![\"sklodowska\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2011\/11\/sklodowska.jpg\")
\u00bbDo r\u00e1na m\u00e1m je\u0161t\u011b dost \u010dasu, a proto si vezmu Fyziku od Daniela, ze kter\u00e9 jsem ji\u017e p\u0159e\u010detla prvn\u00ed svazek, d\u00e1le Sociologii od Spencera ve francouz\u0161tin\u011b a u\u010debnici Paula Berse Lekce anatomie a fyziologie v ru\u0161tin\u011b.\u00ab<\/em><\/p>\n(Henrietta Michalowsk\u00e1 o sv\u00e9 slavn\u00e9 sest\u0159enici)<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
Tak nadan\u00e1 a tolik pracovit\u00e1 byla zmi\u0148ovan\u00e1 sest\u0159enice, tehdy je\u0161t\u011b studentka pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Sorbonny, \u017ee zvl\u00e1dla b\u011bhem noci prostudovat i t\u0159i knihy. Zcela pr\u00e1vem pat\u0159\u00ed do mozaiky velk\u00fdch sv\u011btov\u00fdch osobnost\u00ed jako v\u016fbec prvn\u00ed \u017eena, kter\u00e1 byla poct\u011bna Nobelovou cenou. Je rovn\u011b\u017e prvn\u00ed \u017eenou, j\u00ed\u017e byl ud\u011blen titul \u0159\u00e1dn\u00e9 profesorky Sorbonny. A samotnou Nobelovu cenu j\u00ed ud\u011blili dokonce dvakr\u00e1t. Poprv\u00e9 v roce 1903 v oblasti fyziky za spole\u010dn\u00fd v\u00fdzkum radioaktivn\u00edho z\u00e1\u0159en\u00ed a v roce 1911 v oboru chemie za objev radia a polonia.<\/p>\n
P\u016fvodem z Polska<\/strong><\/p>\n Maria Salomea Sklodowsk\u00e1, narozen\u00e1 7. listopadu 1867 ve Var\u0161av\u011b v rodin\u011b Wladyslava Sklodowsk\u00e9ho, profesora matematiky a fyziky na gymn\u00e1ziu, byla nesporn\u011b mimo\u0159\u00e1dn\u011b velk\u00fdm talentem v p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd\u00e1ch. D\u011btstv\u00ed a ml\u00e1d\u00ed pro\u017e\u00edvala jako v\u0161ichni jej\u00ed vrstevn\u00edci v atmosf\u00e9\u0159e poznamenan\u00e9 \u00fatlakem carsk\u00e9ho Ruska, kter\u00fd je\u0161t\u011b zes\u00edlil po potla\u010den\u00e9m lednov\u00e9m povst\u00e1n\u00ed polsk\u00fdch vlastenc\u016f v roce 1864. V jeho \u0159ad\u00e1ch byli i bl\u00edzc\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed rodiny Sklodowsk\u00fdch, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 \u010dekala poprava a ty \u00bb\u0161tastn\u011bj\u0161\u00ed\u00ab odvle\u010den\u00ed do vyhnanstv\u00ed na Sibi\u0159i. Vzdor, hrdost a spol\u00e9h\u00e1n\u00ed jen na vlastn\u00ed s\u00edly, tedy vlastnosti, kter\u00e9 pod\u011bdila po rodi\u010d\u00edch a prarodi\u010d\u00edch, pak v n\u00ed vlastn\u011b nev\u011bdomky je\u0161t\u011b d\u00e1le systematicky utvrzovali ru\u0161t\u00ed u\u010ditel\u00e9 dopl\u0148ovan\u00ed n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edmi kantory s jejich tradi\u010dn\u00edm pru\u0161\u00e1ck\u00fdm drilem.<\/p>\n A\u010dkoliv v \u0161estn\u00e1cti letech Maria ukon\u010dila gymn\u00e1zium jako v\u016fbec nejlep\u0161\u00ed studentka se zlatou medail\u00ed, nem\u011bla ve sv\u00e9 rodn\u00e9 vlasti jin\u00e9 uplatn\u011bn\u00ed, ne\u017e se bu\u010f st\u00e1t subaltern\u00ed u\u010ditelkou, vychovatelkou anebo se vd\u00e1t. L\u00e1kala ji v\u0161ak laborato\u0159. B\u00e1d\u00e1n\u00ed. Hled\u00e1n\u00ed nezn\u00e1m\u00fdch hodnot. Cht\u011bla studovat na univerzit\u011b. Ale to \u017een\u00e1m v tehdej\u0161\u00edm rusk\u00e9m z\u00e1boru Polska nebylo umo\u017en\u011bno. A tak na ja\u0159e 1889 uv\u00edtala s velkou radost\u00ed pozv\u00e1n\u00ed k odchodu do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Jej\u00ed o dva roky star\u0161\u00ed sestra Bronislawa se tehdy pr\u00e1v\u011b vd\u00e1vala za Kazimierze Dlusk\u00e9ho, se kter\u00fdm studovala v Pa\u0159\u00ed\u017ei medic\u00ednu, a nab\u00eddla Marii, aby s nimi \u017eila v Pa\u0159\u00ed\u017ei a studovala na Sorbonn\u011b. A tak se Maria Sklodowsk\u00e1 ve sv\u00fdch \u010dty\u0159iadvaceti letech stala Pa\u0159\u00ed\u017eankou. Nikdy toho nelitovala a mo\u017eno \u0159\u00edci, \u017ee i cel\u00fd v\u011bdeck\u00fd sv\u011bt m\u016f\u017ee b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd pan\u00ed Bronislaw\u011b Dlusk\u00e9, \u017ee sestru p\u0159emluvila a poskytla j\u00ed v Pa\u0159\u00ed\u017ei st\u0159echu nad hlavou.<\/p>\n Mimo\u0159\u00e1dn\u00fd talent na fyziku a matematiku<\/strong><\/p>\n Sorbonna dala Marii hodn\u011b. Maximum za minimum n\u00e1klad\u016f. Studium toti\u017e bylo zdarma. Pouze n\u011bkter\u00e9 zkou\u0161ky si musela Marie zaplatit. Dost\u00e1vala v\u0161ak stipendium a hlavn\u011b vyhr\u00e1vala \u0159adu studentsk\u00fdch sout\u011b\u017e\u00ed, kter\u00e9 b\u00fdvaly n\u011bkdy honorov\u00e1ny. M\u011bla ov\u0161em v\u00fdborn\u00e9 profesory, kte\u0159\u00ed okam\u017eit\u011b poznali jej\u00ed mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 nad\u00e1n\u00ed, hlavn\u011b na fyziku a matematiku. Nejv\u00edce ze v\u0161eho si Marie v\u00e1\u017eila filozofick\u00e9ho kr\u00e9da, kter\u00e9 j\u00ed sorbonn\u0161t\u00ed u\u010ditel\u00e9 v\u0161t\u011bpovali. Byla to p\u0159edev\u0161\u00edm bezmezn\u00e1 l\u00e1ska k v\u011bd\u011bn\u00ed, k moudrosti a hlavn\u011b d\u016fv\u011bra v lidi nikoli kv\u016fli autorit\u011b jejich postaven\u00ed, n\u00fdbr\u017e kv\u016fli jejich osobn\u00edm kvalit\u00e1m. Do sv\u00e9ho den\u00edku si tehdy je\u0161t\u011b jako poslucha\u010dka zapsala pam\u00e1tn\u00e1 slova jednoho z profesor\u016f, jen\u017e j\u00ed \u0159\u00edk\u00e1val: „Nev\u011b\u0159te tomu, co v\u00e1s lid\u00e9 u\u010d\u00ed, a zejm\u00e9na ne tomu, co j\u00e1 v\u00e1m p\u0159edn\u00e1\u0161\u00edm.“<\/p>\n Spr\u00e1vn\u011b pochopila, \u017ee \u0161lo o silnou nads\u00e1zku a \u017ee doty\u010dn\u00fd m\u011bl na mysli sp\u00ed\u0161e ponau\u010den\u00ed, \u017ee o v\u0161em nutno pochybovat a v\u0161echno ov\u011b\u0159ovat, proto\u017ee i sebevzd\u011blan\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk je omyln\u00fd a v\u0161e, co \u0159\u00edk\u00e1, podl\u00e9h\u00e1 prom\u011bn\u00e1m v \u010dase i prostoru, zat\u00edmco v\u011bdeckou pravdu je nutno denn\u011b objevovat. A tak kdy\u017e v \u010dervenci 1894 sedmadvacetilet\u00e1 studentka \u00bbodkudsi z v\u00fdchodn\u00ed Evropy\u00ab, kter\u00e1 je\u0161t\u011b ned\u00e1vno tu a tam skl\u00edzela posm\u011b\u0161ky za \u0161patn\u00fd p\u0159\u00edzvuk, skon\u010dila Sorbonnu jako v\u016fbec nejlep\u0161\u00ed v oborech fyziky, chemie a biologie a jako druh\u00e1 v matematice, byla to tehdy t\u00e9m\u011b\u0159 senzace.<\/p>\n Jednoho dne se sezn\u00e1mila s velice nadan\u00fdm fyzikem a chemikem v jedn\u00e9 osob\u011b, kter\u00fd se zanedlouho st\u00e1v\u00e1 profesorem na Sorbonn\u011b a \u010dlenem Francouzsk\u00e9 akademie v\u011bd. Jmenoval se Pierre Curie a byl o osm let star\u0161\u00ed. Vedle spole\u010dn\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 pr\u00e1ce za\u010daly rovn\u011b\u017e prvn\u00ed spole\u010dn\u00e9 v\u00fdlety na kolech, prvn\u00ed projevy osobn\u00edch sympati\u00ed, kter\u00e9 p\u0159erostly ve vz\u00e1jemn\u00e9 zal\u00edben\u00ed a l\u00e1sku. V roce 1895 uzav\u0159eli s\u0148atek.<\/p>\n V zajet\u00ed fenomen\u00e1ln\u00edho objevu<\/strong><\/p>\n Prvn\u00ed badatelsk\u00e1 pr\u00e1ce tehdy novope\u010den\u00e9 pan\u00ed Curieov\u00e9 se t\u00fdkala p\u0159edm\u011btu, se kter\u00fdm se ji\u017e l\u00e9ta mo\u0159il Pierre. \u0160lo o zkoum\u00e1n\u00ed magnetick\u00fdch vlastnost\u00ed kalen\u00fdch ocel\u00ed. Marie pr\u00e1v\u011b na toto t\u00e9ma rovn\u011b\u017e napsala sv\u016fj prvn\u00ed odborn\u00fd \u010dl\u00e1nek doprov\u00e1zen\u00fd dosud nikde nepublikovan\u00fdmi fotografiemi a grafy v \u010dasopise vyd\u00e1van\u00e9m Spole\u010dnost\u00ed pro podporu n\u00e1rodn\u00edho pr\u016fmyslu. Prvn\u00ed \u00fasp\u011bch sklidila v podob\u011b kvalifikovan\u00e9ho ohlasu u \u010dten\u00e1\u0159\u016f i ve form\u011b v\u016fbec prvn\u00edho honor\u00e1\u0159e, kter\u00fd \u010dinil 1500 frank\u016f. To j\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edce povzbudilo a rozhodla se usilovat o slo\u017een\u00ed doktor\u00e1tu na Sorbonn\u011b. Musela najmout k dce\u0159i ch\u016fvu, do dom\u00e1cnosti ukl\u00edze\u010dku, a tak nen\u00ed divu, \u017ee jak honor\u00e1\u0159, tak nevaln\u00fd Pierr\u016fv plat se velmi rychle rozpl\u00fdval v nen\u00e1vratnu.<\/p>\n Marie se zam\u011b\u0159ila na rozv\u00edjen\u00ed \u00fasp\u011bchu, kter\u00e9ho dos\u00e1hl znamenit\u00fd francouzsk\u00fd fyzik Antoi-ne Becquerel, kdy\u017e v roce 1896 prok\u00e1zal u uranov\u00e9 soli existenci z\u00e1\u0159en\u00ed, kter\u00e9 bylo vys\u00edl\u00e1no t\u00edmto nerostem, a nikoli sluncem vybuzenou fluorescenc\u00ed. Z toho pak vyvodil, \u017ee v uranu je skryt\u00e1 jist\u00e1 energie, kterou v\u0161ak zat\u00edm nedok\u00e1zal ozna\u010dit jinak, ne\u017e jako fosforenci, \u010dili radiaci miner\u00e1l\u016f obdobnou paprsk\u016fm n\u011bmeck\u00e9ho kolegy R\u00f3ntgena, jeliko\u017e pronikaj\u00ed l\u00e1tkou a ionizuj\u00ed vzduch. Tak vlastn\u011b p\u0159isp\u011bl k objevu p\u0159\u00edrodn\u00ed radioaktivity. Av\u0161ak tento sv\u016fj bezesporu v\u00fdznamn\u00fd v\u011bdeck\u00fd po\u010din nedot\u00e1hl do konce, proto\u017ee mu nedal odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed pojmenov\u00e1n\u00ed a nevysv\u011btlil jeho zdroj. A pr\u00e1v\u011b tohoto \u00fakolu se ujala Marie Curieov\u00e1.<\/p>\n Na za\u010d\u00e1tku byla skromn\u00e1 laborato\u0159. \u0160lo sp\u00ed\u0161e o d\u00edlnu, ve kter\u00e9 man\u017eel\u00e9 nejd\u0159\u00edve postavili „ioniza\u010dn\u00ed komoru\u00ab. Dnes to m\u016f\u017ee vyvolat \u00fasm\u011bv, ale byla sestavena z d\u0159ev\u011bn\u00fdch bed\u00fdnek vyhazovan\u00fdch hokyn\u00e1\u0159i a zelin\u00e1\u0159i. Nejd\u0159\u00edve Marie spolu s Pierrem vypracovala metodu p\u0159esn\u00e9ho m\u011b\u0159en\u00ed ve slo\u017eit\u00e9m, jak sama \u0159\u00edkala, „neohraban\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edm“ apar\u00e1tu, slo\u017een\u00e9m z mnoha v\u0161elijak\u00fdch v\u00e1lc\u016f a v\u00e1le\u010dk\u016f, dr\u00e1t\u016f a dr\u00e1tk\u016f a desek a desti\u010dek, kter\u00e9 pokryly cel\u00fd dlouh\u00fd st\u016fl. Potom se stopkami v lev\u00e9 ruce, s tu\u017ekou v prav\u00e9 a s o\u010dima up\u0159en\u011b zahled\u011bn\u00fdma na ru\u010di\u010dku na stupnici elektrom\u011bru po n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f sledovala chov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch vzork\u016f. Defilovala p\u0159ed n\u00ed cel\u00e1 \u0159ada l\u00e1tek, od b\u00edl\u00e9ho uranov\u00e9ho pr\u00e1\u0161ku, p\u0159es dal\u0161\u00edch t\u0159in\u00e1ct prvk\u016f v\u010detn\u011b zlata a m\u011bdi, ale k\u00fd\u017een\u00e9ho v\u00fdsledku zat\u00edm nedosahovala. A\u017e se j\u00ed 17. \u00fanora 1898 dostal do rukou vzorek t\u011b\u017ek\u00e9ho miner\u00e1lu \u010dern\u00e9ho zabarven\u00ed, o kter\u00e9m v\u011bd\u011bla, \u017ee se jmenuje smolinec a \u017ee se t\u011b\u017e\u00ed v m\u00edst\u011b zvan\u00e9m J\u00e1chymov, kdesi v z\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Kdy\u017e jej ulo\u017eila do kondenza\u010dn\u00ed komory, setkala se s p\u0159ekvapuj\u00edc\u00edm \u00fakazem. Z\u00e1\u0159en\u00ed, kter\u00e9 tento nerost za\u010dal vyv\u00edjet, m\u011blo mnohon\u00e1sobn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed intenzitu ne\u017e samotn\u00fd uran. Po usilovn\u00e9 badatelsk\u00e9 pr\u00e1ci man\u017eel\u00e9 Curieovi uve\u0159ejnili 18. \u010dervence 1898 p\u0159evratnou v\u011bdeckou zpr\u00e1vu nazvanou \u00bbO nov\u00e9 radioaktivn\u00ed substanci obsa\u017een\u00e9 ve smolinek Tak se na sv\u011bt dostane radioaktivita s t\u00edm, \u017ee i p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 l\u00e1tky jsou od t\u00e9to chv\u00edle ozna\u010dov\u00e1ny za radioaktivn\u00ed.<\/p>\n K nesm\u00edrn\u00e9 radosti obou ji\u017e \u00bbpostar\u0161\u00edch\u00ab rodi\u010d\u016f se jim je\u0161t\u011b v roce 1897 narodila dcera Iren\u011b. Byla to stejn\u00e1 Iren\u011b, kter\u00e1 se sv\u00fdm man\u017eelem Fr\u00e9derikem Joliotem dostala v roce 1935 tak\u00e9 Nobelovu cenu za fyziku, a sice za objev um\u011bl\u00e9 radioaktivity. Ale samoz\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b mnoho let p\u0159edt\u00edm – p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno roku 1903 – byli stejnou cenou nejd\u0159\u00edve vyznamen\u00e1ni jej\u00ed rodi\u010de (spolu s Antoinem Becquerelem) za v\u00fdzkum radioaktivn\u00edho z\u00e1\u0159en\u00ed. A aby se to nepletlo, tak pan\u00ed Marie dostala Nobelovu cenu je\u0161t\u011b jednou. Tentokr\u00e1t za chemii. To u\u017e se psal rok 1911 a bylo to za jej\u00ed objev chemick\u00fdch prvk\u016f radia a polonia a slou\u010denin radia.<\/p>\n R\u00e1na trpk\u00e9ho osudu<\/strong><\/p>\n Jestli\u017ee se na ni \u0161t\u011bst\u00ed op\u011bt usm\u00e1lo, kdy\u017e se j\u00ed 6. prosince 1905 narodila druh\u00e1 dcera, kter\u00e9 dali jm\u00e9no Ev\u011b Denise, pak o n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji se p\u0159ihnala stra\u0161liv\u00e1 a p\u0159edev\u0161\u00edm zcela ne\u010dekan\u00e1 smr\u0161\u0165. Stalo se to 19. dubna 1906. Pierre se onoho dne vracel po ob\u011bd\u011b s p\u0159\u00e1teli v Latinsk\u00e9 \u010dtvrti do \u00fastavu a jako obvykle kr\u00e1\u010del svi\u017en\u00fdm krokem, ale pono\u0159en do vlastn\u00edch my\u0161lenek. Zrovna se strhl velk\u00fd lij\u00e1k, a tak si rozev\u0159el velk\u00fd de\u0161tn\u00edk, kter\u00fd ho sice uchr\u00e1nil p\u0159ed de\u0161t\u011bm, ale zakryl mu v\u00fdhled. Kdy\u017e p\u0159ech\u00e1zel ru\u0161nou ulici Dauphine u mostu Neuf, tak se ze shluku automobil\u016f, tramvaj\u00ed, bicykl\u016f a chodc\u016f n\u00e1hle vy\u0159\u00edtil pln\u011b nalo\u017een\u00fd ko\u0148sk\u00fd povoz s vojensk\u00fdm materi\u00e1lem. Vozka se vylekal tramvaje, strhl kon\u011b, ale zachytil Pierra tak ne\u0161\u0165astn\u011b, \u017ee spadl p\u0159\u00edmo pod kolo, kter\u00e9 mu rozdrtilo lebku. Na m\u00edst\u011b skonal. Jedinou \u00fat\u011bchou j\u00ed pak z\u016fstala pr\u00e1ce, kter\u00e9 v\u011bnovala celou svoj\u00ed osobnost.<\/p>\n Pob\u00fdvala i u n\u00e1s<\/strong><\/p>\n V \u010dervnu 1925 pan\u00ed Marie na pozv\u00e1n\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1dy a prezidenta T. G. Masaryka nav\u0161t\u00edvila Prahu, L\u00e1ny, Karlovy Vary, Cheb a samoz\u0159ejm\u011b nemohla vynechat J\u00e1chymov. Po celou dobu jej\u00edho pobytu v na\u0161\u00ed vlasti ji doprov\u00e1zel Franti\u0161ek B\u011bhounek. Stejn\u00fd mu\u017e, jen\u017e se proslavil \u00fa\u010dast\u00ed na Nobileho v\u00fdprav\u011b k severn\u00edmu p\u00f3lu v roce 1928 a jako autor velmi obl\u00edben\u00fdch knih pro ml\u00e1de\u017e. D\u016fvod, pro\u010d pan\u00ed Curieovou doprov\u00e1zel pr\u00e1v\u011b B\u011bhounek, je nasnad\u011b. Jako dvaadvacetilet\u00fd student se na z\u00e1klad\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho konkursu dostal v listopadu 1920 na studijn\u00ed pobyt do laborato\u0159e v jej\u00edm pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m \u00dastavu r\u00e1dia. A jeliko\u017e si zde vedl velmi dob\u0159e, mohl na doporu\u010den\u00ed \u0159editelky – tedy op\u011bt Marie Curieov\u00e9 – tuto st\u00e1\u017e zopakovat. Od ledna do \u010dervna 1922, tentokr\u00e1t ji\u017e jako absolvent Karlovy univerzity. O tom, jak si dvojn\u00e1sobn\u00e1 nositelka Nobelovy ceny v\u00e1\u017eila B\u011bhounkova talentu a pracovitosti, jist\u011b nejl\u00e9pe sv\u011bd\u010d\u00ed i to, \u017ee se u prezidenta T. G. Masaryka osobn\u00edm dopisem zasadila o podporu B\u011bhounkovy cesty k severn\u00edmu p\u00f3lu. B\u011bhounek toti\u017e pot\u0159eboval speci\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edstroje k m\u011b\u0159en\u00ed atmosf\u00e9rick\u00e9 elekt\u0159iny a radioaktivity ovzdu\u0161\u00ed v pol\u00e1rn\u00edch oblastech, kter\u00e9 v\u0161ak byly velmi drah\u00e9 a nebyly u n\u00e1s nikde k dispozici. Presti\u017e Marie Curieov\u00e9 byla tak siln\u00e1, \u017ee ani T. G. M. neodolal. Jej\u00ed p\u0159\u00edmluvn\u00fd dopis ode\u0161el z Pa\u0159\u00ed\u017ee 22. b\u0159ezna 1926 a ji\u017e 11. dubna t\u00e9ho\u017e roku bylo v\u0161e kladn\u011b vy\u0159\u00edzeno. S\u00e1m prezident p\u0159isp\u011bl z vlastn\u00edch prost\u0159edk\u016f. Prvn\u00ed \u017eena poct\u011bn\u00e1 Nobelovou cenou zem\u0159ela 4. \u010dervence 1934 ve v\u011bku 67 let. Praha ji i jej\u00edho man\u017eela ct\u00ed tak\u00e9 t\u00edm, \u017ee po nich pojmenovalo jedno hezk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed na n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed Vltavy.<\/p>\n Zden\u011bk RUDLER<\/em> <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" \u00bbDo r\u00e1na m\u00e1m je\u0161t\u011b dost \u010dasu, a proto si vezmu Fyziku od Daniela, ze kter\u00e9 jsem ji\u017e p\u0159e\u010detla prvn\u00ed<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1359,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[237,181,265,155,52,39],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1360"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1360"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1360\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1359"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1360"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1360"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1360"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\u00a8<\/em>
Archiv NoS<\/em><\/p>\n