![\"balzac\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/01\/balzac.jpg\")
\u00bbNau\u010dil jsem se od n\u011bho v\u00edc ne\u017e od v\u0161ech profesion\u00e1ln\u00edch historik\u016f, ekonom\u016f a statistik\u016f dohromady.“ (Bed\u0159ich Engels)<\/strong><\/p>\n<\/p>\n
<\/p>\n
Ano, slova marxistick\u00e9ho klasika o autorovi rozs\u00e1hl\u00e9ho cyklu Lidsk\u00e1 komedie, osv\u011btluj\u00edc\u00ed panorama \u017eivota ve Francii po p\u00e1du Napoleona, jsou jist\u00e9 v\u00fdmluvn\u00e1. Balzac byl vskutku geni\u00e1ln\u00edm spisovatelem, od n\u011bho\u017e se bylo a st\u00e1le je mo\u017eno hodn\u011b nau\u010dit. Byl zakladatelem kriticko-realistick\u00e9ho rom\u00e1nu. Ve sv\u00fdch d\u00edlech projevil mimo\u0159\u00e1dn\u011b vysok\u00fd smysl pro detail. Dokonale se vyznal v prost\u0159ed\u00ed i v postav\u00e1ch, kter\u00e9 dok\u00e1zal mistrn\u011b vyl\u00ed\u010dit. B\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1n za legend\u00e1rn\u00edho \u00bbd\u011bln\u00edka pera\u00ab, jen\u017e proslul svoj\u00ed obrovskou pracovitost\u00ed. Vedle rom\u00e1nov\u00e9 tvorby byl po cel\u00fd \u017eivot piln\u00fd i jako \u017eurnalista a kritik.<\/p>\n
Ambici\u00f3zn\u00ed syn revolu\u010dn\u00edho zbohatl\u00edka<\/p>\n
Hono\u0159e de Balzac, vlastn\u00edm jm\u00e9nem Balssa, se narodil 20. kv\u011btna 1799 v Tours. Jeho otec Bernard-Francois Balssa poch\u00e1zel z chud\u00e9 rodiny s 11 d\u011btmi z jihu Francie. Ode\u0161el do Pa\u0159\u00ed\u017ee s velk\u00fdmi ambicemi, kter\u00e9 se mu vyplnily, kdy\u017e vypukla revoluce. Dok\u00e1zal se natolik vypracovat, \u017ee byl revolu\u010dn\u00edm veden\u00edm posl\u00e1n do Tours, kde m\u011bl koordinovat dod\u00e1vky pro arm\u00e1du. Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno: pr\u00e1v\u011b v podm\u00ednk\u00e1ch chaosu, jak\u00fd tehdy vl\u00e1dl, pln\u011b vyu\u017eil v\u0161echny mo\u017enosti, aby se s\u00e1m obohatil. A nejen to, po n\u00e1vratu Bourbon\u016f byl zase posedl\u00fd marnou snahou dostat se mezi \u0161lechtu. Ale jedin\u00e9, co dok\u00e1zal, bylo aristokraticky zn\u011bj\u00edc\u00ed de, kter\u00e9 si dal p\u0159ed p\u0159\u00edjmen\u00ed. A pr\u00e1v\u011b touhu dostat se mezi vy\u0161\u0161\u00ed spole\u010densk\u00e9 vrstvy po n\u011bm zd\u011bdil i mlad\u00fd Hono\u0159e. Pokusy o takov\u00fd finan\u010dn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fd \u017eivot na vysok\u00e9 noze kombinovan\u00fd spekulacemi na burze a p\u016fj\u010dkami ho ov\u0161em p\u0159iv\u00e1d\u011bly do v\u011b\u010dn\u00fdch dluh\u016f, kter\u00e9 jako kl\u00edn kl\u00ednem zase \u0159e\u0161il nov\u00fdmi p\u016fj\u010dkami. Jenom sv\u00e9 matce dlu\u017eil v roce 1828 asi 50 tis\u00edc frank\u016f. Shrnuto: Balzac musel jen ps\u00e1t a ps\u00e1t. A to hlavn\u011b po noc\u00edch a mocn\u011b se p\u0159itom povzbuzovat \u010dernou k\u00e1vou. Jeho denn\u00ed re\u017eim byl opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Odpoledne v p\u011bt hodin si d\u00e1val lehk\u00e9 j\u00eddlo a pak spal do p\u016flnoci. Pot\u00e9 vstal a pracoval celou noc a \u010d\u00e1st dopoledne. Dok\u00e1zal ps\u00e1t nep\u0159etr\u017eit\u011b 48 hodin s jedinou t\u0159\u00edhodinovou p\u0159est\u00e1vkou.<\/p>\n
\u0158\u00edk\u00e1 se – a z\u0159ejm\u011b opodstatn\u011bn\u011b – \u017ee zem\u0159el \u00bbna 30 tis\u00edc \u0161\u00e1lk\u016f k\u00e1vy\u00ab, u\u0161tv\u00e1n \u00famornou no\u010dn\u00ed prac\u00ed.<\/p>\n
Vzd\u011bl\u00e1n\u00ed
Hono\u0159e byl ve sv\u00fdch osmi letech posl\u00e1n otcem do \u0161koly poskytuj\u00edc\u00ed klasick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed ve Vendome, kde str\u00e1vil sedm obt\u00ed\u017en\u00fdch let, na kter\u00e9 nerad vzpom\u00ednal. Otec cht\u011bl, aby se musel prob\u00edjet \u017eivotem jako on s\u00e1m, a tak mu z\u00e1m\u011brn\u011b pos\u00edlal m\u00e1lo pen\u011bz, snad jen jak\u00e9si almu\u017eny. To vyvol\u00e1valo posm\u011bch ostatn\u00edch spolu\u017e\u00e1k\u016f, co\u017e chlapce velmi tr\u00e1pilo. Dal\u0161\u00ed pot\u00ed\u017e mu d\u011blal syst\u00e9m v\u00fduky, kter\u00fd byl pln\u011b pod\u0159\u00edzen mechanick\u00e9mu u\u010den\u00ed zpam\u011bti, co\u017e v jeho nespoutan\u00e9 povaze samostatn\u00e9ho uva\u017eov\u00e1n\u00ed vyvol\u00e1valo odezvu hrani\u010d\u00edc\u00ed s poru\u0161ov\u00e1n\u00edm k\u00e1zn\u011b. \u010casto b\u00fdval proto pos\u00edl\u00e1n \u00bbna hanbu\u00ab do zvl\u00e1\u0161tn\u00ed cely pro neuk\u00e1zn\u011bn\u00e9 studenty. Jak uv\u00e1d\u00ed Jules Fleury-Husson ve sv\u00e9 knize Balzac au College (1878), m\u011bl si \u0161koln\u00edk i po letech vzpomenout: \u00bbBalzac? Jak bych si na n\u011bho nepamatoval? V\u017edy\u0165 jsem ho eskor\u00edoval do kobky v\u00edce ne\u017e stokr\u00e1t!“ Ale na druh\u00e9 stran\u011b m\u011bl mlad\u00fd Hono\u0159e dost \u010dasu a velkou chu\u0165, aby p\u0159e\u010detl ka\u017edou knihu, kter\u00e1 mu p\u0159i\u0161la pod ruku.<\/p>\n
V roce 1814 se rodina p\u0159est\u011bhovala do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Hono\u0159e byl posl\u00e1n do soukrom\u00e9 \u0161koly. A op\u011bt to bylo kv\u016fli cel\u00e9 \u0159ad\u011b okolnost\u00ed ne\u0161tastn\u00e9 obdob\u00ed, kter\u00e9 trvalo dva roky. P\u0159i jednom v\u00fdletu se jako \u0161estn\u00e1ctilet\u00fd dokonce pokusil o sebevra\u017edu skokem z mostu do Loiry. O rok pozd\u011bji vstoupil na Sorbonnu, kde studoval pr\u00e1va. Snad to byli pr\u00e1v\u011b profeso\u0159i na t\u00e9to slovutn\u00e9 univerzit\u011b, kte\u0159\u00ed mu pomohli p\u0159ekonat nejhor\u0161\u00ed obdob\u00ed. Jedn\u00edm z nich byl nap\u0159\u00edklad liber\u00e1ln\u00ed historik Francois Guizot, jen\u017e p\u0159edn\u00e1\u0161el modern\u00ed d\u011bjiny a posl\u00e9ze se stal p\u0159edsedou francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy. Velk\u00fd vliv na mlad\u00e9ho Balzaka m\u011bl tak\u00e9 Francois Villemain, velk\u00fd znalec francouzsk\u00e9 a klasick\u00e9 literatury. A nejv\u00edce se pr\u00fd na Balzakovi \u00bbpodepsal\u00ab profesor filozofie Victor Cousin, jen\u017e povzbuzoval studenty k nez\u00e1visl\u00e9mu my\u0161len\u00ed. \u0160lo o stejn\u00e9ho pedagoga, kter\u00fd do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry ovlivnil v\u00fdvoj idealistick\u00e9 filozofie ve Francii a mimo jin\u00e9 byl pozd\u011bji tak\u00e9 \u010dlenem vl\u00e1dy jako ministr osv\u011bty.<\/p>\n
Lidsk\u00e1 komedie<\/p>\n
Z\u00e1klad Balzakova liter\u00e1rn\u00edho odkazu p\u0159edstavuje cyklus Lidsk\u00e1 komedie, obsahuj\u00edc\u00ed 97 rom\u00e1n\u016f a pov\u00eddek. V jeho jednotliv\u00fdch \u010d\u00e1stech vytvo\u0159il autor v\u0161eobs\u00e1hl\u00fd obraz francouzsk\u00e9 spole\u010dnosti od Velk\u00e9 francouzsk\u00e9 revoluce a zachytil nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed spole\u010densk\u00e9 vrstvy od nejvy\u0161\u0161\u00edch po nejubo\u017eej\u0161\u00ed, od upadaj\u00edc\u00ed aristokracie p\u0159es drav\u00e9 nastupuj\u00edc\u00ed m\u011b\u0161tanstvo a finan\u010dn\u00edky a\u017e po lidskou spodinu v podsv\u011bt\u00ed. Balzac byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee \u010dlov\u011bka utv\u00e1\u0159\u00ed okoln\u00ed prost\u0159ed\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e jeho vlastn\u00ed chov\u00e1n\u00ed, v\u010detn\u011b fyzick\u00fdch znak\u016f, jsou i odrazem jeho du\u0161evn\u00edch vlastnost\u00ed. A proto do prost\u0159ed\u00ed sv\u00fdch rom\u00e1n\u016f a jejich \u00fast\u0159edn\u00edch hrdin\u016f investoval hned v \u00favodn\u00edch pas\u00e1\u017e\u00edch velkou sumu detailn\u00edch popis\u016f a charakteristik. Cel\u00fd tento cyklus je doslova zalidn\u011bn. V\u017edy\u0165 se v n\u011bm objevuje p\u0159es dva s p\u016fl tis\u00edce postav. N\u011bkter\u00e9 z nich ov\u0161em p\u0159ech\u00e1zej\u00ed z rom\u00e1nu do rom\u00e1nu. Takov\u00fdm je i Rastignac. Nejd\u0159\u00edve se s n\u00edm \u010dten\u00e1\u0159 setk\u00e1v\u00e1 v knize Otec Goriot a pak o t\u0159i roky pozd\u011bji v rom\u00e1nu Ztracen\u00e9 iluze. Zmi\u0148ovan\u00fd Otec Goriot spolu se Ztracen\u00fdmi iluzemi a s dal\u0161\u00edm velk\u00fdm d\u00edlem Lesk a b\u00edda kurtiz\u00e1n tvo\u0159\u00ed \u00fast\u0159edn\u00ed jlogii cyklu. Svorn\u00edkem je zde postava b\u00fdval\u00e9ho galejn\u00edka Vautrina, jen\u017e v k\u00e1zni ze t\u0159\u00ed zmi\u0148ovan\u00fdch rom\u00e1n\u016f zbavuje iluz\u00ed mlad\u00e9 mu\u017ee, n\u00e1chyln\u00e9 v\u011b\u0159it, \u017ee ve spole\u010dnosti zalo\u017een\u00e9 na moci pen\u011bz lze vyniknout poctiv\u011b a \u010destn\u011b. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 se v t\u00e9to souvislosti nab\u00edz\u00ed Balzak\u016fv v\u00fdrok, \u017ee \u00bbza ka\u017ed\u00fdm velk\u00fdm majetkem se skr\u00fdv\u00e1 zlo\u010din\u00ab.<\/p>\n
Balzac dok\u00e1zal znamenit\u011b vytv\u00e1\u0159et postavy ovl\u00e1dan\u00e9 v\u017edy n\u011bjakou v\u00e1\u0161n\u00ed. Snad v\u016fbec k nejlep\u0161\u00edm n\u00e1le\u017e\u00ed vykreslen\u00ed slizk\u00e9 osobnosti lichv\u00e1\u0159e Gobsecka ve stejnojmenn\u00e9m rom\u00e1n\u011b a lakomce Grandeta v rom\u00e1nu Ev\u017eenie Grandetov\u00e1. Zejm\u00e9na Gobseck je prototypem hami\u017en\u00e9ho podnikatele a spekulanta, jen\u017e v sob\u011b nezap\u0159e povahu b\u00fdval\u00e9ho dobrodruha, kter\u00fd poznal prakticky povahy v\u0161ech re\u017eim\u016f, jimi\u017e pro\u0161el, aby nakonec zjistil, \u017ee i kdy\u017e se konvence a mor\u00e1lka m\u011bn\u00ed, st\u00e1le vl\u00e1dne zlato.<\/p>\n
V rom\u00e1nu Otec Goriot jsou autorem vlastn\u011b poprv\u00e9 zahrnuty v\u0161echny z\u00e1kladn\u00ed rysy jeho romanopisn\u00e9ho stylu. Jde o truchliv\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh bohat\u00e9ho kupce, kter\u00fd nakupen\u00fd majetek odk\u00e1zal dcer\u00e1m, je\u017e ho opustily. Podzim sv\u00e9ho \u017eivota tr\u00e1v\u00ed ve smutku a beznad\u011bji, zat\u00edmco dal\u0161\u00ed postavy, jako nap\u0159\u00edklad shora zmi\u0148ovan\u00fd mlad\u00fd student Rastignac, jsou pln\u00e9 energie, zam\u011b\u0159en\u00e9 ov\u0161em jen na honi\u010dku za pen\u011bzi, a ztr\u00e1cej\u00ed p\u0159i tom soudnost sv\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se ze dne na den vzdaluje v\u0161em etick\u00fdm norm\u00e1m a tradi\u010dn\u00edm, mor\u00e1ln\u00edm princip\u016fm.<\/p>\n
Victor Hugo a Balzak\u016fv posledn\u00ed den<\/p>\n
V \u00fanoru 1832 obdr\u017eel Balzac dopis z Od\u011bsy bez uveden\u00ed zp\u00e1te\u010dn\u00ed adresy. Nam\u00edsto podpisu st\u00e1lo jen \u00bbCizinec\u00ab. Z\u00e1hadn\u00fd nezn\u00e1m\u00fd v dopise vyjad\u0159oval pocity smutku nad cynismem a ateistick\u00fdm p\u0159\u00edstupem, jak\u00e9 Balzac u\u017eil v negativn\u00edm pojet\u00ed hrdinky ve sv\u00e9m rom\u00e1nu \u0160agr\u00e9nov\u00e1 r\u016f\u017ee. Balzaka kritika zaujala natolik, \u017ee zakoupil inzer\u00e1t v den\u00edku Gazette de France s v\u00fdzvou, aby se doty\u010dn\u00fd pisatel ozval. Neozval se pisatel, n\u00fdbr\u017e pisatelka. A tak za\u010dala patn\u00e1ct let trvaj\u00edc\u00ed korespondence Balzaka se svoj\u00ed \u010dten\u00e1\u0159kou Ewelinou Hanskou-Rzewuskou. Kdy\u017e tato o dva roky mlad\u0161\u00ed \u017eena, dcera rusko-polsk\u00e9ho aristokrata a man\u017eelka bohat\u00e9ho statk\u00e1\u0159e s\u00eddl\u00edc\u00edho nedaleko ukrajinsk\u00e9ho Berdy\u010deva, v roce 1841 ovdov\u011bla, Balzac se odhodlal a podnikl za n\u00ed cestu do Petrohradu. Bylo to v roce 1843. Pak se za touto \u017eenou vydal je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t. Ale teprve na po\u010d\u00e1tku roku 1850 se rozhodl po\u017e\u00e1dat ji o ruku. Svatba se pak konala 14. b\u0159ezna 1850 v Berdy\u010devu. Ale to u\u017e byl Balzac t\u011b\u017ece nemocn\u00fd. Kdy\u017e se dal\u0161\u00ed m\u011bs\u00edc vr\u00e1til do Pa\u0159\u00ed\u017ee, jeho stav se je\u0161t\u011b zhor\u0161il. Skonal 18. srpna 1850 v Pa\u0159\u00ed\u017ei. T\u011bsn\u011b p\u0159ed smrt\u00ed ho je\u0161t\u011b nav\u0161t\u00edvil Victor Hugo, jen\u017e se tak\u00e9 ujal role smute\u010dn\u00edho \u0159e\u010dn\u00edka. Balzac je pochov\u00e1n na pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m h\u0159bitov\u011b Pere-Lachaise. <\/p>\n
Michal RYB\u00cdN<\/p>\n
Archiv NOS<\/p>\n
V\u00fdb\u011br Balzakov\u00fdch rom\u00e1n\u016f v \u010dasov\u00e9m sledu<\/strong><\/p>\n 1829 \u0160uani \u00bbNau\u010dil jsem se od n\u011bho v\u00edc ne\u017e od v\u0161ech profesion\u00e1ln\u00edch historik\u016f, ekonom\u016f a statistik\u016f dohromady.“ (Bed\u0159ich Engels)<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1439,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[136,296],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1440"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1440"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1440\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1439"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1440"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1440"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1440"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
1830 Gobseck
1831 \u0160agr\u00e9nov\u00e1 r\u016f\u017ee
1833 Ev\u017eenie Grandetov\u00e1
1834 Otec Goriot
1837-1843 Ztracen\u00e9 iluze
1838-1843 Lesk a b\u00edda kurtiz\u00e1n
1840 Lilie v \u00fadol\u00ed
1844 Venkovan\u00e9
1846 Sest\u0159enice B\u011bta
1847 Bratranec Pons<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"