{"id":1559,"date":"2011-10-13T18:05:09","date_gmt":"2011-10-13T16:05:09","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2011\/10\/13\/ou-en-laj\/"},"modified":"2011-10-13T18:05:09","modified_gmt":"2011-10-13T16:05:09","slug":"ou-en-laj","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2011\/10\/13\/ou-en-laj\/","title":{"rendered":"\u010cou En-laj"},"content":{"rendered":"

\"cou\"\u00bbByl jedn\u00edm ze dvou nebo t\u0159\u00ed mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed na mne ze v\u0161ech lid\u00ed, s nimi\u017e jsem se kdy setkal, ud\u011blali nejv\u011bt\u0161\u00ed dojem svoj\u00ed filozofi\u00ed, pam\u011bt\u00ed, historickou anal\u00fdzou, taktick\u00fdmi sondami a pohotovost\u00ed ke vtipn\u00e9 odpov\u011bdi.\u00ab<\/strong><\/em> (Henry Kissinger)<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Student revolucion\u00e1\u0159em<\/strong><\/p>\n

Zku\u0161en\u00fd znalec sv\u011btov\u00e9 diplomacie, b\u00fdval\u00fd americk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed Henry Kissinger, jist\u011b m\u011bl p\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, kdy\u017e takto hodnotil \u010cou En-laje, nesporn\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edho \u010d\u00ednsk\u00e9ho diplomata dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. \u010cou En-laj se narodil 5. b\u0159ezna 1898 v okrese Sao-sing, provincie \u010cetlang. V letech 1917-1919 studoval v Japonsku, po n\u00e1vratu do vlasti pokra\u010doval ve studi\u00edch na univerzit\u011b v Tienc\u00ednu. Za \u00fa\u010dast v revolu\u010dn\u00edm hnut\u00ed byl v\u011bzn\u011bn. L\u00e9ta 1920-1924 str\u00e1vil na studi\u00edch v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kde ustavil \u010d\u00ednskou komunistickou skupinu, kter\u00e1 se p\u0159ihl\u00e1sila ke KS \u010c\u00edny. Po n\u00e1vratu do vlasti v roce 1924 se stal p\u0159es \u010cankaj\u0161k\u016fv odpor n\u00e1\u010deln\u00edkem politick\u00e9ho odd\u011blen\u00ed vojensk\u00e9 akademie v Chuang-pchu a byl zvolen tajemn\u00edkem kuang-tungsk\u00e9ho v\u00fdboru KS \u010c\u00edny. O t\u0159i roky pozd\u011bji byl zvolen \u010dlenem \u00daV KS \u010c\u00edny, pak \u010dlenem politick\u00e9ho byra a tajemn\u00edkem \u00daV KS \u010c\u00edny.<\/p>\n

Zdatn\u00fd vyjednava\u010d<\/strong><\/p>\n

V prosinci 1936 d\u00edky sv\u00fdm diplomatick\u00fdm schopnostem p\u0159esv\u011bd\u010dil \u010dou En-laj na jedn\u00e1n\u00edch v Si-anu \u010dankaj\u0161ka o nutnosti obnovit jednotnou protijaponskou n\u00e1rodn\u00ed frontu, ji\u017e se poda\u0159ilo vytvo\u0159it v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce. V roce 1945 byl znovu zvolen do nejvy\u0161\u0161\u00edch stranick\u00fdch org\u00e1n\u016f. Po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed \u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky 1. \u0159\u00edjna 1949 se stal jej\u00edm prvn\u00edm p\u0159edsedou a sou\u010dasn\u011b ministrem zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed. A prav\u00e9 v t\u00e9to diplomatick\u00e9 roli se stal st\u00e1tn\u00edkem velk\u00e9ho form\u00e1tu.<\/p>\n

Poprv\u00e9 jako p\u0159edstavitel lidov\u00e9 \u010c\u00edny sehr\u00e1l \u010cou En-laj d\u016fle\u017eitou roli na jedn\u00e1n\u00edch mezin\u00e1rodn\u00ed konference v roce 1954 v \u017denev\u011b o korejsk\u00e9 ot\u00e1zce a Indo\u010d\u00edn\u011b. Ot\u00e1zku Koreje konference vy\u0159e\u0161it nedok\u00e1zala, bylo v\u0161ak dosa\u017eeno podpisu dohod, je\u017e ukon\u010dily indo\u010d\u00ednskou v\u00e1lku a znamenaly konec francouzsk\u00e9ho koloni\u00e1ln\u00edho panstv\u00ed v Indo\u010d\u00edn\u011b. Jedn\u00e1n\u00ed nebyla nijak snadn\u00e1, jak nasv\u011bd\u010doval nap\u0159\u00edklad postoj americk\u00e9 diplomacie, kter\u00e1 nal\u00e9hala na Pa\u0159\u00ed\u017e, aby nep\u0159istupovala na \u017e\u00e1dn\u00fd kompromis a v koloni\u00e1ln\u00ed indo\u010d\u00ednsk\u00e9 v\u00e1lce pokra\u010dovala. Ve Francii v\u0161ak p\u0159ev\u00e1\u017eily s\u00edly rozumu. Ke zm\u011bn\u011b postoje Pa\u0159\u00ed\u017ee p\u0159isp\u011bla tak\u00e9 skute\u010dnost, \u017ee vietnam\u0161t\u00ed vlastenci pr\u00e1v\u011b v pr\u016fb\u011bhu \u017eenevsk\u00e9 konference, 7. kv\u011btna 1954, dobyli strategickou francouzskou pevnost Dien Bien Phu na n\u00e1horn\u00ed planin\u011b v severoz\u00e1padn\u00edm Vietnamu.<\/p>\n

Naprosto neprofesion\u00e1ln\u011b se v \u017denev\u011b zachoval americk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed John Poster Dulles, kter\u00fd z\u0159ejm\u011b nepochopil zm\u011bny, k nim\u017e v druh\u00e9 polovin\u011b 20. stolet\u00ed za\u010dalo doch\u00e1zet, co\u017e dot\u00e1hl a\u017e do takov\u00e9 absurdn\u00ed podoby, \u017ee \u010dlen\u016fm sv\u00e9 delegace na\u0159\u00eddil nepod\u00e1vat ruku \u010c\u00ed\u0148an\u016fm. Jak zareagoval \u010cou En-laj? Sv\u00fdm spolupracovn\u00edk\u016fm vydal jednoduch\u00fd a logick\u00fd pokyn: \u00bbNikomu nenab\u00edzejte ruku k pod\u00e1n\u00ed jako prvn\u00ed. Ale kdykoliv v\u00e1m ji kdokoliv nab\u00eddne ke stisku, neodm\u00edtejte.\u00ab \u010cou En-laj byl v tomto ohledu tak d\u016fsledn\u00fd, \u017ee kdy\u017e zjistil, \u017ee jeden z \u010dlen\u016f jeho delegace \u00famysln\u011b p\u0159ehl\u00e9dl nab\u00eddnutou pravici \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho diplomata, s\u00e1m se \u0160v\u00e9dovi omluvil a sv\u00e9ho diplomata ihned poslal zp\u011bt do \u010c\u00edny. Za velk\u00e9 zadostiu\u010din\u011bn\u00ed pak pova\u017eoval gesto Waltera Bedella Smithe, z\u00e1stupce Dullese, kter\u00fd \u0161\u00e9f\u016fv pokyn diplomaticky obe\u0161el, kdy\u017e v kav\u00e1rn\u011b \u010cou En-lajovi levou rukou p\u0159\u00e1telsky stiskl rameno, co\u017e mohl snadno zd\u016fvodnit t\u00edm, \u017ee ve sv\u00e9 pravici pr\u00e1v\u011b dr\u017eel \u0161\u00e1lek k\u00e1vy.<\/p>\n

M\u00e1lem p\u0159i\u0161el o \u017eivot<\/strong><\/p>\n

Mezin\u00e1rodn\u00ed presti\u017e \u010cou En-laje d\u00e1le rostla. Dal\u0161\u00edm v\u00fdrazn\u00fdm \u00fasp\u011bchem, kter\u00fd tento \u010deln\u00fd p\u0159edstavitel \u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 republiky zaznamenal na poli diplomacie, byl nesporn\u011b zp\u016fsob, jak\u00fdm zap\u016fsobil na prvn\u00ed konferenci asijsk\u00fdch a africk\u00fdch st\u00e1t\u016f, kter\u00e1 se konala v Bandungu na indon\u00e9sk\u00e9m ostrov\u011b J\u00e1va od 18. do 24. dubna 1955. B\u011bhem cesty do\u0161lo k dramatick\u00e9 ud\u00e1losti, je\u017e ho m\u00e1lem st\u00e1la \u017eivot. Indick\u00fd premi\u00e9r D\u017eav\u00e1harl\u00e1l N\u00e9hr\u00fa mu nab\u00eddl letoun s poh\u00e1dkov\u00fdm jm\u00e9nem Princess of Kashmir z flotily spole\u010dnosti Air India, proto\u017ee \u010c\u00edna v t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b nem\u011bla vlastn\u00ed aerolinie. Mezip\u0159ist\u00e1n\u00ed v Hongkongu k dopln\u011bn\u00ed paliva vyu\u017eil \u010cou En-laj k ob\u011bdu s n\u011bkolika \u010cankaj\u0161kov\u00fdmi gener\u00e1ly, za jejich\u017e propu\u0161t\u011bn\u00ed z kontinent\u00e1ln\u00ed \u010c\u00edny na Tchaj-wan se ji\u017e d\u0159\u00edve zasadil a kte\u0159\u00ed nyn\u00ed m\u011bli vyslechnout jeho n\u00e1zory na mo\u017enost obnoven\u00ed dialogu a vy\u0159\u00eddit je sv\u00e9mu prezidentovi. Ale b\u011bhem ob\u011bda se premi\u00e9rovi ud\u011blalo nevolno, byl odvezen do nemocnice, kde setrval p\u00e1r dn\u00ed. Uk\u00e1zalo se, \u017ee \u0161lo jen o podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed slep\u00e9ho st\u0159eva. Letoun Princess of Kashmir nemohl \u010dekat a je\u0161t\u011b t\u00fd\u017e den odstartoval. Tedy bez \u010cou En-laje. Po t\u0159ech hodin\u00e1ch letu stroj explodoval. Nikdo nep\u0159e\u017eil. A nic se nevy\u0161et\u0159ilo, i kdy\u017e Peking tehdy vyslovil podez\u0159en\u00ed, \u017ee \u0161lo o \u010dasovanou bombu, kterou do letadla tajn\u011b vlo\u017eili tchajwan\u0161t\u00ed agenti. \u010cou En-laj pak pokra\u010doval do Bandungu letounem nizozemsk\u00e9 spole\u010dnosti KLM.<\/p>\n

Zachov\u00e1v\u00e1 si chladnou hlavu<\/strong><\/p>\n

V Bandungu se \u010cou  En-laj  nesetk\u00e1val jen s \u00fasm\u011bvy a projevy p\u0159\u00edzn\u00e9. Z nejedn\u00e9 delegace od jp\u00edm a\u017e po P\u00e1kist\u00e1n zazn\u00edvaly v kulo\u00e1rech na .dresu \u010c\u00edny pozn\u00e1mky o „komunistick\u00e9m imperialismu*. Dokonce i z tribuny se n\u011bkte\u0159\u00ed \u0159e\u010dn\u00edci pou\u0161t\u011bli do odsuzov\u00e1n\u00ed jak vnit\u0159n\u00edch pom\u011br\u016f v \u010c\u00edn\u011b (zejm\u00e9na potla\u010dov\u00e1n\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 svobody), tak i jej\u00ed zahrani\u010dn\u00ed politiky kv\u016fli „podvratn\u00fdm aktivit\u00e1m“ v\u016f\u010di jin\u00fdm asijsk\u00fdm a africk\u00fdm zem\u00edm. \u010cou En-laj zachoval chladnou hlavu a se sv\u00fdm typick\u00fdm smyslem pro st\u0159\u00edzliv\u00e9 hodnocen\u00ed dan\u00e9 situace nab\u00e1dal \u010dleny sv\u00e9 delegace ke klidn\u00e9 reakci. \u00bbA\u0165 se jedn\u00e1 o jakoukoli provokaci, \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00e1\u0161n\u011b, \u017e\u00e1dn\u00e1 \u017ehav\u00e1 slova,\u00ab \u0159\u00edkal sv\u00e9mu \u0161t\u00e1bu a dod\u00e1val: „Spojen\u00e9 st\u00e1ty se n\u00e1s pokou\u0161ej\u00ed izolovat, ale nyn\u00ed m\u016f\u017eeme prorazit. Proraz\u00edme v\u0161echny opony, \u017eelezn\u00e9 opony, bambusov\u00e9 opony, kou\u0159ov\u00e9 opony… V\u0161iml jsem si, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed z v\u00e1s se chovaj\u00ed v duchu \u0161ovinismu velk\u00e9ho Ch\u00e1na. Hledejte zp\u016fsoby, zvyklosti, man\u00fdry i tak neobvykl\u00e9, jako t\u0159eba br\u00e1t j\u00eddlo do rukou. U\u010dte se j\u00edst rukama. Jak jinak chcete udr\u017eovat ducha bratrsk\u00e9 solidarity?…<\/p>\n

Chovejte se slu\u0161n\u011b k novin\u00e1\u0159\u016fm, l k takov\u00fdm, kte\u0159\u00ed kladou nep\u0159\u00edjemn\u00e9 ot\u00e1zky nebo d\u011blaj\u00ed nezdvo\u0159il\u00e9 pozn\u00e1mky.\u00ab<\/p>\n

Rady, kter\u00e9 d\u00e1val \u010cou En-laj \u010dlen\u016fm sv\u00e9 delegace, pat\u0159\u00ed samoz\u0159ejm\u011b k abeced\u011b diplomatick\u00e9 kultury, aneb kurtoazie, jak zku\u0161en\u00ed diplomat\u00e9 ozna\u010duj\u00ed dvornost, galantnost a zdvo\u0159ilost. Ale “ tomto p\u0159\u00edpad\u011b byl nucen s\u00e1hnout i k element\u00e1r-^_yi opat\u0159en\u00edm, proto\u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed z jeho lid\u00ed mu byli \u00bbdod\u00e1ni\u00ab z r\u016fzn\u00fdch slo\u017eek st\u00e1tn\u00edho a samoz\u0159ejm\u011b i stranick\u00e9ho apar\u00e1tu, kte\u0159\u00ed krom\u011b \u00bbv\u011brnosti\u00ab Mao \u010de-tungovi toho o diplomacii mnoho nev\u011bd\u011bli.<\/p>\n

S\u00e1m pak p\u0159edvedl v praxi v\u0161echny tyto teoretick\u00e9 pou\u010dky, kdy\u017e nastal \u010das k jeho vystoupen\u00ed p\u0159ed pl\u00e9nem bandungsk\u00e9 konference. Nen\u00ed divu, \u017ee v\u0161echna m\u00edsta prezident\u016f, kr\u00e1l\u016f, premi\u00e9r\u016f, ministr\u016f a ostatn\u00edch deleg\u00e1t\u016f, jako\u017e i \u010destn\u00fdch host\u016f, pozorovatel\u016f a korespondent\u016f ze v\u0161ech hlavn\u00edch sv\u011btov\u00fdch m\u00e9di\u00ed byla beze zbytku zapln\u011bna. V\u0161ichni cht\u011bli vid\u011bt a sly\u0161et, jak dopadne premi\u00e9ra \u0161\u00e9fa \u010d\u00ednsk\u00e9 diplomacie p\u0159ed takovou r\u016fznorodou se\u0161lost\u00ed. Hned na samotn\u00e9m za\u010d\u00e1tku byli v\u0161ichni m\u00edrn\u011b p\u0159ekvapeni, kdy\u017e jim usm\u011bvav\u00fd mu\u017e z vysok\u00e9 tribuny sd\u011blil, \u017ee p\u0159edem p\u0159ipraven\u00fd text jeho projevu bude v\u0161em rozd\u00e1n, ale nyn\u00ed bude mluvit spatra.<\/p>\n

„\u010c\u00ednsk\u00e1 delegace sem p\u0159i\u0161la hledat jednotu, a nikoliv spory,\u00ab \u0159ekl \u010cou En-laj klidn\u00fdm a vyrovnan\u00fdm hlasem p\u0159ed ztichl\u00fdm s\u00e1lem a pokra\u010doval: \u00bbNen\u00ed t\u0159eba zde vytrubovat ideologii nebo rozd\u00edly, kter\u00e9 mezi n\u00e1mi existuj\u00ed. Jsme tady proto, abychom usilovali o shodu n\u00e1zor\u016f, a nikoliv proto, abychom vyzved\u00e1vali jednotliv\u00e9 rysy rozd\u00edlnost\u00ed… V\u011bt\u0161ina zem\u00ed Asie a Afriky trp\u011bla kolonialismem… Jsme hospod\u00e1\u0159sky pozadu… Jestli\u017ee chceme nach\u00e1zet spole\u010dnou z\u00e1kladnu k odstran\u011bn\u00ed b\u00eddy, kter\u00e1 byla na n\u00e1s uvalena, pak si to usnadn\u00edme, kdy\u017e porozum\u00edme jeden druh\u00e9mu, kdy\u017e budeme druh\u00e9ho chovat v \u00fact\u011b a vz\u00e1jemn\u011b si pom\u00e1hat.\u00ab<\/p>\n

Historick\u00e9 sbl\u00ed\u017een\u00ed \u010c\u00edny a Indie<\/strong><\/p>\n

Potlesk, kter\u00fd nastal, byl z po\u010d\u00e1tku pon\u011bkud v\u00e1hav\u00fd, ale pak se prom\u011bnil v ovace. N\u00e9hr\u00fa se neudr\u017eel, vstal a \u0161el \u010cou En-laje p\u0159\u00e1telsky obejmout. Kdy\u017e je\u0161t\u011b po patn\u00e1cti letech, na po\u010d\u00e1tku roku 1970, vzpom\u00ednal nestor filip\u00ednsk\u00e9 diplomacie Carlos Romero na tento projev p\u0159ed americkou l\u00e9ka\u0159kou a spisovatelkou \u010d\u00ednsk\u00e9ho p\u016fvodu Han Suy-in, tak \u0159ekl: „Vy\u0159i\u010fte, pros\u00edm, m\u00e9 pozdravy panu premi\u00e9rovi \u010cou En-lajovi… Nikdy nezapomenu na projev, kter\u00fd p\u0159ednesl v Bandungu.\u00ab<\/p>\n

Jak \u010cou En-laj sl\u00edbil sv\u00fdm lidem, \u010c\u00edna za\u010dala pror\u00e1\u017eet opony. Nez\u016fst\u00e1valo samoz\u0159ejm\u011b jen u vysok\u00fdch tribun a masov\u00fdch akc\u00ed. \u010cou En-laj rozv\u00edjel diplomatickou ofenz\u00edvu zejm\u00e9na v osobn\u00edch kontaktech s ciz\u00edmi p\u0159edstaviteli. \u00dasil\u00ed, kter\u00e9 se sna\u017eil rozv\u00edjet v duchu nov\u00e9 politiky m\u00edrov\u00e9 koexistence, tedy je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e Nikita Chru\u0161\u010dov pronesl sv\u016fj projev na toto t\u00e9ma na XX. sjezdu sov\u011btsk\u00fdch komunist\u016f, za\u010d\u00ednalo krok za krokem z\u00edsk\u00e1vat p\u016fdu a p\u0159in\u00e1\u0161elo \u010dou En-lajovi mnoho cenn\u00fdch bod\u016f. Ale doma to m\u011bl tehdy p\u0159ece jen pon\u011bkud obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed. Vlastn\u011b u\u017e po jeho n\u00e1vratu z Bandungu se n\u011bkte\u0159\u00ed funkcion\u00e1\u0159i z horn\u00edch struktur a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zaob\u00edrali pitv\u00e1n\u00edm ka\u017ed\u00e9ho slova, kter\u00e9 tam pou\u017eil ve sv\u00e9m proslul\u00e9m vystoupen\u00ed. N\u011bkter\u00e1 z nich byla „Z\u00e1sadov\u00fdmi“ pracovn\u00edky stranick\u00e9ho apar\u00e1tu ozna\u010dov\u00e1na za \u00bbpoliticky ne\u010dist\u00e1“ a dokonce se na\u0161li i takov\u00ed str\u00e1\u017eci ideov\u00e9 \u010distoty, \u017ee si kladli ot\u00e1zku, zda jeho slova \u00bb\u017eijme spole\u010dn\u011b v m\u00edru\u00ab neznamenaj\u00ed „kapitulaci p\u0159ed imperialismem*.<\/p>\n

\u00bbNa odpov\u011b\u010f je je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzy\u00ab<\/strong><\/p>\n

K \u00factyhodn\u00fdm vlastnostem \u010cou En-laje pat\u0159ilo tak\u00e9 to, \u017ee se nikdy nenechal odradit od sv\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed koncepce, kterou ov\u0161em mohl d\u00e1le rozv\u00edjet a pru\u017en\u011b prosazovat podle v\u00fdvoje situace a v duchu jeho instinktivn\u00edho pohledu kup\u0159edu. Nenechal se tedy odradit ani v \u017denev\u011b, jak shora \u0159e\u010deno, kdy\u017e mu John Poster Dulles nepodal ruku. Jako by byl sk\u00e1lopevn\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee jednou mus\u00ed p\u0159ij\u00edt den, kdy k nim do \u010c\u00edny p\u0159ijede nejen Dulles\u016fv budouc\u00ed n\u00e1stupce, ale nakonec s\u00e1m prezident Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. A tak nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e dodat, \u017ee do C\u00edny v \u00fanoru 1972 vskutku p\u0159ijel prezident Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f Richard Nixon a \u017ee za jeho vl\u00e1dy USA podepsaly 27. ledna 1973 v Pa\u0159\u00ed\u017ei smlouvu o ukon\u010den\u00ed v\u00e1lky a znovunastolen\u00ed m\u00edru ve Vietnamu, p\u0159i\u010dem\u017e 29. b\u0159ezna 1973 posledn\u00ed americk\u00e9 vojensk\u00e9 kontingenty opustily vietnamsk\u00e9 \u00fazem\u00ed. \u010cou En-laj tedy p\u0159ed imperialismem nekapituloval, ani obrazn\u011b, ani fakticky. Sp\u00ed\u0161e opak byl a z\u016fst\u00e1v\u00e1 pravdou.<\/p>\n

\u010cou En-laj skonal 8. ledna 1976. Ale jako by se odkaz jeho ducha v nad\u010dasov\u00fdch tradic\u00edch konfuci\u00e1nsk\u00fdch mudrc\u016f nesl d\u00e1l. Kdy\u017e se ho Martin Schama, autor publikace o Velk\u00e9 francouzsk\u00e9 revoluci, jednou dotazoval, jak\u00fd m\u00e1 historick\u00e1 ud\u00e1lost spojen\u00e1 s por\u00e1\u017ekou Ameri\u010dan\u016f ve vietnamsk\u00e9 v\u00e1lce dopad na d\u011bjiny, tak \u010cou En-laj odv\u011btil: \u00bbNa odpov\u011b\u010f je je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzy.\u00ab          <\/p>\n

Archiv NOS <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u00bbByl jedn\u00edm ze dvou nebo t\u0159\u00ed mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed na mne ze v\u0161ech lid\u00ed, s nimi\u017e jsem se kdy setkal, ud\u011blali<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1001,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[53,76,332,87],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1559"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1559"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1559\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1001"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1559"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1559"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1559"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}