, p\u0159esto vyd\u00e1v\u00e1 rovn\u011b\u017e d\u00edla \u010desk\u00fdch spisovatel\u016f za vskutku lidov\u00e9 ceny, nebo\u0165 mu jde i o podp\u016frnou aktivitu. V jeho nakladatelstv\u00ed samoz\u0159ejm\u011b vych\u00e1zej\u00ed i sebran\u00e9 spisy Jaroslava Vrchlick\u00e9ho, Jakuba Arbesa, Karoliny Sv\u011btl\u00e9, ale i Williama Shakespeara a dal\u0161\u00edch sv\u011btov\u00fdch autor\u016f. Pro n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed vyd\u00e1v\u00e1 v\u00fdpravn\u00e9 knihy o N\u00e1rodn\u00edm divadle, \u017divot zv\u00ed\u0159at od zn\u00e1m\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho zoologa a cestovatele Alfreda Brehma, stejn\u011b jako hudebn\u00ed a um\u011bleck\u00e1 d\u00edla jako Bro\u017e\u00edkovo album, Marold, Chitussi, Ale\u0161 a dal\u0161\u00ed.
Jan Otto um\u00edr\u00e1 29. kv\u011btna 1916. Po jeho smrti se podnik zm\u011bn\u00ed ve spole\u010dnost s ru\u010den\u00edm omezen\u00fdm. A ta se navzdory velk\u00e9 snaze jeho nov\u00fdch majitel\u016f, v\u010detn\u011b majitelova zet\u011b Karla M\u00e1dla, dostane do trval\u00fdch pot\u00ed\u017e\u00ed, a\u017e nakonec mus\u00ed v roce 1936 svoji \u010dinnost ukon\u010dit. Nicm\u00e9n\u011b role, jakou Ottovo nakladatelstv\u00ed sehr\u00e1v\u00e1 p\u0159i formov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho intelektu a i jako vzor \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho podnik\u00e1n\u00ed v nakladatelsk\u00e9 oblasti, z\u016fst\u00e1v\u00e1 v modern\u00edch d\u011bjin\u00e1ch \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda zaps\u00e1na zlat\u00fdm p\u00edsmem.
Odkaz tohoto velk\u00e9ho \u010desk\u00e9ho vydavatelsk\u00e9ho domu se dnes sna\u017e\u00ed napl\u0148ovat jedno z pra\u017esk\u00fdch nakladatelstv\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1 ve sv\u00e9m \u0161t\u00edtu veps\u00e1n p\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev – Ottovo nakladatelstv\u00ed. Rozv\u00edj\u00ed p\u016fvodn\u00ed \u010deskou a slovenskou encyklopedistiku a literaturu popul\u00e1rn\u011b nau\u010dn\u00e9ho charakteru. Vyd\u00e1v\u00e1 v\u0161eobecn\u00e9 i oborov\u00e9 encyklopedie, atlasy, slovn\u00edky, obrazov\u00e9 publikace, jako jsou nap\u0159\u00edklad Ottova encyklopedie \u010cesk\u00e1 republika nebo Ottova v\u0161eobecn\u00e1 encyklopedie A-L, M-\u017d ve dvou svazc\u00edch \u010di Ott\u016fv historick\u00fd atlas \u010cesko a Ott\u016fv historick\u00fd atlas Slovensko.<\/p>\n

Zden\u011bk RUDLER<\/p>\n

Archiv NoS<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

  Narodil se 8. listopadu 1844 jako nejstar\u0161\u00ed ze sedmi d\u011bt\u00ed v rodin\u011b ranhoji\u010de v P\u0159ibyslavi. Jeho rodi\u010de si nemohli<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1278,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[136],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1279"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1279"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1279\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1278"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1279"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1279"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1279"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}