{"id":1290,"date":"2012-07-31T16:03:31","date_gmt":"2012-07-31T14:03:31","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/07\/31\/osudy-suezu-a-panamy\/"},"modified":"2012-07-31T16:03:31","modified_gmt":"2012-07-31T14:03:31","slug":"osudy-suezu-a-panamy","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/07\/31\/osudy-suezu-a-panamy\/","title":{"rendered":"Osudy Suezu a Panamy"},"content":{"rendered":"

\"lesseps\"K nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm dopravn\u00edm stavb\u00e1m sv\u011bta nesporn\u011b n\u00e1le\u017e\u00ed Suezsk\u00fd pr\u016fplav v Egypt\u011b, kter\u00fd spojuje St\u0159edozemn\u00ed s Rud\u00fdm mo\u0159em. Je dlouh\u00fd 195 metr\u016f, \u0161irok\u00fd 365 metr\u016f a hlubok\u00fd 19 a\u017e 20 metr\u016f. Je z\u00e1sobov\u00e1n vodou z Nilu kan\u00e1lem prokopan\u00fdm do Ism\u00e1\u00edl\u00edje. Pr\u016fplav je v \u00farovni mo\u0159sk\u00e9 hladiny – tedy bez zdymadel – a plavba za pomoci remork\u00e9r\u016f trv\u00e1 pr\u016fm\u011brn\u011b 15 hodin.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

V konvoji b\u00fdv\u00e1 20 i v\u00edce lod\u00ed s t\u00edm, \u017ee denn\u011b pluj\u00ed dva konvoje ji\u017en\u00edm sm\u011brem a jeden severn\u00edm. Na trase jsou \u010dty\u0159i v\u00fdhybny. Pr\u016fplavem mohou proplouvat lod\u011b do v\u00fdtlaku 400 000 tun. Ro\u010dn\u011b j\u00edm propluje asi 25 tis\u00edc plavidel s 250 miliony tun n\u00e1kladu. Tato stavba p\u0159edstavuje nejen vynikaj\u00edc\u00ed technick\u00e9 d\u00edlo, ale i komer\u010dn\u011b velmi zaj\u00edmav\u00fd projekt, nebo\u0165 zkracuje cestu z Evropy do Indie o 11 000 kilometr\u016f. K velk\u00fdm stavb\u00e1m rovn\u011b\u017e n\u00e1le\u017e\u00ed Panamsk\u00fd pr\u016fplav, kter\u00fd je dlouh\u00fd 81,6 kilometru, \u0161irok\u00fd 150-305 metr\u016f a hlubok\u00fd 12,5 a\u017e 13,7 metru. M\u00e1 \u0161est zdymadel a proplut\u00ed trv\u00e1 v pr\u016fm\u011bru 7-8 hodin. Podstatn\u011b zkracuje cestu mezi Atlantsk\u00fdm oce\u00e1nem a Tich\u00fdm oce\u00e1nem.<\/p>\n

V\u00fdstavba t\u011bchto monument\u00e1ln\u00edch d\u011bl vy\u017eadovala mu\u017ee, kter\u00fd m\u011bl v sob\u011b nejen talent pro odv\u00e1\u017en\u00e9 pr\u016fkopnick\u00e9 my\u0161lenky, ale tak\u00e9 kvalifikaci, silnou v\u016fli a vlohy \u0161pi\u010dkov\u00e9ho podnikatele. Kdo tedy byl on\u00edm pr\u016fkopn\u00edkem, jen\u017e si vytkl za \u00fakol spojit Evropu a Severn\u00ed Ameriku s Asi\u00ed?<\/p>\n

Diplomatem jako otec<\/strong><\/p>\n

Takov\u00fd mu\u017e, pln\u00fdm jm\u00e9nem Ferdinand de Lesseps<\/em>, se narodil 19. listopadu 1805 ve Versailles v rodin\u011b diplomata. Po vystudov\u00e1n\u00ed lycea Jind\u0159icha IV. a n\u00e1sledn\u00e9m z\u00edsk\u00e1n\u00ed pr\u00e1vnick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed se vydal po stop\u00e1ch otce a stal se rovn\u011b\u017e diplomatem. V roce 1825 za\u010dal kari\u00e9ru v roli tajemn\u00edka francouzsk\u00e9ho vyslanectv\u00ed v Lisabonu. Pak n\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed \u00bb\u0161tace\u00ab – Tunis, Alexandrie, K\u00e1hira, Barcelona, Madrid. V roce 1849 opustil diplomatick\u00e9 slu\u017eby, ale diplomatick\u00e9 um\u011bn\u00ed mu z\u016fstalo. V klidu sv\u00e9ho s\u00eddla La Chenaie v Berry se intenz\u00edvn\u011b zab\u00fdval studiem technick\u00fdch discipl\u00edn, p\u0159edev\u0161\u00edm vodn\u00edch staveb. A st\u00e1le se p\u0159itom nechal un\u00e1\u0161et vzpom\u00ednkami na sv\u016fj pobyt v obou nejv\u011bt\u0161\u00edch egyptsk\u00fdch m\u011bstech. Zejm\u00e9na Alexandrie se svou polohou na b\u0159ez\u00edch St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e mu ned\u00e1vala pokoje.<\/p>\n

U\u017eite\u010dn\u00fd kontakt<\/strong><\/p>\n

Lesseps p\u0159ijel znovu do K\u00e1hiry, kdy\u017e se jeho p\u0159\u00edtel Muhammad Sa\u00edd<\/em> stal v roce 1854 egyptsk\u00fdm m\u00edstokr\u00e1lem. Cht\u011bl nov\u00e9ho panovn\u00edka p\u0159esv\u011bd\u010dit o my\u0161lence prokop\u00e1n\u00ed vodn\u00ed cesty mezi Rud\u00fdm a St\u0159edozemn\u00edm mo\u0159em, kterou podporoval francouzsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Napoleon III. Egyptsk\u00fd m\u00edstokr\u00e1l sice v\u0159ele souhlasil a dokonce se zav\u00e1zal, \u017ee poskytne po\u017eadovan\u00e9 kontingenty stavebn\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed se budou rekrutovat zejm\u00e9na z \u0159ad fel\u00e1h\u016f, tj. egyptsk\u00fdch vesni\u010dan\u016f, na rozd\u00edl od ko\u010duj\u00edc\u00edch bedu\u00edn\u016f usedl\u00fdch, pracovit\u00fdch a zku\u0161en\u00fdch v poln\u00edch i stavebn\u00edch prac\u00edch.<\/p>\n

Velk\u00e9 osobn\u00ed \u00fasil\u00ed<\/strong><\/p>\n

Ov\u0161em rozhoduj\u00edc\u00ed podm\u00ednky k rozb\u011bhu tak velk\u00e9ho mezin\u00e1rodn\u00edho projektu musel Lesseps zajistit s\u00e1m. V\u011bnoval tomu v\u0161echnu energii a usp\u011bl. S dovednostmi zdatn\u00e9ho diplomata nejd\u0159\u00edve p\u0159esv\u011bd\u010dil vl\u00e1dy t\u0159\u00ed st\u00e1t\u016f, kter\u00fdch se tato akce nejv\u00edce dot\u00fdkala, aby ji politicky uznaly. Jednalo se o Francii, Anglii a Turecko. Pak musel nastoupit Lesseps jako obchodn\u00edk. A op\u011bt usp\u011bl. Rozvinul velkou kampa\u0148 v \u0159ad\u00e1ch bank\u00e9\u0159\u016f i drobn\u00fdch akcion\u00e1\u0159\u016f. Pro projekt p\u0159esv\u011bd\u010dil investory z Francie, It\u00e1lie, Rakouska, Egypta, Ruska, Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. S\u00e1m m\u00edstokr\u00e1l Muhammad Sa\u00edd si koupil 44 % akci\u00ed  spole\u010dnosti,  kter\u00e1 m\u011bla kan\u00e1l vybudovat. Nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti, \u017ee  Lesseps nez\u00edskal podporu ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, a to proto, \u017ee pr\u016fplav byl v Lond\u00fdn\u011b pova\u017eov\u00e1n za konkurenci britsk\u00fdm \u017eelezni\u010dn\u00edm trat\u00edm. V roce 1856 byl Lesseps jmenov\u00e1n konzulem v K\u00e1hi\u0159e a obdr\u017eel koncesi na stavbu.<\/p>\n

162 km<\/strong><\/p>\n

O dva roky pozd\u011bji u\u017e m\u011bl na sv\u00e9 stran\u011b p\u0159es dvacet tis\u00edc st\u0159adatel\u016f, kte\u0159\u00ed mu upsali 100 milion\u016f frank\u016f. To pro zah\u00e1jen\u00ed prac\u00ed sta\u010dilo. Lesseps nev\u00e1hal a nehodlal prop\u00e1snout jedin\u00fd stavebn\u00ed den. To u\u017e vystupoval jako \u0159editel obrovsk\u00e9ho podniku, j\u00edm\u017e byla akciov\u00e1 spole\u010dnost Societ\u011b Universalie du Canal Maritime de Suez (V\u0161eobecn\u00e1 spole\u010dnost Suezsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159n\u00edho pr\u016fplavu). Je to a\u017e s podivem, \u017ee jeden \u010dlov\u011bk mohl m\u00edt v sob\u011b vlastnosti hned n\u011bkolika \u0161pi\u010dkov\u00fdch odborn\u00edk\u016f z \u0159ady n\u00e1ro\u010dn\u00fdch profes\u00ed. Samotn\u00e9 pr\u00e1ce za\u010daly v roce 1859 za nesm\u00edrn\u011b obt\u00ed\u017en\u00fdch podm\u00ednek. Zpo\u010d\u00e1tku tu pracovali jen trestanci, pozd\u011bji stavba p\u0159it\u00e1hla i d\u011bln\u00edky z Evropy. Mo\u017eno tedy konstatovat, \u017ee 25 000 d\u011bln\u00edk\u016f muselo vykopat 23 milion\u016f krychlov\u00fdch metr\u016f zeminy, aby tak vzniklo d\u00edlo p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed tehdy 162 kilometry dlouhou a 170 metr\u016f \u0161irokou vodn\u00ed cestu s hloubkou asi osmi a\u017e deseti metr\u016f. Jak u\u017e bylo \u0159e\u010deno, posl\u00e9ze byly \u0161\u00ed\u0159ka i hloubka postupn\u011b zv\u011bt\u0161ov\u00e1ny.<\/p>\n

Velk\u00fd Francouz<\/strong><\/p>\n

Ferdinand de Lesseps<\/em> se ve sv\u00e9 dob\u011b t\u011b\u0161il p\u0159ezd\u00edvce Le Grand Francois – Velk\u00fd Francouz<\/em> – a cel\u00fdch patn\u00e1ct let \u017eil jako jeden z nejobdivovan\u011bj\u0161\u00edch, nejuzn\u00e1van\u011bj\u0161\u00edch a nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00edch mu\u017e\u016f sv\u011bta. To bylo ov\u0161em vel druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed. A za v\u0161echny tyto superlativy mohl d\u011bkovat Suezsk\u00e9mu pr\u016fplavu. L\u00e9pe \u0159e\u010deno tomu, co p\u0159i jeho stavb\u011b dok\u00e1zal, a hlavn\u011b co se nemohlo z cel\u00e9 \u0159ady d\u016fvod\u016f poda\u0159it \u017e\u00e1dn\u00e9mu z jeho p\u0159edch\u016fdc\u016f, kte\u0159\u00ed o to usilovali. A byly to n\u011bjak\u00e9 kapacity!<\/p>\n

P\u0159ipome\u0148me si, \u017ee idea spojen\u00ed Rud\u00e9ho se St\u0159edozemn\u00edm mo\u0159em se objevila ji\u017e v dob\u011b egyptsk\u00fdch fara\u00f3n\u016f, kte\u0159\u00ed do dne\u0161n\u00edch dn\u016f skl\u00edzej\u00ed obdiv za to, \u017ee um\u011bli zorganizovat monument\u00e1ln\u00ed stavby od pyramid p\u0159es dokonal\u00e9 zavla\u017eovac\u00ed soustavy a\u017e po skvostn\u00e9 chr\u00e1my v Karnaku a Luxoru. Za\u010dali sice kopat pod\u00e9l v\u00fdchodn\u00ed v\u011btve Nilu v jeho delt\u011b. Le\u010d d\u00edlo nedokon\u010dili. Stavitelsk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed po nich zkou\u0161eli dal\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00ed tv\u016frci historick\u00fdch staveb \u0158ekov\u00e9 a pak je\u0161t\u011b \u0158\u00edman\u00e9. Neusp\u011bli ani Arabov\u00e9, kdy\u017e v 7. stolet\u00ed dobyli Egypt. Velk\u00fd z\u00e1jem o spojen\u00ed obou mo\u0159\u00ed m\u011bl i Napoleon Bonaparte<\/em>, kdy\u017e sem dorazil za sv\u00e9ho egyptsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed v roce 1789. Ale jeho in\u017een\u00fd\u0159i mu to rozmlouvali, nebo\u0165 podlehli m\u00fdtu, \u017ee hladina Rud\u00e9ho mo\u0159e je o dev\u011bt metr\u016f vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e hladina St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e. A\u017e p\u0159i\u0161el jeho krajan, Ferdinand de Lesseps. Bylo zapot\u0159eb\u00ed \u0159ady let velmi t\u011b\u017ek\u00e9 pr\u00e1ce – desetitis\u00edc\u016f najat\u00fdch egyptsk\u00fdch fel\u00e1h\u016f i vynikaj\u00edc\u00edho obchodn\u00edho talentu, technick\u00fdch znalost\u00ed a \u0159\u00edd\u00edc\u00edho um\u011bn\u00ed samotn\u00e9ho Lessepse – aby se kone\u010dn\u011b 15. srpna 1869 splnil sen cel\u00fdch generac\u00ed. Vody obou mo\u0159\u00ed se vz\u00e1jemn\u011b setkaly.<\/p>\n

Verdiho Aida<\/strong><\/p>\n

Slavnostn\u00ed otev\u0159en\u00ed Suezsk\u00e9ho pr\u016fplavu<\/em>, na jeho\u017e po\u010dest rovn\u011b\u017e slo\u017eil Giuseppe Verdi<\/em> slavnou operu Aida<\/em>, se konalo ve dnech 17.-20. listopadu 1869 za p\u0159\u00edtomnosti Ev\u017eenie de Montijo, mimochodem Lessepsovy kmotry, kter\u00e1 byla provd\u00e1na za Charlese Louise Napoleona Bonaparta<\/em>, synovce gener\u00e1la, jen\u017e  byl v roce 1848 zvolen francouzsk\u00fdm prezidentem a rok po st\u00e1tn\u00edm p\u0159evratu z 2. prosince 1851 prohl\u00e1\u0161en c\u00edsa\u0159em. Dal\u0161\u00edmi \u00fa\u010dastn\u00edky ceremoni\u00e1lu byli rakousk\u00fd c\u00edsa\u0159, nizozemsk\u00fd kn\u00ed\u017ee a kn\u011b\u017ena, prusk\u00fd a anglick\u00fd n\u00e1sledovn\u00edk tr\u016fnu a \u0159ada dal\u0161\u00edch hlav st\u00e1t\u016f a \u0161\u00e9f\u016f vl\u00e1d. C\u00edsa\u0159ovna Ev\u017eenie setrvala na palub\u011b Aigle t\u0159i dny, po kter\u00e9 se v \u010dele slavnostn\u00edho konvoje dost\u00e1vala ze Suezu od jednoho p\u0159ist\u00e1n\u00ed k druh\u00e9mu po cel\u00e9 trase pr\u016fplavu, a\u017e nakonec 20. listopadu 1869 cel\u00e1 tato flotila zakotvila v Suezu. Po cel\u00e9 Evrop\u011b se tehdy uznale hovo\u0159ilo o geni\u00e1ln\u00edm mu\u017ei, kter\u00fd dokon\u010dil nejv\u011bt\u0161\u00ed stavbu, jakou kdy \u010dlov\u011bk uskute\u010dnil od dob fara\u00f3n\u016f. Byl rovn\u011b\u017e oslavov\u00e1n jako pr\u016fkopn\u00edk krat\u0161\u00ed cesty do Indie. Byl to zkr\u00e1tka technick\u00fd i komer\u010dn\u00ed \u010din, p\u0159ed kter\u00fdm se v \u00fact\u011b skl\u00e1n\u011bl cel\u00fd tehdej\u0161\u00ed sv\u011bt.<\/p>\n

Lessepsova akciov\u00e1 spole\u010dnost m\u011bla od egyptsk\u00e9ho m\u00edstokr\u00e1le smlouvu z roku 1856, kter\u00e1 j\u00ed zaru\u010dovala koncesi na provoz pr\u016fplavu po dobu 99 let od jeho otev\u0159en\u00ed. Egyptsk\u00e1 vl\u00e1da p\u016fvodn\u011b vlastnila 44 % akci\u00ed spole\u010dnosti, zat\u00edmco 56 % akci\u00ed n\u00e1le\u017eelo akcion\u00e1\u0159\u016fm ve Francii a dal\u0161\u00edch evropsk\u00fdch zem\u00edch. Av\u0161ak v roce 1875 vyu\u017eila Velk\u00e1 Brit\u00e1nie hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch pot\u00ed\u017e\u00ed Egypta a od jeho vl\u00e1dce, kter\u00fdm se mezit\u00edm stal ched\u00edv Isma\u00edl, odkoupila kontroln\u00ed bal\u00edk akci\u00ed. V d\u016fsledku britsk\u00e9 okupace Egypta roku 1882 se pak Suezsk\u00fd pr\u016fplav dostal pln\u011b pod kontrolu Lond\u00fdna. V roce 1937 byl Egyptu p\u0159izn\u00e1n nepatrn\u00fd pod\u00edl z provozu kan\u00e1lu ve v\u00fd\u0161i asi 300 000 liber ro\u010dn\u011b a v roce 1949 byl egyptsk\u00fd pod\u00edl zv\u00fd\u0161en na 7 % \u010dist\u00e9ho zisku. V roce 1956 egyptsk\u00e1 vl\u00e1da Suezsk\u00fd pr\u016fplav zn\u00e1rodnila a Egypt se stal c\u00edlem trojstrann\u00e9 agrese (Velk\u00e1 Brit\u00e1nie, Francie a Izrael). Nicm\u00e9n\u011b byl uh\u00e1jen (i d\u00edky politick\u00e9mu z\u00e1sahu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu v situaci, kdy ani USA se nehodlaly kompromitovat podporou agresor\u016f). A kone\u010dn\u011b 13. \u010dervence 1958 podepsali z\u00e1stupci spole\u010dnosti s egyptskou vl\u00e1dou dohodu, v n\u00ed\u017e se z\u0159ekli pr\u00e1v akcion\u00e1\u0159\u016f na Suezsk\u00fd pr\u016fplav za n\u00e1hradu 28,3 milionu egyptsk\u00fdch liber. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech byl kan\u00e1l roz\u0161\u00ed\u0159en a prohlouben.<\/p>\n

Panamsk\u00fd pr\u016fplav<\/strong><\/p>\n

Po velk\u00e9m \u00fasp\u011bchu s dokon\u010den\u00edm Suezsk\u00e9ho pr\u016fplavu Ferdinand Lesseps vzplanul my\u0161lenkou na dal\u0161\u00ed obrovsk\u00fd projekt, kter\u00fdm jsou rovn\u011b\u017e spojov\u00e1ny cel\u00e9 kontinenty a o tis\u00edce kilometr\u016f zkracov\u00e1ny n\u00e1mo\u0159n\u00ed trasy. Lesseps se rozhodl propojit Atlantsk\u00fd a Tich\u00fd oce\u00e1n. Jeho pohled padl na neju\u017e\u0161\u00ed \u0161\u00edji, kter\u00e1 se samoz\u0159ejm\u011b nach\u00e1zela v Panam\u011b. A\u010dkoliv v\u00fdsledky rychl\u00e9ho pr\u016fzkumu ukazovaly, \u017ee vzhledem k situaci kolem Suezsk\u00e9ho pr\u016fplavu jsou na panamsk\u00e9m \u00fazem\u00ed mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed podm\u00ednky – skalnat\u00fd ter\u00e9n, tropick\u00e9 klima, moskyti, jedovat\u00ed hadi, nemoce zp\u016fsoben\u00e9 avitamin\u00f3zami -Lessepse to neodradilo. Nasadil ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj obchodn\u00ed talent k tomu, aby z\u00edskal finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky pro tento nesm\u00edrn\u011b ambici\u00f3zn\u00ed podnik. Poda\u0159il se mu husarsk\u00fd kousek, kdy\u017e exponovan\u00e9 francouzsk\u00e9 investory doslova nadchl, a to navzdory tomu, \u017ee \u0161lo o projekt, kter\u00fd se nemohl od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku pohybovat jinak ne\u017e v amplitud\u011b mezi rizikem a hazardem.<\/p>\n

Krach<\/strong><\/p>\n

Av\u0161ak z\u00e1hy se uk\u00e1zalo, \u017ee pr\u00e1v\u011b riziko a hazard p\u0159evl\u00e1dnou. Nedostate\u010dn\u00e1 zdravotn\u00ed opat\u0159en\u00ed si vy\u017e\u00e1dala ve velmi kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b velk\u00e9 ob\u011bti na \u017eivotech d\u011bln\u00edk\u016f (p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u010dernoch\u016f ze z\u00e1padoindick\u00fdch ostrov\u016f), p\u0159i\u010dem\u017e st\u00e1l\u00e9 p\u0159ekra\u010dov\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00fdch n\u00e1klad\u016f, chaos ve finan\u010dn\u00edm hospoda\u0159en\u00ed a zejm\u00e9na rozs\u00e1hl\u00fd korup\u010dn\u00ed skand\u00e1l v \u0159ad\u00e1ch francouzsk\u00fdch ve\u0159ejn\u00fdch \u010dinitel\u016f nakonec vedly v roce 1889 k bankrotu. Vinn\u00fdm byl shled\u00e1n i s\u00e1m nyn\u00ed ji\u017e zest\u00e1rl\u00fd a k finan\u010dn\u00edm spekulant\u016fm a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd Ferdinand Lesseps, jen\u017e byl se sv\u00fdm synem Charlesem odsouzen na p\u011bt let. l kdy\u017e kv\u016fli n\u011bjak\u00e9 procesn\u00ed chyb\u011b byl nakonec tento rozsudek zru\u0161en, Lessepse to ji\u017e nemohlo nijak pot\u011b\u0161it.<\/p>\n

D\u00edlo i socha jsou pevn\u011b zakotveny v d\u011bjin\u00e1ch<\/strong><\/p>\n

Nakonec p\u0159i\u0161li na \u0159adu Ameri\u010dan\u00e9, kte\u0159\u00ed cel\u00fd podnik p\u0159evzali, zakoupili za 40 milion\u016f dolar\u016f zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed francouzsk\u00fd majetek a stroje. Lessepsovu ideu a samotnou stavbu pr\u016fplavu s deseti plavebn\u00edmi komorami pak dokon\u010dili v roce 1914. St\u00e1lo to v p\u0159epo\u010dtu dv\u011b miliardy zlat\u00fdch frank\u016f, co\u017e bylo t\u0159ikr\u00e1t v\u00edce, ne\u017e p\u0159edpokl\u00e1daly Lessepsovy propo\u010dty. Ale toho u\u017e se Ferdinand Lesseps nedo\u017eil, nebo\u0165 zem\u0159el 7. prosince 1894. Do\u017eil se kr\u00e1sn\u00e9ho v\u011bku 89 let.<\/p>\n

Mu\u017e, kdysi oslavovan\u00fd po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, byl a\u017e do sam\u00e9ho konce zaho\u0159kl\u00fd panamsk\u00fdm ne\u00fasp\u011bchem. Nicm\u00e9n\u011b na velkou Lessepsovu osobnost se nezapomn\u011blo. Modern\u00ed d\u011bjiny mu proh\u0159e\u0161ky prominuly. Jeho socha dnes stoj\u00ed v Port Saidu, nedaleko vstupu slavn\u00e9ho kan\u00e1lu do St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e.<\/p>\n

Michal RYB\u00cdN<\/em><\/p>\n

Archiv NoS
<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

K nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm dopravn\u00edm stavb\u00e1m sv\u011bta nesporn\u011b n\u00e1le\u017e\u00ed Suezsk\u00fd pr\u016fplav v Egypt\u011b, kter\u00fd spojuje St\u0159edozemn\u00ed s Rud\u00fdm mo\u0159em. Je dlouh\u00fd 195<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1289,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[9],"tags":[201,79,181],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1290"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1290"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1290\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1289"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1290"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1290"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1290"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}