![\"ransdorf\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2011\/10\/ransdorf.jpg\" "\\"ransdorf\\"")
V z\u00e1plav\u011b plytk\u00fdch \u017ev\u00e1st\u016f o toto\u017enosti komunismu a fa\u0161ismu je nanejv\u00fd\u0161 aktu\u00e1ln\u00ed si st\u00e1le pripom\u00ednat, co to \u201eobycejn\u00fd fa\u0161ismus\u201c byl. <\/p>\n V z\u00e1plav\u011b plytk\u00fdch \u017ev\u00e1st\u016f o toto\u017enosti komunismu a fa\u0161ismu je nanejv\u00fd\u0161 aktu\u00e1ln\u00ed si st\u00e1le pripom\u00ednat, co to \u201eobycejn\u00fd fa\u0161ismus\u201c byl. <\/p>\n
<\/p>\n
V. Frankuv konzervativn\u00ed potenci\u00e1l a Z\u00e1pad<\/strong> <\/p>\n Po v\u00edtezstv\u00ed spojencu se \u0160panelsko roku 1945 ocitlo v naprosto \u00fapln\u00e9 diplomatick\u00e9 izolaci, jakkoli Z\u00e1pad ocenoval konzervativn\u00ed potenci\u00e1l obou ibersk\u00fdch st\u00e1tu. Nikdo toti\u017e tehdy nemohl opominout obeti sovetsk\u00e9ho lidu a pres noc odhodit pr\u00e1telstv\u00ed z\u00e1padn\u00edch mocnost\u00ed se Svazem sovetsk\u00fdch socialistick\u00fdch republik. Do\u0161lo presto brzy ke sbli\u017eov\u00e1n\u00ed \u0160panelska se Spojen\u00fdmi st\u00e1ty. <\/p>\n Jak u\u017e jsem uvedl, prvn\u00edm politick\u00fdm org\u00e1nem fa\u0161istick\u00e9ho, nacionalistick\u00e9ho \u0160panelska byl V\u00fdbor n\u00e1rodn\u00ed obrany (Junta de Defensa Bacional). Jeho hlavou byl jmenov\u00e1n 24. cervence 1936 gener\u00e1l Cabanellas, kter\u00fd hr\u00e1l roli predstavitele st\u00e1tn\u00ed moci vuci zahranicn\u00edm subjektum a\u017e do 29. z\u00e1r\u00ed. Tehdy byl vyd\u00e1n dekret o jmenov\u00e1n\u00ed gener\u00e1la Francisca Fraka do funkce \u0161\u00e9fa st\u00e1tu. Prvn\u00edm politick\u00fdm aktem pozdej\u0161\u00edho caudilla bylo vytvoren\u00ed Odborn\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho v\u00fdboru (Junta T\u00e9cnica del Estado). Ten tvorilo sedm komis\u00ed, kter\u00e9 tvorily jakousi obdobu ministerstev. V breznu 1937 byl vyd\u00e1n dekret, kter\u00fd spojil v jeden celek obe hlavn\u00ed politick\u00e9 formace povstalcu, tedy falangisty a monarchisty pod n\u00e1zvem Tradicionalistick\u00e1 \u0161panelsk\u00e1 falanga (Falange Espanola Tradicionalista, FET) a Junty pro nacion\u00e1lne syndikalistickou ofenz\u00edvu (JONS), v\u0161echny ostatn\u00ed politick\u00e9 strany byly ofici\u00e1lne rozpu\u0161teny. Je\u0161te pred skoncen\u00edm v\u00e1lky byl poc\u00e1tecn\u00ed Odborn\u00fd st\u00e1tn\u00ed v\u00fdbor nahrazen vl\u00e1dou s pr\u00edslu\u0161n\u00fdmi oborov\u00fdmi ministerstvy, v n\u00ed\u017e \u00faloha predsedy vl\u00e1dy pripadla \u0161\u00e9fovi st\u00e1tu. 17. cervence 1942 pak byly vytvoreny kortesy, kter\u00e9 z\u00e1sadn\u00ed roli nehr\u00e1ly. Byl to reprezentativn\u00ed org\u00e1n, kter\u00fd mel pripravovat a vypracov\u00e1vat z\u00e1kony. 17. cervence 1946 byla pozmenena podoba a vnitrn\u00ed uspor\u00e1d\u00e1n\u00ed kortesu, kter\u00fd spolu s Kodexem \u0160panelu a municip\u00e1ln\u00edm z\u00e1konem umo\u017enil dotvorit \u201edemokracii\u201c, jak si ji Franco predstavoval. <\/p>\n Vyhl\u00e1\u0161en\u00ed z\u00e1kona o n\u00e1rodn\u00edm referendu z 22. r\u00edjna 1945 melo potvrdit proklamovanou demokratizaci re\u017eimu.26 V roce 1947 byl prijat z\u00e1kon o n\u00e1stupnictv\u00ed hlavy st\u00e1tu. Po skoncen\u00ed v\u00e1lky dopadly na \u0160panelsko plnou merou dusledky pr\u00e1telstv\u00ed s mocnostmi Osy, jakkoli \u0161panelsk\u00e1 diplomacie delala v\u0161e pro to, aby jeho v\u00e1hu sni\u017eovala. V letech 1945-47 byl proto Frankuv re\u017eim v naprost\u00e9m opovr\u017een\u00ed vet\u0161iny zem\u00ed sveta. V\u00e1lka nebyla je\u0161te u konce a v Mexiku vznikl Osvobozeneck\u00fd v\u00fdbor, kter\u00fd se zasazoval za nucen\u00e9 pres\u00eddlen\u00ed Franka ze \u0160panelska za pomoci spojencu. Tak by mohlo \u0160panelsko podle tvurcu t\u00e9to iniciativy vyhnout revoluci. Ale konzervativn\u00ed potenci\u00e1l nacionalistick\u00e9ho re\u017eimu a strategick\u00e1 poloha \u0160panelska, stejne jako poc\u00e1tky studen\u00e9 v\u00e1lky vedly k prolomen\u00ed izolace \u0160panelska ze strany Z\u00e1padu. <\/p>\n I jinak zdr\u017eenliv\u00e1 Francie kam se uch\u00fdlila v dobe v\u00e1lky a po n\u00ed rada \u0161panelsk\u00fdch emigrantu otevrela sv\u00e9 hranice 9. \u00fanora 1950. V breznu byla podeps\u00e1na smlouva mezi Frankem a Per\u00f3nem. Dva mes\u00edce nato uzavrely se \u0160panelskem prvn\u00ed obchodn\u00ed dohody Velk\u00e1 Brit\u00e1nie a Francie. \u0160panelsko-americk\u00e1 dohoda z 5. cervence sbl\u00ed\u017eila oba st\u00e1ty. Zac\u00e1tkem listopadu 1950 bylo frankistick\u00e9 \u0160panelsko prijato do FAO (Organizace pro v\u00fd\u017eivu a zemedelstv\u00ed). \u0160panelsko se tak zacalo zapojovat do norm\u00e1ln\u00edch mezin\u00e1rodn\u00edch vztahu. Na podzim roku 1952 vstoupilo do UNESCO. <\/p>\n 1. listopadu 1952 vstoupilo do OSN. 27. srpna 1953 skoncila tak\u00e9 dlouh\u00e1 debata s R\u00edmem uzavren\u00edm Konkord\u00e1tu, kter\u00fd byl podeps\u00e1n ve Vatik\u00e1nu. \u0160panelsko udelalo vstr\u00edcn\u00fd krok t\u00edm, \u017ee zru\u0161ilo protektor\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vu Maroka. V cervenci 1968 bylo uzavreno referendum a do\u0161lo k opu\u0161ten\u00ed posledn\u00edch koloni\u00e1ln\u00edch pozic v Africe. \u0160panelsk\u00e1 vl\u00e1da ale vystupnovala snahy o znovuz\u00edsk\u00e1n\u00ed strategicky v\u00fdznamn\u00e9ho Gibraltaru, kter\u00fd Britov\u00e9 kontroluj\u00ed od roku 1704. <\/p>\n Novou hlavou st\u00e1tu byl jmenov\u00e1n Juan Carlos. Znamenalo to restauraci bourbonsk\u00e9 monarchie v \u0160panelsku. V l\u00e9te 1974 v\u00e1\u017en\u00e1 choroba primela dikt\u00e1tora Franka, aby se docasne vzdal sv\u00e9 funkce hlavy st\u00e1tu ve prospech prince \u0161panelsk\u00e9ho. V z\u00e1r\u00ed 1974 se ov\u0161em caudillo opet vr\u00e1til do funkce. Dne 29. r\u00edjna 1974 ode\u0161el ministr Cabanillas. Na znamen\u00ed solidarity s n\u00edm podal demisi ministr financ\u00ed a znacne rozs\u00e1hl\u00e1 skupina spr\u00e1vn\u00edch \u00faredn\u00edku. V dubnu 1975 byla krajne napjat\u00e1 situace v Baskicku z\u00e1minkou k vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00fdjimecn\u00e9ho stavu v t\u00e9to provincii. Vytvorily se opozicn\u00ed demokratick\u00e9 skupiny, je\u017e nevstoupily do Junty pro svuj nesouhlas s komunisty, tzv. Platformu demokratick\u00e9ho sbli\u017eov\u00e1n\u00ed (cervenec 1975), kter\u00e1 zahrnovala strany a hnut\u00ed od PSOE (\u0160panelsk\u00e1 socialistick\u00e1 delnick\u00e1 strana), pres demokratickou levici, Rodruejuv USDE a baskick\u00e9 nacionalisty. Obe formace, tedy jak Junta tak i Platforma zah\u00e1jily svuj politick\u00fd postup t\u00edm, \u017ee ostre po\u017eadovaly v\u0161eobecnou amnestii, z\u00e1kladn\u00ed demokratick\u00e9 svobody a zejm\u00e9na pak skutecne svobodn\u00e9 volby. Byly podeps\u00e1ny smlouvy mezi Juanem Carlosem a marock\u00fdm kr\u00e1lem Hasanem II., jimi\u017e byla Sahara sverena pod docasnou spr\u00e1vu Maroka a Mauret\u00e1nie. O budoucnosti zeme melo rozhodnout obyvatelstvo. Ten bod dohody nebyl dosud naplnen. Franco pak zemrel 20. listopadu 1975, patrne s pocitem zrady a opu\u0161tenosti. T\u00edm se skoncil dlouh\u00fd a komplikovan\u00fd historick\u00fd proces boju o demokratick\u00e9 premeny. Na jeho poc\u00e1tku byla krvav\u00e1 obcansk\u00e1 v\u00e1lka a pokus fa\u0161istu vybudovat tradicionalistick\u00fd, katolicky zabarven\u00fd a vyslovene autorit\u00e1rsk\u00fd st\u00e1t. V urcit\u00fdch dob\u00e1ch byl velmi bl\u00edzko Hitlerovu Nemecku a Mussoliniho It\u00e1lii. Pro p\u00e1du frankismu se k moci opet vr\u00e1tila konstitucn\u00ed monarchie v cele s kr\u00e1lem Juanem Carlosem z bourbonsk\u00e9 dynastie. Kr\u00e1l a jeho ministersk\u00fd predseda Adolfo Su\u00e1rez udr\u017eeli vcelku plynul\u00fd r\u00e1mec pro prechod k demokracii z\u00e1padoevropsk\u00e9ho ra\u017een\u00ed. <\/p>\n Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed <\/p>\n