{"id":150,"date":"2020-08-12T00:01:00","date_gmt":"2020-08-11T22:01:00","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2006\/06\/28\/1968-utajeni-britti-dobrovolnici\/"},"modified":"2020-08-02T02:58:34","modified_gmt":"2020-08-02T00:58:34","slug":"1968-utajeni-britti-dobrovolnici","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2020\/08\/12\/1968-utajeni-britti-dobrovolnici\/","title":{"rendered":"1968: Utajen\u00ed brit\u0161t\u00ed dobrovoln\u00edci"},"content":{"rendered":"\r\n

Po\u010d\u00e1tkem kv\u011btna 1968 byly v \u010ceskoslovensku v pln\u00e9m proudu ud\u00e1losti, kter\u00e9 ve\u0161ly do d\u011bjin jako pra\u017esk\u00e9 jaro.\u00a0<\/strong><\/p>\r\n

V\u00fdchodon\u011bmeck\u00fd list Berliner Zeitung p\u0159inesl 9. kv\u011btna senza\u010dn\u00ed zpr\u00e1vu, \u017ee do Prahy p\u0159ijely americk\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky s tanky a o\u010dek\u00e1vaj\u00ed se i jednotky bundeswehru, „aby se v \u010ceskoslovensku nastolil kapitalismus“. <\/strong><\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

\u010cTK tuto zpr\u00e1vu dementovala, nebo\u0165 ve skute\u010dnosti se v Davli a tak\u00e9 v Mostu za\u010dal to\u010dit film z druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky – Most u Remagenu. Tanky si americk\u00e1 produkce p\u016fj\u010dila v Rakousku, osm stovek komparsist\u016f dodala \u010desk\u00e1 strana. Ov\u0161em jenom hrstka zasv\u011bcen\u00fdch v\u011bd\u011bla, \u017ee si v komparsu zahr\u00e1lo i n\u011bkolik britsk\u00fdch vojensk\u00fdch dobrovoln\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed byli v p\u0159\u00edpad\u011b ciz\u00ed intervence p\u0159ipraveni na \u017e\u00e1dost \u010ds. vl\u00e1dy operovat v \u010ceskoslovensku.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

Tento fakt tehdej\u0161\u00ed v\u00fdchodon\u011bme\u010dt\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 p\u0159irozen\u011b neznali a nikdy ho z\u0159ejm\u011b neodhalila ani sov\u011btsk\u00e1 zpravodajsk\u00e1 slu\u017eba. T\u011bch n\u011bkolik mu\u017e\u016f bylo ve skute\u010dnosti p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky mal\u00fdch, dob\u0159e vycvi\u010den\u00fdch pr\u016fzkumn\u00fdch jednotek mezin\u00e1rodn\u00edch dobrovoln\u00edk\u016f pod britsk\u00fdm velen\u00edm, kter\u00e9 se v srpnov\u00fdch dnech roku 1968 nach\u00e1zely v okol\u00ed Prahy, Brna a Bratislavy. Cel\u00e1 p\u0159\u00edsn\u011b utajovan\u00e1 akce ne\u0161la p\u0159es britsk\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed kruhy a sv\u011bdectv\u00ed o n\u00ed se rozhodl – po 35 letech – podat Jan Mr\u00e1zek, tehdej\u0161\u00ed pracovn\u00edk britsk\u00e9ho odd\u011blen\u00ed Ministerstva zahrani\u010d\u00ed \u010cSSR.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

Dopis s vizitkou<\/strong><\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

Po\u010d\u00e1tkem \u010dervence 1968 se na vr\u00e1tnici ministerstva zahrani\u010d\u00ed objevila ob\u00e1lka adresovan\u00e1 Janu Mr\u00e1zkovi. Text dopisu i adresa na ob\u00e1lce byly naps\u00e1ny stejn\u00fdm psac\u00edm strojem a podle jin\u00e9 korespondence adres\u00e1t poznal, \u017ee byl seps\u00e1n na britsk\u00e9 ambas\u00e1d\u011b. Nep\u0159i\u0161el po\u0161tou, nebyl datov\u00e1n ani podeps\u00e1n, p\u0159ilo\u017eena byla pouze vizitka na jm\u00e9no D. G. Stewart-Smith. Sedmn\u00e1ctibodov\u00fd strojopis byl v z\u00e1hlav\u00ed ozna\u010den jako Text podm\u00ednek, za nich\u017e by brit\u0161t\u00ed vojen\u0161t\u00ed dobrovoln\u00edci operovali v \u010ceskoslovensku . „Po jeho p\u0159e\u010dten\u00ed jsem si hned uv\u011bdomil,“ vzpom\u00edn\u00e1 Jan Mr\u00e1zek p\u0159i rozhovoru s autorem \u010dl\u00e1nku, „\u017ee kdyby se text dostal do nepat\u0159i\u010dn\u00fdch rukou, mohl to b\u00fdt dokonal\u00fd zvac\u00ed dopis. Co jsem m\u011bl d\u011blat? Mohl jsem ho hodit do ko\u0161e, nikdo by nic ne\u0159ekl.“ Mr\u00e1zek ale zvolil jinou cestu. Anglick\u00fd text okam\u017eit\u011b p\u0159elo\u017eil a za\u010dal p\u00e1trat, kdo je StewartSmith. „Na britsk\u00e9 ambas\u00e1d\u011b se mi poda\u0159ilo zjistit, \u017ee se jedn\u00e1 o poslance konzervativn\u00ed strany s konexemi do rozv\u011bdky a pln\u00edc\u00edho \u00falohu zprost\u0159edkovatele v r\u016fzn\u00fdch mezin\u00e1rodn\u00edch sporech, n\u011bkdy i za pomoci dob\u0159e zorganizovan\u00e9, \u00fadajn\u011b polosoukrom\u00e9 arm\u00e1dy,“ vysv\u011btluje Mr\u00e1zek. „Informace o StewartSmithovi spole\u010dn\u011b s kopi\u00ed textu podm\u00ednek, jejich p\u0159ekladem a kopi\u00ed t\u00e9 vizitky jsem p\u0159edal z\u00e1stupci n\u00e1\u010deln\u00edka prvn\u00ed spr\u00e1vy ministerstva vnitra Miroslavu \u010cechovi. Neznal jsem tehdy jinou tak\u0159\u00edkaj\u00edc kladnou postavu, kter\u00e9 bych d\u016fv\u011b\u0159oval. \u0158ekl jsem mu: Bylo by dobr\u00e9 informovat o tom ministra Pavla. Nic v\u00edc, nic m\u00ed\u0148. Origin\u00e1l dopisu jsem nikdy potom nedal z ruky. Byla to t\u0159askavina. Jeho zve\u0159ejn\u011bn\u00ed p\u0159ed listopadem 1989 nep\u0159ich\u00e1zelo v \u00favahu a dlouho po n\u011bm tak\u00e9 ne. Necht\u011bl jsem poskytnout zbra\u0148 k obhajob\u011b okupace – aby se nikdo z autor\u016f zvac\u00edch dopis\u016f nemohl vymlouvat a \u0159\u00edkat: Ano, j\u00e1 jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee maj\u00ed p\u0159ij\u00edt brit\u0161t\u00ed vojen\u0161t\u00ed dobrovoln\u00edci, tak jsem pozval Sov\u011bty.“<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

Hyde a Home<\/strong><\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

To, \u017ee se adres\u00e1tem dopisu s podm\u00ednkami stal pr\u00e1v\u011b Jan Mr\u00e1zek, nebyla n\u00e1hoda. Z doby sv\u00e9ho diplomatick\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed na \u010ds. ambas\u00e1d\u011b v Lond\u00fdn\u011b (1955-58 a 1960-64) m\u011bl \u010detn\u00e9 kontakty a po lednu 1968 p\u0159ij\u00edmal v britsk\u00e9m odd\u011blen\u00ed ministerstva zahrani\u010d\u00ed mnoho delegac\u00ed z britsk\u00fdch instituc\u00ed, kter\u00e9 vyjad\u0159ovaly podporu person\u00e1ln\u00edm zm\u011bn\u00e1m a snah\u00e1m o demokratiza\u010dn\u00ed proces v \u010ceskoslovensku. „T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny delegace z Brit\u00e1nie \u0161ly tehdy p\u0159ese mne. Jednou z nich byla n\u011bkdy na konci \u010dervna i skupina, kterou vedl lord Plurendel, co\u017e byl poradce premi\u00e9ra Harolda Wilsona,“ vzpom\u00edn\u00e1 Mr\u00e1zek. „Byl mezi nimi i konzervativn\u00ed poslanec Montgomery Hyde, za v\u00e1lky \u0161\u00e9f britsk\u00e9ho zpravodajstv\u00ed v Tichomo\u0159\u00ed. Nat\u00e1\u010deli zde kr\u00e1tk\u00fd film o lidech z britsk\u00e9ho odd\u011blen\u00ed, kte\u0159\u00ed podporovali Dub\u010deka. I m\u011b si tehdy fotografovali, co\u017e jim m\u011blo z\u0159ejm\u011b poslou\u017eit p\u0159i dal\u0161\u00edm navazov\u00e1n\u00ed kontakt\u016f.“ P\u0159i jedn\u00e9 ve\u010de\u0159i s Mr\u00e1zkem nazna\u010dil Hyde obavy z mo\u017en\u00e9 okupace – na \u00fazem\u00ed \u010ceskoslovenska skon\u010dily man\u00e9vry Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy (\u0160umava), ale sov\u011btsk\u00e1 vojska ot\u00e1lela s odchodem. „Hyde se nap\u0159\u00edklad vypt\u00e1val, zda bychom se byli schopni okupaci br\u00e1nit, jak by reagovalo obyvatelstvo a samotn\u00fd Dub\u010dek. Doslova mi \u0159\u00edkal: Nebu\u010fte naivn\u00ed, oni p\u0159ijdou. P\u0159ijdou ale tak\u00e9 do Rumunska a do Jugosl\u00e1vie.“ Dodejme, \u017ee Hyde z\u0159ejm\u011b ledacos v\u011bd\u011bl o tom, co bylo z britsk\u00fdch arch\u00edv\u016f uvoln\u011bno a\u017e v roce 2000. Toti\u017e dokumenty o tom, \u017ee britsk\u00e1 rozv\u011bdka v\u011bd\u011bla v l\u00e9t\u011b 1968 o \u00famyslu Sov\u011bt\u016f obsadit Rumunsko a pozd\u011bji z\u00edskala dokonce i p\u0159esn\u00e9 datum zah\u00e1jen\u00ed zam\u00fd\u0161len\u00e9 invaze (by\u0165 z\u016fstalo tajemstv\u00edm, pro\u010d ji Sov\u011bti na posledn\u00ed chv\u00edli odvolali) – viz The Guardian a The Observer z 9. ledna 2000. Ji\u017e p\u0159edt\u00edm, v kv\u011btnu 1968, se na ministerstvu zahrani\u010d\u00ed ohl\u00e1sil \u0161\u00e9fredaktor zahrani\u010dn\u00ed rubriky britsk\u00fdch Times\u016f a jejich vojensk\u00fd korespondent Charles Home (synovec b\u00fdval\u00e9ho britsk\u00e9ho premi\u00e9ra). „P\u0159ijel s n\u00e1vrhem na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed dialogu mezi NATO a Var\u0161avskou smlouvou a zaj\u00edmal se o mo\u017enost vz\u00e1jemn\u00e9 redukce sil. Sou\u010dasn\u011b cht\u011bl poznat na\u0161i vnitropolitickou situaci a v debat\u011b mezi \u010dty\u0159ma o\u010dima jsme do\u0161li k ot\u00e1zk\u00e1m, co by se v p\u0159\u00edpad\u011b eventu\u00e1ln\u00edho \u00fatoku dalo vojensky d\u011blat,“ \u0159\u00edk\u00e1 Mr\u00e1zek. „Pozd\u011bji jsem pro n\u011bj sp\u011b\u0161n\u011b p\u0159ekl\u00e1dal vystoupen\u00ed gener\u00e1la Prchl\u00edka, kter\u00fd tehdy vypracoval obrann\u00fd pl\u00e1n pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by \u010deskoslovensk\u00e1 arm\u00e1da musela br\u00e1nit st\u00e1tn\u00ed hranice proti \u010dlensk\u00fdm zem\u00edm Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy. Home byl u n\u00e1s je\u0161t\u011b i po invazi a v z\u00e1\u0159\u00ed 1968 ho sov\u011btsk\u00e1 vojensk\u00e1 policie zatkla p\u0159i \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed akci na rusk\u00fdch vojensk\u00fdch z\u00e1kladn\u00e1ch.“<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

Cht\u011bli souhlas OSN<\/strong><\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

Podle Mr\u00e1zka byla britsk\u00e1 ambas\u00e1da v roce 1968 velmi aktivn\u00ed a lobbovala k podniknut\u00ed jak\u00fdchkoli krok\u016f na podporu demokratiza\u010dn\u00edho procesu v \u010ceskoslovensku. „Tehdej\u0161\u00ed velvyslanec Cecil Parrot sv\u00fdm zp\u016fsobem uzn\u00e1val to, \u010demu se \u0159\u00edkalo socialismus s lidskou tv\u00e1\u0159\u00ed, a jeho aktivita se p\u0159en\u00e1\u0161ela i na na\u0161e odd\u011blen\u00ed na ministerstvu zahrani\u010d\u00ed,“ podot\u00fdk\u00e1. Pr\u00e1v\u011b Parrot v mnoh\u00e9m instruoval britsk\u00e9ho deleg\u00e1ta v OSN lorda Caradona, kter\u00fd na jeho p\u016fd\u011b prov\u00e1d\u011bl neofici\u00e1ln\u00ed sond\u00e1\u017e mezi z\u00e1stupci n\u011bkter\u00fdch zem\u00ed se z\u00e1m\u011brem z\u00edskat je pro my\u0161lenku vyslat m\u00edrov\u00e9 jednotky na pomoc demokratiza\u010dn\u00edmu procesu v \u010ceskoslovensku pod kontrolou leg\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dy \u010cSSR. „Ameri\u010dan\u00e9, kte\u0159\u00ed se k tehdej\u0161\u00edmu obrodn\u00e9mu procesu stav\u011bli skepticky, se ale proti t\u00e9to iniciativ\u011b postavili,“ \u0159\u00edk\u00e1 Mr\u00e1zek a dod\u00e1v\u00e1, o co vlastn\u011b \u0161lo: „Parrot p\u0159es Caradona navrhoval poskytnout za souhlasu OSN pomoc vysl\u00e1n\u00edm britsk\u00fdch dobrovoln\u00edk\u016f operuj\u00edc\u00edch na \u00farovni po\u0159\u00e1dkov\u00fdch sil spole\u010dn\u011b s \u010ds. hl\u00eddkami, o jejich\u017e zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed se tehdy ve vl\u00e1d\u011b uva\u017eovalo a psalo se o tom iv na\u0161em tisku. Hl\u00eddky m\u011bly slou\u017eit k zaji\u0161t\u011bn\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho po\u0159\u00e1dku a ka\u017edou m\u011bl tvo\u0159it jeden voj\u00e1k a jeden policista – a tak se, podle Brit\u016f, jevila jist\u00e1 \u0161ance p\u0159idat k t\u011bmto hl\u00eddk\u00e1m dal\u0161\u00edho \u010dlena se statutem mezin\u00e1rodn\u00ed organizace. Pro \u010ds. stranu, kter\u00e1 v t\u00e9 dob\u011b nev\u011bd\u011bla nic o mo\u017en\u00e9 intervenci, byla tato mo\u017enost ideologicky l\u00e1kav\u00e1, ale prakticky t\u011b\u017eko uskute\u010dniteln\u00e1, pokud by se za ni nepostavila OSN.“ Jak vzpom\u00edn\u00e1 Mr\u00e1zek, t\u00e9ma britsk\u00fdch dobrovoln\u00edk\u016f, zvl\u00e1\u0161t\u011b jejich person\u00e1ln\u00ed slo\u017een\u00ed, bylo v obecn\u00e9 poloze diskutov\u00e1no na sch\u016fzce s Hydem. Mr\u00e1zek m\u011bl p\u0159edstavu \u017eoldn\u00e9\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed p\u016fsobili r\u016fzn\u011b po sv\u011bt\u011b, kde se pod\u00edleli na v\u0161elijak\u00fdch p\u0159evratech, a te\u010f by se m\u011bli objevit v \u010ceskoslovensku? A nejsou jejich \u010dleny t\u0159eba i b\u00fdval\u00ed nacist\u00e9? Hyde ho ujistil, \u017ee tomu tak nen\u00ed a \u017ee jsou pe\u010dliv\u011b vyb\u00edr\u00e1ni – v tomto p\u0159\u00edpad\u011b z \u0159ad \u010desk\u00fdch krajan\u016f nebo emigrant\u016f usazen\u00fdch v\u011bt\u0161inou v Jihoafrick\u00e9 republice a bez v\u00fdjimky mluv\u00edc\u00edch \u010desky.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

Zahr\u00e1li si v komparsu<\/strong><\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

Debata s Hydem prob\u011bhla v pra\u017esk\u00e9 restauraci Sedm and\u011bl\u016f n\u011bkdy na p\u0159elomu \u010dervna a \u010dervence 1968. Nedlouho pot\u00e9 obdr\u017eel Mr\u00e1zek inkriminovan\u00fd dopis s formulac\u00ed podm\u00ednek chov\u00e1n\u00ed jednotek dobrovoln\u00edk\u016f na \u00fazem\u00ed \u010cSSR, ale netu\u0161il, kdo z britsk\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f \u010cSSR st\u00e1l v jeho pozad\u00ed. Za dal\u0161\u00ed t\u00fdden se telefonicky ozval nezn\u00e1m\u00fd hlas, kter\u00fd se p\u0159edstavil jako Mr. Cape, a nab\u00eddl Mr\u00e1zkovi sch\u016fzku v restauraci u \u010cern\u00e9ho vola pobl\u00ed\u017e ministerstva, kam se chod\u00edvalo s britsk\u00fdmi delegacemi nebo diplomaty na pivo. Ve smluven\u00fd \u010das \u010dekal u stolu star\u0161\u00ed p\u00e1n v nazelenal\u00e9m tv\u00eddov\u00e9m saku. Odvol\u00e1val se na r\u016fzn\u00e1 nekonkr\u00e9tn\u00ed doporu\u010den\u00ed jeho zn\u00e1m\u00fdch a \u017e\u00e1dal o radu, kde by mohl v \u010ceskoslovensku i se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli str\u00e1vit dovolenou. Po del\u0161\u00edm o\u0165uk\u00e1v\u00e1n\u00ed vy\u0161lo najevo, \u017ee mu\u017e se skotsk\u00fdm p\u0159\u00edzvukem nepozval Mr\u00e1zka jenom kv\u016fli sv\u00e9 dovolen\u00e9. Kdy\u017e se dov\u011bd\u011bl, \u017ee Mr\u00e1zek je\u0161t\u011b nedostal vyj\u00e1d\u0159en\u00ed k nab\u00eddce dobrovoln\u00edk\u016f, poznamenal, \u017ee to p\u0159edpokl\u00e1dal. Dodal, \u017ee on s\u00e1m k akc\u00edm podobn\u00e9ho typu ofici\u00e1ln\u00ed souhlas nikdy nedostal. Doufal ale ve spolupr\u00e1ci na \u00farovni poradce. „Pot\u00e9 m\u011b v\u017edy telefonicky kontaktoval na pracovi\u0161ti a n\u011bkolikr\u00e1t jsme se setkali na ve\u010de\u0159i v r\u016fzn\u00fdch restaurac\u00edch a jednou tak\u00e9 u m\u011b na chalup\u011b nedaleko J\u00edlov\u00e9ho. Ptal se v\u017edy, co je nov\u00e9ho, zaj\u00edmala ho t\u0159eba situace ve veden\u00ed KS\u010c, v\u017edy si d\u011blal pozn\u00e1mky,“ up\u0159es\u0148uje Mr\u00e1zek. „A\u010dkoli v dopise se psalo o podm\u00ednk\u00e1ch p\u0159\u00edpadn\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed on\u011bch dobrovoln\u00edk\u016f, od Capa jsem se dov\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e jsou n\u011bkte\u0159\u00ed u n\u00e1s, i kdy\u017e mi nikdy \u017e\u00e1dn\u00fd konkr\u00e9tn\u00ed \u00fadaj o jejich po\u010dtu ne\u0159ekl. Pochopil jsem, \u017ee pod r\u016fzn\u00fdm kryt\u00edm se ur\u010dit\u00fd po\u010det jednotek dobrovoln\u00edk\u016f nach\u00e1z\u00ed v okol\u00ed Prahy, Brna a Bratislavy, dal\u0161\u00ed pak, jak tak\u00e9 nazna\u010doval, \u010dekali i se zbran\u011bmi na rakousk\u00fdch hranic\u00edch. Nev\u00edm, zda byl Cape jejich velitelem, ale m\u011bl je z\u0159ejm\u011b na starosti.“ Ke kryt\u00ed jedn\u00e9 skupiny bylo vyu\u017eito nat\u00e1\u010den\u00ed americk\u00e9ho filmu Most u Remagenu. Od Capa se Mr\u00e1zek dov\u011bd\u011bl, \u017ee po dohod\u011b s pomocn\u00fdm re\u017eis\u00e9rem filmu, Ameri\u010danem, se n\u011bkolik \u010desky mluv\u00edc\u00edch britsk\u00fdch dobrovoln\u00edk\u016f \u00fa\u010dastn\u00ed nat\u00e1\u010den\u00ed jako sou\u010d\u00e1st komparsu. Jednou se mezi \u0159e\u010d\u00ed pan Cape zm\u00ednil Mr\u00e1zkovi: „V\u00edte, oni jsou \u0161\u0165astn\u00ed, \u017ee si mohou vyst\u0159elit alespo\u0148 slep\u00fdmi n\u00e1boji.“ Pozd\u011bji, bylo to jen n\u011bkolik dn\u016f p\u0159ed 21. srpnem, pozval Cape Mr\u00e1zka, aby se p\u0159i\u0161el pod\u00edvat na nat\u00e1\u010den\u00ed, kter\u00e9 se odehr\u00e1valo nedaleko jeho chalupy. Uvid\u00ed pr\u00fd cel\u00fd kompars a bude to pro n\u011bj ur\u010dit\u011b zaj\u00edmav\u00e9. „A bylo, proto\u017ee mi dop\u0159edu neprozradil, \u017ee i on si zahraje ve vyp\u016fj\u010den\u00e9 uniform\u011b n\u011bmeck\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka v r\u00e1mci jedn\u00e9 filmov\u00e9 epizody,“ vzpom\u00edn\u00e1 Mr\u00e1zek s \u00fasm\u011bvem. „Po sov\u011btsk\u00e9 invazi jsem v\u0161ak pana Capa u\u017e nikdy nepotkal a nemohl ani ocenit jeho hereck\u00fd v\u00fdstup. Hotov\u00fd film jsem pozd\u011bji vid\u011bl v kin\u011b, ale nevybavuji si, zda tam sc\u00e9na s Capem byla.“<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

Z\u00e1sluhy Harolda Wilsona<\/strong><\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

N\u011bkolik dn\u016f po obdr\u017een\u00ed dopisu m\u011bl Jan Mr\u00e1zek je\u0161t\u011b jednu zaj\u00edmavou sch\u016fzku. Telefonicky si ji s n\u00edm sjednal bank\u00e9\u0159 Ronald Grierson. „Na nikoho se neodvol\u00e1val a \u0159ekl p\u0159\u00edmo, \u017ee jeho banka chce nav\u00e1zat styky s \u0159editeli na\u0161ich bank s t\u00edm, \u017ee perspektivn\u011b m\u016f\u017ee pomoci na\u0161emu obrodn\u00e9mu procesu finan\u010dn\u00ed \u010d\u00e1stkou. V\u00fdsledkem jedn\u00e1n\u00ed byl jeho p\u0159\u00edslib, \u017ee v\u00fddaje spojen\u00e9 s p\u0159\u00edpadn\u00fdm p\u016fsoben\u00edm dobrovoln\u00edk\u016f budou hrazeny z Lond\u00fdna bankou z Cape Townu,“ \u0159\u00edk\u00e1 s dodatkem, \u017ee mu Grierson tot\u00e9\u017e – samoz\u0159ejm\u011b ve skryt\u00e9 podob\u011b – potvrdil i dopisem z Johannesburgu 4. srpna 1968. Jan Mr\u00e1zek se nikdy nedov\u011bd\u011bl – po roce 1968, ani po roce 1989 – jak\u00fd byl osud dopisu, kter\u00fd i s p\u0159ekladem postoupil veden\u00ed prvn\u00ed spr\u00e1vy. Nedov\u011bd\u011bl se ani, zda se text v\u016fbec dostal k ministru Pavlovi. „V\u00edm jenom, \u017ee kr\u00e1tce pot\u00e9 byl n\u00e1vrh na z\u0159\u00edzen\u00ed on\u011bch po\u0159\u00e1dkov\u00fdch hl\u00eddek ve veden\u00ed zam\u00edtnut. Z toho usuzuji, \u017ee bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee se podm\u00ednky \u201an\u011bkam` dostaly a \u017ee se \u201an\u011bkdo` tohoto neobvykl\u00e9ho britsk\u00e9ho n\u00e1vrhu zalekl. D\u016fkazy o takov\u00e9m chodu v\u011bc\u00ed ale \u017e\u00e1dn\u00e9 nem\u00e1m.“ I po 35 letech je Mr\u00e1zek p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee cel\u00e1 aktivita s dobrovoln\u00edky vy\u0161la z \u0159ad tehdy vl\u00e1dn\u00ed Labour party a uskute\u010dnila se s v\u011bdom\u00edm premi\u00e9ra Harolda Wilsona, by\u0165 se k tomu nemohl ofici\u00e1ln\u011b p\u0159ihl\u00e1sit. (Samotnou operaci s nasazen\u00edm dobrovoln\u00edk\u016f v\u0161ak prov\u00e1d\u011bla rozv\u011bdka – a tu m\u011bli v rukou konzervativci.) O p\u011bt let pozd\u011bji se Wilson podle Mr\u00e1zka velk\u00fdm d\u00edlem zaslou\u017eil, \u017ee v normalizovan\u00e9m \u010ceskoslovensku neza\u010daly politick\u00e9 procesy s tis\u00edcovkou „exponent\u016f pravice a nep\u0159\u00e1tel socialismu“. Tento seznam \u0160algovi\u010dovy komise se dostal Brit\u016fm do rukou a ti p\u0159i\u0161li s n\u00e1vrhem uskute\u010dnit jeho cestu do Prahy (Wilson byl tehdy v\u016fdcem opozice). Po slo\u017eit\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed v z\u00e1kulis\u00ed – probl\u00e9m spo\u010d\u00edval ve zd\u016fvodn\u011bn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy \u010cSSR vzhledem k mezin\u00e1rodn\u00ed izolaci Hus\u00e1kova re\u017eimu – se to v dubnu 1973 poda\u0159ilo. Ve\u0159ejn\u011b sice Wilson proti re\u017eimu nic p\u0159\u00edmo ne\u0159ekl a omezil se na nutnost zachov\u00e1v\u00e1n\u00ed ob\u010dansk\u00fdch svobod, p\u00edsemn\u00e9 informace o d\u016fvodu jeho n\u00e1v\u0161t\u011bvy v\u0161ak dostal Gust\u00e1v Hus\u00e1k p\u0159edem a p\u0159i\u0161ly mu z\u0159ejm\u011b ipoliticky vhod. Mr\u00e1zek tehdy Wilsona p\u0159i p\u011btidenn\u00edm pobytu doprov\u00e1zel. „Sv\u016fj odpor k \u0160algovi\u010dovu seznamu d\u00e1val b\u011bhem sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy neust\u00e1le najevo,“ \u0159\u00edk\u00e1, „a jednoho ve\u010dera p\u0159i posezen\u00ed u ho\u0159\u00edc\u00ed vatry hodil demonstrativn\u011b \u0160algovi\u010d\u016fv seznam do ohn\u011b s koment\u00e1\u0159em, \u017ee to je m\u00edsto, kam pat\u0159\u00ed. Dodal, \u017ee nem\u016f\u017ee p\u0159ihl\u00ed\u017eet k tomu, \u017ee by v \u010ceskoslovensku m\u011bl b\u00fdt n\u011bkdo za svoje postoje v obdob\u00ed pra\u017esk\u00e9ho jara potrest\u00e1n.“<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

P\u016fvodn\u00ed Mr\u00e1zk\u016fv p\u0159eklad:<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

„Brit\u0161t\u00ed vojen\u0161t\u00ed dobrovoln\u00edci by byli ochotni operovat v \u010ceskoslovensku podle n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch podm\u00ednek:<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

1)Vstoupili by do zem\u011b pouze na \u017e\u00e1dost \u010ds. vl\u00e1dy, kter\u00e1 by skute\u010dn\u011b zastupovala p\u0159\u00e1n\u00ed lidu, a podl\u00e9hali by jej\u00ed politick\u00e9 kontrole. Dobrovoln\u00edci by byli pod velen\u00edm \u010ds. ozbrojen\u00fdch sil \u010del\u00edc\u00edch ciz\u00ed intervenci.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

2) Dobrovoln\u00edci by se \u0159\u00eddili v\u00e1le\u010dn\u00fdmi pravidly; podl\u00e9hali by disciplin\u00e1rn\u011b sv\u00e9mu veliteli ; nosili by ozna\u010den\u00ed hodnosti a sv\u00e9 zbran\u011b otev\u0159en\u011b.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

3) Dobrovoln\u00edci by h\u00e1jili \u00fazemn\u00ed celistvost existuj\u00edc\u00edch st\u00e1tn\u00edch hranic jak proti ozbrojen\u00e9 men\u0161in\u011b, kter\u00e1 by inscenovala protilidov\u00fd pu\u010d, tak i proti ciz\u00ed intervenci.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

4) Dobrovoln\u00edci by trvali na pr\u00e1vu na sebeur\u010den\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho lidu.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

5) Dobrovoln\u00edci by se sna\u017eili b\u00fdti n\u00e1pomocni p\u0159i dodr\u017eov\u00e1n\u00ed z\u00e1konn\u00fdch p\u0159edpis\u016f a ob\u010dansk\u00fdch svobod, jak jsou stanoveny ve V\u0161eobecn\u00e9 deklaraci lidsk\u00fdch pr\u00e1v OSN a s p\u0159ihl\u00e9dnut\u00edm k vlastn\u00edmu n\u00e1rodn\u00edmu d\u011bdictv\u00ed \u010ceskoslovenska.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

6) Dobrovoln\u00edci by se absolutn\u011b zdr\u017eeli jak\u00e9hokoliv pokusu diktovat jak formu politick\u00e9 spr\u00e1vy zem\u011b, tak i kter\u00e1 strana \u010di strany maj\u00ed vl\u00e1dnout.<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

7) Dobrovoln\u00edci se zavazuj\u00ed zachov\u00e1vat z\u00e1sadu, \u017ee kone\u010dn\u00e1 rozhodnut\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se \u010ceskoslovenska bude \u010dinit lid. (…)<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

13) Dobrovoln\u00edci se zavazuj\u00ed, \u017ee opust\u00ed \u010ceskoslovensko na \u017e\u00e1dost vl\u00e1dy, kter\u00e1 se \u0159\u00edd\u00ed p\u0159\u00e1n\u00edm lidu…“<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

Miroslav \u0160i\u0161ka<\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

Pr\u00e1vo, 16. 8. 2003 – str. 15<\/em><\/p>\r\n\r\n\r\n\r\n

Ze str\u00e1nek : http:\/\/www.sds.cz\/docs\/prectete\/epubl\/msi_ubd.htm<\/a><\/em><\/p>\r\n