{"id":1558,"date":"2011-10-13T17:20:42","date_gmt":"2011-10-13T15:20:42","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2011\/10\/13\/edvard-bene\/"},"modified":"2011-10-13T17:20:42","modified_gmt":"2011-10-13T15:20:42","slug":"edvard-bene","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2011\/10\/13\/edvard-bene\/","title":{"rendered":"Edvard Bene\u0161"},"content":{"rendered":"

\"benes\"Vedle Masaryka a \u0160tef\u00e1nika byl Edvard Bene\u0161<\/em> (1884 – 1948) jedn\u00edm ze zakladatel\u016f \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Cesta za vzd\u011bl\u00e1n\u00edm a zku\u0161enostmi<\/strong><\/p>\n

V Ko\u017elanech, \u010desk\u00e9 vesnici mezi Rakovn\u00edkem a Kralovicemi, se narodil Edvard Bene\u0161 28. kv\u011btna 1884. Narodil se jako des\u00e1t\u00e9 d\u00edt\u011b Mat\u011bje a Anny Bene\u0161ov\u00fdch. Vyr\u016fstal v rodin\u011b chalupn\u00edka, kter\u00fd tvrd\u011b pracoval, postupn\u011b p\u0159ikoupil pole, otev\u0159el kupeck\u00fd kr\u00e1m a nakonec zakoupil i m\u00edstn\u00ed cihelnu. Mat\u011bj a Anna Bene\u0161ovi dali v\u0161em d\u011btem vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, poslali je na \u0159emeslo a je\u0161t\u011b na\u0161et\u0159ili pen\u00edze do za\u010d\u00e1tk\u016f sv\u00fdch dosp\u011bl\u00fdch d\u011bt\u00ed. O pracovitosti, p\u0159irozen\u00e9 inteligenci a sv\u011bdomitosti d\u011bt\u00ed sv\u011bd\u010d\u00ed to, \u017ee Edvardovi star\u0161\u00ed brat\u0159i V\u00e1clav a Vojt\u011bch se stali uzn\u00e1van\u00fdmi pedagogy. Star\u0161\u00ed V\u00e1clav dostal Edvarda na vinohradsk\u00e9 gymn\u00e1zium. Edvard bydlel v dob\u011b sv\u00fdch studi\u00ed v pra\u017esk\u00e9m dom\u011b dal\u0161\u00edho ^star\u0161\u00edho bratra – Vojty Bene\u0161e (1878-1951). Vojta Bene\u0161 proslul nejen jako u\u010ditel, byl i liter\u00e1t a politik, v letech 1925-1936 byl poslancem a sen\u00e1torem za \u010deskou soci\u00e1ln\u00ed demokracii.<\/p>\n

Po maturit\u011b v roce 1904 se stal Edvard Bene\u0161 studentem Filozofick\u00e9 fakulty Univerzity Karlovy a studoval filozofii, romanistiku a germanistiku. V roce 1905 ode\u0161el Bene\u0161 do Pa\u0159\u00ed\u017ee, na Sorbonn\u011b si zapsal filozofii a sociologii, d\u00e1le nav\u0161t\u011bvoval Vysokou \u0161kolu soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd. V roce 1907 ode\u0161el na univerzitu v Dijonu, kde obh\u00e1jil v roce 1908 disertaci Rakousk\u00fd probl\u00e9m a \u010desk\u00e1 ot\u00e1zka a stal se doktorem pr\u00e1v. Bene\u0161 si zamiloval Francii a jej\u00ed kulturu. Ve Francii se sezn\u00e1mil i s p\u016fvabnou \u010deskou studentkou Hanou (Anna, rozen\u00e1 Vl\u010dkov\u00e1), kter\u00e1 se stala jeho \u017eenou. Budi\u017e \u0159e\u010deno, \u017ee Hana byla Edvardovi skv\u011blou \u017eenou, byla oporou a nedosti\u017enou man\u017eelkou diplomata, ministra a prezidenta. Opr\u00e1vn\u011bn\u011b napl\u0148ovala p\u0159edstavu prvn\u00ed d\u00e1my budouc\u00edho \u010ceskoslovenska.<\/p>\n

Ve Francii se Bene\u0161 pustil do pravideln\u00e9ho psan\u00ed \u010dl\u00e1nk\u016f o Francii a politicky se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k soci\u00e1ln\u00ed demokracii.<\/p>\n

Po n\u00e1vratu do \u010cech z\u00edskal m\u00edsto profesora na vinohradsk\u00e9 obchodn\u00ed akademii, ud\u011blal doktor\u00e1t z filozofie, v roce 1912 se habilitoval. Habilita\u010dn\u00ed spis nesl n\u00e1zev Stranictv\u00ed a analyzoval \u00falohu politick\u00fdch stran v modern\u00ed spole\u010dnosti. Bene\u0161 se op\u00edral o d\u00edlo francouzsk\u00e9ho sociologa Durkheima, kter\u00fd vybudoval sv\u016fj syst\u00e9m na rozboru soci\u00e1ln\u00edch skupin a jejich vztah\u016f. Bene\u0161 na Durkheima nahl\u00ed\u017eel kriticky, pod vlivem Masaryka oce\u0148oval v\u00fdznam jednotlivce a \u00falohu intuice v pozn\u00e1n\u00ed. Masaryk se stal Bene\u0161ovi mentorem, politickou a mor\u00e1ln\u00ed autoritou. V jednom ze sv\u00fdch dopis\u016f v roce 1908 Bene\u0161 napsal: \u00bbChci se postavit proti pokusu po\u0161tvat t\u0159\u00eddu proti t\u0159\u00edd\u011b, chci uk\u00e1zati, \u017ee historick\u00fd materialismus je nesmysl…\u00ab<\/p>\n

Od prvn\u00edho odboje ke vzniku \u010ceskoslovenska<\/strong><\/p>\n

\"benes06\"Z\u00e1sadn\u00ed obrat v \u017eivot\u011b Bene\u0161e znamenala prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. Jeho profesor Masaryk se v prosinci 1914 odebral do emigrace, aby mohl \u00bbvypov\u011bd\u011bt osobn\u011b v\u00e1lku centr\u00e1ln\u00edm mocnostem“. Bene\u0161 se okam\u017eit\u011b zapojil do organizov\u00e1n\u00ed protirakousk\u00e9ho odboje v \u010cech\u00e1ch, v letech 1914-1915 vybudoval tajnou zpravodajskou organizaci Maffia, kter\u00e1 udr\u017eovala spojen\u00ed s vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00edm se zahrani\u010dn\u00edm odbojem. Edvard Bene\u0161 ode\u0161el 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1915 do exilu, nejd\u0159\u00edve do \u0160v\u00fdcarska a posl\u00e9ze do Francie. Spolu s T. G. Masarykem a Slov\u00e1kem Milanem Rastislavem \u0160tef\u00e1nikem se stal vedouc\u00ed osobnost\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed akce. V letech 1916-1918 byl Bene\u0161 gener\u00e1ln\u00edm tajemn\u00edkem N\u00e1rodn\u00ed rady \u010deskoslovensk\u00e9. Zat\u00edmco Masaryk p\u016fsobil ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech, \u0160tef\u00e1nik v It\u00e1lii a Rusku, Bene\u0161 m\u011bl na starost Francii. V Pa\u0159\u00ed\u017ei se projevil jako vynikaj\u00edc\u00ed diplomat a organiz\u00e1tor. Spojoval krajansk\u00e9 spolky ze v\u0161ech sv\u011btad\u00edl\u016f k finan\u010dn\u00edm sb\u00edrk\u00e1m a podpo\u0159e \u010deskoslovensk\u00fdch legi\u00ed. Zahrani\u010dn\u00ed odboj se postupn\u011b sjednotil na koncepci samostatn\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho st\u00e1tu. Tato my\u0161lenka m\u011bla podporu v politice americk\u00e9ho prezidenta Wilsona, t\u00e9\u017e rusk\u00e1 revoluce podporovala pr\u00e1vo n\u00e1rod\u016f na sebeur\u010den\u00ed. Od Havl\u00ed\u010dka a Palack\u00e9ho p\u0159evzali Masaryk, Bene\u0161 a \u0160tef\u00e1nik my\u0161lenku p\u0159irozen\u00e9 soun\u00e1le\u017eitosti \u010cechu a Slov\u00e1k\u016f v jednom slovansk\u00e9m n\u00e1rod\u011b a jednom st\u00e1tu.<\/p>\n

Od ministra zahrani\u010d\u00ed k \u00fa\u0159adu prezidenta<\/strong><\/p>\n

Byl to Edvard Bene\u0161, kter\u00fd vyhl\u00e1sil 14. \u0159\u00edjna 1918 zat\u00edmn\u00ed \u010deskoslovenskou vl\u00e1du, v ni\u017e zast\u00e1val m\u00edsto ministra zahrani\u010d\u00ed a ministra vnitra. Bene\u0161 byl ministrem zahrani\u010d\u00ed ve v\u0161ech \u010deskoslovensk\u00fdch vl\u00e1d\u00e1ch od listopadu 1918 do prosince 1935. Vynikaj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem zastupoval \u010ceskoslovensko na pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 m\u00edrov\u00e9 konferenci, kde prosadil \u010ceskoslovensku jeho historick\u00e9 hranice, zejm\u00e9na hranici s N\u011bmeckem a Rakouskem, obh\u00e1jeny byly i hranice ji\u017en\u00edho Slovenska s Ma\u010farskem a p\u0159ipojena Podkarpatsk\u00e1 Rus.<\/p>\n

Bene\u0161 byl uzn\u00e1van\u00fdm diplomatem, pod\u00edlel se na vzniku a organizaci Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f. Jako ministr zahrani\u010d\u00ed vybudoval spojeneck\u00fd syst\u00e9m, kter\u00fd se op\u00edral o smlouvu s Franci\u00ed (1924). D\u00e1le inicioval vznik politicko-vojensk\u00e9 aliance Mal\u00e9 dohody, kde vedle \u010cSR byly i Jugosl\u00e1vie a Rumunsko. V okam\u017eic\u00edch hroz\u00edc\u00edho nebezpe\u010d\u00ed z N\u011bmecka prosadil Bene\u0161 spojeneckou smlouvu se Sov\u011btsk\u00fdm svazem (1935), kter\u00e1 byla v p\u0159\u00edpad\u011b \u00fatoku ze strany N\u011bmecka v\u00e1z\u00e1na na pomoc Francie.<\/p>\n

Po abdikaci T. G. Masaryka se Bene\u0161 stal \u010deskoslovensk\u00fdm prezidentem. Volba prob\u011bhla 18. prosince 1935, skon\u010dila v\u00fdrazn\u00fdm \u00fasp\u011bchem Bene\u0161e, kter\u00fd musel rozb\u00edt p\u0159ipravovan\u00fd pravicov\u00fd blok veden\u00fd \u010desk\u00fdmi agr\u00e1rn\u00edky a maj\u00edc\u00ed sv\u00e9ho protikandid\u00e1ta, konzervativn\u00edho profesora N\u011bmce. Jako antifa\u0161istick\u00e9ho kandid\u00e1ta ho volili i komunist\u00e9, tehdy pod veden\u00edm \u0160vermy, Z\u00e1potock\u00e9ho a Sl\u00e1nsk\u00e9ho.<\/p>\n

Mnichov<\/strong><\/p>\n

V roce 1938 se zost\u0159il n\u00e1tlak nacistick\u00e9ho N\u011bmecka, kter\u00e9 pl\u00e1novalo postupnou likvidaci \u010ceskoslovenska. Spojencem Hitlera se stala sudeton\u011bmeck\u00e1 p\u00e1t\u00e1 kolona p\u0159edstavovan\u00e1 henleinovci; ti stup\u0148ovali z\u00e1m\u011brn\u011b sv\u00e9 po\u017eadavky pod pl\u00e1\u0161t\u00edkem autonomie a n\u011bmeck\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho n\u00e1zoru, tedy nacismu. Anglie a Francie radily k z\u00e1sadn\u00edm \u00fastupk\u016fm v\u016f\u010di Hitlerovi a Henleinovi. Nakonec z\u00e1padn\u00ed spojenci po\u017eadovali \u00faplnou kapitulaci. Sov\u011btsk\u00fd svaz v t\u00e9to situaci provedl \u010d\u00e1ste\u010dnou mobilizaci a p\u0159ipravil leteckou podporu. P\u0159edpokladem pro sov\u011btskou pomoc byla v\u0161ak \u017e\u00e1dost \u010ceskoslovenska, st\u00ed\u017enost ke Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f a po\u017eadavek pomoci Francie.<\/p>\n

Z\u00e1padn\u00ed velmoci se rozhodly vydat \u010deskoslovensk\u00e9 pohrani\u010d\u00ed Hitlerovi. U\u010dinily tak na mnichovsk\u00e9 konferenci 29. z\u00e1\u0159\u00ed 1938. Bene\u0161 a vl\u00e1da mnichovsk\u00fd dikt\u00e1t p\u0159ijali, Bene\u0161 tak u\u010dinil po bolestn\u00e9m rozhodov\u00e1n\u00ed, ob\u00e1val se v\u00e1lky bez spojenc\u016f a m\u011bl opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 obavy z lidsk\u00fdch a majetkov\u00fdch ztr\u00e1t \u010ceskoslovenska. V dopise Dr. Ra\u0161\u00ednovi napsal, \u017ee Francie a Anglie se \u00bbrozhodly v prav\u00e9m slova smyslu n\u00e1s ob\u011btovat\u00ab.<\/p>\n

V exilu za obnovu \u010ceskoslovenska<\/strong><\/p>\n

Po mnichovsk\u00e9m dikt\u00e1tu nacist\u00e9 po\u017eadovali Bene\u0161ovo odstoupen\u00ed, stejn\u00fd tlak vyv\u00edjela i \u010desk\u00e1 pravice. Za t\u00e9to situace prezident abdikoval 5. \u0159\u00edjna a 22. \u0159\u00edjna 1938 ode\u0161el do exilu. Po vypuknut\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se Bene\u0161 postavil do \u010dela druh\u00e9ho zahrani\u010dn\u00edho odboje. Exil m\u011bl dv\u011b v\u00fdznamn\u00e1 centra – Lond\u00fdn a Moskvu. Protipr\u00e1vnost Mnichova a n\u00e1sledn\u00e1 nacistick\u00e1 okupace umo\u017enily pokra\u010dovat v exilu v pr\u00e1vn\u00ed kontinuit\u011b republiky s c\u00edlem obnovit svobodn\u00e9 \u010ceskoslovensko v p\u0159edmnichovsk\u00fdch hranic\u00edch. Pro tento c\u00edl z\u00edskal Bene\u0161 Anglii, de Gaulla, Spojen\u00e9 st\u00e1ty a Sov\u011btsk\u00fd svaz.<\/p>\n

Bene\u0161 jako politik i sociolog si uv\u011bdomoval spole\u010densk\u00e9 prom\u011bny, kter\u00e9 zp\u016fsobily hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize, Mnichov, zrada Z\u00e1padu a nacistick\u00e1 okupace. V Lond\u00fdn\u011b, v kontaktu s exilovou vl\u00e1dou v \u010dele s lidovcem \u0160r\u00e1mkem, s jemu bl\u00edzk\u00fdm ministrem Janem Masarykem i spolupracovn\u00edky T\u00e1borsk\u00fdm a Ripkou si kladl ot\u00e1zky zaji\u0161t\u011bn\u00ed suverenity \u010ceskoslovenska a spojenectv\u00ed se SSSR. Bene\u0161 vych\u00e1zel ve sv\u00fdch \u00favah\u00e1ch z p\u0159edpokladu, \u017ee se po v\u00edt\u011bzn\u00e9 v\u00e1lce udr\u017e\u00ed antihitlerovsk\u00e1 koalice a \u017ee dojde ke spolupr\u00e1ci USA, Francie, Anglie se Sov\u011btsk\u00fdm svazem. Domn\u00edval se, \u017ee se Sov\u011btsk\u00fd svaz otev\u0159e, \u017ee se bude vnit\u0159n\u011b prom\u011b\u0148ovat sm\u011brem k z\u00e1padn\u00edm demokraci\u00edm.<\/p>\n

Z t\u011bchto d\u016fvod\u016f se Bene\u0161 realisticky rozhodl pro prohlouben\u00ed spolupr\u00e1ce se SSSR. Na smlouvy z roku 1935 a 1941 nav\u00e1zala \u010deskoslovensko-sov\u011btsk\u00e1 spojeneck\u00e1 smlouva z 12. prosince 1943, kter\u00e1 m\u011bla chr\u00e1nit \u010cSR p\u0159ed opakovan\u00fdm n\u011bmeck\u00fdm nebezpe\u010d\u00edm. Ob\u011b vl\u00e1dy se dohodly na pov\u00e1le\u010dn\u00e9 spolupr\u00e1ci p\u0159i respektov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 nez\u00e1vislosti a svrchovanosti. Bene\u0161 po podpisu smlouvy \u0159ekl v rozhlasov\u00e9m vys\u00edl\u00e1n\u00ed, \u017ee \u00bb…s Moskvou a Sov\u011btsk\u00fdm svazem bude na\u0161e spolupr\u00e1ce bl\u00edzk\u00e1 a intimn\u00ed\u00ab. V n\u00e1vaznosti na podpis smouvy do\u0161lo k jedn\u00e1n\u00ed Bene\u0161e s moskevsk\u00fdm veden\u00edm KS\u010d, do\u0161lo ke shod\u011b o z\u00e1kladn\u00edch rysech pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed \u010cSR.<\/p>\n

Na cest\u011b k \u00danoru 1948<\/strong><\/p>\n

Edvard Bene\u0161 jmenoval 4. dubna 1945 prvn\u00ed \u010deskoslovenskou vl\u00e1du N\u00e1rodn\u00ed fronty. Bene\u0161 se vracel do osvobozen\u00e9 vlasti jako uzn\u00e1van\u00fd st\u00e1tn\u00edk, p\u0159ijal za sv\u016fj program socializuj\u00edc\u00ed lidov\u00e9 demokracie, cht\u011bl v\u0161ak zachovat parlamentn\u011b-demokratick\u00fd charakter republiky a vazby na Z\u00e1pad. S\u00e1m vid\u011bl sv\u016fj \u00fakol ve vyva\u017eov\u00e1n\u00ed spor\u016f mezi KS\u010c a nekomunistick\u00fdmi stranami. Jeho p\u0159edstava o \u010ceskoslovensku jako mostu mezi Z\u00e1padem a V\u00fdchodem v\u0161ak narazila na neo\u010dek\u00e1van\u011b rychl\u00fd rozpad antihitlerovsk\u00e9 koalice a politiku zatla\u010dov\u00e1n\u00ed komunismu. SSSR n\u00e1sledn\u011b aktivizoval sv\u00e9 spojence v zem\u00edch st\u0159edn\u00ed a jihov\u00fdchodn\u00ed Evropy, konkr\u00e9tn\u00edm p\u0159\u00edkladem t\u00e9to politiky bylo odm\u00edtnut\u00ed Marshallova pl\u00e1nu \u010ceskoslovenskem.<\/p>\n

Vzestup komunist\u016f v \u010ceskoslovensku vedl ke strategii z\u00edsk\u00e1n\u00ed rozhoduj\u00edc\u00ed politick\u00e9 moci ve st\u00e1t\u011b, KS\u010c z\u00edskala masovou podporu obyvatelstva. Za t\u00e9to situace do\u0161lo k \u00fanorov\u00fdm ud\u00e1lostem roku 1948. V \u00fanorov\u00e9 krizi se prezident Bene\u0161 rozhodl p\u0159ijmout demisi nekomunistick\u00fdch ministr\u016f, v duchu \u00fastavy akceptoval n\u00e1vrh Gottwalda na rekonstrukci vl\u00e1dy. T\u00edmto Bene\u0161ov\u00fdm rozhodnut\u00edm se stali komunist\u00e9 fakticky rozhoduj\u00edc\u00ed politickou stranou ve st\u00e1t\u011b, p\u0159evzali moc, ale i odpov\u011bdnost… Edvard Bene\u0161 opustil 27. \u00fanora 1948 Prahu, pro z\u00e1sadn\u00ed nesouhlas s novou \u00fastavou 7. \u010dervna abdikoval. Edvard Bene\u0161 zem\u0159el 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1948 ve sv\u00e9 vile v Sezimov\u011b \u00dast\u00ed. Zem\u0159el evropsk\u00fd diplomat, uzn\u00e1van\u00fd st\u00e1tn\u00edk a velk\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd vlastenec.<\/p>\n

Archiv NoS<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Vedle Masaryka a \u0160tef\u00e1nika byl Edvard Bene\u0161 (1884 – 1948) jedn\u00edm ze zakladatel\u016f \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1533,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[329,331,40],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1558"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1558"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1558\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1533"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1558"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1558"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1558"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}