![\"ransdorf\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2011\/10\/ransdorf.jpg\" "\\"ransdorf\\"")
V z\u00e1plav\u011b plytk\u00fdch \u017ev\u00e1st\u016f o toto\u017enosti komunismu a fa\u0161ismu je nanejv\u00fd\u0161 aktu\u00e1ln\u00ed si st\u00e1le pripom\u00ednat, co to \u201eobycejn\u00fd fa\u0161ismus\u201c byl. <\/p>\n V z\u00e1plav\u011b plytk\u00fdch \u017ev\u00e1st\u016f o toto\u017enosti komunismu a fa\u0161ismu je nanejv\u00fd\u0161 aktu\u00e1ln\u00ed si st\u00e1le pripom\u00ednat, co to \u201eobycejn\u00fd fa\u0161ismus\u201c byl. <\/p>\n
<\/p>\n
I. Obycejn\u00fd fa\u0161ismus <\/p>\n
Muzeum delnick\u00e9ho hnut\u00ed bylo mo\u017en\u00e1 jedinou instituc\u00ed, kter\u00e1 vzpomnela 70 let od p\u00e1du demokratick\u00e9 \u0160panelsk\u00e9 republiky svou konferenc\u00ed na pude Mestsk\u00e9 knihovny v Praze. <\/p>\n
V z\u00e1plave plytk\u00fdch \u017ev\u00e1stu o toto\u017enosti komunismu a fa\u0161ismu je nanejv\u00fd\u0161 aktu\u00e1ln\u00ed si st\u00e1le
pripom\u00ednat, co to \u201eobycejn\u00fd fa\u0161ismus\u201c byl. Jsou tu st\u00e1le (zejm\u00e9na v r\u00edmskokatolick\u00fdch kruz\u00edch) lid\u00e9, kter\u00ed Franka obdivuj\u00ed. Francisco Paulino Hermenegildo Teodulo Franco y Bahamonde (4. 12. 1892- 20. 11. 1975) po sobe zanechal velice problematick\u00e9 dedictv\u00ed.1 <\/p>\n
Jeho N\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed slibovalo \u201erozkvet a n\u00e1rodn\u00ed jednotu\u201c a ka\u017ed\u00e9 \u0161panelsk\u00e9 rodine \u201erovnost a blahobyt\u201c.2
Realita byla jin\u00e1. Za l\u00e9ta 1936-1939 prinesla v\u00e1lka smrt 1 milionu lid\u00ed (v\u00edm, \u017ee zejm\u00e9na \u0161panelsk\u00e1 pravice uv\u00e1d\u00ed i mnohem ni\u017e\u0161\u00ed c\u00edsla a s presnou dokumentac\u00ed je to slo\u017eit\u00e9). <\/p>\n
V\u00edce ne\u017e 500 tis\u00edc lid\u00ed z politick\u00fdch duvodu emigrovalo do zahranic\u00ed.3 V obdob\u00ed 1939\/1940
byla prumyslov\u00e1 v\u00fdroba si jen 31% predv\u00e1lecn\u00e9ho objemu. Zemedelstv\u00ed pokleslo dokonce na 21%. 192 vet\u0161\u00edch mest a obc\u00ed pri\u0161lo t\u00e9mer o 50% v\u0161ech budov. Z pul milionu nevyu\u017eit\u00fdch budov bylo 150 tis\u00edc \u00faplne znicen\u00fdch. \u0160panelsko ztratilo t\u00e9mer polovinu \u017eeleznicn\u00edho parku, 30% obchodn\u00edho lodstva a v\u00edce ne\u017e 70% vozidel.4 Pr\u00edjmy podstatn\u00e9 c\u00e1sti pracuj\u00edc\u00edch klesly koncem roku 1939 na \u00faroven roku 1900.5 V\u00edce ne\u017e deset let trvalo \u0160panelsku, ne\u017e mohlo likvidovat ekonomick\u00e9 ztr\u00e1ty v\u00e1lky. <\/p>\n
Jen\u017ee to nebylo zdaleka v\u0161e. Nastala msta v\u00edtezu.6 Asi 2 miliony \u0160panelu pro\u0161lo v prvn\u00edch letech po v\u00e1lce veznicemi a pracovn\u00edmi t\u00e1bory. V letech 1939-1944 bylo zastreleno na z\u00e1klade rozsudku mimor\u00e1dn\u00fdch tribun\u00e1lu nebo bez jak\u00fdchkoli formalit minim\u00e1lne 164 tis\u00edc antifa\u0161istu. Podle jin\u00fdch \u00fadaju se jedn\u00e1 a\u017e o 200 tis\u00edc obet\u00ed z rad odpurcu Francova re\u017eimu.7 <\/p>\n
Teror, kter\u00fd sice postupne nabyl selektivnej\u0161\u00ed povahu, nebyl ov\u0161em nikterak levn\u00fd. Represivn\u00ed apar\u00e1t predstavoval v prumeru 7-10% st\u00e1tn\u00edho rozpoctu, zat\u00edmco na vzdel\u00e1n\u00ed d\u00e1vali frankist\u00e9 jen 5-6 %. 8 <\/p>\n
A nyn\u00ed jen pro srovn\u00e1n\u00ed p\u00e1r \u00fadaju o zem\u00edch sovetsk\u00e9ho bloku. Je treba jasne r\u00edci hned na sam\u00e9m zac\u00e1tku, \u017ee komunist\u00e9 zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed moci odsuzuj\u00ed, stejne jako represe prvn\u00edch let nov\u00e9ho zr\u00edzen\u00ed. V letech 1950-1953 bylo za pr\u00edmou nepr\u00e1telskou cinnost proti CSR odsouzeno celkem 14 809 osob, z toho bylo 12 980 organizov\u00e1no celkem v 1979 odbojov\u00fdch skupin\u00e1ch. I s nimi bylo celkem obet\u00ed repres\u00ed t\u00e9mer 50 tis\u00edc obcanu, v obdob\u00ed 1948-1960 bylo vezneno z politick\u00fdch duvodu 130 000 lid\u00ed, celkem bylo popraveno 250. Za dobu Gottwaldova presidentstv\u00ed bylo popraveno 237 lid\u00ed. Pro srovn\u00e1n\u00ed, i be\u017en\u00e1 pr\u00edrucka Dejin KSC v datech 9 uv\u00e1d\u00ed 77 zastrelen\u00fdch a 204 zranen\u00fdch n\u00e1sledkem strelby policejn\u00edch jednotek behem prvn\u00ed republiky. V Bulharsku bylo popraven\u00fdch pres 200, v Nemeck\u00e9 demokratick\u00e9 republice (za celou dobu existence) bylo v politick\u00fdch procesech popraveno asi 50 lid\u00ed (smutnou kapitolou je strelba u berl\u00ednsk\u00e9 zdi). Jinou kapitolou byly t\u00e1bory pro nacisty, kde byla tretinov\u00e1 \u00famrtnost. Stasi v pades\u00e1t\u00fdch letech veznila asi 30 tis\u00edc osob. V Rumunsku bylo 1948-1958 vezneno asi 60 tis\u00edc lid\u00ed, 137 bylo popraveno. Nejkonfliktnej\u0161\u00ed byla situace v Polsku a v Madarsku, ale u Pol\u00e1ku napr\u00edklad nev\u00edme, kolik bylo z onech 6 tis\u00edc padl\u00fdch v boji proti nov\u00e9mu re\u017eimu Nemcu. Toto obdob\u00ed je treba nad\u00e1le zkoumat a analyzovat to, jak bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee se nov\u00e9 vl\u00e1dy tolik vzd\u00e1lily od sv\u00e9ho programu, jakou roli hr\u00e1la represe v syst\u00e9mu.10 I to, jak se v ruzn\u00fdch obdob\u00edch emancipace a represe slo\u017eite kr\u00ed\u017eily. Zbynek Zeman napr\u00edklad soud\u00ed, \u017ee zeme sovetsk\u00e9ho bloku se sna\u017eily centralizac\u00ed prostredku a fors\u00edrovanou industrializac\u00ed s t\u00edm spojenou dohnat historick\u00e9 zpo\u017eden\u00ed sv\u00fdch zem\u00ed oproti j\u00e1dru kapitalistick\u00e9ho syst\u00e9mu. Jen tento letm\u00fd pohled ukazuje, \u017ee teror frankistick\u00e9ho re\u017eimu mel \u00faplne jin\u00e9 parametry a vy\u00fasten\u00ed. <\/p>\n
Frankismus se zapsal do dejin paradoxne i t\u00edm, \u017ee vytvoril znovu pocit nezvl\u00e1dnut\u00e9 minulosti jako stra\u0161idla, pr\u00edzraku, kter\u00fd zneji\u0161tuje a nut\u00ed k vypjat\u00fdm, exaltovan\u00fdm, krecovit\u00fdm projevum nov\u00e9 nabyt\u00e9 v\u00edry. Mexick\u00fd spisovatel a historik Carlos Fuentes v knize Pohrben\u00e9 zrcadlo pusobive analyzuje tento zvl\u00e1\u0161tn\u00ed rys \u0161panelsk\u00e9 tradice. Vnitrn\u00ed nejistota, preb\u00edjen\u00e1 vnej\u0161kovou ok\u00e1zalost\u00ed, gestem grandovstv\u00ed a bravury, ok\u00e1zalou oddanost\u00ed tomu, co je\u0161te vcera bylo zpochybnov\u00e1no.11 Pojedn\u00e1v\u00e1m v t\u00e9to stati jak o frankistick\u00e9m \u0160panelsku, tak i o salazarovsk\u00e9m Portugalsku. Nen\u00ed to jen d\u00e1no mou portugalskou zku\u0161enost\u00ed (mel jsem nekolikr\u00e1t mo\u017enost mluvit s \u00c1lvarem Cunhalem o j\u00edm \u017eit\u00e9 historii; kdy\u017e jsem se vytasil s n\u00e1padem, \u017ee o nem nap\u00ed\u0161u monografii, k n\u00ed\u017e jsem si shrom\u00e1\u017edil materi\u00e1l, odm\u00edtll to s t\u00edm, \u017ee jsou zaj\u00edmavej\u0161\u00ed t\u00e9mata), ale i faktem, \u017ee oba dikt\u00e1torsk\u00e9 re\u017eimy se vz\u00e1jemne podporovaly, tvorily sv\u00fdm zpusobem spojit\u00e9 n\u00e1doby a p\u00e1d fa\u0161ismu v Portugalsku urychlil odchod frankismu z politick\u00e9 sc\u00e9ny. I jejich v\u00fdvoj po p\u00e1du fa\u0161istick\u00fdch re\u017eimu mel vedle odchylnost\u00ed radu podobnost\u00ed a shod. 12 Nekomu se mo\u017en\u00e1 nebude l\u00edbit zarazen\u00ed Franka a Salazara mezi prumern\u00e9. Franco rozhodne nevyzaroval \u017e\u00e1dn\u00e9 charisma, nemel v sobe nic d\u00e9monick\u00e9ho, i jeho autobiografie jakoby chtela vysvetlit, proc pr\u00e1ve on se dostal k t\u00e9to historick\u00e9 odpovednosti. A Salazar? Vzpom\u00edn\u00e1m, jak jsem proc\u00edtal jeho korespondenci. Nejen Frankuv, ale i Salazaruv svet byl v\u00fdrazne \u201eplacat\u00fd\u201c. Pan profesor ekonomie se ptal sv\u00e9 hospodyne, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee slepicky na statku sn\u00e1\u0161ej\u00ed tak m\u00e1lo vajec! Knihu jsem si nakonec po zral\u00e9 \u00favaze nekoupil. Na techto dvou osobnostech lze ilustrovat my\u0161lenku Simone Weilov\u00e9, \u017ee skutecn\u00e9 zlo nen\u00ed barvit\u00e9 a romantick\u00e9, ale \u0161ed\u00e9 a f\u00e1dn\u00ed.13 <\/p>\n
Jak\u00e9 bylo \u0160panelsko pred Frankem? \u0160panelsko se do prvn\u00ed svetov\u00e9 v\u00e1lky postupne vyv\u00edjelo prece jenom demokratick\u00fdm smerem. V\u00edtezstv\u00ed st\u00e1tu Dohody pres v\u0161echnu rozpornost versaillsk\u00e9ho syst\u00e9mu tuto tendenci pos\u00edlilo. Ale bez siln\u00e9 obcansk\u00e9 spolecnosti\u00a0 st\u00e1la demokracie na nesolidn\u00edch a slab\u00fdch z\u00e1kladech. To ostatne uk\u00e1zal i v\u00fdvoj Nemecka. <\/p>\n
D\u00edky Bedrichu Loewensteinovi 14 m\u00e1me dnes vynikaj\u00edc\u00ed studii o odporu nemeck\u00e9 inteligence a politick\u00e9 \u0161picky vuci pojmu obcansk\u00e9 spolecnosti. V konfrontaci s fa\u0161ismem docenil Antonio Gramsci v\u00fdznam obcansk\u00e9 spolecnosti pro strategii komunistick\u00fdch stran a levice vubec (podobn\u00e9 my\u0161lenky se objev\u00ed v postupu lidov\u00fdch front tric\u00e1t\u00fdch let).15 Brzy po v\u00e1lce toti\u017e vznikl nov\u00fd nepr\u00edtel demokratick\u00fdch a socialistick\u00fdch sil, kultury a civilizace vubec, fa\u0161ismus, kter\u00fd se za\u0161titoval obhajobou r\u00e1du a tradicn\u00edch hodnot. Fa\u0161ismus jako\u017eto ideologie do sebe vstreb\u00e1val v\u0161echno, co mohlo naj\u00edt ohlas v mas\u00e1ch. Fa\u0161ist\u00e9 uvedli v \u017eivot modern\u00ed formy propagandy a manipulace, kter\u00e9 ztelesnoval nejv\u00edce hitlerovsk\u00fd ministr propagandy Goebbels. V\u00fdchoz\u00ed platformou fa\u0161ismu byl v\u0161ude od Pyrenejsk\u00e9ho poloostrova a\u017e po Nemecko nacionalismus a \u0161ovinismus. V nekter\u00fdch pr\u00edpadech, zejm\u00e9na v Nemecku, byl spojen\u00fd i s ostre vyhrocen\u00fdm rasismem. Programove byl pru\u017en\u00fd a\u017e k bezp\u00e1ternosti a adaptoval se bez skrupul\u00ed na men\u00edc\u00ed se situaci. Odpor a boj proti fa\u0161ismu nebyl v dobov\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch nijak snadn\u00fd, proto\u017ee \u0161lo obvykle – a s podporou kapit\u00e1lov\u00fdch \u0161picek – o dobre organizovan\u00fd a usmernovan\u00fd teror jako prostredek cesty k moci. Fa\u0161ist\u00e9 se nav\u00edc sna\u017eili sebe sama prezentovat jako ty, kter\u00ed stav\u00ed na lidu, jako stoupence radik\u00e1ln\u00ed obnovy. Dokonale tuto vec ilustruje Victor Klemperer. 16 <\/p>\n
Velk\u00e1 c\u00e1st star\u00e9 mocensk\u00e9 elity v zem\u00edch s obcanskou spolecnost\u00ed, kter\u00e1 nebyla je\u0161te plne emancipovan\u00e1, napr\u00edklad dr\u00edve privilegovan\u00ed velkostatk\u00e1ri, vysok\u00e1 byrokracie, vy\u0161\u0161\u00ed dustojn\u00edci byli v\u017edy konzervativn\u00ed a v demokracii videli v nejlep\u0161\u00edm pr\u00edpade pouze formu upravuj\u00edc\u00ed vnitrn\u00ed vztahy ve st\u00e1te. Tato skupina videla ve fa\u0161ismu v\u00fdchodisko. Tyto vrstvy se zhl\u00e9dly v pravicov\u00e9m a protidemokratick\u00e9m prebudov\u00e1n\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9m upevnen\u00ed vl\u00e1dnouc\u00edho syst\u00e9mu. \u0160panelsko toho bylo pres v\u0161echny iluze o ciste katolick\u00e9 civilizaci a organick\u00e9m r\u00e1du typick\u00fdm pr\u00edkladem. <\/p>\n
Poc\u00e1tky \u0161panelsk\u00e9ho fa\u0161ismu maj\u00ed rovne\u017e sv\u00e9 koreny v krizi. Svetov\u00e1 hospod\u00e1rsk\u00e1 krize uk\u00e1zala slabiny \u0161panelsk\u00e9 ekonomiky a urychlila tehdy se prosazuj\u00edc\u00ed \u00fapadek a nakonec
i z\u00e1nik monarchie. Ale u\u017e kr\u00e1tce po prvn\u00ed svetov\u00e9 v\u00e1lce ve \u0160panelsku13.9.1923 probehl st\u00e1tn\u00ed prevrat a moc prevzal gener\u00e1l Primo de Rivera. M\u00edsto konstitucn\u00ed monarchie, kterou chtela verejnost, prosadil v z\u00e1r\u00ed 1923 nesourod\u00fd re\u017eim vojensko-monarchistick\u00e9 diktatury, likviduj\u00edc\u00ed obcansk\u00e1 pr\u00e1va a mnohdy pokl\u00e1dan\u00fd i historiky jeden z prvn\u00edch fa\u0161istick\u00fdch re\u017eimu. Jeho trv\u00e1n\u00ed bylo ale omezen\u00e9. <\/p>\n
Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed <\/p>\n