{"id":1309,"date":"2012-08-22T12:33:23","date_gmt":"2012-08-22T10:33:23","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/08\/22\/karel-hynek-macha-pohledem-moderni-vdy\/"},"modified":"2012-08-22T12:33:23","modified_gmt":"2012-08-22T10:33:23","slug":"karel-hynek-macha-pohledem-moderni-vdy","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/08\/22\/karel-hynek-macha-pohledem-moderni-vdy\/","title":{"rendered":"Karel Hynek M\u00e1cha pohledem modern\u00ed v\u011bdy"},"content":{"rendered":"

\"macha\"O b\u00e1sn\u00edkovi Karlu Hynku M\u00e1chovi<\/em> vznikla v pr\u016fb\u011bhu desetilet\u00ed \u0159ada smy\u0161lenek, dokonce a\u017e polob\u00e1chorek. Nap\u0159\u00edklad v literatu\u0159e se st\u00e1le uv\u00e1d\u00ed, \u017ee M\u00e1chova skute\u010dn\u00e1 podoba je pr\u00fd zalo\u017eena jen na dohadech z dobov\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed. T\u00e9to tematice se dlouhodob\u011b v\u011bnuje z odborn\u00e9ho hlediska doc. dr. Miroslav Prokopec, DrSc.<\/em> Proto jsme ho po\u017e\u00e1dali o souhrn nejnov\u011bj\u0161\u00edch poznatk\u016f.<\/strong><\/p>\n


<\/strong><\/p>\n


<\/strong><\/p>\n


<\/strong><\/p>\n


<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Pane docente, tak\u017ee jak je to vlastn\u011b s tou M\u00e1chovou podobou?<\/strong><\/em><\/p>\n

Na skute\u010dnou M\u00e1chovu podobu se usuzovalo z obrazu sv. Jana v kapli\u010dce na hrad\u011b Vald\u0161tejn\u011b u Hrub\u00e9 Sk\u00e1ly u Turnova, z obrazu v dr\u017een\u00ed pana \u0160pa\u010dka, majitele hradu Koko\u0159\u00edn, na n\u011bm\u017e je mu\u017e pr\u00fd podobn\u00fd M\u00e1chovi, a tak\u00e9 z kresbi\u010dky \u00fadajn\u011b samotn\u00e9ho M\u00e1chy na posledn\u00ed stran\u011b jeho den\u00edku Poznamen\u00e1n\u00ed, co\u017e je portr\u00e9t z lev\u00e9ho profilu. Zn\u00e1m\u00e9 je tak\u00e9 b\u00e1sn\u00edkovo vzez\u0159en\u00ed v pojet\u00ed mal\u00ed\u0159e Jana Zrzav\u00e9ho z roku 1924 nebo Josefa \u0160\u00edmy, je\u017e vzniklo v roce 1960. S jeho podobou si poradili sv\u00fdm zp\u016fsobem autor M\u00e1chovy sochy v Litom\u011b\u0159ic\u00edch, tedy socha\u0159 V\u00e1clav Bla\u017eek, i tv\u016frce sochy na pra\u017esk\u00e9m Pet\u0159\u00edn\u011b Josef V\u00e1clav Myslbek. i Ale existuj\u00ed p\u0159ece tak\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed popisy…<\/p>\n

Ano, b\u00e1sn\u00edkovu podobu n\u00e1m p\u0159ibl\u00ed\u017eili sv\u00fdm popisem jeho sou\u010dasn\u00edci,  zejm\u00e9na zn\u00e1m\u00e1 smetanovsk\u00e1 libretistka Marie \u010cervinkov\u00e1-Riegerov\u00e1 \u010di M\u00e1ch\u016fv p\u0159\u00edtel V\u00e1clav Mach.<\/p>\n

…a tak\u00e9 antropologick\u00e9 v\u00fdzkumy.<\/strong><\/p>\n

Sv\u016fj  dojem  o  M\u00e1chov\u011b  podob\u011b  popsal antropolog prof. Ji\u0159\u00ed Mal\u00fd ve zpr\u00e1v\u011b o studiu M\u00e1chov\u00fdch   poz\u016fstatk\u016f     v     roce     1938. Rekonstrukci   podoby na  podklad\u011b   odlitku M\u00e1chovy   lebky   provedli    nez\u00e1visle    na sob\u011b    prof.    Vojt\u011bch Fetter a doc. Svatava Titlbachov\u00e1.    <\/p>\n

Exhumace M\u00e1chov\u00fdch poz\u016fstatk\u016f byla provedena v p\u0159edve\u010der druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, \u017ee?<\/strong><\/p>\n

Ano, bylo to 1. \u0159\u00edjna 1938 z podn\u011btu dr. Karla Engli\u0161e, guvern\u00e9ra N\u00e1rodn\u00ed banky. Stalo se tak t\u011bsn\u011b po podeps\u00e1n\u00ed mnichovsk\u00e9 dohody, podle n\u00ed\u017e byly od \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky odtr\u017eeny \u00bbpohrani\u010dn\u00ed oblasti\u00ab v\u010detn\u011b Litom\u011b\u0159ic. Ostatky byly neprodlen\u011b dopraveny do Prahy, do stra\u0161nick\u00e9ho krematoria. M\u00e1cha se vr\u00e1til do sv\u00e9ho rodn\u00e9ho m\u011bsta! Karel Jansk\u00fd z tehdej\u0161\u00edho komit\u00e9tu M\u00e1chov\u00fdch oslav a \u0159editel archivu N\u00e1rodn\u00edho muzea dr. Miloslav Novotn\u00fd sv\u011b\u0159ili poz\u016fstatky b\u00e1sn\u00edka prof. Ji\u0159\u00edmu Mal\u00e9mu k antropologick\u00e9mu prozkoum\u00e1n\u00ed v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, \u017ee se tak vypln\u00ed jejich d\u00e1vn\u00fd sen, dozv\u011bd\u011bt se n\u011bco bli\u017e\u0161\u00edho o M\u00e1chov\u011b podob\u011b.<\/p>\n

Nen\u00ed snad v na\u0161\u00ed zemi \u010dlov\u011bka, kter\u00fd by nem\u011bl aspo\u0148 pov\u011bdom\u00ed o b\u00e1snick\u00e9 sb\u00edrce M\u00e1j od Karla Hynka M\u00e1chy. U\u017e mnohem m\u00e9n\u011b se v\u0161ak – a to i v odborn\u00fdch kruz\u00edch – v\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b tento b\u00e1snick\u00fd skvost ve sv\u00e9 dob\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 propadl, K prvn\u00edm, kdo ocenil nejen sb\u00edrku samotnou. ale i osobitost M\u00e1chova liter\u00e1rn\u00edho slohu, byl liter\u00e1t Josef V\u00e1clav Justin Michl. V sou\u010dasnosti je u\u017e skoro nezn\u00e1m\u00fd – ov\u0161em kdo si p\u0159e\u010dte rom\u00e1nov\u00fd soci\u00e1ln\u011b podbarven\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh Dra\u0161ar od spisovatelky Terezy Nov\u00e1kov\u00e9, pochop\u00ed, jak osobitou obrozenskou postavou poli\u010dsk\u00fd rod\u00e1k Michl (lidov\u011b zvan\u00fd Dra\u0161ar) ve sv\u00e9 dob\u011b nesporn\u011b byl. Jeho pozapomenu\u00ed\u00fd hrob na vesnick\u00e9m h\u0159bit\u016fvku v B\u0159ezin\u00e1ch u Pol\u00ed\u010dky nav\u0161t\u00edv\u00ed jen hrstka zasv\u011bcenc\u016f. Naopak m\u00edsto M\u00e1chova posledn\u00edho spo\u010dinut\u00ed na pra\u017esk\u00e9m Vy\u0161ehrad\u011b je st\u00e1le vyhled\u00e1van\u00e9, k jeho so\u0161e na pra\u017esk\u00e9m Pet\u0159\u00edn\u011b sm\u011b\u0159uj\u00ed v kv\u011btnu po\u010detn\u00e9 dvojice zamilovan\u00fdch…<\/p>\n

A potom n\u00e1sledoval onen pov\u011bstn\u00fd d\u016fstojn\u00fd poh\u0159eb, jak\u00e1si n\u00e1rodn\u00ed manifestace proti n\u011bmeck\u00e9mu fa\u0161ismu…<\/strong><\/p>\n

K druhotn\u00e9mu poh\u0159bu do\u0161lo 7. kv\u011btna 1939, kdy\u017e byly p\u0159edt\u00edm M\u00e1chovy ostatky po dva dny vystaveny v Pantheonu N\u00e1rodn\u00edho muzea. Poh\u0159eb se opravdu stal, jak l\u00ed\u010d\u00ed pam\u011btn\u00edci i jak je patrno z dobov\u00fdch fotografi\u00ed i filmov\u00fdch z\u00e1znam\u016f, n\u00e1rodn\u00ed manifestac\u00ed.<\/p>\n

Pokra\u010dovaly pak je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed snahy o zachycen\u00ed b\u00e1sn\u00edkovy skute\u010dn\u00e9 podoby?<\/strong><\/p>\n

U p\u0159\u00edle\u017eitosti 150. v\u00fdro\u010d\u00ed M\u00e1chova \u00famrt\u00ed, tedy v roce 1986, se k problematice vr\u00e1til vedouc\u00ed antropologick\u00e9ho v\u00fdzkumu historick\u00fdch osobnost\u00ed a v\u00fdvoje \u010dlov\u011bka v N\u00e1rodn\u00edm muzeu, n\u00e1\u0161 ned\u00e1vno zesnul\u00fd sv\u011btozn\u00e1m\u00fd antropolog prof. dr. Emanuel Vl\u010dek, kter\u00fd u\u017e p\u0159edt\u00edm identifikoval kostern\u00ed poz\u016fstatky nejen na\u0161ich panovn\u00edk\u016f, ale i dal\u0161\u00edch v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed. Byli to nap\u0159\u00edklad Bed\u0159ich Smetana \u010di Bohuslav Martin\u016f, ale zkoumal i domn\u011blou lebku Wolganga Amadea Mozarta.<\/p>\n

Vl\u010dek i v p\u0159\u00edpad\u011b M\u00e1chov\u011b nav\u00e1zal na v\u00fdzkum Ji\u0159\u00edho Mal\u00e9ho z p\u0159elomu let 1938\/1939. Tehdy byl zhotoven velmi p\u0159esn\u00fd s\u00e1drov\u00fd odlitek lebky socha\u0159em Miroslavem Beutlerem a po\u0159\u00edzeny rentgenov\u00e9 sn\u00edmky anatomem Ladislavem Borovansk\u00fdm. Na jejich podklad\u011b se Emanuel Vl\u010dek pokusil nejprve o grafickou, potom tak\u00e9 o plastickou, trojrozm\u011brnou rekonstrukci b\u00e1sn\u00edkovy podoby. Socha\u0159 Milan Knobloch sv\u00fdmi vizemi dotvo\u0159il \u00fa\u010des a v\u00fdraz tv\u00e1\u0159e a o\u010d\u00ed.<\/p>\n

Nemohou v\u0161ak \u010dasem vzniknout pochybnosti o t\u00e9to podob\u011b?<\/strong><\/p>\n

Knobloch\u016fv portr\u00e9t M\u00e1chy na Vl\u010dkem v\u011bdecky vytvo\u0159en\u00e9m podklad\u011b z lebky dosud neve\u0161el ve v\u0161eobecnou zn\u00e1most. Odezvu mo\u017eno \u010dekat a\u017e po \u0161ir\u0161\u00edm zve\u0159ejn\u011bn\u00ed M\u00e1chovy podoby. Kdy\u017e prof. Mal\u00fd studoval M\u00e1chovy poz\u016fstatky, byl p\u0159ekvapen t\u00edm, \u017ee M\u00e1cha musel b\u00fdt statn\u00fdm mu\u017eem, tedy nikoliv postavy drobn\u00e9 a subtiln\u00ed, bez v\u00fdrazn\u00fdch zn\u00e1mek vytvo\u0159en\u00ed sval\u016f na kostech, jak si b\u00e1sn\u00edka p\u0159edt\u00edm p\u0159edstavoval. Na druh\u00e9 stran\u011b M\u00e1chova lebka nejev\u00ed v\u00fdrazn\u00e9 mu\u017esk\u00e9 rysy, jako zd\u016frazn\u011bn\u00e9 nado\u010dnicov\u00e9 oblouky, \u0161irok\u00e9 \u010delisti nebo drsnatinu na t\u00fdln\u00ed kosti. Proto m\u00e1 na portr\u00e9tu \u00fazk\u00fd obli\u010dej, drobn\u00e1 \u00fasta, i kdy\u017e prominuj\u00edc\u00ed bradu a konvexn\u00ed, le\u010d \u00fazk\u00fd nos.<\/p>\n

N\u011bkomu se m\u016f\u017ee tento v\u00fdraz zd\u00e1t \u00bbp\u0159eslazen\u00fd\u00ab, jin\u00e9mu zase \u00bbpohrdliv\u00fd\u00ab…<\/strong><\/p>\n

Hlubok\u00e1 citov\u00e1 n\u00e1pl\u0148 M\u00e1chova d\u00edla i jeho vnit\u0159n\u00ed rozpornost se nutn\u011b projevily i v jeho tv\u00e1\u0159i. Oba tv\u016frci, tedy v\u00fdtvarn\u00edk Knobloch i antropolog Vl\u010dek, se dohodli, \u017ee v\u00fdraz b\u00e1sn\u00edkovy tv\u00e1\u0159e by m\u011bl vyjad\u0159ovat M\u00e1chovo du\u0161evn\u00ed rozpolo\u017een\u00ed ve smyslu \u00bbna tv\u00e1\u0159i lehk\u00fd \u00fasm\u011bv, hlubok\u00fd v srdci \u017eal\u00ab.<\/p>\n

Jak je tato podoba obecn\u011b p\u0159ij\u00edm\u00e1na?<\/strong><\/p>\n

Knoblochova a Vl\u010dkova rekonstrukce bohu\u017eel zat\u00edm byla pouze nedostate\u010dn\u011b zve\u0159ejn\u011bna. Proto nelze jednozna\u010dn\u011b \u0159\u00edci, jak bude obecn\u011bji p\u0159ijata. Oba renomovan\u00ed auto\u0159i jsou v\u0161ak z\u00e1rukou, \u017ee p\u0159edvedli to nejlep\u0161\u00ed, co bylo dosud ve v\u011bci M\u00e1chovy podoby vykon\u00e1no.<\/p>\n

Jak\u00fdm \u010dlov\u011bkem vlastn\u011b n\u00e1\u0161 romantick\u00fd b\u00e1sn\u00edk Karel Hynek M\u00e1cha opravdu byl?<\/strong><\/p>\n

Byl mlad\u00fd, zem\u0159el ve v\u011bku \u0161estadvaceti let. Lze ho pova\u017eovat za \u010dlov\u011bka zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, ov\u0161em se\u010dt\u011bl\u00e9ho, vzd\u011blan\u00e9ho, posedl\u00e9ho histori\u00ed i v\u0161\u00edm tajemn\u00fdm, nepoznan\u00fdm a nevysv\u011btliteln\u00fdm. P\u0159itahovaly ho zejm\u00e9na kl\u00e1\u0161tery, mni\u0161i (poustevn\u00edk sv. Ivan), absurdn\u00ed lidsk\u00e9 vztahy a osudy. Byl v\u00e1\u0161niv\u00fd chodec, dokonce \u00bbno\u010dn\u00ed chodec\u00ab, jak byl naz\u00fdv\u00e1n. M\u00e1cha tou\u017eil po pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed, byl dokonal\u00fdm pozorovatelem, miloval pohledy do d\u00e1lky, r\u00e1d dominoval ve spole\u010dnosti p\u0159\u00e1tel, snad byl i je\u0161itn\u00fd, impulzivn\u00ed, ov\u0161em v p\u0159\u00e1telstv\u00ed byl v\u017edy v\u011brn\u00fd. Byl nev\u0161edn\u00ed – nav\u0161t\u00edvil devades\u00e1t hrad\u016f, p\u0159es \u0161edes\u00e1t si jich nakreslil do den\u00edku a doma p\u0159ekresloval. Inspiroval se pr\u00e1zdninov\u00fdmi p\u011b\u0161\u00edmi cestami do severn\u00edch \u010cech a Krkono\u0161, do It\u00e1lie a Saska. Pozn\u00e1mky ze sv\u00e9ho intimn\u00edho \u017eivota si zapisoval tajn\u00fdm, zak\u00f3dovan\u00fdm p\u00edsmem,<\/p>\n

M\u016f\u017eete stru\u010dn\u011b popsat rekonstrukci podoby podle lebky?<\/strong><\/p>\n

Antropolog pot\u0159ebuje p\u0159\u00edstroj zvan\u00fd dioptrograf, kter\u00fdm po\u0159\u00edd\u00ed p\u0159esn\u00e9 n\u00e1kresy lebky zep\u0159edu a z obou profil\u016f. Na z\u00e1klad\u011b znalosti pr\u016fm\u011brn\u00fdch tlou\u0161t\u011bk k\u016f\u017ee a podko\u017e\u00ed na lebce a obli\u010deji – samoz\u0159ejm\u011b s p\u0159ihl\u00e9dnut\u00edm k v\u011bku, pohlav\u00ed a individu\u00e1ln\u00edm vlastnostem dan\u00e9 osoby – provede kresebnou rekonstrukci profilu osoby, p\u0159i \u010dem\u017e speci\u00e1ln\u00ed metodou podle rusk\u00e9ho antropologa Michaila Michajlovi\u010de Gerasimova odvod\u00ed tvar nosu. O Jak se skute\u010dn\u011b prov\u00e1d\u00ed trojrozm\u011brn\u00e1 rekonstrukce?<\/p>\n

Doln\u00ed \u010delist se p\u0159ipevn\u00ed k horn\u00ed a na mozkovou a obli\u010dejovou \u010d\u00e1st lebky se nan\u00e1\u0161\u00ed socha\u0159sk\u00e1 hl\u00edna nebo plastelina v s\u00edle sval\u016f, tuku, podko\u017en\u00edho vaziva a k\u016f\u017ee. Mnoho studi\u00ed si vy\u017eaduje znalost, jak odvodit struktury, pro n\u011b\u017e neposkytuje lebka p\u0159\u00edm\u00e9 podklady, m\u00e1m na mysli zejm\u00e9na velikost o\u010dn\u00edch bulb\u016f a jejich um\u00edst\u011bn\u00ed v o\u010dnic\u00edch, tvar o\u010dn\u00edch v\u00ed\u010dek atd. Hranici vlasovou lze do jist\u00e9 m\u00edry odvodit, ale mno\u017estv\u00ed a tvar vlas\u016f a u\u0161n\u00edch boltc\u016f nikoliv. T\u00edm \u00faloha antropologa obvykle kon\u010d\u00ed. V\u00fdraz i pohled vymodelovan\u00e9 osoby jsou neutr\u00e1ln\u00ed, p\u0159izp\u016fsoben\u00e9 odhadnut\u00e9mu v\u011bku. Tak se d\u011bl\u00e1 rekonstrukce pro \u00fa\u010dely kriminalistiky, kdy se hled\u00e1 nezn\u00e1m\u00fd majitel nalezen\u00e9 lebky.<\/p>\n

Platilo to i v p\u0159\u00edpad\u011b M\u00e1chovy podoby?<\/strong><\/p>\n

U M\u00e1chy \u0161lo o n\u011bco v\u00edc: vdechnout podob\u011b du\u0161i. Proto je velkou z\u00e1sluhou prof. Vl\u010dka, \u017ee p\u0159izval k dotvo\u0159en\u00ed d\u00edla pr\u00e1v\u011b akademick\u00e9ho socha\u0159e Milana Knoblocha, s n\u00edm\u017e ji\u017e d\u0159\u00edve spolupracoval p\u0159i studiu balzamovan\u00fdch poz\u016fstatk\u016f Bohuslava Martin\u016f na konci 70. let minul\u00e9ho stolet\u00ed.<\/p>\n

 <\/p>\n

Akademick\u00fd socha\u0159 Milan Knobloch<\/strong> je \u017e\u00e1kem profesoru Jana Laudy a Otakara \u0160paniela. Pat\u0159\u00ed k na\u0161im p\u0159edn\u00edm medail\u00e9r\u016fm. V zahrani\u010d\u00ed byly ocen\u011bny jeho medaile Ale\u0161e Hrdli\u010dky, Mikul\u00e1\u0161e Kopern\u00edka. Gustava Mahiera, Wolfganga Amadea Mozarta, Jana Evangelisty Purkyn\u011b, Williama Shakespeara a dal\u0161\u00edch velik\u00e1n\u016f. Jeho busta Gustava Mahiera je um\u00edst\u011bna v Hamburku, hlava Ale\u0161e Hrdli\u010dky v nad\u017eivotn\u00ed velikost\u00ed byla odhalena v Humpolci, nad\u017eivotn\u00ed socha skladatele Bohuslava Martin\u016f stoj\u00ed v Poli\u010dce. Na sv\u00fdch medail\u00edch zobrazil Knobloch osobnosti \u010desk\u00e9 historie, ned\u00e1vn\u00e9 minulosti a sou\u010dasnosti (Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k, Alois Jir\u00e1sek, Karel IV., T. G. Masaryk, Bo\u017eena N\u011bmcov\u00e1, Ji\u0159\u00ed Trnka aj.). Sv\u00e1 d\u00edla vystavoval v mnoha evropsk\u00fdch m\u011bstech.<\/p>\n

 <\/p>\n

prof. MUDr. et  RNDr. h.c. Emanuel Vl\u010dek, DrSc.,<\/strong> p\u016fvodn\u00edm povol\u00e1n\u00edm l\u00e9ka\u0159, zalo\u017eil  roku 1967 v N\u00e1rodn\u00edm  muzeu antropologick\u00e9 odd\u011blen\u00ed a srovn\u00e1vac\u00ed osteologickou sb\u00edrku. Do sv\u011btov\u00e9 v\u011bdy se uvedl monografi\u00ed o evropsk\u00fdch neandrt\u00e1lc\u00edch. Po des\u00edtky let zpracov\u00e1val z antropologicko-l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho hlediska dynastie P\u0159emyslovc\u016f, Lucemburk\u016f, Jagellonc\u016f a Habsburk\u016f, pochovan\u00fdch v \u010cech\u00e1ch, stejn\u011b jako poz\u016fstatky \u0159ady v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed \u010desk\u00e9 hjstorie. O ka\u017ed\u00e9 p\u0159inesl n\u011bkter\u00e9 nov\u00e9 poznatky. Tak nap\u0159\u00edklad rozpoznal u Ladislava Pohrobka, \u017ee p\u0159\u00ed\u010dinou jeho n\u00e1hl\u00e9 smrti byla krevn\u00ed choroba, tud\u00ed\u017e Ji\u0159\u00ed z Pod\u011bbrad nem\u011bl na n\u00ed pod\u00edl, jak se p\u0159edt\u00edm tradovalo.<\/p>\n

Tom\u00e1\u0161 HEJZLAR<\/p>\n

Archiv NoS<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

O b\u00e1sn\u00edkovi Karlu Hynku M\u00e1chovi vznikla v pr\u016fb\u011bhu desetilet\u00ed \u0159ada smy\u0161lenek, dokonce a\u017e polob\u00e1chorek. Nap\u0159\u00edklad v literatu\u0159e se st\u00e1le uv\u00e1d\u00ed,<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1308,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[136,39],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1309"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1309"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1309\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1308"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1309"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1309"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1309"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}