{"id":1679,"date":"2006-08-16T08:30:13","date_gmt":"2006-08-16T06:30:13","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2006\/08\/16\/cirkev-seje-vitr-a-sklidi-boui\/"},"modified":"2006-08-16T08:30:13","modified_gmt":"2006-08-16T06:30:13","slug":"cirkev-seje-vitr-a-sklidi-boui","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2006\/08\/16\/cirkev-seje-vitr-a-sklidi-boui\/","title":{"rendered":"C\u00edrkev seje v\u00edtr a sklid\u00ed bou\u0159i"},"content":{"rendered":"

\"hano\"Miloslav Ransdorf\u00a0 – nejen politik, ale p\u0159edev\u0161\u00edm tak\u00e9 historik a filozof analyzuje spor o vlastnictv\u00ed katedr\u00e1ly. <\/p>\n

\u010cten\u00e1\u0159i Hal\u00f3 novin mne sice znaj\u00ed jako poslance a politika, ale vedle toho jsem st\u00e1le aktivn\u00ed i na poli historie a filozofie. Hodn\u011b \u00fasil\u00ed jsem v\u011bnoval d\u011bjin\u00e1m, kultu\u0159e a my\u0161len\u00ed st\u0159edov\u011bku. A spor o katedr\u00e1lu se mne bytostn\u011b dot\u00fdk\u00e1. P\u0159esn\u011b \u0159ekl Zden\u011bk Mahler, \u017ee majetkov\u00fdm n\u00e1rokem \u0159\u00edmskokatolick\u00e1 c\u00edrkev obnovila spor o smysl a r\u00e1z \u010desk\u00fdch d\u011bjin. \u017de jej\u00ed postoj je nesm\u00ed\u0159en\u00fd a nesmi\u0159iteln\u00fd. P\u0159episov\u00e1n\u00ed d\u011bjin dos\u00e1hlo sv\u00e9ho dosavadn\u00edho vrcholu. <\/p>\n

\u00a0 <\/p>\n

<\/p>\n

P\u0159edn\u011b – s ot\u00e1zkou vztahu k vlastnictv\u00ed to v k\u0159es\u0165anstv\u00ed nebylo nikdy jednoduch\u00e9. A\u017e Tom\u00e1\u0161 Akvinsk\u00fd p\u0159ipustil vlastnictv\u00ed jako dodatek k p\u0159irozen\u00e9mu pr\u00e1vu, mnoho jeho p\u0159edch\u016fdc\u016f sd\u00edlelo n\u00e1zor, \u017ee v rozporu s p\u0159irozen\u00fdm pr\u00e1vem. Z\u00e1hy ale vznikl spor, zda c\u00edrkev m\u016f\u017ee n\u011bco vlastnit, zda nen\u00ed jen spr\u00e1vcem majetku, kter\u00fd pat\u0159\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm chud\u00fdm. Tento pohled zast\u00e1val nap\u0159\u00edklad vlivn\u00fd Richard Fitz Ralph, biskup z Armaghu v dob\u011b Karla IV. Ve st\u0159edov\u011bku postupn\u011b vykrystalizovalo pojet\u00ed, \u017ee vlastnictv\u00ed v pln\u00e9m a prav\u00e9m smyslu m\u00e1 \u010dty\u0159i atributy a c\u00edrkev spl\u0148ovala jen jeden: dr\u017ebu. To \u010dinilo mo\u017en\u00fdm nap\u0159\u00edklad panovn\u00edkovy z\u00e1stavy c\u00edrkevn\u00edho majetku. Pohled na c\u00edrkevn\u00ed vlastnictv\u00ed jako neplnohodnotn\u00e9 vlastnictv\u00ed p\u0159evzala i rakousko-uhersk\u00e1 spr\u00e1va v 18. a 19. stolet\u00ed. <\/p>\n

Katedr\u00e1ly m\u011bly ve st\u0159edov\u011bku specifick\u00e9 postaven\u00ed. I div\u00e1ci televize m\u011bli mo\u017enost zhl\u00e9dnout vynikaj\u00edc\u00ed seri\u00e1l p\u0159ipraven\u00fd zesnul\u00fdm Georgem Dubym, kter\u00fd sv\u016fj V\u011bk katedr\u00e1l p\u0159edstavil ve\u0159ejnosti i jako knihu. V roce 2001 byla v Reme\u0161i, v m\u00edst\u011b korunovace francouzsk\u00fdch kr\u00e1l\u016f, velk\u00e1 v\u00fdstava v\u011bnovan\u00e1 katedr\u00e1l\u00e1m, doprov\u00e1zen\u00e1 v\u00fdpravnou publikac\u00ed. Je jasn\u00e9, \u017ee katedr\u00e1ly byly v\u00edce ne\u017e jen n\u011bjak\u00fd c\u00edrkevn\u00ed objekt. Byly v\u00fdrazem nov\u00e9ho sebev\u011bdom\u00ed a sebeuv\u011bdom\u011bn\u00ed evropsk\u00fdch lid\u00ed. Katedr\u00e1ly budovali m\u011b\u0161\u0165an\u00e9, sv\u011bt\u0161t\u00ed feud\u00e1lov\u00e9, c\u00edrkevn\u00ed hodnost\u00e1\u0159i, panovn\u00edci. Spole\u010dn\u011b je napl\u0148ovali duchovn\u00edmi symboly a \u010dinili z nich vazbu mezi generacemi. N\u011bco, co zakl\u00e1d\u00e1 jednotu, nikoli co lidi rozd\u011bluje. Panovn\u00edk byl nejen spr\u00e1vce sv\u011btsk\u00fdch z\u00e1le\u017eitost\u00ed, ale jeho \u00fa\u0159ad m\u011bl posv\u00e1tn\u00fd charakter, byl garanc\u00ed nadosobn\u00edho \u0159\u00e1du. Z\u00e1jemce se o tom v\u0161em m\u016f\u017ee do\u010d\u00edst v dnes u\u017e slavn\u00e9 knize Dv\u011b t\u011bla kr\u00e1lova od Ernsta Kantorowicze. <\/p>\n

V p\u0159\u00edpad\u011b svatov\u00edtsk\u00e9 katedr\u00e1ly je vazba na st\u00e1t a panovn\u00edka je\u0161t\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed. Zde byla posv\u00e1tn\u00e1 m\u00edsta \u010desk\u00e9ho kmene. Tady bylo sn\u011bmovn\u00ed pole, tr\u016fn i posv\u00e1tn\u00e9 m\u00edsto \u017di\u017ei. P\u0159emyslovci si je ohradili a m\u00edsto v\u00fdznamn\u00e9 pro cel\u00fd kmen spojili se sv\u00fdm rodem. Od po\u010d\u00e1tku tedy prioritu m\u011blo toto m\u00edsto jako symbol jednoty n\u00e1roda a st\u00e1tu. Jm\u00e9no svat\u00e9ho V\u00edta je znamen\u00edm na\u0161eho pevn\u00e9ho zakotven\u00ed ve st\u0159edoevropsk\u00e9m prostoru. Bylo to korunova\u010dn\u00ed m\u00edsto, co\u017e bylo podtr\u017eeno po 21. listopadu 1344, kdy byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men nov\u00e9 katedr\u00e1ly. Jan Lucembursk\u00fd a jeho syn Karel vy\u010dlenili pro stavbu desetinu v\u00fdnosu dol\u016f. Koruna platila i nad\u00e1le stavbu katedr\u00e1ly. \u017de tato stavba nem\u011bla p\u0159ednostn\u011b konfesijn\u00ed posl\u00e1n\u00ed, potvrdil kali\u0161n\u00edk Ji\u0159\u00ed z Pod\u011bbrad, jen\u017e ji odm\u00edtl p\u0159edat souv\u011brc\u016fm, kter\u00e9 vedl Jan Rokycana. S\u00e1m v n\u00ed pak byl poh\u0159ben podle tradi\u010dn\u00edch ob\u0159ad\u016f. <\/p>\n

Patron\u00e1tn\u00ed pr\u00e1va, kter\u00e1 pat\u0159ila panovn\u00edk\u016fm, p\u0159irozen\u011b p\u0159e\u0161la na st\u00e1t v dob\u011b Josefovy osv\u00edcensk\u00e9 monarchie. Rakousk\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed z\u00e1konod\u00e1rstv\u00ed z roku 1873 je v\u00fdmluvn\u00fdm dokladem, \u017ee o samotn\u00fdch vlastnick\u00fdch titulech c\u00edrkve nem\u016f\u017ee b\u00fdt ani \u0159e\u010di. Korunova\u010dn\u00ed katedr\u00e1ly v\u0161ude po Evrop\u011b pat\u0159ily st\u00e1tn\u00ed moci. Ale \u010ce\u0161i v nedostav\u011bn\u00e9 katedr\u00e1le spat\u0159ovali je\u0161t\u011b n\u011bco v\u00edce, n\u00e1rodn\u00ed symbol. A tak se v r\u00e1mci Jednoty pro dostavbu chr\u00e1mu sdru\u017eili lid\u00e9 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edho zam\u011b\u0159en\u00ed. Nebo snad evangel\u00edk Franti\u0161ek Palack\u00fd symbolicky nezahajoval spolu s arcibiskupem Schwarzenbergem? Zedn\u00e1\u0159i Mucha, \u0160vabinsk\u00fd a \u0160paniel, prezident Masaryk, s\u00e1m bl\u00edzk\u00fd protestant\u016fm, ale mimo ve\u0161ker\u00e9 c\u00edrkevnictv\u00ed, ti v\u0161ichni se pod\u00edleli na \u010dinnosti Jednoty, kter\u00e1 fungovala a\u017e do roku 1954. <\/p>\n

Vl\u00e1dn\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed z roku 1954, kter\u00e9 c\u00edrkev napad\u00e1, p\u0159evedlo are\u00e1l Pra\u017esk\u00e9ho hradu na \u010deskoslovensk\u00fd lid. N\u00e1sledn\u011b ho schv\u00e1lilo N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed a spr\u00e1va Pra\u017esk\u00e9ho hradu byla sv\u011b\u0159ena Kancel\u00e1\u0159i prezidenta republiky. Anton\u00edn Z\u00e1potock\u00fd garantoval, \u017ee na opravu katedr\u00e1ly byly vy\u010dlen\u011bny dostate\u010dn\u00e9 prost\u0159edky. To pokra\u010dovalo i za jeho n\u00e1stupc\u016f. Ten, kdo celou dobu finan\u010dn\u011b zaji\u0161\u0165oval stavbu, \u00fadr\u017ebu i opravy katedr\u00e1ly, jej\u00ed \u017eivotaschopnost, byl panovn\u00edk nebo st\u00e1t. Bylo to a je \u00fast\u0159edn\u00ed m\u00edsto \u010desk\u00e9 st\u00e1tnosti. Je to schr\u00e1na korunova\u010dn\u00edch klenot\u016f. Jsou tu hroby \u010desk\u00fdch kr\u00e1l\u016f. Je absurdn\u00ed, \u017ee by m\u011bla b\u00fdt vlastn\u00edkem c\u00edrkev jen proto, \u017ee zde vykon\u00e1v\u00e1 bohoslu\u017eby. Podobn\u011b by se mohlo tvrdit, \u017ee stadiony pat\u0159\u00ed sportovc\u016fm, bez ohledu na to, kdo platil a zaji\u0161\u0165oval jejich v\u00fdstavbu. <\/p>\n

Je ale jasn\u00e9 o\u010d jde. C\u00edrkev riskuje ztr\u00e1tu presti\u017ee a vzestup vlastn\u00ed neobl\u00edbenosti. M\u00e1 dobr\u00fd d\u016fvod: rozb\u00edt sv\u011btsk\u00fd charakter Hradu, Hrad jako fenom\u00e9n spjat\u00fd s Tom\u00e1\u0161em Masarykem a jeho tradic\u00ed. Chce symbolicky zas\u00e1hnout modern\u00ed \u010de\u0161stv\u00ed v jeho srdci. Myslbek\u016fv Svat\u00fd V\u00e1clav je tak sv\u011btsk\u00fd, tak lidsk\u00fd a sebejist\u00fd. Takov\u00e9ho ho kardin\u00e1l Vlk nechce. C\u00edrkev chce p\u0159emalovat \u010desk\u00e9 d\u011bjiny. Seje v\u00edtr – a sklid\u00ed bou\u0159i. <\/p>\n

16. srpna 2006, Miloslav RANSDORF <\/p>\n

Hal\u00f3 noviny\u00a0 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Miloslav Ransdorf\u00a0 – nejen politik, ale p\u0159edev\u0161\u00edm tak\u00e9 historik a filozof analyzuje spor o vlastnictv\u00ed katedr\u00e1ly. \u010cten\u00e1\u0159i Hal\u00f3 novin mne<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":63,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[35],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1679"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1679"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1679\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/63"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1679"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1679"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1679"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}