{"id":1341,"date":"2012-10-06T13:50:15","date_gmt":"2012-10-06T11:50:15","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/10\/06\/pomsta-podsvti\/"},"modified":"2012-10-06T13:50:15","modified_gmt":"2012-10-06T11:50:15","slug":"pomsta-podsvti","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/10\/06\/pomsta-podsvti\/","title":{"rendered":"Pomsta podsv\u011bt\u00ed"},"content":{"rendered":"

\"touhy\"Chicago t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed je sc\u00e9nou, na n\u00ed\u017e se vyskytuj\u00ed nejen takov\u00e9 osobnosti jako gangster Al Capone \u010di starosta Anton \u010cerm\u00e1k, kter\u00fd poch\u00e1zel z \u010desk\u00e9ho Kladna. Tak\u00e9 zde pro\u017e\u00edval sv\u00e9 drama mu\u017e jm\u00e9nem Roger Touhy<\/em>. Podle p\u0159\u00edjmen\u00ed lze usuzovat, \u017ee se rovn\u011b\u017e jedn\u00e1 o n\u011bjak\u00e9ho na\u0161eho krajana. Nikoli, \u0161lo o syna chicagsk\u00e9ho policisty, jen\u017e do Ameriky p\u0159i\u0161el jako mal\u00fd chlapec s rodi\u010di z Irska.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

S\u00e1m o sob\u011b tvrdil, \u017ee m\u00e1 v jedn\u011bch osobn\u00edch dokumentech rok narozen\u00ed 1898, ale ve v\u011bze\u0148sk\u00fdch spisech zase stoj\u00ed rok 1897. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b rok samoz\u0159ejm\u011b nehraje tak d\u016fle\u017eitou roli jako roky jeho dal\u0161\u00edho \u017eivota. D\u011btstv\u00ed pro\u017e\u00edv\u00e1 v rodin\u011b, kde otec mus\u00ed z huben\u00e9 mzdy oby\u010dejn\u00e9ho policajta \u017eivit sedm d\u011bt\u00ed. Kdy\u017e se k tomu je\u0161t\u011b p\u0159ipo\u010d\u00edt\u00e1 trag\u00e9die – matka um\u00edr\u00e1 n\u00e1sledkem ne\u0161tastn\u00e9 nehody p\u0159i explozi plynov\u00e9ho spor\u00e1ku, kdy\u017e je Roger je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b – nen\u00ed t\u0159eba zd\u016fraz\u0148ovat, jak\u00e9 asi pom\u011bry panuj\u00ed v prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 ho obklopuje. Nicm\u00e9n\u011b mlad\u00fd Touhy pat\u0159\u00ed v katolick\u00e9 \u0161kole v chicagsk\u00e9 \u010dtvrti Cook (kde rovn\u011b\u017e \u017eije hodn\u011b Pol\u00e1k\u016f a \u010cech\u016f) k nejlep\u0161\u00edm \u017e\u00e1k\u016fm. Pak z\u00edsk\u00e1v\u00e1 kvalifikaci telegrafisty, kterou vyu\u017e\u00edv\u00e1 i za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, nebo\u0165 u\u010d\u00ed v d\u016fstojnick\u00fdch kursech obsluze telegrafu a pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed k\u00f3d\u016f.<\/p>\n

Prohibice umo\u017e\u0148uje velk\u00fd byznys<\/strong><\/p>\n

Po v\u00e1lce se Touhy je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das \u017eiv\u00ed jako telegrafista. V roce 1925 si v Chicagu z\u0159izuje n\u011bkolik automat\u016f na mince a sou\u010dasn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1 prohibice a obchoduje s pivem. Zn\u00ed to a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b, ale v roce 1926, kdy litr benzinu stoj\u00ed dva centy, hrub\u00e9 v\u00fdnosy jen z jeho byznysu s automaty p\u0159edstavuj\u00ed jeden milion dolar\u016f. Kdy\u017e chicagsk\u00e1 policie uvaluje na jeho obchod s pivem tzv. ochrannou da\u0148 – l\u00e9pe \u0159e\u010deno v\u00fdkupn\u00e9 – ve v\u00fd\u0161i 50 procent, Touhy si kupuje n\u011bkolik cisteren, na nich\u017e umis\u0165uje logo petrochemick\u00e9 korporace Esso, ale ve skute\u010dnosti v nich sv\u00fdm z\u00e1kazn\u00edk\u016fm p\u0159ev\u00e1\u017e\u00ed pivo.<\/p>\n

\"alcapone\"Konflikt s Al Caponem<\/em><\/strong><\/p>\n

Touhy m\u00e1 sm\u016flu, dost\u00e1v\u00e1 se do konfliktu p\u0159\u00edmo s Al Caponem. Velk\u00fd boss si toti\u017e jednoho dne roku 1927 u n\u011bho objedn\u00e1v\u00e1 800 sud\u016f piva. Touhy mu ud\u011bl\u00e1 mno\u017estevn\u00ed slevu a nam\u00edsto tehdy obvykl\u00fdch 50 dolar\u016f za sud mu \u00fa\u010dtuje pouze 37,50 dolaru. Al Capone v\u0161ak nezaplat\u00ed plnou \u010d\u00e1stku, proto\u017ee – jak \u0159ekl Touhymu v telefonu – „pades\u00e1t z t\u011bchto sud\u016f je d\u011brav\u00fdch“.<\/em> S touto n\u00e1mitkou zase nesouhlas\u00ed Touhy, a tak kdy\u017e Al Capone za n\u011bjak\u00fd \u010das znovu \u017e\u00e1d\u00e1 dal\u0161\u00ed z\u00e1silku, je odm\u00edtnut. To se samoz\u0159ejm\u011b Al Caponovi nesm\u00ed ud\u011blat.<\/p>\n

\u00danos Matta Kolba<\/em><\/strong><\/p>\n

Jednoho dne byl unesen Matt Kolb, Touhyho spole\u010dn\u00edk. Po dvou dnech zavolal s\u00e1m Al Capone. \u00bbRoge,\u00ab<\/em> \u0159\u00edk\u00e1 Al Capone.<\/p>\n

„Dov\u011bd\u011bl jsem se, \u017ee n\u011bjac\u00ed lid\u00e9 maj\u00ed Matta. Cht\u011bj\u00ed v\u00fdkupn\u00e9. Pades\u00e1t tis\u00edc dolar\u016f v p\u011bti, deseti a dvacetidolarovk\u00e1ch.“<\/em>
„A co s t\u00edm m\u00e1\u0161 ty spole\u010dn\u00e9ho?“<\/em> logicky se t\u00e1\u017ee Touhy.<\/p>\n

„Jsme p\u0159ece obchodn\u00ed partne\u0159i, a tak bych ti velice r\u00e1d pomohl, t\u0159eba jako zprost\u0159edkovatel,“ sladce \u0159\u00edk\u00e1 Al Capone.<\/em>
\u00bbCo m\u00e1m tedy ud\u011blat?\u00ab<\/em><\/p>\n

\u00bbNic v\u00edc ne\u017e p\u0159in\u00e9st ty pen\u00edze sem, ke mn\u011b!\u00ab<\/em> A tak se Roger Touhy vyd\u00e1 do banky, vyzvedne \u017e\u00e1dan\u00fd obnos v mal\u00fdch bankovk\u00e1ch a jde do Caponova \u0161t\u00e1bu v hotelu Metropole. Poprv\u00e9 a naposledy.<\/p>\n

U kr\u00e1le gangster\u016f<\/strong><\/p>\n

„Vyjel jsem v\u00fdtahem do p\u00e1t\u00e9ho poschod\u00ed, jak to \u017e\u00e1dal Capone,“ vzpom\u00edn\u00e1 Touhy na sv\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s Al Caponem a pokra\u010duje: \u00bbP\u011bt nebo \u0161est rabij\u00e1t\u016f sed\u011blo ve foyeru, kde si pr\u00e1v\u011b \u010distili a olejovali sv\u00e9 osmat\u0159ic\u00edtky. M\u011bl jsem to z\u0159ejm\u011b pochopit jako v\u00fdstrahu. Zahl\u00e9dl jsem tam rovn\u011b\u017e Murraye Humphreyse a Reda Fawcetta. Pak jsem vstoupil do Caponeho soukrom\u00e9ho pokoje.  Sed\u011bl v \u010derven\u00e9m \u017eupanu za velk\u00fdm stolem, na kter\u00e9m bylo asi p\u016fl tuctu telefonn\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f. V\u011bru, velk\u00fd boss velk\u00e9ho byznysu! Hodil jsem p\u0159ed n\u011bho bal\u00ed\u010dek s pen\u011bzi. Roztrhl noviny, do kter\u00fdch byly dolarovky zabaleny, a za\u010dal v nich rychle listovat. V\u00ed\u0161, Roge, te\u010f bych byl r\u00e1d, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee s t\u00edm nem\u00e1m nic spole\u010dn\u00e9ho, \u0159ekl a jeho velk\u00e9 krav\u00ed o\u010di na mne hled\u011bly s nevinnost\u00ed jeh\u0148\u00e1tka. ‚M\u00e1m r\u00e1d Matta. Pokus\u00edm se mu pomoci.‘ Ve mn\u011b to jen v\u0159elo, kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil poko\u0159en\u00ed, \u017ee mus\u00edm platit tomuto tlust\u00e9mu hulv\u00e1tovi, ale kontroloval jsem se. Vydal jsem ze sebe jen t\u0159i slova: ‚Kde je Matt?‘ Capone mi \u0159ekl, abych objel blok, kolem hotelu New Southern, a \u017ee ho najdu v putyce na rohu 13. ulice a Michigan Avenue. Ale tam byl Matt zast\u0159elen nezn\u00e1m\u00fdmi mu\u017ei. Capone hned n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne telefonoval a hlasem kaj\u00edcn\u00fdm jako samo peklo pr\u00fd \u0159ekl: ‚Je mi to hrozn\u011b l\u00edto. Do\u0161lo tam k n\u011bjak\u00e9 opileck\u00e9 skopi\u010din\u011b a Matta p\u0159itom zabili. Nemohu se c\u00edtit h\u016f\u0159. M\u011bl jsem Matta v\u017edycky r\u00e1d. Pos\u00edl\u00e1m na jeho poh\u0159eb v\u011bnec za 100 dolar\u016f.'“<\/p>\n

P\u0159\u00edpad Johna Factora<\/strong><\/p>\n

Na sc\u00e9n\u011b se vz\u00e1p\u011bt\u00ed objevuje velk\u00fd finan\u010dn\u00ed podvodn\u00edk John Factor. Tento mu\u017e, p\u0159ezd\u00edvan\u00fd \u00bbholi\u010d Jake\u00ab, p\u016fvodn\u00edm jm\u00e9nem Jakov Faktorovi\u010d, poch\u00e1z\u00ed z polsk\u00e9 Lod\u017ee, jen\u017e p\u0159ich\u00e1z\u00ed s rodi\u010di do Ameriky jako mal\u00fd chlapec v roce 1904. Zat\u00edmco se jeho bratr Max proslav\u00ed jako zakladatel firmy na kosmetick\u00e9 p\u0159\u00edpravky Max Factor, on se vyd\u00e1v\u00e1 na cestu zlo\u010dinu.<\/p>\n

V polovin\u011b dvac\u00e1t\u00fdch let se spojuje s gangstery Arnoldem Rothsteinem z New Yorku a AI Caponem z Chicaga. V roce 1926 je str\u016fjcem velk\u00e9ho burzovn\u00edho podvodu v Anglii, kter\u00fd p\u0159iprav\u00ed akcion\u00e1\u0159e o osm milion\u016f dolar\u016f, na kter\u00fd dopl\u00e1cej\u00ed dokonce i \u010dlenov\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny. Na Factora je v Lond\u00fdn\u011b vyd\u00e1n zatyka\u010d a posl\u00e9ze je v nep\u0159\u00edtomnosti odsouzen ke 24 let\u016fm v\u011bzen\u00ed. Ale da\u0159\u00ed se mu v\u010das uprchnout do Monte Carla, kde se dopou\u0161t\u00ed dal\u0161\u00edch podvodn\u00fdch manipulac\u00ed, a tak mu nakonec nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e se uch\u00fdlit do Chicaga pod ochrann\u00e1 k\u0159\u00eddla Al Caponovy zlo\u010dineck\u00e9 bandy.<\/p>\n

Touhy jako nastr\u010den\u00e1 figurka<\/strong><\/p>\n

Ale ani v Chicagu nem\u00e1 Factor klid. M\u00e1 j\u00edt p\u0159ed soud, kter\u00fd dle v\u0161ech dostupn\u00fdch informac\u00ed nepochybn\u011b rozhodne o jeho vyd\u00e1n\u00ed do Anglie. Ale 24 hodin p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm p\u0159el\u00ed\u010den\u00ed se Factor st\u00e1v\u00e1 \u00bbob\u011bt\u00ed \u00fanosu\u00ab. Ve skute\u010dnosti jde pouze o fingovan\u00fd \u00fanos. Pr\u00e1vn\u00edci slou\u017e\u00edc\u00ed Al Caponovi pak na z\u00e1klad\u011b fale\u0161n\u00fdch d\u016fkaz\u016f za\u017ealuj\u00ed z tohoto \u00fanosu Rogera Touhyho. Te\u010dku za p\u0159\u00edpadem d\u011bl\u00e1 s\u00e1m John Factor, kdy\u017e se n\u00e1hle v roce 1933 objevuje jako korunn\u00ed sv\u011bdek, kter\u00e9mu se poda\u0159\u00ed \u00bb\u00fat\u011bk z ukr\u00fdvan\u00e9ho m\u00edsta\u00ab, a p\u0159ed soudem tvrd\u00ed, \u017ee jeho \u00fanoscem nen\u00ed nikdo jin\u00fd ne\u017e Roger Touhy.<\/p>\n

Odsouzen na 99 let<\/strong><\/p>\n

Caponovi lid\u00e9 v koordinaci s Johnem Factorem tedy p\u0159isp\u00edvaj\u00ed ke smutn\u00e9mu osudu Rogera Touhyho, jen\u017e je v roce 1934 odsouzen k souhrnn\u00e9mu trestu 99 let. Nikoliv v\u0161ak za tajn\u00e9 va\u0159en\u00ed piva a obchodov\u00e1n\u00ed s alkoholick\u00fdmi n\u00e1poji, ale jednozna\u010dn\u011b za \u00fanos a \u00fadajn\u00e9 po\u017eadov\u00e1n\u00ed n\u011bkolika milion\u016f dolar\u016f jako v\u00fdkupn\u00e9 za jeho propu\u0161t\u011bn\u00ed. Tehdy jde vskutku o velkou a nutno dodat mezin\u00e1rodn\u00ed af\u00e9ru, nebo\u0165 onen \u00bbunesen\u00fd\u00ab, jak ji\u017e \u0159e\u010deno, m\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed n\u011bkolik velk\u00fdch pen\u011b\u017en\u00edch machinac\u00ed v r\u016fzn\u00fdch zem\u00edch. Proto i soud v Chicagu je mimo\u0159\u00e1dn\u011b p\u0159\u00edsn\u00fd. Al Capone se tak z\u00e1rove\u0148 zbavuje sv\u00e9ho velk\u00e9ho konkurenta.<\/p>\n

Touhy prch\u00e1 z v\u011bzen\u00ed<\/strong><\/p>\n

Po celou dobu sv\u00e9ho v\u011bzn\u011bn\u00ed hled\u00e1 Touhy mo\u017enosti, jak dos\u00e1hnout soudu, kter\u00fd uzn\u00e1 jeho nevinu. V roce 1942 jeho sestra z\u00edsk\u00e1 \u00fadajn\u011b velmi schopn\u00e9ho soukrom\u00e9ho detektiva, jist\u00e9ho Morrieho Greena. Touhy, kter\u00e9mu se mezit\u00edm rozpadla rodina, je zoufal\u00fd, proto pr\u00e1v\u011b v tohoto mu\u017ee vkl\u00e1d\u00e1 v\u0161echny nad\u011bje. Ale uk\u00e1\u017ee se, \u017ee jde jen o zkrachoval\u00e9ho a z advok\u00e1tn\u00edch kruh\u016f vyobcovan\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edka. Green se sice sna\u017e\u00ed, ale \u017e\u00e1dn\u00fd soud nehodl\u00e1 p\u0159\u00edpad obnovit. A tak se Roger Touhy rozhodne vsadit v\u0161e na jednu kartu. P\u0159ipoj\u00ed se 9. \u0159\u00edjna 1942 ke skupince sedmi v\u011bz\u0148\u016f, kter\u00fdm se da\u0159\u00ed z v\u011bznice ve Stateville uprchnout.<\/p>\n

Touhy je na svobod\u011b n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f a chce na sv\u016fj p\u0159\u00edpad upozornit zejm\u00e9na ve\u0159ejnost. Ale to se mu neda\u0159\u00ed. Jednak proto, \u017ee je v\u00e1lka a lid\u00e9 sleduj\u00ed rad\u011bji d\u011bn\u00ed na front\u00e1ch, ne\u017e se starat o n\u011bjak\u00e9ho uprchl\u00e9ho v\u011bzn\u011b, jen\u017e o sob\u011b prohla\u0161uje – jako v\u0161ichni ostatn\u00ed – \u017ee je nevinen. A jednak nem\u00e1 \u00fasp\u011bch z toho prost\u00e9ho d\u016fvodu, \u017ee je op\u011bt zadr\u017een a odvezen zp\u011bt do v\u011bzen\u00ed ve Stateville. P\u0159i zat\u00fdk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 prob\u00edh\u00e1 29. prosince 1942 v budov\u011b na Kenmore Avenue v Chicagu, v jeho\u017e pr\u016fb\u011bhu jsou dva z uprchl\u00edk\u016f zast\u0159eleni, je p\u0159\u00edtomen osobn\u011b i s\u00e1m John Edgar Hoover, velk\u00fd \u0161\u00e9f FBI. Takovou m\u00e1 d\u016fle\u017eitost op\u011btovn\u00e9 zadr\u017een\u00ed Touhyho a dal\u0161\u00edch uprchl\u00edk\u016f!<\/p>\n

Osvobozuj\u00edc\u00ed rozsudek<\/strong><\/p>\n

V roce 1954 je Touhy ji\u017e dvac\u00e1t\u00fd rok ve v\u011bzen\u00ed. Znovu se do\u017eaduje spravedliv\u00e9ho posouzen\u00ed sv\u00e9ho p\u0159\u00edpadu. A znovu hled\u00e1 n\u011bjak\u00e9ho zdatn\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edka. Z\u0159ejm\u011b se objevuje na posledn\u00ed chv\u00edli. Touhymu se bl\u00ed\u017e\u00ed \u0161edes\u00e1tka. Za sebou m\u00e1 toti\u017e ofici\u00e1ln\u011b pouze jednu \u010dtvrtinu trestu (!?) Nov\u00fd a tentokr\u00e1t vskutku velmi schopn\u00fd obh\u00e1jce – jmenuje se Robert B. Johnstone – za\u010d\u00edn\u00e1 intenzivn\u011b pracovat na p\u0159ehodnocen\u00ed Touhyho p\u0159\u00edpadu. M\u00e1 tak trochu \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee p\u0159\u00edpad dost\u00e1v\u00e1 k \u0159e\u0161en\u00ed feder\u00e1ln\u00ed soudce John P. Barnes, roz\u0161afn\u00fd star\u0161\u00ed mu\u017e, jen\u017e po dvou letech sly\u0161en\u00ed vyd\u00e1v\u00e1 rozsudek obsahuj\u00edc\u00ed 1500 stran, na jeho\u017e z\u00e1klad\u011b je \u0159e\u010deno, \u017ee Touhy je ob\u011bt\u00ed spiknut\u00ed mezi chicagsk\u00fdmi gangstery a \u00fa\u0159adem st\u00e1tn\u00edho z\u00e1stupce a \u017ee John Factor se s\u00e1m vyd\u00e1v\u00e1 za ob\u011b\u0165 \u00fanosu, aby se vyhnul vyd\u00e1n\u00ed do Anglie.  Roger Touhy opou\u0161t\u00ed br\u00e1ny v\u011bzen\u00ed 25. listopadu 1959. Shodou okolnost\u00ed je to po 25 letech.<\/p>\n

Pravda o skonu starosty \u010cerm\u00e1ka?<\/strong><\/p>\n

Touhy zjevn\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed Al Caponovy gangastersk\u00e9 n\u00e1sledovn\u00edky k zu\u0159ivosti i sv\u00fdm prohl\u00e1\u0161en\u00edm, \u017ee vrahem chicagsk\u00e9ho starosty Antona \u010cerm\u00e1ka v Miami v \u00fanoru 1933 nen\u00ed p\u016fvodn\u011b ozna\u010dovan\u00fd sicili\u00e1nsk\u00fd pomatenec Zangara, ale nedaleko n\u011bho \u010d\u00edhaj\u00edc\u00ed st\u0159elec z Caponova gangu. \u010cek\u00e1 na \u0161anci a tu mu p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed Zangarova palba na p\u0159\u00edtomn\u00e9ho prezidenta Roosevelta, kter\u00e9ho m\u00e1 v \u00famyslu zab\u00edt. Vyu\u017e\u00edv\u00e1 zvukov\u00e9 bari\u00e9ry i zmatku, kter\u00fd kolem nast\u00e1v\u00e1, a vyst\u0159el\u00ed jedinou dob\u0159e m\u00ed\u0159enou r\u00e1nu – nikoliv na Roosevelta, ale zcela programov\u011b na \u010cerm\u00e1ka. Zangara m\u00e1 p\u011btirann\u00fd bub\u00ednkov\u00fd revolver. M\u016f\u017ee tedy vyst\u0159elit jen p\u011bt kulek a tak\u00e9 jich vyst\u0159el\u00ed jen p\u011bt. Ale po atent\u00e1tu je zran\u011bno \u0161est lid\u00ed (!?) – starosta \u010cerm\u00e1k, 2 \u017eeny, 2 mu\u017ei a 1 chodec. Podle pitevn\u00edho protokolu m\u00e1 kulka, kter\u00e1 zas\u00e1hne \u010cerm\u00e1kovu pl\u00edci, r\u00e1\u017ei 0.45, ale Zangara prokazateln\u011b p\u00e1l\u00ed z revolveru r\u00e1\u017ee 0.32, kter\u00fd u n\u011bho nach\u00e1z\u00ed policie.<\/p>\n

Od\u0161kodn\u011bn\u00ed za ukraden\u00e1 l\u00e9ta?<\/strong><\/p>\n

Velk\u00fd kus pr\u00e1ce ve prosp\u011bch Rogera Touhyho<\/em> vykon\u00e1v\u00e1 rovn\u011b\u017e zn\u00e1m\u00fd chicagsk\u00fd publicista Ray Brennan, jen\u017e po t\u0159i roky pravideln\u011b nav\u0161t\u011bvuje Touhyho ve v\u011bzen\u00ed a v roce 1959 o n\u011bm vyd\u00e1v\u00e1 \u017eivotopisnou knihu The Stolen Years (Ukraden\u00e1 l\u00e9ta<\/em>), kter\u00e1 barvit\u011b l\u00ed\u010d\u00ed v\u0161echny detaily sv\u011bd\u010d\u00edc\u00ed o jeho nevin\u011b. Ale obsah knihy popud\u00ed Johna Factora, kter\u00fd si mezit\u00edm odsed\u00ed \u0161est let za defraudaci a od roku 1949 se sv\u00fdmi kump\u00e1ny \u0159\u00edd\u00ed kasina v Las Vegas. Factor pak za\u017ealuje Touhyho a Brennana s t\u00edm, \u017ee tato kniha po\u0161kozuje jeho pov\u011bst \u00bbp\u0159edn\u00edho ob\u010dana st\u00e1tu Nevada a filantropa\u00ab. A jeho partne\u0159i z kasin prosazuj\u00ed, \u017ee chicag\u0161t\u00ed knihkupci jsou varov\u00e1ni, aby knihu ned\u00e1vali do prodeje. Trojice Touhy, Johnstone a Brennan v\u0161ak p\u0159ech\u00e1z\u00ed do ofenz\u00edvy a \u017ealuje Factora a odchovance Al Capona – Paula Ricca, Tonyho Accarda a Murraye Humpreyse – jako\u017e i Thomase Courtneye a Tubba Gilberta, st\u00e1tn\u00edho z\u00e1stupce z okresu Cook, kte\u0159\u00ed podvodn\u011b dostali Touhyho do \u017eal\u00e1\u0159e, a \u017e\u00e1daj\u00ed od\u0161kodn\u011bn\u00ed v celkov\u00e9 sum\u011b 300 milion\u016f dolar\u016f.<\/p>\n

Pomsta podsv\u011bt\u00ed<\/strong><\/p>\n

Za\u017ealovan\u00ed propadaj\u00ed panice. V\u011bd\u00ed, jakou v\u00fdbu\u0161ninu nyn\u00ed p\u0159edstavuje Johnstoneovo slovo v soudn\u00ed s\u00edn\u00ed a Brennanovy \u010dl\u00e1nky v novin\u00e1ch a konec konc\u016f i s\u00e1m Touhyho p\u0159\u00edb\u011bh. Ch\u00e1pou, \u017ee si za t\u00e9to situace nemohou dovolit \u017e\u00e1dnou velkou exhibici. Factor svoji \u017ealobu stahuje. Nehodl\u00e1 se v\u0161ak st\u00e1hnout podsv\u011bt\u00ed. Nave\u010der 17. prosince 1959 jde Roger Touhy se sv\u00fdm ochr\u00e1ncem nav\u0161t\u00edvit svoji sestru. Chce vz\u00edt za kliku venkovn\u00edch dve\u0159\u00ed, ozve se v\u0161ak n\u011bkolik v\u00fdst\u0159el\u016f. Oba mu\u017ei klesnou k zemi. Na m\u00edst\u011b jsou zabiti. Rogerovi Touhymu je tak po p\u011btadvaceti letech neopr\u00e1vn\u011bn\u00e9ho v\u011bzn\u011bn\u00ed souzeno u\u017e\u00edt si jen t\u0159i t\u00fddny svobody.<\/p>\n

Michal RYB\u00cdN<\/em><\/p>\n

Archiv NoS<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Chicago t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed je sc\u00e9nou, na n\u00ed\u017e se vyskytuj\u00ed nejen takov\u00e9 osobnosti jako gangster Al Capone \u010di starosta<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1339,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[34],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1341"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1341"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1341\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1339"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1341"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1341"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1341"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}