![\"ransdorf\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2011\/10\/ransdorf.jpg\" "\\"ransdorf\\"")
V z\u00e1plav\u011b plytk\u00fdch \u017ev\u00e1st\u016f o toto\u017enosti komunismu a fa\u0161ismu je nanejv\u00fd\u0161 aktu\u00e1ln\u00ed si st\u00e1le pripom\u00ednat, co to \u201eobycejn\u00fd fa\u0161ismus\u201c byl.<\/p>\nV z\u00e1plav\u011b plytk\u00fdch \u017ev\u00e1st\u016f o toto\u017enosti komunismu a fa\u0161ismu je nanejv\u00fd\u0161 aktu\u00e1ln\u00ed si st\u00e1le pripom\u00ednat, co to \u201eobycejn\u00fd fa\u0161ismus\u201c byl.<\/p>\n
<\/p>\n
VIII. Od Salazara ke zhroucen\u00ed \u201eNov\u00e9ho st\u00e1tu\u201c<\/strong><\/p>\n Koncem prosince 1962 dos\u00e1hl dlouholet\u00fd a celon\u00e1rodne respektovan\u00fd vudce komunistu \u00c1lvaro Cunhal 28, \u017ee byla pripravena a uvedena v \u017eivot jednotn\u00e1 z\u00e1kladna protisalazarovsk\u00e9ho odboje. V R\u00edme byla ustavena Vlasteneck\u00e1 fronta n\u00e1rodn\u00edho osvobozen\u00ed (FLPB). Zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed ceremonie se ale nez\u00facastnil gener\u00e1l Delgado, kter\u00fd zust\u00e1val izolovan\u00fd v Braz\u00edlii. Britsk\u00e1 vl\u00e1da mu toti\u017e odm\u00edtla udelit v\u00edzum. Jako prestupn\u00ed stanice mu pak byla doporucena Praha. Proto se se\u0161la roku 1964 u Prahy II. konference FPLB. Delgado byl zvolen hlavou Portugalsk\u00e9ho revolucn\u00edho v\u00fdboru se s\u00eddlem v Al\u017e\u00edru. Z pra\u017esk\u00e9 konference nemel Delgado ov\u0161em pr\u00edli\u0161 dobr\u00fd dojem. III. Sjezd FLPN probehl v r\u00edjnu 1964. Na nem opakovane zazn\u00edvala prohl\u00e1\u0161en\u00ed opozicn\u00edch vudcu, \u017ee doba je zral\u00e1 pro mo\u017enost zah\u00e1jit otevren\u00fd boj proti salazarovsk\u00e9mu re\u017eimu.29<\/p>\n To byl ale premr\u0161ten\u00fd odhad, proto\u017ee Salazar mel je\u0161te mo\u017enosti man\u00e9vrov\u00e1n\u00ed. S n\u00e1le\u017eitou propagandistickou pr\u00edpravou spustil vl\u00e1dn\u00ed tr\u00edlet\u00fd pl\u00e1n na rozvoje l\u00e9ta 1965-67, kter\u00fd mel prin\u00e9st materi\u00e1ln\u00ed zisky i soci\u00e1lne slab\u0161\u00edm vrstv\u00e1m. V prvn\u00edch mes\u00edc\u00edch roku 1965 se Delgado, respektovan\u00e1 hlava opozice, pohyboval ve \u0160panelsku pobl\u00ed\u017e portugalsk\u00fdch hranic. Byl necekane zajat a zmizel tak z\u00e1hadnou cestou, \u017ee zvesti o jeho smrti byly br\u00e1ny jako nepochybn\u00e9. Prezidentsk\u00e9 volby 25. cervence 1965 probehly podle stejn\u00e9ho sc\u00e9n\u00e1re jako ty predchoz\u00ed. Zv\u00edtezil Am\u00e9rico Thomaz. Ale ani Portugalsko nicm\u00e9ne nemohlo odolat duchu \u0161edes\u00e1t\u00fdch let, duchu kritiky panuj\u00edc\u00edch syst\u00e9mu, na Z\u00e1pade i na V\u00fdchode. Doba byla ve znamen\u00ed boje o vet\u0161\u00ed d\u00edl obcansk\u00fdch a lidsk\u00fdch pr\u00e1v a tak i v Portugalsku nastala rada zmen. Do\u0161lo k pretvoren\u00ed \u0161kolsk\u00e9ho syst\u00e9mu. Mnoho lid\u00ed vyu\u017e\u00edvalo mo\u017enosti odej\u00edt za prac\u00ed do zahranic\u00ed.<\/p>\n Kvuli zdravotn\u00edm pot\u00ed\u017e\u00edm st\u00e1rnouc\u00ed Salazar nakonec odstoupil. Heslo \u201epy\u0161ne sami\u201c (orgulhosamente s\u00f3is) u\u017e nezab\u00edralo. Marcelo Jos\u00e9 das 8eves Caetano, dvaa\u0161edes\u00e1tilet\u00fd pr\u00e1vn\u00edk, slo\u017eil 27. z\u00e1r\u00ed 1968 pr\u00edsahu jako nov\u00fd predseda vl\u00e1dy. Jeho politika se zamerovala na drobn\u00e9 reformy a modernizaci. Podobne jako frankist\u00e9, i on v t\u00e9to dobe selektivne podporoval prumysl. Dos\u00e1hl i urcit\u00e9 \u00fapravy volebn\u00ed soustavy. Proto se tak\u00e9 obcas setk\u00e1me s v\u00fdroky o \u201elisabonsk\u00e9m jaru\u201c. 30 V breznov\u00fdch volb\u00e1ch 1969 se poprv\u00e9 \u00facastnila voleb tak\u00e9 opozice. Nakonec se dostavil \u017e\u00e1dan\u00fd v\u00fdsledek, proto\u017ee zv\u00edtezil B\u00e1rodn\u00ed svaz.<\/p>\n Prvn\u00ed obdob\u00ed Caetanovy vl\u00e1dy ocek\u00e1v\u00e1n\u00ed demokratizace nenaplnilo. V\u00e1lky a s nimi spojen\u00e9 n\u00e1silnosti v koloni\u00edch komplikovaly mezin\u00e1rodn\u00ed postaven\u00ed Portugalska. Rok 1972 pak prinesl Caetanovu \u201enov\u00e9mu st\u00e1tu\u201c dal\u0161\u00ed pot\u00ed\u017ee. Organizace africk\u00e9 jednoty toti\u017e po\u017e\u00e1dala mezin\u00e1rodn\u00ed spolecenstv\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed rezoluc\u00ed, aby se proti Portugalsku zavedlo embargo na ve\u0161ker\u00e9 zbo\u017e\u00ed. Volby do parlamentu se proto odehr\u00e1valy 28. r\u00edjna 1973 ve vyostren\u00e9 a konfliktn\u00ed atmosf\u00e9re. Predvolebn\u00ed kampan byla omezena na\u00a0 jeden mes\u00edc, vl\u00e1da si vym\u00ednila z\u00e1kaz kritiky vlastn\u00ed politiky, zejm\u00e9na pokud jde o pomery v koloni\u00edch. Vl\u00e1dn\u00ed strana B\u00e1rodn\u00ed svaz podstoupila prevlek a vedla kampan pod jm\u00e9nem B\u00e1rodn\u00ed lidov\u00e9 akce (APB). D\u00edky manipulac\u00edm u\u017e v den voleb pri\u0161la o soupere. U\u017e 25. r\u00edjna 1973 v\u0161ichni kandid\u00e1ti CDE odstoupili s prohl\u00e1\u0161en\u00edm, \u017ee volby jsou podvodnou fra\u0161kou.<\/p>\n Marcelo Caetano po \u201evolb\u00e1ch\u201c sestavil novou vl\u00e1du. Mezi voj\u00e1ky uzr\u00e1lo v\u0161eobecne sd\u00edlen\u00e9 presvedcen\u00ed o nutnosti odstranen\u00ed dikt\u00e1torsk\u00e9ho re\u017eimu. V cem ale byly rozch\u00e1zej\u00edc\u00ed se n\u00e1zory, byly metody a nacasov\u00e1n\u00ed ci etapizace dekolonizacn\u00ed politiky. Koloni\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zka sice byla z\u00e1sadn\u00ed pro charakter s\u00e1tu, t\u00fdkala se hodne lid\u00ed, ale urcuj\u00edc\u00ed nakonec nebyla. Prvorad\u00fd v\u00fdznam melo, aby byl rychle smeten fa\u0161istick\u00fd re\u017eim. Horecnate se mezi voj\u00e1ky vytv\u00e1rely krou\u017eky spiklencu. V Caldas de Rainha se 16. 3. 1974 vzbouril motorizovan\u00fd pluk a t\u00e1hl na Lisabon, vl\u00e1de vern\u00e9 s\u00edly ale akci zmarily. Caetano byl zachr\u00e1nen, ale ne na dlouhou dobu. R\u00e1no 25. dubna 1974 zaznela z r\u00e1dia zak\u00e1zan\u00e1 p\u00edsen \u201eGr\u00e1ndola\u201c od Jos\u00e9 Afonsa, co\u017e byl smluven\u00fd sign\u00e1l pro zac\u00e1tek povst\u00e1n\u00ed.<\/p>\n Revoltuj\u00edc\u00ed jednotky z kas\u00e1ren Santar\u00e9mu obsadily kl\u00edcov\u00e9 strategick\u00e9 body v dule\u017eit\u00fdch mestech. Prevrat se tentokr\u00e1t u\u017e konecne zdaril. Behem 24 hodin padlo jen pet lid\u00ed u s\u00eddla ob\u00e1van\u00e9 tajn\u00e9 policie PIDE\/DGS v Lisabonu. Salazarismus, portugalsk\u00e1 odruda fa\u0161ismu, byl celon\u00e1rodne odeps\u00e1n. Portugalsko zah\u00e1jilo svou \u201ekarafi\u00e1tovou revoluci\u201c (revolu\u00e7ao dos cravos), kterou a\u017e spolupr\u00e1ce Carlucciho (americk\u00fd velvyslanec a k\u00e1drov\u00fd pracovn\u00edk CIA) a socialistu M\u00e1ria Soarese31 usmernila do pro Z\u00e1pad a zejm\u00e9na USA \u201eprijateln\u00fdch\u201c kolej\u00ed.32 Socialisticky zabarven\u00e1 \u00fastava z roku 1976 byla radou dodatku oklestena a zmizela i vet\u0161ina dru\u017estev, kter\u00fdch v behem revoluce vzniklo v\u00edce ne\u017e \u0161est set.33<\/p>\n \u201eKarafi\u00e1tov\u00e1 revoluce\u201c v\u0161ak urychlila zmeny v sousedn\u00edm \u0160panelsku. To se dnes v\u00ed a uzn\u00e1v\u00e1.34<\/p>\n