{"id":1334,"date":"2012-09-30T08:01:17","date_gmt":"2012-09-30T06:01:17","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/09\/30\/bitva-u-gruenwaldu\/"},"modified":"2012-09-30T08:01:17","modified_gmt":"2012-09-30T06:01:17","slug":"bitva-u-gruenwaldu","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/09\/30\/bitva-u-gruenwaldu\/","title":{"rendered":"Bitva u Gr\u00fcnwaldu"},"content":{"rendered":"

\"logo\"Psal se rok 1410. Polsko a jeho v\u00fdbojn\u00fd soused, \u0158\u00e1d n\u011bmeck\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f, byly st\u0159edem pozornosti tehdej\u0161\u00edho sv\u011bta. St\u0159etnut\u00ed, jemu\u017e Pol\u00e1ci za\u010dali \u0159\u00edkat u Grunwaldu, N\u011bmci u Tannenbergu a Litevci u \u017dalgirisu, je jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch, kter\u00e1 byla ve st\u0159edov\u011bku vybojov\u00e1na.<\/strong><\/p>\n

<\/strong><\/p>\n

\u0158\u00e1d n\u011bmeck\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f<\/strong><\/em> vznikl roku 1190. Vn\u011bj\u0161\u00edm znakem se pro n\u011b stal b\u00edl\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 s \u010dern\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem (k\u0159i\u017e\u00e1ci). V roce 1196 obdr\u017eel od pape\u017ee Celestina III. privilegia, uzn\u00e1vaj\u00edc\u00ed jeho samostatnost. Sdru\u017eoval zvl\u00e1\u0161t\u011b \u0161lechtice z n\u011bmeck\u00fdch zem\u00ed Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9.<\/em><\/p>\n

Pokus kolonizovat Polsko<\/strong><\/p>\n

N\u011bme\u010dt\u00ed ryt\u00ed\u0159i roku 1226 vstoupili do Polska na p\u0159\u00e1n\u00ed v\u00fdznamn\u00e9ho velmo\u017ee. \u0158\u00e1d v\u0161ak p\u016fvodn\u00ed obyvatelstvo zem\u011b uja\u0159mil. Nemilosrdn\u00fdm chov\u00e1n\u00edm svou p\u0159\u00edtomnost m\u011bnil na kolonizaci Polska. Polsk\u00fd st\u00e1t se formoval b\u011bhem 10. stolet\u00ed u Hn\u011bzdna a Poznan\u011b pod Piastovci. Kn\u00ed\u017ee, pozd\u011bji kr\u00e1l, Boleslav Chrabr\u00fd okolo roku 1000 roz\u0161\u00ed\u0159il jeho hranice zhruba do rozlohy dne\u0161n\u00ed Polsk\u00e9 republiky<\/em>. Nechal poddan\u00e9 pok\u0159t\u00edt, ale odm\u00edtl pod\u0159\u00edzenost \u0159\u00edmsko-n\u011bmeck\u00e9mu c\u00edsa\u0159i. Zpo\u010d\u00e1tku Polsko ochr\u00e1nili polab\u0161t\u00ed a pobalt\u0161t\u00ed Slovan\u00e9, ale s jejich oslabov\u00e1n\u00edm a p\u00e1dem p\u0159i\u0161lo ohryz\u00e1v\u00e1n\u00ed polsk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho t\u011bla.<\/p>\n

Smlouva polsk\u00e9 \u0161lechty s litevsk\u00fdm velkokn\u00ed\u017eetem Jagellem otev\u0159ela cestu vzniku mocn\u00e9ho soust\u00e1t\u00ed. Litva d\u016fsledkem mongolsko-tatarsk\u00e9ho rozvr\u00e1cen\u00ed Kyjevsk\u00e9 Rusi ovl\u00e1dla \u0161irok\u00e9 prostory B\u011bloruska, Ukrajiny a Ruska. V \u00fanoru 1386 p\u0159ijal Jagello k\u0159est dle z\u00e1padn\u00edho ob\u0159adu. S\u0148atkem s kr\u00e1lovnou Jadwigou usedl na polsk\u00fd tr\u016fn jako Vladislav II. Zav\u00e1zal se t\u00edm i z\u00edskat zp\u011bt ztracen\u00e9 kraje.<\/p>\n

Jiskrou po\u017e\u00e1ru, kter\u00fd se pak naplno rozho\u0159el v prvn\u00edch letech 15. stolet\u00ed, byla \u017dmu\u010f, le\u017e\u00edc\u00ed v z\u00e1padn\u00edm v\u00fdb\u011b\u017eku Litvy. Odd\u011blovala od sebe prusk\u00e9 a livonsk\u00e9 (sou\u010dasn\u011b Loty\u0161sko a Estonsko) k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00e9 \u00fazem\u00ed. Brut\u00e1ln\u00ed postup k\u0159i\u017e\u00e1k\u016f vyvolal povst\u00e1n\u00ed \u017dmud\u00edn\u016f<\/em>. Vyslanci \u017dmudi putovali s \u017e\u00e1dost\u00ed o pomoc po evropsk\u00fdch dvorech. Na konci kv\u011btna 1409 otev\u0159en\u00fd odpor propukl nanovo. Podporou povstalc\u016fm zd\u016fvodnili k\u0159i\u017e\u00e1ci vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky Polsku a Litv\u011b (6. 8. 1409). Polsko a Litvu postupn\u011b uzav\u00edral kruh k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00fdch spojenc\u016f, po\u010d\u00ednaje Livonskem na severu a kon\u010de Uhrami na jihu.<\/p>\n

Mezi spojenci Pol\u00e1k\u016f \u010de\u0161t\u00ed dobrovoln\u00edci<\/strong><\/p>\n

V prosinci 1409 se polsk\u00fd kr\u00e1l Vladislav II. setkal s bratrancem, velkokn\u00ed\u017eetem litevsk\u00fdm Alexandrem Vytautasem (Pol\u00e1ky zvan\u00e9m Vitold) v Brestu Litevsk\u00e9m. Dojednali spole\u010dn\u00fd vojensk\u00fd postup.<\/p>\n

Rozhoduj\u00edc\u00edm m\u011blo b\u00fdt obsazen\u00ed Malborku, k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00e9ho st\u0159ediska a s\u00eddeln\u00edho hradu velmistra, le\u017e\u00edc\u00edho 60 km jihov\u00fdchodn\u011b od Gda\u0148ska na prav\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Nogat.<\/p>\n

Hlavn\u00ed s\u00edly n\u011bmeck\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f shrom\u00e1\u017edil jejich velitel Ulrich von Jungingen kolem \u015awiece, co\u017e mu umo\u017e\u0148ovalo rychl\u00fd man\u00e9vr.<\/p>\n

Vladislav II. jako nejvy\u0161\u0161\u00ed velitel polsko-litevsk\u00e9 arm\u00e1dy do \u010dela polsk\u00e9ho vojska jmenoval Zyndrama z Maszkowic. Velkou krakovskou korouhev, symbol kr\u00e1lovstv\u00ed, nesl Marcin z Wrocimowic. V korouhvi se nach\u00e1zela elita polsk\u00e9ho ryt\u00ed\u0159stva.<\/p>\n

Jejich spojencem byla i n\u00e1mezdn\u00ed korouhev sv. Ji\u0159\u00ed, utvo\u0159en\u00e1 dobrovoln\u00edky z \u010desk\u00fdch zem\u00ed. T\u011bch se dostavilo v\u016fbec hodn\u011b (3 a\u017e 3,5 tis\u00edce), tak\u017ee postavili je\u0161t\u011b druhou korouhev. Vedli je Jan Sokol z Lamberka a Jan Helm. \u010ce\u0161i bojovali i pod prapory Jedrzeje z Brochocic a Gniewosze z Dalewic. Mezi dobrovoln\u00edky byl i Jan \u017di\u017eka z Trocnova.<\/p>\n

Rovn\u011b\u017e k\u0159i\u017e\u00e1ci se sna\u017eili naj\u00edmat \u017eoldn\u00e9\u0159e z Koruny \u010desk\u00e9. V\u011bt\u0161\u00edho \u00fasp\u011bchu emisa\u0159i pro n\u011b pracuj\u00edc\u00ed dos\u00e1hli p\u0159edev\u0161\u00edm ve vedlej\u0161\u00edch \u010d\u00e1stech st\u00e1tu (Slezsko, ob\u011b Lu\u017eice a Braniborsko).<\/p>\n

Dne 2. \u010dervence 1410 se u Czerwi\u0144sku Pol\u00e1ci spojili s Litevci, veden\u00fdmi Vitoldem. K\u0159i\u017e\u00e1ck\u00fd kronik\u00e1\u0159 Possilge uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u201eshrom\u00e1\u017edil proti k\u0159es\u0165ansk\u00e9mu sv\u011btu Tatary, Rus\u00edny, Litevce a \u017dmud\u00edny\u201c. Spojen\u00e1 arm\u00e1da postupovala na sever a 9. 7. p\u0159ekro\u010dila hranice Polska a n\u011bmeck\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f.<\/p>\n

Po ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 snaze p\u0159ej\u00edt \u0159eku Drw\u0119cu u Kurz\u0119tniku, br\u00e1n\u011bn\u00e9ho k\u0159i\u017e\u00e1ky, sto\u010dila pochod k jej\u00edm pramen\u016fm. N\u011bme\u010dt\u00ed ryt\u00ed\u0159i hl\u00eddali ka\u017ed\u00fd polsko-litevsk\u00fd pohyb se z\u00e1m\u011brem zahradit cestu do Malborku.<\/p>\n

\u010casn\u011b r\u00e1no 15. \u010dervence rozbili Pol\u00e1ci t\u00e1bor na jihoz\u00e1padn\u00edm konci jezera Lubie\u0144 a Litevci se polo\u017eili n\u011bco severn\u011bji. T\u0159i kilometry severoz\u00e1padn\u011b odtud, mezi vesnicemi Grunwald a St\u0119bark (Tanneberg) \u010dekali n\u011bme\u010dt\u00ed ryt\u00ed\u0159i. Posilovali je se sv\u00fdmi dru\u017einami tzv. \u0159\u00e1dov\u00ed host\u00e9 (p\u00e1ni cht\u011bj\u00edc\u00ed \u201ev\u00e1l\u010dit k v\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1v\u011b k\u0159\u00ed\u017ee\u201c). Dokonce velmistr po\u017e\u00e1dal v \u010dervnu kr\u00e1le o dvout\u00fddenn\u00ed odklad bitvy, aby mohl dop\u0159\u00e1t \u201e\u010dest evropsk\u00e9mu ryt\u00ed\u0159stvu z\u00fa\u010dastnit se vym\u00fdcen\u00ed pohan\u016f\u201c.<\/p>\n

Polsko zmobilizovalo 39 000 mu\u017e\u016f<\/strong><\/p>\n

\u00dadaje st\u0159edov\u011bk\u00fdch letopisc\u016f o po\u010dtech vojsk u Grunwaldu jsou zna\u010dn\u011b nadsazen\u00e9. P\u0159esto se na tu dobu jednalo o obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed. Nyn\u00ed se soud\u00ed, \u017ee se zhruba necel\u00fdch t\u0159icet tis\u00edc k\u0159i\u017e\u00e1k\u016f srazilo s 39 tis\u00edci p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f polsko-litevsk\u00e9 arm\u00e1dy. \u010c\u00edselnou p\u0159evahu sni\u017eoval \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b \u0161patn\u00fd v\u00fdcvik a nedokonal\u00e1 zbroj litevsk\u00fdch houf\u016f. V\u00fdzbrojn\u011b na tom byli n\u011bme\u010dt\u00ed ryt\u00ed\u0159i pr\u00fd l\u00e9pe. Polsko-litevsk\u00e9 odd\u00edly se rozkl\u00e1daly z jihu od Lodwigowa k cest\u011b Stebark-Ulnowo na severu. Vlevo st\u00e1li Pol\u00e1ci a vpravo Litevci. Uprost\u0159ed se nach\u00e1zely \u010desk\u00e9 korouhve. K\u0159i\u017e\u00e1ck\u00e9 formace se seskupily podobn\u011b, od severov\u00fdchodu k jihoz\u00e1padu. Lev\u00fdm k\u0159\u00eddlem se op\u00edraly snad p\u0159\u00edmo o St\u0119bark.<\/p>\n

Symbolem grunwaldsk\u00e9 bitvy je sc\u00e9na, pat\u0159\u00edc\u00ed mezi nejbarvit\u011bj\u0161\u00ed epizody. K Vladislavovi II. dorazili dva heroldi z t\u00e1bora nep\u0159\u00e1tel. Jako v\u00fdzvu k boji zarazili p\u0159ed n\u00edm do zem\u011b dva obna\u017een\u00e9 me\u010de. S\u00e1m kr\u00e1l popsal ud\u00e1lost takto: \u201eKdy\u017e jsme ji\u017e st\u00e1li p\u0159ipraveni a n\u011bjakou chv\u00edli se m\u011b\u0159ili navz\u00e1jem, velmistr n\u00e1m poslal dva me\u010de s takov\u00fdmto vzkazem: V\u011bzte kr\u00e1li a Vitolde, \u017ee v tuto chv\u00edli velmi tou\u017e\u00edme utkat se s v\u00e1mi v bitv\u011b. Proto v\u00e1m pos\u00edl\u00e1me tyto dva me\u010de ku pomoci. Odpov\u011bd\u011bli jsme: P\u0159ij\u00edm\u00e1me tyto me\u010de, kter\u00e9 n\u00e1m pos\u00edl\u00e1te, a ve jm\u00e9nu Kristov\u011b, p\u0159ed n\u00edm\u017e se mus\u00ed sklonit i zatvrzel\u00e1 p\u00fdcha, s v\u00e1mi svedeme bitvu. Pot\u00e9 jsme se v bitevn\u00edm \u0161iku bez ot\u00e1len\u00ed vrhli do boje.\u201c<\/p>\n

Ve stejn\u00e9 chv\u00edli, kolem 9. hodiny 15. \u010dervence bylo mo\u017en\u00e9 spat\u0159it, jak se \u0159ady k\u0159i\u017e\u00e1k\u016f p\u0159eskupuj\u00ed a pon\u011bkud ustupuj\u00ed. Patrn\u011b k tomu do\u0161lo proto, aby se uvolnil prostor d\u011bl\u016fm, je\u017e vyp\u00e1lila proti protivn\u00edk\u016fm z polsko-litevsk\u00e9ho t\u00e1bora dv\u011b salvy, a t\u00edm form\u00e1ln\u011b zah\u00e1jila bitvu. Vlivem de\u0161tiv\u00e9ho po\u010das\u00ed jim ale navlhl st\u0159eln\u00fd prach a palba tud\u00ed\u017e nebyla \u00fa\u010dinn\u00e1. P\u0159edpokl\u00e1dali z\u0159ejm\u011b, \u017ee t\u00edm Pol\u00e1ky vyprovokuj\u00ed napadnout jejich pozice. Zde m\u011bli b\u00fdt odra\u017eeni a vz\u00e1p\u011bt\u00ed zni\u010den\u00ed drtiv\u00fdm proti\u00fatokem.<\/p>\n

Ryt\u00ed\u0159i ze Smolenska se na \u00fat\u011bk nedali<\/strong><\/p>\n

Velkokn\u00ed\u017ee Vitold si v\u0161iml do\u010dasn\u00e9ho nesouladu v nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 linii a dal povel na zte\u010d. Ne v\u0161ak st\u0159ed sestavy, kde se \u00fadajn\u011b nach\u00e1zely vyhlouben\u00e9 pasti (tzv. vl\u010d\u00ed j\u00e1my), ale lev\u00e9ho k\u0159\u00eddla. Po v\u00edc ne\u017e hodin\u011b zu\u0159iv\u00e9ho z\u00e1polen\u00ed za\u010dali Litevci \u00fastup, m\u011bn\u00edc\u00ed se m\u00edsty v panick\u00fd \u00fat\u011bk.<\/p>\n

Prav\u00e9 k\u0159\u00eddlo Pol\u00e1k\u016f te\u010f bylo v\u00e1\u017en\u011b ohro\u017eeno. Polsk\u00fd historik Jan Dlugosz (1415-80) chv\u00e1l\u00ed state\u010dn\u011b se tady dr\u017e\u00edc\u00ed smolensk\u00e9 pluky: \u201eV t\u00e9to bitv\u011b si pouze ru\u0161t\u00ed ryt\u00ed\u0159i ze Smolenska, stoj\u00edc\u00ed pod sv\u00fdmi t\u0159emi korouhvemi, zaslou\u017eili sl\u00e1vu, a to nejen pro sv\u00e9 \u00fasil\u00ed v boji, ale tak\u00e9 proto, \u017ee se nedali na \u00fat\u011bk… Korouhve bojovaly d\u00e1l, jak se slu\u0161\u00ed na skute\u010dn\u00e9 mu\u017ee a ryt\u00ed\u0159e.\u201c<\/p>\n

Velmistr k\u0159i\u017e\u00e1k\u016f se rozhodl uchopit p\u0159\u00edle\u017eitost a rozhodnout z\u00e1pas ve sv\u016fj prosp\u011bch. Kr\u00e1tce po poledni vyrazil s 16 korouhvemi t\u011b\u017ekood\u011bn\u00fdch jezdc\u016f. Zpo\u010d\u00e1tku se zd\u00e1lo, \u017ee objektem ataku bude dokonce s\u00e1m Vladislav. N\u011bme\u010dt\u00ed ryt\u00ed\u0159i vpadli do bou\u0159\u00edc\u00ed v\u0159avy v m\u011blk\u00e9m \u00fadol\u00ed pod jeho velitelsk\u00fdm stanovi\u0161t\u011bm.<\/p>\n

Litva se do boje vr\u00e1tila<\/strong><\/p>\n

V dob\u011b t\u00e9to \u0159e\u017ee nenad\u00e1le vpadl do t\u00fdlu protivn\u00edka Vitold. \u201ePolsk\u00e9 odd\u00edly, stejn\u011b jako ty, kter\u00e9 byly p\u0159edt\u00edm pora\u017eeny, svedly se \u0161estn\u00e1cti nep\u0159\u00e1telsk\u00fdmi korouhvemi nel\u00edtostnou a v\u00edt\u011bznou bitvu\u201c (Dlugosz). T\u00edm, \u017ee se velkokn\u00ed\u017ee pohyboval po cel\u00e9 jeho rozloze, z\u00edsk\u00e1val v\u00fdhodn\u00fd p\u0159ehled o tom, co se kde pr\u00e1v\u011b d\u011bje a zorganizoval zd\u00e1nliv\u011b rozpr\u00e1\u0161en\u00e9 Litevce. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed v\u00fdvoj zn\u00e1zor\u0148uje \u00fast\u0159edn\u00ed motiv zn\u00e1m\u00e9ho monument\u00e1ln\u00edho obrazu polsk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Jana Matejka. P\u0159edstavuje triumfuj\u00edc\u00edho Vitolda, dominuj\u00edc\u00edho sc\u00e9n\u011b, kr\u00e1le Vladislava, nach\u00e1zej\u00edc\u00edho se v pozad\u00ed a Ulricha von Jungingen, spat\u0159uj\u00edc\u00edho svou smrt. Byl to zvrat v kl\u00e1n\u00ed. Bez vrchn\u00edho velitele k\u0159i\u017e\u00e1ci hledali cestu jak se dostat k le\u017een\u00ed u Grunwaldu. Stovky prchaj\u00edc\u00edch p\u0159itom ztratily \u017eivot. Dosti jich zahynulo potom, co dos\u00e1hli zd\u00e1nliv\u00e9ho bezpe\u010d\u00ed t\u00e1bora opevn\u011bn\u00e9ho vozy, kde je napadli prost\u00ed poddan\u00ed.<\/p>\n

Pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed zbytk\u016f pora\u017een\u00fdch skon\u010dilo ve ve\u010dern\u00edch hodin\u00e1ch. Tis\u00edce n\u011bmeck\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f, v\u010detn\u011b v\u011bt\u0161iny hodnost\u00e1\u0159\u016f, te\u010f le\u017eely na bitevn\u00edm poli. V zajet\u00ed se ocitlo 14 000 k\u0159i\u017e\u00e1k\u016f. Polsko-litevsk\u00e1 koalice ztratila asi 5-6 tis\u00edc padl\u00fdch a na 8000 ran\u011bn\u00fdch.<\/p>\n

Konec k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00e9 \u00e9\u0159e<\/strong><\/p>\n

A\u010dkoliv trvalo je\u0161t\u011b 56 let, ne\u017e k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00fd st\u00e1t kapituloval, zp\u016fsobili mu Grunwald v dlouhodob\u00e9m horizontu \u00fapadek. Skon\u010dila jedna rozs\u00e1hl\u00e1 perioda velmocensk\u00e9ho tlaku v\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem.<\/p>\n

Vladim\u00edr Mlejneck\u00fd<\/em><\/p>\n

Slovansk\u00e1 vz\u00e1jemnost \u010d. 134<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

Vyd\u00e1v\u00e1 Slovansk\u00fd v\u00fdbor \u010cR – http:\/\/www.slovanskyvyborcr.cz\/Index.htm<\/a><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Psal se rok 1410. Polsko a jeho v\u00fdbojn\u00fd soused, \u0158\u00e1d n\u011bmeck\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f, byly st\u0159edem pozornosti tehdej\u0161\u00edho sv\u011bta. St\u0159etnut\u00ed, jemu\u017e Pol\u00e1ci<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[35,52],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1334"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1334"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1334\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1334"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1334"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1334"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}