{"id":1497,"date":"2012-01-18T20:23:00","date_gmt":"2012-01-18T19:23:00","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/01\/18\/andy-warhol\/"},"modified":"2012-01-18T20:23:00","modified_gmt":"2012-01-18T19:23:00","slug":"andy-warhol","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/01\/18\/andy-warhol\/","title":{"rendered":"Andy Warhol"},"content":{"rendered":"

\"warhol\"<\/p>\n

„Um\u011blec je druh katalyz\u00e1toru pro rozmanit\u00e9 vn\u011bj\u0161\u00ed vlivy.“<\/em><\/p>\n

Slova Klause Honnefa<\/em>, profesora teorie fotografie na Um\u011bleck\u00e9 akademii v Kasselu, pln\u011b odpov\u00eddaj\u00ed naturelu americk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e, grafika a filma\u0159e, jeho\u017e rodinn\u00e9 ko\u0159eny tkv\u00ed na v\u00fdchodn\u00edm Slovensku. Na tohoto podivuhodn\u00e9ho um\u011blce vskutku p\u016fsobily rozmanit\u00e9 vn\u011bj\u0161\u00ed vlivy a \u010detn\u00e9 paradoxy doby, a\u017e se s\u00e1m stal mimo\u0159\u00e1dn\u011b rozpornou osobnost, pohybuj\u00edc\u00ed se mezi genialitou a banalitou.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Jemu pat\u0159\u00ed v\u00fdrok, \u017ee ka\u017ed\u00fd ma\u017ee za\u017e\u00edt sv\u00fdch 15 minut sl\u00e1vy, kter\u00fd snad nejv\u00fdsti\u017en\u011bji pod\u00e1v\u00e1 charakteristiku postmodern\u00ed \u00e9ry. Tedy obdob\u00ed, kdy ho jedni nad\u0161en\u011b glorifikovali, zat\u00edmco druz\u00ed nem\u00e9n\u011b rozho\u0159\u010den\u011b zatracovali. Pro ty prvn\u00ed byl kr\u00e1lem pop-artu, idolem, m\u00e1gem, m\u00fdtem, zbo\u017e\u0148ovanou modlou, zat\u00edmco ti druz\u00ed v n\u011bm spat\u0159ovali pouze \u0161arlat\u00e1na hodn\u00e9ho opovr\u017een\u00ed, jen\u017e um\u011bn\u00ed pouze p\u0159edst\u00edral a kter\u00fd zam\u011bnil \u0161t\u011btce za v\u00e1le\u010dky, mystifik\u00e1tora snad schopn\u00e9ho obratn\u011b vyr\u00e1b\u011bt reklamn\u00ed \u0161l\u00e1gry, jimi\u017e pobl\u00e1znil mlad\u00e9, ale nic v\u00edc.<\/p>\n

Slovensk\u00e9 ko\u0159eny<\/strong><\/p>\n

Andy Warhol se narodil 6. srpna 1928 v Pittsburghu, tedy v americk\u00e9m st\u00e1t\u011b Pensylv\u00e1nie. Jeho rodi\u010de Andrej Varchola a Julia, rozen\u00e1 Zavack\u00e1 byli Rus\u00edni, kte\u0159\u00ed podobn\u011b jako tis\u00edce Slov\u00e1k\u016f a rovn\u011b\u017e \u010cech\u016f odch\u00e1zeli za oce\u00e1n, kde hledali pr\u00e1ci a nov\u00fd lep\u0161\u00ed \u017eivot. V mal\u00e9 obci Mikova, spadaj\u00edc\u00ed do okresu Humenn\u00e9, existuj\u00ed lid\u00e9 s p\u0159\u00edjmen\u00edm Varchola a Zavack\u00fd. Ten prvn\u00ed, jak se uk\u00e1zalo, byl vlastn\u011b str\u00fdcem slavn\u00e9ho Andyho Warhola. Nositelka druh\u00e9ho p\u0159\u00edjmen\u00ed – Eva Zavack\u00e1 – byla nejmlad\u0161\u00ed sestrou Julie Zavack\u00e9, Andyho maminky.<\/p>\n

\"che-warhol\"Warhol\u016fv otec byl horn\u00edkem, pracoval v dolech v Z\u00e1padn\u00ed Virginii a doma byl vlastn\u011b jen hostem. A tak Andy a jeho dva brat\u0159i byli vychov\u00e1v\u00e1ni matkou, kter\u00e1 v\u0161ak neum\u011bla anglicky a nikdy tento nedostatek neodstranila. Kdy\u017e otec zem\u0159el, bylo Andymu 14 let. Musel o pr\u00e1znin\u00e1ch tvrd\u011b pracovat. Prod\u00e1val ovoce a pom\u00e1hal p\u0159i aran\u017eov\u00e1n\u00ed v\u00fdloh obchod\u016f. P\u0159esto se mu poda\u0159ilo – a to samoz\u0159ejm\u011b i d\u00edky \u0161etrn\u00e9 matce – po st\u0159edn\u00ed \u0161kole dostat na Carnegie Institute of Technology v Pittsburghu, kde vystudoval obor \u00bb\u0161kola designu\u00ab. Jeho dal\u0161\u00ed kroky vedly do New Yorku, kde si nejd\u0159\u00edve vyd\u011bl\u00e1val na \u017eivobyt\u00ed \u00fapravou inzer\u00e1t\u016f pro m\u00f3dn\u00ed magaz\u00edny zvu\u010dn\u00fdch titul\u016f Glamour, Vogue nebo Harpe\u0165s Bazaar. Pr\u00e1v\u011b \u0161\u00e9fredaktorka prvn\u00edho z nich (Tina Fredericksov\u00e1) m\u011bla velk\u00e9 pochopen\u00ed pro Warholovy kresby a pom\u00e1hala mu otv\u00edrat sv\u011bt, i kdy\u017e od n\u011bho po\u017eadovala pro sv\u016fj \u010dasopis jen kresby bot. Na konci pades\u00e1t\u00fdch let za\u010dal intenz\u00edvn\u011b malovat. V t\u00e9 dob\u011b u\u017e si zm\u011bnil jm\u00e9no z Andrew Warhola na Andy Warhol. V roce 1963 za\u010dal s masovou produkc\u00ed blotted line. Pr\u00e1v\u011b tato technika te\u010dkovan\u00e9 linie p\u0159edstavovala zlom v jeho d\u00edle. Obtisknut\u00edm lini\u00ed nakreslen\u00fdch tu\u0161\u00ed reprodukoval p\u016fvodn\u00ed kresbu a t\u00edm vlastn\u011b pop\u0159el origin\u00e1l, co\u017e je ov\u0161em v d\u011bjin\u00e1ch um\u011bn\u00ed pova\u017eov\u00e1no za n\u011bco nesl\u00fdchan\u00e9ho, ba p\u0159\u00edmo zlo\u010dinn\u00e9ho.<\/p>\n

Pak p\u0159i\u0161la radik\u00e1ln\u00ed zm\u011bna. Andy se p\u0159eorientoval na obrazy s dolarov\u00fdmi bankovkami, hollywoodsk\u00fdmi hv\u011bzdami, plechovkami s pol\u00e9vkou, Heinzov\u00fdmi ke\u010dupov\u00fdm\u00ed sklenicemi, l\u00e1hvemi na cocakolu.<\/p>\n

Kum\u0161t\u00fd\u0159 zvl\u00e1\u0161tn\u00edho druhu<\/strong><\/p>\n

Ruku v ruce s touto p\u0159em\u011bnou se m\u011bnil i on s\u00e1m – z gentlemana spole\u010densk\u00e9 \u00farovn\u011b, kter\u00fd je pravideln\u011b v\u00edd\u00e1n v l\u00f3\u017ei Metropolitn\u00ed opery a mezi z\u00e1kazn\u00edky u Tiffaniho, se vyklubal nedbale obl\u00e9kan\u00fd, lhostejn\u00fd a prostoduch\u00fd teenager, jen\u017e holdoval primitivn\u00edm form\u00e1m pop-artu. Ale ve skute\u010dnosti tomu tak \u00fapln\u00e9 nebylo, proto\u017ee sou\u010dasn\u011b tvo\u0159il celou \u0159adu nekonven\u010dn\u00edch portr\u00e9t\u016f velk\u00fdch osobnost\u00ed. Od poloviny 60. let p\u0159e\u0161el na pon\u011bkud jin\u00fd zp\u016fsob zapojov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho nesporn\u011b velk\u00e9ho um\u011bleck\u00e9ho talentu do ka\u017edodenn\u00ed pr\u00e1ce. Neinvestoval jej v tak velk\u00e9 dosavadn\u00ed m\u00ed\u0159e do reklamn\u00ed grafiky, ale naopak velk\u00fdm um\u011bleck\u00fdm v\u011bcem se sna\u017eil dod\u00e1vat to, co vy\u017eadovata masov\u00e1 reklama, tedy a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hlu\u010dn\u00e9 optick\u00e9 znaky. To se ov\u0161em projevilo i na form\u011b. Z jeho rukopisu se vytr\u00e1cely jemn\u00e9 a elegantn\u00ed linie komer\u010dn\u00ed grafiky a jejich m\u00edsto zauj\u00edmaly natolik t\u011b\u017ek\u00e9, \u0161irok\u00e9 rozmachy \u0161\u00ed\u00e9tcem, \u017ee jeho objekty musely z\u00e1konit\u011b vrhat hlubok\u00e9 syt\u00e9 st\u00edny. Andy Warhol byl nesporn\u011b jedn\u00edm z nejuniverz\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edch symbol\u016f pop-kultury. A\u0165 tvo\u0159il cokoliv v jak\u00e9koliv roli – jako mal\u00ed\u0159, reklamn\u00ed kresli\u010d, ilustr\u00e1tor, aran\u017e\u00e9r, dekorat\u00e9r, m\u00f3dn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159, manek\u00fdn, fotograf, filma\u0159, vydavatel \u010dasopisu, autor \u0159ady knih, tv\u016frce videoklip\u016f, mana\u017eer rockov\u00fdch skupin a mecen\u00e1\u0161 zp\u011bv\u00e1ck\u00fdch talent\u016f – v\u017edy to d\u011blal s noblesou \u0161lechetn\u00e9ho mu\u017ee, jeho\u017e v\u00edra v lidsk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed povzn\u00e1\u0161ela vysoko, a\u017e kamsi nad mrakodrapy Manhattanu.<\/p>\n

\u010casopis<\/strong><\/p>\n

Andy tou\u017eil po vlastn\u00edm \u010dasopisu. Nakonec se do\u010dkal. Jeho t\u00fdden\u00edk s n\u00e1zvem Interview za\u010dal skute\u010dn\u011b vych\u00e1zet. T\u00fdden\u00edk krom\u011b v\u00fdnosn\u00fdch reklam, klevet o smet\u00e1nce newyorsk\u00e9 spole\u010dnosti z bar\u016f, klub\u016f, obl\u00edben\u00fdch restaurac\u00ed, mond\u00e9nn\u00edch sal\u00f3n\u016f, kter\u00e9 nav\u0161t\u011bvovala, o jej\u00edch milostn\u00fdch avant\u00fdr\u00e1ch, z\u00e1bav\u00e1ch na jacht\u00e1ch, putov\u00e1n\u00ed po sv\u011bt\u011b, lovech se zbran\u011bmi \u00ed beze zbran\u00ed a dal\u0161\u00edch pestr\u00fdch z\u00e1jmech p\u0159in\u00e1\u0161el pravideln\u00e1 interview s prominentn\u00edmi osobnostmi. Warhol hrd\u011b tvrdil, \u017ee jsou v\u017edy v doslovn\u00e9m zn\u011bn\u00ed, bez jak\u00fdchkoliv redak\u010dn\u00edch \u00faprav.<\/p>\n

Ale ze sv\u00e9ho \u010dasopiseck\u00e9ho mil\u00e1\u010dka se Warhol dlouho neradoval. Tak jako u\u017e nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 velk\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed z obraz\u016f, kter\u00e9 v polovin\u011b 80. let vznikly na t\u00e9ma Katastrof, M\u00fdt\u016f a s\u00e9rie Oxidace. Ani ze s\u00e9ri\u00ed, jim\u017e poslou\u017eila za p\u0159edlohu vynikaj\u00edc\u00ed d\u00edla sv\u011btov\u00e9ho um\u011bn\u00ed: Goeth\u016fv portr\u00e9t od Johanna Heinricha Wilhelma Tischbeina, Zrozen\u00ed Venu\u0161e Sandra Boticelliho, Zv\u011bstov\u00e1n\u00ed a Posledn\u00ed ve\u010de\u0159e Leonarda d\u00e1 Vinciho a Svat\u00fd Ji\u0159\u00ed osvobozuje princeznu od Paola Uccela. Opln\u011b posledn\u00edmi Warholov\u00fdmi obrazov\u00fdmi s\u00e9riemi byly portr\u00e9ty Lenina a Autoportr\u00e9ty.<\/p>\n

Andy Warhol a film<\/strong><\/p>\n

Ve sv\u00fdch filmov\u00fdch experimentech, kter\u00e9 opl\u00fdvaly p\u0159edev\u0161\u00edm d\u011bjovou negac\u00ed, absenc\u00ed st\u0159ihu a nekone\u010dn\u011b zdlouhav\u00fdm sn\u00edm\u00e1n\u00edm osob i v\u011bc\u00ed klestil Warhol cestu transvestit\u016fm, homosexu\u00e1l\u016fm a protagonist\u016fm undergroundu. Z\u00e1sadn\u00edm momentem v\u011bt\u0161iny jeho filmov\u00fdch sn\u00edmk\u016f je statick\u00fd klid, pop\u00edraj\u00edc\u00ed vlastn\u011b samu podstatu filmu, tedy pohyb. Jinak \u0159e\u010deno: \u0161\u00edo mu o to, aby stejn\u00fd motiv byl opakov\u00e1n obdobn\u011b jako u s\u00e9ri\u00ed jeho pl\u00e1ten, tak\u017ee s vyu\u017eit\u00edm nedokonalosti lidsk\u00e9 optiky jednotliv\u00e1 pol\u00ed\u010dka filmu bu\u010f spl\u00fdvaj\u00ed v jeden plynul\u00fd z\u00e1b\u011br, nebo v jemnou, ale op\u011bt pouh\u00fdm okem nepost\u0159ehnutelnou prom\u011bnu t\u00e9\u017ee \u010dinnosti. V dal\u0161\u00edm obdob\u00ed se zam\u011b\u0159il na realistick\u00e9 zobrazov\u00e1n\u00ed erotick\u00fdch sc\u00e9n.<\/p>\n

Radik\u00e1ln\u00ed zm\u011bna \u017eivota<\/strong><\/p>\n

A pak p\u0159i\u0161el 4. \u010derven 1968. \u010cty\u0159icetilet\u00fd Andy Warhol se stal ter\u010dem pokusu o vra\u017edu, kdy\u017e \u0161\u00edlen\u00e1 feministka Valerie Solansov\u00e1 na n\u011bj vyp\u00e1lila n\u011bkolik kulek z bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti. Dv\u011b z nich zpusto\u0161ily jeho pl\u00edce, b\u0159i\u0161n\u00ed dutinu, slezinu, j\u00e1tra a j\u00edcen. Tato hysterick\u00e1 29let\u00e1 d\u00e1ma byla obsazena v Andyho filmu I, a Man (J\u00e1, mu\u017e). Andymu se jako n\u00e1m\u011bt pro film zal\u00edbila novinov\u00e1 reklama jej\u00edho bizarn\u00edho feministick\u00e9ho hnut\u00ed SCUM (Society for Cutting Up Men). M\u011blo j\u00edt o jakousi podiv\u00ednskou spole\u010dnost pro likvidaci mu\u017e\u016f. Perverzn\u00ed ov\u0161em nebyla jen tato zkratka, ale i jej\u00ed obsah v podob\u011b anglick\u00e9ho slova \u00bbscum\u00ab. Ne\u010dist\u00e1 p\u011bna. \u0160lem. Kal. Odpad. Spodina. A to jak ve smyslu fyzick\u00e9m, tak v p\u0159enesen\u00e9m v\u00fdznamu pro vyvrhele spole\u010dnosti. Absurdn\u00ed ov\u0161em bylo, \u017ee Sotanisov\u00e1 byla nejen p\u0159edsedkyn\u00ed, ale tak\u00e9 jedinou \u010dlenkou tohoto hnut\u00ed. Warhol podle toho napsal sc\u00e9n\u00e1\u0159 a to\u010dil film. Valena Solanasov\u00e1 se cht\u011bla pomst\u00edt za to, \u017ee Warhol odm\u00edtl p\u0159ijmout jej\u00ed verzi sc\u00e9n\u00e1\u0159e a \u017ee pr\u00fd tyranizuje \u017eeny, kter\u00e9 vystupuj\u00ed v jeho filmech.<\/p>\n

Mo\u017eno jen p\u0159ipomenout, \u017ee se to stalo jeden den p\u0159ed atent\u00e1tem na prezidentsk\u00e9ho kandid\u00e1ta Roberta Kennedyho, jen\u017e na rozd\u00edl od Warhola \u00fatok vraha Sirhana Sirhana nep\u0159e\u017eil. Andyho \u017eivot se pak op\u011bt m\u011bnil. Za\u010dal m\u00edt bolest\u00ed v b\u0159i\u0161n\u00ed obtasti. L\u00e9ka\u0159i mu \u0159ekli, aby byl klidn\u00fd, \u017ee tentokr\u00e1t se nejedn\u00e1 o \u017e\u00e1dnou recidivu st\u0159eln\u00e9ho poran\u011bn\u00ed, n\u00fdbr\u017e o tuctov\u00fd \u00bb\u017elu\u010dn\u00edk\u00ab. A tak se podrobil 21. \u00fanora 1987 b\u011b\u017en\u00e9 operaci ve vysoce uzn\u00e1van\u00e9 newyorsk\u00e9 nemocnici Cornell Medical Center na V\u00fdchodn\u00ed 68. ulic\u00ed. Operace prob\u011bhla naprosto bez jak\u00fdchkoliv probl\u00e9m\u016f. Zd\u00e1lo se, \u017ee v\u0161e u\u017e je pouze jen ot\u00e1zka kr\u00e1tk\u00e9ho \u010dasu a Andy se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f. Ale 22. \u00fanora 1987 zem\u0159el.<\/p>\n

Na ve\u0159ejnost pronikly informace, \u017ee \u0161lo o z\u00e1hadnou smrt, kter\u00e1 vyvolala \u0159adu ot\u00e1zek, f\u00e1m a dohad\u016f. Zv\u00eddav\u00ed novin\u00e1\u0159i kladli z\u0159ejm\u011b opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 dotazy. Pokud Andy zem\u0159el ve sp\u00e1nku, byla u n\u011bho v t\u00e9 chv\u00edl\u00ed jeho soukrom\u00e1 o\u0161et\u0159ovatelka? Nebo usnula? \u010ci snad vy\u0161la ven? Necht\u011bl Andyho sesadit z tr\u016fnu popu n\u011bjak\u00fd neukojen\u00fd \u017e\u00e1rlivec? Anebo drogy? A tak nakonec jedin\u00e1 ofici\u00e1ln\u00ed verze o \u00famrt\u00ed bylo ozn\u00e1men\u00ed nemocnice, v n\u011bm\u017e st\u00e1lo, \u017ee vina pad\u00e1 na o\u0161et\u0159uj\u00edc\u00ed sestru, proto\u017ee zapomn\u011bla zaznamenat p\u0159\u00edjem a v\u00fddej tekutin pacienta. Intraven\u00f3zn\u00ed p\u0159\u00edjem registroval 5250 jednotek tekutiny, dolo\u017een\u00fd v\u00fddej pouze 915. Sestra byla propu\u0161t\u011bna.<\/p>\n

Asi za rok a n\u011bco – 3. kv\u011btna 1988 – se v Sotheby Park Bernet konala deset dn\u00ed trvaj\u00edc\u00ed dra\u017eba Warholovy um\u011bleck\u00e9 poz\u016fstalosti. Ta byla tak rozs\u00e1hl\u00e1, \u017ee k jej\u00edmu seznamu bylo zapot\u0159eb\u00ed \u0161esti auk\u010dn\u00edch katalog\u016f. Celkem \u0161lo asi o t\u0159i tis\u00edce kus\u016f. V\u00fdnos z prodeje \u010dinil 25 313 238 dolar\u016f, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt p\u0159evedeny na um\u011bleck\u00fd fond. Rodina Warhol\u016f podala po jist\u00e9m \u010dase \u017ealobu na Comell Medical Center za p\u0159ed\u010dasnou a zbyte\u010dnou Andyho smrt zp\u016fsobenou \u0161patn\u00fdm l\u00e9\u010debn\u00fdm postupem a p\u0159ehydratac\u00ed organismu, \u010d\u00edm\u017e rodina p\u0159i\u0161la o des\u00edtky milion\u016f dolar\u016f, proto\u017ee Andyho d\u00edla po jeho smrti byla rozprod\u00e1na p\u0159i dra\u017eb\u011b ve prosp\u011bch jeho nadace na podporu um\u011blc\u016f.<\/p>\n

Zdenek RUDLER<\/em><\/p>\n

Archiv NoS<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Um\u011blec je druh katalyz\u00e1toru pro rozmanit\u00e9 vn\u011bj\u0161\u00ed vlivy.“ Slova Klause Honnefa, profesora teorie fotografie na Um\u011bleck\u00e9 akademii v Kasselu, pln\u011b<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1495,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[136],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1497"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1497"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1497\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1495"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1497"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1497"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1497"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}