{"id":1510,"date":"2021-09-30T00:57:29","date_gmt":"2021-09-29T22:57:29","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2011\/01\/17\/mnichovsky-diktat\/"},"modified":"2021-10-07T15:50:11","modified_gmt":"2021-10-07T13:50:11","slug":"mnichovsky-diktat","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2021\/09\/30\/mnichovsky-diktat\/","title":{"rendered":"Mnichovsk\u00fd dikt\u00e1t"},"content":{"rendered":"

29. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, se se\u0161li v Mnichov\u011b z\u00e1stupci N\u011bmecka, It\u00e1lie, Francie a Anglie, aby podepsali dohodu o odstoupen\u00ed pohrani\u010d\u00ed \u010desk\u00fdch zem\u00ed N\u011bmecku. Jednali o \u010ceskoslovensku, jednali o n\u00e1s, jednali bez n\u00e1s…\u00a0<\/strong>\u00a0<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Zahrani\u010dn\u00ed politika nacistick\u00e9ho N\u011bmecka<\/strong><\/p>\n

\u00a0\u00a0 N\u00e1stupem Hitlera k moci se zm\u011bnily r\u00e1zn\u011b \u010deskoslovensko-n\u011bmeck\u00e9 vztahy. V roce 1935 N\u011bmecko zavedlo brannou povinnost, v roce 1936 nacist\u00e9 obsadili demilitarizovan\u00e9 por\u00fdnsk\u00e9 p\u00e1smo, v t\u00e9m\u017ee roce N\u011bmecko a It\u00e1lie za\u010daly intervenovat proti demokratick\u00e9mu \u0160pan\u011blsku. V listopadu 1936 vznikl Pakt proti Komintern\u011b, kter\u00fd se stal n\u00e1kladem \u00bbOsy\u00ab Berl\u00edn-\u0158\u00edm-Tokio.<\/p>\n

\"mnichov5\"Appeasement a kolektivn\u00ed bezpe\u010dnost<\/strong><\/p>\n

Anglie a v jej\u00edm vleku postupn\u011b i Francie ustupovaly Hitlerovi. Sv\u00fdmi \u00fastupky na \u00fakor zem\u00ed st\u0159edn\u00ed a jihov\u00fdchodn\u00ed Evropy cht\u011bly odd\u00e1lit vojensk\u00fd konflikt s N\u011bmeckem. Tato politika, zvan\u00e1 \u00bbappeasement\u00ab (usmi\u0159ov\u00e1n\u00ed), obsahovala i souhlas s budouc\u00ed agres\u00ed v\u016f\u010di SSSR. Proti nacistick\u00e9 expanzi p\u0159ipravovali francouz\u0161t\u00ed a sov\u011bt\u0161t\u00ed diplomat\u00e9 syst\u00e9m kolektivn\u00ed bezpe\u010dnosti, syst\u00e9m op\u00edraj\u00edc\u00ed se o smlouvy po\u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed se vz\u00e1jemnou pomoc\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b nezavin\u011bn\u00e9ho \u00fatoku. Tento V\u00fdchodn\u00ed pakt podporoval i Edvard Bene\u0161. My\u0161lenku paktu zma\u0159ilo N\u011bmecko a Polsko.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Za t\u00e9to situace 2. kv\u011btna 1935 byla podeps\u00e1na spojeneck\u00e1 smlouva Francie a SSSR a n\u00e1sledn\u011b 16. kv\u011btna 1935 spojeneck\u00e1 smlouva \u010ceskoslovenska a SSSR. V podpisov\u00e9m protokolu t\u00e9to smlouvy bylo stanoveno, \u017ee povinnost vz\u00e1jemn\u00e9 pomoci nast\u00e1v\u00e1, jen \u00bbpokud bude ob\u011bti \u00fatoku poskytnuta pomoc ze strany Francie\u00ab. \u010ceskoslovensko tak fakticky podm\u00ednilo pomoc Sov\u011btsk\u00e9ho svazu souhlasem Francie.<\/p>\n

P\u0159\u00edprava nacistick\u00e9 agrese<\/strong><\/p>\n

Hitler cht\u011bl \u010ceskoslovensko zni\u010dit, nen\u00e1vist Hitlera m\u011bla ko\u0159eny v prost\u00e9m faktu – \u010ceskoslovensko bylo posledn\u00edm demokratick\u00fdm st\u00e1tem ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b, soustavn\u011b podporovalo antifa\u0161istick\u00fd n\u011bmeck\u00fd exil, spolupracovalo s Franci\u00ed a Sov\u011btsk\u00fdm svazem. Ji\u017e v roce 1935 za\u010dali nacisti\u010dt\u00ed gener\u00e1lov\u00e9 pl\u00e1novat v\u00e1lku proti \u010ceskoslovensku. Ve v\u00e1le\u010dn\u00e9 sm\u011brnici z 24. \u010dervna 1937 byl ozna\u010den pl\u00e1n \u00fatoku na \u010ceskoslovensko jako \u00bbp\u0159\u00edpad zelen\u00fd\u00ab (Fall Gr\u00fcn). Soub\u011b\u017en\u011b byly p\u0159ipravov\u00e1ny pl\u00e1ny \u00fatoku na Rakousko (Fall Otto) a Polsko (Fall Weiss). Na tajn\u00e9 porad\u011b 5. listopadu 1937 prohl\u00e1sil Hitler p\u0159ed nejvy\u0161\u0161\u00edmi veliteli nacistick\u00fdch vojsk, \u017ee prvn\u00edm c\u00edlem agrese budou Rakousko a \u010ceskoslovensko, a p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee \u010ceskoslovensko bude izolov\u00e1no a opu\u0161t\u011bno Franci\u00ed a Angli\u00ed.<\/p>\n

\u00a0\"mnichov3\"\u00a0 O \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed pozd\u011bji, 19. listopadu 1937, nav\u0161t\u00edvil Hitlera lord Halifax, lord str\u00e1\u017ece pe\u010deti, p\u0159edseda britsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed rady a budouc\u00ed ministr zahrani\u010d\u00ed. Halifax vyslovil souhlas se zm\u011bnami v Evrop\u011b, mezi nutn\u00e9 zm\u011bny za\u0159adil Gda\u0148sko, Rakousko a \u010ceskoslovensko. Po\u017eadoval v\u0161ak, aby \u00bbk t\u011bmto zm\u011bn\u00e1m do\u0161lo pokojn\u00fdm v\u00fdvojem\u00ab, ob\u00e1val se ne\u017e\u00e1douc\u00edch ot\u0159es\u016f.<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 \u010ceskoslovensko a sudeton\u011bmeck\u00fd probl\u00e9m<\/strong><\/p>\n

\u00a0\u00a0 Kl\u00ed\u010dov\u00fdm n\u00e1strojem nacistick\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed a vojensk\u00e9 politiky se stali sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci. \u010ceskoslovensko bylo mnohon\u00e1rodnostn\u00edm st\u00e1tem, v n\u011bm\u017e vedle \u010cech\u016f, Slov\u00e1k\u016f, Ma\u010far\u016f, Rus\u00edn\u016f, Pol\u00e1k\u016f a \u017did\u016f \u017eily v\u00edce ne\u017e 3 miliony N\u011bmc\u016f, co\u017e bylo asi 23,4 % z celkov\u00e9ho po\u010dtu obyvatelstva.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 \u010ceskoslovensko bylo st\u00e1tem demokratick\u00fdm a umo\u017e\u0148ovalo pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed vedle \u010de\u0161tiny a sloven\u0161tiny i dal\u0161\u00edch jazyk\u016f v\u010detn\u011b n\u011bm\u010diny. N\u011bmeck\u00e1 men\u0161ina v \u010cSR vlastnila univerzitu, n\u011bkolik vysok\u00fdch \u0161kol, kvalitn\u00ed bylo i n\u011bmeck\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed a st\u0159edn\u00ed \u0161kolstv\u00ed. \u017divot sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f byl charakterizov\u00e1n vysok\u00fdm po\u010dtem politick\u00fdch stran a spolk\u016f. Ve dvac\u00e1t\u00fdch letech se n\u011bmeck\u00e1 politick\u00e1 reprezentace rozd\u011blila na dva proudy: aktivisty – socialist\u00e9, agr\u00e1rn\u00edci, klerik\u00e1lov\u00e9, a negativisty odm\u00edtaj\u00edc\u00ed existenci \u010ceskoslovenska – sudeton\u011bmeck\u00e9 nacisty a nacion\u00e1ly.<\/p>\n

\u00a0\"mnichov4\"\u00a0 Prapor negativismu p\u0159evzal po\u010d\u00e1tkem \u0159\u00edjna 1933 Konr\u00e1d Henlein, kter\u00fd zalo\u017eil Sudeton\u011bmeckou vlasteneckou frontu, p\u0159ejmenovanou v roce 1935 na Sudeton\u011bmeckou stranu (SdP Sudetendeutsche Partei). Henlein od b\u0159ezna 1934 udr\u017eoval tajn\u00e9 kontakty s nacistick\u00fdm N\u011bmeckem. Kdy\u017e v parlamentn\u00edch volb\u00e1ch 19. kv\u011btna 1938 z\u00edskal 15,2 % v\u0161ech odevzdan\u00fdch hlas\u016f, stal se uzn\u00e1van\u00fdm v\u016fdcem t\u00e9 \u010d\u00e1sti sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f, kter\u00e1 uv\u011b\u0159ila nacistick\u00e9 propagand\u011b. V pohrani\u010d\u00ed se prosazovala p\u0159edstava o \u00bbsudeton\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed pospolitosti\u00ab, kter\u00e1 je utla\u010dov\u00e1na \u010cechy, hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize ni\u010d\u00edc\u00ed pr\u016fmysl byla vykl\u00e1d\u00e1na jako z\u00e1ke\u0159n\u00e1 protin\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1dn\u00ed politika. \u010ceskoslovensko v tomto pojet\u00ed bylo odsouzeno k z\u00e1niku. „Osvobozen\u00ed“ sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f m\u011blo p\u0159ij\u00edt z T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e. Henlein form\u00e1ln\u011b po\u017eadoval autonomii v pohrani\u010d\u00ed, fakticky pracoval pro rozbit\u00ed republiky.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 V tajn\u00e9m dopise z 19. listopadu 1937, kter\u00fd Henlein odeslal Hitlerovi, sudeton\u011bmeck\u00fd politik sd\u011bluje, \u017ee \u00bbsrozum\u011bn\u00ed mezi N\u011bmci a \u010cechy v \u010ceskoslovensku je prakticky nemo\u017en\u00e9, a proto je \u0159e\u0161en\u00ed sudeton\u011bmeck\u00e9 ot\u00e1zky mysliteln\u00e9 jen z \u0159\u00ed\u0161e\u00ab. V dopise Henlein ob\u017ealoval \u010cSR z antifa\u0161ismu, protin\u011bmectv\u00ed, spojenectv\u00ed s Vatik\u00e1nem, \u017eidovstv\u00edm, zedn\u00e1\u0159stv\u00edm, n\u011bmeck\u00fdm exilem a bol\u0161evismem. Americk\u00fd historik Smelser nazval tento spis Henleinovou \u017e\u00e1dost\u00ed o nacistickou anexi \u010desk\u00fdch zem\u00ed. V dopise Henlein t\u00e9\u017e vysv\u011btluje Hitlerovi, \u017ee mus\u00ed form\u00e1ln\u011b dodr\u017eovat \u010deskoslovensk\u00e9 z\u00e1kony a nem\u016f\u017ee se zat\u00edm otev\u0159en\u011b p\u0159ihl\u00e1sit k nacismu. Z\u00e1rove\u0148 prohl\u00e1sil, \u017ee pln\u011b souhlas\u00ed s \u00bbpolitikou \u0159\u00ed\u0161e a jej\u00edm faktory\u00ab. SdP neusiluje o nic jin\u00e9ho \u00bbne\u017e o v\u010dlen\u011bn\u00ed sudeton\u011bmeck\u00e9ho \u00fazem\u00ed, ba cel\u00e9ho \u010desko-moravsko-slezsk\u00e9ho prostoru do \u0159\u00ed\u0161e\u00ab.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 V b\u0159eznu 1938 anektoval Hitler Rakousko. V ohlasu na an\u0161lus Rakouska vyzvali p\u0159ed\u00e1ci sudeton\u011bmeck\u00fdch agr\u00e1rn\u00edk\u016f, \u017eivnostn\u00edk\u016f a klerik\u00e1l\u016f, aby jejich \u010dlenov\u00e9 p\u0159e\u0161li do Sudeton\u011bmeck\u00e9 strany, z\u00e1rove\u0148 jejich minist\u0159i opustili vl\u00e1du. 28. b\u0159ezna 1938 obdr\u017eel Henlein od Hitlera pokyn \u00bbkl\u00e1st \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1d\u011b nesplniteln\u00e9 po\u017eadavky“. Henlein to vyj\u00e1d\u0159il takto: „Mus\u00edme tedy \u017e\u00e1dat tolik, abychom nikdy nemohli b\u00fdt spokojeni.“ Na karlovarsk\u00e9m sjezdu SdP 24. dubna 1938 po\u017eadoval ji\u017e Henlein \u00faplnou autonomii a svobodn\u00e9 hl\u00e1s\u00e1n\u00ed „n\u011bmeck\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho n\u00e1zoru\u00ab, tedy nacismu.<\/p>\n

Lidov\u00e9 hnut\u00ed na obranu republiky<\/strong><\/p>\n

\u00a0\"mnichov2\"\u00a0 V \u010ceskoslovensku se oz\u00fdvalo vol\u00e1n\u00ed po lidov\u00e9 front\u011b, tedy spolupr\u00e1ci komunist\u016f, socialist\u016f a demokrat\u016f v aktu\u00e1ln\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch boje proti Henleinovi a Hitlerovi a p\u0159\u00edprav\u011b vojensk\u00e9 obrany \u010ceskoslovenska. Programov\u011b se my\u0161lenky lidov\u00e9 fronty prosazovaly na VII. sjezdu KS\u010c, v dokumentech ke zlep\u0161en\u00ed postaven\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva i Slovenska. \u010ceskoslovensko se vedle Francie a \u0160pan\u011blska stalo t\u0159et\u00ed zem\u00ed, kde lidov\u00e1 fronta zaznamenala \u0159adu \u00fasp\u011bch\u016f. V praktick\u00e9 politice se projevovala spoluprac\u00ed komunist\u016f, socialist\u016f a demokrat\u016f na \u00farovni m\u00edstn\u00edch organizac\u00ed, v kooperaci odbor\u016f, v \u0159ad\u011b antifa\u0161istick\u00fdch demonstrac\u00ed, v solidarit\u011b s antifa\u0161istick\u00fdm exilem a podpo\u0159e levicov\u00e9 kultury. Antifa\u0161istick\u00e9 spolupr\u00e1ce bylo zejm\u00e9na t\u0159eba po obecn\u00edch volb\u00e1ch v pohrani\u010d\u00ed, 22. kv\u011btna a\u017e 12. \u010dervna 1938, kdy 90 % n\u011bmeck\u00fdch voli\u010d\u016f dalo hlas Henleinov\u011b Sudeton\u011bmeck\u00e9 stran\u011b.<\/p>\n

Mnichov<\/strong><\/p>\n

\u00a0\u00a0 Anglie a Francie zvy\u0161ovaly sv\u016fj tlak na \u010deskoslovenskou vl\u00e1du. Po\u010d\u00e1tkem srpna p\u0159ijela do Prahy zprost\u0159edkovatelsk\u00e1 mise lorda Runcimana, kter\u00e1 se stav\u011bla na stranu henleinovc\u016f. V jedn\u00e1n\u00ed o n\u00e1rodnostn\u00edm statutu se rozhodl prezident Bene\u0161 a vl\u00e1da 5. z\u00e1\u0159\u00ed 1938 velkoryse ustoupit Sudeton\u011bmeck\u00e9 stran\u011b a souhlasit s autonomistick\u00fdmi po\u017eadavky. Sudeton\u011bmeck\u00e9 strana se v\u0161ak necht\u011bla dohodnout, a proto p\u0159eru\u0161ila jedn\u00e1n\u00ed. 12. z\u00e1\u0159\u00ed pak henleinovci vyvolali ozbrojen\u00fd pu\u010d v pohrani\u010d\u00ed. Ordnersk\u00e9 skupiny za\u00fato\u010dily na st\u00e1tn\u00ed budovy, policejn\u00ed stanice i \u0161koly, terorizovaly n\u011bmeck\u00e9 i \u010desk\u00e9 antifa\u0161isty, drancovaly obchody… Ji\u017e 13. z\u00e1\u0159\u00ed bylo osm mrtv\u00fdch a des\u00edtky t\u011b\u017ece zran\u011bn\u00fdch. Vl\u00e1da v osmi pohrani\u010dn\u00edch okresech vyhl\u00e1sila stann\u00e9 pr\u00e1vo. 14. z\u00e1\u0159\u00ed Sudeton\u011bmeck\u00e9 strana ozn\u00e1mila, \u017ee jedin\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm je odstoupen\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed nacistick\u00e9mu N\u011bmecku. Vl\u00e1da rozhodla 16. z\u00e1\u0159\u00ed zak\u00e1zat SdP.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Henleinovsk\u00fd pu\u010d internacionalizoval sudeton\u011bmeckou ot\u00e1zku. 15. z\u00e1\u0159\u00ed Chamberla\u00edn p\u0159evzal na Obersalzbergu po\u017eadavek Hitlera, aby \u010ceskoslovensko odstoupilo N\u011bmecku sv\u00e9 pohrani\u010d\u00ed. N\u00e1sledovaly diplomatick\u00e9 n\u00f3ty Anglie a Francie 19. a 21. z\u00e1\u0159\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1d\u011b, aby \u010ceskoslovensko Hitlerovi ustoupilo. Vl\u00e1da se pro spln\u011bn\u00ed nacistick\u00e9ho po\u017eadavku rozhodla poprv\u00e9 21. z\u00e1\u0159\u00ed, n\u00e1sledovala jej\u00ed demise. 22. z\u00e1\u0159\u00ed prob\u011bhla politick\u00e1 gener\u00e1ln\u00ed st\u00e1vka. Ob\u010dan\u00e9 cht\u011bli republiku br\u00e1nit. Do \u010dela \u00fa\u0159ednick\u00e9 vl\u00e1dy byl postaven gener\u00e1l Syrov\u00fd. Kdy\u017e Hitler v Godesbergu na jedn\u00e1n\u00ed s Chamberlainem 22.-23. z\u00e1\u0159\u00ed zv\u00fd\u0161il sv\u00e9 po\u017eadavky, souhlasily z\u00e1padn\u00ed velmoci s \u010deskoslovenskou mobilizac\u00ed. Mobilizace 23. z\u00e1\u0159\u00ed prok\u00e1zala p\u0159ipravenost na vojenskou obranu zem\u011b.<\/p>\n

\"mnichov1\"\u00a0\u00a0 Proti hroz\u00edc\u00edmu v\u00e1le\u010dn\u00e9mu konfliktu se objevila zprost\u0159edkovatelsk\u00e1 nab\u00eddka It\u00e1lie, za n\u00ed\u017e st\u00e1l p\u0159ipraven\u00fd z\u00e1m\u011br Anglie uspo\u0159\u00e1dat mezin\u00e1rodn\u00ed konferenci. V Mnichov\u011b se 29. z\u00e1\u0159\u00ed se\u0161li z\u00e1stupci N\u011bmecka, It\u00e1lie, Anglie a Francie. Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier se dohodli na odstoupen\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed ve prosp\u011bch nacistick\u00e9ho N\u011bmecka.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Mnichovsk\u00fd dikt\u00e1t prezident Bene\u0161 a vl\u00e1da p\u0159ijali. Bene\u0161 se ob\u00e1val v\u00e1lky osamocen\u00e9ho \u010ceskoslovenska s nacistick\u00fdm N\u011bmeckem, jedn\u00e1n\u00ed Anglie a Francie opakovan\u011b ozna\u010dil za zradu. Ze spojenc\u016f z\u016fst\u00e1val jen Sov\u011btsk\u00fd svaz. Mnichov neznamenal jen ztr\u00e1tu pohrani\u010d\u00ed, \u010ceskoslovensko nep\u0159i\u0161lo toliko o 41 098 km2 a 4 978 000 obyvatel. V\u00edce ne\u017e 150 000 \u010cech\u016f, N\u011bmc\u016f a \u017did\u016f muselo z pohrani\u010d\u00ed p\u0159ed nacisty prchnout. Chamberlain vykl\u00e1dal, \u017ee zachr\u00e1nil sv\u011btu m\u00edr. O rok pozd\u011bji vypukla druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 \u010ceskosloven\u0161t\u00ed komunist\u00e9 byli rozhodn\u00fdmi odp\u016frci mnichovanstv\u00ed. Provol\u00e1n\u00ed KS\u010c z 1. \u0159\u00edjna 1938 kritizuje politiku \u00bbpermanentn\u00edho\u00ab \u00fastupu p\u0159ed fa\u0161ismem a d\u00e1le se prorocky p\u00ed\u0161e: \u00bbBoj o republiku, boj o demokracii, boj o samostatnost n\u00e1roda nen\u00ed skon\u010den, rozhoduj\u00edc\u00ed bitvy stoj\u00ed p\u0159ed n\u00e1mi.\u00ab<\/p>\n

Obr.:<\/p>\n

Henlein u Hitlera 28. b\u0159ezna 1938<\/em><\/p>\n

Demonstrace 22. z\u00e1\u0159\u00ed v Praze p\u0159ed parlamentem<\/em><\/p>\n

Konference v Mnichov\u011b\u00a0<\/em><\/p>\n

Sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci v\u00edtaj\u00ed nacistick\u00e9 voj\u00e1ky<\/em><\/p>\n

Henleinovci odstra\u0148uji hrani\u010dn\u00ed sloup<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

29. z\u00e1\u0159\u00ed 1938, se se\u0161li v Mnichov\u011b z\u00e1stupci N\u011bmecka, It\u00e1lie, Francie a Anglie, aby podepsali dohodu o odstoupen\u00ed pohrani\u010d\u00ed \u010desk\u00fdch<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1505,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[47,40],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1510"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1510"}],"version-history":[{"count":2,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1510\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3332,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1510\/revisions\/3332"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1505"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1510"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1510"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1510"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}