{"id":1413,"date":"2011-12-17T20:44:29","date_gmt":"2011-12-17T19:44:29","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2011\/12\/17\/paul-robeson\/"},"modified":"2011-12-17T20:44:29","modified_gmt":"2011-12-17T19:44:29","slug":"paul-robeson","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2011\/12\/17\/paul-robeson\/","title":{"rendered":"Paul Robeson"},"content":{"rendered":"

\"robeson\"V\u00edte, \u017ee se tento sv\u011btozn\u00e1m\u00fd zp\u011bv\u00e1k a herec p\u016fvodn\u011b m\u011bl v\u011bnovat pr\u00e1vnick\u00e9mu povol\u00e1n\u00ed? \u017de znal 22 jazyk\u016f v\u010detn\u011b p\u011bti dialekt\u016f africk\u00fdch jazyk\u016f, \u017ee po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky s nad\u0161en\u00fdm ohlasem zp\u00edval v Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch americk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm, \u017ee osm let nesm\u011bl opustit \u00fazem\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f?<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

{youtube}iEQEeNhtosg{\/youtube}<\/strong><\/p>\n

  <\/p>\n

<\/p>\n

Paul Robeson vstupoval do \u017eivota v dob\u011b, kdy se pro otroky dopraven\u00e9 z Afriky na b\u011blo\u0161sk\u00e9 plant\u00e1\u017ee Ameriky a jejich potomky nepou\u017e\u00edvalo dne\u0161n\u00ed ozna\u010den\u00ed Afroameri\u010dan\u00e9, ale t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b Negro – neg\u0159i, a to s velmi hanliv\u00fdm n\u00e1dechem. Sv\u00e9 touhy a sny vt\u011blovali do spiritu\u00e1l\u016f a p\u00edsn\u00ed. V\u017edy\u0165 a\u017e v roce 1862 vydal prezident Lincoln Prohl\u00e1\u0161en\u00ed o osvobozen\u00ed otrok\u016f, kter\u00e9 bylo velice v\u00fdznamn\u00e9, ale i tak nem\u011bnilo nic na osudu 800 tis\u00edc \u010dernoch\u016f v sedmi ji\u017en\u00edch st\u00e1tech Unie. A\u017e v pr\u016fb\u011bhu dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed se da\u0159ilo postupn\u011b tento stav m\u011bnit. Z\u00e1sluhu  na tom  m\u011bla cel\u00e1 \u0159ada \u010derno\u0161sk\u00fdch a b\u011blo\u0161sk\u00fdch osobnost\u00ed. A k nim nesporn\u011b pat\u0159\u00ed i Paul Robeson, kter\u00fd ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 schopnosti a jedine\u010dn\u00fd um\u011bleck\u00fd talent v\u011bnoval boji za spravedliv\u011bj\u0161\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed spole\u010dnosti.<\/p>\n

Ml\u00e1d\u00ed<\/strong><\/p>\n

Narodil se 9. dubna 1898 v Pricetonu ve st\u00e1t\u011b New Jersey a jeho maminka, u\u010ditelka, brzy na to zem\u0159ela. Otec byl p\u016fvodn\u011b otrokem a pozd\u011bji protestantsk\u00fdm kazatelem. O zam\u011bstn\u00e1n\u00ed v\u0161ak p\u0159i\u0161el, a tak se jim ne\u017eilo lehce. O Paula se starali otcovi p\u0159\u00edbuzn\u00ed ze Severn\u00ed Karoliny. Otec, kter\u00fd zem\u0159el v kv\u011btnu 1918, celou dobu usiloval o to, aby se syn dob\u0159e u\u010dil a zajistil si tak d\u016fstojn\u011bj\u0161\u00ed \u017eivot.<\/p>\n

Paul byl v roce 1915 p\u0159ijat na Rutgers College, zalo\u017eenou v roce 1776. P\u0159ed n\u00edm ji nav\u0161t\u011bvovali jen dva \u010derno\u0161i. Paul dosahoval vynikaj\u00edc\u00edch studijn\u00edch a sportovn\u00edch v\u00fdsledk\u016f a v roce 1919 se mu dostalo cti p\u0159edn\u00e9st projev na zakon\u010den\u00ed studia.<\/p>\n

V t\u00e9 dob\u011b se tis\u00edce \u010derno\u0161sk\u00fdch voj\u00e1k\u016f vracelo z Evropy a \u010dekala je nezam\u011bstnanost, \u0161patn\u00e9 bydlen\u00ed, \u00fastrky a dokonce i lyn\u010dov\u00e1n\u00ed.  P\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci teroristick\u00e9 organizace Ku-klux-klan se znovu aktivizovali. Ruku v ruce s t\u00edm do\u0161lo k neb\u00fdval\u00e9mu rozvoji \u010dinnosti \u010derno\u0161sk\u00fdch organizac\u00ed.<\/p>\n

V tomto ovzdu\u0161\u00ed Paul Robeson n\u00e1zorov\u011b dozr\u00e1val. P\u0159est\u011bhoval se do newyorsk\u00e9ho Harlemu a v roce 1923 dokon\u010dil studia pr\u00e1v na Kolumbijsk\u00e9 univerzit\u011b. Tam tak\u00e9 v roce 1921 poznal svou man\u017eelku Eslandu Cardozo Goodeovou, kter\u00e1 mu st\u00e1la v\u011brn\u011b po boku a\u017e do konce \u017eivota v roce 1965.<\/p>\n

Po skon\u010den\u00ed studi\u00ed nastoupil Paul v advok\u00e1tn\u00ed kancel\u00e1\u0159i jako spole\u010dn\u00edk v\u00fdznamn\u00e9ho newyorsk\u00e9ho advok\u00e1ta, ode\u0161el v\u0161ak, kdy\u017e sekret\u00e1\u0159ka odm\u00edtla ps\u00e1t j\u00edm, \u010dernochem, diktovan\u00fd text.<\/p>\n

P\u011bveck\u00e1 a hereck\u00e1 kari\u00e9ra<\/strong><\/p>\n

Paul Robeson si u\u017e p\u0159i studi\u00edch za\u010dal p\u0159ivyd\u011bl\u00e1vat zp\u011bvem a sv\u00fdm syt\u00fdm barytonem a p\u0159ednesem spiritu\u00e1l\u016f upout\u00e1val pozornost newyorsk\u00e9 Greenwich Village. Dramatik Eugen O’Neill si ho vybral pro hlavn\u00ed roli ve h\u0159e „V\u0161echny bo\u017e\u00ed d\u011bti maj\u00ed k\u0159\u00eddla\u00ab a ve h\u0159e \u00bbC\u00edsa\u0159 Jones\u00ab. V roce 1925 u\u017e pat\u0159il k herc\u016fm a koncertn\u00edm zp\u011bv\u00e1k\u016fm, o kter\u00fdch se ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech a v Anglii hodn\u011b mluvilo. Od prvn\u00edho koncertu ho po cel\u00fdch t\u0159icet let doprov\u00e1zel vynikaj\u00edc\u00ed klav\u00edrista a hudebn\u00ed aran\u017e\u00e9r Lawrence Brown.<\/p>\n

Paul Robeson hr\u00e1l v \u00bbPorgy and Bess\u00ab a v roce 1930 vystoupil poprv\u00e9 jako \u00bbOthello\u00ab v Anglii. Tam se usadil a hr\u00e1l po cel\u00e1 t\u0159ic\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta. K jeho triumf\u016fm pat\u0159ilo \u00fa\u010dinkov\u00e1n\u00ed v muzik\u00e1lu Jerome Kerna \u00bbLo\u010f komediant\u016f“ na lond\u00fdnsk\u00e9m West Endu. Hra byla zfilmov\u00e1na v roce 1936 a p\u00edse\u0148 o Mississippi \u00bbOl\u00b4 Man River\u00ab v jeho pod\u00e1n\u00ed se rychle stala slavnou. Velk\u00fd ohlas m\u011bly i jeho hereck\u00e9 a p\u011bveck\u00e9 v\u00fdkony ve filmech \u00bbDoly kr\u00e1le \u0160alamouna\u00ab, \u00bb\u010cern\u00fd vl\u00e1dce Sahary\u00ab a \u00bbHrd\u00e9 \u00fadol\u00ed\u00ab.<\/p>\n

Um\u011bleck\u00e1 s\u00edla Paul Robesona pramenila z jeho l\u00e1sky k historii, kultu\u0159e a p\u00edsn\u00edm \u010derno\u0161sk\u00e9ho lidu. V roce 1935 napsal: \u00bbJsem \u010dernoch. \u010cernoch je p\u016fvodem Afri\u010dan… A proto se u\u010d\u00edm svahil\u0161tinu a jin\u00e9 africk\u00e9 dialekty. Je to pro mne lehk\u00e9, proto\u017ee jejich rytmus je stejn\u00fd jako ten, s n\u00edm\u017e mluv\u00ed \u010derno\u0161i anglicky.\u00ab<\/p>\n

Soci\u00e1ln\u00ed a protifa\u0161istick\u00e9 postoje<\/strong><\/p>\n

Za p\u016fsoben\u00ed v Anglii se setkal s Georgem Bernardem Shawem, kter\u00fd ho \u00fadajn\u011b obezn\u00e1mil s my\u0161lenkami socialismu. Paul Robeson v\u0161ak m\u011bl hlubok\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed c\u00edt\u011bn\u00ed d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm. V\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed vliv na formov\u00e1n\u00ed jeho politick\u00fdch n\u00e1zor\u016f m\u011bla prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva Sov\u011btsk\u00e9ho svazu v roce 1934. Pobytem byl nad\u0161en a prohl\u00e1sil: \u00bbZde, poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b, mohu \u017e\u00edt v pln\u00e9 lidsk\u00e9 d\u016fstojnosti.“ Dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee socialistick\u00e1 spole\u010dnost p\u0159edstavuje vy\u0161\u0161\u00ed stupe\u0148 \u017eivota pro v\u0161echno lidstvo, a tomuto p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed z\u016fstal nav\u017edy v\u011brn\u00fd. Syna Paula, kter\u00fd se narodil v roce 1927, nechal studovat v SSSR.<\/p>\n

Byl prvn\u00edm americk\u00fdm um\u011blcem, kter\u00fd odm\u00edtl vystupovat p\u0159ed segregovan\u00fdm obecenstvem. Podporoval organizace, kter\u00e9 se zasazovaly o zlep\u0161en\u00ed \u00fad\u011blu pracuj\u00edc\u00edch v\u010detn\u011b americk\u00e9ho odborov\u00e9ho hnut\u00ed. Za ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky ve \u0160pan\u011blsku zp\u00edval republik\u00e1nsk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm a \u010dlen\u016fm mezin\u00e1rodn\u00edch brig\u00e1d. Burcoval ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed sv\u011bta a v „Manifestu proti fa\u0161ismu\u00ab prohl\u00e1sil: \u00bbKa\u017ed\u00fd um\u011blec, ka\u017ed\u00fd v\u011bdec se te\u010f mus\u00ed rozhodnout, kde je jeho m\u00edsto. Nem\u00e1 jinou mo\u017enost. Neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00ed nestrann\u00ed pozorovatel\u00e9. Bojov\u00e1 fronta je v\u0161ude. Um\u011blec bu\u010f bojuje za svobodu, nebo za otroctv\u00ed. – J\u00e1 jsem se u\u017e rozhodl! Nem\u00e1m jinou alternativu!“<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n\n\n\n\n
\n

{youtube}n8Kxq9uFDes{\/youtube}<\/strong><\/p>\n<\/td>\n

<\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\n<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

 <\/p>\n

Druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka<\/strong><\/p>\n

L\u00e9ta druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky znamenala pro Paula Robesona velk\u00fd zlom. V roce 1939 nahr\u00e1l dodnes slavnou vlasteneckou p\u00edse\u0148 Earla Robinsona \u00bbBalada pro Ameri\u010dany\u00ab, v n\u00ed\u017e zp\u00edval: „…znovu zazn\u00ed na\u0161e p\u00edse\u0148 p\u0159i pochodu do zem\u011b svobody a rovnosti.\u00ab V \u010dervnu 1943 se z\u00fa\u010dastnil nejv\u011bt\u0161\u00edho prosov\u011btsk\u00e9ho sjezdu na \u00fazem\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, kter\u00fd zorganizovala \u017eidovsk\u00e1 antifa\u0161istick\u00e1 komise a jemu\u017e p\u0159edsedal Albert Einstein.<\/p>\n

V \u0159\u00edjnu 1943 se stal prvn\u00edm \u010derno\u0161sk\u00fdm hercem, kter\u00fd na americk\u00e9 sc\u00e9n\u011b hr\u00e1l Othella s b\u011blo\u0161sk\u00fdm souborem a v roce 1944 vedl delegaci po\u017eaduj\u00edc\u00ed odstran\u011bn\u00ed rasov\u00fdch bari\u00e9r v profesion\u00e1ln\u00edm baseballu. Na po\u017e\u00e1d\u00e1n\u00ed st\u00e1tn\u00edch org\u00e1n\u016f v\u0161ak tak\u00e9 podnikl z\u00e1jezd do Evropy a zp\u00edval v\u00edt\u011bzn\u00fdm americk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm. Vystoupen\u00ed se stala jeho um\u011bleck\u00fdm a politick\u00fdm triumfem, v\u017edy p\u0159i nich zd\u016fraznil sv\u016fj protifa\u0161istick\u00fd postoj. V roce 1945 vyzval prezidenta Trumana k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed ob\u010dansk\u00fdch pr\u00e1v pro \u010dernochy na jihu USA. Stal se spoluzakladatelem a p\u0159edsedou Pokrokov\u00e9 strany, kter\u00e1 nominovala na prezidenta Henry A. Wallace. V roce 1949 vystoupil na 1. sv\u011btov\u00e9m m\u00edrov\u00e9m kongresu v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Paul Robeson se postupn\u011b stal jednou z v\u016fd\u010d\u00edch osobnost\u00ed americk\u00fdch progresivn\u00edch sil.<\/p>\n

Hon na \u010darod\u011bjnice<\/strong><\/p>\n

U\u017e v roce 1947 do\u0161lo k prvn\u00edm fa\u0161istick\u00fdm  demonstrac\u00edm  nam\u00ed\u0159en\u00fdm proti n\u011bmu a v z\u00e1\u0159\u00ed 1949 bylo p\u0159i jeho koncertu v Peeksvillu ve st\u00e1t\u011b New York brut\u00e1ln\u011b zbito a zran\u011bno na 150 \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f. Kdy\u017e v roce 1950 s odvol\u00e1n\u00edm na \u00fastavou zaru\u010denou svobodu p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed odm\u00edtl podepsat  prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee nen\u00ed komunista, ministerstvo zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed mu odebralo cestovn\u00ed pas a prezident Truman podepsal p\u0159\u00edkaz, podle kter\u00e9ho nesm\u011bl p\u0159ekro\u010dit hranice Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00e1 sen\u00e1tn\u00ed komise McCarthyho ud\u00e1vala t\u00f3n, studen\u00e1 v\u00e1lka pro\u017e\u00edvala jeden ze sv\u00fdch vrchol\u016f. V\u011bt\u0161ina film\u016f a hudebn\u00edch nahr\u00e1vek Paula Robesona byla sta\u017eena. Jak uv\u00e1d\u00ed Marie-France Toinetov\u00e1 v knize Hon na \u010darod\u011bjnice, \u00bbdesky Paula Robesona bylo l\u00e9pe v\u016fbec nem\u00edt\u00ab. A\u017e do konce 70. let bylo v americk\u00e9m rozhlase t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9 usly\u0161et n\u011bjakou Robesonovu p\u00edse\u0148. Pro Paula Robesona to ov\u0161em nebyla ztracen\u00e1 l\u00e9ta, i kdy\u017e v n\u011bkter\u00fdch kruz\u00edch se jeho p\u0159\u00edznivci scvrkli jen na hrstku state\u010dn\u00fdch. D\u00e1l se anga\u017eoval v organizac\u00edch na podporu \u010dernoch\u016f, v americk\u00e9m d\u011blnick\u00e9m hnut\u00ed, ve spole\u010dnosti americko-sov\u011btsk\u00e9ho p\u0159\u00e1telstv\u00ed a v m\u00edrov\u00e9m hnut\u00ed. V roce 1952 dostal Leninovu cenu m\u00edru. V roce 1956 na dotaz komise Kongresu, pro\u010d se neusadil v Sov\u011btsk\u00e9m svazu, kdy\u017e se tam c\u00edt\u00ed tak svobodn\u011b, odpov\u011bd\u011bl: „Proto\u017ee m\u016fj otec byl otrok, proto\u017ee moji bl\u00edzc\u00ed zem\u0159eli, aby vybudovali tuto zemi, a j\u00e1 jsem pevn\u011b rozhodnut z\u016fstat a pod\u00edlet se na jej\u00edm \u017eivot\u011b stejn\u011b jako vy.\u00ab<\/p>\n

Trvalo cel\u00fdch osm let, ne\u017e pod tlakem americk\u00fdch a zahrani\u010dn\u00edch akc\u00ed byl z\u00e1kaz jeho vycestov\u00e1n\u00ed zru\u0161en.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br \u017eivota<\/strong><\/p>\n

V roce 1958 se vydal do Anglie, vr\u00e1til se na p\u00f3dia koncertn\u00edch s\u00edn\u00ed a stadion\u016f a znovu za\u017e\u00edval \u00fasp\u011bchy se sv\u00fdmi songy na koncertech v \u0159ad\u011b evropsk\u00fdch zem\u00ed v\u010detn\u011b \u010ceskoslovenska. V roce 1963 se vzhledem ke zdravotn\u00edm pot\u00ed\u017e\u00edm s man\u017eelkou vr\u00e1til do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Ta zem\u0159ela dva roky pot\u00e9. Po jej\u00ed smrti opustil Harlem a p\u0159est\u011bhoval se k sest\u0159e Marion Forsytheov\u00e9 do Filadelfie. Tam 23. ledna 1976 zem\u0159el. Teprve potom se americk\u00fd tisk za\u010dal p\u0159\u00edzniv\u011b vyjad\u0159ovat o jednom z nejv\u011bt\u0161\u00edch um\u011blc\u016f sv\u00e9 generace, na jeho\u017e po\u010dest napsal slavn\u00fd chilsk\u00fd b\u00e1sn\u00edk Pablo Neruda \u00bbOdu na Paula Robesona\u00ab.<\/p>\n

B\u00fdv\u00e1 zvykem p\u0159ipom\u00ednat si v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti v souvislosti s daty jejich narozen\u00ed nebo \u00famrt\u00ed. Jsou v\u0161ak i jin\u00e9 d\u016fvody, kter\u00e9 n\u00e1s podn\u011bcuj\u00ed p\u0159ipomenout si jejich pr\u00e1ci a odkaz. V souvislosti s Paulem Robesonem k nim pat\u0159\u00ed ned\u00e1vno je\u0161t\u011b nep\u0159edstaviteln\u00e1 skute\u010dnost, \u017ee se Barack Obama stal prvn\u00edm neb\u011blo\u0161sk\u00fdm prezidentem USA. U\u017e dnes je cel\u00e1 \u0159ada prac\u00ed na t\u00e9ma \u00bbJak se Bushovi ml. poda\u0159ilo dostat Afroameri\u010dana do B\u00edl\u00e9ho domu\u00ab. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b je to sou\u010d\u00e1st zm\u011bn, k nim\u017e doch\u00e1z\u00ed ve spole\u010densk\u00e9m v\u00fdvoji v americk\u00e9 spole\u010dnosti stejn\u011b jako v jin\u00fdch zem\u00edch sv\u011bta. Nem\u011bli bychom v\u0161ak zapom\u00ednat na ty, kte\u0159\u00ed se o takov\u00e9 zm\u011bny zaslou\u017eili a k nim zajist\u00e9 pat\u0159\u00ed i Paul Robeson.   <\/p>\n

Otakar LANC<\/em><\/p>\n

Archiv Nos<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V\u00edte, \u017ee se tento sv\u011btozn\u00e1m\u00fd zp\u011bv\u00e1k a herec p\u016fvodn\u011b m\u011bl v\u011bnovat pr\u00e1vnick\u00e9mu povol\u00e1n\u00ed? \u017de znal 22 jazyk\u016f v\u010detn\u011b p\u011bti dialekt\u016f<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1412,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[237,287,136,288],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1413"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1413"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1413\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1412"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1413"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1413"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1413"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}