{"id":1307,"date":"2012-08-14T19:41:37","date_gmt":"2012-08-14T17:41:37","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/08\/14\/modli-se-a-pracuj-2\/"},"modified":"2020-04-21T18:08:01","modified_gmt":"2020-04-21T16:08:01","slug":"modli-se-a-pracuj-2","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/08\/14\/modli-se-a-pracuj-2\/","title":{"rendered":"\u017di\u017eek \u2013 \u201epopov\u00fd leninista\u201c, filosof-provokat\u00e9r, nebo i \u201ecosi nav\u00edc\u201c?"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: center;\"><strong><img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-1306\" style=\"float: left;\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/08\/zizek.jpg\" alt=\"zizek\" width=\"112\" height=\"112\" \/>Pokus o kritickou reflexi soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00e9ho my\u0161len\u00ed Slavoje \u017di\u017eeka<\/strong><\/p>\n<p><!--more--><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0\u00a0 V roce 2007 vydalo chomutovsk\u00e9 nakladatelstv\u00ed L. Marek knihu slovinsk\u00e9ho filosofa Slavoje \u017di\u017eka \u201eNepolapiteln\u00fd subjekt. Chyb\u011bj\u00edc\u00ed st\u0159ed politick\u00e9 ontologie\u201c, v t\u00e9m\u017ee roce pak vy\u0161la i v pra\u017esk\u00e9m nakladatelstv\u00ed Tranzit \u017di\u017ekova kniha \u201eMluvil tu n\u011bkdo o totalitarismu?\u201c. Roku 2008 se na knihkupeck\u00fdch pultech objevil v\u00fdb\u011br ze \u017di\u017ekov\u00fdch text\u016f pod n\u00e1zvem \u201ePodkova nade dve\u0159mi\u201c a v roce leto\u0161n\u00edm se \u010dten\u00e1\u0159\u016fm do rukou dostala dal\u0161\u00ed \u017di\u017ekova pr\u00e1ce, tentokr\u00e1t pod n\u00e1zvem \u201eJednou jako trag\u00e9die, podruh\u00e9 jako fra\u0161ka, aneb Pro\u010d musela utopie liberalismu zem\u0159\u00edt dvakr\u00e1t\u201c, kter\u00e1 spat\u0159ila sv\u011btlo sv\u011bta p\u00e9\u010d\u00ed nakladatelstv\u00ed Rybka Publishers.<br \/>\nU\u017e tento v\u00fdb\u011br v \u010desk\u00e9m jazyce dostupn\u00fdch publikac\u00ed d\u00e1v\u00e1 dostate\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed textov\u00e9ho materi\u00e1lu pot\u0159ebn\u00e9ho k tomu, aby se stoupenci marxistick\u00e9 filosofie pokusili na z\u00e1klad\u011b marxistick\u00fdch teoretick\u00fdch a metodologick\u00fdch p\u0159\u00edstup\u016f o kritick\u00fd rozbor z\u00e1kladn\u00edch kontur \u017di\u017ekova soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00e9ho (sociologick\u00e9ho, politologick\u00e9ho, ekonomick\u00e9ho i ekologick\u00e9ho, soci\u00e1ln\u011b psychologick\u00e9ho atd.) my\u0161len\u00ed, v\u017edy\u0165 ji\u017e \u0161\u00ed\u0159e z\u00e1b\u011bru intelektu\u00e1ln\u00edch v\u00fdboj\u016f filosofuj\u00edc\u00edho slovinsk\u00e9ho vous\u00e1\u010de je velice pozoruhodn\u00e1: \u017di\u017eek napsal \u0159adu knih i \u010dl\u00e1nk\u016f o Hegelov\u011b i Marxov\u011b filosofii, o nacismu i komunismu, o socialismu i globalizovan\u00e9m kapitalismu, o demokracii i totalitarizmu, stejn\u011b jako o stalinsk\u00fdch gulaz\u00edch i vyhlazovac\u00edm koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e v Osv\u011btimi \u010di o filmov\u00e9 tvorb\u011b atd.<br \/>\nJe p\u0159itom obdivuhodn\u00e9, jak dok\u00e1zal z kategori\u00e1ln\u00edho syst\u00e9mu Lacanovy psychoanal\u00fdzy odvodit n\u00e1stroje pozn\u00e1vac\u00ed \u010dinnosti, kter\u00e9 mohou slou\u017eit i politick\u00e9 praxi modern\u00ed radik\u00e1ln\u00ed levice. \u017di\u017eek toti\u017e bez rozpak\u016f operuje pojmy jako \u201et\u0159\u00edda a t\u0159\u00eddn\u00ed boj\u201c, \u201ediktatura proletari\u00e1tu\u201c, \u201esocialistick\u00e1 revoluce\u201c, znovu uv\u00e1d\u00ed do \u201eteoretick\u00e9ho diskursu\u201c globalizovan\u00e9ho kapitalismu pojem \u201ekomunismus\u201c, neboj\u00ed se ani p\u0159ihl\u00e1sit k Leninovi a \u201emarxismu-leninismu\u201c, o sob\u011b prohla\u0161uje, \u017ee je \u201edialektick\u00fd materialista\u201c, za co\u017e jej ideologi\u010dt\u00ed obh\u00e1jci kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed nap\u0159\u00edklad z luh\u016f a h\u00e1j\u016f \u010desk\u00e9ho mafi\u00e1nsk\u00e9ho lumpenkapitalismu, rozhodn\u011b nechv\u00e1l\u00ed. O tom, \u017ee se \u017di\u017eek hl\u00e1s\u00ed k marxismu-leninismu, se rozepisuje kup\u0159\u00edkladu Ale\u0161 Knapp: \u201e\u017di\u017ekovy teorie lze vn\u00edmat jako pracn\u011b vykonstruovanou pojmov\u011b teoretickou kostru napln\u011bnou ot\u0159esn\u00fdmi nehor\u00e1znostmi\u201c; v\u00e1\u017een\u00e9ho pana Knappa coby hlasatele bur\u017eoazn\u00ed konzervativn\u011b liber\u00e1ln\u00ed ortodoxie stejn\u011b tak spravedliv\u011b rozho\u0159\u010duje, \u017ee Slavoj \u017di\u017eek odm\u00edt\u00e1 kl\u00e1st rovn\u00edtko mezi komunismus a fa\u0161ismus\u201c. (1)<br \/>\nNen\u00ed divu, \u017ee tak\u00e9 v ekonomick\u00fdch a mocensk\u00fdch centrech kapitalistick\u00e9 globalizace st\u00edh\u00e1 \u017di\u017eka stigma fanatick\u00e9ho marxisty (nev\u00e1haj\u00edc\u00edho flirtovat i se stalinismem), jen\u017e pr\u00fd je pr\u00e1v\u011b proto \u201enejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edm filozofem Z\u00e1padu\u201c (neboli p\u0159edstavuje stra\u0161liv\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed pro soustavu globalizovan\u00e9ho kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed), jak ho \u00fadajn\u011b ned\u00e1vno tituloval moder\u00e1tor presti\u017en\u00ed relace BBC. Filozof pr\u00fd ale tomuto slovn\u00edmu \u00fatoku brilantn\u011b \u010delil. M\u011bl prohl\u00e1sit: \u201eSetk\u00e1me se v pekle, nebo v komunismu?\u201c (\u010dili v pekle globalizovan\u00e9ho kapitalismu ji\u017e jsme a jedin\u00fdm vysvobozen\u00edm je pr\u00e1v\u011b renesance pojmu \u201ekomunismus\u201c \u2013 zd\u00e1 se, \u017ee v pozad\u00ed znovu sly\u0161\u00edme zn\u00e1m\u00fd v\u00fdrok Rosy Luxemburgov\u00e9: \u201eSocialismus nebo barbarstv\u00ed!\u201c). (2) Kdy\u017e pr\u00fd byl \u017di\u017eek v rozhovoru pro v\u00edkendovou p\u0159\u00edlohu listu The Guardian po\u017e\u00e1d\u00e1n, aby \u010dten\u00e1\u0159\u016fm prozradil n\u011bjak\u00e9 tajemstv\u00ed, odpov\u011bd\u011bl: \u201eKomunismus zv\u00edt\u011bz\u00ed!\u201c a kniha \u201eNejprve jako trag\u00e9die, pot\u00e9 jako fra\u0161ka\u201c, dokl\u00e1d\u00e1, \u017ee to v\u016fbec nemyslel jako vtip. (3)<br \/>\nSlovinsk\u00fd filosof prav\u00ed, \u017ee m\u00e1-li b\u00fdt filosofick\u00e1 psychoanal\u00fdza pravdivou teori\u00ed \u010dlov\u011bka a formov\u00e1n\u00ed lidsk\u00e9 osobnosti, mus\u00ed organicky vyr\u016fstat a dlu\u017eno ji vystav\u011bt ze zn\u00e1m\u00e9 Marxovy my\u0161lenky, \u017ee o \u010dlov\u011bku nem\u016f\u017eeme soudit podle toho, co si o sob\u011b mysl\u00ed a co osob\u011b \u0159\u00edk\u00e1 (a samoz\u0159ejm\u011b ani podle toho, co si o n\u011bm mysl\u00ed a co on\u011bm \u0159\u00edkaj\u00ed jin\u00ed lid\u00e9), ale dle toho, co ve skute\u010dnosti je. \u010cili jak\u00e9 je jeho spole\u010densk\u00e9 byt\u00ed, jakou aktivn\u00ed \u010dinnou roli zauj\u00edm\u00e1 ve struktu\u0159e ekonomick\u00e9 z\u00e1kladny dan\u00e9 spole\u010densk\u00e9 formace, v \u201et\u011blesn\u00e9m ustrojen\u00ed\u201c materi\u00e1ln\u011b p\u0159edm\u011btn\u00fdch spole\u010densk\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f neboli takov\u00fdch vztah\u016f, v nich\u017e lid\u00e9 produkuj\u00ed, vyr\u00e1b\u011bj\u00ed pr\u00e1v\u011b onu soci\u00e1ln\u011b ekonomickou z\u00e1kladnu ur\u010dit\u00e9 konkr\u00e9tn\u011b historick\u00e9 formace.<br \/>\nZ toho ov\u0161em ihned plyne, \u017ee ani \u017di\u017ekovi nem\u016f\u017eeme na slovo v\u011b\u0159it, prohla\u0161uje-li se za \u201edialektick\u00e9ho materialistu\u201c, a tud\u00ed\u017e se pokusme aplikovat tuto marxistickou metodologickou pou\u010dku i na \u017di\u017ek\u016fv filosofick\u00fd syst\u00e9m. Prozkoumat, jak se to m\u00e1 re\u00e1ln\u011b se \u017di\u017ekov\u00fdm \u201erevolu\u010dn\u00edm\u201c \u010dili dialekticko-historick\u00fdm materialismem, jeho\u017e \u00fast\u0159edn\u00edm motivem je \u201ekomunismus jako\u017eto z\u00e1hada d\u011bjin\u201c. A to na z\u00e1klad\u011b pochopen\u00ed my\u0161lenkov\u00fdch logick\u00fdch souvislost\u00ed mezi momenty, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed z\u00e1kladn\u00ed obrysy kategori\u00e1ln\u00ed soustavy \u017di\u017ekova filosofick\u00e9ho my\u0161len\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e se budeme op\u00edrat \u2013 a z ni\u010deho jin\u00e9ho ostatn\u011b tak\u00e9 vych\u00e1zet ani nem\u016f\u017eeme \u2013 o teoretick\u00e1 a metodologick\u00e1 v\u00fdchodiska, je\u017e zahrnuj\u00ed coby \u201euv\u011bdom\u011blou formu vnit\u0159n\u00edho pohybu sv\u00e9ho obsahu\u201c. (4)<br \/>\nNap\u0159\u00edklad pracovn\u00ed teorii hodnoty, um\u011bn\u00ed rozli\u0161ovat mezi v\u00fdrobn\u011b technickou a soci\u00e1ln\u011b ekonomickou d\u011blbou pr\u00e1ce, a tedy i mezi profesn\u011b zam\u011bstnaneckou a t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed strukturac\u00ed spole\u010dnosti, dialekticko-materialistickou teorii spole\u010denskoekonomick\u00e9 formace a z\u00e1konitost\u00ed historick\u00e9ho v\u00fdvoje lidsk\u00e9 spole\u010dnosti neboli p\u0159irozen\u011b historick\u00e9ho procesu st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed spole\u010denskoekonomick\u00fdch formac\u00ed na jevi\u0161ti lidsk\u00fdch d\u011bjin, dialektiku revolu\u010dn\u011b kritick\u00e9 praxe coby praxe smyslov\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e9, kter\u00e1 se rozhodn\u011b neuzav\u00edr\u00e1 do sf\u00e9ry individu\u00e1ln\u00edho a spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed a sebev\u011bdom\u00ed a jako sv\u016fj kl\u00ed\u010dov\u00fd prvek obsahuje koncepci revolu\u010dn\u00ed spole\u010densk\u00e9 \u00falohy proletari\u00e1tu atp.<br \/>\nB\u011bhem sv\u00e9 pra\u017esk\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky \u2013 konala se v angli\u010dtin\u011b \u2013 v listopadu 2007 prohl\u00e1sil \u017di\u017eek mimo jin\u00e9, \u017ee o stalinismu ji\u017e toho napsal tolik, \u017ee se m\u016f\u017ee zd\u00e1t a n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 tak\u00e9 tvrd\u00ed, \u017ee se s\u00e1m stal stalinistou, co\u017e pr\u00fd nen\u00ed ov\u0161em samoz\u0159ejm\u011b pravda, nebo\u0165 stalinismus rozhodn\u011b odm\u00edt\u00e1. D\u00e1le se poslucha\u010di od filosofa p\u0159i jeho prvn\u00edm ve\u0159ejn\u00e9m vystoupen\u00ed v \u010cR dozv\u011bd\u011bli, \u017ee kategoricky a z\u00e1sadn\u011b nesouhlas\u00ed se starou zn\u00e1mou teori\u00ed, podle n\u00ed\u017e stalinsk\u00fd re\u017eim (stalinsk\u00fd model socialismu) vytvo\u0159il jakousi \u201enovou t\u0159\u00eddu\u201c. Co pr\u00fd je to za \u201enovou t\u0159\u00eddu\u201c, kdy\u017e v l\u00e9tech 1936-37 bylo v Sov\u011btsk\u00e9m svazu nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edm m\u00edstem pro \u010dlov\u011bka a nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edm zam\u011bstn\u00e1n\u00edm n\u00e1le\u017eet k mocensk\u00e9 \u0161pi\u010dce sov\u011btsk\u00e9 nomenklatury \u2013 v t\u00e9to dob\u011b bylo zlikvidov\u00e1no v d\u016fsledku \u010distek 75 % \u010dlen\u016f \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru a 80 % nejvy\u0161\u0161\u00edch arm\u00e1dn\u00edch velitel\u016f. P\u0159esn\u00e9 zn\u011bn\u00ed tvrzen\u00ed v anglick\u00e9m jazyce je n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: \u201eI totally oppose this old visis of stalinism as a new class.\u201c A d\u00e1le: \u201eWhat kind of new class when in years 1936-37 the most dangerous place to be in Soviet Union was top nomenclatura?\u201c (5) O t\u00e9to \u017di\u017ekov\u011b p\u0159edn\u00e1\u0161ce se mohli dozv\u011bd\u011bt i \u010dten\u00e1\u0159i internetov\u00fdch Britsk\u00fdch list\u016f z \u010dl\u00e1nku Thomase Frankeho, jen\u017e n\u00e1le\u017e\u00ed, neklame-li mne pam\u011b\u0165, k \u010deln\u00fdm teoretik\u016fm \u010desk\u00e9ho anarchistick\u00e9ho hnut\u00ed. (6)<br \/>\nZm\u00edn\u011bn\u00e1 my\u0161lenka, je\u017e Slavoji \u017di\u017ekovi zajist\u00e9 p\u0159ipadala jako studnice a vrchol v\u0161\u00ed filosofick\u00e9 moudrosti, je p\u0159edev\u0161\u00edm naprost\u00fd nesmysl, v\u017edy\u0165 z toho, \u017ee n\u011bjak\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed vrstva \u010di spole\u010densk\u00e1 skupina zauj\u00edm\u00e1 ve vlastnick\u00e9 struktu\u0159e n\u011bjak\u00e9 spole\u010densk\u00e9 formace nad\u0159azen\u00e9 a privilegovan\u00e9 postaven\u00ed, \u017ee v n\u00ed vykon\u00e1v\u00e1 roli \u201ep\u00e1na\u201c, v\u016fbec neplyne, \u017ee by jej\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci m\u011bli u\u017e z pouh\u00e9ho titulu p\u0159\u00edslu\u0161nosti k mocensk\u00e9 elit\u011b automaticky zaji\u0161t\u011bn n\u00e1rok na \u201esoci\u00e1ln\u00ed pohodl\u00ed\u201c. Vzpome\u0148me jenom na osud V\u00e1clava Budovce z Budova, Kry\u0161tofa Haranta z Pol\u017eic a Bezdru\u017eic i dal\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch \u0161lechtic\u016f, kte\u0159\u00ed st\u00e1li v \u010dele povst\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch protestantsk\u00fdch stav\u016f v l\u00e9tech 1619-20 a skon\u010dili pak na starom\u011bstsk\u00e9m popravi\u0161ti, kdy\u017e jim ani urozen\u00fd p\u016fvod nepomohl k z\u00e1chran\u011b hol\u00e9ho \u017eivota. T\u011b\u017eko by se v\u0161ak n\u011bkdo odv\u00e1\u017eil prohl\u00e1sit, \u017ee t\u00edm p\u0159estala v \u010desk\u00fdch zem\u00edch existovat feud\u00e1ln\u00ed t\u0159\u00edda, \u010desk\u00e1 \u0161lechta, nebo \u017ee se t\u00edm n\u011bjak ot\u0159\u00e1sly soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 z\u00e1klady feud\u00e1ln\u00edho syst\u00e9mu; o v\u00fdvojov\u00e9 etap\u011b \u010desk\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch d\u011bjin, je\u017e nastala po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e a po skon\u010den\u00ed t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky, se naopak hovo\u0159\u00ed jako o obdob\u00ed druh\u00e9ho nevolnictv\u00ed. A b\u011bhem anglick\u00e9 a francouzsk\u00e9 bur\u017eoazn\u00ed revoluce se dokonce uk\u00e1zalo, \u017ee \u201every dangerous place\u201c se tak\u00e9 m\u016f\u017ee st\u00e1t kr\u00e1lovsk\u00fd tr\u016fn, nebo\u0165 korunovan\u00ed potent\u00e1ti t\u011bchto zem\u00ed r\u00e1\u010dili p\u0159ij\u00edt v d\u016fsledku bou\u0159liv\u00fdch revolu\u010dn\u00edch politick\u00fdch zm\u011bn o hlavu \u2013 Anglie v\u0161ak st\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 monarchi\u00ed, by\u0165 konstitu\u010dn\u00ed, a ve Francii do\u0161lo po bur\u017eoazn\u011b demokratick\u00e9 revoluci, je\u017e svrhla kr\u00e1lovstv\u00ed a nastolila republik\u00e1nsk\u00e9 z\u0159\u00edzen\u00ed, n\u011bkolikr\u00e1t k obnoven\u00ed monarchie, p\u0159i\u010dem\u017e by se snad nikdo nedov\u00e1\u017eil zpochyb\u0148ovat re\u00e1lnou existenci kr\u00e1lovstv\u00ed jako ur\u010dit\u00e9 formy vl\u00e1dnut\u00ed a politick\u00e9 instituce. \u0158ada p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f \u010desk\u00e9 polistopadov\u00e9 p\u0159\u00edjmov\u00e9 a majetkov\u00e9 oligarchie tak\u00e9 zajist\u00e9 nepo\u010d\u00edtala s t\u00edm, \u017ee jejich spole\u010densk\u00fd vzestup skon\u010d\u00ed t\u00edm, \u017ee se v d\u016fsledku konkuren\u010dn\u00edho boje mezi rozli\u010dn\u00fdmi skupinami podnikatelsk\u00fdch zbohatl\u00edk\u016f jejich t\u011blesn\u00e9 schr\u00e1ny, zaletov\u00e1ny v sudech, nedobrovoln\u011b ocitnou na dn\u011b Orlick\u00e9 p\u0159ehrady. Ani tato okolnost v\u0161ak samoz\u0159ejm\u011b nezabr\u00e1nila rozkv\u011btu \u010desk\u00e9 polistopadov\u00e9 mafi\u00e1nsk\u00e9 lumpenbur\u017eoazie, sp\u00ed\u0161e jej naopak d\u00e1le podpo\u0159ila.<br \/>\nDaleko kouzeln\u011bj\u0161\u00ed ov\u0161em je, \u017ee kdy\u017e \u017di\u017eek pop\u00edr\u00e1, \u017ee by ve druh\u00e9 polovin\u011b 30. let vznikla v Sov\u011btsk\u00e9m svazu z pracovn\u00edk\u016f \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu n\u011bjak\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed spole\u010densk\u00e1 t\u0159\u00edda, dosp\u00edv\u00e1 t\u00edm vlastn\u011b k my\u0161lenkov\u00e9mu j\u00e1dru ortodoxn\u00edho stalinismu. Co\u017e je o to groteskn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee \u017di\u017eek nikdy nepat\u0159il k re\u00e1ln\u011b socialistick\u00e9 nomenklaturn\u00ed vlastnick\u00e9 a mocensk\u00e9 elit\u011b, n\u00fdbr\u017e se v\u017edy u\u017e od studentsk\u00fdch let politicky anga\u017eoval v opozi\u010dn\u00edm disidentsk\u00e9m hnut\u00ed. A p\u0159esto nen\u00ed schopen oponovat aktivn\u00edm nositel\u016fm ortodoxn\u00ed stalinistick\u00e9 ideologie, kdy\u017e prohla\u0161uj\u00ed, \u017ee p\u0159edlistopadov\u00fd typ socialismu nemohl z \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu zformovat n\u011bjakou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed t\u0159\u00eddu, jeliko\u017e by to musela b\u00fdt t\u0159\u00edda vyko\u0159is\u0165ovatelsk\u00e1. Nedovede jim nam\u00edtnout, \u017ee samoz\u0159ejm\u011b ne\u0161lo o vyko\u0159is\u0165ovatelskou t\u0159\u00eddu, ale o t\u0159\u00eddu, je\u017e naopak sehr\u00e1la v d\u011bjin\u00e1ch relativn\u011b pokrokovou spole\u010denskou \u00falohu, \u017ee byla t\u0159\u00eddou revolu\u010dn\u00ed a v ur\u010dit\u00e9m obdob\u00ed dokonce p\u0159edvojem pokrokov\u00fdch a revolu\u010dn\u00edch sil epochy soupe\u0159en\u00ed re\u00e1ln\u00e9ho socialismu s re\u00e1ln\u00fdm kapitalismem. \u017de ale pokrokovou a revolu\u010dn\u00ed t\u0159\u00eddou b\u00fdt p\u0159estala, nebo\u0165 \u0161lo o t\u0159\u00eddu se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vlastnickou subjektivitou vlastnicky velice nesuver\u00e9nn\u00edch spr\u00e1vc\u016f spole\u010densk\u00e9ho bohatstv\u00ed, jejich\u017e soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e1 praktick\u00e1 aktivita neust\u00e1le kol\u00edsala mezi lok\u00e1ln\u00ed a celospole\u010denskou vlastnickou funkc\u00ed, mezi lok\u00e1ln\u00edm a spole\u010densk\u00fdm vlastnick\u00fdm z\u00e1jmem, a proto se nakonec stala p\u0159ek\u00e1\u017ekou rozvoje v\u00fdrobn\u00edch sil, co\u017e se projevilo zvl\u00e1\u0161t\u011b na p\u0159elomu sedmdes\u00e1t\u00fdch osmdes\u00e1t\u00fdch let. Stala se z\u00e1kladn\u00ed, objektivn\u00ed, vnit\u0159n\u00ed syst\u00e9movou vadou stalinsk\u00e9ho modelu socialismu, je\u017e nakonec zp\u016fsobila rozpad a zhroucen\u00ed jeho vlastnick\u00e9 a mocensk\u00e9 struktury. Co\u017e je my\u0161lenka tak jednoduch\u00e1 a pr\u016fzra\u010dn\u00e1, \u017ee by j\u00ed mohlo porozum\u011bt i t\u0159\u00edlet\u00e9 d\u011bcko, pokud by m\u011blo jak\u00e9si pon\u011bt\u00ed o marxismu. A je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee ji nech\u00e1pe \u201ematerialistick\u00fd dialektik\u201c \u017di\u017eek.<br \/>\nI t\u0159\u00edlet\u00e9 d\u011bcko m\u016f\u017ee pochopit prostinkou my\u0161lenku, \u017ee jeliko\u017e se zveli\u010dov\u00e1n\u00ed lok\u00e1ln\u011b omezen\u00e9 vlastnick\u00e9 subjektivity t\u0159\u00eddy \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu \u2013 neboli skute\u010dnost, \u017ee vlastnick\u00e1 role a funkce pracovn\u00edk\u016f \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu se nikdy nestala d\u00edl\u010d\u00ed a pod\u0159\u00edzenou sou\u010d\u00e1st\u00ed vlastnick\u00e9 subjektivity d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy, a tud\u00ed\u017e si sov\u011btsk\u00fd druh socialismu nedok\u00e1zal vytvo\u0159it adekv\u00e1tn\u00ed vlastnickou strukturu \u2013 v ur\u010dit\u00e9 f\u00e1zi spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje stalo p\u0159ek\u00e1\u017ekou dal\u0161\u00edho rozvoje v\u00fdrobn\u00edch sil, je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b ji\u017e tato t\u0159\u00edda t\u0159\u00eddou reak\u010dn\u00ed a jej\u00ed soci\u00e1ln\u011b mytologick\u00e1 ideologie je objektivn\u011b spojencem bur\u017eoazie v boji proti revolu\u010dn\u011b demokratick\u00e9mu hnut\u00ed. Stoupenci ortodoxn\u011b stalinistick\u00e9 \u010di stalinsko-neostalinsk\u00e9 ideologie v\u0161ak nemohou p\u0159ipustit, \u017ee p\u0159\u00ed\u010dina zhroucen\u00ed vlastnick\u00e9 a mocensk\u00e9 struktury p\u0159edlistopadov\u00e9ho modelu socialismu tkv\u011bla v nich, ve t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00edm byt\u00ed t\u0159\u00eddy, k n\u00ed\u017e n\u00e1le\u017eeli. Lidov\u00e9 \u00faslov\u00ed nikoli n\u00e1hodou prav\u00ed, \u017ee \u201es\u00e1m sob\u011b je\u017eek kade\u0159av!\u201c. A neust\u00e1le opakuj\u00ed iracion\u00e1ln\u00ed argumenty z arzen\u00e1lu soci\u00e1ln\u011b mytologick\u00e9 ideologie vl\u00e1dnouc\u00ed nomenklatury stalinsk\u00e9ho typu socialistick\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed, podle nich\u017e lze marxistick\u00e1 teoretick\u00e1 a metodologick\u00e1 v\u00fdchodiska ke zkoum\u00e1n\u00ed soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 podstaty subjekt\u016f t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed diferenciace uplatnit v\u0161ude, jenom ne v syst\u00e9mu re\u00e1ln\u00e9ho p\u0159edlistopadov\u00e9ho socialismu, a z\u00e1rove\u0148 samoz\u0159ejm\u011b ani neopomenou p\u0159ipisovat stoupenc\u016fm nestalinsk\u00e9ho pojet\u00ed marxismu, kte\u0159\u00ed dok\u00e1zali vymodelovat vlastnickou strukturu socialismu, v n\u00ed\u017e bude vlastnick\u00e1 funkce pracovn\u00edk\u016f \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu d\u00edl\u010d\u00ed a pod\u0159\u00edzenou sou\u010d\u00e1st\u00ed vlastnick\u00e9 subjektivity socialistick\u00e9 d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy, n\u00e1zory, je\u017e nikdy nezast\u00e1vali a kter\u00e9 naopak v\u017edycky odm\u00edtali.<br \/>\nThomas Franke vysv\u011btluje tento zvl\u00e1\u0161tn\u00ed paradox \u017di\u017ekova metodologick\u00e9ho p\u0159\u00edstupu k re\u00e1ln\u011b existuj\u00edc\u00edmu p\u0159edlistopadov\u00e9mu socialismu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem: \u201e\u017di\u017eek je p\u0159edev\u0161\u00edm teoretik a kritik ideologie a z toho plyne i omezenost jeho anal\u00fdzy. To je vid\u011bt nap\u0159. na tom, jak interpretuje zhroucen\u00ed Sov\u011btsk\u00e9ho svazu: pr\u00fd za Jelcina se zhroutil dosud pevn\u00fd \u0159\u00e1d nepsan\u00fdch pravidel, zat\u00edmco dne\u0161n\u00ed stabilita pod Putinem nastala v d\u016fsledku stabilizace ideologie. N\u011bjak tu chyb\u00ed ot\u00e1zka pro\u010d tomu tak je \u2013 v\u017edy\u0165 zm\u011bna ideologick\u00e9ho paradigmatu nastala evidentn\u011b kv\u016fli zm\u011bn\u011b paradigmatu ekonomick\u00e9ho, ale tam \u017di\u017eek u\u017e nejde, nebo l\u00e9pe \u0159e\u010deno nem\u00e1 na tento krok analytick\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed. \u2026 \u017di\u017eek je erudovan\u00fd a svou kritiku pod\u00e1v\u00e1 svi\u017en\u011b \u2013 psychoanal\u00fdza mu umo\u017e\u0148uje zasahovat sv\u00e9 poslucha\u010de osobn\u011b a neobvykl\u00fdm zp\u016fsobem \u2013 bez okolk\u016f mluv\u00ed o sexualit\u011b, prokl\u00e1d\u00e1 sv\u016fj projev t\u0159eba i obsc\u00e9nn\u00edmi vtipy, rozeb\u00edr\u00e1 sc\u00e9ny z film\u016f atd. V\u0161echno to \u017di\u017ekovi p\u0159ineslo postaven\u00ed celebrity a v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b na jeho vystoupen\u00ed chod\u00ed i tis\u00edce lid\u00ed. Ur\u010dit\u00e1 nestrukturovanost \u010di minim\u00e1ln\u011b zdrcuj\u00edc\u00ed nep\u0159ehlednost argumentace mu je p\u0159itom \u00fa\u010dinn\u00fdm n\u00e1strojem k utv\u00e1\u0159en\u00ed postavy popov\u00e9ho filosofa \u2013 v\u017edy\u0165 poslucha\u010d se tak nemus\u00ed zaob\u00edrat celou jeho argumentac\u00ed, ale m\u016f\u017ee si vyb\u00edrat ty kousky, kter\u00e9 se mu zamlouvaj\u00ed. Zjevn\u011b ho i proto z\u00e1padn\u00ed m\u00e9dia, v\u010detn\u011b nap\u0159. New York Times \u010di Frankfurter Allgemeine, pova\u017euj\u00ed za natolik ne\u0161kodn\u00e9ho, \u017ee se v nich pom\u011brn\u011b pravideln\u011b objevuj\u00ed jeho \u010dl\u00e1nky\u201c. (7)<br \/>\n\u017di\u017eek opravdu nem\u00e1 \u201eanalytick\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed\u201c ke zkoum\u00e1n\u00ed \u201esoci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9ho paradigmatu\u201c sov\u011btsk\u00e9ho typu socialistick\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed, tak\u017ee dosp\u011bl k pop\u00edr\u00e1n\u00ed existence vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu stalinsk\u00e9ho modelu socialismu jako sv\u00e9mu \u201efundament\u00e1ln\u00edmu teoretick\u00e9mu tv\u016fr\u010d\u00edmu objevu\u201c uplatn\u011bn\u00edm pojmov\u011b kategori\u00e1ln\u00edch pozn\u00e1vac\u00edch n\u00e1stroj\u016f lacanovsk\u00e9 psychoanalytick\u00e9 filosofie, kter\u00e9 nejsou schopny proniknout do vlastnick\u00e9 struktury prvn\u00edho historick\u00e9ho pokusu o socialismus, pochopit, \u017ee beznad\u011bjn\u00e9 kol\u00eds\u00e1n\u00ed vlastnick\u00e9 subjektivity t\u0159\u00eddy \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu mezi celospole\u010denskou a lok\u00e1ln\u00ed vlastnickou funkc\u00ed, celospole\u010densk\u00fdm a lok\u00e1ln\u011b omezen\u00fdm vlastnick\u00fdm z\u00e1jmem, nezra\u010dilo vyko\u0159is\u0165ovatelskou t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed subjektivitu, a to ani v p\u0159\u00edpad\u011b, kdy v syst\u00e9mu centr\u00e1ln\u00edho pl\u00e1novit\u00e9ho \u0159\u00edzen\u00ed ekonomiky zab\u00edralo centrum podnikov\u00fdm pracovn\u00edm kolektiv\u016fm ve\u0161ker\u00fd nadv\u00fdrobek (a n\u011bkdy i nutn\u00fd produkt), a pak jej ve velmi slo\u017eit\u00e9 h\u0159e politick\u00e9ho, st\u00e1tn\u011b administrativn\u00edho a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu op\u011bt rozd\u011blovalo a p\u0159erozd\u011blovalo.<br \/>\nKategori\u00e1ln\u00ed optika \u017di\u017ekovy filosofie pak u\u017e v\u016fbec nem\u016f\u017ee porozum\u011bt tomu, \u017ee \u201evl\u00e1dnouc\u00ed \u0159\u00edd\u00edc\u00ed nomenklaturu\u201c bylo mo\u017en\u00e9 sjednocovat do racion\u00e1ln\u011b funguj\u00edc\u00edho celku jedin\u011b zveli\u010dov\u00e1n\u00edm lok\u00e1lnosti, lok\u00e1ln\u011b omezen\u00e9 p\u016fsobnosti vlastnick\u00e9 a mocensk\u00e9 subjektivity nejvy\u0161\u0161\u00edho politick\u00e9ho p\u0159edstavitele komunistick\u00e9 strany a socialistick\u00e9ho st\u00e1tu a pr\u00e1v\u011b d\u00edky t\u011bmto totalitn\u00edm dikt\u00e1torsk\u00fdm a barbarsk\u00fdm metod\u00e1m politick\u00e9ho \u0159\u00edzen\u00ed mohla vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00edda \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu \u2013 kter\u00e1 ve Stalinovi zformovala sv\u00e9ho \u201ev\u016fdce\u201c, jen\u017e si vskutku \u201enemohl demokracii dovolit\u201c, \u0161pi\u010dku mocensk\u00e9 pyramidy sov\u011btsk\u00e9ho druhu socialismu, ve Stalinovi, kter\u00fd zase sou\u010dasn\u011b, ani\u017e si to mo\u017en\u00e1 uv\u011bdomoval, vytv\u00e1\u0159el svoj\u00ed politickou strategi\u00ed \u201ev\u00fdstavby socialismu v jedn\u00e9 zemi\u201c \u201evl\u00e1dnouc\u00ed nomenklaturu\u201c s pro ni typickou ne\u00fapln\u011b a nedokonale spole\u010denskou vlastnickou a mocenskou subjektivitou \u2013 b\u00fdt ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch a \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch l\u00e9tech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed pokrokovou a revolu\u010dn\u00ed spole\u010denskou t\u0159\u00eddou a v t\u00e9to v\u00fdvojov\u00e9 etap\u011b epochy soupe\u0159en\u00ed protikladn\u00fdch soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch syst\u00e9m\u016f, re\u00e1ln\u00e9ho socialismu a re\u00e1ln\u00e9ho kapitalismu, t\u00e9\u017e p\u0159edvojem pokrokov\u00fdch revolu\u010dn\u00edch sil epochy, a d\u00edky tomu tak\u00e9 uskute\u010dnil Sov\u011btsk\u00fd svaz industrializaci zem\u011b, zv\u00edt\u011bzil ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a stal se pr\u016fmyslovou, vojenskou a politickou velmoc\u00ed.<br \/>\nKategori\u00e1ln\u00ed v\u00fdbava lacanovsko-\u017ei\u017ekovsk\u00e9 filosofie se celkem virtu\u00f3zn\u011b pohybuje v oblasti ideologick\u00e9 nadstavby spole\u010dnosti, kdy\u017e se v\u0161ak pokou\u0161\u00ed proniknout do soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 vrstvy spole\u010densk\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed ekonomickou z\u00e1kladnu dan\u00e9 spole\u010densk\u00e9 formace, ost\u0159\u00ed jej\u00edho analyticko-kritick\u00e9ho \u201eskalpelu\u201c se ihned otupuje. Nedok\u00e1\u017ee pojmov\u011b teoreticky uchopit vlastnick\u00e9 z\u00e1jmy a zmodelovat celkovou soci\u00e1ln\u011b ekonomickou praktickou aktivitu subjekt\u016f t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed spole\u010densk\u00e9 diferenciace, kter\u00e1 se pak velmi zprost\u0159edkovan\u011b zrcadl\u00ed v ur\u010dit\u00fdch ideologick\u00fdch sch\u00e9matech a stereotypech. Projevuje se to nap\u0159\u00edklad v pas\u00e1\u017e\u00edch \u017di\u017ekovy monografie o stalinismu a fa\u0161ismu coby dvou z\u00e1kladn\u00edch form\u00e1ch totalitn\u00ed ideologie a politiky ve dvac\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed, kdy se slovinsk\u00fd filosof sna\u017e\u00ed n\u00e1zorn\u011b manifestovat zr\u016fdnost a zvr\u00e1cenost stalinistick\u00e9 ideologie. Kniha v emocion\u00e1ln\u011b podbarven\u00fdch t\u00f3nech l\u00ed\u010d\u00ed dramatickou sc\u00e9nu posledn\u00edho Bucharinova vystoupen\u00ed na zased\u00e1n\u00ed \u00fast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru bol\u0161evick\u00e9 strany, kdy se nejvy\u0161\u0161\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 bol\u0161evick\u00e9 strany sna\u017eili s bezosty\u0161n\u00fdm cynismem donutit Bucharina k tomu, aby se vzdal posledn\u00ed \u0161petky lidsk\u00e9 d\u016fstojnosti, posledn\u00edho zbytku identity a integrity osobnosti a p\u0159iznal se ke zlo\u010din\u016fm, kter\u00e9 nesp\u00e1chal. V tomto bod\u011b navazovala stalinistick\u00e1 re\u017eimn\u00ed praxe organizov\u00e1n\u00ed inscenovan\u00fdch politick\u00fdch proces\u016f na bohulibou praxi inkvizi\u010dn\u00edch proces\u016f s kac\u00ed\u0159i a \u010darod\u011bjnicemi, je\u017e \u201epro v\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vu bo\u017e\u00ed\u201c s takov\u00fdm \u00fasp\u011bchem po\u0159\u00e1dala katolick\u00e1 c\u00edrkev. \u017di\u017eek z\u00e1rove\u0148 plasticky nasti\u0148uje mocensk\u00fd troj\u00faheln\u00edk: \u201ev\u016fdce\u201c \u2013 \u201enomenklaturn\u00ed \u0159\u00edd\u00edc\u00ed apar\u00e1t\u201c \u2013 \u201elid\u201c, jeho\u017e vz\u00e1jemn\u00e9 rozpory m\u011bly antagonistickou povahu, i kdy\u017e p\u0159\u00edkazov\u011b administrativn\u00ed a st\u00e1tn\u011b byrokratick\u00e9 p\u0159ivlast\u0148ov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 bylo soci\u00e1ln\u011b ekonomickou z\u00e1kladnou sov\u011btsk\u00e9ho typu socialismu, p\u0159edstavovalo formu socialistick\u00e9ho zespole\u010den\u0161t\u011bn\u00ed, by\u0165 \u0161lo pochopiteln\u011b o velice ne\u00faplnou a nedokonalou formu socialistick\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho vlastnictv\u00ed; rozli\u010dn\u00e9 \u201ekoalice\u201c a \u201eprotikoalice\u201c r\u016fzn\u00fdch prvk\u016f onoho mocensk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku (podle \u017di\u017eka se v letech 1933-35 \u201ev\u016fdce\u201c nejd\u0159\u00edve spojil s \u201enomenklaturou\u201c proti \u201elidu\u201c a pozd\u011bji pak v letech 1936-37 s \u201elidem\u201c proti \u201enomenklatu\u0159e\u201c), je\u017e zplodily p\u0159edev\u0161\u00edm v l\u00e9tech 1936-37 vlnu demonstrativn\u00edch politick\u00fdch proces\u016f a zp\u016fsobily tis\u00edce justi\u010dn\u00edch vra\u017ed, kdy, jak \u017di\u017eek p\u00ed\u0161e, z 82 oblastn\u00edch tajemn\u00edk\u016f strany bylo zast\u0159eleno 79, zra\u010dily pouze a pr\u00e1v\u011b beznad\u011bjn\u00e9 kol\u00eds\u00e1n\u00ed vlastnick\u00e9 subjektivity t\u0159\u00eddy \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu (vyj\u00e1d\u0159eno \u017di\u017ekovou terminologi\u00ed \u2013 \u201evl\u00e1dnouc\u00ed nomenklatury\u201c) mezi potenci\u00e1ln\u011b spole\u010denskou a potenci\u00e1ln\u011b nespole\u010denskou str\u00e1nkou jej\u00ed vlastnick\u00e9 role coby t\u0159\u00eddy vlastnicky velmi nesuver\u00e9nn\u00edch spr\u00e1vc\u016f spole\u010densk\u00e9ho nadv\u00fdrobku. (8)<br \/>\nMus\u00edme v\u0161ak op\u011bt p\u0159ipomenout, \u017ee to bylo pr\u00e1v\u011b ono neust\u00e1l\u00e9 man\u00e9vrov\u00e1n\u00ed a beznad\u011bjn\u00e9 kol\u00eds\u00e1n\u00ed mezi celospole\u010denskou a lok\u00e1ln\u00ed funkc\u00ed vlastnick\u00e9 subjektivity t\u0159\u00eddy \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu, je\u017e bylo z\u00e1kladn\u00ed, objektivn\u00ed, vnit\u0159n\u00ed syst\u00e9movou vadou stalinsk\u00e9ho modelu socialismu, kter\u00e1 zp\u016fsobila, \u017ee na p\u0159elomu osmdes\u00e1t\u00fdch a devades\u00e1t\u00fdch let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed se rozpadla a zhroutila vlastnick\u00e1 a mocensk\u00e1 struktura p\u0159edlistopadov\u00e9ho socialismu. Komunistickou stranu v roli monopoln\u00edho subjektu politick\u00e9ho syst\u00e9mu re\u00e1ln\u011b socialistick\u00e9 spole\u010dnosti dovedla k \u201esebevra\u017ed\u011b\u201c pr\u00e1v\u011b ona \u201evl\u00e1dnouc\u00ed nomenklatura\u201c, kterou ve dvac\u00e1t\u00fdch a t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech metodou permanentn\u00edch politick\u00fdch \u010distek a divadeln\u00edch monstrproces\u016f vyp\u011bstoval a vypiplal Stalin. Komunistick\u00e1 strana \u201enesp\u00e1chala sebevra\u017edu\u201c na podzim roku 1937, jak prav\u00ed \u017di\u017eek, kdy politick\u00e9 \u010distky a demonstrativn\u00ed procesy slou\u017eily naopak k restrukturalizaci a definitivn\u00edmu zformov\u00e1n\u00ed \u201evl\u00e1dnouc\u00ed nomenklatury\u201c \u2013 \u017di\u017eek s\u00e1m ostatn\u011b uv\u00e1d\u00ed, \u017ee v roce 1938 prob\u011bhla dal\u0161\u00ed \u010distka, je\u017e smetla Je\u017eova, organiz\u00e1tora p\u0159ede\u0161l\u00fdch politick\u00fdch \u010distek a divadeln\u00edch soudn\u00edch proces\u016f (9) \u2013, n\u00fdbr\u017e pr\u00e1v\u011b a\u017e na p\u0159elomu osmdes\u00e1t\u00fdch a devades\u00e1t\u00fdch let, kdy se u\u017e komunistick\u00e1 strana chovala \u0159adu desetilet\u00ed \u201edemokraticky\u201c, kdy se vzdala metody neust\u00e1l\u00fdch politick\u00fdch \u010distek a zinscenovan\u00fdch divadeln\u00edch soudn\u00edch politick\u00fdch proces\u016f. \u017di\u017ekovo (\u010di sp\u00ed\u0161e lacanovsko-\u017ei\u017ekovsk\u00e9) pojmov\u011b kategori\u00e1ln\u00ed \u201eanalytick\u00e9 n\u00e1\u010din\u00ed\u201c m\u016f\u017ee jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b kroutit hlavou nad skute\u010dnost\u00ed, \u017ee Stalin nakonec sv\u016fj mocensk\u00fd z\u00e1pas s \u201enomenklaturn\u00edm apar\u00e1tem\u201c prohr\u00e1l, a to je\u0161t\u011b za sv\u00e9ho \u017eivota, v roce 1952 na devaten\u00e1ct\u00e9m sjezdu KSSS, posledn\u00edm sjezdu, jeho\u017e se z\u00fa\u010dastnil, kdy se \u201estar\u00e1 stalinsk\u00e1 garda\u201c za rezignovan\u00e9ho p\u0159ihl\u00ed\u017een\u00ed \u201elidu\u201c vzbou\u0159ila proti sv\u00e9mu \u201ev\u016fdci a u\u010diteli\u201c, jen\u017e byl najednou zcela bezmocn\u00fd a musel si ono pon\u00ed\u017een\u00ed nechat l\u00edbit. (10)<br \/>\nZ \u010deho\u017e mimo jin\u00e9 plyne, \u017ee k on\u00e9 \u201ezrad\u011b zrad\u201c, po n\u00ed\u017e \u201emezin\u00e1rodn\u00ed komunistick\u00e9 hnut\u00ed ovl\u00e1dl revizionismus\u201c, jak neust\u00e1le tvrd\u00ed aktivn\u00ed nositel\u00e9 ortodoxn\u011b stalinistick\u00e9 \u010di stalinsko-neostalinsk\u00e9 ideologie v KS\u010cM, nedo\u0161lo a\u017e na dvac\u00e1t\u00e9m sjezdu KSSS, kdy se v sov\u011btsk\u00e9 komunistick\u00e9 stran\u011b chopil moci Chru\u0161\u010dov. Ten sv\u00fdm projevem o Stalinov\u011b \u201ekultu osobnosti\u201c tuto vzpouru \u201evl\u00e1dnouc\u00ed nomenklatury\u201c proti jej\u00edmu \u201ev\u016fdci a u\u010diteli\u201c, kter\u00fd ji\u017e v on\u00e9 dob\u011b dlel t\u0159i roky na v\u011b\u010dnosti, pouze dot\u00e1hl do konce, na\u010de\u017e se po\u010daly obnovovat \u201eleninsk\u00e9 normy v \u010dinnosti strany a st\u00e1tu\u201c, \u010d\u00edm\u017e se z\u00e1rove\u0148 po\u010dal rozv\u00edjet proces rozkladu, rozpadu a transformace vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu.<br \/>\nTo, \u017ee \u017di\u017ekova a Lacanova filosofick\u00e1 psychoanal\u00fdza vybavuje lidsk\u00e9 pozn\u00e1vac\u00ed my\u0161len\u00ed kategori\u00e1ln\u00ed aparaturou, kter\u00e1 dok\u00e1\u017ee postihnout pouze politickou a ideologickou nadstavbu soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 formace \u2013 \u010dili i stalinsk\u00e9ho modelu socialismu \u2013, lze t\u00e9\u017e dolo\u017eit na \u017di\u017ekov\u011b pokusu o rozbor maoismu a \u010d\u00ednsk\u00e9 kulturn\u00ed revoluce.<br \/>\n\u017di\u017eek p\u00ed\u0161e, \u017ee \u201esvrchovanou ironi\u00ed historie je skute\u010dnost, \u017ee to byl s\u00e1m Mao, kdo vytvo\u0159il ideologick\u00e9 podm\u00ednky pro rychl\u00fd kapitalistick\u00fd rozvoj t\u00edm, \u017ee rozbil strukturu tradi\u010dn\u00ed spole\u010dnosti. Jakou v\u00fdzvu adresoval lidem, zejm\u00e9na mlad\u00fdm, svou Kulturn\u00ed revoluc\u00ed? Ne\u010dekejte, \u017ee v\u00e1m n\u011bkdo jin\u00fd \u0159ekne, co m\u00e1te d\u011blat, vy sami m\u00e1te pr\u00e1vo se vzep\u0159\u00edt! Proto myslete a jednejte sami za sebe, zni\u010dte kulturu, kter\u00e1 se p\u0159e\u017eila, kritizujte a napadejte nejenom ty, kdo jsou star\u0161\u00ed ne\u017e vy, ale tak\u00e9 vl\u00e1du a stranick\u00e9 funkcion\u00e1\u0159e! Sme\u0165te represivn\u00ed st\u00e1tn\u00ed mechanismy a utvo\u0159te komuny! A Maova v\u00fdzva byla vysly\u0161ena \u2013 n\u00e1sledoval v\u00fdbuch bezuzdn\u00e9 v\u00e1\u0161n\u011b, kter\u00e1 se projevovala snahou zbavit legitimity v\u0161echny formy moci, tak\u017ee Mao byl nucen nakonec povolat arm\u00e1du, aby obnovila ur\u010dit\u00fd po\u0159\u00e1dek. Paradoxem tedy je, \u017ee kl\u00ed\u010dov\u00fd st\u0159et Kulturn\u00ed revoluce se neodehr\u00e1val mezi apar\u00e1tem komunistick\u00e9 strany a tradi\u010dn\u00edmi kritizovan\u00fdmi nep\u0159\u00e1teli, ale mezi arm\u00e1dou a komunistickou stranou na jedn\u00e9 stran\u011b, a silami, kter\u00e9 vyvolal k \u017eivotu s\u00e1m Mao, na stran\u011b druh\u00e9. Obdobn\u00e1 dynamika je patrn\u00e1 v dne\u0161n\u00ed \u010c\u00edn\u011b: v\u00fdznamn\u00e9 ideologick\u00e9 tradice jsou znovuo\u017eivov\u00e1ny, aby p\u0159isp\u011bly k potla\u010den\u00ed rozkladn\u00fdch d\u016fsledk\u016f kapitalistick\u00e9 exploze, kterou vyvolala k \u017eivotu samotn\u00e1 strana. Ned\u00e1vnou rozs\u00e1hlou kampa\u0148 v \u010c\u00edn\u011b za znovuo\u017eiven\u00ed marxismu jako \u00fa\u010dinn\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ideologie (do kter\u00e9 byly investov\u00e1ny doslova stovky milion\u016f americk\u00fdch dolar\u016f) je tak\u00e9 t\u0159eba ch\u00e1pat v tomto kontextu. Ti, kdo vid\u00ed v t\u00e9to iniciativ\u011b hrozbu kapitalistick\u00e9 liberalizaci, p\u0159\u00edznak toho, \u017ee zast\u00e1nci tvrd\u00e9 linie cht\u011bj\u00ed obnovit sv\u00e9 privilegovan\u00e9 postaven\u00ed, jsou zcela na omylu. Jakkoli to m\u016f\u017ee zn\u00edt paradoxn\u011b, tento n\u00e1vrat marxismu je p\u0159\u00edznakem kone\u010dn\u00e9ho triumfu kapitalismu, projevem jeho pln\u00e9 institucionalizace. (Ned\u00e1vn\u00e1 pr\u00e1vn\u00ed opat\u0159en\u00ed zaru\u010duj\u00edc\u00ed soukrom\u00e9 vlastnictv\u00ed, kter\u00e1 Z\u00e1pad oslavuje jako kl\u00ed\u010dov\u00fd krok k pr\u00e1vn\u00ed stabilit\u011b, jsou v\u00fdrazem t\u00e9\u017ee tendence). Jak\u00fd typ marxismu se tedy pova\u017euje za vhodn\u00fd pro dne\u0161n\u00ed \u010c\u00ednu? D\u016fraz se klade na rozli\u0161ov\u00e1n\u00ed marxismu a \u201elevicovosti\u201c: marxismus nen\u00ed tot\u00e9\u017e, co \u201elevicovost\u201c, v\u00fdraz, kter\u00fdm se rozum\u00ed jak\u00e9koli poukazov\u00e1n\u00ed k osvobozen\u00ed d\u011bln\u00edk\u016f, od svobodn\u00fdch odbor\u016f po p\u0159ekon\u00e1n\u00ed kapitalismu. Na z\u00e1klad\u011b marxistick\u00e9 teze o v\u00fdvoji produk\u010dn\u00edch sil jako kl\u00ed\u010dov\u00e9m faktoru spole\u010densk\u00e9ho pokroku se hlavn\u00ed \u00fakol progresivn\u00edch sil definuje jako vytv\u00e1\u0159en\u00ed podm\u00ednek pro pokra\u010duj\u00edc\u00ed rychlou \u201emodernizaci\u201c, p\u0159i sou\u010dasn\u00e9m zamezen\u00ed tomu, aby doch\u00e1zelo ke vzniku jak\u00fdchkoli forem nestability, a\u0165 u\u017e poch\u00e1zej\u00edc\u00edch \u201ezleva\u201c \u010di \u201ezprava\u201c (demokracie se syst\u00e9mem v\u00edce stran atd.), kter\u00e9 vyvol\u00e1vaj\u00ed chaos a t\u00edm br\u00e1n\u00ed p\u0159ekotn\u00e9 modernizaci. Z\u00e1v\u011br je jasn\u00fd: v dne\u0161n\u00ed \u010c\u00edn\u011b m\u016f\u017ee pouze vedouc\u00ed \u00faloha komunistick\u00e9 strany zajistit rychlou modernizaci a z\u00e1rove\u0148 zachovat podm\u00ednky spole\u010densk\u00e9 stability \u2013 ofici\u00e1ln\u00ed (konfuci\u00e1nsk\u00e9) vyj\u00e1d\u0159en\u00ed tohoto principu zn\u00ed, \u017ee by se \u010c\u00edna m\u011bla st\u00e1t \u201eharmonickou spole\u010dnost\u00ed\u201c.\u201c (11)<br \/>\nJe z\u0159ejm\u00e9, \u017ee \u017di\u017eek nerozum\u00ed tomu, \u017ee vlastnick\u00e1 subjektivita t\u0159\u00eddy \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu sov\u011btsk\u00e9ho i \u010d\u00ednsk\u00e9ho socialismu obsahovala tendenci dotv\u00e1\u0159et si, kdy\u017e se ve vlastnick\u00e9 struktu\u0159e spole\u010densk\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f syst\u00e9mu nestala d\u00edl\u010d\u00ed a pod\u0159\u00edzenou sou\u010d\u00e1st\u00ed prvotn\u00ed, z\u00e1kladn\u00ed a celospole\u010densky dominuj\u00edc\u00ed vlastnick\u00e9 subjektivity d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy coby t\u0159\u00eddy, kter\u00e1 m\u00e1 vedouc\u00ed \u00falohu p\u0159i rozv\u00edjen\u00ed socialistick\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho vlastnictv\u00ed, tuto z\u00e1kladn\u00ed, prvotn\u00ed a celospole\u010densky integruj\u00edc\u00ed vlastnickou subjektivitu v podob\u011b vlastnick\u00fdch forem a struktur, funguj\u00edc\u00edch v souladu s logikou soukromokapitalistick\u00e9ho vlastnictv\u00ed, tak\u017ee nen\u00ed divu, \u017ee v \u010c\u00edn\u011b doch\u00e1z\u00ed od osmdes\u00e1t\u00fdch let k rekapitalizaci pod veden\u00edm komunistick\u00e9 strany. Tento v\u00fdvojov\u00fd proces v\u0161ak v perspektiv\u011b ohro\u017euje mocensk\u00fd monopol komunistick\u00e9 strany, je p\u0159ece obecn\u011b zn\u00e1mo, \u017ee ve v\u0161ech dal\u0161\u00edch st\u00e1tech re\u00e1ln\u011b funguj\u00edc\u00edho socialismu v ur\u010dit\u00e9 v\u00fdvojov\u00e9 f\u00e1zi tohoto procesu komunistick\u00e9 strany svou vedouc\u00ed \u00falohu v politick\u00e9m syst\u00e9mu spole\u010dnosti ztratily, co\u017e se zp\u011btn\u011b prom\u00edtlo administrativn\u011b spr\u00e1vn\u00edho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm st\u00e1t\u016f, v nich\u017e \u017eilo v\u00edce n\u00e1rodnost\u00ed, v podob\u011b rozpadu t\u011bchto st\u00e1tn\u00edch celk\u016f \u2013 viz rozpad Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, Jugosl\u00e1vie a konec konc\u016f i \u010ceskoslovenska. Tento v\u00fdvojov\u00fd proces spolu s t\u00edm, jak se \u010d\u00ednsk\u00e1 komunistick\u00e1 strana \u2013 respektive p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci nomenklaturn\u00edho politicko-ideologick\u00e9ho, st\u00e1tn\u011b administrativn\u00edho a ekonomicko-finan\u010dn\u00edho \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu \u2013 st\u00e1le v\u00edce svou ideologi\u00ed i politickou strategi\u00ed a celkov\u00fdm politick\u00fdm stylem podob\u00e1 \u010cankaj\u0161kovu Kuomintangu, st\u00e1v\u00e1 se jak\u00fdmsi \u201ekolektivn\u00edm kapitalistou\u201c, ohro\u017euje mocenskou stabilitu i administrativn\u00ed celistvost st\u00e1tu i mo\u017enosti \u010c\u00edny jako st\u00e1le v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho glob\u00e1ln\u00edho hr\u00e1\u010de, a proto je velice diskutabiln\u00ed, kdy\u017e \u017di\u017eek prohla\u0161uje, \u017ee neomezen\u00fd rozvoj autorit\u00e1\u0159sk\u00e9ho kapitalismu pod vl\u00e1dou a politick\u00fdm veden\u00edm komunistick\u00e9 strany je hybnou silou hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho rozvoje a \u201ep\u0159\u00edznakem budoucnosti\u201c pro \u010c\u00ednu i cel\u00fd ostatn\u00ed sv\u011bt. (12)<br \/>\nA tak nen\u00ed tak\u00e9 divu, \u017ee kdy\u017e \u017di\u017eek mluv\u00ed o odcizen\u00ed a vyd\u011bd\u011bn\u00ed, o vyd\u011bd\u011bneck\u00fdch spole\u010densk\u00fdch vrstv\u00e1ch, spat\u0159uje vyd\u011bd\u011bn\u00ed a nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00edru odcizen\u00ed v podstat\u011b u v\u0161ech, kdo nemaj\u00ed vlastnick\u00fd titul, nezab\u00fdv\u00e1 se jemn\u00fdm p\u0159edivem vlastnick\u00fdch rol\u00ed, kter\u00e9 \u010dasto za kapitalistu vykon\u00e1v\u00e1 n\u00e1mezdn\u00ed \u0159\u00edd\u00edc\u00ed inteligence, net\u0159eba proto dod\u00e1vat, \u017ee t\u00edm ztr\u00e1c\u00ed se z\u0159etele v\u00fdznamn\u00e9 d\u011blic\u00ed \u010d\u00e1ry m\u00edry zainteresovanosti na zm\u011bn\u011b mezi pracuj\u00edc\u00edmi i nepracuj\u00edc\u00edmi a vzdaluje se v\u00fdrazn\u011b marxistick\u00e9mu pojet\u00ed t\u0159\u00edd. To mu umo\u017e\u0148uje soust\u0159edit pozornost na probl\u00e9my nepracuj\u00edc\u00edho individua, vy\u010dlen\u011bn\u00e9ho ze v\u0161ech vazeb ve spole\u010dnosti, p\u0159i\u010dem\u017e nerozli\u0161uje vy\u010dlen\u011bn\u00ed v d\u016fsledku syst\u00e9mu a p\u0159irozen\u00e9 vy\u010dlen\u011bn\u00ed individu\u00ed p\u0159ekra\u010duj\u00edc\u00edch pravidla lidsk\u00e9ho sou\u017eit\u00ed, kter\u00e9 je ve v\u0161ech syst\u00e9mech (samoz\u0159ejm\u011b, syst\u00e9mem dan\u00e9 vylou\u010den\u00ed je \u010dasto z\u00e1kladem pozice \u201elumpenproletari\u00e1tu\u201c, ale nelze ho absolutizovat a pova\u017eovat nap\u0159. lumpenproletari\u00e1t za spojence proletari\u00e1tu skute\u010dn\u00e9ho, jak spr\u00e1vn\u011b konstatuj\u00ed Marx a Engels v Manifestu). \u0158e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu t\u011bchto re\u00e1ln\u011b vyd\u011bd\u011bn\u00fdch individu\u00ed ch\u00e1pe jako absolutn\u00ed prioritu. Tady se ov\u0161em jeho pojet\u00ed op\u011bt rozch\u00e1z\u00ed s Marxov\u00fdm, kter\u00e9 se p\u0159i hled\u00e1n\u00ed subjektu nejv\u00edce zainteresovan\u00e9ho na progresivn\u00ed zm\u011bn\u011b sm\u011brem ke komunismu soust\u0159e\u010fuje nikoli na vylou\u010den\u00e9 ze soci\u00e1ln\u00edch vazeb, ale na ty, kte\u0159\u00ed jsou sice sv\u00fdm za\u010dlen\u011bn\u00edm v soci\u00e1ln\u00edch vazb\u00e1ch v nejodcizen\u011bj\u0161\u00edm postaven\u00ed a zt\u011bles\u0148uj\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed, ov\u0161em dialektickou negaci t\u011bchto vazeb, ale nadto jsou spojeni s nejprogresivn\u011bj\u0161\u00edmi formami v\u00fdrobn\u00edch sil i v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f dosa\u017eiteln\u00fdmi v kontextu cel\u00e9ho d\u011bjinn\u00e9ho v\u00fdvoje. Takovou silou byl v Marxov\u011b \u00e9\u0159e industri\u00e1ln\u00ed proletari\u00e1t, a proto p\u0159ecenil jeho mo\u017enosti, dnes v\u0161ak vid\u00edme novou podobu proletari\u00e1tu, j\u00ed\u017e je kognitari\u00e1t. (13)<br \/>\n\u017di\u017eek je p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee kl\u00ed\u010dovou ud\u00e1lost\u00ed na\u0161\u00ed doby neboli p\u0159elomu dvac\u00e1t\u00e9ho a jedenadvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, je zhroucen\u00ed komunismu, ztroskot\u00e1n\u00ed komunistick\u00e9ho emancipa\u010dn\u00edho projektu, co\u017e pr\u00fd nepochopil kup\u0159\u00edkladu \u010deln\u00fd p\u0159edstavitel soci\u00e1ln\u011b kritick\u00e9 frankfurtsk\u00e9 filosofick\u00e9 \u0161koly (spolu s Adornem \u010di Marcusem) J\u00fcrgen Habermas, jen\u017e se tak uk\u00e1zal b\u00fdt nedostate\u010dn\u011b radik\u00e1ln\u00ed a kritick\u00fd, aby vytvo\u0159il vskutku radik\u00e1ln\u011b kritickou teorii stalinismu, co\u017e je \u00fakol ka\u017ed\u00e9ho seri\u00f3zn\u00edho levicov\u00e9ho politick\u00e9ho hnut\u00ed. \u017di\u017eek m\u00e1 patrn\u011b na mysli onu teorii, je\u017e prohla\u0161uje, \u017ee stalinsk\u00fd model socialismu nezformoval \u017e\u00e1dnou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vl\u00e1dnouc\u00ed spole\u010denskou t\u0159\u00eddu \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu, jak jsme to ji\u017e p\u0159ipom\u00ednali.\u00a0 Pro marxismus z toho dle n\u00e1zoru slovinsk\u00e9ho filosofa vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee, chceme-li zachr\u00e1nit ideu marxismu, mus\u00edme marxismus podrobit bezohledn\u00e9 kritice a t\u00e1zat se p\u0159edev\u0161\u00edm, v \u010dem Marx a Lenin se\u0161li p\u0159i projektov\u00e1n\u00ed komunistick\u00e9 spole\u010dnosti hned na za\u010d\u00e1tku z cesty. Velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed probl\u00e9m\u016f v\u011bz\u00ed nap\u0159\u00edklad ji\u017e v Marxov\u011b Kapit\u00e1lu, kter\u00e9 mus\u00edme nov\u00fdm zp\u016fsobem pojmov\u011b uchopit, abychom marxismu porozum\u011bli l\u00e9pe, ne\u017e mu rozum\u011bl samotn\u00fd Marx. (14)<br \/>\n\u201eMarxista-leninovec\u201c a \u201edialektick\u00fd materialista\u201c Slavoj \u017di\u017eek se domn\u00edv\u00e1, \u017ee k odhalen\u00ed v logick\u00e9 struktu\u0159e a my\u0161lenkov\u00e9m obsahu Kapit\u00e1lu toho, o \u010dem nem\u011bl s\u00e1m Marx nejmen\u0161\u00ed potuchy, nejl\u00e9pe slou\u017e\u00ed kategori\u00e1ln\u00ed pozn\u00e1vac\u00ed n\u00e1stroje Lacanovy filosofie. \u201eMarxismus-leninismus\u201c jako\u017eto ofici\u00e1ln\u00ed st\u00e1tn\u00ed ideologie nomenklaturn\u00ed vlastnick\u00e9 a mocensk\u00e9 elity p\u0159edlistopadov\u00e9ho sov\u011btsk\u00e9ho typu socialismu se sv\u00e9ho \u010dasu pokou\u0161el \u201espolknout\u201c psychoanal\u00fdzu, kdy\u017e dokazoval, \u017ee z\u00e1v\u011bry psychoanalytick\u00e9 filosofick\u00e9 koncepce nep\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed ve srovn\u00e1n\u00ed s marxistick\u00fdm pojet\u00edm \u010dlov\u011bka \u017e\u00e1dnou pozn\u00e1vac\u00ed hodnotu, \u017di\u017eek se naopak sna\u017e\u00ed p\u0159i rozpracov\u00e1v\u00e1n\u00ed sv\u00fdch teoretick\u00fdch a metodologick\u00fdch p\u0159\u00edstup\u016f ke zkoum\u00e1n\u00ed takov\u00fdch kategori\u00ed jako \u201et\u0159\u00eddn\u00ed boj\u201c \u010di \u201ekapit\u00e1l\u201c roz\u0161i\u0159ovat teoretick\u00e9 p\u0159edm\u011btn\u00e9 pole psychoanal\u00fdzy, je\u017e se tak st\u00e1v\u00e1 obecnou teori\u00ed, kter\u00e1 obsahuje jednak samotnou p\u016fvodn\u00ed lacanovskou psychoanal\u00fdzu, jednak aplikaci psychoanalytick\u00e9 teorie do oblast\u00ed d\u0159\u00edve vyhrazen\u00fdch marxistick\u00e9 filosofii, sociologii a politick\u00e9 ekonomii. Kategorie lacanovsk\u00e9 psychoanalytick\u00e9 filosofie tak vlastn\u011b u \u017di\u017eeka \u201epohlcuj\u00ed\u201c my\u0161lenkov\u00fd obsah marxismu, jeliko\u017e v \u017di\u017ekov\u00fdch o\u010d\u00edch je Lacanova psychoanal\u00fdza filosofickou teori\u00ed a metodou nejenom obecn\u011bj\u0161\u00ed, n\u00fdbr\u017e z\u00e1rove\u0148 p\u0159edev\u0161\u00edm mnohem radik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed a kriti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed, zakl\u00e1d\u00e1 revolu\u010dn\u00ed syst\u00e9movou zm\u011bnu, revolu\u010dn\u00ed p\u0159ekon\u00e1n\u00ed syst\u00e9mu kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed i projekt komunistick\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed daleko hloub\u011bji a stabiln\u011bji ne\u017e p\u016fvodn\u00ed marxistick\u00fd dialektick\u00fd a historick\u00fd materialismus.<br \/>\n\u017di\u017eek dokazuje svoje pojet\u00ed \u201ez\u00e1chrany ideje marxismu\u201c aplikac\u00ed kategori\u00ed lacanovsk\u00e9 psychoanal\u00fdzy na problematiku zbo\u017en\u00edho feti\u0161ismu v Marxov\u011b Kapit\u00e1lu. K t\u011bmto kategori\u00edm n\u00e1le\u017eej\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm \u201et\u0159i \u0159\u00e1dy v\u0161eho jsouc\u00edho\u201c: \u201eSymboli\u010dno\u201c, \u201eRe\u00e1lno\u201c a \u201eImagin\u00e1rno\u201c. Symbolick\u00fd \u0159\u00e1d tvo\u0159\u00ed \u0159et\u011bzce, strukturovan\u00e1 s\u00ed\u0165 signifikant\u016f (jazykov\u00fdch jednotek), kter\u00e9 jsou nositeli v\u00fdznamu jazykov\u00e9 jednotky (signifik\u00e1t\u016f). \u201eJazykem\u201c m\u016f\u017ee b\u00fdt v Lacanov\u011b syst\u00e9mu cokoliv, jak\u00fdkoli produkt a n\u00e1stroj kultury a civilizace. Lacan vytvo\u0159il symbolick\u00fd \u0159\u00e1d podle vzoru Saussurovy lingvistiky a Levi-Straussovy antropologie. V souvislosti se symbolick\u00fdm \u0159\u00e1dem zav\u00e1d\u00ed Lacan pojem \u201eVelk\u00fd Druh\u00fd\u201c, jen\u017e p\u0159edstavuje to, co pro n\u00e1s, pro jednotliv\u00fd subjekt zt\u011bles\u0148uje symbolick\u00fd \u0159\u00e1d: m\u016f\u017ee j\u00edm b\u00fdt osoba, kter\u00e1 zauj\u00edm\u00e1 m\u00edsto symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du, nebo tak\u00e9 n\u011bjak\u00e1 instituce. Re\u00e1ln\u00fd \u0159\u00e1d je to, co existuje p\u0159ed jazykem, co nen\u00ed do jazyka a symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du za\u010dlen\u011bno, co nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou strukturu a unik\u00e1 v\u0161em pokus\u016fm o symbolizaci. \u201eRe\u00e1lno\u201c m\u00e1 ov\u0161em dva v\u00fdznamy: bu\u010f je to zp\u016fsob, jak existuj\u00ed v\u011bci p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jsou za\u010dlen\u011bny do \u201eSymboli\u010dna\u201c; nebo je to \u201ezbytek\u201c, kter\u00fd po dokon\u010den\u00ed symbolizace z\u016fst\u00e1v\u00e1 jako neza\u010dlen\u011bn\u00fd prvek, mezera uvnit\u0159 symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du. \u201eImagin\u00e1rno\u201c je spojeno s formov\u00e1n\u00edm J\u00e1. Podle Lacana vznik\u00e1 J\u00e1 v procesu ztoto\u017en\u011bn\u00ed s obrazem (imagem) sebe sama nebo druh\u00e9 osoby ve stadiu zrcadla. V tomto procesu se d\u00edt\u011b a pozd\u011bji i dosp\u011bl\u00fd sna\u017e\u00ed dos\u00e1hnout jednoty sv\u00e9ho J\u00e1. Ale J\u00e1 je v\u017edy roz\u0161t\u011bpeno mezi bezprost\u0159edn\u00ed vn\u00edm\u00e1n\u00ed sebe sama, je\u017e je dezintegrovan\u00e9 a neuspo\u0159\u00e1dan\u00e9, a obrazem celistvosti, s n\u00edm\u017e se chce ztoto\u017enit. Ten Lacan ozna\u010duje jako \u201eide\u00e1ln\u00ed j\u00e1\u201c, kter\u00e9 je t\u0159eba odli\u0161it od \u201ej\u00e1sk\u00e9ho ide\u00e1lu\u201c, od Nadj\u00e1. Ide\u00e1ln\u00ed j\u00e1 nem\u00e1me ch\u00e1pat jako re\u00e1ln\u011b existuj\u00edc\u00edho druh\u00e9ho, n\u00fdbr\u017e jako projekci samotn\u00e9ho J\u00e1. Tento zrcadlov\u00fd obraz je pak tzv. \u201emal\u00fd druh\u00fd\u201c, je\u017e se od \u201eVelk\u00e9ho Druh\u00e9ho\u201c li\u0161\u00ed pr\u00e1v\u011b t\u00edm, \u017ee je to pouh\u00e9 prodlou\u017een\u00ed J\u00e1. Lacan ob\u010das naz\u00fdv\u00e1 modern\u00ed dobu jako dobu \u201eImagin\u00e1rna\u201c, nebo\u0165 lid\u00e9 jsou v n\u00ed posedl\u00ed sami sebou, hled\u00e1n\u00edm sv\u00e9 identity a podobn\u00fdmi v\u011bcmi. (15)<br \/>\nLacan poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee v\u011bt\u0161ina lid\u00ed je do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du veps\u00e1na je\u0161t\u011b p\u0159ed sv\u00fdm narozen\u00edm u\u017e jenom t\u00edm, \u017ee dost\u00e1v\u00e1 jm\u00e9no. \u201eSymbolick\u00fd \u0159\u00e1d\u201c je v\u016f\u010di jednotlivc\u016fm, jednotliv\u00fdm individu\u00e1ln\u00edm subjekt\u016fm vn\u011bj\u0161\u00ed \u2013 \u201eobjektivn\u00ed\u201c. Lacan prav\u00ed, \u017ee jazyk a \u0159e\u010d jsou mimo v\u011bdomou kontrolu jednotlivc\u016f. Vtip je v\u0161ak v tom, \u017ee jazyk i \u0159e\u010d jako n\u00e1stroje a formy mezilidsk\u00e9 komunikace jsou plody spole\u010dn\u00e9 a pospolit\u00e9 duchovn\u011b praktick\u00e9 \u010dinnosti, rozvoje kolektivn\u00ed produktivn\u00ed s\u00edly lidsk\u00e9 obrazotvornosti, \u010dili duchovn\u011b praktick\u00e9 tvorby v\u0161elidsk\u00e9 rodov\u00e9 pospolitosti, lidsk\u00e9ho rodu jako celku, duchovn\u011b praktick\u00e9 tvorby, kter\u00e1 se v procesu antropogeneze, v n\u011bm\u017e se mimo jin\u00e9 formuje i t\u011blesn\u00e9 strukturn\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed hlasov\u00fdch org\u00e1n\u016f a \u0159e\u010dov\u00e9ho centra v mozku, rozv\u00edj\u00ed na b\u00e1zi smyslov\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e9 praktick\u00e9 \u010dinnosti. Pozn\u00e1vac\u00ed, duchovn\u011b praktick\u00e1 i p\u0159edm\u011btn\u011b praktick\u00e1 subjektivita lidsk\u00e9ho rodu se m\u016f\u017ee uskute\u010d\u0148ovat pouze a jedin\u011b prost\u0159ednictv\u00edm pracovn\u00ed a v\u00fdrobn\u00ed \u010dinnosti, \u010dinnosti my\u0161len\u00ed, v\u011bdom\u00ed a sebev\u011bdom\u00ed jednotliv\u00fdch lid\u00ed, ov\u0161em v kategori\u00e1ln\u00ed soustav\u011b lacanovsk\u00e9 psychoanal\u00fdzy se tvo\u0159iv\u00e1 subjektivita lidstva, lidsk\u00e9ho rodu jako celku odcizuje od tvo\u0159iv\u00e9 subjektivity jednotliv\u00fdch lid\u00ed, stav\u00ed se proti nim do abstraktn\u00edho protikladu, v n\u011bm\u017e nab\u00fdv\u00e1 podoby nadosobn\u00ed a nadindividu\u00e1ln\u00ed, transcendent\u00e1ln\u00ed subjektivity, v jej\u00ed\u017e struktu\u0159e je duchovn\u011b kulturn\u00ed \u010dinnost ontologicky prvotn\u00ed ve vztahu k \u010dinnosti materi\u00e1ln\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e9 a kter\u00e1 se tud\u00ed\u017e poj\u00edm\u00e1 jako \u010dist\u011b duchovn\u00ed entita.\u00a0 Z toho d\u016fvodu je v duchu Lacanovy a \u017di\u017ekovy filosofie zcela logick\u00e9, \u017ee Lacan i \u017di\u017eek zd\u016fraz\u0148uj\u00ed, \u017ee bez \u201eSymboli\u010dna\u201c je \u201eRe\u00e1lno\u201c nemo\u017en\u00e9, nebo\u0165 \u201eSymboli\u010dno\u201c se neust\u00e1le \u201eza\u0159ez\u00e1v\u00e1\u201c do \u201eRe\u00e1lna\u201c a t\u00edm je roz\u010dle\u0148uje, \u017ee \u201eSymboli\u010dno\u201c m\u00e1 v t\u00e9to trojici \u0159\u00e1d\u016f centr\u00e1ln\u00ed m\u00edsto, \u00fast\u0159edn\u00ed postaven\u00ed. \u201eRe\u00e1lno\u201c je v lacanovsk\u00e9 psychoanalytick\u00e9 filosofii, kterou \u017di\u017eek p\u0159eb\u00edr\u00e1, vlastn\u011b kantovsk\u00e1 \u201ev\u011bc o sob\u011b\u201c, kter\u00e1 se metafyzicky a antidialekticky odtrh\u00e1v\u00e1 od jevu, stoj\u00ed v abstraktn\u00edm form\u00e1ln\u00edm protikladu ke sv\u011btu jev\u016f, a tud\u00ed\u017e nem\u00e1 sama o sob\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 vlastnosti: nen\u00ed divu, \u017ee lacanovsk\u00e9 a \u017ei\u017ekovsk\u00e9 \u201eRe\u00e1lno\u201c nab\u00fdv\u00e1 kvalitativn\u00edch ur\u010den\u00ed a\u017e d\u00edky p\u016fsoben\u00ed \u201eSymboli\u010dna\u201c. I slep\u00fd ov\u0161em vid\u00ed a t\u0159\u00edlet\u00e9 d\u011bcko okam\u017eit\u011b porozum\u00ed, \u017ee lacanovsko-\u017ei\u017ekovsk\u00e9 \u0159\u00e1dy, \u201eRe\u00e1lno\u201c, \u201eSymboli\u010dno\u201c a \u201eImagin\u00e1rno\u201c, nejsou v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b dialekticky protikladn\u00e1 pojmov\u00e1 ur\u010den\u00ed, je\u017e by se navz\u00e1jem pop\u00edrala a vylu\u010dovala a z\u00e1rove\u0148 zd\u016fvod\u0148ovala a p\u0159edpokl\u00e1dala, \u010d\u00edm\u017e by p\u0159edstavovala navz\u00e1jem mizej\u00edc\u00ed pohybov\u00e9 momenty, kvalitativn\u011b odli\u0161n\u00e9 v\u00fdvojov\u00e9 formy celku jsoucnosti sv\u011bta, n\u00fdbr\u017e \u017ee re\u00e1ln\u00fd, symbolick\u00fd a imagin\u00e1rn\u00ed \u0159\u00e1d jsou stavy jsoucna, je\u017e maj\u00ed jednou prov\u017edy danou, hotovou a nem\u011bnnou formu.<br \/>\nZd\u00e1 se b\u00fdt z\u0159ejm\u00e9, \u017ee Lacanova a \u017di\u017ekova psychoanalytick\u00e1 filosofie nen\u00ed nic jin\u00e9ho ne\u017e \u0161ir\u00fd subjektivn\u00ed idealismus. Nejedn\u00e1 se ov\u0161em o \u201enekritick\u00fd\u201c subjektivn\u00ed idealismus tak zvan\u00e9ho empiriokriticismu Macha a Avenaria, jen\u017e vych\u00e1zel z empirick\u00e9ho individu\u00e1ln\u00edho subjektu intelektu\u00e1ln\u00ed pozn\u00e1vac\u00ed \u010dinnosti. N\u00fdbr\u017e jde o transcendent\u00e1ln\u011b subjektivn\u00ed idealismus, o model \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00ed filosofick\u00e9 ot\u00e1zky, v n\u011bm\u017e hraje \u00falohu ontologicky prvotn\u00edho \u010dinitele duchovn\u00ed, duchovn\u011b kulturn\u00ed J\u00e1 lidstva, lidsk\u00e9ho rodu jako celku, kter\u00e9 vznik\u00e1 uplatn\u011bn\u00edm z\u00e1kladn\u00edch po\u017eadavk\u016f fenomenologick\u00e9 metody: 1. fenomenologick\u00e9 redukce, tj. zdr\u017een\u00ed se jak\u00fdchkoli soud\u016f \u2013 co\u017e Husserl, tv\u016frce metody fenomenologick\u00e9 filosofie, naz\u00fdv\u00e1 \u201eepoch\u00e9\u201c \u2013 o objektivn\u00ed realit\u011b, kter\u00e9 by p\u0159ekra\u010dovaly meze \u201e\u010dist\u00e9\u201c (tj. subjektivn\u00ed) zku\u0161enosti; 2. transcendent\u00e1ln\u00ed neboli \u201eeidetick\u00e1\u201c redukce, tj. \u201eo\u010di\u0161t\u011bn\u00ed\u201c subjektu v\u011bdom\u00ed od \u201esv\u011btov\u00e9ho charakteru\u201c, zdr\u017een\u00ed se jak\u00e9hokoli soudu o re\u00e1ln\u00fdch soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch a soci\u00e1ln\u011b politick\u00fdch vazb\u00e1ch, do nich\u017e je subjekt za\u010dlen\u011bn, poj\u00edm\u00e1n\u00ed subjektu pozn\u00e1n\u00ed nikoli jako re\u00e1ln\u00e9, empirick\u00e9, soci\u00e1ln\u00ed a psychologick\u00e9 bytosti, n\u00fdbr\u017e jako \u201e\u010dist\u00e9ho\u201c, transcendent\u00e1ln\u00edho v\u011bdom\u00ed.\u00a0 Z toho plyne, \u017ee se jedn\u00e1 o filosofick\u00fd syst\u00e9m, v n\u011bm\u017e m\u016f\u017ee objektivita existovat pouze a jedin\u011b v r\u00e1mci t\u00e9to transcendent\u00e1ln\u00ed subjektivity, ve vztahu individu\u00e1ln\u00edch empirick\u00fdch (imagin\u00e1rn\u00edch) subjekt\u016f k subjektu transcendent\u00e1ln\u00edmu, jen\u017e s v Lacanov\u011b a \u017di\u017ekov\u011b kategori\u00e1ln\u00ed soustav\u011b naz\u00fdv\u00e1 \u201eSymbolick\u00fd \u0158\u00e1d\u201c, \u201eSymboli\u010dno\u201c a je v\u016f\u010di empirick\u00fdm subjekt\u016fm \u201eobjektivn\u00ed\u201c. A tato \u201eobjektivita\u201c se ve vztahu individu\u00e1ln\u00edch subjekt\u016f k neosobn\u011b nadosobn\u00ed transcendent\u00e1ln\u00ed subjektivit\u011b klade jako a rovn\u00e1 se zv\u011bcn\u011bn\u00ed a odcizen\u00ed: symbolick\u00fd \u0159\u00e1d jako \u0159et\u011bzce a strukturovan\u00e1 s\u00ed\u0165 znak\u016f, kter\u00e9 sv\u00fdm v\u00fdznamem vymezuj\u00ed hodnotov\u00e9 orientace, mravn\u00ed z\u00e1kony i pr\u00e1vn\u00ed normy, v\u011bdom\u00ed, my\u0161len\u00ed a spole\u010densk\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed empirick\u00fdch individu\u00e1ln\u00edch subjekt\u016f, zra\u010d\u00ed lidsk\u00e9 odcizen\u00ed a sebeodcizen\u00ed, a lacanovsko-\u017ei\u017ekovsk\u00e1 psychoanal\u00fdza zauj\u00edm\u00e1 proto od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku k symbolick\u00e9mu \u0159\u00e1du, jeho\u017e zprost\u0159edkovatelem je \u201eVelk\u00fd Druh\u00fd\u201c (cosi jako orwellovsk\u00fd \u201eVelk\u00fd Bratr\u201c) radik\u00e1ln\u011b kritick\u00fd postoj.<br \/>\nKategori\u00e1ln\u00ed soustava Lacanovy a \u017di\u017ekovy psychoanalytick\u00e9 filosofie velmi spr\u00e1vn\u011b vyc\u00edtila, \u017ee symbolick\u00fd \u0159\u00e1d, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak \u201efigura P\u00e1na\u201c \u2013 \u201eVelk\u00fd Druh\u00fd\u201c, jen\u017e n\u00e1m zprost\u0159edkuje, co maj\u00ed pro n\u00e1s znamenat ony symboly, onen \u201eposv\u00e1tn\u00fd jazyk\u201c, j\u00edm\u017e k n\u00e1m \u201eVelk\u00fd Bratr\u201c promlouv\u00e1, nep\u0159edstavuje nic jin\u00e9ho ne\u017e p\u0159em\u011bnu tvo\u0159iv\u00e9 subjektivity, produktivn\u00ed s\u00edly obrazotvorn\u00e9 schopnosti lidsk\u00e9ho rodu v s\u00edlu, je\u017e ovl\u00e1d\u00e1 \u010dlov\u011bka, nam\u00edsto toho, aby \u010dlov\u011bk ovl\u00e1dal ji, kter\u00e1 slou\u017e\u00ed nikoli k lidsk\u00e9mu osvobozen\u00ed, n\u00fdbr\u017e k zotro\u010den\u00ed \u010dlov\u011bka, ov\u0161em kamenem \u00farazu jej\u00edho pojet\u00ed odcizen\u00ed je, \u017ee lidsk\u00e9 odcizen\u00ed a sebeodcizen\u00ed nech\u00e1pe jako historicky vznikl\u00fd \u010dili p\u0159echodn\u00fd jev, kter\u00fd za ur\u010dit\u00fdch podm\u00ednek zanikne a m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159ekon\u00e1n, n\u00fdbr\u017e jej ahistoricky zv\u011b\u010d\u0148uje jako soci\u00e1ln\u00ed zlo, kter\u00e9 nelze za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed z lidsk\u00fdch d\u011bjin vyko\u0159enit, nanejv\u00fd\u0161 zm\u00edrnit jeho p\u016fsoben\u00ed, tedy cosi na zp\u016fsob biblick\u00e9ho prvotn\u00edho a d\u011bdi\u010dn\u00e9ho h\u0159\u00edchu.<br \/>\nTak \u017di\u017eek tvrd\u00ed, \u017ee realitou je kapitalismus a Re\u00e1lnem je t\u0159\u00eddn\u00ed boj \u2013 mezn\u00ed forma vz\u00e1jemn\u00e9ho odcizen\u00ed \u010dlov\u011bka od \u010dlov\u011bka, kter\u00fd p\u0159edstavuje traumatick\u00fd soci\u00e1ln\u00ed antagonismus, jen\u017e se vzp\u00edr\u00e1 symbolizaci \u2013 neboli ho nelze odstranit \u2013 a trh\u00e1 soci\u00e1ln\u011b politick\u00e9 p\u0159edivo ve spole\u010dnosti: t\u0159\u00eddn\u00ed boj se tak patrn\u011b bude odehr\u00e1vat i v bezt\u0159\u00eddn\u00ed spole\u010dnosti. Samotn\u00fd kapitalismus je dle \u017di\u017eeka stra\u0161ideln\u00e9 Re\u00e1lno a slovinsk\u00fd psychoanalytik jej bi\u010duje ohniv\u00fdmi slovy: \u201ekapitalismus n\u00e1s zbavuje \u201esv\u011bta\u201c \u2013 uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 reality \u2013 a m\u00edsto n\u011bho n\u00e1s stav\u00ed p\u0159ed temnou, nepojmenovatelnou skute\u010dnost, nevytv\u00e1\u0159\u00ed civilizaci, ur\u010dit\u00fd kulturn\u011b symbolick\u00fd sv\u011bt, n\u00fdbr\u017e je to ekonomicko-symbolick\u00fd stroj, kter\u00fd pracuje s asijsk\u00fdmi hodnotami stejn\u011b jako s jin\u00fdmi, tak\u017ee sv\u011btov\u00fd triumf Evropy je jej\u00ed por\u00e1\u017ekou, sv\u00fdm vlastn\u00edm vymaz\u00e1n\u00edm, p\u0159etnut\u00edm pupe\u010dn\u00edho pouta k Evrop\u011b. Kapitalismus rozpou\u0161t\u00ed v\u0161echny kulturn\u00ed v\u00fdznamy, ka\u017ed\u00fd ust\u00e1len\u00fd r\u00e1mec reprezentace, a t\u00edm se pr\u00e1v\u011b projevuje jako Re\u00e1lno. Je to glob\u00e1ln\u00ed tr\u017en\u00ed mechanismus, kter\u00fd nevytv\u00e1\u0159\u00ed nov\u00e9 v\u00fdznamy a hodnoty, ale pouze si p\u0159izp\u016fsobuje ty, je\u017e jsou po ruce. M\u00edsto sv\u011bta \u017eijeme v ne-sv\u011bt\u011b\u201c.\u00a0 \u017di\u017eek ov\u0161em up\u0159es\u0148uje, \u017ee t\u00edmto stra\u0161ideln\u00fdm Re\u00e1lnem nen\u00ed cel\u00e1 empirick\u00e1 realita kapitalismu, n\u00fdbr\u017e jen to, co je \u201ez\u00e1kladn\u00ed matric\u00ed jeho fungov\u00e1n\u00ed\u201c, a tak vlastn\u011b ukazuje, \u017ee pojmy jako kapit\u00e1l (kapitalismus) nebo t\u0159\u00edda (t\u0159\u00eddn\u00ed boj) poj\u00edm\u00e1 jako dvouvrstv\u00e9 kategorie spojuj\u00edc\u00ed Re\u00e1lno a Symboli\u010dno \u2013 \u010dili odcizen\u00ed s neodstranitelnost\u00ed odcizen\u00ed. Lacanova a \u017di\u017eekova vz\u00e1jemn\u00e1 souvislost symbolick\u00e9ho a re\u00e1ln\u00e9ho \u0159\u00e1du symbolizuje feti\u0161izaci a zv\u011b\u010dn\u011bn\u00ed kapitalistick\u00e9 ekonomiky, co\u017e postihli i n\u011bkte\u0159\u00ed z\u00e1padn\u00ed kritici \u017di\u017ekova pojet\u00ed psychoanalytick\u00e9 metody. (16)<br \/>\nVe zbo\u017en\u00edm (\u010di zbo\u017en\u011b pen\u011b\u017en\u00edm) feti\u0161ismu nab\u00fdvaj\u00ed spole\u010densk\u00e9 a mezilidsk\u00e9 vztahy zv\u011bcn\u011blou formu, vztahy mezi v\u011bcmi vystupuj\u00ed jako vztahy mezi lidmi, co\u017e se pak st\u00e1v\u00e1 materi\u00e1ln\u011b p\u0159edm\u011btn\u00fdm pramenem fale\u0161n\u00fdch a iluzorn\u00edch p\u0159edstav na \u00farovni b\u011b\u017en\u00e9ho i teoretick\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed, podle nich\u017e jsou nap\u0159\u00edklad drah\u00e9 kovy, zlato a st\u0159\u00edbro ze \u201esv\u00e9 p\u0159irozen\u00e9 povahy\u201c pen\u011bzi, nositeli svoj\u00ed ekonomick\u00e9 pen\u011b\u017en\u00ed funkce, v n\u00ed\u017e vyjad\u0159uj\u00ed hodnotovou ekvivalenci p\u0159i sm\u011bn\u011b kvalitativn\u011b odli\u0161n\u00fdch zbo\u017e\u00ed, zdrojem kultu pen\u011bz, kdy pen\u00edze p\u0159est\u00e1vaj\u00ed hr\u00e1t roli skromn\u00e9ho n\u00e1stroje a prost\u0159edn\u00edka zbo\u017en\u00edho ob\u011bhu, z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed prost\u0159edk\u016f k \u017eivotu a hromad\u011bn\u00ed pen\u011bz coby zt\u011blesn\u011bn\u00ed spole\u010densk\u00e9ho bohatstv\u00ed se naopak st\u00e1v\u00e1 smyslem i c\u00edlem lidsk\u00e9ho \u017eivota \u2013, a proto by stoupenci v Kapit\u00e1lu obsa\u017een\u00e9 marxistick\u00e9 filosoficko-ekonomick\u00e9 teorie mohli souhlasit se \u017di\u017ekov\u00fdm n\u00e1zorem, \u017ee zbo\u017en\u011b pen\u011b\u017en\u00ed feti\u0161ismus je \u201efantasma\u201c \u010dili forma fale\u0161n\u00e9ho, p\u0159evr\u00e1cen\u00e9ho, iluzorn\u00edho, tedy i feti\u0161istick\u00e9ho individu\u00e1ln\u00edho a spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed. Pen\u00edze jsou materi\u00e1ln\u00edm, smyslov\u00fdm p\u0159edm\u011btem, v procesu zbo\u017en\u011b pen\u011b\u017en\u00ed v\u00fdroby a sm\u011bny v\u0161ak jako nositel univerz\u00e1ln\u00ed hodnotov\u00e9 ekvivalence z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed z\u00e1zra\u010dnou moc, jeliko\u017e si jejich pomoc\u00ed m\u016f\u017eeme p\u0159ivlastnit jak\u00fdkoli statek, m\u00e1me-li k dispozici dostate\u010dnou finan\u010dn\u00ed \u010d\u00e1stku \u2013 Dostojevskij kdysi nikoli n\u00e1hodou \u0159ekl, \u017ee \u201epen\u00edze jsou ra\u017een\u00e1 svoboda!\u201c a Ji\u0159\u00ed Wolker napsal ve sv\u00e9 dob\u011b poh\u00e1dku o milion\u00e1\u0159i, kter\u00fd byl schopen koupit si i slunce \u2013, ani\u017e bychom p\u0159itom museli hnout prstem, vykon\u00e1vat n\u011bjakou konkr\u00e9tn\u00ed u\u017eite\u010dnou pr\u00e1ci, nab\u00fdvaj\u00ed nezam\u011bnitelnou magickou podstatu, nad n\u00ed\u017e, jak se alespo\u0148 zd\u00e1, nem\u00e1me \u017e\u00e1dnou moc a kter\u00e1 naopak ovl\u00e1d\u00e1 n\u00e1s. Pen\u00edze jsou jako by ze \u201evzne\u0161en\u00e9\u201c l\u00e1tky, kter\u00e1 je nez\u00e1visl\u00e1 na fyzick\u00e9m t\u011ble pen\u011bz. Je to \u201eimateri\u00e1ln\u00ed t\u011blesnost t\u011bla uvnit\u0159 t\u011bla\u201c. \u017di\u017eek \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee Marx tuto \u201evzne\u0161enou l\u00e1tku\u201c nedok\u00e1zal vysv\u011btlit a \u017ee k tomu pot\u0159ebujeme psychoanalytick\u00e9 pojmy. Vzne\u0161en\u00fd p\u0159edm\u011bt je spojen se symbolick\u00fdm \u0159\u00e1dem, je udr\u017eov\u00e1n n\u011bjakou symbolickou autoritou (mince m\u00e1 na sob\u011b znaky toho, \u017ee m\u00e1 slou\u017eit jako sm\u011bnn\u00fd prost\u0159edek a ne jako u\u017eitn\u00fd p\u0159edm\u011bt, a jeho vlastnosti, v\u00e1ha, \u010distota kovu, jsou garantovan\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nou spole\u010denskou autoritou).<br \/>\nDob\u0159e, ale v \u010dem je rozd\u00edl mezi Marxem a Lacanem? Tento rozd\u00edl se d\u00e1 vystopovat u Marxova pojmu u\u017eitn\u00e1 hodnota. I kdy\u017e sm\u011bnn\u00e1 hodnota vykazuje \u0159adu spole\u010dn\u00fdch znak\u016f s lacanovsk\u00fdm signifikantem, pojem u\u017eitn\u00e1 hodnota jde u Marxe jin\u00fdm sm\u011brem. U\u017eitn\u00e1 hodnota zbo\u017e\u00ed se podle Marxe poj\u00ed k pot\u0159eb\u011b. U\u017e na za\u010d\u00e1tku Marxova Kapit\u00e1lu \u010dteme, \u017ee \u201ezbo\u017e\u00ed je p\u0159edev\u0161\u00edm vn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bt, v\u011bc, kter\u00e1 sv\u00fdmi vlastnostmi uspokojuje n\u011bjakou lidskou pot\u0159ebu. Povaha t\u011bchto pot\u0159eb, a\u0165 u\u017e vznikaj\u00ed v \u017ealudku nebo ve fantazii, na tom nic nem\u011bn\u00ed\u201c. (17)<br \/>\nU\u017eitn\u00e1 hodnota je u\u017eite\u010dnost v\u011bci, jej\u00ed schopnost uspokojovat pot\u0159eby dan\u00e1 t\u00edm, jak\u00e9 m\u00e1 zbo\u017e\u00ed vlastnosti. Jedn\u00e1 se tu o zbo\u017e\u00ed jako zbo\u017en\u00ed t\u011bleso. U\u017eitn\u00e9 hodnoty jsou, jak \u0159\u00edk\u00e1 Marx, hmotn\u00fdm obsahem bohatstv\u00ed. U\u017eitn\u00e1 hodnota zbo\u017e\u00ed je v marxistick\u00e9 politick\u00e9 ekonomii produktem \u017eiv\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed pracovn\u00ed \u010dinnosti, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k uspokojen\u00ed lidsk\u00e9 pot\u0159eby, v\u00fdsledkem p\u016fsoben\u00ed dialektiky v\u00fdroba \u2013 spot\u0159eba, kdy \u201espot\u0159eba klade p\u0159edm\u011bt v\u00fdroby ide\u00e1ln\u011b, jako vnit\u0159n\u00ed obraz, jako pot\u0159ebu, jako pohnutku a jako \u00fa\u010del\u201c. (18)<br \/>\nSpot\u0159eba slou\u017e\u00ed k prost\u00e9 \u010di roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 reprodukci v\u00fdrobn\u00edho procesu: uspokojen\u00ed jedn\u00e9 pot\u0159eby vyvol\u00e1v\u00e1 pot\u0159ebu dal\u0161\u00ed, \u010dili formulaci dal\u0161\u00edho ide\u00e1ln\u00edho obrazu a c\u00edle \u017eiv\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed pr\u00e1ce, rozvoj pot\u0159eb si vynucuje produkci nov\u00fdch pracovn\u00edch n\u00e1stroj\u016f a v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f, co\u017e d\u00e1le vede k rozv\u00edjen\u00ed obsahu i forem lidsk\u00e9 pr\u00e1ce jako\u017eto c\u00edlev\u011bdom\u00e9 a \u00fa\u010deln\u00e9 koordinace l\u00e1tkov\u00e9 v\u00fdm\u011bny mezi \u010dlov\u011bkem, lidskou spole\u010dnost\u00ed a p\u0159\u00edrodou, k roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed palety a spektra rozmanit\u00fdch konkr\u00e9tn\u00edch pracovn\u00edch \u010dinnost\u00ed, kter\u00e9 je schopen vykon\u00e1vat \u010dlov\u011bk, k diferenciaci a z\u00e1rove\u0148 koordinaci a kooperaci pracovn\u00edch aktivit, rozvoji struktury spole\u010densk\u00e9 v\u00fdroby a v\u00fdrobn\u00edch sil.<br \/>\nRozd\u00edl mezi Marxem a Lacanem se za\u010d\u00edn\u00e1 jasn\u011bji objevovat u pojet\u00ed \u010dlov\u011bka a lidsk\u00fdch pot\u0159eb. Marxova antropologick\u00e1 filosofick\u00e1 teorie se op\u00edr\u00e1 o feuerbachovsk\u00e9 vymezen\u00ed \u010dlov\u011bka jako \u017eiv\u00e9, t\u011blesn\u00e9, smyslov\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e9, konkr\u00e9tn\u00ed bytosti. V Marxov\u011b \u201eN\u011bmeck\u00e9 ideologii\u201c \u010dteme, \u017ee \u201eprvn\u00edm p\u0159edpokladem ve\u0161ker\u00fdch lidsk\u00fdch d\u011bjin lidstva je ov\u0161em existence \u017eiv\u00fdch lidsk\u00fdch individu\u00ed\u201c. (19)<br \/>\nPr\u00e1v\u011b v t\u00e9to v\u011bt\u011b se skr\u00fdv\u00e1 d\u016fvod toho, pro\u010d se Marx zab\u00fdv\u00e1 produkc\u00ed, pracovn\u00ed a v\u00fdrobn\u00ed \u010dinnost\u00ed. Pokud lidsk\u00e9ho jedince mysl\u00edme jako \u017eivou, t\u011blesnou bytost, je pro n\u011bj kl\u00ed\u010dovou ot\u00e1zka reprodukce jeho fyzick\u00e9 existence, tedy \u017eivotn\u00edch prost\u0159edk\u016f, kter\u00e9 tu byly p\u0159ed n\u00edm a kter\u00e9 mus\u00ed reprodukovat \u2013 neboli probl\u00e9m zaji\u0161t\u011bn\u00ed k \u017eivotu nezbytn\u00fdch prost\u0159edk\u016f konkr\u00e9tn\u00ed \u017eivou prac\u00ed, ot\u00e1zka r\u016fstu produktivn\u00ed s\u00edly t\u00e9to \u017eiv\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed pr\u00e1ce a od toho se odv\u00edjej\u00edc\u00ed r\u016fst nadpr\u00e1ce a nadproduktu, tedy spole\u010densk\u00e9ho bohatstv\u00ed.<br \/>\nV \u201eEkonomicko-filosofick\u00fdch rukopisech\u201c Marx p\u0159i kritice Hegelovy objektivn\u011b idealistick\u00e9 dialektiky, jej\u00edho pojet\u00ed odcizen\u00ed a p\u0159ekon\u00e1n\u00ed odcizen\u00ed, kter\u00e9 spo\u010d\u00edv\u00e1 v ru\u0161en\u00ed p\u0159edm\u011btnosti, smyslov\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e9ho charakteru lidsk\u00e9ho aktivn\u00edho \u010dinn\u00e9ho byt\u00ed, rozklenuje a rozestupuje se mezi sebev\u011bdom\u00edm a v\u011bcnost\u00ed, zv\u011bcn\u011bn\u00edm, poznamen\u00e1v\u00e1: \u201eJestli\u017ee skute\u010dn\u00fd, t\u011blesn\u00fd \u010dlov\u011bk, stoj\u00edc\u00ed na pevn\u00e9 kulat\u00e9 zemi, vydechuj\u00edc\u00ed a vdechuj\u00edc\u00ed v\u0161echny s\u00edly p\u0159\u00edrody, klade sv\u00fdm zvn\u011bj\u0161n\u011bn\u00edm sv\u00e9 skute\u010dn\u00e9 p\u0159edm\u011btn\u00e9 bytostn\u00e9 s\u00edly jako ciz\u00ed p\u0159edm\u011bty, pak subjektem nen\u00ed kladen\u00ed; je j\u00edm subjektivita p\u0159edm\u011btn\u00fdch bytostn\u00fdch sil, jejich\u017e akce mus\u00ed b\u00fdt proto tak\u00e9 p\u0159edm\u011btn\u00e1. P\u0159edm\u011btn\u00e1 bytost p\u016fsob\u00ed p\u0159edm\u011btn\u011b, a nep\u016fsobila by p\u0159edm\u011btn\u011b, kdyby v jej\u00edm bytostn\u00e9m ur\u010den\u00ed netkv\u011blo p\u0159edm\u011btno. Vytv\u00e1\u0159\u00ed, klade p\u0159edm\u011bty jen proto, \u017ee je p\u0159edm\u011bty kladena, proto, \u017ee je odjak\u017eiva p\u0159\u00edrodou. V aktu kladen\u00ed neupad\u00e1 tedy ze sv\u00e9 \u201e\u010dist\u00e9 \u010dinnosti\u201c do n\u011bjak\u00e9ho tvo\u0159en\u00ed p\u0159edm\u011btu, n\u00fdbr\u017e jej\u00ed p\u0159edm\u011btn\u00fd produkt potvrzuje jen jej\u00ed p\u0159edm\u011btnou \u010dinnost, jej\u00ed \u010dinnost jako \u010dinnost p\u0159edm\u011btn\u00e9 p\u0159irozen\u00e9 bytosti. \u2026 \u010clov\u011bk je bezprost\u0159edn\u011b p\u0159irozen\u00e1 bytost. Jako p\u0159irozen\u00e1 bytost a jako \u017eiv\u00e1 p\u0159irozen\u00e1 bytost je vybaven jednak p\u0159irozen\u00fdmi silami, \u017eivotn\u00edmi silami, je \u010dinnou p\u0159irozenou bytost\u00ed; tyto s\u00edly v n\u011bm existuj\u00ed jako vlohy a schopnosti, jako pudy; jednak je jako p\u0159irozen\u00e1, t\u011blesn\u00e1, smyslov\u00e1, p\u0159edm\u011btn\u00e1 bytost bytost\u00ed trp\u00edc\u00ed, podm\u00edn\u011bnou a omezenou, jako je i zv\u00ed\u0159e a rostlina, tj. p\u0159edm\u011bty jeho pud\u016f existuj\u00ed mimo n\u011bj jako p\u0159edm\u011bty na n\u011bm nez\u00e1visl\u00e9, av\u0161ak tyto p\u0159edm\u011bty jsou p\u0159edm\u011bty jeho pot\u0159eby, podstatn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, nepostradateln\u00e9 k \u010dinn\u00e9mu uplatn\u011bn\u00ed a potvrzen\u00ed jeho bytostn\u00fdch sil. \u017de \u010dlov\u011bk je t\u011blesn\u00e1 bytost s p\u0159irozen\u00fdmi silami, bytost \u017eivouc\u00ed, skute\u010dn\u00e1, smyslov\u00e1, p\u0159edm\u011btn\u00e1, znamen\u00e1, \u017ee p\u0159edm\u011btem jeho bytosti, jeho \u017eivotn\u00edho projevu jsou mu skute\u010dn\u00e9 smyslov\u00e9 p\u0159edm\u011bty, \u010dili \u017ee sv\u016fj \u017eivot m\u016f\u017ee projevit jen na skute\u010dn\u00fdch, smyslov\u00fdch p\u0159edm\u011btech. B\u00fdt p\u0159edm\u011btn\u00fd, p\u0159irozen\u00fd, smyslov\u00fd a m\u00edt tak\u00e9 p\u0159edm\u011bt, p\u0159\u00edrodu, smysl mimo sebe \u010di s\u00e1m b\u00fdt p\u0159edm\u011btem, p\u0159\u00edrodou, smyslem pro n\u011bco t\u0159et\u00edho je toto\u017en\u00e9. Hlad je p\u0159irozen\u00e1 pot\u0159eba; pot\u0159ebuje tedy p\u0159\u00edrodu mimo sebe, p\u0159edm\u011bt mimo sebe, aby se ukojil, uti\u0161il. Hlad je m\u00e9ho t\u011bla doznan\u00e1 pot\u0159eba n\u011bjak\u00e9ho mimo n\u011b jsouc\u00edho p\u0159edm\u011btu, nepostradateln\u00e9ho m\u00e9mu t\u011blu k jeho integraci a k projeven\u00ed jeho podstaty. Slunce je p\u0159edm\u011btem rostlin\u011b, p\u0159edm\u011btem j\u00ed nepostradateln\u00fdm, potvrzuj\u00edc\u00edm jej\u00ed \u017eivot, tak jako je rostlina p\u0159edm\u011btem Slunci, jako\u017eto projev \u017eivotod\u00e1rn\u00e9 s\u00edly Slunce, jako\u017eto projev p\u0159edm\u011btn\u00e9 bytostn\u00e9 s\u00edly Slunce. Bytost, kter\u00e1 nem\u00e1 svou p\u0159irozenost mimo sebe, nen\u00ed p\u0159irozen\u00e1 bytost, nepod\u00edl\u00ed se na podstat\u011b p\u0159\u00edrody. Bytost, kter\u00e1 nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159edm\u011bt mimo sebe, nen\u00ed p\u0159edm\u011btn\u00e1 bytost. Bytost, kter\u00e1 nen\u00ed sama p\u0159edm\u011btem t\u0159et\u00ed bytosti, nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou bytost sv\u00fdm p\u0159edm\u011btem, tj. nechov\u00e1 se p\u0159edm\u011btn\u011b, jej\u00ed byt\u00ed nen\u00ed p\u0159edm\u011btn\u00e9. Nep\u0159edm\u011btn\u00e1 bytost je obluda. (V n\u011bmeck\u00e9m origin\u00e1le zn\u00ed posledn\u00ed v\u011bta takto: \u201eEin ungegenst\u00e4ndliches Wesen is ein Unwesen\u201c). P\u0159edpokl\u00e1dejme bytost, kter\u00e1 ani sama nen\u00ed p\u0159edm\u011btem, ani sama nem\u00e1 p\u0159edm\u011bt. Takov\u00e1 bytost by byla za prv\u00e9 jedinou bytost\u00ed, neexistovala by \u017e\u00e1dn\u00e1 bytost mimo ni, existovala by sama a osam\u011bl\u00e1. Nebo\u0165 jakmile jsou tu p\u0159edm\u011bty mimo mne, jakmile nejsem s\u00e1m, jsem n\u011bco jin\u00e9ho, jin\u00e1 skute\u010dnost ne\u017e p\u0159edm\u011bt mimo mne. Pro tento t\u0159et\u00ed p\u0159edm\u011bt jsem tedy jinou skute\u010dnost\u00ed ne\u017e on, tj. jeho p\u0159edm\u011btem. Bytost, kter\u00e1 nen\u00ed p\u0159edm\u011btem jin\u00e9 bytosti, tedy p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 p\u0159edm\u011btn\u00e1 bytost. Jakmile m\u00e1m p\u0159edm\u011bt, tento p\u0159edm\u011bt mne m\u00e1 p\u0159edm\u011btem. Av\u0161ak bytost nep\u0159edm\u011btn\u00e1 je neskute\u010dn\u00e1, nesmyslov\u00e1, jen my\u0161len\u00e1, tj. jen domn\u011bl\u00e1 bytost, bytost abstrakce. B\u00fdt smyslov\u00fd, tj. b\u00fdt skute\u010dn\u00fd, je b\u00fdt p\u0159edm\u011btem smysl\u016f, b\u00fdt smyslov\u00fdm p\u0159edm\u011btem, tedy m\u00edt mimo sebe smyslov\u00e9 p\u0159edm\u011bty, m\u00edt p\u0159edm\u011bty sv\u00e9 smyslovosti. B\u00fdt smyslov\u00fd je b\u00fdt trp\u00edc\u00ed. \u010clov\u011bk jako p\u0159edm\u011btn\u00e1 bytost je proto bytost trp\u00edc\u00ed, a proto\u017ee je bytost\u00ed sv\u00e9 utrpen\u00ed poci\u0165uj\u00edc\u00ed, je bytost\u00ed v\u00e1\u0161nivou. V\u00e1\u0161e\u0148, passion, je bytostn\u00e1 s\u00edla \u010dlov\u011bka, energicky usiluj\u00edc\u00ed o sv\u016fj p\u0159edm\u011bt. Av\u0161ak \u010dlov\u011bk je nejen p\u0159irozen\u00e1 bytost, n\u00fdbr\u017e je lidsk\u00e1 p\u0159irozen\u00e1 bytost, tj. bytost jsouc\u00ed pro sebe sama, proto bytost rodov\u00e1, a jako takov\u00e1 se mus\u00ed potvrzovat a \u010dinn\u011b uplat\u0148ovat jak ve sv\u00e9m byt\u00ed, tak ve sv\u00e9m v\u011bd\u011bn\u00ed. Ani lidsk\u00e9 p\u0159edm\u011bty, jak se bezprost\u0159edn\u011b nab\u00edzej\u00ed, nejsou tedy p\u0159irozen\u00e9 p\u0159edm\u011bty, ani lidsk\u00fd smysl, jak jest bezprost\u0159edn\u011b, jak jest p\u0159edm\u011btn\u011b, nen\u00ed lidsk\u00e1 smyslovost, lidsk\u00e1 p\u0159edm\u011btnost. P\u0159\u00edroda ani objektivn\u011b, ani subjektivn\u011b nen\u00ed bezprost\u0159edn\u011b adekv\u00e1tn\u011b k dispozici lidsk\u00e9 bytosti. A tak jako v\u0161echno p\u0159irozen\u00e9 mus\u00ed vzniknout, tak m\u00e1 i \u010dlov\u011bk akt sv\u00e9ho vzniku, d\u011bjiny, kter\u00e9 jsou v\u0161ak pro n\u011bho d\u011bjinami, o kter\u00fdch v\u00ed, a proto jako\u017eto akt vzniku jsou aktem vzniku v\u011bdom\u011b se ru\u0161\u00edc\u00edm. D\u011bjiny jsou opravdov\u00fdm p\u0159\u00edrodopisem \u010dlov\u011bka\u201c. (20)<br \/>\nKr\u00e1sn\u00e9 du\u0161e p\u00e1n\u016f Lacana a \u017di\u017eka ov\u0161em rozv\u00edjej\u00ed filosofickou koncepci \u010dlov\u011bka, kter\u00e1 se neop\u00edr\u00e1 o \u201ep\u0159\u00edzemn\u00ed\u201c pot\u0159eby, n\u00fdbr\u017e je mnohem \u201evzne\u0161en\u011bj\u0161\u00ed\u201c a odv\u00edj\u00ed od pojm\u016f \u201e\u017e\u00e1dost\u201c a \u201etouha\u201c. Dle lacanovsk\u00e9 a \u017ei\u017eekovsk\u00e9 psychoanal\u00fdzy je v \u201e\u017e\u00e1dosti\u201c v\u017edy n\u011bco v\u00edc ne\u017e v oby\u010dejn\u00e9 pot\u0159eb\u011b, kter\u00e1 m\u016f\u017ee b\u00fdt pouze biologick\u00e1 a objevuje nap\u0159\u00edklad ve vztahu mezi d\u00edt\u011btem a matkou. \u201e\u017d\u00e1dost\u201c je vyj\u00e1d\u0159en\u00edm pot\u0159eby a z\u00e1rove\u0148 \u201e\u017e\u00e1dost\u00ed l\u00e1sky\u201c. Tento druh\u00fd v\u00fdznam zasti\u0148uje prvn\u00ed a tak vznik\u00e1 symbolick\u00e1 dimenze \u201e\u017e\u00e1dosti\u201c. Rozestup mezi dvoj\u00edm v\u00fdznamem \u201e\u017e\u00e1dosti\u201c je m\u00edstem, kde se objevuje \u201etouha\u201c. I kdy\u017e je pot\u0159eba uspokojena, nad\u00e1le tu je zbytek, \u201e\u017e\u00e1dost l\u00e1sky\u201c, kterou nelze nikdy pln\u011b uspokojit. Lacan prav\u00ed, \u017ee \u201etouha nen\u00ed ani choutka po uspokojen\u00ed, ani \u017e\u00e1dost l\u00e1sky, n\u00fdbr\u017e diference, kter\u00e1 je v\u00fdsledkem odta\u017een\u00ed toho prvn\u00edho od druh\u00e9ho\u201c. \u201eTouha\u201c se objev\u00ed tehdy, kdy\u017e se pot\u0159eba odd\u011bl\u00ed od \u201e\u017e\u00e1dosti\u201c. Vyzna\u010duje se t\u00edm, \u017ee ji nelze uspokojit p\u0159edm\u011btem, na n\u011bj\u017e se zam\u011b\u0159uje, a je, jak \u0159\u00edk\u00e1 Lacan, v\u011b\u010dn\u00e1. \u201eTouha\u201c se zam\u011b\u0159uje na p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 nesouvis\u00ed s uspokojov\u00e1n\u00edm pot\u0159eb. Lacan to up\u0159es\u0148uje tak, \u017ee ve skute\u010dnosti se \u201etouha\u201c nevztahuje k p\u0159edm\u011btu, n\u00fdbr\u017e k chyb\u011bn\u00ed \u010di pr\u00e1zdnu, ke zvl\u00e1\u0161tn\u00edmu p\u0159edm\u011btu ozna\u010dovan\u00e9mu jako \u201eobjet petit a\u201c, kter\u00e9 zt\u011bles\u0148uje pr\u00e1zdno a vystupuje jako \u201eobjekt-p\u0159\u00ed\u010dina touhy\u201c.\u00a0 Je zcela zjevn\u00e9, \u017ee sv\u011bton\u00e1zorov\u00e1 optika kategori\u00ed Lacanovy a \u017di\u017ekovy \u201epoeticky vzne\u0161en\u00e9\u201c psychoanalytick\u00e9 filosofie, (kter\u00e1 ch\u00e1pe \u010dlov\u011bka podle modelu Mozartova Dona Giovanniho, jen\u017e cel\u00fd \u017eivot hledal velkou l\u00e1sku, j\u00ed\u017e nikdy nenalezl, nebo\u0165 ji ani naj\u00edt nemohl, nebo dle obrazu Karla Hynka M\u00e1chy, jen\u017e, jak uv\u00e1d\u011bj\u00ed jeho \u017eivotopisci, \u201epo cel\u00fd \u017eivot hledal ide\u00e1ly v postav\u00e1ch \u017eensk\u00fdch a nach\u00e1zel jen oby\u010dejn\u00e9 \u017eensk\u00e9 v postav\u00e1ch ide\u00e1ln\u00edch\u201c), zn\u00e1 \u2013 stejn\u011b jako v\u0161echny ostatn\u00ed formy objektivn\u011b \u010di subjektivn\u011b idealistick\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00ed filosofick\u00e9 ot\u00e1zky \u2013 \u010dlov\u011bka pouze jako bytost nep\u0159edm\u011btnou, abstraktn\u00ed, neskute\u010dnou, \u010dili, jak \u0159\u00edk\u00e1 Marx, bytost \u201eobludnou\u201c.<br \/>\nPo tomto \u00favodu, kdy jsme si vyjasnili principi\u00e1ln\u00ed rozd\u00edl mezi Marxov\u00fdm a Lacanov\u00fdm (\u017di\u017eekov\u00fdm) pojet\u00edm \u010dlov\u011bka a pochopili tak, \u017ee pouze a jedin\u011b marxistick\u00e9 filosofick\u00e9 pojet\u00ed odcizen\u00ed jako odcizen\u00ed pr\u00e1ce umo\u017e\u0148uje porozum\u011bt lidsk\u00e9mu odcizen\u00ed a sebeodcizen\u00ed jako historicky vznikl\u00e9mu a p\u0159echodn\u00e9mu spole\u010densk\u00e9mu jevu, kde\u017eto subjektivn\u011b idealistick\u00e1 a metafyzick\u00e1 filosofick\u00e1 doktr\u00edna, je\u017e vymezuje \u010dlov\u011bka jako bytost, jej\u00edm\u017e \u00fad\u011blem je \u201emarn\u00e1, beznad\u011bjn\u00e1, nikdy nenapln\u011bn\u00e1 a nenaplniteln\u00e1 touha po l\u00e1sce\u201c, mus\u00ed nevyhnuteln\u011b vy\u00fastit v p\u0159edstavu, \u017ee lidsk\u00e9 odcizen\u00ed a sebeodcizen\u00ed se z d\u011bjin odstranit ned\u00e1, nebo\u0165 tvo\u0159\u00ed jak\u00e9si tragicky poetick\u00e9 zabarven\u00ed historick\u00e9ho v\u00fdvoje lidsk\u00e9 spole\u010dnosti, po tomto expoz\u00e9 lacanovsk\u00e9 pot\u0159eby, \u017e\u00e1dosti a touhy, pojm\u016f souvisej\u00edc\u00edch se vztahem jedince k vn\u011bj\u0161\u00edmu sv\u011btu, m\u016f\u017eeme pokra\u010dovat ve vyjas\u0148ov\u00e1n\u00ed rozd\u00edl\u016f mezi Lacanem a Marxem. Vra\u0165me se k Marxov\u011b u\u017eitn\u00e9 hodnot\u011b. Jak bylo \u0159e\u010deno, u\u017eitn\u00e1 hodnota se v\u00e1\u017ee k pot\u0159eb\u011b, jsou to vlastnosti p\u0159edm\u011btu, kter\u00e9 slou\u017e\u00ed jej\u00edmu uspokojen\u00ed. Vztah ke sv\u011btu zbo\u017e\u00ed m\u00e1 u Marxe jin\u00fd charakter ne\u017e vztah jedince k symbolick\u00e9mu \u0159\u00e1du u Lacana. Pot\u0159eba v marxistick\u00e9m ch\u00e1p\u00e1n\u00ed, t\u0159ebas vyj\u00e1d\u0159en\u00e1 symboly \u010di jazykem, v sob\u011b m\u00e1 vrstvu, kter\u00e1 nezanik\u00e1 ani po vstupu do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du. Ale nen\u00ed to tak docela Re\u00e1lno, proto\u017ee Re\u00e1lno je v\u017edy druhotn\u00fd \u00fa\u010dinek Symboli\u010dna (bez Symboli\u010dna nen\u00ed Re\u00e1lna). U Marxe to nen\u00ed tak, \u017ee signifikant stoj\u00ed nad v\u011bcmi (ur\u010duje jejich formu a vz\u00e1jemn\u00e9 vztahy), n\u00fdbr\u017e tu je v\u017edy v\u011bc, kter\u00e1 tak \u0159e\u010deno tvo\u0159\u00ed t\u011blo signifikantu, a kter\u00e1 je t\u00edm, co se spot\u0159ebov\u00e1v\u00e1 jako u\u017eitn\u00e1 hodnota. Tato v\u011bc existuje nez\u00e1visle na symbolick\u00e9m \u0159\u00e1du a ned\u00e1 se ch\u00e1pat jako v\u00fdsledek operac\u00ed v r\u00e1mci symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du (nen\u00ed to Re\u00e1lno vznikaj\u00edc\u00ed jako \u00fa\u010dinek Symboli\u010dna), nebo\u0165 je to v\u011bc jako hmotn\u00fd nositel hodnoty a sm\u011bnn\u00e9 hodnoty, jak \u0159\u00edk\u00e1 Marx. Jedn\u00e1 se tud\u00ed\u017e o v\u011bc v jej\u00ed smyslov\u00e9, konkr\u00e9tn\u00ed existenci, jako je \u017eelezo, p\u0161enice \u010di diamant, jeliko\u017e se jedn\u00e1 o produkt c\u00edlev\u011bdom\u00e9 a \u00fa\u010deln\u00e9, smyslov\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e9 praktick\u00e9 (pracovn\u00ed, v\u00fdrobn\u00ed) \u010dinnosti. To v\u0161e samoz\u0159ejm\u011b m\u016f\u017eeme pojmout jako signifikanty a u\u010dinit z nich sou\u010d\u00e1st symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du, nicm\u00e9n\u011b je tu je\u0161t\u011b jejich t\u011blesn\u00e1 materialita vyj\u00e1d\u0159en\u00e1 u\u017eitnou hodnotou, je\u017e n\u00e1le\u017e\u00ed do jin\u00e9ho registru.<br \/>\nMarx v \u201eKapit\u00e1lu\u201c \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee t\u011blesn\u00e9 vlastnosti se p\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed zbo\u017e\u00ed berou v potaz jen do t\u00e9 m\u00edry, do jak\u00e9 na nich z\u00e1vis\u00ed u\u017eite\u010dnost zbo\u017e\u00ed, tj. jestli\u017ee ze zbo\u017e\u00ed d\u011blaj\u00ed u\u017eitn\u00e9 hodnoty. U\u017eitn\u00e1 hodnota je v\u0161ak princip individualizace zbo\u017e\u00ed, proto\u017ee jenom ta odli\u0161uje jedno zbo\u017e\u00ed od druh\u00e9ho. I kdy\u017e tu je s\u00e9riov\u00e1 produkce, jednotliv\u00e9 zbo\u017e\u00ed je individu\u00e1ln\u00ed a odli\u0161n\u00e9 od v\u0161ech ostatn\u00edch u\u017e jenom t\u00edm, \u017ee zauj\u00edm\u00e1 ur\u010dit\u00e9 m\u00edsto v prostoru a \u010dase. Sm\u011bnn\u00e1 hodnota je naopak t\u00edm, co tyto rozd\u00edly a jedine\u010dnosti st\u00edr\u00e1, proto\u017ee je to kvantitativn\u00ed pom\u011br mezi zbo\u017e\u00edm, pom\u011br ur\u010duj\u00edc\u00ed sm\u011bnn\u00e9 proporce. Sm\u011bnn\u00e1 hodnota je v\u0161ak z\u00e1visl\u00e1 na u\u017eitn\u00e9 hodnot\u011b, nebo\u0165 je to proporce, v n\u00ed\u017e se u\u017eitn\u00e9 hodnoty jednoho druhu sm\u011b\u0148uj\u00ed za u\u017eitn\u00e9 hodnoty jin\u00e9ho druhu, pom\u011br neust\u00e1le se m\u011bn\u00edc\u00ed podle doby a m\u00edsta.<br \/>\nKdyby n\u011bjak\u00e9 zbo\u017e\u00ed ztratilo u\u017eitnou hodnotu, tak by samoz\u0159ejm\u011b ztratilo i sm\u011bnnou hodnotu. Kdy\u017e to vyj\u00e1d\u0159\u00edme v lacanovsk\u00e9 terminologii, objev\u00edme n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e \u0159\u00edk\u00e1 Lacan. Jestli\u017ee sm\u011bnn\u00e1 hodnota odpov\u00edd\u00e1 signifikantu a u\u017eitn\u00e1 hodnota signifik\u00e1tu, pak by to byl signifik\u00e1t (v\u00fdznam), co ur\u010duje sm\u011bnu signifikant\u016f, a signifik\u00e1t by byl i jej\u00ed podm\u00ednkou. Tedy prav\u00fd opak Lacanovy teze o p\u0159evaze signifikantu nad signifik\u00e1tem. Jist\u011b se d\u00e1 hned za\u010d\u00edt s lacanovskou kritikou Marxe a ukazovat, \u017ee sm\u011bnn\u00e1 hodnota v pozdn\u00edm kapitalismus vytla\u010duje u\u017eitnou hodnotu nebo \u017ee, kdy\u017e konzumujeme koka-kolu, pijeme ji ne pro jej\u00ed u\u017eitnou hodnotu, n\u00fdbr\u017e kv\u016fli tomu, \u017ee je v n\u00ed n\u011bco v\u00edc, ne\u017e tam skute\u010dn\u011b je, nadsmyslov\u00e1 aura spojen\u00e1 s \u010d\u00edmsi, co bychom mohli nazvat \u201enadslast\u00ed\u201c. Jen\u017ee t\u00edm st\u00edr\u00e1me pr\u00e1v\u011b tu dimenzi, j\u00ed\u017e se Marx li\u0161\u00ed od Lacana. Pak je snadn\u00e9 prohl\u00e1sit, \u017ee Lacan je d\u00e1l ne\u017e Marx a \u017ee z Marxe se d\u00e1 pou\u017e\u00edt jenom to, co se vejde do lacanovsk\u00fdch sou\u0159adnic.<br \/>\nDialekticko-materialistick\u00e9 filosofick\u00e9 pojet\u00ed \u010dlov\u011bka vych\u00e1z\u00ed z toho, \u017ee lidsk\u00e9 byt\u00ed je aktivn\u00ed a \u010dinn\u00e9, spo\u010d\u00edv\u00e1 ve smyslov\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e9 \u010dinnosti, v prakticko-kritick\u00e9m p\u0159etv\u00e1\u0159en\u00ed objektivn\u00ed skute\u010dnosti, j\u00edm\u017e se p\u0159\u00edrodn\u00ed hmota, p\u0159\u00edrodn\u00ed hmotn\u00fd pohyb \u201euniversalizuje\u201c, pozdvihuje na v\u00fdvojovou \u00farove\u0148 soci\u00e1ln\u011b historick\u00e9ho materi\u00e1ln\u00edho samopohybu a samov\u00fdvoje, kdy se p\u0159\u00edrodn\u00ed materi\u00e1ln\u00ed byt\u00ed \u201ep\u0159etavuje\u201c na spole\u010densk\u00e9 byt\u00ed, kter\u00e9 odr\u00e1\u017e\u00ed spole\u010densk\u00e9 v\u011bdom\u00ed, p\u0159etv\u00e1\u0159en\u00ed, jeho\u017e z\u00e1kladem a j\u00e1drem je pracovn\u00ed, v\u00fdrobn\u00ed aktivita v souladu se zn\u00e1m\u00fdm vymezen\u00edm, podle n\u011bho\u017e je \u010dlov\u011bk \u201e\u017eivo\u010dich, jen\u017e si vyr\u00e1b\u00ed (d\u011bl\u00e1, zhotovuje) pracovn\u00ed n\u00e1stroje, v\u00fdrobn\u00ed prost\u0159edky\u201c, aby mohl uspokojovat svoje pot\u0159eby v\u00fdrobou u\u017eitn\u00fdch hodnot, materi\u00e1ln\u00edch a duchovn\u00edch statk\u016f. Toto feuerbachovsk\u00e9-marxovsk\u00e9 byt\u00ed \u010dlov\u011bka jako\u017eto \u017eiv\u00e9, konkr\u00e9tn\u00ed, t\u011blesn\u00e9 a z\u00e1rove\u0148 biosoci\u00e1ln\u00ed a historicky se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed bytosti nen\u00ed mo\u017en\u00e9 v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b ztoto\u017enit s lacanovsko-\u017ei\u017eekovsk\u00fdm Re\u00e1lnem, nebo\u0165 lidsk\u00e9 byt\u00ed u Feuerbacha a Marxe je nepojmov\u00e9, (i kdy\u017e coby soci\u00e1ln\u011b historick\u00e1 v\u00fdvojov\u00e1 forma sebeutv\u00e1\u0159en\u00ed, sebeformov\u00e1n\u00ed substanci\u00e1ln\u00edho materi\u00e1ln\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e9ho samopohybu zahrnuje nejvy\u0161\u0161\u00ed stupe\u0148 dokonalosti odraziv\u00e9 schopnosti hmotn\u00e9 substance, j\u00edm\u017e je pr\u00e1v\u011b schopnost pojmov\u00e9ho my\u0161len\u00ed), z\u00e1rove\u0148 ale konkr\u00e9tn\u00ed a ur\u010dit\u00e9, kde\u017eto Lacanovo Re\u00e1lno je nepojmov\u00e9 a neur\u010dit\u00e9, proto\u017ee v\u011bci z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed svou ur\u010ditost a\u017e p\u016fsoben\u00edm Symboli\u010dna. Z toho d\u016fvodu tak\u00e9 p\u00ed\u0161e doktor Hauser velmi p\u0159esn\u011b a v\u00fdsti\u017en\u011b, \u017ee \u201epot\u0159eba, jak ji poj\u00edm\u00e1 Marx, se proto nem\u011bn\u00ed v \u017e\u00e1dost nebo touhu, i kdy\u017e vstoup\u00ed do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du: je to st\u00e1le pot\u0159eba, proto\u017ee se v\u00e1\u017ee ke smyslov\u00e9 existenci \u010dlov\u011bka, k reprodukci jeho \u017eivotn\u00edch prost\u0159edk\u016f\u201c. (21)<br \/>\nNyn\u00ed se m\u016f\u017eeme znovu vr\u00e1tit k marxistick\u00e9 filosoficko-ekonomick\u00e9 teorii zbo\u017en\u011b pen\u011b\u017en\u00ed v\u00fdroby a sm\u011bny, k ot\u00e1zce zbo\u017en\u011b pen\u011b\u017en\u00edho feti\u0161ismu. Bylo \u0159e\u010deno, \u017ee zbo\u017e\u00ed m\u00e1 dva aspekty, sm\u011bnnou hodnotu a hodnotu u\u017eitnou. Ta prvn\u00ed vykazuje n\u011bkolik spole\u010dn\u00fdch rys\u016f s lacanovsk\u00fdm signifikantem, ta druh\u00e1 se v\u0161ak ve sv\u00e9m z\u00e1kladn\u00edm v\u00fdznamu v\u00e1\u017ee k prakticky \u010dinn\u00e9, smyslov\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e9 existenci \u010dlov\u011bka. Jak bylo \u0159e\u010deno, u Marxe je u\u017eitn\u00e1 hodnota z\u00e1kladem hodnoty a sm\u011bnn\u00e9 hodnoty (tr\u017en\u00ed ceny) a Marx se na zbo\u017e\u00ed d\u00edv\u00e1 tak\u00e9 jako na v\u00fdsledek produk\u010dn\u00edho hodnototvorn\u00e9ho procesu, jeho\u017e kone\u010dn\u00fdm v\u00fdsledkem je u\u017eitn\u00e1 hodnota coby zp\u0159edm\u011btn\u011bn\u00ed \u017eiv\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed pr\u00e1ce a hodnota u\u017eitn\u00e9 hodnoty zbo\u017e\u00ed zp\u0159edm\u011bt\u0148uje, zv\u011bc\u0148uje pr\u00e1ci abstraktn\u011b obecnou.<br \/>\nTakto pojat\u00e1 hodnota u\u017eitn\u00e9 hodnoty zbo\u017e\u00ed je j\u00e1drem zbo\u017en\u00edho, zbo\u017en\u011b pen\u011b\u017en\u00edho feti\u0161ismu. Je to abstraktn\u00ed rys zbo\u017e\u00ed, kter\u00fd se v n\u011bm ned\u00e1 empiricky zjistit, ale kter\u00fd p\u016fsob\u00ed \u201eneviditeln\u011b\u201c t\u00edm zp\u016fsobem, \u017ee vymezuje sm\u011bnn\u00e9 pom\u011bry mezi jednotkami u\u017eitn\u00e9 hodnoty zbo\u017e\u00ed na trhu. Hodnota se projevuje jako ona z\u00e1hadn\u00e1 s\u00edla, jako onen \u201emystick\u00fd charakter zbo\u017e\u00ed\u201c, a vyvol\u00e1v\u00e1 zd\u00e1n\u00ed, \u017ee zbo\u017e\u00ed m\u00e1 svou hodnotu samo od sebe. To potom vede k onomu p\u0159evr\u00e1cen\u00ed, v n\u011bm\u017e \u201espole\u010densk\u00e9 vztahy lid\u00ed nab\u00fdvaj\u00ed formy vztahu mezi v\u011bcmi, to znamen\u00e1, \u017ee vztahy mezi lidmi se m\u011bn\u00ed ve vztahy mezi p\u0159edm\u011bty. Zbo\u017en\u00ed feti\u0161ismus je, jak v\u00fdslovn\u011b uv\u00e1d\u00ed Marx, nerozlu\u010dn\u011b spojen s p\u0159edm\u011bty jako produkty pr\u00e1ce a je neodd\u011bliteln\u00fd od zbo\u017en\u00ed produkce. A pr\u00e1v\u011b tato str\u00e1nka chyb\u00ed u \u017di\u017eekova pojet\u00ed zbo\u017en\u011b pen\u011b\u017en\u00edho feti\u0161ismu jako fantasmatu. \u017di\u017eek ch\u00e1pe zbo\u017en\u00ed vztahy v z\u00e1sad\u011b jako vztahy mezi signifikanty v symbolick\u00e9m \u0159\u00e1du (s p\u0159\u00edtomnost\u00ed Re\u00e1lna), tak\u017ee to p\u016fsob\u00ed tak, jako kdyby zbo\u017e\u00ed-signifikant nebylo produktem pr\u00e1ce, n\u00fdbr\u017e to byla jak\u00e1si stra\u0161ideln\u00e1 entita v podobn\u00e9m smyslu, jako j\u00edm je Unwesen, \u010dlov\u011bk-p\u0159\u00edzrak, jak o n\u011bm p\u00ed\u0161e Marx v \u201eEkonomicko-filosofick\u00fdch rukopisech\u201c z roku 1844. St\u00edr\u00e1 se tu vztah zbo\u017e\u00ed a produkce, tedy ona \u201et\u011blesn\u00e1\u201c rovina, kam pat\u0159\u00ed pojmy jako pr\u00e1ce, pot\u0159eba, pracovn\u00ed p\u0159edm\u011bt (p\u0159\u00edrodn\u00ed surovina), pracovn\u00ed n\u00e1stroj atd. Jin\u00fdmi slovy, zbo\u017e\u00ed jako signifikant nem\u00e1 v sob\u011b \u201ehodnotu\u201c, proto\u017ee ta je v\u00e1zan\u00e1 na v\u00fdrobn\u00ed a zhodnocovac\u00ed proces \u2013 a tud\u00ed\u017e, aplikujeme-li \u017di\u017eekovu psychoanalytickou teorii na kapitalistickou praxi zbo\u017en\u011b pen\u011b\u017en\u00ed v\u00fdroby a sm\u011bny, neobsahuje ani nadhodnotu.<br \/>\nZd\u00e1 se b\u00fdt naprosto zjevn\u00e9, \u017ee \u017di\u017eek\u016fv pokus \u201espolknout\u201c a \u201epohltit\u201c pomoc\u00ed soustavy kategori\u00ed Lacanovy psychoanalytick\u00e9 filosofie marxistickou filosoficko-ekonomickou teorii zbo\u017en\u011b pen\u011b\u017en\u00edho feti\u0161ismu utrp\u011bl tot\u00e1ln\u00edch krach, jeliko\u017e pojet\u00ed zbo\u017e\u00ed a pen\u011bz coby zvl\u00e1\u0161tn\u00edho zbo\u017e\u00ed, kter\u00e9 se vyd\u011bluje ze sv\u011bta ostatn\u00edch zbo\u017e\u00ed, jako\u017eto signifikantu, zbo\u017en\u00edho a pen\u011b\u017en\u00edho feti\u0161ismu jako fantasmatu nedok\u00e1\u017ee objasnit podstatu a p\u0159\u00ed\u010dinu kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed. A z\u00e1kladn\u00ed d\u016fvod \u00fapln\u00e9ho selh\u00e1n\u00ed \u017di\u017eekova pokusu je zcela z\u0159ejm\u00fd: subjektivn\u00ed a antidialektick\u00fd (neboli metafyzick\u00fd) idealismus nem\u016f\u017ee \u201epoz\u0159\u00edt\u201c dialekticko-materialistick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00ed filosofick\u00e9 ot\u00e1zky. I Hauser mus\u00ed proto konstatovat: \u201eM\u00e1me tu nakonec dva druhy signifikant\u016f. Jeden lacanovsk\u00fd, kter\u00fd se vztahuje k symbolick\u00e9mu \u0159\u00e1du mimo sf\u00e9ru Marxovy politick\u00e9 ekonomie, a jeden, jeho\u017e m\u00edstem je politick\u00e1 ekonomie. A tot\u00e9\u017e lze \u0159\u00edci o symbolick\u00e9m \u0159\u00e1du. Je tu symbolick\u00fd \u0159\u00e1d lacanovsk\u00fd a symbolick\u00fd \u0159\u00e1d marxovsk\u00fd\u201c. (22)<br \/>\nDoktor Hauser se v\u0161ak i p\u0159esto sna\u017e\u00ed zd\u016fraz\u0148ovat pozn\u00e1vac\u00ed p\u0159\u00ednos \u017di\u017eekovy filosofie, nebo\u0165 je to patrn\u011b jeho \u201ekon\u00ed\u010dek\u201c, m\u00e1 pro \u017di\u017eek\u016fv kategori\u00e1ln\u00ed syst\u00e9m slabost a z toho d\u016fvodu prav\u00ed: \u201eT\u00edm ov\u0161em netvrd\u00edm, \u017ee \u017di\u017eekova teorie zbo\u017en\u00edho feti\u0161ismu je bezcenn\u00e1. Jde mi pouze o to, \u017ee je zapot\u0159eb\u00ed ji roz\u0161\u00ed\u0159it o tuto materi\u00e1ln\u00ed dimenzi, kterou nalezneme u Marxe. Tzn., \u017ee hodnotu zbo\u017e\u00ed nebudeme vykl\u00e1dat lacanovsky tak, \u017ee je ur\u010dena vztahy mezi signifikanty, je\u017e nejsou nutn\u011b spojeny s ur\u010dit\u00fdmi signifik\u00e1ty, n\u00fdbr\u017e tak, \u017ee tyto signifikanty jsou nelacanovsk\u00e9, nebo\u0165 v jejich j\u00e1dru je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed signifik\u00e1t p\u0159edstavovan\u00fd Marxovou hodnotou. Ty snad m\u016f\u017eeme nazvat jako materializovan\u00e9 signifikanty, a to vzhledem k tomu, \u017ee se v\u00e1\u017eou k pr\u00e1ci, k ur\u010dit\u00e9mu kvantu pracovn\u00ed doby\u201c. (23)<br \/>\nSlavoj \u017di\u017eek m\u00e1 ov\u0161em pramal\u00fd z\u00e1jem roz\u0161i\u0159ovat svou teorii zbo\u017en\u011b pen\u011b\u017en\u00edho feti\u0161ismu o \u201emateri\u00e1ln\u00ed dimenzi, kterou nal\u00e9z\u00e1me u Marxe\u201c, jak mu v dobr\u00e9 v\u00ed\u0159e rad\u00ed doktor Hauser, \u010dili modifikac\u00ed lacanovsk\u00e9ho symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du zaveden\u00edm nelacanovsk\u00fdch \u201ematerializovan\u00fdch signifikant\u016f\u201c, co\u017e by \u00fadajn\u011b umo\u017enilo vykl\u00e1dat hodnotu zbo\u017e\u00ed nikoli na z\u00e1klad\u011b vztah\u016f mezi signifikanty, n\u00fdbr\u017e ji v\u00e1zat k abstraktn\u011b obecn\u00e9 a zv\u011bcn\u011bl\u00e9 pr\u00e1ci, k spole\u010densky nutn\u00e9mu, u\u017eite\u010dn\u00e9mu a uznan\u00e9mu kvantu pracovn\u00ed doby \u2013 a slovinsk\u00fd filosof m\u00e1 ze sv\u00e9ho filosofick\u00e9ho hlediska v z\u00e1sad\u011b pravdu, nebo\u0165 vskutku nelze nal\u00e9zt \u201ezlatou st\u0159edn\u00ed cestu\u201c a \u201ekonsensus\u201c mezi dialekticko-materialistick\u00fdm a subjektivn\u011b-idealisticko-metafyzick\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm z\u00e1kladn\u00ed filosofick\u00e9 ot\u00e1zky, mezi ahistorickou filosofickou teori\u00ed odcizen\u00ed (neboli hodnoty zbo\u017e\u00ed, zbo\u017en\u00edho a pen\u011b\u017en\u00edho feti\u0161ismu) u \u017di\u017eeka a pojet\u00edm odcizen\u00ed coby historicky p\u0159echodn\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho fenom\u00e9nu, je\u017e plyne z Marxovy filosoficko-ekonomick\u00e9 pracovn\u00ed teorie odcizen\u00ed (\u010dili vysv\u011btlen\u00ed \u201emystick\u00e9\u201c, feti\u0161istick\u00e9 povahy hodnoty u\u017eitn\u00e9 hodnoty zbo\u017e\u00ed a pen\u011bz) \u2013, n\u00fdbr\u017e se d\u00e1le sna\u017e\u00ed slou\u010dit do jedn\u00e9 \u201esubverzivn\u00ed synt\u00e9zy\u201c marxistickou a psychoanalytickou tradici, usiluje tud\u00ed\u017e o takov\u00e9 sjednocen\u00ed marxistick\u00e9 a psychoanalytick\u00e9 filosofie, v n\u011bm\u017e by bylo mo\u017en\u00e9 (podle jeho n\u00e1zoru a up\u0159\u00edmn\u00e9ho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed) marxismus i psychoanal\u00fdzu rozvr\u00e1tit a rozlo\u017eit, tedy negovat a p\u0159ekonat.\u00a0 Autor teorie o tom, \u017ee zbo\u017e\u00ed je signifikant a hodnota zbo\u017e\u00ed i pen\u011bz fantasma \u2013 stra\u0161ideln\u00fd p\u0159\u00edzrak, prohla\u0161uje z\u00e1rove\u0148, \u017ee si pln\u011b uv\u011bdomuje revolu\u010dn\u00ed pohyb kapitalismu, kter\u00fd ve sv\u00e9 ne\u00faprosn\u00e9 dynamice podkop\u00e1v\u00e1 ve\u0161ker\u00e9 stabiln\u00ed, tradi\u010dn\u00ed formy lidsk\u00e9 interakce, sou\u010dasn\u011b p\u0159itom ale kapitalismu vyt\u00fdk\u00e1, \u017ee jeho \u201edeteritorializace\u201c nejsou dostate\u010dn\u011b d\u016fsledn\u00e9, \u017ee vedou k nov\u00fdm \u201ereteritorializac\u00edm\u201c \u2013 \u201eco\u017e je doslovn\u00e1 ozv\u011bna Marxova tvrzen\u00ed, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017ekou kapitalismu je samotn\u00fd kapitalismus, \u017ee kapitalismus uv\u00e1d\u00ed do pohybu s\u00edly, kter\u00e9 nen\u00ed s to s\u00e1m zvl\u00e1dnout. Toto tvrzen\u00ed zdaleka nen\u00ed p\u0159ekonan\u00e9, ale naopak nab\u00fdv\u00e1 v nyn\u011bj\u0161\u00ed slep\u00e9 uli\u010dce globalizace, v n\u00ed\u017e se pod zd\u00e1nliv\u00fdm glob\u00e1ln\u00edm triumfem kapitalismu st\u00e1le z\u0159eteln\u011bji ukazuje jeho bytostn\u011b antagonistick\u00e1 povaha, na aktu\u00e1lnosti.<br \/>\nKl\u00ed\u010dov\u00e1 ot\u00e1zka v\u0161ak zn\u00ed: je st\u00e1le mo\u017en\u00e9 p\u0159edstavit si komunismus (nebo jinou variantu postkapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti) jako formaci, kter\u00e1 je s to uvolnit deteritorializuj\u00edc\u00ed dynamiku kapitalismu a zbavit ji jej\u00edch bytostn\u00fdch omezen\u00ed? Marx byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee je mo\u017en\u00fd \u0159\u00e1d, kter\u00fd nejen zachov\u00e1, ale pozvedne na vy\u0161\u0161\u00ed \u00farove\u0148 a pln\u011b uvoln\u00ed potenci\u00e1l ukryt\u00fd ve spir\u00e1le rostouc\u00ed produktivity, jej\u00ed\u017e spont\u00e1nn\u00ed pohyb je za kapitalismu v d\u016fsledku jeho vnit\u0159n\u00edch antagonism\u016f a konflikt\u016f neust\u00e1le paralyzov\u00e1n krizemi. Marxovi, vyj\u00e1d\u0159eno derridovsk\u00fdmi term\u00edny, uniklo, \u017ee zm\u00edn\u011bn\u00e9 vnit\u0159n\u00ed antagonismy a konflikty coby \u201epodm\u00ednka nemo\u017enosti\u201c pln\u00e9ho rozvinut\u00ed produktivn\u00edch sil kapitalismu jsou z\u00e1rove\u0148 \u201epodm\u00ednkou jeho mo\u017enosti\u201c. Odstran\u00edme-li tyto konflikty, nedos\u00e1hneme pln\u00e9ho uvoln\u011bn\u00ed produktivn\u00edho potenci\u00e1lu, kter\u00fd bude zbaven sv\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eky, ale p\u0159ijdeme pr\u00e1v\u011b o tuto produktivitu \u2013 pokud tedy odstran\u00edme onu p\u0159ek\u00e1\u017eku, samotn\u00fd potenci\u00e1l touto p\u0159ek\u00e1\u017ekou ma\u0159en\u00fd vyjde vnive\u010d.<br \/>\nTolik slova samotn\u00e9ho \u201epostmodern\u00edho marxisty-leninovce\u201c a \u201edialektick\u00e9ho materialisty\u201c, jen\u017e se pokou\u0161\u00ed \u201ezachr\u00e1nit ideu marxismu\u201c psychoanalytickou filosofickou koncepc\u00ed, kter\u00e1 ch\u00e1pe zbo\u017en\u00ed, zbo\u017en\u011b pen\u011b\u017en\u00ed vztahy v z\u00e1sad\u011b jako vztahy mezi signifikanty v lacanovsk\u00e9m Symboli\u010dnu. Doktor Hauser k tomu dod\u00e1v\u00e1, \u017ee pokud neodli\u0161\u00edme marxovsk\u00fd symbolick\u00fd \u0159\u00e1d od symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du lacanovsk\u00e9ho a tak jako \u017di\u017eek operujeme pouze se symbolick\u00fdm \u0159\u00e1dem lacanovsk\u00fdm, m\u016f\u017ee n\u00e1s to v\u00e9st k jednostrann\u00fdm \u201eoprav\u00e1m\u201c Marxovy teorie. V knize \u201eK\u0159ehk\u00e9 absolutno\u201c (podobn\u011b jako v \u010dl\u00e1nku \u201eZ\u00e1pad mezi buddhismem a Leninem\u201c) \u017di\u017eek opravuje Marxe n\u00e1sledovn\u011b: Marx pr\u00fd p\u0159ehl\u00ed\u017e\u00ed, \u017ee kapit\u00e1l p\u016fsob\u00ed jako lacanovsk\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka, tedy jako to, co umo\u017e\u0148uje existenci toho, \u010deho je p\u0159ek\u00e1\u017ekou (t\u00edm je u Lacana touha). \u017di\u017eek postupoval tak, \u017ee tento psychoanalytick\u00fd mechanismus zobecnil a p\u0159enesl jej na politickou ekonomii. Na m\u00edst\u011b lacanovsk\u00e9 touhy pak vystupuje marxovsk\u00e1 produktivita a onou p\u0159ek\u00e1\u017ekou je kapit\u00e1l. Tak m\u016f\u017ee napsat, \u017ee kdy\u017e odstran\u00edme p\u0159ek\u00e1\u017eku (kapit\u00e1l), zmiz\u00ed i produktivita. Po odstran\u011bn\u00ed kapit\u00e1lu nenastane pln\u00e9 rozvinut\u00ed produk\u010dn\u00edch sil, jak si myslel Marx, n\u00fdbr\u017e ekonomick\u00fd kolaps\u2026 \u017di\u017eek pak rozezvu\u010d\u00ed derridovskou strunu a \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee kapit\u00e1l ve vztahu k produk\u010dn\u00edm sil\u00e1m p\u0159edstavuje podm\u00ednku mo\u017enosti i nemo\u017enosti. Br\u00e1n\u00ed jejich dal\u0161\u00edmu rozv\u00edjen\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 je umo\u017e\u0148uje. (24)<br \/>\nKdy\u017e Karel Marx koncipuje teoretick\u00e9 a metodologick\u00e9 z\u00e1klady materialistick\u00e9ho pojet\u00ed d\u011bjin, dialektickomaterialistick\u00e9ho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed logiky z\u00e1konitost\u00ed historick\u00e9ho v\u00fdvoje lidsk\u00e9 spole\u010dnosti, uv\u00e1d\u00ed: \u201eVe spole\u010densk\u00e9 v\u00fdrob\u011b sv\u00e9ho \u017eivota vstupuj\u00ed lid\u00e9 do ur\u010dit\u00fdch, nutn\u00fdch, na sv\u00e9 v\u016fli nez\u00e1visl\u00fdch vztah\u016f, v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f, kter\u00e9 odpov\u00eddaj\u00ed ur\u010dit\u00e9mu v\u00fdvojov\u00e9mu stupni jejich materi\u00e1ln\u00edch v\u00fdrobn\u00edch sil. Souhrn v\u0161ech t\u011bchto v\u00fdrobn\u00edch vztah\u016f tvo\u0159\u00ed ekonomickou strukturu spole\u010dnosti, re\u00e1lnou z\u00e1kladnu, nad ni\u017e se zved\u00e1 pr\u00e1vn\u00ed a politick\u00e1 nadstavba a kter\u00e9 odpov\u00eddaj\u00ed ur\u010dit\u00e9 formy spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed. Zp\u016fsob v\u00fdroby materi\u00e1ln\u00edho \u017eivota podmi\u0148uje soci\u00e1ln\u00ed, politick\u00fd a duchovn\u00ed \u017eivotn\u00ed proces v\u016fbec. Byt\u00ed lid\u00ed nen\u00ed ur\u010dov\u00e1no jejich v\u011bdom\u00edm, n\u00fdbr\u017e naopak, jejich v\u011bdom\u00ed je ur\u010dov\u00e1no jejich spole\u010densk\u00fdm byt\u00edm. Na jist\u00e9m stupni sv\u00e9ho v\u00fdvoje se materi\u00e1ln\u00ed v\u00fdrobn\u00ed s\u00edly spole\u010dnosti dost\u00e1vaj\u00ed do rozporu s existuj\u00edc\u00edmi v\u00fdrobn\u00edmi vztahy, nebo \u2013 co je jen pr\u00e1vn\u00ed v\u00fdraz toho \u2013 s vlastnick\u00fdmi vztahy, v jejich\u017e r\u00e1mci se dosud pohybovaly. Z v\u00fdvojov\u00fdch forem v\u00fdrobn\u00edch sil se tyto vztahy prom\u011b\u0148uj\u00ed v jejich pouta. Nast\u00e1v\u00e1 pak epocha soci\u00e1ln\u00ed revoluce. Se zm\u011bnou hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 z\u00e1kladny p\u0159evrac\u00ed se pomaleji nebo rychleji cel\u00e1 ohromn\u00e1 nadstavba. Zkoum\u00e1me-li takov\u00fd proces p\u0159evrat\u016f, mus\u00edme v\u017edy rozli\u0161ovat mezi materi\u00e1ln\u00edm p\u0159evratem v hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch, jej\u017e lze p\u0159\u00edrodov\u011bdecky p\u0159esn\u011b zjistit, a mezi pr\u00e1vn\u00edmi, politick\u00fdmi, n\u00e1bo\u017eensk\u00fdmi, um\u011bleck\u00fdmi nebo filosofick\u00fdmi, zkr\u00e1tka ideologick\u00fdmi formami, v nich\u017e si lid\u00e9 tento konflikt uv\u011bdomuj\u00ed a jej vybojov\u00e1vaj\u00ed. Jako neposuzujeme jednotlivce podle toho, co si s\u00e1m o sob\u011b mysl\u00ed, pr\u00e1v\u011b tak nem\u016f\u017eeme takovou p\u0159evratovou epochu posuzovat podle jej\u00edho v\u011bdom\u00ed, n\u00fdbr\u017e naopak toto v\u011bdomi mus\u00edme vysv\u011btlovat z rozpor\u016f materi\u00e1ln\u00edho \u017eivota, z existuj\u00edc\u00edho konfliktu mezi spole\u010densk\u00fdmi v\u00fdrobn\u00edmi silami a v\u00fdrobn\u00edmi vztahy. Spole\u010densk\u00e1 formace nikdy nezanik\u00e1 d\u0159\u00edve, dokud se nerozvinuly v\u0161echny v\u00fdrobn\u00ed s\u00edly, pro kter\u00e9 je zral\u00e1, a nov\u00e9, vy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdrobn\u00ed vztahy nikdy nenastupuj\u00ed na jej\u00ed m\u00edsto, dokud materi\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky jejich existence nedozr\u00e1ly v l\u016fn\u011b star\u00e9 spole\u010dnost\u00ed sam\u00e9. Proto si lidstvo ukl\u00e1d\u00e1 v\u017edy jen takov\u00e9 \u00fakoly, kter\u00e9 m\u016f\u017ee vy\u0159e\u0161it, nebo\u0165 p\u0159i podrobn\u011bj\u0161\u00edm zkoum\u00e1n\u00ed se v\u017edy uk\u00e1\u017ee, \u017ee \u00fakol s\u00e1m vznik\u00e1 tam, kde materi\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky jeho \u0159e\u0161eni jsou ji\u017e d\u00e1ny nebo kde jsou alespo\u0148 v procesu vzniku. Zhruba je mo\u017eno ozna\u010dit asijsk\u00fd, antick\u00fd, feud\u00e1ln\u00ed a modern\u00ed m\u011b\u0161\u0165\u00e1ck\u00fd v\u00fdrobn\u00ed zp\u016fsob za progresivn\u00ed epochy ekonomick\u00e9 spole\u010densk\u00e9 formace. M\u011b\u0161\u0165\u00e1ck\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed vztahy jsou posledn\u00ed antagonistickou formou spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdrobn\u00edho procesu, antagonistickou nikoli ve smyslu individu\u00e1ln\u00edho antagonismu, n\u00fdbr\u017e ve smyslu antagonismu vyr\u016fstaj\u00edc\u00edho ze spole\u010densk\u00fdch \u017eivotn\u00edch podm\u00ednek individui; av\u0161ak v\u00fdrobn\u00ed s\u00edly, vyv\u00edjej\u00edc\u00ed se v l\u016fn\u011b m\u011b\u0161\u0165\u00e1ck\u00e9 spole\u010dnosti, vytv\u00e1\u0159ej\u00ed z\u00e1rove\u0148 materi\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky k \u0159e\u0161en\u00ed tohoto antagonismu. Touto spole\u010denskou formac\u00ed se tud\u00ed\u017e uzav\u00edr\u00e1 p\u0159edhistorie d\u011bjin lidsk\u00e9 spole\u010dnosti\u201c. (25)<br \/>\nZd\u00e1 se tak b\u00fdt z\u0159ejm\u00e9, \u017ee \u017di\u017eek chce b\u00fdt \u201eradik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed\u201c a \u201ekriti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed\u201c ne\u017e Marx: prav\u00ed-li marxistick\u00e1 filosofick\u00e1 a politick\u00e1 ekonomie, \u017ee na jist\u00e9m stupni spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt kapit\u00e1l hybnou silou a st\u00e1v\u00e1 se naopak brzdou objektivn\u00edch pot\u0159eb a dal\u0161\u00edho rozvoje v\u00fdrobn\u00edch sil, \u0159\u00edk\u00e1 \u017di\u017eekova psychoanalytick\u00e1 filosofie, \u017ee kapit\u00e1l v\u017edy, ve v\u0161ech v\u00fdvojov\u00fdch etap\u00e1ch kapitalistick\u00e9ho v\u00fdrobn\u00edho zp\u016fsobu, vykon\u00e1v\u00e1 funkci stimul\u00e1toru i okovu rozvoje spole\u010densk\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch sil sou\u010dasn\u011b, umo\u017e\u0148uje rozvoj v\u00fdrobn\u00edch sil a z\u00e1rove\u0148 mu br\u00e1n\u00ed, a tud\u00ed\u017e p\u016fsob\u00ed jako \u201elacanovsk\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka\u201c, kterou kdy\u017e odstran\u00edme, tak v\u016fbec nedojde k osvobozen\u00ed rozvoje v\u00fdrobn\u00edch sil spole\u010dnosti od pout, v nich\u017e je uv\u011bzn\u011bn, a krun\u00fd\u0159e, jen\u017e ho sv\u00edr\u00e1, n\u00fdbr\u017e se pr\u00e1v\u011b naopak ztrat\u00ed z\u00e1kladn\u00ed podn\u011bt rozvoje produktivn\u00ed s\u00edly \u017eiv\u00e9 i mrtv\u00e9, zv\u011bcn\u011bl\u00e9 pr\u00e1ce a celkov\u00e9 dynamiky hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu. Kapit\u00e1l je ov\u0161em soukrom\u00e9 vlastnictv\u00ed, kter\u00e9 se zformovalo v procesu prvotn\u00ed akumulace kapit\u00e1lu cestou vyvlast\u0148ov\u00e1n\u00ed soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed tvo\u0159en\u00e9ho prac\u00ed zbo\u017en\u00edch malov\u00fdrobc\u016f a na b\u00e1zi rozv\u00edjej\u00edc\u00edho se procesu zespole\u010den\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed pr\u00e1ce a v\u00fdroby se zhodnocuje a \u201erozmno\u017euje\u201c (neboli akumuluje) \u017ed\u00edm\u00e1n\u00edm a vys\u00e1v\u00e1n\u00edm nadhodnoty ze \u017eiv\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed pr\u00e1ce prolet\u00e1\u0159sk\u00fdch n\u00e1mezdn\u011b pracuj\u00edc\u00edch nevlastn\u00edk\u016f v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f a kapitalistick\u00fd zp\u016fsob v\u00fdroby, jen\u017e tak obsahuje nezaplacenou nadpr\u00e1ci a jej\u00ed plod nadv\u00fdrobek v soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 zbo\u017en\u00ed form\u011b nadhodnoty, (kdy nutn\u00e1 pr\u00e1ce i nadpr\u00e1ce, nutn\u00fd produkt i nadv\u00fdrobek vytv\u00e1\u0159\u00ed v hodnotov\u00e9 struktu\u0159e kapitalistick\u00e9ho v\u00fdrobn\u00edho procesu ned\u011bliteln\u00fd celek a pracovn\u00ed s\u00edla p\u0159\u00edm\u00fdch a bezprost\u0159edn\u00edch v\u00fdrobc\u016f nadhodnoty je zbo\u017e\u00ed sm\u011b\u0148ovan\u00e9 za pen\u00edze, pen\u011b\u017en\u00ed variabiln\u00ed kapit\u00e1l, zbo\u017e\u00ed, s n\u00edm\u017e mohou jeho vlastn\u00edci svobodn\u011b nakl\u00e1dat, a tud\u00ed\u017e jsou i politicky svobodn\u00ed a rovnopr\u00e1vn\u00ed p\u0159ed z\u00e1konem s kapitalistick\u00fdmi vlastn\u00edky), se coby vl\u00e1dnouc\u00ed a ur\u010duj\u00edc\u00ed v\u00fdrobn\u00ed zp\u016fsob prosadil v epo\u0161e p\u0159echodu od feudalismu ke kapitalismu, epo\u0161e bur\u017eoazn\u011b demokratick\u00fdch revoluc\u00ed, kter\u00e9 rozbily a poh\u0159bily feud\u00e1ln\u00ed produk\u010dn\u00ed syst\u00e9m, v jeho\u017e hodnotov\u00e9 skladb\u011b byla nezaplacen\u00e1 nadpr\u00e1ce (i nadprodukt, ve kter\u00e9m se zt\u011blesnila), prostorov\u011b i \u010dasov\u011b odd\u011blena od pr\u00e1ce nutn\u00e9 a soci\u00e1ln\u011b ekonomickou zbo\u017en\u00ed formu nadhodnoty nenab\u00fdvala.<br \/>\nP\u0159echod od feudalismu ke kapitalismu, od feud\u00e1ln\u00edho soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed k soukrom\u00e9mu vlastnictv\u00ed kapitalistick\u00e9mu by tak byl p\u0159echodem od jedn\u00e9 \u201elacanovsk\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky\u201c ke druh\u00e9, k tomuto p\u0159echodu v\u0161ak v souladu s logikou utv\u00e1\u0159en\u00ed a fungov\u00e1n\u00ed soustavy kategori\u00ed \u017di\u017eekovy psychoanalytick\u00e9 filosofick\u00e9 teorie v\u016fbec nem\u016f\u017ee doj\u00edt, jeliko\u017e i soustava feud\u00e1ln\u00edho soukrom\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ovatelsk\u00e9ho vlastnictv\u00ed v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f vytv\u00e1\u0159\u00ed \u201elacanovskou p\u0159ek\u00e1\u017eku\u201c, je\u017e podn\u011bcuje a sou\u010dasn\u011b blokuje rozvoj v\u00fdrobn\u00edch sil, tak\u017ee by i odstran\u011bn\u00ed feudalismu muselo zp\u016fsobit ztr\u00e1tu stimul\u016f pro rozvoj v\u00fdrobn\u00edch sil spole\u010dnosti. \u017di\u017eekova teorie nen\u00ed schopna racion\u00e1ln\u011b objasnit, pro\u010d jenom kapit\u00e1l, kapitalistick\u00e9 soukrom\u00e9 vlastnictv\u00ed m\u00e1 coby \u201elacanovsk\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka\u201c m\u00edt ony podivuhodn\u00e9 vlastnosti, kter\u00e9 l\u00ed\u010d\u00ed, tedy schopnost b\u00fdt v\u00fdvojovou formou v\u00fdrobn\u00edch sil a z\u00e1rove\u0148 jejich rozvoj ochromovat, kde\u017eto soukrom\u00e9 vlastnictv\u00ed feud\u00e1ln\u00ed \u010di otrok\u00e1\u0159sk\u00e9, (v n\u011bm\u017e tak\u00e9 nelze stanovit kvalitativn\u00ed hranici mezi prac\u00ed nutnou a nadprac\u00ed, ov\u0161em pracovn\u00ed s\u00edla otrok\u016f nebyla za pen\u00edze sm\u011b\u0148ovan\u00e9 zbo\u017e\u00ed, a proto byli otroci politicky nesvobodn\u00ed a bezpr\u00e1vn\u00ed, sami jako osoby byli zbo\u017e\u00edm, \u201emluv\u00edc\u00edmi n\u00e1stroji\u201c, kter\u00e9 otrok\u00e1\u0159i kupovali a prod\u00e1vali na trhu otrok\u016f) \u2013 a stejn\u011b tak i vlastnictv\u00ed v prvobytn\u011b pospolit\u00e9m, rodov\u011b kmenov\u00e9m spole\u010densk\u00e9m uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed, ve kter\u00e9m nen\u00ed produkt v\u00fdrobn\u00ed \u010dinnosti zbo\u017e\u00edm, \u010di nevyko\u0159is\u0165ovatelsk\u00e9 soukrom\u00e9 vlastnictv\u00ed zbo\u017en\u00edch malov\u00fdrobc\u016f, jeho\u017e hodnotov\u00e9 slo\u017een\u00ed zahrnuje zaplacenou nadpr\u00e1ci \u2013 bu\u010f \u201elacanovskou p\u0159ek\u00e1\u017ekou\u201c v\u016fbec nen\u00ed, nebo jako \u201elacanovsk\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka\u201c ne\u00fa\u010dinkuje. Kdybychom cht\u011bli za ka\u017edou cenu postavit slovinsk\u00e9mu filosofu pomn\u00edk, mohli bychom na jednu jeho stranu vytesat \u017di\u017eekovu \u201egeni\u00e1ln\u00ed my\u0161lenku\u201c, \u017ee stalinsk\u00fd model socialismu nezrodil \u017e\u00e1dnou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed spole\u010denskou t\u0159\u00eddu, na druh\u00e9 stran\u011b pomn\u00edku by se ur\u010dit\u011b skv\u011bla formulace o kapit\u00e1lu jako\u017eto \u201elacanovsk\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017ece\u201c.<br \/>\nN\u00e1zor, \u017ee kdy\u017e odstran\u00edme kapit\u00e1l, zmiz\u00ed t\u00edm z\u00e1rove\u0148 stimul a katalyz\u00e1tor ekonomick\u00e9ho r\u016fstu, rozvoje v\u00fdrobn\u00edch spole\u010dnosti, n\u00e1s vskutku nut\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, zda je z hlediska pojmov\u00e9 konstrukce teorie o kapit\u00e1lu coby \u201elacanovsk\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017ece\u201c v\u016fbec mo\u017en\u00e9 p\u0159ekonat syst\u00e9m kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed a jak\u00fdm zp\u016fsobem by se m\u011bla tato revolu\u010dn\u00ed syst\u00e9mov\u00e1 zm\u011bna uskute\u010dnit, zda si lidsk\u00e1 spole\u010dnost v\u016fbec m\u016f\u017ee d\u00e1t za \u00fakol vybudov\u00e1n\u00ed komunistick\u00e9 spole\u010dnosti a vy\u0159e\u0161it tak \u201enejv\u011bt\u0161\u00ed h\u00e1danku lidsk\u00fdch d\u011bjin\u201c. Je ov\u0161em zapot\u0159eb\u00ed poctiv\u011b p\u0159iznat, \u017ee by bylo velice zjednodu\u0161uj\u00edc\u00ed, kdybychom kritick\u00fd rozbor \u017di\u017eekovy psychoanalytick\u00e9 filosofie o \u201eRe\u00e1lnu\u201c, \u201eSymboli\u010dnu\u201c a \u201eImagin\u00e1rnu\u201c coby t\u0159ech \u201e\u0159\u00e1dech byt\u00ed\u201c, kter\u00e1 rozum\u00ed pod hodnotou zbo\u017e\u00ed jak\u00fdsi \u201emarnou touhou zm\u00edtan\u00fd stra\u0161ideln\u00fd p\u0159\u00edzrak\u201c, co\u017e m\u00e1 zp\u016fsobovat fantasma zbo\u017en\u011b pen\u011b\u017en\u00edho feti\u0161ismu, skon\u010dili konstatov\u00e1n\u00edm, \u017ee koncepce \u201elacanovsk\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky\u201c je on\u00edm kl\u00ed\u010dov\u00fdm momentem, v n\u011bm\u017e se \u017di\u017eekova filosofie p\u0159etv\u00e1\u0159\u00ed z kritiky kapitalismu v apologetiku kapitalistick\u00e9ho soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed, jeliko\u017e zv\u011b\u010d\u0148uje existenci kapit\u00e1lu.<br \/>\nSlovinsk\u00fd \u201epostmodern\u00ed dialektick\u00fd materialista\u201c by toti\u017e i v tomto bod\u011b nalezl v\u00fdmluvu v tom smyslu, \u017ee z teorie o kapit\u00e1lu coby \u201elacanovsk\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017ece\u201c vypl\u00fdv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm to, \u017ee p\u0159ekon\u00e1n\u00ed kapit\u00e1lu mus\u00edme porozum\u011bt mnohem \u201eradik\u00e1ln\u011bji a kriti\u010dt\u011bji\u201c, ne\u017e jej ch\u00e1pal Marx, (a tak pr\u00e1v\u011b objevit to, co je implicitn\u011b obsa\u017eeno v Marxov\u011b Kapit\u00e1lu a jeho kritice zbo\u017en\u00edho a pen\u011b\u017en\u00edho feti\u0161ismu, o \u010dem v\u0161ak Marx nem\u011bl ani potuchy!) \u2013 toti\u017e jako p\u0159ekon\u00e1n\u00ed motivace k v\u00fdrob\u011b coby z\u00e1kladn\u00ed pohnutky lidsk\u00e9 d\u011bjinotvorn\u00e9 aktivity, p\u0159ekon\u00e1n\u00ed feti\u0161e a kultu hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu: Marxova p\u0159edstava o komunismu jako spole\u010dnosti, v n\u00ed\u017e nastane bou\u0159liv\u00fd rozvoj v\u00fdrobn\u00edch sil a \u201ev\u0161echny zdroje spole\u010densk\u00e9ho bohatstv\u00ed pote\u010dou pln\u00fdm proudem\u201c, je \u00fadajn\u011b \u201ebur\u017eoazn\u00ed idealistick\u00e9 fantasma\u201c, \u201esen zrozen\u00fd kapitalismem\u201c; my pr\u00fd m\u00e1me b\u00fdt \u201eradik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Marx\u201c a \u201ej\u00edt za tento kapitalistick\u00fd sen\u201c, nebo\u0165 jedin\u011b tak m\u016f\u017eeme s kone\u010dnou platnost\u00ed vytrhat ko\u0159eny zbo\u017en\u011b pen\u011b\u017en\u00edho feti\u0161ismu jako fantasmatu. (26)<br \/>\n\u017di\u017eek z\u016fst\u00e1v\u00e1 v\u011bren odm\u00edt\u00e1n\u00ed pracovn\u00ed teorie u\u017eitn\u00e9 hodnoty a hodnoty u\u017eitn\u00e9 hodnoty zbo\u017e\u00ed \u2013 a \u0161\u00ed\u0159eji, obecn\u011bji ahistorick\u00e9mu, metafyzick\u00e9mu pop\u00edr\u00e1n\u00ed pojet\u00ed \u010dlov\u011bka jako\u017eto prakticky aktivn\u00ed, smyslov\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e9 bytosti, nesouhlasu s pracovn\u00ed teori\u00ed lidsk\u00e9ho odcizen\u00ed (\u010dili zv\u011bcn\u011bn\u00ed lidsk\u00fdch spole\u010densk\u00fdch vztah\u016f v hodnot\u011b zbo\u017e\u00ed, kdy vztahy mezi v\u011bcmi jakoby nahrazuj\u00ed vztahy mezi lidmi, kter\u00e9 se projevuje ve zbo\u017en\u00edm a pen\u011b\u017en\u00edm feti\u0161ismu) \u2013 a svou kritiku pracovn\u00ed teorie hodnoty v rozhovoru \u201eHumanismus nesta\u010d\u00ed\u201c rozv\u00e1d\u00ed tak, \u017ee pracovn\u00ed teorie hodnoty se \u00fadajn\u011b dnes, kdy hlavn\u00edm \u010dinitelem produkce je intelektu\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ce, stala bezv\u00fdznamnou, jak pr\u00fd to \u0159\u00edkal u\u017e Marx v \u201eGrundrissech\u201c.<br \/>\nVyvozuje z toho, \u017ee je t\u0159eba znovu promyslet ideu komunismu \u2013 m\u011bjme na pam\u011bti, \u017ee kapitalistick\u00fd v\u00fdrobn\u00ed zhodnocovac\u00ed proces v oblasti klasick\u00e9 strojov\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 velkov\u00fdroby vych\u00e1z\u00ed z v\u00fdrobn\u011b technick\u00e9ho pod\u0159\u00edzen\u00ed \u017eiv\u00e9 pr\u00e1ce pr\u00e1ci mrtv\u00e9, zv\u011bcn\u011bl\u00e9, absolutn\u00edho pod\u0159\u00edzen\u00ed pracovn\u00edho rytmu klasick\u00e9ho industri\u00e1ln\u00edho d\u011bln\u00edka pracovn\u00edmu rytmu stroje, kdy stroj jako\u017eto akumulovan\u00e1 minul\u00e1, zv\u011bcn\u011bl\u00e1, mrtv\u00e1 pr\u00e1ce slou\u017e\u00ed coby n\u00e1stroj \u017ed\u00edm\u00e1n\u00ed a vys\u00e1v\u00e1n\u00ed nadhodnoty ze \u017eiv\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed pr\u00e1ce tradi\u010dn\u00edho prolet\u00e1\u0159e, a tak m\u00e1 svou logiku, \u017ee filosof odm\u00edtaj\u00edc\u00ed pracovn\u00ed teorii hodnoty formuluje pojet\u00ed revolu\u010dn\u00edho syst\u00e9mov\u00e9ho p\u0159ekon\u00e1n\u00ed kapit\u00e1lu a kapitalismu komunismem, je\u017e se neot\u00e1\u010d\u00ed kolem sv\u011bton\u00e1zorov\u00e9 osy tvo\u0159en\u00e9 vz\u00e1jemn\u00fdm vztahem kategori\u00ed pr\u00e1ce nutn\u00e9 a nadpr\u00e1ce \u2013 a koncipovat projekt v\u00fdstavby komunistick\u00e9 spole\u010dnosti (\u010dili p\u0159edev\u0161\u00edm formov\u00e1n\u00ed spole\u010densk\u00e9ho vlastnictv\u00ed) ve sm\u011bru, kter\u00fd nazna\u010duj\u00ed Hardt a Negri s jejich koncepc\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch statk\u016f \u201ecommon wealth\u201c, (\u201ecommons\u201c) \u2013 \u010dili statk\u016f, kter\u00e9 p\u0159edstavuj\u00ed \u201espole\u010dn\u00e9, pospolit\u00e9 bohatstv\u00ed\u201c, statk\u016f obecn\u011b, ve\u0159ejn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00fdch, k nim\u017e n\u00e1le\u017e\u00ed kup\u0159\u00edkladu takov\u00e9 materi\u00e1ln\u00ed statky jako \u010dist\u00e1 voda a \u010dist\u00fd vzduch, p\u0159\u00edrodn\u00ed a \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 nejsou produktem pracovn\u00ed a v\u00fdrobn\u00ed \u010dinnosti lidsk\u00e9 spole\u010dnosti, n\u00fdbr\u017e p\u0159\u00edrody; k t\u011bmto obecn\u011b a ve\u0159ejn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00fdm statk\u016fm v\u0161ak pat\u0159\u00ed i nehmotn\u00e9, ide\u00e1ln\u00ed statky, hodnoty duchovn\u011b kulturn\u00ed povahy, jako je lidsk\u00e9 pojmov\u011b teoretick\u00e9 a obrazn\u00e9 v\u011bd\u011bn\u00ed, poznatky v\u011bdy, um\u011bn\u00ed a filosofie, duchovn\u00ed kultura lidsk\u00e9 spole\u010dnosti jako celek, formy a prost\u0159edky mezilidsk\u00e9 komunikace, atd. Filosofick\u00e1 teorie o \u201ecommon wealth\u201c se dnes st\u00e1\u010d\u00ed ke Kantovi, k jeho rozli\u0161en\u00ed soukrom\u00e9ho a ve\u0159ejn\u00e9ho u\u017eit\u00ed rozumu, k ot\u00e1zce, jak znovu vytvo\u0159it \u201eobecn\u00e9, obecn\u011b a ve\u0159ejn\u011b u\u017eite\u010dn\u00e9 statky\u201c a t\u00e9\u017e i komunika\u010dn\u00ed prost\u0159edky, instituce, atd., kter\u00e9 umo\u017en\u00ed takov\u00e9 u\u017eit\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch statk\u016f, v n\u011bm\u017e by se \u201ecommons\u201c st\u00e1valy v\u00fdchodiskem pro cestu za hranice kapitalismu ke komunismu.\u00a0 (27)<br \/>\nI doktor Hauser pokl\u00e1d\u00e1 za nutn\u00e9 \u017di\u017eekovi nam\u00edtnout, \u017ee t\u00edm se z \u201eradikalizovan\u00e9ho\u201c pojet\u00ed komunismu \u201evytr\u00e1c\u00ed rovina, kterou objevil Marx, toti\u017e ot\u00e1zka reprodukce produk\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f, zdroj\u016f \u017eivota ka\u017ed\u00e9 spole\u010dnosti, spjat\u00e1 s problematikou pr\u00e1ce, pot\u0159eb, u\u017eitn\u00fdch hodnot. Nejde jen o obecn\u00e9 statky, ale tak\u00e9 o zp\u016fsob jejich reprodukce. Po radikalizaci Marxe se tyto ot\u00e1zky p\u0159est\u00e1vaj\u00ed kl\u00e1st. Radikalizace nemus\u00ed b\u00fdt radikalizac\u00ed, n\u00fdbr\u017e opomenut\u00edm\u201c. (28)<br \/>\nK tomu m\u016f\u017eeme je\u0161t\u011b dodat, \u017ee panensk\u00e1 p\u016fda, \u010dist\u00e1 voda a \u010dist\u00fd vzduch jsou pochopiteln\u011b produkty p\u0159\u00edrody a lidsk\u00e1 pracovn\u00ed \u010dinnost, v\u00fdrobn\u00ed procesy, p\u0159i nich\u017e lid\u00e9 vyu\u017e\u00edvaj\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed suroviny a materi\u00e1ly, produkuj\u00ed samoz\u0159ejm\u011b spolu s vyroben\u00fdmi u\u017eitn\u00fdmi hodnotami i tuh\u00e9, kapaln\u00e9 a plynn\u00e9 \u0161kodliv\u00e9 zplodiny zamo\u0159uj\u00edc\u00ed p\u016fdu, vodu a vzduch, \u017ee ale sou\u010dasn\u011b odstra\u0148ov\u00e1n\u00ed t\u011bchto \u0161kodliv\u00fdch dopad\u016f lidsk\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed \u010dinnosti na p\u0159\u00edrodn\u00ed a \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed nen\u00ed mo\u017en\u00e9 bez aplikace \u017eiv\u00e9 a mrtv\u00e9 ekologiza\u010dn\u00ed pr\u00e1ce, ekologiza\u010dn\u00edho konstantn\u00edho a variabiln\u00edho kapit\u00e1lu, z \u010deho\u017e plyne, \u017ee \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed coby \u201eve\u0159ejn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00fd statek\u201c \u010d\u00edslo jedna je tak\u00e9 plodem lidsk\u00e9 pr\u00e1ce. Z\u00e1rove\u0148 mus\u00edme m\u00edt na z\u0159eteli, \u017ee kdy\u017e se nap\u0159\u00edklad programov\u00e1 informace vyr\u00e1b\u00ed v \u201epostindustri\u00e1ln\u00ed\u201c a \u201epostmodern\u00ed\u201c informa\u010dn\u00ed ekonomice jako softwarov\u00e9 zbo\u017e\u00ed, zahrnuje u\u017eitnou hodnotu i hodnotu u\u017eitn\u00e9 hodnoty, tak\u017ee proces v\u00fdroby softwarov\u00e9ho zbo\u017e\u00ed je z\u00e1rove\u0148 zhodnocovac\u00edm a hodnototvorn\u00fdm v\u00fdrobn\u00edm procesem, jeho\u017e hodnotov\u00e1 struktura obsahuje v kapitalistick\u00e9 informa\u010dn\u00ed ekonomice nadhodnotu, stejn\u011b tak jako obsahuj\u00ed nezaplacenou nadpr\u00e1ci kup\u0159\u00edkladu rohl\u00edky a housky, vyr\u00e1b\u011bj\u00ed-li se kapitalistick\u00fdm zp\u016fsobem: i \u201epostmodern\u00ed dialekti\u010dt\u00ed materialist\u00e9\u201c by mohli pochopit, \u017ee tak\u00e9 p\u0159i vynakl\u00e1d\u00e1n\u00ed \u017eiv\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed intelektu\u00e1ln\u00ed neboli rozumov\u00e9 pr\u00e1ce vznikaj\u00ed sou\u010dasn\u011b s fin\u00e1ln\u00edm produktem v\u00fdrobn\u00edho procesu, jen\u017e m\u00e1 coby u\u017eitn\u00e1 hodnota nemateri\u00e1ln\u00ed duchovn\u00ed povahu, (nap\u0159\u00edklad t\u0159eba pr\u00e1v\u011b programovou informac\u00ed pro nov\u00fd po\u010d\u00edta\u010dov\u00fd opera\u010dn\u00ed syst\u00e9m) objektivn\u00ed, na v\u016fli a v\u011bdom\u00ed akt\u00e9r\u016f intelektu\u00e1ln\u00ed pracovn\u00ed \u010dinnosti nez\u00e1visl\u00e9 \u2013 a tedy materi\u00e1ln\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e9, i kdy\u017e nejsou vid\u011bt a nelze si na n\u011b s\u00e1hnout! \u2013 spole\u010densk\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed vztahy, stejn\u011b jako kdy\u017e se jedn\u00e1 o \u201eb\u011b\u017enou\u201c materi\u00e1ln\u00ed pr\u016fmyslovou v\u00fdrobu.<br \/>\nA v \u201eGrundrissech\u201c Marx hovo\u0159\u00ed o v\u0161eobecn\u00e9 pr\u00e1ci, co\u017e je my\u0161lenkov\u00e9 j\u00e1dro marxistick\u00e9ho pracovn\u00edho pojet\u00ed hodnoty, je ale zapot\u0159eb\u00ed vskutku \u201ej\u00edt za Marxe\u201c a pochopit, \u017ee v\u0161eobecn\u00e1 pr\u00e1ce m\u00e1 nejen v\u00fdrobn\u011b silovou, n\u00fdbr\u017e i v\u00fdrobn\u011b vztahovou dimenzi, kter\u00e1 spo\u010d\u00edv\u00e1 v rozv\u00edjen\u00ed \u201ev\u0161eobecn\u00e9 produktivn\u00ed s\u00edly lidsk\u00e9 vlastnick\u00e9 sou\u010dinnosti\u201c \u010dili vz\u00e1jemn\u00e9ho prostupov\u00e1n\u00ed pracovn\u00edch aktivit s aktivitami spoluvlastnick\u00fdmi, je\u017e za\u010d\u00edn\u00e1 na \u00farovni vlastnick\u00e9 spolu\u00fa\u010dasti d\u011blnick\u00fdch pracovn\u00edch kolektiv\u016f a vrchol\u00ed v nadn\u00e1rodn\u00edch a nadst\u00e1tn\u00edch samospr\u00e1vn\u00fdch podnikatelsk\u00fdch komplexech, p\u0159i\u010dem\u017e t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00edm subjektem praktick\u00e9 realizace projektu komunistick\u00e9 spole\u010dnosti se tak st\u00e1v\u00e1 t\u0159\u00edda samospr\u00e1vn\u00fdch vlastn\u00edk\u016f, jej\u00ed\u017e z\u00e1rode\u010dn\u00e9 bu\u0148ky se utv\u00e1\u0159ej\u00ed v l\u016fn\u011b kapitalistick\u00e9ho v\u00fdrobn\u00edho zp\u016fsobu.\u00a0 Autor psychoanalytick\u00e9 filosofick\u00e9 teorie o zbo\u017e\u00ed coby signifikantu, kter\u00e1 poj\u00edm\u00e1 zv\u011bc\u0148ov\u00e1n\u00ed spole\u010densk\u00fdch mezilidsk\u00fdch vztah\u016f v hodnot\u011b zbo\u017e\u00ed jako neodstraniteln\u00fd soci\u00e1ln\u00ed jev a zv\u011b\u010d\u0148uje tak i kapitalistick\u00e9 soukrom\u00e9 vlastnictv\u00ed, tak zase nalezl v pojmov\u00e9m obsahu jednoho z Marxov\u00fdch kl\u00ed\u010dov\u00fdch d\u011bl n\u011bco, co by zakladatele marxistick\u00e9 filosoficko-ekonomick\u00e9 teorie vskutku nikdy nenapadlo.<br \/>\nDoktor Hauser ov\u0161em sou\u010dasn\u011b jedn\u00edm dechem prohla\u0161uje: \u201e\u017di\u017eekova lacanovsk\u00e1 teorie v\u0161ak nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fdm \u00fakrokem stranou. M\u016f\u017ee b\u00fdt pozad\u00edm, na n\u011bm\u017e se daj\u00ed nov\u011b vylo\u017eit Marxovy kategorie, ale jenom tehdy, kdy\u017e spat\u0159\u00edme to, co je u Marxe a nen\u00ed v lacanovsk\u00e9 psychoanal\u00fdze. A s Marxem j\u00edt d\u00e1l za Lacana\u201c. (29)<br \/>\nNechci b\u00fdt za ka\u017edou cenu samo\u00fa\u010deln\u011b j\u00edzliv\u011b ironick\u00fd, nemohu si ale pomoci: lze-li architektoniku syst\u00e9mu kategori\u00ed materialistick\u00e9 dialektick\u00e9 logiky, jak jej zp\u0159edm\u011bt\u0148uje p\u0159edev\u0161\u00edm logika, logick\u00e1 struktura Marxova Kapit\u00e1lu, opr\u00e1vn\u011bn\u011b p\u0159irovnat k velkolep\u00fdm stavb\u00e1m st\u0159edov\u011bk\u00fdch gotick\u00fdch katedr\u00e1l, p\u0159ipom\u00edn\u00e1 kategori\u00e1ln\u00ed soustava lacanovsko-\u017ei\u017eekovsk\u00e9 psychoanalytick\u00e9 filosofie, jak se r\u00fdsuje na pozad\u00ed marxismu, sp\u00ed\u0161e krt\u010d\u00ed hrom\u00e1dku. A jak m\u016f\u017ee subjektivn\u011b idealistick\u00fd a iracionalistick\u00fd voluntarismus \u201enov\u011b vylo\u017eit\u201c kategorie dialekticko-materialistick\u00e9ho pojet\u00ed z\u00e1konitost\u00ed spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje? Je ban\u00e1ln\u00ed pravdou, \u017ee p\u0159i koncipov\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho modelu socialismu a komunismu mus\u00edme j\u00edt, vyu\u017e\u00edvaj\u00edce marxistick\u00e9 teoretick\u00e9 a metodologick\u00e9 p\u0159\u00edstupy, \u201eza Marxe a Lenina\u201c, nikoli v\u0161ak \u201eza Lacana\u201c, n\u00fdbr\u017e sp\u00ed\u0161e zcela mimo Lacana.<br \/>\nSlovinsk\u00fd filosof se sna\u017e\u00ed spojit pojmov\u011b teoretick\u00e9 konstrukce lacanovsk\u00e9 psychoanal\u00fdzy s up\u0159\u00edmn\u00fdm radik\u00e1ln\u011b levicov\u00fdm politick\u00fdm sm\u00fd\u0161len\u00edm, a tak \u017di\u017eekovi nem\u016f\u017eeme up\u0159\u00edt snahu aktivizovat a mobilizovat svou filosofickou teori\u00ed subjektu pr\u00e1v\u011b levicov\u00fd politick\u00fd subjekt, uv\u00e9st v \u017eivot radik\u00e1ln\u00ed levicov\u00e9 teoretick\u00e9 projekty, je\u017e by probudily politickou p\u0159edstavivost levicov\u00e9ho k\u0159\u00eddla politick\u00e9ho syst\u00e9mu spole\u010dnosti a d\u00e1le stimulovaly rozv\u00edjen\u00ed politick\u00e9 imaginace radik\u00e1ln\u011b levicov\u00fdch sil, a to zvl\u00e1\u0161t\u011b v situaci, kdy v epo\u0161e globalizovan\u00e9ho kapitalismu po zhroucen\u00ed a rozpadu socialismu sov\u011btsk\u00e9ho typu ztr\u00e1cej\u00ed p\u016fsobnost vize a teoretick\u00e9 recepty soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9ho reformismu, zvl\u00e1\u0161t\u011b soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 formule bur\u017eoazn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu, jeliko\u017e, jak \u017di\u017eek prav\u00ed, \u201ehlavn\u00ed ob\u011bt\u00ed p\u00e1du re\u00e1ln\u00e9ho socialismu byl tak paradoxn\u011b jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u011bjinn\u00fd protivn\u00edk po dobu t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9ho stolet\u00ed, reformistick\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed demokracie\u201c. (30)<br \/>\nZe t\u0159\u00ed lacanovsk\u00fdch t\u0159\u00ed \u0159\u00e1d\u016f jsouc\u00edho \u2013 \u201eSymboli\u010dna\u201c, \u201eRe\u00e1lna\u201c a \u201eImagin\u00e1rna\u201c m\u00e1 pro \u017di\u017eekovo filosofick\u00e9 pojet\u00ed subjektu kl\u00ed\u010dov\u00fd v\u00fdznam pr\u00e1v\u011b \u201eRe\u00e1lno\u201c, na n\u011b\u017e lze pohl\u00ed\u017eet dvoj\u00edm zp\u016fsobem:<br \/>\n1) bu\u010f je to sv\u011bt tak, jak existuje p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e je veps\u00e1n do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du (do jazyka), tj. v\u011bc ve sv\u00e9 bezprost\u0159edn\u00ed plnosti;<br \/>\n2) anebo je to zbytek, kter\u00fd \u017di\u017eek \u010dasto ozna\u010duje jako \u201eneviditeln\u00fd zbytek\u201c, to, co po dokon\u010den\u00ed symbolizace z\u016fst\u00e1v\u00e1 mimo symbolick\u00fd \u0159\u00e1d, existence tohoto zbytku se pak projevuje t\u00edm, \u017ee v symboli\u010dnu existuje jak\u00e9si pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto, jak\u00e1si pustota, pr\u00e1zdnota, \u017ee v n\u011bm vznik\u00e1 jist\u00e1 mezera, \u201e\u010dern\u00e1 d\u00edra\u201c. Onu pr\u00e1zdnotu v symboli\u010dnu je pak nutno zakr\u00fdt, ani\u017e by byl symbolick\u00fd \u0159\u00e1d naru\u0161en, a toto zakr\u00fdv\u00e1n\u00ed m\u00e1 na starosti ideologie neboli fantasma (\u010dili fale\u0161n\u00e9, p\u0159evr\u00e1cen\u00e9 v\u011bdom\u00ed a sebev\u011bdom\u00ed, \u0159e\u010deno marxistick\u00fdm pojmoslov\u00edm). \u201eRe\u00e1lno\u201c vpad\u00e1 do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du v podob\u011b nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch ot\u0159\u00e1saj\u00edc\u00edch ud\u00e1lost\u00ed, jako jsou nap\u0159\u00edklad v\u00e1lka \u010di revoluce; mezi symboli\u010dnem a re\u00e1lnem nem\u016f\u017ee nikdy vl\u00e1dnout pln\u00e1 harmonie a \u017di\u017eek je n\u011bkdy ozna\u010dov\u00e1n jako filosof re\u00e1lna. (31)<br \/>\nJi\u017e Lacan ve sv\u00e9 psychoanalytick\u00e9 teorii dokazoval, \u017ee klasick\u00fd kartezi\u00e1nsk\u00fd subjekt \u010dili na\u0161e j\u00e1, kter\u00e9 se klade jako v\u011bdom\u00ed a sebev\u011bdom\u00ed a vyvozuje se z my\u0161len\u00ed (\u201emysl\u00edm, tedy jsem\u201c), vyr\u016fst\u00e1 vlastn\u011b z toho, co bychom mohli nazvat p\u016fvodn\u00ed plnost byt\u00ed j\u00e1stv\u00ed, jako roz\u0161t\u011bpen\u00fd na subjekt v\u00fdpov\u011bdi a subjekt vypov\u00edd\u00e1n\u00ed. (32)<br \/>\nJ\u00e1stv\u00ed, je\u017e usiluje o porozum\u011bn\u00ed sv\u00e9mu my\u0161len\u00ed, d\u00edky n\u011bmu\u017e dosp\u011blo k z\u00e1v\u011bru o sv\u00e9 nezpochybniteln\u00e9 jsoucnosti a identit\u011b se sebou sam\u00fdm \u2013 mohu pochybovat o v\u0161em jsouc\u00edm na sv\u011bt\u011b, nemohu v\u0161ak pochybovat o sv\u00e9m pochybov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 je formou p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, a proto vskutku \u201emysl\u00edm, tedy jsem\u201c \u2013, mus\u00ed tuto \u00favahu zp\u0159edm\u011btnit v jazyce, \u010d\u00edm\u017e se ale j\u00e1 jako subjekt v\u00fdpov\u011bdi zm\u011bnilo v j\u00e1 coby subjekt vypov\u00edd\u00e1n\u00ed. Na\u0161e j\u00e1, kter\u00e9 prost\u011b je, se opravdu li\u0161\u00ed od na\u0161eho j\u00e1, kter\u00e9 si mysl\u00ed, \u017ee mysl\u00ed, a tud\u00ed\u017e, \u017ee je. Propast, je\u017e zeje mezi t\u011bmito dv\u011bma p\u00f3ly klasick\u00e9ho kartezi\u00e1nsk\u00e9ho subjektu \u2013 \u010dili mezi subjektem v\u00fdpov\u011bdi a subjektem vypov\u00edd\u00e1n\u00ed, mezi j\u00e1, kter\u00e9 je t\u00edm, kdo vypov\u00edd\u00e1, a zp\u0159edm\u011btn\u011bn\u00fdm j\u00e1, je\u017e je sou\u010d\u00e1st\u00ed jazyka a symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du, vznik\u00e1 dle Lacana a \u017di\u017eeka t\u00edm, \u017ee zp\u0159edm\u011bt\u0148ov\u00e1n\u00edm my\u0161len\u00ed v jazyce (t\u00edm, \u017ee j\u00e1 vypov\u00edd\u00e1: mysl\u00edm, tedy jsem) vstupujeme do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du, kter\u00fd n\u00e1m zprost\u0159edkov\u00e1v\u00e1 velk\u00fd druh\u00fd, ov\u0161em nezp\u0159edm\u011btn\u011bn\u00fd subjekt v\u00fdpov\u011bdi (\u010dili j\u00e1, kter\u00e9 prost\u011b je) vystupuje sou\u010dasn\u011b jako mezera v symbolick\u00e9m \u0159\u00e1du, nebo\u0165 jej nelze odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem symbolizovat.<br \/>\nV\u017edy\u0165 plat\u00ed-li \u00favaha, \u017ee \u201emysl\u00edm, tedy jsem\u201c, je, alespo\u0148 se tak zd\u00e1, pravdiv\u00fd i opa\u010dn\u00fd sylogismus \u201ejsem, tedy mysl\u00edm\u201c. Ov\u0161em \u201ejsem\u201c se nerovn\u00e1 \u201emysl\u00edm\u201c, nebo\u0165 kup\u0159\u00edkladu v Descartov\u011b filosofii p\u0159edstavuje \u201ejsem\u201c \u201eres extensa\u201c neboli \u201ev\u011bc rozlehlou\u201c, kde\u017eto \u201emysl\u00edm\u201c \u201eres cogitans\u201c \u010dili \u201ev\u011bc mysl\u00edc\u00ed\u201c, kter\u00e9 jsou vz\u00e1jemn\u011b absolutn\u011b protikladn\u00e9, a tedy ontologicky nez\u00e1visl\u00e9, vz\u00e1jemn\u011b se svobodn\u011b prostupuj\u00edc\u00ed jsoucna.<br \/>\nTuto mezeru v symbolick\u00e9m \u0159\u00e1du \u2013 \u201epr\u00e1zdno jako subjekt\u201c \u2013 ozna\u010duje Lacan jako \u201e$\u201c (sujet barr\u00e9). Subjekt jako mezera \u010di pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto neexistuje mimo symbolick\u00fd \u0159\u00e1d. Vznik\u00e1 toti\u017e a\u017e po vstupu do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du, v procesu, j\u00edm\u017e ztr\u00e1c\u00edme plnost bezprost\u0159edn\u00edho pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed, p\u0159edsymbolickou slast-strast, pro ni\u017e nalezl Lacan ve francouzsk\u00e9m jazyce pojmenov\u00e1n\u00ed\u00a0 jouissance (\u010dti \u201e\u017euis\u00e1ns\u201c). D\u011bje se tak proto, \u017ee jsme nuceni sv\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed a pot\u0159eby vyjad\u0159ovat symbolicky, gesty nebo \u0159e\u010d\u00ed, tedy prost\u0159ednictv\u00edm signifikant\u016f, kter\u00e9 n\u00e1s od t\u00e9to bezprost\u0159edn\u00ed slasti-strasti odcizuj\u00ed. (33)<br \/>\n(Lacan ov\u0161em vyvozuje rozdvojen\u00ed subjektu ze zkoum\u00e1n\u00ed v\u00fdvoje d\u011btsk\u00e9 psychiky, z procesu, v n\u011bm\u017e je d\u00edt\u011b pr\u00e1v\u011b nuceno vyjad\u0159ovat sv\u00e9 emoce, pocity, pot\u0159eby a p\u0159\u00e1n\u00ed pomoc\u00ed \u0159e\u010dov\u00fdch symbol\u016f \u010di mimick\u00fdch gest, co\u017e zp\u016fsobuje, \u017ee d\u00edt\u011b nakonec vyjad\u0159uje n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e doopravdy pro\u017e\u00edv\u00e1, kde\u017eto \u017di\u017eek z historick\u00e9ho v\u00fdvoje novov\u011bk\u00e9 filosofie, p\u0159edev\u0161\u00edm z Hegela a Kanta a bur\u017eoazn\u00ed filosofie dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e pova\u017euje za objevitele roz\u0161t\u011bpen\u00e9ho subjektu pr\u00e1v\u011b Kanta, u n\u011bho\u017e nalezneme nesjednotitelnou dvojici empirick\u00e9ho a transcendent\u00e1ln\u00edho subjektu.)<br \/>\nPr\u00e1zdn\u00fd subjekt neboli \u201epr\u00e1zdno jako subjekt\u201c se pak vypl\u0148uje t\u00edm, co je jakousi n\u00e1hra\u017ekou prvotn\u00ed slasti-strasti \u2013 fantasmatem p\u016fsob\u00edc\u00edm na \u00farovni kolektivn\u00edho nev\u011bdom\u00ed a podv\u011bdom\u00ed, je\u017e p\u0159edev\u0161\u00edm odpov\u00edd\u00e1 na ot\u00e1zku, \u201eco ode mne velk\u00fd druh\u00fd chce?\u201c (34), z \u010deho\u017e se odvozuje ur\u010dit\u00fd zp\u016fsob (neboli okno \u010di filtr), j\u00edm\u017e naz\u00edr\u00e1me na spole\u010denskou realitu (35), a tud\u00ed\u017e se pak utv\u00e1\u0159\u00ed i na\u0161e p\u0159edstava o vlastn\u00ed osobn\u00ed identit\u011b: tak si m\u016f\u017eeme pokl\u00e1dat kup\u0159\u00edkladu ot\u00e1zku, \u201eco ode mne vy\u017eaduje glob\u00e1ln\u00ed liber\u00e1ln\u00ed kapitalismus\u201c, z \u010deho\u017e m\u016f\u017eeme dosp\u011bt k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee jsme \u201emodern\u00ed, dynami\u010dt\u00ed a \u00fasp\u011b\u0161n\u00ed mlad\u00ed mu\u017eov\u00e9\u201c, nebo naopak \u201ebeznad\u011bjn\u011b ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00ed outside\u0159i\u201c. Znovu p\u0159ipom\u00edn\u00e1me, \u017ee fantasma nen\u00ed pouze subjektivn\u00ed iluze, pouh\u00fd p\u0159elud na\u0161\u00ed fantazie, nebo\u0165 velk\u00fd druh\u00fd, jen\u017e n\u00e1m zprost\u0159edkov\u00e1v\u00e1 symbolick\u00fd \u0159\u00e1d a s n\u00edm\u017e se fantasma poj\u00ed, je zcela re\u00e1ln\u00fd, v symboli\u010dnu kapitalistick\u00e9ho syst\u00e9mu jej nap\u0159\u00edklad p\u0159edstavuj\u00ed instituce, mocensk\u00e9 autority a pr\u00e1vn\u00ed normy bur\u017eoazn\u00edho st\u00e1tu, jejich\u017e historick\u00e9 posl\u00e1n\u00ed spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee napom\u00e1haj\u00ed formov\u00e1n\u00ed fale\u0161n\u00e9ho, p\u0159evr\u00e1cen\u00e9ho, iluzorn\u00edho a feti\u0161istick\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho v\u011bdom\u00ed a sebev\u011bdom\u00ed v diskriminovan\u00fdch soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch skupin\u00e1ch pracuj\u00edc\u00edch mas, p\u0159i\u010dem\u017e z\u00e1kladn\u00ed ideologick\u00e1 funkce onoho bur\u017eoazn\u00edho ideologick\u00e9ho fantasmatu spo\u010d\u00edv\u00e1 v zakr\u00fdv\u00e1n\u00ed podstaty kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed.<br \/>\nPodle \u017di\u017eeka m\u016f\u017ee fantasmatem ot\u0159\u00e1st pouze \u010din, co\u017e v\u0161ak neznamen\u00e1 d\u011blat, co n\u00e1s pr\u00e1v\u011b napadne, nen\u00ed to jak\u00e1koli soci\u00e1ln\u00ed \u010di politick\u00e1 aktivita, n\u00fdbr\u017e spole\u010densk\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 dok\u00e1\u017ee na sv\u00e1 bedra vz\u00edt v\u0161echny \u2013 i p\u016fvodn\u011b nezam\u00fd\u0161len\u00e9 \u2013 d\u016fsledky \u010dinu. \u017di\u017eek uv\u00e1d\u00ed jako p\u0159\u00edklad \u010dinu jedn\u00e1n\u00ed Giordana Bruna: \u201eje nejenom mo\u017en\u00e9, ale dokonce nevyhnuteln\u00e9, \u017ee jednatel nen\u00ed \u201ena v\u00fd\u0161i sv\u00e9ho \u010dinu\u201c, \u017ee s\u00e1m je nemile p\u0159ekvapen \u201e\u0161\u00edlenou v\u011bc\u00ed, kterou pr\u00e1v\u011b ud\u011blal\u201c, a nen\u00ed schopen se s n\u00ed pln\u011b vyrovnat. Takov\u00e1 je ostatn\u011b b\u011b\u017en\u00e1 struktura hrdinsk\u00fdch \u010din\u016f: n\u011bkdo, kdo dlouhou dobu vedl p\u0159izp\u016fsobiv\u00fd \u017eivot pln\u00fd man\u00e9vrov\u00e1n\u00ed a kompromis\u016f, se zcela znenad\u00e1n\u00ed rozhodne, ani\u017e to s\u00e1m sob\u011b dovede vysv\u011btlit, \u017ee bude ne\u00fastupn\u00fd, a\u0165 to stoj\u00ed, co to stoj\u00ed. P\u0159esn\u011b tak to bylo s Giordanem Brunem, kter\u00fd se po dlouh\u00e9m obdob\u00ed sp\u00ed\u0161e zbab\u011bl\u00fdch \u00fatok\u016f a \u00fastup\u016f neo\u010dek\u00e1van\u011b rozhodl, \u017ee bude st\u00e1t za sv\u00fdmi n\u00e1zory. Paradox \u010dinu toti\u017e tkv\u00ed v tom, \u017ee a\u010dkoliv \u010din nen\u00ed \u201eintencion\u00e1ln\u00ed\u201c v b\u011b\u017en\u00e9m slova smyslu, tedy ve v\u00fdznamu v\u011bdom\u00e9ho cht\u011bn\u00ed, p\u0159esto je ch\u00e1p\u00e1n jako n\u011bco, za co jeho jednatel nese plnou odpov\u011bdnost \u2013 \u201eNemohu jednat jinak, a\u010dkoliv jsem pln\u011b svobodn\u00fd v tom, zdali tak budu jednat.\u201c\u201c (36) Mohli bychom t\u00e9\u017e jako p\u0159\u00edklad uv\u00e9st chov\u00e1n\u00ed Martina Luthera, jen\u017e, kdy\u017e se mu p\u0159\u00e1tel\u00e9 sna\u017eili rozmluvit n\u00e1pad pustit se do k\u0159\u00ed\u017eku se v\u0161emocnou katolickou c\u00edrkv\u00ed pot\u00e9, co Luther p\u0159ibil na vrata kostela ve Wittenbergu sv\u00e9 teze proti odpustk\u016fm \u2013 a patrn\u011b argumentovali mimo jin\u00e9 i tragick\u00fdm osudem \u010desk\u00e9ho reform\u00e1tora Jana Husa v\u00edce ne\u017e sto let p\u0159ed t\u00edm \u2013, neochv\u011bjn\u011b prohl\u00e1sil: \u201eZde jsem a nemohu jinak!\u201c (37)<br \/>\n\u010cin nevypl\u00fdv\u00e1 z racion\u00e1ln\u00ed svobodn\u00e9 v\u016fle jednotlivce, nelze jej odvodit z kantovsk\u00e9ho kategorick\u00e9ho mravn\u00edho imperativu, ani z \u0159et\u011bzce kauz\u00e1ln\u00edch neboli p\u0159\u00ed\u010dinn\u011b d\u016fsledkov\u00fdch vztah\u016f, a u\u017e v\u016fbec ne ze zkoum\u00e1n\u00ed anatomicko-fyziologick\u00e9 organizace na\u0161eho mozku \u010di v genetick\u00e9m k\u00f3du ulo\u017een\u00e9 d\u011bdi\u010dn\u00e9 programov\u00e9 informace, ned\u00e1 se vypo\u010d\u00edtat z logiky dan\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed situace. V \u017di\u017eekov\u011b filosofick\u00e9m pojet\u00ed je \u010din sebevzta\u017en\u00fd, m\u016f\u017ee b\u00fdt odvozen pouze ze sebe sama, jeliko\u017e se zakl\u00e1d\u00e1 s\u00e1m na sob\u011b, \u010din se tak zakl\u00e1d\u00e1 na samotn\u00e9m \u010dinu a jeho kl\u00ed\u010dov\u00fdm momentem je, \u017ee v \u010dinu vy\u0159azujeme ze hry velk\u00e9ho druh\u00e9ho, onu \u201efiguru P\u00e1na\u201c, kter\u00e1 n\u00e1m stanovuje hranici mezi mo\u017en\u00fdm a nemo\u017en\u00fdm: kdy\u017e p\u0159ekro\u010d\u00edme tuto hranici, uk\u00e1\u017ee se, \u017ee \u010dinem m\u016f\u017eeme vykonat i to, co je \u2013 \u010di sp\u00ed\u0161e, co se zd\u00e1 b\u00fdt \u2013 v r\u00e1mci dan\u00e9 konkr\u00e9tn\u011b historick\u00e9 situace nemo\u017en\u00e9. \u010cin je tak nositelem projektu lidsk\u00e9 emancipace, radik\u00e1ln\u011b svobodn\u00e9 subjektivity vystupuj\u00edc\u00ed ze symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du. (38)<br \/>\n\u017di\u017eekova filosofick\u00e1 teorie subjektivity tak nal\u00e9z\u00e1 v j\u00e1dru klasick\u00e9ho kartezi\u00e1nsk\u00e9ho subjektu prav\u00fd subjekt, kter\u00fd se zakl\u00e1d\u00e1 a spo\u010d\u00edv\u00e1 v p\u0159echodu k \u010dinu \u2013 a jeliko\u017e se \u010din zakl\u00e1d\u00e1 pr\u00e1v\u011b a jedin\u011b na samotn\u00e9m \u010dinu, jen\u017e se tak st\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dinou i d\u016fsledkem sebe sama, je tento prav\u00fd subjekt mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto \u201enepolapiteln\u00fd\u201c. Prav\u00fdm subjektem se tedy st\u00e1v\u00e1me, kdy\u017e p\u0159ejdeme k \u010dinu, dok\u00e1\u017eeme vystoupit ze symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du, \u0161krtneme \u201efiguru P\u00e1na\u201c, p\u0159ek\u0159\u00ed\u017e\u00edme fantasma, je\u017e n\u00e1s spojuje s \u201eVelk\u00fdm Druh\u00fdm\u201c, a vyma\u0148ujeme se tak z nadvl\u00e1dy \u201eVelk\u00e9ho Druh\u00e9ho\u201c (neboli mocensk\u00fdch instituc\u00ed a autorit, z\u00e1kon\u016f, pr\u00e1vn\u00edho syst\u00e9mu atd. dan\u00e9ho symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du). Takov\u00fd koncept \u010dinu, jeho\u017e podstata spo\u010d\u00edv\u00e1 v \u201erozbit\u00ed okov\u016f\u201c symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du a panstv\u00ed velk\u00e9ho druh\u00e9ho, m\u016f\u017ee v \u201epostmodern\u00ed\u201c epo\u0161e, kdy \u00fadajn\u011b nast\u00e1v\u00e1 \u201ekonec lidsk\u00fdch d\u011bjin\u201c, proto\u017ee v nich \u201es kone\u010dnou platnost\u00ed zv\u00edt\u011bzil\u201c liber\u00e1ln\u011b demokratick\u00fd kapitalismus, povzbuzovat a mobilizovat radik\u00e1ln\u011b levicov\u00e9 ideov\u011b politick\u00e9 v\u011bdom\u00ed, a tak nen\u00ed divu, \u017ee \u017di\u017eek m\u00e1 ve sv\u00e9m pojedn\u00e1n\u00ed o \u201enepolapiteln\u00e9m\u201c subjektu kapitolu vyslovuj\u00edc\u00ed se pro \u201elevicov\u00e9 vy\u0159azen\u00ed z\u00e1kona\u201c, pr\u00e1vn\u00edho syst\u00e9mu i sv\u011bton\u00e1zorov\u00fdch hodnotov\u00fdch orientac\u00ed kapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti: \u201eLevici vymezuje ochota vy\u0159adit abstraktn\u00ed mor\u00e1ln\u00ed r\u00e1mce \u2013, nebo abychom parafr\u00e1zovali Kierkegaarda, prov\u00e9st sv\u00e9ho druhu politick\u00e9 vy\u0159azen\u00ed etick\u00e9ho. Pou\u010den\u00ed ze v\u0161eho toho, co z\u00edskalo svou nal\u00e9havost s ohledem na reakci Z\u00e1padu v\u016f\u010di v\u00e1lce v Bosn\u011b, je tud\u00ed\u017e to, \u017ee nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, jak se vyhnout tomu, \u017ee budeme st\u00e1t na n\u011b\u010d\u00ed stran\u011b, proto\u017ee samotn\u00fd neutr\u00e1ln\u00ed postoj v sob\u011b zahrnuje, \u017ee se na n\u011bjakou stranu stav\u00edme (\u201evyv\u00e1\u017een\u00e9\u201c \u0159e\u010di o etnick\u00fdch \u201e\u010distk\u00e1ch\u201c v p\u0159\u00edpad\u011b v\u00e1lky v Bosn\u011b ji\u017e znamenaly podporu srbsk\u00e9ho stanoviska): humanit\u00e1\u0159sk\u00e9 liber\u00e1ln\u00ed zachov\u00e1v\u00e1n\u00ed t\u00e9ho\u017e odstupu m\u016f\u017ee snadno sklouznout do sv\u00e9ho opaku nebo se sv\u00fdm opakem splynout a ve skute\u010dnosti tolerovat tu nejzb\u011bsilej\u0161\u00ed \u201eetnickou \u010distku\u201c. Levi\u010d\u00e1k zkr\u00e1tka jednodu\u0161e neporu\u0161uje liber\u00e1lovu nez\u00fa\u010dastn\u011bnost; co tvrd\u00ed, je to, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 takov\u00e1 neutralita neexistuje: \u017ee liber\u00e1lova nez\u00fa\u010dastn\u011bnost je v\u017edy ji\u017e zaujat\u00e1. Kli\u0161\u00e9 liber\u00e1ln\u00edho st\u0159edu ov\u0161em zn\u00ed tak, \u017ee oboj\u00ed vy\u0159azen\u00ed, pravicov\u00e9 i levicov\u00e9, je nakonec jedno a tot\u00e9\u017e: totalit\u00e1rn\u00ed hrozba vl\u00e1d\u011b z\u00e1kona. Cel\u00e1 my\u0161lenkov\u00e1 soudr\u017enost levice z\u00e1vis\u00ed na tom, zda levice dok\u00e1\u017ee, \u017ee ka\u017ed\u00e9 z t\u011bchto dvou vy\u0159azen\u00ed naopak m\u00e1 svou vlastn\u00ed logiku. Zat\u00edmco pravice legitimizuje vy\u0159azen\u00ed etick\u00e9ho na z\u00e1klad\u011b sv\u00e9ho antiuniverzalistick\u00e9ho postoje \u2013 co\u017e je sv\u00fdm poukazem na partikul\u00e1rn\u00ed (n\u00e1bo\u017eenskou, patriotickou) identitu, kter\u00e1 vl\u00e1dne nad v\u0161emi univerz\u00e1ln\u00edmi mor\u00e1ln\u00edmi nebo pr\u00e1vn\u00edmi m\u011b\u0159\u00edtky \u2013 levice sv\u00e9 vy\u0159azen\u00ed etick\u00e9ho legitimizuje pr\u00e1v\u011b prost\u0159ednictv\u00edm poukazu na budouc\u00ed skute\u010dnou univerzalitu. Nebo abychom to \u0159ekli je\u0161t\u011b jinak, levice p\u0159ij\u00edm\u00e1 antagonistick\u00fd charakter spole\u010dnosti (\u017e\u00e1dn\u00e1 neutr\u00e1ln\u00ed pozice neexistuje, z\u00e1pas je konstitutivn\u00ed), z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak z\u016fst\u00e1v\u00e1 univerzalistickou (t\u00edm, \u017ee mluv\u00ed jm\u00e9nem obecn\u00e9 emancipace); v levicov\u00e9 perspektiv\u011b je p\u0159ijet\u00ed radik\u00e1ln\u011b antagonistick\u00e9ho \u2013 tedy politick\u00e9ho \u2013 charakteru spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota, p\u0159ijet\u00ed toho, \u017ee je nutno \u201estranit\u201c, jedinou cestou, jak b\u00fdt skute\u010dn\u011b univerz\u00e1ln\u00ed\u201c. (39)<br \/>\n\u017di\u017eek ilustruje p\u0159echod k \u010dinu, v n\u011bm\u017e se skr\u00fdv\u00e1 j\u00e1dro tradi\u010dn\u00edho kartezi\u00e1nsk\u00e9ho subjektu, \u00faryvkem z pr\u00e1ce mlad\u00e9ho Hegela, kterou klasick\u00fd p\u0159edstavitel objektivn\u011b idealistick\u00e9 dialektick\u00e9 logiky napsal v jensk\u00e9m obdob\u00ed sv\u00e9 tvorby a v n\u00ed\u017e hovo\u0159\u00ed o tak zvan\u00e9 \u201enoci sv\u011bta\u201c: \u201e\u010clov\u011bk je touto noc\u00ed, touto pr\u00e1zdnou nicotou, v n\u00ed\u017e je v\u0161e obsa\u017eeno ve sv\u00e9 jednoduchosti \u2013 bohatstv\u00ed nekone\u010dn\u011b mnoha p\u0159edstav, obraz\u016f, z nich\u017e n\u00e1s \u017e\u00e1dn\u00fd pr\u00e1v\u011b nenapad\u00e1 \u2013 nebo nejsou p\u0159\u00edtomn\u00e9. Tato noc, nitro p\u0159\u00edrody, kter\u00e1 tu existuje \u2013 \u010dist\u00e9 j\u00e1 \u2013 ve fantasmagorick\u00fdch p\u0159edstav\u00e1ch, je noc v\u016fkol v\u0161eho, zde pojednou vysko\u010d\u00ed zakrv\u00e1cen\u00e1 hlava, tam jin\u00e9 b\u00edl\u00e9 zjeven\u00ed, a znenad\u00e1n\u00ed op\u011bt zmiz\u00ed. Tuto noc zahl\u00e9dneme, kdy\u017e se lidem pod\u00edv\u00e1me do o\u010d\u00ed \u2013 do noci, kter\u00e1 se st\u00e1v\u00e1 d\u011bsivou \u2013 p\u0159ed n\u00e1mi se tu sn\u00e1\u0161\u00ed noc sv\u011bta\u201c. (40) A \u017di\u017eek\u016fv cit\u00e1t on\u00e9 pas\u00e1\u017ee pokra\u010duje d\u00e1le: \u201eM\u016f\u017ee snad b\u00fdt lep\u0161\u00ed ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed moci p\u0159edstavivosti v jej\u00edm negativn\u00edm, rozvratn\u00e9m, rozkladn\u00e9m aspektu, jako moci, kter\u00e1 rozptyluje soudr\u017enou realitu na zmatenou mnohost \u201e\u010d\u00e1ste\u010dn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f\u201c, na stra\u0161ideln\u00e1 zjeven\u00ed toho, co v realit\u011b vystupuje pouze jako \u010d\u00e1st v\u011bt\u0161\u00edho organismu? P\u0159edstavivost kone\u010dn\u011b zastupuje schopnost na\u0161\u00ed mysli roz\u010dle\u0148ovat to, co je v bezprost\u0159edn\u00edm vn\u00edm\u00e1n\u00ed spojen\u00e9 dohromady, \u201eabstrahovat\u201c nikoli obecn\u00fd pojem, n\u00fdbr\u017e ur\u010dit\u00fd rys z jin\u00fdch rys\u016f. \u201eP\u0159edstavovat si\u201c znamen\u00e1 p\u0159edstavit si \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fd p\u0159edm\u011bt bez t\u011bla, barvu bez tvaru, tvar bez t\u011bla: \u201ezde zakrv\u00e1cenou hlavu \u2013 tam jin\u00e9 b\u00edl\u00e9 zjeven\u00ed\u201c. Tato \u201enoc sv\u011bta\u201c je tedy transcendent\u00e1ln\u00ed p\u0159edstavivost ve sv\u00e9 nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed a nejn\u00e1siln\u011bj\u0161\u00ed podob\u011b, neomezen\u00e1 neomezen\u00e1 n\u00e1siln\u00e1 vl\u00e1da p\u0159edstavivosti, jej\u00ed \u201epr\u00e1zdn\u00e9 svobody\u201c, kter\u00e1 naru\u0161uje ka\u017ed\u00e9 spojen\u00ed p\u0159edm\u011bt\u016f, ka\u017ed\u00e9 spojen\u00ed zalo\u017een\u00e9 na v\u011bci sam\u00e9: \u201ePro-sebe tu je sv\u00e9voln\u00e1 svoboda \u2013 trhat obrazy a znovu je spojovat bez jak\u00e9hokoliv omezen\u00ed\u201c\u201c. (41)<br \/>\nNoc sv\u011bta je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed stav, do kter\u00e9ho se m\u016f\u017ee \u010dlov\u011bk ob\u010das dostat, kdy se najednou jakoby ztrat\u00ed v\u0161echny vazby k vn\u011bj\u0161\u00edmu sv\u011btu a za\u010dne se rozpadat ve\u0161ker\u00e1 uspo\u0159\u00e1dan\u00e1 realita, za\u010dnou se rozkl\u00e1dat i jednotliv\u00e9 v\u011bci. \u017di\u017eek tak chce ilustrovat stav navozen\u00fd p\u0159echodem k \u010dinu, kdy \u00fadajn\u011b ztr\u00e1c\u00edme jakoukoli vazbu k vn\u011bj\u0161\u00edmu sv\u011btu a ocit\u00e1me se ve zvl\u00e1\u0161tn\u00ed dimenzi, kter\u00e1 se d\u00e1 p\u0159irovnat k on\u00e9 noci sv\u011bta. V t\u00e9to dimenzi se dot\u00fdk\u00e1me roviny re\u00e1lna, zde pr\u00e1v\u011b vstupuje do hry re\u00e1lno, je\u017e vede k dezintegraci, tak\u017ee m\u016f\u017eeme b\u00fdt radik\u00e1ln\u011b svobodn\u00ed. A ona radik\u00e1ln\u00ed svoboda spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee v\u0161echny instituce (mocensk\u00e9 org\u00e1ny, prvky autority atd.) velk\u00e9ho druh\u00e9ho vn\u00edm\u00e1me jako n\u011bco rozlo\u017een\u00e9ho, dezintegrovan\u00e9ho, jako by to nikdy nebylo, tedy jako nic, co\u017e pr\u00e1v\u011b dod\u00e1v\u00e1 na\u0161emu jedn\u00e1n\u00ed velkou s\u00edlu: neodvol\u00e1v\u00e1me se zde na nic, pouze na samotn\u00fd \u010din. T\u00edmto zp\u016fsobem \u017di\u017eek ukazuje, \u017ee v \u010dinu se skr\u00fdv\u00e1 j\u00e1dro subjektu, to, co se vymyk\u00e1 symbolick\u00e9mu \u0159\u00e1du a nach\u00e1z\u00ed se ve zvl\u00e1\u0161tn\u00ed rovin\u011b, dimenzi, kter\u00e1 nepat\u0159\u00ed nikam, kter\u00e1 stoj\u00ed mimo ve\u0161ker\u00fd symbolick\u00fd \u0159\u00e1d, v rovin\u011b, kterou nelze ontologicky nikam um\u00edstit a je\u017e se ozna\u010duje jako mimo-byt\u00ed, kter\u00e1 nen\u00ed zakotvena v ontologii. To je pr\u00e1v\u011b subjektivita, kterou je mo\u017en\u00e9 nazvat radik\u00e1ln\u011b svobodnou subjektivitou. \u017di\u017eek tak objevuje radik\u00e1ln\u00ed svobodu, je\u017e umo\u017e\u0148uje konat i to, co se d\u0159\u00edve a v r\u00e1mci dan\u00e9 konkr\u00e9tn\u011b historick\u00e9 situace zd\u00e1lo nemo\u017en\u00e9. (42)<br \/>\nNem\u016f\u017eeme se divit, \u017ee se \u017di\u017eek sna\u017e\u00ed dolo\u017eit svou teorii \u010dinu a radik\u00e1ln\u011b svobodn\u00e9 subjektivity poukazem na Leninovu revolu\u010dn\u00ed politickou aktivitu v \u0159\u00edjnu roku 1917. V\u017edy\u0165 pohl\u00e9dneme-li zb\u011b\u017en\u011b na v\u00fdsledky prvn\u00edho \u010dtvrtstolet\u00ed revolu\u010dn\u011b demokratick\u00e9 soci\u00e1ln\u011b politick\u00e9 \u010dinnosti bol\u0161evick\u00e9 strany a Lenina v \u010dele bol\u0161evick\u00e9 strany, m\u016f\u017eeme vskutku dosp\u011bt k z\u00e1v\u011bru, \u017ee se bol\u0161evik\u016fm v \u010dele s Leninem poda\u0159il v obdob\u00ed necel\u00fdch dvaceti let od zalo\u017een\u00ed strany opravdov\u00fd z\u00e1zrak: kdyby n\u011bkdo na za\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, v dob\u011b, kdy Rusko bylo je\u0161t\u011b zcela pono\u0159eno do \u201etmy samod\u011br\u017eav\u00ed\u201c, prohl\u00e1sil, \u017ee za necel\u00fdch dvacet dojde v Rusku k revoluci, je\u017e nejenom smete cara, n\u00fdbr\u017e i ekonomickou a politickou moc v t\u00e9 dob\u011b se teprve rod\u00edc\u00ed monopoln\u00ed velkobur\u017eoazie, zcela jist\u011b by jej m\u011bli za bl\u00e1zna, takov\u00e1 progn\u00f3za soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9ho a politick\u00e9ho v\u00fdvoje by byla zcela ur\u010dit\u011b ozna\u010dena za \u010dir\u00e9 \u0161\u00edlenstv\u00ed. A v \u0159\u00edjnov\u00fdch dnech roku 1917 se ono \u201e\u010dir\u00e9 \u0161\u00edlenstv\u00ed\u201c prakticky realizovalo, tato \u201enemo\u017en\u00e1 mo\u017enost\u201c stala nejenom re\u00e1ln\u011b mo\u017enou, n\u00fdbr\u017e i nutnou a t\u00edm i skute\u010dnou, pokud to vyj\u00e1d\u0159\u00edme v pojmoslov\u00ed hegelovsk\u00e9 filosofie. Lze se pak divit, \u017ee Leninovo jedn\u00e1n\u00ed v \u0159\u00edjnu roku 1917 lze vysv\u011btlit i filosofickou teori\u00ed, je\u017e prav\u00ed, \u017ee Lenin\u016fv revolu\u010dn\u00ed \u010din se zakl\u00e1dal pouze na onom samotn\u00e9m revolu\u010dn\u00edm \u010dinu, nebo\u0165 kdyby se Lenin neodhodlal k revolu\u010dn\u00edmu vystoupen\u00ed a st\u00e1le se jenom odvol\u00e1val na zralost objektivn\u00edch podm\u00ednek, objektivn\u00ed revolu\u010dn\u00ed situace, nikdy by k revolu\u010dn\u00edmu povst\u00e1n\u00ed petrohradsk\u00fdch d\u011bln\u00edk\u016f, voj\u00e1k\u016f a kron\u0161tadtsk\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f, je\u017e v Rusku nastolilo vl\u00e1du sov\u011bt\u016f, v posledn\u00edm \u0159\u00edjnov\u00e9m t\u00fddnu sedmn\u00e1ct\u00e9ho roku v\u016fbec nedo\u0161lo?<br \/>\nP\u0159echod noc\u00ed sv\u011bta je ov\u0161em dlouhodob\u011b nesnesiteln\u00fd a neudr\u017eiteln\u00fd, stav, kdy se dot\u00fdk\u00e1me dimenze re\u00e1lna \u2013 a kdy se subjekt no\u0159\u00ed do stavu p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edho \u0161\u00edlenstv\u00ed (43) (kter\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt sou\u010dasn\u011b \u0161\u00edlenstv\u00edm g\u00e9nia) (44) \u2013 nem\u016f\u017ee trvat dlouho. Prav\u00fd subjekt, jen\u017e je pono\u0159en do dimenze re\u00e1lna a spo\u010d\u00edv\u00e1 v p\u0159echodu k \u010dinu, kdy se nal\u00e9z\u00e1 v jak\u00e9si \u201e\u010dern\u00e9 d\u00ed\u0159e\u201c symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du (neboli v rovin\u011b mimo-byt\u00ed \u010di mezi-byt\u00ed), rovin\u011b, kter\u00e1 nen\u00ed zakotvena v \u017e\u00e1dn\u00e9m ontologick\u00e9m \u0159\u00e1du a nen\u00ed ji mo\u017en\u00e9 ze \u017e\u00e1dn\u00e9ho tradi\u010dn\u00edho ontologick\u00e9ho \u0159\u00e1du vyvodit, nebo\u0165 se nal\u00e9z\u00e1 v \u0159\u00e1du jak\u00e9si ontologick\u00e9 \u201evymknutosti\u201c \u2013 \u010dili ani kup\u0159\u00edkladu z fungov\u00e1n\u00ed t\u011blesn\u00e9ho ustrojen\u00ed mozku, ze z\u00e1konitost\u00ed, kter\u00e9 ovl\u00e1daj\u00ed \u010dinnost mozkov\u00fdch nervov\u00fdch struktur, ani ze strukturn\u011b syst\u00e9mov\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed spole\u010dnosti, z logiky bio a socioevoluce, tedy tento prav\u00fd subjekt m\u016f\u017ee existovat pouze kr\u00e1tkodob\u011b, a je ot\u00e1zka, v co se p\u0159etvo\u0159\u00ed, kdy\u017e se op\u011bt bude nutn\u011b muset z dimenze re\u00e1lna vyno\u0159it. V pojedn\u00e1n\u00ed o nepolapiteln\u00e9m subjektu \u010dteme: \u201eHegel je pln\u011b v pr\u00e1vu, kdy\u017e obrac\u00ed \u010dastou ot\u00e1zku, jak je mo\u017en\u00fd p\u00e1d-regres do \u0161\u00edlenstv\u00ed: skute\u010dnou ot\u00e1zkou je sp\u00ed\u0161e to, jak se subjekt dovede vymanit z \u0161\u00edlenstv\u00ed a dosp\u011bt k \u201enormalit\u011b\u201c. Znamen\u00e1 to, \u017ee po sta\u017een\u00ed se do sebe, po p\u0159etnut\u00ed vazeb k okol\u00ed, n\u00e1sleduje vytvo\u0159en\u00ed symbolick\u00e9ho univerza, kter\u00e9 subjekt prom\u00edt\u00e1 na realitu jako ur\u010ditou n\u00e1hra\u017ekovou formaci, kter\u00e1 mu m\u00e1 nahradit ztr\u00e1tu bezprost\u0159edn\u00edho, presymbolick\u00e9ho Re\u00e1lna\u201c. (45)<br \/>\n\u010cin rozpolcuje, rozdvojuje tradi\u010dn\u00ed kartezi\u00e1nsk\u00fd subjekt, \u010d\u00edm\u017e vznikaj\u00ed dva druhy tohoto subjektu:<br \/>\na) prav\u00fd \u010dili pr\u00e1zdn\u00fd subjekt spojen\u00fd s p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00edm fantasmatu velk\u00e9ho druh\u00e9ho;<br \/>\nb) pln\u00fd subjekt, subjekt vypln\u011bn\u00fd fantasmatem \u2013 p\u0159edstavami, kter\u00e9 do n\u00e1s vn\u00e1\u0161\u00ed velk\u00fd druh\u00fd, a ten je spojen se symbolick\u00fdm \u0159\u00e1dem.<br \/>\nKdy\u017e se objev\u00ed a vystoup\u00ed onen prav\u00fd, p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00fd subjekt, tak existuje kr\u00e1tkodob\u011b, pak ov\u0161em vznik\u00e1 ot\u00e1zka, zdali op\u011bt p\u0159ejde do formy pln\u00e9ho, symbolick\u00e9ho subjektu. Kdy\u017e prav\u00fd subjekt pro\u0161el \u010dinem a dotkl se re\u00e1lna, mus\u00edme se logicky a z\u00e1konit\u011b ot\u00e1zat: co vlastn\u011b v prav\u00e9m subjektu onen \u010din zanechal pot\u00e9, co odezn\u011bl, po n\u00e1vratu do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du, nebude m\u00edt \u010din pouze chvilkov\u00fd \u00fa\u010dinek jako okam\u017eik ot\u0159esu nebo zvl\u00e1\u0161tn\u00edho proz\u0159en\u00ed a ext\u00e1ze, nestane se pak prav\u00fd subjekt op\u011bt b\u011b\u017en\u00fdm pln\u00fdm subjektem, b\u011b\u017enou sou\u010d\u00e1st\u00ed symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du? Popravd\u011b \u0159e\u010deno, tuto ot\u00e1zku \u017di\u017eek ne\u0159e\u0161\u00ed, \u017di\u017eekovo pojet\u00ed klasick\u00e9ho kartezi\u00e1nsk\u00e9ho subjektu tud\u00ed\u017e ne\u0159e\u0161\u00ed probl\u00e9m, jak\u00fdm zp\u016fsobem existuje re\u00e1ln\u00fd subjekt pot\u00e9, co se op\u011bt vep\u00ed\u0161e do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du. Kdybychom byli v\u0161ichni prav\u00fdmi, do re\u00e1lna pono\u0159en\u00fdmi subjekty, je ot\u00e1zka, jak bychom spolu mluvili, jak bychom se dorozum\u00edvali, kdy\u017e ono pono\u0159en\u00ed do re\u00e1lna znamen\u00e1 odst\u0159ihnout se od jazyka. Symbolick\u00fd \u0159\u00e1d je p\u0159ece postaven na jazyku, a tud\u00ed\u017e, jak bychom mohli vytvo\u0159it n\u011bjakou komunitu, n\u011bjakou organizaci, nap\u0159\u00edklad politickou stranu? V\u017edy je nezbytn\u00fd n\u00e1vrat do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du, a tak vznik\u00e1 u \u017di\u017eeka probl\u00e9m, jak\u00fdm zp\u016fsobem b\u00fdt v symbolick\u00e9m \u0159\u00e1du, ani\u017e se staneme jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed a za\u010dneme podl\u00e9hat jeho symboliza\u010dn\u00edm mechanism\u016fm, a naopak si uchov\u00e1me schopnost ze symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du vystoupit, nevyma\u017eeme se coby prav\u00fd subjekt. (46)<br \/>\nDoktor Michael Hauser poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee v \u017di\u017eekov\u011b teoretick\u00e9m modelu zeje mezi pr\u00e1zdn\u00fdm a pln\u00fdm subjektem propast. \u017di\u017eekova teorie subjektu rovn\u011b\u017e vyvol\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed otazn\u00edk souvisej\u00edc\u00ed s t\u00edm, jak se v\u016fbec m\u016f\u017ee prav\u00fd subjekt v symbolick\u00e9m \u0159\u00e1du zrodit. \u017di\u017eek to poj\u00edm\u00e1 tak, \u017ee vznik prav\u00e9ho subjektu doprov\u00e1z\u00ed rozklad velk\u00e9ho druh\u00e9ho a symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du. (47)<br \/>\nNar\u00e1\u017e\u00edme tu na dv\u011b obt\u00ed\u017ee. Pokud vznik prav\u00e9ho subjektu je ve vztahu k mezer\u00e1m uvnit\u0159 symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du, kdo tyto mezery rozpozn\u00e1v\u00e1? Pln\u00fd subjekt, vypln\u011bn\u00fd fantasmatem a za\u010dlen\u011bn\u00fd do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du, anebo subjekt pr\u00e1zdn\u00fd a prav\u00fd, pono\u0159en\u00fd do re\u00e1lna? Nechyb\u00ed tu t\u0159et\u00ed subjekt, kter\u00fd dok\u00e1\u017ee \u010d\u00edst stopy re\u00e1lna, ale je\u0161t\u011b nen\u00ed v re\u00e1lnu, n\u00fdbr\u017e st\u00e1le v symboli\u010dnu? Druh\u00e1 obt\u00ed\u017e, kter\u00e9 jsme se ji\u017e dotkli, v\u011bz\u00ed v tom, jak se pr\u00e1zdn\u00fd subjekt znovu vep\u00ed\u0161e do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du, ani\u017e se jako pr\u00e1zdn\u00fd subjekt vyma\u017ee. \u017di\u017eek riskuje to, \u017ee \u010din bude m\u00edt pouze chvilkov\u00fd \u00fa\u010dinek jako okam\u017eik ot\u0159esu nebo zvl\u00e1\u0161tn\u00edho proz\u0159en\u00ed \u010di ext\u00e1ze. Co zabr\u00e1n\u00ed tomu, aby se tento \u00fa\u010dinek vytratil, nen\u00ed-li tu nov\u00fd subjekt, jeho\u017e forma bude pevn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jakou m\u00e1 krajn\u011b prom\u011bnliv\u00e9 a chaotick\u00e9 re\u00e1lno? Jak m\u016f\u017ee subjekt ve form\u011b re\u00e1lna prov\u00e1d\u011bt interakce se symbolick\u00fdm \u0159\u00e1dem a druh\u00fdmi subjekty? Jak si p\u0159edstavit vz\u00e1jemnou komunikaci a spole\u010dn\u00fd z\u00e1pas dvou \u010di v\u00edce subjekt\u016f pono\u0159en\u00fdch do re\u00e1lna? (48)<br \/>\nTyto otazn\u00edky ukazuj\u00ed na to, \u017ee v \u017di\u017eekov\u011b teorii z\u016fstalo jedno b\u00edl\u00e9 m\u00edsto, j\u00edm\u017e je takov\u00e1 forma subjektu, kter\u00e1 by byla ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem \u201eode\u010dtena\u201c ze situace \u010di symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du a m\u011bla tak charakter prav\u00e9ho subjektu, a p\u0159esto umo\u017e\u0148ovala, aby se rozv\u00edjelo p\u0159edivo vztah\u016f mezi subjektem a symbolick\u00fdm \u0159\u00e1dem. A opravdu se z toho d\u016fvodu zd\u00e1, \u017ee \u017di\u017eekov\u011b filosofick\u00e9 koncepci chyb\u00ed pojem t\u0159et\u00edho subjektu, jen\u017e by pro\u0161el f\u00e1z\u00ed p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00ed, vypr\u00e1zdn\u011bn\u00ed p\u0159i p\u0159echodu k \u010dinu a op\u011bt se n\u011bjak\u00fdm nov\u00fdm zp\u016fsobem vepsal do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du. \u017di\u017eek by mo\u017en\u00e1 odv\u011btil, \u017ee jde o to symbolick\u00fd \u0159\u00e1d za\u010d\u00edt m\u011bnit, \u017ee subjekt, jen\u017e znovu vstoupil do symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du, je u\u017e subjektem jin\u00fdm, m\u00e1 jin\u00e9 parametry, ne\u017e jsou parametry symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du, a tud\u00ed\u017e za\u010d\u00edn\u00e1 symbolick\u00fd \u0159\u00e1d m\u011bnit. Takov\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed je ov\u0161em dosti slab\u00e9. (49)<br \/>\nTak m\u00edn\u00ed doktor Michael Hauser, jedn\u00edm dechem v\u0161ak z\u00e1rove\u0148 dod\u00e1v\u00e1, \u017ee revolu\u010dn\u00ed pr\u016flom, jej\u017e uskute\u010dnil \u017di\u017eek v d\u011bjin\u00e1ch filosofie, spo\u010d\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm v tom, \u017ee do filosofick\u00e9ho a spole\u010densk\u00e9ho my\u0161len\u00ed zav\u00e1d\u00ed re\u00e1lno \u2013 nepolapiteln\u00fd, vybo\u010duj\u00edc\u00ed \u017eivel naru\u0161uj\u00edc\u00ed uspo\u0159\u00e1danou realitu, jen\u017e zbavuje \u00fazkosti z uzav\u0159enosti, kter\u00e1 p\u016fsob\u00ed v postmodern\u00edch teori\u00edch. Ty cht\u011bj\u00ed zabr\u00e1nit uzav\u0159en\u00ed identit, struktur, pojm\u016f, a hlavn\u00ed strategi\u00ed je proto otev\u00edr\u00e1n\u00ed. U \u017di\u017eeka ona \u00fazkost miz\u00ed, nebo\u0165 takov\u00e9 uzav\u0159en\u00ed nastat nem\u016f\u017ee, aspo\u0148 ne na dlouho. T\u00edm se znovu rod\u00ed svobodn\u00fd pom\u011br k velk\u00fdm filosofick\u00fdm t\u00e9mat\u016fm. Za druh\u00e9 je to \u017di\u017eekova teorie subjektu, jen\u017e je spojen pr\u00e1v\u011b s t\u00edmto neza\u010dleniteln\u00fdm prvkem, s pr\u00e1zdnem, mezerou v symbolick\u00e9m \u0159\u00e1du, a proto p\u0159edstavuje sebevzta\u017enou negativitu, vy\u010dlen\u011bn\u00fd \u00fatvar existuj\u00edc\u00ed ve zvl\u00e1\u0161tn\u00ed oblasti mimo kulturu a p\u0159\u00edrodu, kter\u00fd se m\u016f\u017ee objevit v z\u00e1sad\u011b kdykoli, jakmile nastane p\u0159echod k \u010dinu, j\u00edm\u017e se p\u0159ed n\u00edm rozev\u0159e, \u201eodemkne\u201c dimenze re\u00e1lna. Ji\u017e jsme pov\u011bd\u011bli, \u017ee \u017di\u017eek\u016fv subjekt zosob\u0148uje novou verzi tradi\u010dn\u00edho kartezi\u00e1nsk\u00e9ho subjektu, proto\u017ee se poj\u00edm\u00e1 jako sebevzta\u017en\u00e1 formace vznikaj\u00edc\u00ed nez\u00e1visle na vn\u011bj\u0161\u00edch struktur\u00e1ch. Jeho vn\u011bj\u0161ek v\u0161ak vymaz\u00e1n nen\u00ed, nebo\u0165 hraje roli p\u0159i ustaven\u00ed pln\u00e9ho subjektu, z n\u011bho\u017e prav\u00fd subjekt teprve vznik\u00e1. \u017di\u017eek dok\u00e1\u017ee teorii subjektu propojit s uzn\u00e1n\u00edm p\u016fsobnosti vn\u011bj\u0161\u00edch struktur, \u010d\u00edm\u017e se vyh\u00fdb\u00e1 jak spinozismu, kter\u00fd nalezneme v postmodern\u00edm my\u0161len\u00ed (subjekt je rozpu\u0161t\u011bn ve struktur\u00e1ch nebo je pouh\u00fdm jejich \u00fa\u010dinkem), tak fenomenologii, je\u017e se zam\u011b\u0159uje na samotn\u00fd subjekt a naopak rozpou\u0161t\u00ed vn\u011bj\u0161\u00ed struktury. (50)<br \/>\nP\u0159i l\u00ed\u010den\u00ed Leninovy \u010dinnosti a rozd\u00edl\u016f mezi jedn\u00e1n\u00edm bol\u0161evick\u00e9 strany a postojem men\u0161evik\u016f v revolu\u010dn\u00edch \u0159\u00edjnov\u00fdch dnech roku 1917 \u017di\u017eek uv\u00e1d\u00ed, \u017ee pro revolu\u010dn\u00ed s\u00edly v Rusku 1917, v situaci, kdy bur\u017eoazie nebyla schopna dov\u00e9st bur\u017eoazn\u011b demokratickou revoluci do konce, vznikla n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed alternativa:<br \/>\na) na jedn\u00e9 stran\u011b pr\u00fd men\u0161evici tvrdili, \u017ee je t\u0159eba pod\u0159\u00eddit se logice \u201eobjektivn\u00edch st\u00e1di\u00ed v\u00fdvoje\u201c \u2013 nejd\u0159\u00edve demokratick\u00e1, pak prolet\u00e1\u0159sk\u00e1 revoluce. Ve v\u00edru politick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed roku 1917 tak nem\u011bly v\u0161echny radik\u00e1ln\u00ed politick\u00e9 strany tla\u010dit v\u00fdvoj p\u0159\u00edli\u0161 dop\u0159edu, m\u00edsto aby vyu\u017eily rozklad st\u00e1tn\u00edho apar\u00e1tu, kdy by se mohly op\u0159\u00edt o v\u0161eobecnou nespokojenost a odpor proti bur\u017eoazn\u00ed p\u0159echodn\u00e9 vl\u00e1d\u011b, m\u011bly radik\u00e1ln\u00ed strany spojit s\u00edly s demokratick\u00fdmi bur\u017eoazn\u00edmi slo\u017ekami, aby nejprve dos\u00e1hly demokratick\u00e9 revoluce a pot\u00e9 m\u011bly trp\u011bliv\u011b vy\u010dk\u00e1vat na \u201evyzr\u00e1lou\u201c objektivn\u00ed revolu\u010dn\u00ed situaci;<br \/>\nb) na druh\u00e9 stran\u011b bylo leninsk\u00e9 stanovisko, \u017ee je \u00fadajn\u011b t\u0159eba \u201eprov\u00e9st skok, vrhnout se do paradoxn\u00ed situace, chopit se p\u0159\u00edle\u017eitosti a zas\u00e1hnout, a\u010dkoli situace je\u0161t\u011b \u201enedozr\u00e1la\u201c\u201c, p\u0159i\u010dem\u017e bol\u0161evici vsadili na to, \u017ee ona \u201ep\u0159ed\u010dasn\u00e1\u201c intervence m\u016f\u017ee radik\u00e1ln\u011b zm\u011bnit \u201eobjektivn\u00ed\u201c pom\u011br t\u0159\u00eddn\u00edch sil, v jeho\u017e r\u00e1mci p\u016fvodn\u00ed situace p\u016fsobila \u201enezrale\u201c, podkopat samotn\u00e9 m\u011b\u0159\u00edtko, kter\u00e9 n\u00e1m \u0159\u00edkalo, \u017ee situace je \u201enezral\u00e1\u201c. (51)<br \/>\nPodle slovinsk\u00e9ho filosofa v\u0161ak pr\u00fd mus\u00edme b\u00fdt opatrn\u00ed, abychom se p\u0159i nasti\u0148ov\u00e1n\u00ed postoje Lenina a bol\u0161evik\u016f neminuli c\u00edle: nejde pr\u00fd o to, \u017ee by si Lenin na rozd\u00edl od men\u0161evik\u016f a skeptick\u00e9 \u010d\u00e1sti bol\u0161evik\u016f myslel, \u017ee slo\u017eit\u00e1 situace roku 1917 \u2013 p\u0159edev\u0161\u00edm rostouc\u00ed nespokojenost \u0161irok\u00fdch lidov\u00fdch mas \u2013 sk\u00fdt\u00e1 jedine\u010dnou mo\u017enost \u201ep\u0159esko\u010dit\u201c f\u00e1zi bur\u017eoazn\u011b demokratick\u00e9 revoluce a spojit dv\u011b st\u00e1dia, kter\u00e1 po sob\u011b nutn\u011b n\u00e1sleduj\u00ed (demokratickou bur\u017eoazn\u00ed revoluci a prolet\u00e1\u0159skou revoluci) do st\u00e1dia jednoho. Takov\u00e9 pojet\u00ed by dle \u017di\u017eeka st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u0159ij\u00edmalo fundament\u00e1ln\u00ed objektivistickou, \u201ezv\u011bcn\u011blou\u201c logiku \u201enutn\u00fdch st\u00e1di\u00ed v\u00fdvoje\u201c a p\u0159ipou\u0161t\u011blo tak pouze odli\u0161n\u00fd rytmus jejich chodu za odli\u0161n\u00fdch konkr\u00e9tn\u00edch okolnost\u00ed, kdy v n\u011bkter\u00fdch zem\u00edch m\u016f\u017ee druh\u00e9 st\u00e1dium n\u00e1sledovat okam\u017eit\u011b po prvn\u00edm. Skute\u010dn\u00e9 Leninovo pojet\u00ed spo\u010d\u00edv\u00e1 podle \u017di\u017eeka \u00fadajn\u011b v tom, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 objektivn\u00ed logika \u201enutn\u00fdch st\u00e1di\u00ed v\u00fdvoje\u201c vlastn\u011b neexistuje, nebo\u0165 nep\u0159edv\u00eddan\u00e9 n\u00e1sledky aktivity \u201esubjektivn\u00edho faktoru\u201c, jeho z\u00e1sah\u016f do chodu historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, st\u00e1le naru\u0161uj\u00ed hladk\u00fd chod \u201eobjektivn\u00ed logiky nutn\u00fdch st\u00e1di\u00ed v\u00fdvoje\u201c. Rozd\u00edl mezi bol\u0161evickou a men\u0161evickou strategi\u00ed v posledn\u00edch t\u00fddnech a dnech p\u0159ed revolu\u010dn\u00edm mocensk\u00fdm p\u0159evratem v \u0159\u00edjnu 1917, mezi n\u00e1zory Lenina a men\u0161evick\u00e9ho k\u0159\u00eddla rusk\u00e9 soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany na obsah a v\u00fdznam prolet\u00e1\u0159sk\u00e9 revoluce, lze dle up\u0159\u00edmn\u00e9ho \u017di\u017eekova p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed vyj\u00e1d\u0159it v pojmov\u00e9m obsahu kategori\u00ed lacanovsk\u00e9 psychoanalytick\u00e9 filosofie: v t\u00e9to alternativ\u011b je ve h\u0159e \u201eVelk\u00fd Druh\u00fd\u201c \u2013 men\u0161evici spol\u00e9hali na v\u0161eobj\u00edmaj\u00edc\u00ed z\u00e1klad pozitivn\u00ed \u201eobjektivn\u00ed logiky historick\u00e9ho v\u00fdvoje\u201c (neboli vych\u00e1zeli z p\u0159ijet\u00ed existence \u201eVelk\u00e9ho Druh\u00e9ho\u201c), kde\u017eto bol\u0161evici, p\u0159edev\u0161\u00edm pak Lenin si uv\u011bdomovali, \u017ee \u201eVelk\u00fd Druh\u00fd neexistuje\u201c (\u010dili \u017ee neexistuje ani \u017e\u00e1dn\u00e1 \u201eobjektivn\u00ed logika historick\u00e9ho v\u00fdvoje\u201c). (52)<br \/>\nDoktor Michael Hauser k tomu dod\u00e1v\u00e1, \u017ee podle \u017di\u017eeka byl Lenin politik, kter\u00fd se neop\u00edral o \u201eVelk\u00e9ho Druh\u00e9ho\u201c, \u010dili \u017ee ignoroval objektivn\u00ed z\u00e1kony historick\u00e9ho v\u00fdvoje lidsk\u00e9 spole\u010dnosti, jimi\u017e se nyn\u00ed m\u00e1me \u0159\u00eddit, \u201e\u0161krtl figuru p\u00e1na\u201c, to, co p\u0159ij\u00edm\u00e1me jako autoritu, nebo\u0165 o to pr\u00e1v\u011b jde: nutno p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eit figuru \u201eVelk\u00e9ho Druh\u00e9ho\u201c, jen\u017e ovl\u00e1d\u00e1 na\u0161i p\u0159edstavivost, \u0159\u00edd\u00ed na\u0161e politick\u00e9 my\u0161len\u00ed, ukazuje, co je mo\u017en\u00e9 a co je nemo\u017en\u00e9. \u017di\u017eek \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee politika je \u201eum\u011bn\u00ed nemo\u017en\u00e9ho\u201c. Skute\u010dn\u00e1 politika za\u010d\u00edn\u00e1 tam, kde se zbav\u00edme bari\u00e9r, kter\u00e9 kolem n\u00e1s stav\u00ed \u201eVelk\u00fd Druh\u00fd\u201c, toho, co v\u0161ichni zn\u00e1me, s \u010d\u00edm v\u0161ichni konsensu\u00e1ln\u011b souhlas\u00ed, co pokl\u00e1daj\u00ed za \u201enorm\u00e1ln\u00ed\u201c a \u201ep\u0159irozen\u00e9\u201c, nebo\u0165 pr\u00e1v\u011b p\u0159i p\u0159ekro\u010den\u00ed hranic mo\u017en\u00e9ho, je\u017e stanovil \u201eVelk\u00fd Druh\u00fd\u201c, se n\u00e1m otev\u0159e na\u0161e p\u0159edstavivost a osvobozen\u00e1 politick\u00e1 obrazotvornost po\u010dne uva\u017eovat ne o tom, co je mo\u017en\u00e9, n\u00fdbr\u017e o pr\u00e1v\u011b tom, co je nemo\u017en\u00e9 v dan\u00e9m kontextu a v dan\u00e9 konkr\u00e9tn\u011b historick\u00e9 situaci. (53) Doktor Hauser zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee \u201enen\u00ed to determinismus!\u201c (54), a tud\u00ed\u017e se v dan\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jedn\u00e1 o \u201eAugenblick\u201c (okam\u017eik), kdy se nakr\u00e1tko vytvo\u0159\u00ed otev\u0159en\u00fd prostor, aby jedn\u00e1n\u00ed subjektu zas\u00e1hlo do situace, o um\u011bn\u00ed chopit se prav\u00e9 chv\u00edle, vyost\u0159it rozpory syst\u00e9mu d\u0159\u00edve, ne\u017e se syst\u00e9m dok\u00e1\u017ee p\u0159izp\u016fsobit na\u0161im po\u017eadavk\u016fm. (55)<br \/>\nPolitiku jako \u201eum\u011bn\u00ed nemo\u017en\u00e9ho\u201c lze pak pochopit jako \u201eud\u00e1lost\u201c \u2013 intervenci do situace, kterou nelze vysv\u011btlit pojmy p\u0159edchoz\u00edch objektivn\u00edch podm\u00ednek, jak o tom hovo\u0159\u00ed Alan Badiou (56), nebo jako p\u0159evratn\u00fd d\u011bjinotvorn\u00fd \u201e\u010din\u201c, jen\u017e je reakc\u00ed na \u201eAugenblick\u201c v dan\u00e9 situaci, kdy je mo\u017en\u00e9 prolomit strukturu syst\u00e9mu a p\u0159ej\u00edt od star\u00e9ho k nov\u00e9mu, kdy ono nov\u00e9, nov\u00fd syst\u00e9m, je \u201en\u011bco, co vznik\u00e1 z ni\u010deho\u201c, a kdy tak\u00e9 onen revolu\u010dn\u00ed \u201e\u010din\u201c nen\u00ed jenom projevem \u010dist\u011b svobodn\u00e9 a sebe-v\u011bdom\u00e9 v\u016fle aktivn\u011b jednaj\u00edc\u00edho subjektu, n\u00fdbr\u017e \u201e\u010din\u201c se subjektu p\u0159edev\u0161\u00edm \u201ed\u011bje\u201c, je v\u00fdrazem jeho vnit\u0159n\u00edho nutk\u00e1n\u00ed, jemu\u017e nem\u016f\u017ee odolat. (57)<br \/>\nFilosofuj\u00edc\u00edmu vous\u00e1\u010dovi ze Slovinska by p\u0159itom sta\u010dilo, kdyby se pod\u00edval do Leninov\u00fdch spis\u016f, kde by zjistil, \u017ee v\u016fdce bol\u0161evick\u00e9 strany za\u010dal vyz\u00fdvat k revolu\u010dn\u00edmu ozbrojen\u00e9mu povst\u00e1n\u00ed proti bur\u017eoazn\u00ed vl\u00e1d\u011b a nastolen\u00ed diktatury proletari\u00e1tu a\u017e tehdy, kdy\u017e do\u0161lo k rozhoduj\u00edc\u00edmu p\u0159elomu v politick\u00e9m v\u00fdvoji rusk\u00e9 spole\u010dnosti po \u00fanorov\u00e9 bur\u017eoazn\u011b demokratick\u00e9 revoluci: 13. z\u00e1\u0159\u00ed 1917 petrohradsk\u00fd sov\u011bt poprv\u00e9 od sv\u00e9ho vzniku schv\u00e1lil na plen\u00e1rn\u00edm zased\u00e1n\u00ed v\u011bt\u0161inou 297 hlas\u016f proti 115 p\u0159i 30 abstenc\u00edch rezoluci, kterou p\u0159edlo\u017eila bol\u0161evick\u00e1 frakce a je\u017e rozhodn\u011b odm\u00edtala politiku paktov\u00e1n\u00ed s bur\u017eoazi\u00ed, vyz\u00fdvala, aby ve\u0161ker\u00e1 moc byla p\u0159ed\u00e1na sov\u011bt\u016fm a nasti\u0148ovala program revolu\u010dn\u00edch p\u0159em\u011bn v zemi; za n\u011bkolik dn\u00ed zaznamenala bol\u0161evick\u00e1 strana dal\u0161\u00ed velk\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed \u2013 18. z\u00e1\u0159\u00ed 1917 odhlasoval moskevsk\u00fd sov\u011bt d\u011blnick\u00fdch a vojensk\u00fdch z\u00e1stupc\u016f 335 hlasy obdobnou rezoluci bol\u0161evik\u016f. Ve druh\u00e9 polovin\u011b z\u00e1\u0159\u00ed 1917 tak v Rusku dozr\u00e1la krize bur\u017eoazn\u011b demokratick\u00e9 revoluce a vznikla revolu\u010dn\u00ed situace objektivn\u011b p\u0159\u00edzniv\u00e1 pro prolet\u00e1\u0159skou revoluci, po\u010dal se uplat\u0148ovat z\u00e1kladn\u00ed z\u00e1kon revoluce spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed ve spojov\u00e1n\u00ed objektivn\u00edch a subjektivn\u00edch podm\u00ednek revolu\u010dn\u00edho procesu: vyko\u0159is\u0165ovan\u00e9 a utla\u010dovan\u00e9 masy si uv\u011bdomovaly, \u017ee postaru se \u017e\u00edt ned\u00e1, a \u017e\u00e1daly zm\u011bnu a z\u00e1rove\u0148 vyko\u0159is\u0165ovatel\u00e9 nebyli schopni \u017e\u00edt a vl\u00e1dnout postaru; \u201edoln\u00ed vrstvy\u201c rusk\u00e9 spole\u010dnosti necht\u011bly kapitalistick\u00fd po\u0159\u00e1dek, po\u017eadovaly socialistickou revoluci, rozhoduj\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161ina t\u0159\u00eddn\u011b uv\u011bdom\u011bl\u00fdch a politicky aktivn\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f podporovala bol\u0161evickou stranu, a sou\u010dasn\u011b \u201eho\u0159ej\u0161\u00ed vrstvy\u201c u\u017e nemohly vl\u00e1dnout postaru, uplat\u0148ovat star\u00e9 formy a metody vl\u00e1dnut\u00ed; celon\u00e1rodn\u00ed krize postihuj\u00edc\u00ed vyko\u0159is\u0165ovan\u00e9 i vyko\u0159is\u0165ovatele dostoupila sv\u00e9ho vrcholu \u2013 rozhoduj\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161ina rusk\u00e9ho proletari\u00e1tu pochopila nutnost st\u00e1tn\u00edho mocensk\u00e9ho p\u0159evratu a byla odhodl\u00e1na j\u00edt pro n\u011bj na smrt, p\u0159i\u010dem\u017e vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy pro\u017e\u00edvaly st\u00e1le hlub\u0161\u00ed vl\u00e1dn\u00ed krizi, kter\u00e1 vtahovala do politiky i nejzaostalej\u0161\u00ed masy, po\u010det p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f dosud apatick\u00e9 pracuj\u00edc\u00ed a utla\u010dovan\u00e9 masy d\u011bln\u00edk\u016f a roln\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed se zapojovali do revolu\u010dn\u00edho politick\u00e9ho boje, se ka\u017ed\u00fdm dnem neust\u00e1le zv\u011bt\u0161oval, co\u017e ochromovalo vl\u00e1du a umo\u017e\u0148ovalo rychl\u00e9 svr\u017een\u00ed bur\u017eoazn\u00ed Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy. Lidi s levicov\u00fdm politick\u00fdm sm\u00fd\u0161len\u00edm m\u016f\u017ee ov\u0161em pochopiteln\u011b t\u011b\u0161it, \u017ee se Slavoj \u017di\u017eek neboj\u00ed otev\u0159en\u011b vyjad\u0159ovat sympatie k jedn\u00e1n\u00ed Vladim\u00edra Ilji\u010de Lenina a rusk\u00fdch bol\u0161evik\u016f v \u0159\u00edjnov\u00fdch dnech roku 1917, v podm\u00ednk\u00e1ch \u010desk\u00e9 polistopadov\u00e9 lumpenbur\u017eoazn\u00ed spole\u010dnosti, v n\u00ed\u017e vl\u00e1dnouc\u00ed ideologie b\u011b\u017en\u011b ozna\u010duje Lenina za zlo\u010dince a masov\u00e9ho vraha, p\u0159edstavuje takov\u00fd n\u00e1zor vskutku akt ob\u010dansk\u00e9 a politick\u00e9 odvahy. Stejn\u011b tak mohou levicov\u00ed intelektu\u00e1lov\u00e9, kte\u0159\u00ed se v \u0159ad\u00e1ch KS\u010cM hl\u00e1s\u00ed k nestalinsk\u00e9mu pojet\u00ed marxismu, kladn\u011b ocenit\u00a0 \u017di\u017eekovu trefnou pozn\u00e1mku, \u017ee: \u201eV t\u00fddnech p\u0159ed Velkou \u0159\u00edjnovou revoluc\u00ed, kdy mezi bol\u0161eviky prob\u00edhala bou\u0159liv\u00e1 diskuse, se Stalin postavil proti Leninovu n\u00e1vrhu na okam\u017eit\u00e9 bol\u0161evick\u00e9 p\u0159evzet\u00ed moci, p\u0159i\u010dem\u017e argumentoval v men\u0161evick\u00e9 linii t\u00edm, \u017ee situace je\u0161t\u011b \u201enedozr\u00e1la\u201c a \u017ee nam\u00edsto takov\u00fdch nebezpe\u010dn\u00fdch \u201edobrodru\u017estv\u00ed\u201c by se m\u011bla podporovat \u0161irok\u00e1 koalice sil proti carovi\u201c. (58)<br \/>\nJi\u017e jsme poznamenali, \u017ee lacanovsko-\u017ei\u017eekovsk\u00e9 \u201eSymboli\u010dno\u201c, \u201eSymbolick\u00fd \u0159\u00e1d\u201c symbolizuje produktivn\u00ed obrazivou schopnost lidsk\u00e9ho rodu jako duchovn\u011b kulturn\u00edho subjektu, duchovn\u011b kulturn\u00edho J\u00e1 lidstva jako celku a zd\u016fraz\u0148uj\u00ed-li Lacan i \u017di\u017eek, \u017ee bez \u201eSymboli\u010dna\u201c je \u201eRe\u00e1lno\u201c nemo\u017en\u00e9, nebo\u0165 \u201eSymboli\u010dno\u201c se neust\u00e1le \u201eza\u0159ez\u00e1v\u00e1\u201c do \u201eRe\u00e1lna\u201c a t\u00edm je roz\u010dle\u0148uje, \u017ee \u201eSymboli\u010dno\u201c m\u00e1 v t\u00e9to trojici \u0159\u00e1d\u016f centr\u00e1ln\u00ed m\u00edsto, \u00fast\u0159edn\u00ed postaven\u00ed, je ontologicky prvotn\u00ed v\u016f\u010di \u201eRe\u00e1lnu\u201c, \u017ee \u201eRe\u00e1lno\u201c je v lacanovsk\u00e9 psychoanalytick\u00e9 filosofii, kterou \u017di\u017eek p\u0159eb\u00edr\u00e1, vlastn\u011b kantovsk\u00e1 \u201ev\u011bc o sob\u011b\u201c, kter\u00e1 se metafyzicky a antidialekticky odtrh\u00e1v\u00e1 od jevu, stoj\u00ed v abstraktn\u00edm form\u00e1ln\u00edm protikladu ke sv\u011btu jev\u016f, a tud\u00ed\u017e nem\u00e1 sama o sob\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 vlastnosti, a tak nen\u00ed divu, \u017ee lacanovsk\u00e9 a \u017ei\u017eekovsk\u00e9 \u201eRe\u00e1lno\u201c nab\u00fdv\u00e1 kvalitativn\u00edch ur\u010den\u00ed a\u017e d\u00edky p\u016fsoben\u00ed \u201eSymboli\u010dna\u201c, tak\u017ee je, jak se alespo\u0148 zd\u00e1, z\u0159ejm\u00e9, \u017ee Lacanova a \u017di\u017eekova filosofick\u00e1 psychoanal\u00fdza je vskutku transcendent\u00e1ln\u011b subjektivn\u00ed idealismus, \u017ee se jedn\u00e1 o filosofick\u00fd syst\u00e9m, v n\u011bm\u017e m\u016f\u017ee objektivita existovat pouze a jedin\u011b v r\u00e1mci t\u00e9to transcendent\u00e1ln\u00ed subjektivity, ve vztahu individu\u00e1ln\u00edch empirick\u00fdch (imagin\u00e1rn\u00edch) subjekt\u016f k subjektu transcendent\u00e1ln\u00edmu, jen\u017e s v Lacanov\u011b a \u017di\u017eekov\u011b kategori\u00e1ln\u00ed soustav\u011b naz\u00fdv\u00e1 \u201eSymbolick\u00fd \u0158\u00e1d\u201c, \u201eSymboli\u010dno\u201c a je v\u016f\u010di empirick\u00fdm subjekt\u016fm \u201eobjektivn\u00ed\u201c. \u017di\u017eek ov\u0161em z\u00e1m\u011brn\u011b vymezuje \u201eRe\u00e1lno\u201c jako \u201epr\u00e1zdnotu\u201c, \u201emezeru\u201c, \u201e\u010dernou d\u00edru\u201c v \u201eSymbolick\u00e9m \u0158\u00e1du\u201c, \u010d\u00edm\u017e chce \u0159\u00edci, \u017ee \u201eRe\u00e1lno\u201c nem\u00e1 ani hmotnou, ani duchovn\u00ed povahu, \u017ee to nen\u00ed ani hmota, ani v\u011bdom\u00ed, a tud\u00ed\u017e \u017ee \u0159e\u0161en\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9ho vztahu mezi \u201eSymboli\u010dnem\u201c a \u201eRe\u00e1lnem\u201c v jeho a Lacanov\u011b psychoanalytick\u00e9 filosofie p\u0159edstavuje \u201esv\u011bton\u00e1zorov\u011b neutr\u00e1ln\u00ed\u201c linii ve v\u00fdvoji filosofick\u00e9ho my\u0161len\u00ed, kter\u00e1 se \u201edovede povzn\u00e9st nad metafyzickou jednostrannost\u00ed\u201c materialismu a idealismu. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ov\u0161em je, \u017ee ono \u201esv\u011bton\u00e1zorov\u011b neutr\u00e1ln\u00ed\u201c a \u201eantimetafyzick\u00e9\u201c pojet\u00ed \u201eRe\u00e1lna\u201c, je\u017e m\u00e1 p\u0159edstavovat filosofickou alternativu materialistick\u00e9ho i idealistick\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00ed filosofick\u00e9 ot\u00e1zky, se jako vejce vejci podob\u00e1 a jakoby z oka vypadlo pojet\u00ed boha, kter\u00e9 nal\u00e9z\u00e1me v modern\u00edch n\u00e1bo\u017eensko-filosofick\u00fdch a teologick\u00fdch doktr\u00edn\u00e1ch, nap\u0159\u00edklad v koncepci \u201eskoku v\u00edry\u201c, j\u00ed\u017e nach\u00e1z\u00edme v u\u010den\u00ed a kategori\u00e1ln\u00ed soustav\u011b d\u00e1nsk\u00e9ho myslitele\u00a0 S\u00f6rena Kierkegaarda. (59)<br \/>\n\u017di\u017eek se v posledn\u00ed dob\u011b \u00fadajn\u011b zab\u00fdv\u00e1 marxistickou politickou ekonomi\u00ed a zav\u00e1d\u00ed p\u0159i tom zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pojem \u201eparalaxa\u201c, jen\u017e vych\u00e1z\u00ed z Kantov\u00fdch antinomi\u00ed \u010dist\u00e9ho rozumu a znamen\u00e1 vlastn\u011b, \u017ee o jednom a t\u00e9m\u017e zkouman\u00e9m p\u0159edm\u011btu lze vyslovit dv\u011b tvrzen\u00ed, je\u017e budou ob\u011b pravdiv\u00e1, z\u00e1rove\u0148 se ale budou vz\u00e1jemn\u011b vylu\u010dovat a nen\u00ed mo\u017en\u00e9 p\u0159ev\u00e9st jeden v\u00fdrok na v\u00fdrok druhy. Tak pr\u00fd \u017di\u017eek mluv\u00ed o tom, \u017ee v marxistick\u00e9 politick\u00e9 ekonomii do\u0161lo po Marxov\u011b smrti k roz\u0161t\u011bpen\u00ed na dv\u011b v\u00fdvojov\u00e9 linie, kter\u00e9 se vz\u00e1jemn\u011b roze\u0161ly d\u00edky \u201eparalaxe\u201c mezi ekonomikou a politikou, kv\u016fli nepochopen\u00ed toho, \u017ee nelze p\u0159ev\u00e9st ekonomiku na politiku a naopak, a tud\u00ed\u017e nem\u016f\u017ee b\u00fdt ekonomika v\u00fdsledkem politick\u00fdch rozhodnut\u00ed, ale stejn\u011b tak \u00fadajn\u011b nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby byla politika koncentrovan\u00fdm vyj\u00e1d\u0159en\u00edm ekonomiky: na linii komunistickou, kter\u00e1 zd\u016fraz\u0148ovala oblast ekonomiky neboli v\u00fdroby, a na linii soci\u00e1ln\u011b demokratickou, je\u017e kladla d\u016fraz na sf\u00e9ru politiky \u010dili rozd\u011blov\u00e1n\u00ed. Je ale zn\u00e1mo, \u017ee antinomie vznik\u00e1, kdy\u017e se rozpor pokou\u0161\u00ed uchopit \u00fasudek, usuzovac\u00ed a uva\u017euj\u00edc\u00ed my\u0161len\u00ed, kter\u00e9 se \u0159\u00edd\u00ed z\u00e1kony form\u00e1ln\u00ed logiky, ov\u0161em rozum, pozn\u00e1vac\u00ed my\u0161len\u00ed, kter\u00e9 se \u0159\u00edd\u00ed z\u00e1kony dialektick\u00e9 logiky, um\u00ed vy\u0159e\u0161it antinomie, jeliko\u017e dovede naj\u00edt zprost\u0159edkuj\u00edc\u00ed \u010dl\u00e1nky mezi \u010d\u00e1stmi a momenty \u201eparalaxy\u201c. V materialistick\u00e9 dialektick\u00e9 logice se tak \u0159e\u0161\u00ed \u201eparalaxa\u201c ekonomiky a politiky v kategorii spole\u010denskoekonomick\u00e9 formace, v n\u00ed\u017e je oblast ekonomiky ontologicky prvotn\u00ed a fundament\u00e1ln\u00ed v\u016f\u010di politice, z \u010deho\u017e tak\u00e9 d\u00e1le plyne mo\u017enost vy\u0159e\u0161it \u00fast\u0159edn\u00ed probl\u00e9m \u017di\u017eekovy filosofick\u00e9 teorie subjektu, j\u00ed\u017e patrn\u011b vskutku sch\u00e1z\u00ed \u201et\u0159et\u00ed\u201c subjekt, jen\u017e by rozpozn\u00e1val mezery v symbolick\u00e9m \u0159\u00e1du a choval se tak jako \u201epr\u00e1zdn\u00fd, fantasma p\u0159ek\u0159i\u017euj\u00edc\u00ed\u201c subjekt, a\u010dkoli by byl st\u00e1le \u201epln\u00fdm subjektem\u201c, subjektem \u201enapln\u011bn\u00fdm fantasmatem\u201c: tento probl\u00e9m vznik\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee \u017di\u017eek ch\u00e1pe \u201eRe\u00e1lno\u201c pouze jako \u201epr\u00e1zdnotu\u201c, \u201e\u010dernou d\u00edru\u201c v \u201eSymbolick\u00e9m \u0158\u00e1du\u201c, a tud\u00ed\u017e je \u201etvo\u0159iv\u00e1 negativita Re\u00e1lna\u201c v jeho pojet\u00ed nedostate\u010dn\u00e1 \u2013 naproti tomu ve t\u0159\u00eddn\u011b strukturovan\u00e9m \u201eRe\u00e1lnu\u201c, marxisticky pojat\u00e9m jako spole\u010denskoekonomick\u00e1 formace, je revolu\u010dn\u00ed spole\u010densk\u00e1 \u00faloha proletari\u00e1tu, jen\u017e se p\u0159etv\u00e1\u0159\u00ed ze t\u0159\u00eddy \u201eo sob\u011b\u201c, ve t\u0159\u00eddu \u201epro sebe\u201c, \u010dili se m\u011bn\u00ed z \u201epln\u00e9ho\u201c, \u201efantasmatem napln\u011bn\u00e9ho\u201c subjektu, jen\u017e je sou\u010d\u00e1st\u00ed \u201eSymbolick\u00e9ho \u0158\u00e1du\u201c, v subjekt \u201epr\u00e1zdn\u00fd\u201c, \u201efantasma p\u0159ek\u0159i\u017euj\u00edc\u00ed\u201c a ze \u201eSymbolick\u00e9ho \u0158\u00e1du\u201c vystupuj\u00edc\u00ed, je pr\u00e1v\u011b on\u00edm k\u00fd\u017een\u00fdm \u201et\u0159et\u00edm subjektem\u201c, kter\u00fd \u017di\u017eekov\u011b filosofick\u00e9 koncepci subjektu sch\u00e1z\u00ed.<br \/>\nKategori\u00e1ln\u00ed vybaven\u00ed lacanovsko-\u017ei\u017eekovsk\u00e9 psychoanalytick\u00e9 filosofie s pojmy jako \u201eVelk\u00fd Druh\u00fd\u201c, \u201eFantasma\u201c, \u201e\u010cin, j\u00edm\u017e p\u0159ek\u0159i\u017eujeme fantasma a \u0161krt\u00e1me tak figuru P\u00e1na\u201c atd., atp. opravdu n\u00e1le\u017e\u00ed ke kategori\u00e1ln\u00edmu apar\u00e1tu subjektivn\u011b idealistick\u00e9, voluntaristick\u00e9 a antidialektick\u00e9 filosofie, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e tv\u016frce filosofick\u00e9 teorie o \u201evystoupen\u00ed ze symbolick\u00e9ho \u0159\u00e1du\u201c a \u201eosvobozen\u00ed od nadvl\u00e1dy Velk\u00e9ho Druh\u00e9ho\u201c prav\u00ed, \u017ee onen \u201erevolu\u010dn\u00ed \u010din\u201c m\u016f\u017ee klidn\u011b ignorovat objektivn\u00ed z\u00e1konitosti historick\u00e9ho v\u00fdvoje spole\u010dnosti a podm\u00ednky vzniku revolu\u010dn\u00ed situace. Je jist\u011b sympatick\u00e9, \u017ee se \u017di\u017eek sna\u017e\u00ed vych\u00e1zet p\u0159i v\u00fdstavb\u011b sv\u00e9ho kategori\u00e1ln\u00edho syst\u00e9mu z principu lidsk\u00e9 aktivn\u00ed tvo\u0159iv\u00e9 subjektivity, jeho filosofick\u00e1 teorie v\u0161ak trp\u00ed \u2013 stejn\u011b jako dal\u0161\u00ed idealistick\u00e9 filosofick\u00e9 koncepce a formy bur\u017eoazn\u00ed filosofick\u00e9 ideologie \u2013 pr\u00e1v\u011b onou chorobou, kterou ji\u017e v prvn\u00ed polovin\u011b devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed neomyln\u011b diagnostikoval Marx: \u017ee toti\u017e \u010dinnou str\u00e1nku, lidskou aktivitu ve vztahu k sv\u011btu rozv\u00edj\u00ed pouze \u201eabstraktn\u011b, proto\u017ee idealismus samoz\u0159ejm\u011b nezn\u00e1 skute\u010dnou smyslovou \u010dinnost jako takovou\u201c (60), a tak se ani v \u017di\u017eekov\u011b pojet\u00ed nech\u00e1pe lidsk\u00e1 revolu\u010dn\u00ed soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e1 a politick\u00e1 aktivita jako aktivita smyslov\u011b, materi\u00e1ln\u011b p\u0159edm\u011btn\u00e1, le\u010d pouze jako aktivita, kter\u00e1 se uzav\u00edr\u00e1 do sf\u00e9ry individu\u00e1ln\u00edho a spole\u010densk\u00e9ho filosofick\u00e9ho v\u011bdom\u00ed a sebev\u011bdom\u00ed. Dlu\u017eno v\u0161ak m\u00edt z\u00e1rove\u0148 na z\u0159eteli, \u017ee, jak p\u00ed\u0161e Lenin, filosofick\u00fd idealismus je za pouh\u00fd nesmysl mo\u017en\u00e9 pokl\u00e1dat pouze z hlediska materialismu hrub\u00e9ho a metafyzick\u00e9ho, \u201ez hlediska dialektick\u00e9ho materialismu je filosofick\u00fd idealismus jednostrann\u00e9, zveli\u010den\u00e9 \u2026rozvinut\u00ed (nafukov\u00e1n\u00ed, nabub\u0159ov\u00e1n\u00ed) jednoho rysu, str\u00e1nky, hranice pozn\u00e1n\u00ed v absolutno, odtr\u017een\u00e9 od hmoty, od p\u0159\u00edrody a zbo\u017en\u011bn\u00e9 \u2026idealismus filosofick\u00fd je \u2026 cesta ke kn\u011b\u017eourstv\u00ed p\u0159es jeden z odst\u00edn\u016f nekone\u010dn\u011b slo\u017eit\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed (dialektick\u00e9ho) \u010dlov\u011bka\u201c. (61)<br \/>\nOn toti\u017e vskutku nejde zv\u00e1\u017eit a p\u0159esn\u011b stanovit na l\u00e9k\u00e1rnick\u00fdch vah\u00e1ch optim\u00e1ln\u00ed soulad objektivn\u00edch a subjektivn\u00edch podm\u00ednek revoluce, nejp\u0159\u00edhodn\u011bj\u0161\u00ed okam\u017eik pro revolu\u010dn\u00ed vystoupen\u00ed se z objektivn\u00ed revolu\u010dn\u00ed situace vypo\u010d\u00edtat prost\u011b ned\u00e1, a to ani s vyu\u017eit\u00edm nejmodern\u011bj\u0161\u00edch a nejv\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edch po\u010d\u00edta\u010d\u016f, a revolu\u010dn\u00ed \u010din opravdu do jist\u00e9 m\u00edry spo\u010d\u00edv\u00e1 s\u00e1m v sob\u011b a nem\u016f\u017ee ho nahradit sebedokonalej\u0161\u00ed teoretick\u00e1 znalost dialektick\u00e9 logiky z\u00e1konitost\u00ed spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje.<br \/>\nO Slavoji \u017di\u017eekovi m\u016f\u017eeme vskutku hovo\u0159it jako o \u201epopov\u00e9 medi\u00e1ln\u00ed hv\u011bzd\u011b\u201c nebo jako o filosofovi, jen\u017e \u201especifick\u00fdm zp\u016fsobem o\u017eivuje k\u0159es\u0165ansk\u00e9 podv\u011bdom\u00ed marxismu\u201c (62), stejn\u011b tak jej m\u016f\u017eeme pokl\u00e1dat za obratn\u00e9ho marketingov\u00e9ho strat\u00e9ga, kter\u00fd se po zhroucen\u00ed stalinsk\u00e9ho modelu socialismu na trhu idej\u00ed chyt\u0159e za\u0159adil mezi levicov\u00e9 filosofy, nebo\u0165 vyc\u00edtil, \u017ee tam nebude takov\u00e1 konkurence jako na pravici atd. A\u0165 u\u017e v\u0161ak jsou osobn\u00ed motivy soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00e9ho my\u0161len\u00ed slovinsk\u00e9ho filosofa jak\u00e9koli, nelze mu up\u0159\u00edt z\u00e1sluhu na tom, \u017ee dok\u00e1\u017ee zdrav\u011b provokovat a n\u011bkdy a\u017e k zu\u0159ivosti p\u0159iv\u00e1d\u011bt ideologick\u00e9 \u201e\u00faheln\u00e9 kameny\u201c syst\u00e9mu kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed a hlasatele v\u011b\u010dnosti kapitalistick\u00e9ho \u0159\u00e1du ve sf\u00e9\u0159e \u201eteoretick\u00e9ho diskursu\u201c \u201epostmodern\u00edho\u201c globalizovan\u00e9ho kapitalismu (zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e z \u017di\u017eekovy teorie subjektu vskutku vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee \u201estra\u0161idlo revoluce st\u00e1le hroz\u00ed\u201c), \u2013 a u\u017e za tohle n\u00e1le\u017e\u00ed Slavoji \u017di\u017eekovi bezesporu d\u00edk. Je ov\u0161em samoz\u0159ejm\u00e9, \u017ee pro opravdov\u00e9 z\u00e1jemce o materialistickou dialektiku jako \u201ealgebru soci\u00e1ln\u00ed revoluce\u201c je to trochu m\u00e1lo.<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\">Franti\u0161ek Neu\u017eil<\/p>\n<p><em><strong>\u00a0\u00a0 Odkazy na citovanou literaturu, pozn\u00e1mky<\/strong><\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>\u00a0\u00a0 1) Viz Knapp, A.: Popul\u00e1rn\u00ed leninista Slavoj \u017di\u017eek; tento \u010dl\u00e1nek lze nal\u00e9zt na internetov\u00e9 adrese www.virtually.cz, co\u017e je, jak jsem snad pochopil, webov\u00e1 str\u00e1nka, kter\u00e1 se ideov\u011b hl\u00e1s\u00ed k ODS a hodnotov\u00fdm orientac\u00edm Liber\u00e1ln\u00edho institutu.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 2) Viz Sk\u00e1la, J.: Slavoj \u017di\u017eek: Setk\u00e1me se v pekle, nebo v komunismu?; Obrys-Kmen \u010d. 34\/2011, je\u017e vy\u0161lo 26. 8. 2011. Pov\u0161imn\u011bme si, \u017ee doktor Sk\u00e1la ve sv\u00e9m \u010dl\u00e1nku zcela zjevn\u011b nazna\u010duje, \u017ee Slavoj \u017di\u017eek je \u201epro kapitalismus nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edm z\u00e1padn\u00edm filosofem\u201c pr\u00e1v\u011b z toho d\u016fvodu, \u017ee \u201eneboj\u00ed se a nev\u00e1h\u00e1 koketovat se stalinismem\u201c. Za \u201enejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edho filozofa na Z\u00e1pad\u011b\u201c ozna\u010dil \u017di\u017eka, jak se zd\u00e1, nejd\u0159\u00edve \u010dasopis The New Republic \u2013 viz \u017di\u017eek, S.: First As Tragedy, Then As Farce; Verso, London and New York 2009, kde si na prvn\u00ed str\u00e1nce m\u016f\u017eeme vedle n\u00e1zvu knihy a jm\u00e9na autora p\u0159e\u010d\u00edst pr\u00e1v\u011b onu ideologickou n\u00e1lepku \u201eThe most dangerous philosopher in the West\u201c.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 3) Viz Doubek, M.: Nejprve jako trag\u00e9die, pot\u00e9 jako fra\u0161ka; Obrys-Kmen \u010d. 42\/2010, kter\u00e9 vy\u0161lo 29. \u0159\u00edjna 2010.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 4) Viz Lenin, V. I.: Filozofick\u00e9 se\u0161ity, Sebran\u00e9 spisy sv. 29; Svoboda, Praha 1988, str. 117.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 5) Viz videoz\u00e1znam pra\u017esk\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky coby prvn\u00edho ve\u0159ejn\u00e9ho vystoupen\u00ed Slavoje \u017di\u017eka v \u010cesk\u00e9 republice, kter\u00e1 se konala 16. 11. 2007 pod n\u00e1zvem \u201ePodkova nade dve\u0159mi, aneb jak jsme ideologicky zakotveni\u201c a k n\u00ed\u017e se lze dobrat pomoc\u00ed internetov\u00e9 str\u00e1nky www.artycok.cz, co\u017e je adresa webov\u00e9ho port\u00e1lu nez\u00e1visl\u00e9 internetov\u00e9 televize p\u0159i Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v Praze \u2013 ta realizuje mimo jin\u00e9 projekt galerie Tranzit, jen\u017e se rozb\u011bhl v roce 2007 a v jeho r\u00e1mci se pr\u00e1v\u011b coby druh\u00e1 akce konala p\u0159edn\u00e1\u0161ka slovinsk\u00e9ho filosofa. K videoz\u00e1znamu \u017di\u017ekovy p\u0159edn\u00e1\u0161ky se lze dostat je\u0161t\u011b jednodu\u0161\u0161\u00edm zp\u016fsobem \u2013 sta\u010d\u00ed do vyhled\u00e1va\u010de na Seznamu zadat heslo \u201e\u017di\u017eek\u201c, vyjede skoro tis\u00edc internetov\u00fdch adres, mezi nimi i str\u00e1nka www.pasik4a.blog.cz\/0711\/slavoj-zizek, z n\u00ed\u017e lze \u017di\u017ekovu p\u0159edn\u00e1\u0161ku i diskusi, je\u017e po n\u00ed n\u00e1sledovala, z internetu bezprost\u0159edn\u011b st\u00e1hnout.\u00a0 \u00a0<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 6) Viz Franke, T.: \u017di\u017eek \u2013 popov\u00fd leninista na krtinci; Britsk\u00e9 listy z 20. 11. 2007.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 7) Tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 8) Viz \u017di\u017eek, S.: Mluvil tu n\u011bkdo o totalitarismu?; Nakladatelstv\u00ed Tranzit, Praha 2007, str. 89-138 a z t\u00e9to \u010d\u00e1sti \u017di\u017ekova teoretick\u00e9ho pojedn\u00e1n\u00ed pak p\u0159edev\u0161\u00edm str. 102-112, 116-121, 125-131. Tuto pr\u00e1ci ve form\u00e1tu PDF jsem si st\u00e1hl z internetov\u00e9 dom\u00e9ny ob\u010dansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed Socialistick\u00fd kruh www.sok.bz. <\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 9) Viz tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 10) Viz \u017di\u017eek, S.: Nepolapiteln\u00fd subjekt; Nakladatelstv\u00ed L. Marek, Chomutov 2007, str. 208. <\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 11) \u017di\u017eek, S.: Utopie liberalismu, co\u017e je sta\u0165, kterou jsem si tak\u00e9 st\u00e1hl z webov\u00e9ho port\u00e1lu Socialistick\u00e9ho kruhu. Viz t\u00e9\u017e \u017di\u017eek, S.: First As Tragedy \u2026, str. 133 a i tuto monografii si m\u016f\u017ee z\u00e1jemce o \u017di\u017ekovu filosofii st\u00e1hnout pomoc\u00ed internetov\u00e9ho vyhled\u00e1va\u010de www.sok.bz.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 12) Viz tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 13) Viz Heller, J.: Komunismus Slavoje \u017di\u017eka aneb Mnoho povyku pro nic \u2013 del\u0161\u00ed verze, str. 3.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0 14) Viz Hauser, M.: Humanismus nesta\u010d\u00ed \u2013 rozhovor se Slavojem \u017di\u017ekem; tento i v\u0161echny dal\u0161\u00ed \u010dl\u00e1nky doktora Michaela Hausera, na n\u011b\u017e se budu odvol\u00e1vat, lze st\u00e1hnout z webov\u00e9ho port\u00e1lu Socialistick\u00e9ho kruhu. Setk\u00e1n\u00ed a n\u00e1sledn\u00e1 rozmluva se slovinsk\u00fdm filosofem se odehr\u00e1ly p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti jeho p\u0159edn\u00e1\u0161ky, kterou uspo\u0159\u00e1dala v listopadu 2007 organizace Tranzit v Praze.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 15) Viz Hauser, M.: O diferenci mezi Marxem a \u017di\u017ekem; tato studie se pro doktora Michaela Hausera stala patrn\u011b v\u00fdchoz\u00edm podkladem pro p\u0159edn\u00e1\u0161ku \u201e\u017di\u017eek a Marx\u201c, kter\u00e1 pojedn\u00e1vala o rozd\u00edlech ve filosofick\u00e9m pojet\u00ed sv\u011bta mezi Marxem a \u017di\u017ekem a konala se 24. 11. 2010 na p\u016fd\u011b Klubu spole\u010densk\u00fdch v\u011bd.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 16) Viz tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 17) Marx, K.: Kapit\u00e1l I; Svoboda, Praha 1978, str. 51. K tomu viz dole na t\u00e9to str\u00e1nce pod \u010darou drobn\u00fdm p\u00edsmem vys\u00e1zenou pozn\u00e1mku Nicolase Bardona: \u201eP\u0159\u00e1n\u00ed zahrnuje pot\u0159ebu, je to chu\u0165 ducha a je mu tak p\u0159irozen\u00e1 jako hlad t\u011blu \u2026v\u011bt\u0161ina (v\u011bc\u00ed) m\u00e1 hodnotu proto, \u017ee uspokojuje pot\u0159eby ducha\u201c.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 18) Marx, K.: Rukopisy \u201eGrundrisse\u201c I; Svoboda, Praha 1971, str. 45. <\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 19) Marx, K. \u2013 Engels, F.: N\u011bmeck\u00e1 ideologie, Sebran\u00e9 spisy sv. 3; SNPL, Praha 1958, str. 34.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 20) Marx, K.: Ekonomicko-filozofick\u00e9 rukopisy z roku 1844; Svoboda, Praha 1978, str. 121-123. Cel\u00e1 kapitola pojedn\u00e1vaj\u00edc\u00ed o Marxov\u011b kritice Hegelovy dialektiky a filosofie v\u016fbec \u2013 viz tamt\u00e9\u017e, str. 111-133.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 21) Hauser, M.: O diferenci \u2026, tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 22) Tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 23) Tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 24) Viz tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 25) Marx, K.: Ke kritice politick\u00e9 ekonomie \u2013 p\u0159edmluva, co\u017e je jedno z d\u011bl zakladatel\u016f a klasik\u016f marxismu, kter\u00e9 lze bez pot\u00ed\u017e\u00ed st\u00e1hnout z \u010desk\u00e9 \u010d\u00e1sti Marxistick\u00e9ho internetov\u00e9ho archivu.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 26) Viz Hauser, M.: O diferenci \u2026, tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0 27) O tom, \u017ee Marx ji\u017e v \u201eGrundrissech\u201c \u00fadajn\u011b p\u0159edv\u00eddal, \u017ee se pracovn\u00ed teorie hodnoty stane bezcennou a bezv\u00fdznamnou viz Hauser, M. \u2013 \u017di\u017eek, S.: Humanism is not enough (Humanismus nesta\u010d\u00ed) \u2013 interview se Slavojem \u017di\u017ekem, kter\u00e9 prob\u011bhlo, jak jsem se ji\u017e zm\u00ednil, v listopadu 2007 v Praze, str. 14. O teorii ve\u0159ejn\u00fdch a obecn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00fdch statk\u016f viz Hardt, M. \u2013 Negri, A.: Commonwealth; The Belknap Press of Harvard University Press, Cambridge, Massachusetts 2009, nap\u0159\u00edklad druh\u00e1 str\u00e1nka p\u0159edmluvy. I tyto pr\u00e1ce v elektronick\u00e9m form\u00e1tu PDF lze bez pot\u00ed\u017e\u00ed st\u00e1hnout z internetov\u00e9ho port\u00e1lu www.sok.bz. Samoz\u0159ejm\u011b viz tak\u00e9 Hauser. M.: O diferenci \u2026, tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 28) Hauser, M.: O diferenci \u2026, tamt\u00e9\u017e<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 29) Tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 30) \u017di\u017eek, S.: Nepolapiteln\u00fd subjekt; Nakladatelstv\u00ed L. Marek, Chomutov 2007, str. 378-279.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 31) Viz tamt\u00e9\u017e, str. 23 \u2013 pozn\u00e1mka p\u0159ekladatele, j\u00edm\u017e je doktor Michael Hauser. Viz t\u00e9\u017e tamt\u00e9\u017e, str. 428 \u2013 vysv\u011btlivky z\u00e1kladn\u00edch pojm\u016f \u017di\u017ekovy knihy o nepolapiteln\u00e9m subjektu, je\u017e tak\u00e9 zpracoval doktor Hauser.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 32) Viz tamt\u00e9\u017e, str. 405.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 33) Viz Hauser, M: Slavoj \u017di\u017eek v kostce. Viz takt\u00e9\u017e Hauser, M.: Subjekt podle \u017di\u017eka \u2013 zvukov\u00fd z\u00e1znam p\u0159edn\u00e1\u0161ky, kterou doktor Hauser proslovil ve st\u0159edu 2. 2. 2011\u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm diskusn\u00edho filosofick\u00e9ho semin\u00e1\u0159e, kter\u00fd p\u016fsob\u00ed v r\u00e1mci Klubu spole\u010densk\u00fdch v\u011bd. Ke \u010dl\u00e1nku o filosofick\u00e9m u\u010den\u00ed Slavoje \u017di\u017eka v kostce i z\u00e1znamu z p\u0159edn\u00e1\u0161ky doktora Hausera se lze, jak znovu opakuji, dobrat pomoc\u00ed internetov\u00e9 dom\u00e9ny ob\u010dansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed Socialistick\u00fd kruh www.sok.bz.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 34) Viz \u017di\u017eek, S.: Nepolapiteln\u00fd subjekt, citovan\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed str. 263 \u010di str. 309. <\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 35) Viz tamt\u00e9\u017e, str. 344 nebo str. 416.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 36) Tamt\u00e9\u017e, str. 407.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0 37) Tento p\u0159\u00edklad uv\u00e1d\u00ed doktor Hauser ve zm\u00edn\u011bn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce o filosofick\u00e9m pojet\u00ed subjektu a subjektivity podle Slavoje \u017di\u017eka.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 38) Viz Hauser M.: Slavoj \u017di\u017eek v kostce + Subjekt podle \u017di\u017eka, tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0 39) \u017di\u017eek, S.: Nepolapiteln\u00fd subjekt, v citovan\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed str. 241-242. Ke Kierkegaardov\u011b formulaci o \u201epolitick\u00e9m vy\u0159azen\u00ed etick\u00e9ho\u201c p\u0159ipojuje \u017di\u017eek n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed pozn\u00e1mku: \u201eToto p\u0159ijet\u00ed n\u00e1sil\u00ed, toto \u201epolitick\u00e9 vy\u0159azen\u00ed etick\u00e9ho\u201c je mez\u00ed, kterou ani ten \u201enejtolerantn\u011bj\u0161\u00ed\u201c liber\u00e1ln\u00ed postoj nen\u00ed schopen p\u0159ekro\u010dit \u2013 sv\u011bdectv\u00edm jsou rozpaky \u201eradik\u00e1ln\u00edch\u201c postkolonialistick\u00fdch afroamerick\u00fdch \u201estudies\u201c v\u016f\u010di fundament\u00e1ln\u00edmu poznatku Frantze Fanona, \u017ee v procesu opravdov\u00e9 dekolonializace je n\u00e1sil\u00ed nevyhnuteln\u00e9\u201c \u2013 tamt\u00e9\u017e, pozn\u00e1mka pod \u010darou \u010d. 90 na str\u00e1nce 241. Cel\u00e1 kapitola \u201eZa levicov\u00e9 vy\u0159azen\u00ed z\u00e1kona\u201c \u2013 viz tamt\u00e9\u017e, str. 239-247.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0 40) Tamt\u00e9\u017e, str. 35. Jde o pas\u00e1\u017e z rukopisu Jensk\u00e9 re\u00e1l filosofie, kter\u00fd Hegel napsal v letech 1805-1806 \u2013 tak to alespo\u0148 u \u017di\u017eka vyzn\u00edv\u00e1.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 41) Tamt\u00e9\u017e, str. 36.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 42) Viz Hauser, M.: Slavoj \u017di\u017eek v kostce + Subjekt podle \u017di\u017eka, tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 43) Viz \u017di\u017eek, S.: Nepolapiteln\u00fd subjekt, zmi\u0148ovan\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed str. 40-49.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 44) \u017di\u017eek v t\u00e9to spojitosti p\u00ed\u0161e: \u201eJi\u017e Hegel zd\u016fraznil z\u00e1sadn\u00ed dvojzna\u010dnost v\u011bty: \u201eTo, co mysl\u00edm, v\u00fdtvor m\u00e9ho my\u0161len\u00ed, je objektivn\u00ed pravda\u201c. Toto tvrzen\u00ed je spekulativn\u00ed v\u011btou, kter\u00e1 vyjad\u0159uje \u201eto nejni\u017e\u0161\u00ed\u201c, bludn\u00fd postoj \u0161\u00edlence, v\u011bz\u00edc\u00edho ve sv\u00e9m do sebe uzav\u0159en\u00e9m univerzu, neschopn\u00e9ho vztahu k realit\u011b, a z\u00e1rove\u0148 \u201eto nejvy\u0161\u0161\u00ed\u201c, pravdu spekulativn\u00edho idealismu, identitu my\u0161len\u00ed a byt\u00ed\u201c (\u017di\u017eek, S.: Nepolapiteln\u00fd subjekt, citovan\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed str. 42).<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 45) Tamt\u00e9\u017e, str. 41.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 46) Viz Hauser, M.: Slavoj \u017di\u017eek v kostce + Subjekt podle \u017di\u017eka, tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 47) Viz \u017di\u017eek, S.: Nepolapiteln\u00fd subjekt, v uv\u00e1d\u011bn\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed nap\u0159\u00edklad str. 361-371.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 48) Viz Hauser, M.: Slavoj \u017di\u017eek v kostce, tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 49) Viz Hauser, M.: Subjekt podle \u017di\u017eka, tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 50) Viz Hauser, M.: Slavoj \u017di\u017eek v kostce + Subjekt podle \u017di\u017eka, tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 51) Viz \u017di\u017eek, S.: Mluvil tu \u2026, v citovan\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed str. 112-113.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 52) Viz tamt\u00e9\u017e, str. 113-114.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0 53) Viz \u017di\u017eek a stalinismus \u2013 pod touto polo\u017ekou lze na webov\u00e9m serveru SOKu nal\u00e9zt zvukov\u00fd z\u00e1znam \u010d\u00e1sti p\u0159edn\u00e1\u0161ky doktora Hausera o knize \u201eMluvil tu n\u011bkdo o totalitarismu?\u201c a n\u00e1sledn\u00e9 diskuse k n\u00ed, kterou po\u0159\u00e1dal Socialistick\u00fd kruh.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 54) Viz tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 55) Viz \u017di\u017eek, S.: Mluvil tu \u2026, str. 116. <\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 56) Viz tamt\u00e9\u017e.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0 57) K tomu viz sta\u0165 Jodi Deanov\u00e9 \u2013 Deanov\u00e1, J.: \u017di\u017eek o v\u00fdznamu strany a revoluce, kterou jsem si tak\u00e9 st\u00e1hl z webov\u00e9ho port\u00e1lu Socialistick\u00e9ho kruhu; tento \u010dl\u00e1nek m\u00e1 p\u0159edstavovat uk\u00e1zku z knihy Jodi Deanov\u00e9 Slast a politika. \u017di\u017ekova politick\u00e1 teorie. Srovnej t\u00e9\u017e nap\u0159\u00edklad Myers, T.: Slavoj \u017di\u017eek; Svoboda Servis, Praha 2008, str. 62-64.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 58) \u017di\u017eek, S.: Mluvil tu \u2026, str. 261-262; jde o pozn\u00e1mku \u010d. 76 v pozn\u00e1mkov\u00e9m apar\u00e1t\u011b k \u017di\u017ekov\u011b knize.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0\u00a0 59) Viz Kossak, J.: Existencialismus ve filozofii a literatu\u0159e; Svoboda, Praha 1978, nap\u0159\u00edklad str. 32-38 a 63-78. <\/em><br \/>\n<em>\u00a0 60) Marx, K.: Teze o Feuerbachovi \u2013 jde o prvn\u00ed tezi, kterou ve t\u0159et\u00edm d\u00edle zmi\u0148ovan\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed sebran\u00fdch spis\u016f najdeme na str. 17.<\/em><br \/>\n<em>\u00a0 61) Lenin, V. I.: K ot\u00e1zce dialektiky, v citovan\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed Filozofick\u00fdch se\u0161it\u016f str. 337-338.<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>\u00a0 62) Viz \u0160kabraha, M.: O marxismu a star\u00fdch zn\u00e1m\u00fdch p\u00edsni\u010dk\u00e1ch \u2013 i tuto sta\u0165 magistra \u0160kabrahy lze nal\u00e9zt na webov\u00e9m serveru Socialistick\u00e9ho kruhu, p\u016fvodn\u011b ov\u0161em vy\u0161el \u0160kabrah\u016fv \u010dl\u00e1nek v Liter\u00e1rn\u00edch novin\u00e1ch \u010d. 41\/2005.\u00a0\u00a0<\/em><\/p>\n<p><em><strong>\u00a0<\/strong><\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>Z \u010dasopisu MARATHON \u010d. 3\/2012, \u010d\u00edslo 109. Teoretick\u00fd \u010dasopis v\u011bnovan\u00fd ot\u00e1zk\u00e1m postaven\u00ed \u010dlov\u011bka ve sv\u011bt\u011b, ve spole\u010dnosti, v sou\u010dasn\u00e9m d\u011bn\u00ed. <a href=\"http:\/\/www.valencik.cz\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/www.valencik.cz\/<\/a> \u00a0<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Pokus o kritickou reflexi soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00e9ho my\u0161len\u00ed Slavoje \u017di\u017eeka<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1306,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[10],"tags":[58,13],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1307"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1307"}],"version-history":[{"count":1,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1307\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2934,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1307\/revisions\/2934"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1306"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1307"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1307"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1307"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}