![\"logo\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/10\/logo.jpg\" "\\"logo\\""){kind=logo}
Komunistick\u00fd \u017eurnalista, kritik, jeden ze zakladatel\u016f marxistick\u00e9 estetiky a historiografie Kurt Konr\u00e1d. <\/p>\n Komunistick\u00fd \u017eurnalista, kritik, jeden ze zakladatel\u016f marxistick\u00e9 estetiky a historiografie Kurt Konr\u00e1d. <\/p>\n
<\/p>\n
Kurt Konr\u00e1d, vlastn\u00edm jm\u00e9nem Kurt Beer, se narodil 15. \u0159\u00edjna 1908 v \u017eidovsko-n\u011bmeck\u00e9 rodin\u011b v T\u0159eb\u00ed\u010di. Poch\u00e1zel z majetn\u00fdch pom\u011br\u016f, otec se vlastn\u00ed p\u00edl\u00ed vypracoval z d\u011bln\u00edka na majitele pily na \u010deskoslovensko-rakousk\u00e9 hranici, \u010dile a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b obchodoval s \u010desk\u00fdmi, n\u011bmeck\u00fdmi a rakousk\u00fdmi z\u00e1kazn\u00edky. Rodina Beerov\u00fdch se v roce 1913 p\u0159est\u011bhovala do Brna, kde Kurt a jeho mlad\u0161\u00ed brat\u0159i pro\u017eili \u0161tastn\u00e9 d\u011btstv\u00ed. Fritz Beer (nar. 1911) se stal ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech redaktorem levicov\u00fdch novin Arbeiter lllustrierte Zeitung a pozd\u011bji \u017eil v Lond\u00fdn\u011b. Nejmlad\u0161\u00ed bratr Hans se vyu\u010dil automechanikem a za v\u00e1lky – obdobn\u011b jako jeho otec a dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed – zahynul v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e v Polsku. Matka Kurta zem\u0159ela je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u00e1stupem do transportu v roce 1941. <\/p>\n
Cesta za vzd\u011bl\u00e1n\u00edm <\/p>\n
V Brn\u011b vystudoval Kurt Beer n\u011bmeck\u00e9 re\u00e1ln\u00e9 gymn\u00e1zium. B\u011bhem studia z\u00edskal rozs\u00e1hl\u00e9 jazykov\u00e9 znalosti. Nau\u010dil se \u010desky, hovo\u0159il p\u0159irozen\u011b n\u011bmecky, d\u00e1le anglicky, francouzsky, ovl\u00e1dal latinu, pozd\u011bji p\u0159idal ru\u0161tinu a \u0161pan\u011bl\u0161tinu, \u010detl i v holand\u0161tin\u011b. Jako st\u0159edo\u0161kol\u00e1k procestoval Rakousko, N\u011bmecko, Jugosl\u00e1vii, It\u00e1lii, Belgii a po maturit\u011b absolvoval v roce 1927 pr\u00e1zdninov\u00fd kurs francouz\u0161tiny v Dijonu. Jako student vynikal Kurt v jazyc\u00edch, literatu\u0159e a historii. Z n\u00e1v\u0161t\u011bvy v Italsk\u00fdch dolomitech v l\u00e9t\u011b 1926 zaslal dopis slavn\u00e9mu francouzsk\u00e9mu spisovateli Romainu Rollandovi. V polovin\u011b \u010dervence t\u00e9ho\u017e roku mu Rolland odpov\u011bd\u011bl: <\/p>\n
\u00bbDrah\u00fd Kurte Beere, tisknu V\u00e1m ruku, proto\u017ee mn\u011b ji pod\u00e1v\u00e1te, Na vyslovuji V\u00e1m sv\u00e9 srde\u010dn\u00e9 sympatie. Nezazl\u00edvejte mi, jestli\u017ee V\u00e1m nep\u00ed\u0161i v\u00edce. Nem\u016f\u017eete zn\u00e1t mnohostrannost \u00fakol\u016f, kter\u00e9 mne neust\u00e1le zam\u011bstn\u00e1vaj\u00ed. Bojujte state\u010dn\u011b, trp\u011bliv\u011b. \u017divot je boj. Miluji jej proto. A v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jeden z nejsiln\u011bj\u0161\u00edch prost\u0159edk\u016f, jak lidem pomoci, je d\u00e1t jim p\u0159\u00edklad mu\u017ee, kter\u00fd se dr\u017e\u00ed, kter\u00fd vytrv\u00e1 a\u017e do konce. S p\u0159\u00e1telsk\u00fdm pozdravem Romain Rolland.\u00ab <\/p>\n
![\"konrad\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2011\/10\/konrad.jpg\" "\\"konrad\\"")
Tento dopis, vyz\u00fdvaj\u00edc\u00ed k pevn\u00e9mu mu\u017en\u00e9mu jedn\u00e1n\u00ed, k vytrv\u00e1n\u00ed v pravd\u011b a\u017e do konce, symbolicky vystihuje \u017eivot Kurta Beera. <\/p>\n
Na podzim 1927 se Kurt Beer zapsal ke studiu medic\u00edny na pra\u017esk\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 univerzit\u011b. V t\u00e9\u017ee dob\u011b vystoupil z \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 obce a stal se \u010dlenem ml\u00e1de\u017enick\u00e9 organizace Kostufry a KS\u010c. Kurt se zapojil do pr\u00e1ce v Modr\u00fdch bl\u016fz\u00e1ch, co\u017e byly agita\u010dn\u00ed a recita\u010dn\u00ed skupiny komunistick\u00e9 ml\u00e1de\u017ee, byl \u010dlenem n\u011bmeck\u00e9ho a \u010desk\u00e9ho trampsk\u00e9ho svazu. Jen v roce 1928 byl dvakr\u00e1t zadr\u017een polici\u00ed za distribuci komunistick\u00fdch let\u00e1k\u016f. <\/p>\n
Redaktorem komunistick\u00e9ho tisku <\/p>\n
V lednu 1929 otiskl Kurt sv\u016fj prvn\u00ed \u010dl\u00e1nek, byla to recenze Brechtovy \u0160est\u00e1kov\u00e9 opery a vy\u0161la v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku Avantgarda, komunistick\u00e9m \u00bblistu d\u011bln\u00edk\u016f a student\u016f\u00ab, \u0161\u00e9fredaktorem byl Ivan Sekanina. N\u00e1sledovaly recenze pov\u00eddek Gork\u00e9ho a rom\u00e1nu Boston americk\u00e9ho spisovatele Sinclaira. Na p\u0159elomu 20. a 30. let Kurt intenz\u00edvn\u011b studoval Hegela, Marxe, Lenina, velmi ho ovlivnila Lukacsova pr\u00e1ce D\u011bjiny a t\u0159\u00eddn\u00ed v\u011bdom\u00ed. Od roku 1930 psal ji\u017e sv\u00e9 \u010dl\u00e1nky Kurt \u010desky. Sv\u00e9 \u010dl\u00e1nky v Avantgard\u011b podepisoval pseudonymem Konr\u00e1d a p\u0159ipojil sv\u00e9 jm\u00e9no Kurt. Kurt Konr\u00e1d p\u016fsobil jako redaktor v komunistick\u00e9m tisku v letech 1931-1938. Jako Kurt Konr\u00e1d se stal redaktorem Tvorby, Rud\u00e9ho pr\u00e1va a Hal\u00f3 novin. V Tvorb\u011b spolupracoval s Juliem Fu\u010d\u00edkem, kter\u00fd v Kurtovi vid\u011bl sv\u00e9ho n\u00e1stupce. Pro Rud\u00e9 pr\u00e1vo a Hal\u00f3 noviny, jejich\u017e \u0161\u00e9fredaktorem byl i po ur\u010ditou dobu, psal Kurt Konr\u00e1d zejm\u00e9na zahrani\u010dn\u011bpolitick\u00e9 koment\u00e1\u0159e. Do Tvorby p\u0159ipravoval hlub\u0161\u00ed \u010dl\u00e1nky v\u011bnovan\u00e9 ot\u00e1zk\u00e1m estetiky a um\u011bleck\u00e9 kritiky. Kurt Konr\u00e1d se \u017eiv\u011b \u00fa\u010dastnil studentsk\u00e9ho hnut\u00ed. Publicista Ilja Bart ve sv\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch Dny \u017eivota (Praha 1966) popsal osobnost Konr\u00e1da takto: "Nejchyt\u0159ej\u0161\u00ed, nejbyst\u0159ej\u0161\u00ed hlava v Kostuf\u0159e – Kurt Konr\u00e1d. Velmi vzd\u011blan\u00fd, v\u0161eobecn\u011b i marxisticky. Kdosi o n\u011bm prohl\u00e1sil, \u017ee je na\u0161\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm znalcem Hegela. V\u011b\u0159il bych tomu. Ka\u017ed\u00fd jeho \u010dl\u00e1nek v tisku, ka\u017ed\u00fd jeho projev v Kostuf\u0159e p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed n\u011bjak\u00fd nov\u00fd pohled, ‚objev‘!\u00ab <\/p>\n
Kurt Konr\u00e1d vstoupil na dr\u00e1hu komunistick\u00e9ho novin\u00e1\u0159e. V roce 1931 zanechal studia na l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakult\u011b, by\u0165 vcelku studoval dob\u0159e. Marn\u011b ho otec prosil, aby studia nevzd\u00e1val, a sliboval finan\u010dn\u00ed podporu. Kurt Konr\u00e1d \u0161el tam, kam ho t\u00e1hlo srdce… V roce 1932 se Kurt Beer stal \u0159\u00e1dn\u00fdm \u010dlenem Syndik\u00e1tu \u010deskoslovensk\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f. <\/p>\n
Od \u010dervna 1933 nastoupil Konr\u00e1d vojenskou z\u00e1kladn\u00ed slu\u017ebu v Opav\u011b. V Bezru\u010dov\u011b m\u011bst\u011b se sezn\u00e1mil s u\u010ditelkou Vlastou Pechn\u00edkovou, \u010dlenkou strany, a z t\u00e9to zn\u00e1mosti vze\u0161lo man\u017eelstv\u00ed. Vlasta byla sv\u00e9mu man\u017eelovi velkou oporou. V prosinci 1938 se man\u017eel\u016fm narodila dcerka Eva. <\/p>\n
Liter\u00e1rn\u00ed a divadeln\u00ed kritik <\/p>\n
V letech 1929-1934 dominovala v tvorb\u011b Konr\u00e1da problematika kritiky a estetiky, samoz\u0159ejm\u011b musel ps\u00e1t pro Tvorbu a Rud\u00e9 pr\u00e1vo \u010dl\u00e1nky pro \u010dtent\u00e1\u0159e v\u011bnovan\u00e9 vnit\u0159n\u00ed a zejm\u00e9na zahrad\u00ed politice. Prvn\u00ed Konr\u00e1dovy kritiky jsou zjevn\u011b ,jod vlivem radik\u00e1ln\u00edch levicov\u00fdch n\u00e1zor\u016f koresponduj\u00edc\u00edch s v\u00fdvojem KS\u010d po n\u00e1stupu gottwal-dovsk\u00e9ho veden\u00ed, ale i stanovisek Kominterny. Takov\u00e9 n\u00e1zory vedly ke kritice Brechta, Thomase Manna a posl\u00e9ze i Nezvala. <\/p>\n
Konr\u00e1d zaujal kritick\u00e9 stanovisko k rusk\u00e9mu formalismu a \u010desk\u00e9mu strukturalismu. Postupn\u011b se vsak propracoval k celistv\u00e9mu kritick\u00e9mu projevu, kter\u00fd posuzoval nejen ideov\u00fd z\u00e1m\u011br autora, zam\u00fd\u0161lel se d\u016fkladn\u011b i nad um\u011bleckou formou d\u00edla. Pro formov\u00e1n\u00ed marxistick\u00e9 kritiky u n\u00e1s jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 stati Ztv\u00e1rn\u011bte skute\u010dnost (Tvorba 1933), Sv\u00e1r obsahu a formy (St\u0159edisko 1934). Kurt Konr\u00e1d odm\u00edtl um\u011bn\u00ed, kter\u00e9 by bylo naturalistick\u00e9 a filozoficky tezovit\u00e9. <\/p>\n
Novin\u00e1\u0159sk\u00fd pr\u016fkaz Kurta Konr\u00e1da zaznamenal ji\u017e jeho p\u0159echod z redakce Hal\u00f3 novin na sov\u011btsk\u00e9 velvyslanectv\u00ed. V letech 1935-1938 se v\u00edce v\u011bnoval zahrani\u010dn\u00ed "’politice, ot\u00e1zk\u00e1m v\u00e1lky a historii. P\u0159esto napsal \u0159adu recenz\u00ed, kter\u00e9 vyjad\u0159uj\u00ed novou kvalitu jeho kritick\u00e9 pr\u00e1ce. Takov\u00e9 jsou recenze na Karla Konr\u00e1da – Rozchod!, americk\u00e9ho spisovatele Wiliama Faulknera – Svatyn\u011b, Van\u010durova rom\u00e1nu T\u0159i \u0159eky, \u010capkovu Prvn\u00ed partu, Malrauxovy rom\u00e1ny Lidsk\u00fd \u00fad\u011bl a Doba opovr\u017een\u00ed a na d\u00edlo sov\u011btsk\u00e9ho spisovatele Ostrovsk\u00e9ho. <\/p>\n
Konr\u00e1d byl autorem \u0159ady divadeln\u00edch kritik, nejd\u0159\u00edve recenzoval inscenace d\u011blnick\u00fdch ochotn\u00edk\u016f a pak p\u0159e\u0161el k Burianovu D\u00e9\u010dku. Je autorem v\u00edce ne\u017e dvaceti recenz\u00ed a glos k D\u00e9\u010dku, oce\u0148oval Burianovu dramaturgii a inscena\u010dn\u00ed mistrovstv\u00ed. Kurt Konr\u00e1d byl i stranick\u00fdm instruktorem souboru, kde p\u016fsobila \u0159ada komunist\u016f. <\/p>\n
Politick\u00e1 \u017eurnalistika Kurta Konr\u00e1da <\/p>\n
Od roku 1931 byl komunistick\u00fdm \u017eurnalistou z povol\u00e1n\u00ed. A to nebylo jen psan\u00ed a redigov\u00e1n\u00ed. Konr\u00e1d p\u0159edn\u00e1\u0161el na sch\u016fz\u00edch, byl stranick\u00fdm instruktorem, \u00fa\u010dastnil se antifa\u0161istick\u00fdch shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. V druh\u00e9 polovin\u011b t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let byla jeho novin\u00e1\u0159sk\u00e1 odbornost zahrani\u010dn\u00ed a vnit\u0159n\u00ed politika, vojenstv\u00ed a historie. V letech 1936-1938 byl Konr\u00e1d \u010dlenem redakce \u0160vermova Rud\u00e9ho pr\u00e1va, jeho nad\u0159\u00edzen\u00fdm v rubrice byl zku\u0161en\u00fd novin\u00e1\u0159 Gustav Bare\u0161. <\/p>\n
Konr\u00e1d ji\u017e p\u0159ed rokem 1933 pochopil nutnost prosazen\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed fronty komunist\u016f, socialist\u016f a demokrat\u016f. My\u0161lenky lidov\u00e9 fronty p\u0159ijal za sv\u00e9, proto dok\u00e1zal tak p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b ps\u00e1t o fa\u0161istick\u00e9m nebezpe\u010d\u00ed, a\u0165 u\u017e hrozilo z hitlerovsk\u00e9ho N\u011bmecka, od henleinovc\u016f \u010di na vojensk\u00fdch front\u00e1ch bojuj\u00edc\u00edho demokratick\u00e9ho \u0160pan\u011blska. V roce 1938 p\u0159ipravoval Konr\u00e1d v Rud\u00e9m pr\u00e1vu pravideln\u011b Vnitropolitick\u00fd t\u00fdden a od dubna vedl hl\u00eddku Voj\u00e1ci a zbran\u011b. V \u010dl\u00e1nku V \u010dem je na\u0161e s\u00edla Kurt Konr\u00e1d napsal: \u00bbHlavn\u00ed oporou obrany \u010ceskoslovenska je lid. Chce m\u00edr, ale nechce otroctv\u00ed, dovol\u00e1v\u00e1 se hrdinstv\u00ed a state\u010dnosti poln\u00edch vojsk husitsk\u00fdch, ale hl\u00e1s\u00ed se z\u00e1rove\u0148 k m\u00edrov\u00e9mu odkazu Komensk\u00e9ho. V t\u011bchto dnech, kdy vojensk\u00e1 opat\u0159en\u00ed prok\u00e1zala pohotovost a pru\u017enost mobil\u00edza\u010dn\u00ed-ho apar\u00e1tu, st\u00e1l lid na sv\u00e9m m\u00edst\u011b…\u00ab (Rud\u00e9 pr\u00e1vo 29. kv\u011btna 1938). <\/p>\n
Zakladatelem marxistick\u00e9 historiografie <\/p>\n
V druh\u00e9 polovin\u011b 30. let se v\u011bnoval Kurt Konr\u00e1d intenzivn\u00edmu studiu historie. Ve form\u011b v\u00fdpisk\u016f, osnov \u010dl\u00e1nk\u016f a kartot\u00e9ky zpracov\u00e1val problematiku revoluc\u00ed, v\u00e1lek a husitsk\u00e9 revoluce. Jedin\u00e1 kn\u00ed\u017eka vydan\u00e1 za \u017eivota Kurta Konr\u00e1da – \u0160pan\u011blsk\u00e9 revoluce – vy\u0161la v roce 1937. Konr\u00e1d se v n\u00ed zab\u00fdv\u00e1 \u0161pan\u011blskou histori\u00ed od absolutismu p\u0159es 19. stolet\u00ed a\u017e k ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce let t\u0159ic\u00e1t\u00fdch. V druh\u00e9 polovin\u011b t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let publikoval Konr\u00e1d \u0159adu \u010dl\u00e1nk\u016f k historii v\u00e1lek a revoluc\u00ed. Tyto texty byly vyd\u00e1ny po v\u00e1lce v knize Svoboda a zbran\u011b (Praha 1949). V\u00fdznamnou prac\u00ed jsou D\u011bjiny husitsk\u00e9 revoluce, pr\u00e1ce nedokon\u010den\u00e1, jej\u00edmu dokon\u010den\u00ed zabr\u00e1nilo zat\u010den\u00ed gestapem. Kurt Konr\u00e1d jako prvn\u00ed ozna\u010dil husitstv\u00ed jako revoluci, kterou vykl\u00e1dal v souvislostech krize feudalismu. D\u011bjiny husitsk\u00e9 revoluce byly vyd\u00e1ny v roce 1964. \u0160pan\u011blsk\u00e9 revoluce, Svoboda a zbran\u011b a D\u011bjiny husitsk\u00e9 revoluce p\u0159edstavuj\u00ed z\u00e1sadn\u00ed p\u0159\u00ednosy k po\u010d\u00e1tk\u016fm \u010desk\u00e9 marxistick\u00e9 historiografie. <\/p>\n
V boji proti nacistick\u00fdm okupant\u016fm <\/p>\n
Kurt Konr\u00e1d byl 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1938 mobilizov\u00e1n, nastoupil na severn\u00ed Morav\u011b, v listopadu se vr\u00e1til z arm\u00e1dy. To ji\u017e byla doba, kdy byl zastaven komunistick\u00fd tisk. Man\u017eelka Vlasta Beerov\u00e1, kter\u00e1 u\u010dila v pohrani\u010d\u00ed v Doln\u00edm Ji\u0159et\u00edn\u011b u Mostu, ztratila pr\u00e1ci. V t\u00e9to situaci se v \u00fanoru 1939 stal Kurt Konr\u00e1d tiskov\u00fdm referentem na sov\u011btsk\u00e9m konzul\u00e1tu v Praze. Jako zku\u0161en\u00fd \u017eurnalista z\u00edsk\u00e1val tajn\u00e9 politick\u00e9 a vojensk\u00e9 informace, kter\u00e9 p\u0159ed\u00e1val l. ileg\u00e1ln\u00edmu \u00daV KS\u010d a sov\u011btsk\u00fdm diplomat\u016fm. Ze sov\u011btsk\u00e9ho konzul\u00e1tu p\u0159es Kurta Konr\u00e1da putovaly finance ur\u010den\u00e9 ileg\u00e1ln\u00edmu hnut\u00ed, z\u00e1rove\u0148 ileg\u00e1ln\u00ed pracovn\u00edci dostali tiskov\u00e9 materi\u00e1ly a publikace. Pro Konr\u00e1da se situace zhor\u0161ila, kdy\u017e za\u010daly platit norimbersk\u00e9 z\u00e1kony. V \u00fanoru 1941 gestapo rozbilo l. ileg\u00e1ln\u00ed \u00daV KS\u010c. 1. b\u0159ezna 1941 byl Kurt Konr\u00e1d zat\u010den. Jeho \u017eena Vlasta byla tak\u00e9 zat\u010dena, pak propu\u0161t\u011bna a v letech 1942-1945 v\u011bzn\u011bna v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech. <\/p>\n
Kurt Konr\u00e1d byl v\u011bzn\u011bn na Pankr\u00e1ci, od 10. b\u0159ezna byl vysl\u00fdch\u00e1n v Dr\u00e1\u017e\u010fanech, od kv\u011btna v\u011bzn\u011bn ve Cvikov\u011b. Sov\u011bti se sna\u017eili Konr\u00e1da zachr\u00e1nit, man\u017eel\u00e9 Beerovi a jejich dcerka Eva z\u00edskali st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed SSSR. Nacist\u00e9 Konr\u00e1da nevydali. Kdy\u017e byl v z\u00e1\u0159\u00ed 1941 znovu p\u0159evezen k v\u00fdslech\u016fm do Dr\u00e1\u017e\u010fan, dr\u017eel se state\u010dn\u011b, nic nevyzradil. Po krut\u00e9m v\u00fdslechu v noci 25. z\u00e1\u0159\u00ed 1941 sp\u00e1chal sebevra\u017edu. Posledn\u00ed vzkaz Kurta Konr\u00e1da byl naps\u00e1n na z\u00e1lo\u017ece jeho kalhot: \u00bbUm\u00edr\u00e1m \u010destn\u011b 25. IX. K.\u00ab Jak \u017eil, tak zem\u0159el… <\/p>\n
Ota NOV\u00dd <\/p>\n
Archiv NoS <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Komunistick\u00fd \u017eurnalista, kritik, jeden ze zakladatel\u016f marxistick\u00e9 estetiky a historiografie Kurt Konr\u00e1d.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[6],"tags":[287],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1569"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1569"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1569\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1569"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1569"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1569"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}