{"id":1421,"date":"2011-12-26T19:44:02","date_gmt":"2011-12-26T18:44:02","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2011\/12\/26\/ludwig-van-beethoven\/"},"modified":"2011-12-26T19:44:02","modified_gmt":"2011-12-26T18:44:02","slug":"ludwig-van-beethoven","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2011\/12\/26\/ludwig-van-beethoven\/","title":{"rendered":"Ludwig van Beethoven"},"content":{"rendered":"<p>&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong><em><img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-1420\" style=\"float: left;\" alt=\"beethoven\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2011\/12\/beethoven.jpg\" width=\"120\" height=\"144\" \/>Ludwig van Beethoven<\/em> se narodil 17. prosince 1770 v Bonnu. Jeho otec byl tenoristou v kurfi\u0159tsk\u00e9 kapele a hudebn\u00edkem byl rovn\u011b\u017e d\u011bde\u010dek, jen\u017e p\u016fsobil jako kurfi\u0159tsk\u00fd kapeln\u00edk. Otec, inspirov\u00e1n Mozartov\u00fdm p\u0159\u00edb\u011bhem, cht\u011bl za ka\u017edou cenu prok\u00e1zat genialitu sv\u00e9ho syna. Dokazuje to i tvrd\u00e1 skute\u010dnost, \u017ee kdy\u017e byly Ludwigovi teprve \u010dty\u0159i roky, tak u\u017e byl posl\u00e1n do V\u00eddn\u011b, do u\u010den\u00ed k Mozartovi. Ve sv\u00fdch t\u0159in\u00e1cti letech byl anga\u017eov\u00e1n jako klav\u00edrista doprov\u00e1ze\u010d v kurfirtsk\u00e9 kapele. Ve V\u00eddni se pak Beethoven trvale usadil v roce 1792.<\/strong><\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Beethoven\u016fv v\u00edde\u0148sk\u00fd \u017eivot<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Kde vlastn\u011b Beethoven \u017eil? M\u011bl n\u011bjak\u00e9 domy? Odpov\u011b\u010f na tuto ot\u00e1zku m\u016f\u017ee klidn\u011b zn\u00edt, \u017ee t\u0159icet. Ov\u0161em s dodatkem, \u017ee v nich pouze \u017eil, ale skute\u010dn\u011b je nevlastnil. Jak je to v\u016fbec mo\u017en\u00e9, \u017ee je po V\u00eddni dodnes rozseto tolik domovn\u00edch tabulek vyzdoben\u00fdch stuhami v rakousk\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch barv\u00e1ch, kter\u00e9 \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee za jejich zdmi \u017eil nejv\u011bt\u0161\u00ed hudebn\u00ed genius? Ano, ve V\u00eddni se skute\u010dn\u011b \u0159\u00edk\u00e1 Beethoven\u016fv d\u016fm tam a tam a Beethoven\u016fv d\u016fm tu \u010ci onde. Ale faktem z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee jde o m\u00edsta, kde skladatel p\u0159echodn\u011b \u017eil a pracoval, aby se odst\u011bhoval s t\u00edm, \u017ee se po letech do stejn\u00e9ho domu mohl znovu vr\u00e1tit. A to i opakovan\u011b. St\u011bhoval se pr\u00fd celkem asi osmdes\u00e1tkr\u00e1t!<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Zl\u00e9 jazyky toti\u017e tvrdily, \u017ee Ludwig van Beethoven byl sv\u00e1rliv\u00e9 povahy a nikde se pr\u00fd kv\u016fli tomu nesnesl ani s dom\u00e1c\u00edm, ani s okol\u00edm. Stejn\u00e9 vlnov\u00e9 d\u00e9lce odpov\u00eddala i dai\u0161\u00ed pomluva, \u017ee \u00fadajn\u00e9 \u017eil boh\u00e9msk\u00fdm stylem a snadno utratil v\u0161echny pen\u00edze. A kdy\u017e mu nezb\u00fdvalo na n\u00e1jemn\u00e9, tak ho majitel\u00e9 dom\u016f jednodu\u0161e vyhodili. Je to pravda? Kdy\u017e odstran\u00edme z takov\u00e9ho obrazu jedine\u010dn\u00e9ho hudebn\u00edka v\u0161echny n\u00e1nosy \u00bbdrb\u016f\u00ab, tak zjist\u00edme, \u017ee Beethoven m\u011bl sice n\u00e1turu v\u00fdbu\u0161n\u00e9ho \u010dlov\u011bka, ale \u017ee v jeho p\u0159\u00edpad\u011b \u0161lo sp\u00ed\u0161e o p\u0159etlak vnit\u0159n\u00ed energie a nepokoje. A \u017ee t\u011b\u017ek\u00fd \u00fad\u011bl jeho \u017eivota, dan\u00fd ztr\u00e1tou sluchu i pocitem, \u017ee st\u00e1le je\u0161t\u011b nevykonal to, k \u010demu se c\u00edtil povol\u00e1n, ho nutil do neust\u00e1l\u00e9ho hled\u00e1n\u00ed, ke zm\u011bn\u011b, k \u00faniku od lid\u00ed, ale zase jen na okam\u017eik, aby vz\u00e1p\u011bt\u00ed zjistil, \u017ee dobr\u00fd \u010dlov\u011bk je\u0161t\u011b \u017eije.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">&#8222;\u00d3 vy, podle nich\u017e jsem \u010dlov\u011bk nevra\u017eiv\u00fd, nep\u0159\u00edjemn\u00fd, mizantmpick\u00fd, nebo kte\u0159\u00ed m\u011b za takov\u00e9ho pokl\u00e1d\u00e1te, jak jen jste nespravedliv\u00ed! Nezn\u00e1te skrytou p\u0159\u00ed\u010dinu, pro\u010d se v\u00e1m to tak jev\u00ed,\u00ab p\u00ed\u0161e skladatel 6. \u0159\u00edjna 1802 ve sv\u00e9m heiligenstadtsk\u00e9m Testamentu aneb Posledn\u00ed v\u016fli, kterou ve form\u011b dopisu sv\u00fdm bratr\u016fm Carlovi a Johannu zaslal pr\u00e1v\u011b z jednoho takov\u00e9ho p\u0159echodn\u00e9ho pobytu. Bylo to v dom\u011b na ulici Probusgasse \u010d\u00edslo 6 v t\u00e9 \u010d\u00e1sti V\u00eddn\u011b, kter\u00e1 nese pojmenov\u00e1n\u00ed Heiligenstadt.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Po p\u011bti minut\u00e1ch ch\u016fze odtud k tramvaji \u010d\u00edslo 37 a po dvou zast\u00e1vk\u00e1ch a pak po ulici Hohe Warte se n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk dostane na D\u00f3blinger Hauptstrasse, kde v dom\u011b s \u010d\u00edslem 92 v letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch roku 1803 Beethoven slo\u017eil klav\u00edrn\u00ed son\u00e1tu C dur Vald\u0161tejnskou, trojkoncert pro klav\u00edr, housle a violoncello, a zejm\u00e9na T\u0159et\u00ed symfonii &#8211; slavnou Eroiku. Jak zn\u00e1mo, tuto skladbu v\u011bnoval Napoleonovi, nebo\u0165 v n\u011bm spat\u0159oval hrdinu, kter\u00fd ideou revoluce zap\u00e1l\u00ed srdce cel\u00e9 Evropy, aby se heroismus jednotlivce zm\u011bnil v lavinu, kter\u00e1 strhne star\u00fd \u0159\u00e1d a uvoln\u00ed m\u00edsto spole\u010dnosti svobodn\u00fdch a rovnopr\u00e1vn\u00fdch lid\u00ed. Av\u0161ak kdy\u017e Napoleon zru\u0161il republiku a stal se c\u00edsa\u0159em, tak Beethoven v hloubce sv\u00e9ho velk\u00e9ho zklam\u00e1n\u00ed tolo v\u011bnov\u00e1n\u00ed zru\u0161il. V tomto dom\u011b, kde je dnes jedno z Beethovenov\u00fdch muze\u00ed, je pod n\u00e1zvem skladby na p\u016fvodn\u00ed partitu\u0159e v\u00fdrazn\u011b vid\u011bt velk\u00fd p\u00e1s vy\u0161kraban\u00e9ho p\u00edsma. Vskutku, Beethoven tehdy asi musel v n\u00e1valu rozho\u0159\u010den\u00ed vz\u00edt b\u0159itvu nebo jin\u00fd ostr\u00fd p\u0159edm\u011bt a svoje vlastn\u00ed slova holdu Napoleonovi r\u00e1zn\u00e9 odstranit.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V roce 1817 skladatel p\u0159eb\u00fdval v dom\u011b \u010d\u00edslo 3 na Pfarrplatzu, kde je dnes stylov\u00e1 kav\u00e1rna, a pak na Kahlenberger Strasse 26. Pr\u00e1v\u011b v t\u011bchto m\u00edstech a ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m roce vznikaly prvn\u00ed motivy Dev\u00e1t\u00e9 symfonie. Snad to byla zrovna jej\u00ed prvn\u00ed v\u011bta, kter\u00e1 je pln\u00e1 smutku a ho\u0159kosti. Mo\u017en\u00e1 to mohla b\u00fdt n\u011bkter\u00e1 z dal\u0161\u00edch v\u011bt, t\u0159eba ta, kter\u00e1 bou\u0159\u00ed ve v\u00e1\u0161niv\u00e9m rytmu pln\u00e9m radosti vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed sv\u011btlo do tmy b\u00eddn\u00e9ho \u017eivota z\u00e1stup\u016f. Ano, n\u011bkde zde se rodila dosud hudebn\u011b nep\u0159ekonan\u00e1 nad\u0161en\u00e1 oslava lidsk\u00e9ho rodu vyj\u00e1d\u0159en\u00e1 i slovy &#8222;Obj\u00edmejte se, vy miliony!&#8220;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u016fbec posledn\u00edm Beethovenov\u00fdm bydli\u0161t\u011bm byla budova s \u010c\u00edslem 200 ve \u010ctvrti Alsegrund, naz\u00fdvan\u00e1 t\u00e9\u017e Am Glacis, proto\u017ee z jej\u00edch oken bylo vid\u011bt na pevnostn\u00ed svahy a tak\u00e9 na p\u0159edm\u011bstsk\u00e9 oblasti sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed nahoru ke kopc\u016fm Kahlenberg a Leopoldsberg. Av\u0161ak v roce 1903 byla zbo\u0159ena a na jej\u00edm m\u00edst\u011b byl vystav\u011bn nov\u00fd d\u016fm s \u010d\u00edslem 15. Dnes se zde nach\u00e1z\u00ed ru\u0161n\u00e1 Schwarzspanier Strasse. D\u00edlo Ludwiga van Beethovena je nesmrteln\u00e9 a st\u00e1le \u017eije ku prosp\u011bchu lidstva. Stejn\u00e9 tak je rno\u017eno \u0159\u00edci, \u017ee \u017eij\u00ed i m\u00edsta, kde tento tit\u00e1n p\u016fsobil a tvo\u0159il. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom i fakt, \u017ee jsou st\u00e1le vyhled\u00e1v\u00e1ny lidmi ze v\u0161ech kontinent\u016f.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V izolaci hluchoty<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Beethoven nebyl nikdy \u017eenat\u00fd, z\u0159ejm\u011b proto, \u017ee se c\u00edtil i spole\u010densky vy\u0159azen v d\u016fsledku hluchoty a tak\u00e9 proto, \u017ee byl v tomto ohledu velmi nerozhodn\u00fd, i kdy\u017e je zn\u00e1mo, \u017ee m\u011bl r\u00e1d d\u011bti a tou\u017eil je m\u00edt. Je rovn\u011b\u017e zn\u00e1mo, \u017ee s dobr\u00fdmi p\u0159\u00e1teli vlastn\u011b udr\u017eoval jen p\u00edsemn\u00fd styk, a to pomoc\u00ed&nbsp; &#8222;konverza\u010dn\u00edch&nbsp; den\u00edk\u016f&#8220;. Jeho velikost se nejl\u00e9pe projevila pr\u00e1v\u011b v obdob\u00ed kolem obdob\u00ed let 1820 a\u017e 1825, kdy navzdory sv\u00e9 hluchot\u011b a psychick\u00fdm depres\u00edm dok\u00e1zal slo\u017eit sv\u00e1 v\u016fbec nejlep\u0161\u00ed d\u00edla &#8211; a\u0165 to byla Missa Solemnis nebo Dev\u00e1t\u00e1 symfonie. Ob\u011b byla dokon\u010dena roku 1824 a p\u0159edstavovala znamenit\u00fd&nbsp; \u00fasp\u011bch&nbsp; s&nbsp; takov\u00fdm&nbsp; odv\u00e1\u017en\u00fdm experimentem, jak\u00fdm bylo zapojen\u00ed zp\u011bvu do velk\u00e9 orchestr\u00e1ln\u00ed skladby. Beethoven byl v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e \u00fapln\u011b hluch\u00fd. Ale skl\u00e1dal rovn\u011b\u017e pro klav\u00edr. Vydal nejd\u0159\u00edve \u0159adu son\u00e1t, jejich\u017e styl byl \u00fapln\u00e9 odli\u0161n\u00fd od v\u0161eho, co a\u017e dosud zkomponoval. Zdokonaloval tradi\u010dn\u00ed formy. M\u011bnil po\u010det a po\u0159ad\u00ed v\u011bt. Zvl\u00e1\u0161\u0165 impozantn\u00ed je vynikaj\u00edc\u00ed cyklus Variace na Diabelliho val\u010d\u00edk. V posledn\u00edch letech \u017eivota slo\u017eil tak\u00e9 \u0159adu velmi origin\u00e1ln\u00edch smy\u010dcov\u00fdch kvartet\u016f. Ale to u\u017e byl zcela hluch\u00fd. Nutno ov\u0161em p\u0159ipomenout, \u017ee prvn\u00ed zn\u00e1mky tohoto pro hudebn\u00edka stra\u0161liv\u00e9ho utrpen\u00ed za\u010dal na sob\u011b pozorovat, kdy\u017e mu je\u0161t\u011b nebylo t\u0159icet let. Pak se p\u0159\u00edznaky zm\u011bnily v trvalou vadu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">&#8222;Kdyby byl Beethoven posti\u017een skle-r\u00f3zn\u00ed ot\u00edtidou, tedy kdyby byl pono\u0159en do akustick\u00e9 nicoty, intus e\u00ed extra (tedy zbaven jak\u00fdchkoli sluchov\u00fdch vjem\u016f), je pravd\u011bpodobn\u00e9, ne\u0159kuli list\u00e9, \u017ee by po roce 1801 nebyl napsal \u017e\u00e1dn\u00e9 ze sv\u00fdch d\u011bl,\u00ab uvedl doktor Marage o diagn\u00f3ze Beethovenovy hluchoty, kterou p\u0159ednesl 9. ledna 1928 ve sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce na konferenci Francouzsk\u00e9 akademie v\u00e9d a dodal: &#8222;Av\u0161ak jeho hluchota, maj\u00edc\u00ed p\u016fvod v labyrintu, m\u011bla tu zvl\u00e1\u0161tnost, \u017ee ho sice od\u0159\u00edzla od vn\u011bj\u0161\u00edho sv\u011bta, nicm\u00e9n\u011b udr\u017eovala jeho vnit\u0159n\u00ed sluchov\u00e1 centra ve stavu neust\u00e1le excitace, produkuj\u00edc hudebn\u00ed vibrace a bzu\u010den\u00ed, kter\u00e9 n\u011bkdy vn\u00edmal s takovou intenzitou. A\u010dkoli zru\u0161ila vibrace zven\u010d\u00ed, zes\u00edlila vnit\u0159n\u00ed zvuky.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Heitigenstadtsk\u00e1 z\u00e1v\u011b\u0165 ze 6. \u0159\u00edjna 1802<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>\u00bbM\u00fdm bratr\u016fm Carlovi a Johannu Beethovenov\u00fdm.<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>\u00d3 vy, podle nich\u017e jsem \u010dlov\u011bk nevra\u017eiv\u00fd, nep\u0159\u00edjemn\u00fd, mizantropick\u00fd, nebo kte\u0159\u00ed m\u011b za takov\u00e9ho pokl\u00e1d\u00e1te, jak jen jste nespravedliv\u00ed! Nezn\u00e1te skrytou p\u0159\u00ed\u010dinu, pro\u010d se v\u00e1m to tak jev\u00ed. M\u00e9 srdce a m\u016fj duch mely od d\u011btstv\u00ed sklon k dobrot\u011b a k n\u011b\u017en\u00fdm cit\u016fm.<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>P\u0159itom jsem byl v\u017edy nad\u00e1n k vykon\u00e1v\u00e1n\u00ed velk\u00fdch v\u011bc\u00ed. Av\u0161ak pomyslete, \u017ee u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161est let jsem posti\u017een zhoubnou nemoc\u00ed, kterou neschopn\u00ed l\u00e9ka\u0159i zhor\u0161ili.<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>Ach! Jak jen p\u0159iznat slabost smyslu, kter\u00fd by u m\u011b m\u011bl b\u00fdt dokonalej\u0161\u00ed ne\u017e u kohokoli jin\u00e9ho, smyslu, kter\u00fd jsem d\u0159\u00edve m\u011bl tak bezvadn\u00fd.<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>Tyto ud\u00e1losti m\u011b zahnaly a\u017e na s\u00e1m pr\u00e1h beznad\u011bje a mnoho nechyb\u011blo, abych s\u00e1m skoncoval se sv\u00fdm \u017eivotem. Jen um\u011bn\u00ed, a nic jin\u00e9ho, m\u011b zadr\u017eelo. Ach! pokl\u00e1dal jsem za nemo\u017en\u00e9 opustit sv\u011bt d\u0159\u00edve, ne\u017e dokon\u010d\u00edm v\u0161echno to, co jsem v sob\u011b c\u00edtil kl\u00ed\u010dit, a tak jsem prodlu\u017eoval tento uboh\u00fd \u017eivot.\u00ab<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Nesmrteln\u00e9 d\u00edlo<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ludwig van Beethoven zem\u0159el 26. b\u0159ezna 1827. Ale d\u00edlo, kter\u00e9 zanechal lidstvu, je vskutku nesmrteln\u00e9. Obsahuje tyto skladby: opera Fidelio, Missa solemnis D dur, oratorium Kristus na ho\u0159e Olivetsk\u00e9, kant\u00e1ta Slavnostn\u00ed okam\u017eik op. 136, 9 symfoni\u00ed, 8 klav\u00edrn\u00edch ouvertur, balet Stvo\u0159en\u00ed Prom\u00e9theovo, 36 tanc\u016f, 5 klav\u00edrn\u00edch a 1 houslov\u00fd koncert, koncert pro housle, cello a klav\u00edr, 16 smy\u010dcov\u00fdch kvartet\u016f a velk\u00e1 fuga pro kvarteto, 20 komorn\u00edch skladeb r\u016fzn\u00e9ho obsazen\u00ed, 17 tri\u00ed, 10 son\u00e1t pro housle a klav\u00edr, 5 son\u00e1t pro cello a klav\u00edr, 32 son\u00e1ty pro klav\u00edr, \u0159ada drobn\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1strojov\u00fdch skladeb &#8211; mimo jin\u00e9 32 variac\u00ed, n\u011bkolik p\u00edsn\u00ed, \u00fapravy skotsk\u00fdch, walesk\u00fdch a irsk\u00fdch lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed a r\u016fzn\u00e9 drobn\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00ed skladby.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Zdenek RUDLER<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Archiv NoS<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; Ludwig van Beethoven se narodil 17. prosince 1770 v Bonnu. Jeho otec byl tenoristou v kurfi\u0159tsk\u00e9 kapele a hudebn\u00edkem<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1420,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[293,136,135],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1421"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1421"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1421\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1420"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1421"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1421"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1421"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}