{"id":1607,"date":"2011-10-23T00:10:45","date_gmt":"2011-10-22T22:10:45","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2011\/10\/23\/miloslav-ransdorf-prmrni-lide-v-roli-diktator-2\/"},"modified":"2011-10-23T00:10:45","modified_gmt":"2011-10-22T22:10:45","slug":"miloslav-ransdorf-prmrni-lide-v-roli-diktator-2","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2011\/10\/23\/miloslav-ransdorf-prmrni-lide-v-roli-diktator-2\/","title":{"rendered":"Miloslav Ransdorf: Pr\u016fm\u011brn\u00ed lid\u00e9 v roli dikt\u00e1tor\u016f. (2)"},"content":{"rendered":"
\"ransdorf\"V z\u00e1plav\u011b plytk\u00fdch \u017ev\u00e1st\u016f o toto\u017enosti komunismu a fa\u0161ismu je nanejv\u00fd\u0161 aktu\u00e1ln\u00ed si st\u00e1le ripom\u00ednat, co to \u201eobycejn\u00fd fa\u0161ismus\u201c byl. <\/span> <\/div>\n

<\/p>\n

II. Mezi monarchi\u00ed a republikou <\/p>\n

Roku 1930 padla nestabiln\u00ed diktatura Jos\u00e9 Antonia Primo de Rivery a rok nato 14. dubna 1931 byla vyhl\u00e1\u0161ena republika, pricem\u017e republik\u00e1nsk\u00e1 my\u0161lenka mela ve \u0160panelsku dlouhodobe z\u00e1zem\u00ed a tradici. Vl\u00e1dy se ujala koalice republik\u00e1nsk\u00fdch a socialistick\u00fdch sil a ta zacala v praxi uplatnovat programov\u00e9 po\u017eadavky bur\u017eoazne demokratick\u00e9 revoluce. Mezi nimi byly svoboda tisku a slova, odluka dosud tak vlivn\u00e9 c\u00edrkve od st\u00e1tu a autonomie pro dlouhodobe nespokojen\u00e9 Katal\u00e1nsko. Neduslednost a pomalost pri samotn\u00e9m prov\u00e1den\u00ed tohoto sl\u00edben\u00e9ho vl\u00e1dn\u00edho programu v\u0161ak zbavila republiku lidov\u00e9 podpory. To v\u0161e umo\u017enilo, \u017ee reakce vyu\u017eila \u0161ance a nastoupila v letech 1933- 1935 do ofenzivy. I kdy\u017e se to dnes mnoh\u00fdm nezd\u00e1 vhodn\u00e9 zduraznovat, aktivn\u00ed v boji s n\u00ed byla zejm\u00e9na komunistick\u00e1 strana. <\/p>\n

Mezi jej\u00ed priority patrilo zejm\u00e9na zalo\u017een\u00ed lidov\u00e9 fronty. A slavila s touto my\u0161lenkou \u00faspech, proto\u017ee lidov\u00e1 fronta pri volb\u00e1ch roku 1936 zv\u00edtezila. Nov\u00e1 republik\u00e1nsk\u00e1 vl\u00e1da pot\u00e9 obnovila v zemi demokratick\u00e1 pr\u00e1va. T\u00edm jsem ale sled ud\u00e1lost\u00ed ponekud predbehl Ale chopila se iniciativy polovicat\u00fdm zpusobem. Nezakrocila dusledne proti zp\u00e1tecnick\u00fdm sil\u00e1m, kter\u00e9 vl\u00e1dn\u00ed politice kladly odpor. Ty predstavovala zejm\u00e9na fa\u0161istick\u00e1 organizace\u00a0 (na t\u00e9to charakteristice je treba trvat) Falanga. Ta mela v\u00fdraznou materi\u00e1ln\u00ed podporu italsk\u00fdch a nemeck\u00fdch fa\u0161istu. Oba dikt\u00e1tori, nemeck\u00fd i italsk\u00fd, ocenovali trategick\u00e9 postaven\u00ed \u0160panelska, kter\u00e9 jim pri prisl\u00edben\u00e9 spolupr\u00e1ci \u0161panelsk\u00fdch fa\u0161istu umo\u017enovalo dostat Francii do kle\u0161t\u00ed a ohrozit takzvan\u00e9 imperi\u00e1ln\u00ed spojnice, tedy spojen\u00ed Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed s koloniemi. Hitler a Mussolini chteli ustavit v Madridu vl\u00e1du, kter\u00e1 by jim byla n\u00e1pomocna ve v\u00e1lecn\u00e9m \u00fasil\u00ed17, proto\u017ee \u0160panelsko by mohlo kontrolovat spojen\u00ed mezi Stredozem\u00edm a Atlantikem a na jeho \u00fazem\u00ed byly tak\u00e9 strategick\u00e9 suroviny, zejm\u00e9na rudy. <\/p>\n

Ale pro pochopen\u00ed pot\u00ed\u017e\u00ed republik\u00e1nsk\u00e9 vl\u00e1dy je treba se vr\u00e1tit nazpet, co doby poc\u00e1tku republiky. U\u017e velice z\u00e1hy, 10. 8. 1932 se protirepublik\u00e1nsk\u00e9 s\u00edly pokusily vojensk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed pod veden\u00edm gener\u00e1la Sanjurja v Seville a v Madridu s c\u00edlem znicit republiku ozbrojen\u00fdm bojem. V Madridu povst\u00e1n\u00ed vy\u0161lo nazmar a behem nekolika hodin bylo vl\u00e1dn\u00edmi silami rozdrceno. V r\u00edjnu 1932 se \u0161panel\u0161t\u00ed tradicionalist\u00e9, Renovaci\u00f3n Espanola, Acci\u00f3n Popular, agr\u00e1rn\u00ed strana a rada dal\u0161\u00edch mal\u00fdch stran a organizac\u00ed pravice pokusili o sjednocen\u00ed sil. Vznikla koalice s n\u00e1zvem \u0160panelsk\u00e1 konfederace nez\u00e1visl\u00fdch pravicov\u00fdch skupin (Confederaci\u00f3n Espanola de Derechas Autonomas, CEDA). Ta se stala hlavn\u00ed politickou organizac\u00ed intenzivne pripravovan\u00e9 \u0161panelsk\u00e9 kontrarevoluce. Jej\u00edm pred\u00e1kem byl ustanoven Jos\u00e9 .Mar\u00eda Gil Robles. Snahou t\u00e9to organizace bylo predev\u0161\u00edm rozlo\u017eit republiku zevnitr. <\/p>\n

Ale krajne pravicov\u00e9 intriky proti republice pokracovaly d\u00e1l. V roce 1932 toti\u017e zalo\u017eili On\u00e9simo Redondo a Ramiro Ledesma Ramos novou fa\u0161istickou organizaci. Junty nacion\u00e1lne syndikalistick\u00e9 ofenz\u00edvy (Juntas de Ofensiva Bacional Sindicalista, JOBS) se stala leg\u00e1ln\u00ed organizac\u00ed a predstavovala pokus o spojen\u00ed nove nastupuj\u00edc\u00edho fa\u0161ismu s tradicn\u00edm \u0161panelsk\u00fdm syndikalistick\u00fdm hnut\u00edm, kter\u00e9 melo poskytnout fa\u0161ismu opravdu masovou z\u00e1kladnu. Ve sv\u00e9m programu nazvan\u00e9m \u201d16 bodu z Valladolidu\u201d si dala JONS za c\u00edl bojovat proti separatismu, usilovat o omezen\u00ed z\u00edskan\u00fdch pravomoc\u00ed parlamentu, zejm\u00e9na ale JONS prosazovala jednotu \u0161panelsk\u00e9ho st\u00e1tu. Na rozd\u00edl od nacistick\u00e9ho programu v Nemecku zduraznoval program JONS prioritne vernost katolick\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. <\/p>\n

Katolicismus byl mo\u017en\u00e1 pro \u0161panelsk\u00fd fa\u0161ismus t\u00edm, c\u00edm pro nemeck\u00e9 nacisty m\u00fdtus \u201darijsk\u00e9\u00a8krve\u201da \u201ekrve a pudy\u201c. Propaganda JONS na str\u00e1nk\u00e1ch vlastn\u00edho casopisu nebyla pr\u00edli\u0161 \u00facinn\u00e1 a pocet clenu nijak nestoupal. Aby se roz\u0161\u00edril z\u00e1ber cinnosti fa\u0161istu, spojila se organizace JONS s falangou. <\/p>\n

V roce 1933 vznikla na pude \u0161panelsk\u00e9 reakce dal\u0161\u00ed strana, tentokr\u00e1t ji\u017e otevrene fa\u0161istick\u00e1 (dnes je skoro m\u00f3da jej\u00ed fa\u0161istick\u00fd r\u00e1z pop\u00edrat). Hl\u00e1sila se dokonce k ideologii nemeck\u00e9ho nacismu a italsk\u00e9ho fa\u0161ismu a dala si n\u00e1zev \u0160panelsk\u00e1 falanga (Falange espanola, FE). Byla zalo\u017eena v case, kdy republik\u00e1nsk\u00e1 vl\u00e1da byla ochromena a nebyla v z\u00e1sade schopna re\u0161it \u017eivotn\u00ed ot\u00e1zky fungov\u00e1n\u00ed st\u00e1tu. \u0160panelsk\u00e1 reakce byla naopak u\u017e dobre zorganizovan\u00e1 a soustredila s\u00edly do tr\u00ed hlavn\u00edch smeru. Ten prvn\u00ed predstavovaly ruzn\u00e9 fa\u0161istick\u00e9 a profa\u0161istick\u00e9 organizace a ty o neco pozdeji spolecne vytvorily \u0160panelskou falangu. V cele druh\u00e9 skupiny, monarchistick\u00e9, st\u00e1l advok\u00e1t velk\u00fdch podnikatelsk\u00fdch kruhu Antonio Goicoechea, predseda organizace \u201d\u0160panelsk\u00e1 obnova\u201d(Renovaci\u00f3n Espanola), kter\u00e1 v tomto casov\u00e9m \u00faseku preferovala dikt\u00e1torsk\u00e9 a fa\u0161istick\u00e9 pr\u00edstupy. Tret\u00ed proud tvorily tradicionalistick\u00e9 katolick\u00e9 pravicov\u00e9 organizace sdru\u017een\u00e9 v Lidov\u00e9 akci (Acci\u00f3n Popular). <\/p>\n

V nich se chopil veden\u00ed u\u017e zm\u00ednen\u00fd Jos\u00e9 Mar\u00eda Gil Robles, advok\u00e1t kastilsk\u00fdch velkostatk\u00e1ru a vlivn\u00fdch jezuitu. Mezi smery, kter\u00e9 jsem uvedl, se vyskytovaly v podstate jen taktick\u00e9 odchylky. Acci\u00f3n Popular mela v \u00famyslu nastolit fa\u0161ismus ve \u0160panelsku leg\u00e1ln\u00ed cestou, zat\u00edmco falangist\u00e9 a monarchist\u00e9 chteli zastavit rozvoj demokracie na \u0161panelsk\u00e9 pude st\u00e1tn\u00edm prevratem a treba i krvav\u00fdm vojensk\u00fdm pucem. Podhoub\u00ed pro fa\u0161istick\u00e9 hnut\u00ed existovalo ve \u0160panelsku ji\u017e dlouho pred vznikem republiky. Jako pr\u00edklad lze uv\u00e9st Kastilskou juntu \u0161panelsk\u00e9 akce (JCAE), v jej\u00edm\u017e cele st\u00e1l ji\u017e zm\u00ednen\u00fd advok\u00e1t On\u00e9simo Redondo, kter\u00e1 – stejne jako skupina univerzitn\u00ed ml\u00e1de\u017ee v cele s Ramirem Ledesmou Ramosem – propagovala nacion\u00e1ln\u00ed syndikalismus, \u0161panelskou verzi fa\u0161istick\u00e9 ideologie. Delo se tak je\u0161te pred n\u00e1stupem fa\u0161istu k moci. <\/p>\n

Ji\u017e v roce 1931 spatrilo svetlo sveta prvn\u00ed c\u00edslo jejich ofici\u00e1ln\u00edho tiskov\u00e9ho org\u00e1nu Conquista del Estado, ve kter\u00e9m vytycili principy fa\u0161istick\u00e9ho st\u00e1tu. 20. 10. 1933, po n\u00e1vratu Prima de Rivery z R\u00edma, kde se tento voj\u00e1k a politik setkal s Mussolinim, se konalo spolecn\u00e9 shrom\u00e1\u017eden\u00ed \u0161panelsk\u00fdch profa\u0161istick\u00fdch skupin, kter\u00fd se nakonec premenilo v zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed snem nov\u00e9 fa\u0161istick\u00e9 strany. Fa\u0161ist\u00e9 se sjednotili na n\u00e1zvu Falange Espanola. Na podzim 1933 behem vl\u00e1dn\u00ed krize ode\u0161li socialist\u00e9 z vl\u00e1dy. Nad\u00e1le vzrustaly spolecensk\u00e9 rozpory, v\u0161e smerovalo k n\u00e1siln\u00e9mu, vojensk\u00e9mu re\u0161en\u00ed probl\u00e9mu. Prezident Alcal\u00e1 Zamora rozpustil na podzim 1933 kortesy a vyhl\u00e1sil na listopad 1933 nov\u00e9 parlamentn\u00ed volby. Ty probehly ve dvou kolech, a to 19. 11. a 4. 12. 1933 a poznamenala je vypjat\u00e1 situace pln\u00e1 napet\u00ed a konfliktu. Nakonec se prosadila reakce, cemu\u017e predev\u0161\u00edm napomohla rozh\u00e1danost a nejednotnost levicov\u00fdch stran. Zcela kontraproduktivn\u00ed byla i anarchistick\u00e1 politika ne\u00facasti ve volb\u00e1ch. <\/p>\n

To znamenalo pro demokratick\u00e9 s\u00edly ztr\u00e1tu mnoha hlasu. Podle ofici\u00e1ln\u00edch \u00fadaju dostali kandid\u00e1ti CEDA a s n\u00ed spjat\u00fdch skupin 3 345 504 hlasy a 213 m\u00edst v kortesech. Ve volb\u00e1ch pak z\u00e1konite zv\u00edtezily pravicov\u00e9 strany, kter\u00e9 vytvorily jednotn\u00fd blok. Ale ani po techto \u00faspe\u0161n\u00fdch volb\u00e1ch neuva\u017eovala \u0161panelsk\u00e1 krajn\u00ed pravice o rychl\u00e9m prevzet\u00ed moci fa\u0161izuj\u00edc\u00ed CEDA. Reakcn\u00ed formace se k moci dost\u00e1valy postupne a poc\u00e1tek tohoto procesu bylo obdob\u00ed tzv. \u201dcern\u00e9ho dvoulet\u00ed\u201d (Biennio Begro). Tehdy odstartovala pl\u00ed\u017eiv\u00e1 fa\u0161izace \u0160panelska jako st\u00e1tu. Do jara 1934 se vytvorily ve \u0160panelsku dve otevrene\u00a0 fa\u0161istick\u00e9 strany, kter\u00fdmi byly JONS a falanga. 4. 3. 1934 do\u0161lo ke spojen\u00ed obou stran, jak u\u017e o tom byla zm\u00ednka. Pro integrovanou stranu byl prijat ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev \u0160panelsk\u00e1 falanga junt nacion\u00e1lne syndikalistick\u00e9 ofenz\u00edvy (Falange Espanola de las J.O.B.S). Mezi falangisty vstoupila ve vet\u0161\u00edm poctu predev\u0161\u00edm fa\u0161isticky zameren\u00e1 c\u00e1st studentstva z rodin velkostatk\u00e1ru a kapit\u00e1love silnej\u0161\u00ed bur\u017eoasie. Znacne silnou podporu z\u00edskala falanga mezi frustrovan\u00fdmi dustojn\u00edky \u0161panelsk\u00e9 arm\u00e1dy a n\u00e1mornictva. Falanga mohla poc\u00edtat s financn\u00ed podporou italsk\u00e9ho a nemeck\u00e9ho velvyslanectv\u00ed v Madridu, rozs\u00e1hlou pomoc poskytly i kruhy \u0161panelsk\u00e9ho monopolistick\u00e9ho kapit\u00e1lu. A\u017e do obcansk\u00e9 v\u00e1lky nehr\u00e1la ov\u0161em falanga v\u00fdznamnej\u0161\u00ed politickou roli. <\/p>\n

  <\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/span> <\/p>\n

Ze str\u00e1nek : http:\/\/www.ransdorf.com\/\u00a0<\/a><\/span><\/em>\u00a0 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V z\u00e1plav\u011b plytk\u00fdch \u017ev\u00e1st\u016f o toto\u017enosti komunismu a fa\u0161ismu je nanejv\u00fd\u0161 aktu\u00e1ln\u00ed si st\u00e1le ripom\u00ednat, co to \u201eobycejn\u00fd fa\u0161ismus\u201c byl.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":547,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[5],"tags":[51,63],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1607"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1607"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1607\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/547"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1607"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1607"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1607"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}