{"id":1286,"date":"2012-07-31T11:31:53","date_gmt":"2012-07-31T09:31:53","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/07\/31\/jak-byla-zaloena-karlova-univerzita\/"},"modified":"2012-07-31T11:31:53","modified_gmt":"2012-07-31T09:31:53","slug":"jak-byla-zaloena-karlova-univerzita","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/07\/31\/jak-byla-zaloena-karlova-univerzita\/","title":{"rendered":"Jak byla zalo\u017eena Karlova univerzita"},"content":{"rendered":"

\"karel4\"Opat b\u0159evnovsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera v Praze byl pobou\u0159en. Jeho st\u00ed\u017enost pape\u017ei \u0158eho\u0159i IX. sice byla kladn\u011b vy\u0159\u00edzena a \u017e\u00e1ci katedr\u00e1ln\u00ed \u0161koly dostali od nejvy\u0161\u0161\u00ed c\u00edrkevn\u00ed autority z\u00e1kaz bezuzdn\u00e9ho \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed, ale moc to nepomohlo. Podn\u011btem pro opatovo rozho\u0159\u010den\u00ed se stal rozpustil\u00fd pr\u016fvod na sv\u00e1tek Ml\u00e1\u010f\u00e1tek v roce 1234, kdy \u017e\u00e1ci vpadli do kl\u00e1\u0161tera a vyv\u00e1d\u011bli tam v\u0161elijak\u00e9 zlomyslnosti.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

P\u0159edstaven\u00fd mnich\u016f spr\u00e1vn\u011b tu\u0161il, \u017ee se tak stalo za tich\u00e9ho souhlasu biskupa i kapituly. A\u0165 se ml\u00e1d\u00ed vydov\u00e1d\u00ed. Tak to tedy ne! Jen\u017ee st\u00ed\u017enosti ani modlitby nezab\u00edraly. A tak nakonec b\u0159evnov\u0161t\u00ed \u0159eholn\u00edci kapitulovali a od roku 1267 rad\u0161i vypl\u00e1celi \u0161kole jako v\u00fdkupn\u00e9 \u00bbv\u011brdu\u0148k st\u0159\u00edbra\u00ab, aby zabr\u00e1nili dal\u0161\u00edmu pusto\u0161en\u00ed sv\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. Tato pikantn\u00ed zpr\u00e1va ukazuje, \u017ee vy\u0161\u0161\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u011blo v \u010desk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed del\u0161\u00ed tradici. Soust\u0159e\u010fovalo se ov\u0161em v\u00fdlu\u010dn\u011b na p\u0159\u00edpravu klerik\u016f a pozd\u011bji na \u0159eholn\u00ed gener\u00e1ln\u00ed studia.<\/p>\n

Ve stop\u00e1ch p\u0159emyslovsk\u00fdch p\u0159edk\u016f<\/strong><\/p>\n

Za dal\u0161\u00edm odborn\u00fdm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm, zejm\u00e9na v jin\u00fdch oborech, museli studenti do ciziny. To se nel\u00edbilo u\u017e p\u0159emyslovsk\u00e9mu kr\u00e1li V\u00e1clavu II., kter\u00fd byl slavn\u00fdm samoukem. To, co nemohl z\u00edskat ve \u0161kol\u00e1ch, dohnal d\u00edky v\u00fdborn\u00e9 pam\u011bti a neutuchaj\u00edc\u00ed p\u00edli v pozd\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b. Teologov\u00e9 pr\u00fd z n\u011bho m\u011bli p\u0159i u\u010den\u00fdch disputac\u00edch po\u0159\u00e1dn\u00fd v\u00edtr. Citoval jim zpam\u011bti dlouh\u00e9 pas\u00e1\u017ee z bible a zah\u00e1n\u011bl je do kouta sv\u00fdmi vyt\u0159\u00edben\u00fdmi argumenty. S pr\u00e1vn\u00edky rozeb\u00edral slo\u017eit\u00e9 p\u0159\u00edpady, s l\u00e9ka\u0159i diskutoval o l\u00e9\u010debn\u00fdch metod\u00e1ch. V\u00e1clav II. proto tou\u017eil zalo\u017eit skute\u010dn\u00e9 u\u010den\u00ed se v\u0161emi v\u00fdsadami, kter\u00e9 m\u011bla hrstka z\u00e1padn\u00edch univerzit.<\/p>\n

Co se nepovedlo jeho p\u0159emyslovsk\u00e9mu p\u0159edku, to se nakonec poda\u0159ilo Karlovi IV. V roce 1347 z\u00edskal od pape\u017ee Klimenta VI., sv\u00e9ho u\u010ditele a p\u0159\u00edtele, privilegium zalo\u017eit plnohodnotn\u00e9 obecn\u00e9 u\u010den\u00ed. Znamenalo to velk\u00fd \u00fasp\u011bch, proto\u017ee pape\u017eov\u00e9, \u017eij\u00edc\u00ed v t\u00e9 dob\u011b v Avignonu, st\u0159e\u017eili pro francouzsk\u00e9ho kr\u00e1le p\u0159edev\u0161\u00edm v\u011bhlas a v\u00fdjime\u010dnost pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 teologick\u00e9 fakulty. Ta si nep\u0159\u00e1la \u017e\u00e1dnou konkurenci. V Praze ji ov\u0161em z\u00edskala. Karel IV. po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee na n\u00ed budou vyu\u010dovat i u\u010dit se tak\u00e9 studenti z jin\u00fdch zem\u00ed.<\/p>\n

V zakl\u00e1dac\u00ed listin\u011b, kterou vydal 7. dubna 1348, v\u0161ak zd\u016fraznil hlavn\u011b v\u00fdznam \u00bbobecn\u00e9ho u\u010den\u00ed\u00ab, jak se tehdy univerzit\u00e1m \u0159\u00edkalo, pro svou vlastn\u00ed zemi: \u00bbA tak, aby na\u0161i v\u011brn\u00ed obyvatel\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed, kte\u0159\u00ed bez ust\u00e1n\u00ed la\u010dn\u00ed po plodech v\u011bd\u011bn\u00ed, se nemuseli v ciz\u00edch zem\u00edch dopro\u0161ovat almu\u017eny, ale aby na\u0161li v kr\u00e1lovstv\u00ed st\u016fl k poho\u0161t\u011bn\u00ed prost\u0159en\u00fd a aby se ti, je\u017e vyznamen\u00e1 vrozen\u00e1 bystrost a nad ni stali pozn\u00e1n\u00edm v\u011bd vzd\u011blan\u00fdmi, a nebyli ji\u017e v\u00edce nuceni a za zbyte\u010dn\u00e9 mohli pokl\u00e1dat, za \u00fa\u010delem vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u011bd kraj sv\u011bta obch\u00e1zet, k ciz\u00edm n\u00e1rod\u016fm se obracet, nebo aby jejich dycht\u011bn\u00ed bylo ukojeno, v ciz\u00edch kon\u010din\u00e1ch \u017eebrat, n\u00fdbr\u017e aby za svou sl\u00e1vu pova\u017eovali, \u017ee mohou jin\u00e9 z ciziny k sob\u011b zv\u00e1t a \u00fa\u010dastn\u00fd je \u010dinit t\u00e9 lahodn\u00e9 v\u016fn\u011b a tak velik\u00e9ho vd\u011bku.\u00ab<\/p>\n

V dob\u011b sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed m\u011bla Univerzita Karlova \u010dty\u0159i fakulty, a to svobodn\u00fdch um\u011bn\u00ed, l\u00e9ka\u0159skou, pr\u00e1vnickou a teologickou. Panovn\u00edk ve sv\u00e9 zakl\u00e1dac\u00ed listin\u011b sliboval: \u00bbNa tomto u\u010den\u00ed budou pak dokto\u0159i, mist\u0159i a \u017e\u00e1ci v\u0161ech fakult, jim\u017e slibujeme znamenit\u00e9 statky, a t\u011bm, kter\u00e9 toho hodn\u00e9 shled\u00e1me, ud\u011bl\u00edme kr\u00e1lovsk\u00e9 dary.\u00ab Karel IV. jist\u011b postupoval spr\u00e1vn\u011b, kdy\u017e nezav\u00e1hal a vyu\u017eil p\u0159\u00edzniv\u00e9 situace, aby zalo\u017eil univerzitu, kterou nyn\u00ed pova\u017eujeme za jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed kulturn\u00ed \u010din. Pot\u00fdkal se ov\u0161em s takov\u00fdm drobn\u00fdm probl\u00e9mem. Nem\u011bl zrovna dost prost\u0159edk\u016f, aby mohl tak n\u00e1kladn\u00fd z\u00e1m\u011br \u00fasp\u011b\u0161n\u011b realizovat.<\/p>\n

Li\u0161\u010d\u00ed \u0161t\u011bkot kanovn\u00edk\u016f<\/strong><\/p>\n

Karel IV. v\u0161ak m\u011bl po ruce vhodn\u00e9ho pomocn\u00edka. Kancl\u00e9\u0159em univerzity se toti\u017e stal pra\u017esk\u00fd arcibiskup Arno\u0161t z Pardubic. V\u011bt\u0161ina z n\u00e1s si ho p\u0159edstavuje jako moudr\u00e9ho a laskav\u00e9ho prel\u00e1ta, kter\u00fd m\u00e1 pochopen\u00ed pro lidsk\u00e9 slabosti. Tak jsme si ho zapamatovali z filmu Noc na Karl\u0161tejn\u011b. Vstup na kolbi\u0161t\u011b c\u00edrkevn\u00edch i sv\u011btsk\u00fdch d\u011bjin v\u0161ak nem\u011bl nikterak jednoduch\u00fd. P\u0159esto\u017ee \u010di vlastn\u011b pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee se z\u0159ejm\u011b ji\u017e za studi\u00ed v It\u00e1lii sezn\u00e1mil s tehdej\u0161\u00edm markrab\u011btem Karlem. Mlad\u00fd a m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fd Arno\u0161t z Pardubic po n\u00e1vratu do vlasti nejsp\u00ed\u0161 d\u00edky t\u00e9to p\u0159\u00edzni zaznamenal rychl\u00fd postup. V roce 1338 se stal d\u011bkanem svatov\u00edtsk\u00e9 kapituly a sb\u00edral dal\u0161\u00ed v\u00fdnosn\u00e9 hodnosti. A\u017e se v lednu 1343 po \u00famrt\u00ed Jana IV. z Dra\u017e\u00edc uvolnil biskupsk\u00fd stolec.<\/p>\n

\u00bbA a\u010dkoli byla tato volba kanonick\u00e1 a stala se naprosto z bo\u017e\u00edho vnuknut\u00ed, p\u0159ece v\u0161ak n\u011bkte\u0159\u00ed z kapituly, odp\u016frci spravedlnosti, p\u0159\u00edznivci zvr\u00e1cenosti, nehled\u011bli na prosp\u011bch c\u00edrkve ani na d\u016fstojnost zvolen\u00e9 osoby a jakoby li\u0161\u010d\u00edm \u0161t\u011bkotem za\u010dali mluvit proti zm\u00edn\u011bn\u00e9 volb\u011b,\u00ab p\u00ed\u0161e se v kronice Franti\u0161ka Pra\u017esk\u00e9ho. \u00bbA pon\u011bvad\u017e z\u00e1vist je bolest\u00ed 2 ciz\u00edho \u0161t\u011bst\u00ed, proto nep\u0159est\u00e1vaj\u00ed pomlouvat to, co nemohou zm\u011bnit, a jako \u0161pinav\u00fd kozel nep\u0159est\u00e1vaj\u00ed jedovat\u00fdm zubem rv\u00e1t, \u010deho nemohou dos\u00e1hnout.\u00ab Siln\u00e1 slova, kter\u00e1 pou\u017eil kronik\u00e1\u0159 z doby Karla IV., nazna\u010duj\u00ed, \u017ee Arno\u0161t z Pardubic nebyl za biskupa zvolen nikterak hladce. N\u011bkte\u0159\u00ed kanovn\u00edci dokonce oodali protest ke kurii. Z\u0159ejm\u011b nam\u00edtali, \u017ee sv\u011btsk\u00e1 moc, \u010dili Karel IV., p\u0159\u00edli\u0161 okat\u011b zasahuje do jejich pr\u00e1v. Pape\u017e Kliment VI., jakkoli v t\u00e9 dob\u011b jeho vztahy s Karlem je\u0161t\u011b nebyly ni\u010d\u00edm zkaleny, nemohl ov\u0161em souhlasit s t\u00edm, aby si kr\u00e1lov\u00e9 dosazovali biskupy. A tak prohl\u00e1sil volbu Arno\u0161ta za neplatnou! Kanovn\u00edci v\u0161ak nemohli j\u00e1sat dlouho. Pape\u017e si z\u00e1rove\u0148 vyhradil pr\u00e1vo, \u017ee s\u00e1m obsad\u00ed pra\u017esk\u00fd biskupsk\u00fd stolec. A jak\u00e9 to p\u0159ekvapen\u00ed – dosadil na n\u011bj z moci apo\u0161tolsk\u00e9 pr\u00e1v\u011b Arno\u0161ta z Pardubic.<\/p>\n

Po roce \u010dekala na nespokojen\u00e9 kanovn\u00edky dal\u0161\u00ed r\u00e1na. \u010ce\u0161t\u00ed panovn\u00edci ji\u017e dlouho usilovali o z\u0159\u00edzen\u00ed vlastn\u00ed arcidiec\u00e9ze. Kone\u010dn\u011b nastala p\u0159\u00edzniv\u00e1 situace. Pape\u017e si pro boj s Ludv\u00edkem Bavorem vybral za spojence Lucemburky. Naopak mohu\u010dsk\u00fd arcibiskup, pod n\u011bho\u017e spadalo pra\u017esk\u00e9 biskupstv\u00ed, se p\u0159idal na stranu pape\u017eova nep\u0159\u00edtele. Dostal se tak do klatby. Skv\u011bl\u00e9. Kliment VI. nemusel poslouchat jeho n\u00e1mitky a bulou z 30. dubna 1344 pov\u00fd\u0161il pra\u017esk\u00e9 biskupstv\u00ed na arcibiskupstv\u00ed a do t\u00e9to provincie za\u010dlenil biskupstv\u00ed olomouck\u00e9 a biskupstv\u00ed litomy\u0161lsk\u00e9, kter\u00e9 m\u011blo teprve b\u00fdt z\u0159\u00edzeno. Arno\u0161t z Pardubic se tak stal prvn\u00edm pra\u017esk\u00fdm arcibiskupem. Na\u0161tvan\u00ed kanovn\u00edci se mohli u\u0161t\u011bkat, ale ani ne \u010dty\u0159icetilet\u00fd, podle kronik\u00e1\u0159\u016f vysok\u00fd a p\u011bkn\u00fd, mu\u017e se dostal a\u017e na vrchol c\u00edrkevn\u00ed moci v kr\u00e1lovstv\u00ed.<\/p>\n

Podnikav\u00fd kancl\u00e9\u0159<\/strong><\/p>\n

Pro Karla IV. to znamenalo velkou pomoc v jeho rozs\u00e1hl\u00fdch pl\u00e1nech, jak svou milovanou zemi, kterou na\u0161el t\u00e9m\u011b\u0159 v rozvalin\u00e1ch, povzn\u00e9st na p\u0159edn\u00ed m\u00edsto v Evrop\u011b. Jeho otec Jan Lucembursk\u00fd sice proslul ryt\u00ed\u0159skost\u00ed, ov\u0161em tak\u00e9 vysok\u00fdmi po\u017eadavky na pen\u00edze. Zemi vys\u00e1l, kr\u00e1lovsk\u00e9 statky zastavil nenasytn\u00fdm \u0161lechtic\u016fm.<\/p>\n

Karel IV. m\u011bl pln\u00e9 ruce pr\u00e1ce, aby v\u0161e napravil. Po panovn\u00edkov\u011b diplomatick\u00e9m \u00fasp\u011bchu s pape\u017esk\u00fdm privilegiem pro zalo\u017een\u00ed plnohodnotn\u00e9 univerzity se \u00fakolu zajistit profesory i pot\u0159ebn\u00e9 prost\u0159edky pro chod obecn\u00e9ho u\u010den\u00ed energicky ujal Arno\u0161t z Pardubic. V roce 1352 ulo\u017eil duchovenstvu mimo\u0159\u00e1dnou da\u0148. Z v\u00fdnosu nakoupil pro univerzitu prvn\u00ed statky, z nich\u017e pak byly placeny st\u00e1l\u00e9 d\u016fchody pro univerzitn\u00ed profesory, i v p\u00e9\u010di o arcibiskupsk\u00e9 statky prok\u00e1zal mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 schopnosti. Na\u0159izoval zakl\u00e1dat rybn\u00edky, dbal o rozvoj ovocn\u00e1\u0159stv\u00ed, nakupoval nov\u00e1 panstv\u00ed a podporoval hospod\u00e1\u0159sk\u00fd rozkv\u011bt biskupsk\u00fdch m\u011bst \u010cesk\u00e9ho Brodu, Hor\u0161ovsk\u00e9ho T\u00fdna a Roudnice nad Labem. Z vlastn\u00edch prost\u0159edk\u016f pak mohl z\u0159\u00eddit p\u0159i katedr\u00e1le prebendu pro mistra teologie, kter\u00fd byl sou\u010d\u00e1st\u00ed profesorsk\u00e9ho sboru teologick\u00e9 fakulty.<\/p>\n

Pro rozvoj vzd\u011blanosti v Praze m\u011bl jist\u011b velk\u00fd v\u00fdznam i jeho z\u00e1jem o knihy. Podle jeho \u017eivotopisce Vil\u00e9ma z Lestkova, d\u011bkana vy\u0161ehradsk\u00e9 kapituly, u\u017e za italsk\u00fdch studi\u00ed d\u00e1val Arno\u0161t opisovat \u0159adu knih a jin\u00e9 p\u0159\u00edmo nakupoval. Kniha tehdy byla velmi drahou z\u00e1le\u017eitost\u00ed. A\u017e do vyn\u00e1lezu knihtisku Johannem Gutenbergem v 15. stolet\u00ed se musel ka\u017ed\u00fd text slovo od slova p\u0159episovat na pergamen. Zhruba do po\u010d\u00e1tku 13. stolet\u00ed byli mni\u0161i a v men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e \u0159eholnice jedinou skupinou lid\u00ed, kter\u00e1 m\u011bla \u010das a p\u0159edev\u0161\u00edm schopnosti v\u011bnovat se zdlouhav\u00e9mu opisov\u00e1n\u00ed a ilustrac\u00edm rukopis\u016f.<\/p>\n

Tento monopol ztratily \u0159eholn\u00ed \u0159\u00e1dy po vzestupu m\u011bst, kde za\u010dali p\u016fsobit p\u00edsa\u0159i a um\u011blci, kte\u0159\u00ed tvo\u0159ili u\u017e i vlastn\u00ed kroniky \u010di \u00fa\u0159edn\u00ed z\u00e1pisy. Univerzity pro n\u011b m\u011bly dvoj\u00ed v\u00fdznam. P\u0159edn\u011b na nich nov\u00e1 vrstva m\u011bstsk\u00fdch u\u010denc\u016f z\u00edsk\u00e1vala vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. A pak mnoz\u00ed z absolvent\u016f na\u0161li ob\u017eivu v opisov\u00e1n\u00ed knih pro univerzitn\u00ed knihovny, jejich\u017e n\u00e1roky na mno\u017estv\u00ed odborn\u00e9 literatury u\u017e nesta\u010dily kl\u00e1\u0161tery uspokojit. Boh\u00e1\u010di a mocn\u00ed lid\u00e9 rovn\u011b\u017e tou\u017eili dolo\u017eit v\u00fdznam sv\u00e9ho rodu n\u011bjakou kr\u00e1snou knihou. V t\u00e9 dob\u011b pat\u0159ily k nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm brevi\u00e1\u0159e, \u010dili sb\u00edrky modliteb, a texty psan\u00e9 na zak\u00e1zku pro n\u011bkter\u00e9ho \u0161lechtice \u010di kr\u00e1le. \u00dazk\u00fd okruh n\u00e1m\u011bt\u016f, kter\u00fd se dosud soust\u0159edil hlavn\u011b na n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 texty, se i d\u00edky univerzitn\u00edmu vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v\u011bt\u0161\u00edho okruhu osob roz\u0161i\u0159oval o nov\u00e9 podn\u011bty.<\/p>\n

Zalo\u017een\u00ed obecn\u00e9ho u\u010den\u00ed v Praze bylo trnem v oku sousedn\u00edm zem\u00edm. V\u017edy\u0165 \u0161lo o prvn\u00ed takov\u00fd po\u010din severn\u011b od Alp a v\u00fdchodn\u011b od Pa\u0159\u00ed\u017ee. V roce 1365 proto rakousk\u00fd v\u00e9voda Rudolf zalo\u017eil ve V\u00eddni tak\u00e9 univerzitu, i kdy\u017e bez teologick\u00e9 fakulty. Karel IV. kontroval a hned n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku zalo\u017eil kolej, kter\u00e1 byla po n\u011bm nazv\u00e1na Collegium Carolinum. Kolej byla z\u0159\u00edzena pro dvan\u00e1ct profesor\u016f. V roce 1383 Karlova kolej z\u00edskala d\u016fm na Star\u00e9m M\u011bst\u011b, kter\u00fd od p\u0159estavby v letech 1383-1386 slou\u017eil jako s\u00eddlo cel\u00e9 univerzity.<\/p>\n

V t\u00e9 dob\u011b ji\u017e byl Karel IV. po smrti (zem\u0159el v roce 1378), ale jeho zakladatelsk\u00e9 d\u00edlo \u017eilo d\u00e1l. Dodnes je Karolinum s\u00eddlem univerzity, kter\u00e1 je jednou z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch a v\u011bdeck\u00fdch instituc\u00ed uzn\u00e1van\u00fdch v Evrop\u011b i ve sv\u011bt\u011b. V sou\u010dasnosti m\u00e1 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 a 1 v Plzni) a studuje na n\u00ed p\u0159es 42 400 student\u016f. Je to vskutku kolos, jak by jist\u011b s povd\u011bkem zaznamenal \u0161ikovn\u00fd hospod\u00e1\u0159 Arno\u0161t z Pardubic. Ro\u010dn\u00ed p\u0159\u00edjmy UK p\u0159edstavuj\u00ed asi p\u011bt miliard korun. A st\u00e1le v nich v\u00fdznamnou \u00falohu hraj\u00ed dotace na vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed \u010dinnost. Dnes nejde o „kr\u00e1lovsk\u00e9 dary\u00ab, ale z\u00e1jem st\u00e1tu o rozvoj vzd\u011blanosti. Jej\u00ed v\u00fdznam po 660 letech od zalo\u017een\u00ed univerzity st\u00e1le stoup\u00e1, a tak by m\u011bl vzr\u016fstat i z\u00e1jem vl\u00e1dy o zaji\u0161t\u011bn\u00ed co nejlep\u0161\u00edho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed pro d\u011bti a mlad\u00e9 lidi od z\u00e1kladn\u00edch po vysok\u00e9 \u0161koly.<\/p>\n

Archiv NoS<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Opat b\u0159evnovsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera v Praze byl pobou\u0159en. Jeho st\u00ed\u017enost pape\u017ei \u0158eho\u0159i IX. sice byla kladn\u011b vy\u0159\u00edzena a \u017e\u00e1ci katedr\u00e1ln\u00ed \u0161koly<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1285,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[136,39],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1286"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1286"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1286\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1285"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1286"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1286"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1286"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}