{"id":1567,"date":"2011-10-13T19:35:23","date_gmt":"2011-10-13T17:35:23","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2011\/10\/13\/vznik-eskoslovenska\/"},"modified":"2011-10-13T19:35:23","modified_gmt":"2011-10-13T17:35:23","slug":"vznik-eskoslovenska","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2011\/10\/13\/vznik-eskoslovenska\/","title":{"rendered":"Vznik \u010ceskoslovenska"},"content":{"rendered":"

\"znak-csr\"Je tomu ji\u017e 94 let, co vzniklo \u010ceskoslovensko. Vznik republiky se stal historick\u00fdm vyvrcholen\u00edm n\u00e1rodn\u00edch hnut\u00ed \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f, p\u0159i Jej\u00edm vzniku p\u016fsobila \u0159ada faktor\u016f, sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka, protirakousk\u00e9 postoje \u010desk\u00e9 ve\u0159ejnosti, zahrani\u010dn\u00ed a dom\u00e1c\u00ed odboj ohlas rusk\u00e9 revoluce.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka<\/strong><\/p>\n

Rozpory mezi evropsk\u00fdmi mocnostmi, sdru\u017een\u00fdmi po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed do dvou obrann\u00fdch blok\u016f, Trojspolku (N\u011bmecko, Rakousko-Uhersko, It\u00e1lie, kter\u00e1 roku 1915 smlouvu vypov\u011bd\u011bla a p\u0159ipojila se do konfliktu na stran\u011b Dohody) a Dohody (Velk\u00e1 Brit\u00e1nie, Francie, Rusko), vyvrcholily v l\u00e9t\u011b ;1914 prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou. V z\u00e1pase o sf\u00e9ru vlivu, kolonie, zdroje surovin, odbyti\u0161t\u011b a trhy nej-agresivn\u011bji postupovalo N\u011bmecko, kter\u00e9 se k d\u011blen\u00ed ko\u0159isti dostalo pozd\u011bji po sjednocen\u00ed (1871) a v boji o z\u00edsk\u00e1n\u00ed nov\u00fdch koloni\u00ed se jeho z\u00e1jmy st\u0159etly se z\u00e1jmy nejsiln\u011bj\u0161\u00edch koloni\u00e1ln\u00edch velmoc\u00ed -Brit\u00e1nie a Francie. Neust\u00e1le vzr\u016fstal i spor rakous-ko-uhersko-rusk\u00fd o sf\u00e9ru vlivu na Balk\u00e1n\u011b. N\u011bmecko do\u0161lo u\u017e na konci prvn\u00edho desetilet\u00ed 20. stolet\u00ed k z\u00e1v\u011bru, \u017ee je na v\u00e1lku p\u0159ipraveno, \u017ee je l\u00e9pe vyzbrojen\u00e9 ne\u017e ostatn\u00ed mocnosti a \u017ee \u010d\u00edm d\u0159\u00edve v\u00e1lka vypukne, t\u00edm l\u00e9pe pro N\u011bmecko. Samo za\u010d\u00edt v\u00e1lku se v\u0161ak z vnitropolitick\u00fdch i mezin\u00e1rod-n\u011bpolitick\u00fdch d\u016fvod\u016f neodv\u00e1\u017eilo.<\/p>\n

\"masaryk\"Impulsem ke vzniku v\u00e1lky se stal atent\u00e1t \u010dlen\u016f nacionalistick\u00e9 organizace Mlad\u00e1 Bosna na rakousk\u00e9ho n\u00e1sledn\u00edka tr\u016fnu Franti\u0161ka Ferdinanda \u010fEste sp\u00e1chan\u00fd 28. \u010dervna 1914 v Sarajevu. Rakousko-Uhersko pak 28. \u010dervence 1914 vyhl\u00e1silo Srbsku v\u00e1lku. N\u00e1sledn\u011b, 1. srpna, N\u011bmecko vypov\u011bd\u011blo v\u00e1lku Rusku a 3. srpna Francii. Brit\u00e1nie pak vyhl\u00e1sila v\u00e1lku N\u011bmecku. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch t\u00fddnech a m\u011bs\u00edc\u00edch vstoupily do .v\u00e1lky \u010cern\u00e1 Hora, Japonsko a Turecko. Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka zas\u00e1hla Evropu, Afriku a Asii a prob\u00edhala i ve sv\u011btov\u00fdch oce\u00e1nech.<\/p>\n

V\u00e1lka trvala dlouh\u00e9 \u010dty\u0159i roky. Zapojilo se do n\u00ed 34 zem\u00ed s 1,5 miliardy lid\u00ed, v\u00e1l\u010dilo 70 milion\u016f voj\u00e1k\u016f, z nich\u017e 10 milion\u016f padlo, 20 milion\u016f bylo zran\u011bno, 7 milion\u016f bylo v\u00e1le\u010dn\u00fdch zajatc\u016f. V\u00e1lka se vedla nov\u00fdmi zbran\u011bmi, kulomety, tanky, letadla a plyn zab\u00edjely rychle a \u00fa\u010dinn\u011b. Z\u00e1rove\u0148 hr\u016fzy v\u00e1lky, vojensk\u00e9 re\u017eimy, b\u00edda a hlad ot\u0159\u00e1sly v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edmi st\u00e1ty i \u017eivoty prost\u00fdch voj\u00e1k\u016f a ob\u010dan\u016f. Objevovala se touha po lep\u0161\u00edm, m\u00edrov\u00e9m sv\u011bt\u011b, po demokracii a soci\u00e1ln\u00ed spravedlnosti.<\/p>\n

\u010cesk\u00e1 ve\u0159ejnost a v\u00e1lka<\/strong><\/p>\n

\u010cesk\u00e1 ve\u0159ejnost byla vyhl\u00e1\u0161en\u00edm v\u00e1lky zasko\u010dena. Pozitivn\u00ed ohlasy ve prosp\u011bch Rakouska se oz\u00fdvaly z p\u0159i\u010dinliv\u00e9 samospr\u00e1vy, byrokracie a politick\u00fdch stran agr\u00e1rn\u00edk\u016f a katol\u00edk\u016f. Naopak n\u00e1rodn\u011b orientovan\u00ed mlado\u010de\u0161i, n\u00e1rodn\u00ed socialist\u00e9 a realist\u00e9 st\u00e1li na stran\u011b protirakousk\u00e9. V\u00fdznamn\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed demokracie ji\u017e p\u0159ed v\u00e1lkou varovala, \u017ee se v\u00e1lka obr\u00e1t\u00ed proti jej\u00edm p\u016fvodc\u016fm. Soci\u00e1ln\u00ed demokracie zat\u00edmn\u011b odkl\u00e1dala politiku na dobu, kter\u00e1 p\u0159ijde po v\u00e1lce. Militarizace \u017eivota, omezov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9 kultury, cenzura, o\u017eiven\u00e1 germanizace, vstup Rakouska do v\u00e1lky se slovansk\u00fdmi st\u00e1ty Srbskem a Ruskem, politick\u00e9 procesy s p\u0159ed\u00e1ky n\u00e1rodn\u00edch stran vyvolaly intenz\u00edvn\u00ed protirakouskou n\u00e1ladu v \u0161irok\u00fdch lidov\u00fdch vrstv\u00e1ch.<\/p>\n

T. G. Masaryk a koncepce \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu<\/strong><\/p>\n

Tom\u00e1\u0161 Garrigue Masaryk (1850-1937) pat\u0159il k n\u011bkolika m\u00e1lo \u010desk\u00fdm politik\u016fm, kte\u0159\u00ed vid\u011bli ve v\u00e1lce \u0161anci k definitivn\u00edmu rozchodu s Rakousko-Uherskem. Filozof, pedagog a publicista Masaryk nem\u011bl p\u0159ed 1. sv\u011btovou v\u00e1lkou ve ve\u0159ejn\u00e9m \u017eivot\u011b v\u00fdznamnou politickou pozici, byl v\u0161ak zn\u00e1m kritikou monarchie, odhalen\u00edm nepravosti rukopis\u016f, odm\u00edt\u00e1n\u00edm antisemitismu \u010di sv\u00fdmi projevy, poukazoval na fale\u0161n\u00e9 dokumenty rakousk\u00e9 diplomacie, kter\u00e9 m\u011bly diskreditovat Srbsko. Jako univerzitn\u00ed profesor Masaryk ovliv\u0148oval zejm\u00e9na mladou \u010deskou, slovenskou a jihoslovanskou inteligenci.<\/p>\n

Masaryk se rozhodl, jak p\u00ed\u0161e ve Sv\u011btov\u00e9 revoluci, k z\u00e1sadn\u00ed opozici proti Rakousku. Sv\u011btovou v\u00e1lku ch\u00e1pal Masaryk jako v\u00e1lku teokracie (N\u011bmecko a Rakousko-Uhersko) s demokraci\u00ed (anglo-francouzsk\u00e1 Dohoda). P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee zv\u00edt\u011bz\u00ed demokracie a umo\u017en\u00ed vznik nov\u00fdch samostatn\u00fdch st\u00e1t\u016f ve st\u0159edn\u00ed a jihov\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b. Jedn\u00edm z t\u011bchto st\u00e1t\u016f m\u011blo b\u00fdt i \u010ceskoslovensko. Masarykova koncepce spojovala \u010cesk\u00e9 zem\u011b se Slovenskem. Masaryk vych\u00e1zel z toho, \u017ee \u010ceskoslovensko bude spole\u010dn\u00fdm st\u00e1tem „\u010deskoslovensk\u00e9ho n\u00e1roda\u00ab, spole\u010dn\u00e9ho \u00bbkmene o dvou v\u011btv\u00edch“.<\/p>\n

Zahrani\u010dn\u00ed odboj<\/strong><\/p>\n

V prosinci 1914 Masaryk emigroval. Na ja\u0159e 1915 ji\u017e p\u0159es sv\u00e9 anglick\u00e9 p\u0159\u00e1tele sezn\u00e1mil dohodov\u00e9 vl\u00e1dy s projektem \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu a ve\u0159ejn\u011b vyhl\u00e1sil v \u010dervenci 1915 odboj proti Rakousko-Uhersku. Masaryk se op\u00edral o krajansk\u00e9 hnut\u00ed \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f nejd\u0159\u00edve ve Francii a Rusku, posl\u00e9ze ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Dal\u0161\u00edm jeho trumfem bylo spojen\u00ed se skupinou dom\u00e1c\u00edch politik\u016f – Maffie, v \u010dele s tehdy m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fdm Edvardem Bene\u0161em. Maffie byla zpravodajskou organizac\u00ed a jej\u00ed informace vojensk\u00e9 a politick\u00e9 byly ur\u010deny Masarykovi a dohodov\u00fdm politik\u016fm.<\/p>\n

\"benes\"Edvard Bene\u0161 se po odchodu do exilu stal vedle Masaryka kl\u00ed\u010dov\u00fdm organiz\u00e1torem zahrani\u010dn\u00edho odboje, p\u016fsobil zejm\u00e9na ve Francii. V It\u00e1lii a Francii zastupoval odboj slovensk\u00fd politik Milan Rastislav _ Stef\u00e1nik, astronom, letec, voj\u00e1k. Koncem \u0159\u00edjna 1915 vznikl reprezentativn\u00ed org\u00e1n odboje \u010cesk\u00fd komit\u00e9t zahrani\u010dn\u00ed, kter\u00fd ve sv\u00e9m prohl\u00e1\u0161en\u00ed ze 14. listopadu 1915 vyslovil po\u017eadavek samostatn\u00e9ho \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu. V provol\u00e1n\u00ed st\u00e1lo: „V\u0161ecky \u010desk\u00e9 strany dom\u00e1haly se samostatnosti n\u00e1roda posud v r\u00e1mci Rakousko-Uherska; pr\u016fb\u011bh bratrovra\u017eedn\u00e9 v\u00e1lky a bezohledn\u00e9ho n\u00e1sil\u00ed V\u00eddn\u011b nut\u00ed n\u00e1s dom\u00e1hat se samostatnosti bez ohledu na Rakousko-Uhersko. Usilujeme o samostatn\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t.\u00ab \u010cesk\u00fd komit\u00e9t se p\u0159em\u011bnil v kv\u011btnu 1916 na \u010ceskoslovenskou n\u00e1rodn\u00ed radu, kterou reprezentovali Masaryk, Bene\u0161 a \u0160tef\u00e1nik a nov\u011b agr\u00e1rn\u00ed poslanec Josef D\u016frich, kter\u00fd se pozd\u011bji s radou roze\u0161el. Rada p\u016fsobila nejen ve Francii, m\u011bla sv\u00e9 pobo\u010dky v Rusku, It\u00e1lii a Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Hlavn\u00edm c\u00edlem rady byla propagace samostatn\u00e9ho \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu, Dohod\u011b pak rada nab\u00edzela i sv\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky.<\/p>\n

Legie<\/strong><\/p>\n

Pozici zahrani\u010dn\u00edho odboje posilovaly \u010deskoslovensk\u00e9 legie, dobov\u011b \u0159e\u010deno dobrovolci. P\u00e1d carismu umo\u017enil \u010ceskoslovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rad\u011b organizovat sv\u00e9 vojsko v Rusku, na nevelkou \u010ceskou dru\u017einu (srpen 1914) navazovala \u010ceskoslovensk\u00e1 st\u0159eleck\u00e1 brig\u00e1da, kter\u00e1 v bitv\u011b u Zborova (2. \u010dervence 1917) vytvo\u0159ila fakticky vojenskou tradici budouc\u00ed republiky. V Rusku pom\u00e1hal organizovat legie s\u00e1m T. G. Masaryk. Do legi\u00ed vstupovali \u010de\u0161t\u00ed a sloven\u0161t\u00ed zajatci, kte\u0159\u00ed uv\u011b\u0159ili v ide\u00e1l \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu. Po \u0159\u00edjnov\u00e9 revoluci uzav\u0159eli bol\u0161evici m\u00edr s \u00fast\u0159edn\u00edmi mocnostmi (b\u0159ezen 1918). \u010ceskoslovensk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed rada se dohodla s Franci\u00ed, \u017ee 30 000 dobrovoln\u00edk\u016f z Ruska pos\u00edl\u00ed francouzskou arm\u00e1du. Masaryk prohl\u00e1sil 7. \u00fanora 1918, \u017ee \u010deskoslovensk\u00fd sbor v Rusku je sou\u010d\u00e1st\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho vojska ve Francii.<\/p>\n

Ve Francii se z\u00e1kladem legi\u00ed stala dobrovolnick\u00e1 rota Nazdar (srpen 1914), ofici\u00e1ln\u011b za\u010dlen\u011bn\u00e1 do cizineck\u00e9 legie. Na sklonku v\u00e1lky byla dopln\u011bna voj\u00e1ky z Ruska. V dubnu 1918 byla ustavena \u010deskoslovensk\u00e1 legion\u00e1\u0159sk\u00e1 divize v It\u00e1lii. Vojensk\u00e1 vystoupen\u00ed legi\u00ed v boj\u00edch proti arm\u00e1d\u00e1m rakousk\u00fdm a n\u011bmeck\u00fdm posilovala pozice zahrani\u010dn\u00edho odboje, celkov\u011b po\u010det legion\u00e1\u0159\u016f dos\u00e1hl devades\u00e1ti tis\u00edc mu\u017e\u016f.<\/p>\n

\"csr-rakuh\"\u010cesk\u00e1 spole\u010dnost odm\u00edt\u00e1 Rakousko-Uhersko<\/strong><\/p>\n

V letech 1917-1918 se zhor\u0161ila soci\u00e1ln\u00ed situace \u0161irok\u00fdch lidov\u00fdch vrstev, vznikaly hladov\u00e9 demonstrace, nap\u0159\u00edklad v Prost\u011bjov\u011b v dubnu 1917 bylo zast\u0159eleno t\u0159iadvacet osob. Mezi voj\u00e1ky do\u0161lo k protirakousk\u00fdm vzpour\u00e1m – takov\u00e9 vzpoury byly nap\u0159\u00edklad v boce Kotorsk\u00e9 a u pozemn\u00edho vojska v Rumburku. Po\u017eadavky samostatnosti byly vysloveny opakovan\u011b v pr\u016fb\u011bhu roku 1918. Takov\u00fdmi projevy se staly t\u0159\u00edkr\u00e1lov\u00e1 deklarace \u010desk\u00fdch poslanc\u016f (6. ledna), n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edsaha (13. dubna) a slavnosti N\u00e1rodn\u00edho divadla (16.-17. kv\u011btna). Program osamostatn\u011bn\u00ed \u010desk\u00fdch zem\u00ed od Rakouska prosazovaly zejm\u00e9na strana st\u00e1topr\u00e1vn\u011b demokratick\u00e1 (d\u0159\u00edve mlado\u010de\u0161i, pokrok\u00e1\u0159i a realist\u00e9) a strana socialistick\u00e1, nov\u011b soci\u00e1ln\u00ed demokracie a agr\u00e1rn\u00edci. Zejm\u00e9na tyto strany iniciovaly v \u010dervenci 1918 vytvo\u0159en\u00ed nov\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru.<\/p>\n

D\u011blnick\u00e9 hnut\u00ed bylo ovliv\u0148ov\u00e1no ruskou revoluc\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm jej\u00edmi po\u017eadavky po m\u00edru, n\u00e1rodn\u00edm sebeur\u010den\u00ed, dekretem o p\u016fd\u011b a vl\u00e1dou sov\u011bt\u016f. Socialist\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9 vytvo\u0159ili v z\u00e1\u0159\u00ed 1918 Socialistickou radu, kter\u00e1 zorganizovala 14. z\u00e1\u0159\u00ed gener\u00e1ln\u00ed st\u00e1vku proti v\u00fdvozu obil\u00ed a potravin z \u010cech do Rakouska. V socialistick\u00e9 rad\u011b vystupovali Bohum\u00edr \u0160meral, Gustav Habrman, Anton\u00edn N\u011bmec za soci\u00e1ln\u00ed demokraty, za anarchisty to byl Bohuslav Vrbensk\u00fd, za n\u00e1rodn\u00ed socialisty to byl V\u00e1clav Klof\u00e1\u010d. Ji\u017e p\u0159i gener\u00e1ln\u00ed st\u00e1vce 14. \u0159\u00edjna se na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech proklamovala \u010ceskoslovensk\u00e1 republika.<\/p>\n

Zahrani\u010dn\u00ed odboj stup\u0148oval svoji aktivitu, zejm\u00e9na kdy\u017e ztroskotala tajn\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed Rakouska s Dohodou. V t\u00e9to situaci z\u00edskala \u010ceskoslovensk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed rada uzn\u00e1n\u00ed jako \u00bbz\u00e1klad p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed vl\u00e1dy \u010ceskoslovenska“, a to od Francie, Brit\u00e1nie, USA, Japonska a It\u00e1lie (mezi 29. \u010dervnem a\u017e 3. \u0159\u00edjnem 1918). Ji\u017e 26. z\u00e1\u0159\u00ed byla ustavena prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1da, jej\u00edmi\u017e \u010dleny byli Masaryk, Bene\u0161 a \u0160tef\u00e1nik.<\/p>\n

28. \u0159\u00edjen 1918<\/strong><\/p>\n

Podoba nov\u00e9ho st\u00e1tu byla pops\u00e1na ve Washingtonsk\u00e9 deklaraci z 16. \u0159\u00edjna 1918, kterou vypracoval Masaryk se sv\u00fdmi poradci pro prezidenta Wilsona. V nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti deklarace se uv\u00e1d\u011blo, \u017ee „\u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t bude republikou\u00ab.<\/em> Republika pak slibovala rozs\u00e1hl\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed reformy, ob\u010danskou a n\u00e1rodn\u00ed rovnost. Pittsbursk\u00e1 dohoda z 30. kv\u011btna 1918 pak zaji\u0161\u0165ovala Slovensku vlastn\u00ed administrativu, sn\u011bm, soudy a \u00fa\u0159edn\u00ed jazyk – sloven\u0161tinu.<\/p>\n

V \u0159\u00edjnu 1918 vyvrcholil vojensk\u00fd a ekonomick\u00fd rozklad Rakouska. Na zpr\u00e1vy z 28. \u0159\u00edjna, \u017ee Rakousko p\u0159ijalo podm\u00ednky k dal\u0161\u00edmu jedn\u00e1n\u00ed prezidenta Wilsona, reagovali ob\u010dan\u00e9 Prahy a dal\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch a moravsk\u00fdch m\u011bst manifesta\u010dn\u011b, oslavovali kapitulaci a p\u00e1d monarchie, radovali se z n\u00e1rodn\u00ed svobody. Nave\u010der 28. \u0159\u00edjna 1918 vyhl\u00e1sil N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor v Praze \u00bbst\u00e1t \u010deskoslovensk\u00fd“,<\/em> a to t\u011bmito slovy: „Lide \u010deskoslovensk\u00fd! Tv\u016fj odv\u011bk\u00fd sen se stal skutkem. St\u00e1t \u010deskoslovensk\u00fd vstoupil dne\u0161n\u00edho dne v \u0159adu samostatn\u00fdch kulturn\u00edch st\u00e1t\u016f sv\u011bta.\u00ab<\/em> Sloven\u0161t\u00ed politici se 30. \u0159\u00edjna 1918 p\u0159ihl\u00e1sili Martinskou deklarac\u00ed k \u010ceskoslovensku, k \u010deskoslovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed jednot\u011b.<\/p>\n

Tak vzniklo \u010ceskoslovensko, st\u00e1t, jeho\u017e historie skon\u010dila rokem 1992. \u010ceskoslovensko, kter\u00e9 z\u016fstalo zachov\u00e1no v na\u0161ich srdc\u00edch.<\/p>\n

Ota NOV\u00dd<\/em>
 
Archiv NoS<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Je tomu ji\u017e 94 let, co vzniklo \u010ceskoslovensko. Vznik republiky se stal historick\u00fdm vyvrcholen\u00edm n\u00e1rodn\u00edch hnut\u00ed \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f, p\u0159i<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1564,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[335,329,338,19,336,337],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1567"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1567"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1567\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1564"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1567"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1567"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1567"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}