{"id":1714,"date":"2022-09-11T00:53:17","date_gmt":"2022-09-10T22:53:17","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2006\/09\/08\/chile-trocha-historie\/"},"modified":"2022-09-14T22:07:23","modified_gmt":"2022-09-14T20:07:23","slug":"chile-trocha-historie","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2022\/09\/11\/chile-trocha-historie\/","title":{"rendered":"Chile – trocha historie"},"content":{"rendered":"

Roku 1970 se prezidentem Chilsk\u00e9 republiky stal Salvador Allende<\/em>, kter\u00e9ho p\u0159i jeho kandidatu\u0159e na \u00fa\u0159ad prezidenta podporovala koalice levicov\u00fdch skupin „Unidad Popular“ (Lidov\u00e1 jednota), kter\u00e1 zahrnula komunisty a dal\u0161\u00ed men\u0161\u00ed strany.\u00a0<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\"\"<\/strong><\/em><\/p>\n

Prezidentsk\u00e9 volby<\/strong><\/em><\/p>\n

Allende,<\/em> kter\u00fd se pova\u017eoval za marxistu, v\u0161ak vych\u00e1zel z myln\u00e9ho p\u0159edpokladu, \u017ee v\u0161echny ostatn\u00ed strany a politick\u00e9 s\u00edly budou respektovat jeho v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Jeho c\u00edlem byla parlamentn\u00ed cesta k socialismu, a celou systemovou zm\u011bnou cht\u011bl prov\u00e9st „shora“ prost\u0159ednictv\u00edm reforem. Samotn\u00fd st\u00e1tn\u00ed apar\u00e1t nepova\u017eoval za n\u00e1stroj vl\u00e1dnouc\u00edch, ale za neutr\u00e1ln\u00ed instutuci, kterou je mo\u017en\u00e9 prom\u011bnit v socialistickou.<\/p>\n

Za\u010d\u00e1tky Allendeho vl\u00e1dy<\/em><\/strong><\/p>\n

Nov\u00e1 vl\u00e1da se ihned pustila do pr\u00e1ce, propustila stovky politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f a prosadila mnoh\u00e9 demokratick\u00e9 z\u00e1kony. Zn\u00e1rodnila m\u011b\u010fov\u00fd pr\u016fmysl, kter\u00fd byl hlavn\u00edm zdrojem exportn\u00edch p\u0159\u00edjm\u016f a celou \u0159adu velk\u00fdch podnik\u016f a bank, zv\u00fd\u0161ila mzdy a prosazovala pozemkov\u00e9 reformy, p\u0159icem\u017e sl\u00edbila velkostatk\u00e1\u0159\u016fm velkorys\u00e9 od\u0161kodn\u011bn\u00ed. Obsazen\u00ed pol\u00ed Allende v\u0161ak odsoudil a trval na tom, \u017ee v\u0161e se mus\u00ed \u0159e\u0161it soudn\u00ed cestou. Zdola p\u0159ib\u00fdvaly iniciativy t\u011bch, kte\u0159\u00ed si lidovou moc p\u0159edstavili \u00fapln\u011b jinak. Kdy\u017e velkostatk\u00e1\u0159i cht\u011bli vyhnat d\u011bln\u00edky z okupovan\u00fdch pol\u00ed, narazili na masov\u00fd odpor. Kdy\u017e obchodn\u00edci zv\u00fd\u0161ili ceny a zadr\u017eov\u00e1n\u00edm zbo\u017e\u00ed vytvo\u0159ili um\u011bl\u00e9 nedostatky, otev\u0159ely m\u00edstn\u00ed v\u00fdbory obchody a rozd\u00e1valy zbo\u017e\u00ed podle pot\u0159eb. Kdy\u017e se tov\u00e1rn\u00edci sna\u017eili zpomalit produkci nebo potaj\u00ed odstranit stroje, organizace d\u011bln\u00edk\u016f jim v tom zabr\u00e1nily.<\/p>\n

V roce 1971 dos\u00e1hl po\u010det st\u00e1vek sv\u00e9ho vrcholu, kdy\u017e d\u011bln\u00edci p\u0159evzali kontrolu nad mzdami a pracovn\u00edmi podm\u00ednkami a v n\u011bkter\u00fdch tov\u00e1rn\u00e1ch dokonce i nad produkc\u00ed. Allende v\u0161ak d\u011bln\u00edky vzhledem k rostouc\u00ed kritice ze strany majetn\u00fdch spole\u010densk\u00fdch vrstev vyzval k opatrnosti.<\/p>\n

V roce 1972 provedla vl\u00e1da r\u016fzn\u00e9 person\u00e1ln\u00ed zm\u011bny, p\u0159i kter\u00fdch se zbavila zejm\u00e9na t\u011bch ministr\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159edt\u00edm prosadili zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed, a p\u0159ib\u00fdvaly \u00fatoky revolu\u010dn\u00ed levici. P\u0159esto\u017ee nebylo \u017e\u00e1dn\u00fdm tajemstv\u00edm, \u017ee pravice p\u0159ipravovala n\u00e1siln\u00e9 svr\u017een\u00ed vl\u00e1dy, vid\u011bl Allende v masov\u00e9 mobilizaci d\u011blnick\u00e9ho hnut\u00ed hrozbu pro svou vl\u00e1du a nikoliv svou jedinou z\u00e1chranu.<\/p>\n

V \u010dervenci se se\u0161lo prvn\u00ed lidov\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v Concepci\u00f3n, aby diskutovalo vl\u00e1dn\u00ed strategii. Z\u00fa\u010dastnili se ho z\u00e1stupci d\u011bln\u00edk\u016f, roln\u00edk\u016f, venkovn\u00edho obyvatelstva a m\u00edstn\u00edch v\u00fdbor\u016f, kte\u0159\u00ed byli podobn\u011b jako sov\u011bty – d\u011blnick\u00e9 rady v Rusku 1917 – zvoleni na z\u00e1klad\u011b d\u011blnick\u00e9 demokracie. P\u0159esto\u017ee se \u00fatoky a provokace pravicov\u00fdch sil stup\u0148ovaly, vl\u00e1da ze strachu nezakro\u010dila.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obrat vl\u00e1dy a dal\u0161\u00ed st\u0159ety<\/em><\/strong><\/p>\n

V \u0159\u00edjnu 1972 st\u00e1vkovali majitel\u00e9 dopravn\u00edch podnik\u016f. Jejich v\u016fdcov\u00e9 byli \u010dleny fa\u0161ismem ovlivn\u011bn\u00e9 organizace, av\u0161ak v\u011bt\u0161inu dopravn\u00edch prost\u0159edk\u016f vlastnili obchodn\u00edci s jin\u00fdmi z\u00e1jmy. D\u011bln\u00edci odpov\u011bd\u011bli hned: n\u00e1kladn\u00ed vozy byly p\u0159ivedeny zp\u00e1tky na ulice, zav\u0159en\u00e9 obchody n\u00e1sil\u00edm otev\u0159eny a zbo\u017e\u00ed demokraticky rozd\u011bleno. Tov\u00e1rn\u00edci, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili zastavit produkci, byli vyhozeni, redakce novin a rozhlasov\u00e9 stanice, kter\u00e9 jejich majitel\u00e9 zav\u0159eli, pracovali pod kontrolou d\u011bln\u00edk\u016f d\u00e1l. Byl to otev\u0159en\u00fd boj, kter\u00fd d\u011blnick\u00e9 hnut\u00ed vyhr\u00e1lo.<\/p>\n

Ve snaze znovu zav\u00e9st klid a po\u0159\u00e1dek v\u0161ak Allende ud\u011blal osudnou chybu. M\u00edsto d\u011blnick\u00e9ho hnut\u00ed podporoval kapitalistick\u00fd st\u00e1t, obr\u00e1til se na arm\u00e1du a do vl\u00e1dy si vzal gener\u00e1ly. N\u00e1zorov\u011b se\u00a0 vl\u00e1da posunovala st\u00e1le v\u00edc doprava a stala se \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc z\u00e1visl\u00e1 na arm\u00e1d\u011b. Nov\u00e9 revolu\u010dn\u00ed organizace, kter\u00e9 vznikly po cel\u00e9 zemi, hledaly novou strategii k uskute\u010dn\u011bn\u00ed jasn\u00e9ho socialistick\u00e9ho programu.<\/p>\n

To v\u0161ak znamenalo v prvn\u00ed \u0159ad\u011b rozchod s vl\u00e1dnouc\u00edmi reformisty a jejich „parlamentn\u00ed cestou“. Ti naopak nyn\u00ed vyz\u00fdvali d\u011bln\u00edky k vracen\u00ed okupovan\u00fdch tov\u00e1ren a navrhovali op\u011btnou \u010d\u00e1ste\u010dnou privatizaci hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Tak\u00e9 mezi stranami vl\u00e1dn\u00ed koalice existovaly velk\u00e9 spory. P\u0159esto koalice vydr\u017eela a ve volb\u00e1ch v b\u0159eznu 1973 Unidad Popular z\u00edskala je\u0161t\u011b v\u00edc d\u011blnick\u00fdch hlas\u016f, i kdy\u017e u\u017e d\u00e1vno neh\u00e1jila z\u00e1jmy d\u011bln\u00edk\u016f.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u011b s prohlubuj\u00edc\u00ed se hospod\u00e1\u0159skou kriz\u00ed, kterou je\u0161t\u011b zost\u0159ovalo embargo proti chilsk\u00e9mu exportu a nedostatek zahrani\u010dn\u00edch investic, se radikalizovalo obyvatelstvo v cel\u00e9 zemi a vl\u00e1d\u011b se situace st\u00e1le v\u00edc vymkla z rukou. Pravice ve\u0159ejn\u011b vyz\u00fdvala ke svr\u017een\u00ed Allendeho a na ulic\u00edch \u0159\u00e1dily fa\u0161istick\u00e9 bandy.<\/p>\n

Z\u00e1rove\u0148 rostlo revolu\u010dn\u00ed levicov\u00e9 hnut\u00ed a bylo vytvo\u0159eno mnoho nov\u00fdch d\u011blnick\u00fdch rad. 29. \u010dervna se je\u0161t\u011b poda\u0159ilo zabr\u00e1nit st\u00e1tn\u00edmu p\u0159evratu. Vl\u00e1da v\u0161ak po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b vid\u011bla hlavn\u00ed nebezpe\u010d\u00ed v d\u011blnick\u00e9m hnut\u00ed. Kdy\u017e st\u00e1vkovali horn\u00edci v El Teniente, nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejsiln\u011bj\u0161\u00ed odbory v zemi, postavil se Allende proti nim a po\u017eadoval, aby akceptovali ni\u017e\u0161\u00ed mzdu ne\u017e bylo dohodnuto v jejich smlouv\u00e1ch. Na to horn\u00edci za\u010dali st\u00e1vkovat, co\u017e vl\u00e1da odsoudila a nechala arm\u00e1du zastavit jejich protestn\u00ed pochod. Pravice toho hned vyu\u017eila a vyj\u00e1d\u0159ila solidaritu se st\u00e1vkuj\u00edc\u00edmi. Situace sp\u011bla ke kone\u010dn\u00e9mu rozhodnut\u00ed.<\/p>\n

Por\u00e1\u017eka<\/strong><\/em><\/p>\n

V \u010dervenci vyhl\u00e1sili majitel\u00e9 dopravn\u00edch podnik\u016f v Chile „neomezenou st\u00e1vku ke svr\u017een\u00ed vl\u00e1dy“. Mohli si to dovolit: d\u00edky financov\u00e1n\u00ed americk\u00fdm kapit\u00e1lem byla st\u00e1vkov\u00e1 podpora vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e jejich mzdy! D\u011bln\u00edci se op\u011bt br\u00e1nili – a op\u011bt je vl\u00e1da zklamala. St\u00e1le mocn\u011bj\u0161\u00ed arm\u00e1da v cel\u00e9 zemi zat\u00fdkala revolu\u010dn\u00ed komunisty a odbor\u00e1\u0159e. P\u0159\u00edznivci vl\u00e1dy v arm\u00e1d\u011b byli zavra\u017ed\u011bni a ti, kte\u0159\u00ed ve\u0159ejn\u011b varovali p\u0159ed p\u0159ipravovan\u00e9m pu\u010di, byli vyd\u00e1ni vojensk\u00e9mu soudu. N\u011bkter\u00e9 levicov\u00e9 organizace se sna\u017eili z\u00edskat masy oby\u010dejn\u00fdch voj\u00e1k\u016f. To se v\u0161ak nepoda\u0159ilo, proto\u017ee chyb\u011bla nezavisl\u00e1 d\u011blnick\u00e1 organizace, kter\u00e1 by usilovala o revolu\u010dn\u00ed zm\u011bnu.<\/p>\n

Kdy\u017e arm\u00e1da pak pod veden\u00edm gener\u00e1la Augusta Pinocheta a za masivn\u00ed pomoci CIA 11. z\u00e1\u0159\u00ed provedla st\u00e1tn\u00ed p\u0159evrat, nikdo nebyl skute\u010dn\u011b p\u0159ekvapen. Kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm nechala vl\u00e1da vylepovat plak\u00e1ty s heslem „Ne levicov\u00e9mu i pravicov\u00e9mu n\u00e1sil\u00ed“. Po p\u0159evratu pak poslala bojovn\u00edky dom\u016f s t\u00edm, \u017ee maj\u00ed „\u010dekat na dal\u0161\u00ed pokyny“ – \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u0161ak ji\u017e nedostali. Pokus o parlamentn\u00ed cestu k socialismu definitivn\u011b skon\u010dil.<\/p>\n

Fa\u0161istick\u00fd p\u0159evrat v Chile – Pinochetem veden\u00fd pu\u010d<\/em><\/strong><\/p>\n

11. z\u00e1\u0159\u00ed 1973<\/strong> r\u00e1no za\u010dalo bombardov\u00e1n\u00ed prezidentsk\u00e9ho pal\u00e1ce v Santiago, hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Chile.<\/p>\n

Prezident Salvador Allende<\/em>, vyslal posledn\u00ed sd\u011blen\u00ed ze sv\u00e9 m\u00edstnosti. Kr\u00e1tce pot\u00e9 zem\u0159el v trosk\u00e1ch budovy.\u00a0 Vojensk\u00e9 p\u0159evraty nebyly v ji\u017en\u00ed Americe nic neobvykl\u00e9ho a nevyvol\u00e1valy v zahrani\u010d\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed protesty. Fa\u0161istick\u00fd pu\u010d v Chile v\u0161ak vedl k demonstrac\u00edm na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a stal se v\u0161ude hlavn\u00edm politick\u00fdm t\u00e9matem.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Ji\u017e brzo r\u00e1no obsadili pu\u010dist\u00e9, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b proti tuh\u00e9mu odporu, v\u0161echna d\u016fle\u017eit\u00e1 m\u00edsta v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b, p\u0159eru\u0161ili telefonn\u00ed spojen\u00ed a zatkli v\u0161echny levicov\u00e9 funkcion\u00e1\u0159e, ze kter\u00fdch n\u011bkte\u0159\u00ed byli okam\u017eit\u011b zast\u0159eleni. V rozhlase prohl\u00e1sili svr\u017een\u00ed prezidenta a v\u00e1le\u010dn\u00e9 pr\u00e1vo. Kolem osm\u00e9 hodiny byl prezidentsk\u00fd pal\u00e1c obkl\u00ed\u010den tankov\u00fdmi jednotkami, av\u0161ak Allende odm\u00edtl se vzd\u00e1t. Rozhlasov\u00e1 stanice „Magellanes“, kterou jako jedinou je\u0161t\u011b nekontrolovala arm\u00e1da, vyslala prezidentovu posledn\u00ed \u0159e\u010d. Pokryteckou nab\u00eddku vycestov\u00e1n\u00ed do zahrani\u010d\u00ed Allende odm\u00edtl (zvukov\u00e9 z\u00e1znamy z Pinochetov\u00fdch porad v\u0161ak dokazuj\u00ed, \u017ee i v p\u0159\u00edpad\u011b kapitulaci pl\u00e1noval Allendeho zavra\u017edit). Na to byl bombardov\u00e1n a pot\u00e9 n\u00e1sil\u00edm obsazen prezidentsk\u00fd pal\u00e1c, kter\u00fd Allende spole\u010dn\u011b s n\u011bkolika des\u00edtkami nejv\u011brn\u011bj\u0161\u00edch br\u00e1nil a\u017e do konce.<\/p>\n

Sekretari\u00e1ty levicov\u00fdch a odborov\u00fdch organizac\u00ed byly p\u0159epadeny, stejn\u011b jako nejv\u011bt\u0161\u00ed z tov\u00e1ren. Ve sportovn\u00edm stadionu z\u0159\u00eddili fa\u0161ist\u00e9 koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor, ve kter\u00e9m bylo zav\u0159eno asi 7000 osob, mezi nimi i cizinci. V cel\u00e9 zemi za\u010dala vlna teroru. V\u0161ichni komun\u00e1ln\u00ed politici, kte\u0159\u00ed byli zvoleni v demokratick\u00fdch volb\u00e1ch, byli odvol\u00e1n\u00ed z funkce. Opozi\u010dn\u00ed strany a odbory byly zak\u00e1z\u00e1ny, nov\u00e1 vl\u00e1da byla sestavena skoro v\u00fdhradn\u011b z p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f arm\u00e1dy.<\/p>\n

Vzor na\u0161\u00edch pravi\u010d\u00e1k\u016f<\/strong><\/em><\/p>\n

Pinochetova fa\u0161istick\u00e1 diktatura se vyzna\u010dila se svou\u00a0 neoby\u010dejnou krutost\u00ed a stala se charakteristick\u00e1 mu\u010den\u00edm, deportacemi a masov\u00fdmi popravami opozi\u010dn\u00edch sil. Odhaduje se, \u017ee p\u0159ibli\u017en\u011b 130\u00a0000 osob bylo zat\u010deno a v\u00edc ne\u017e 3000 zavra\u017ed\u011bno.<\/p>\n

To v\u0161e ov\u0161em nebr\u00e1nilo n\u011bkter\u00fdm pravicov\u00fdm \u010desk\u00fdm politik\u016fm, aby masov\u00e9ho vraha Pinocheta p\u0159ed n\u011bkolika l\u00e9ty pozvali do \u010cesk\u00e9 republiky. Na\u0161t\u011bst\u00ed tuto pozv\u00e1nku tenkr\u00e1t nep\u0159ijal a na\u0161emu st\u00e1tu z\u016fstala tato ostuda u\u0161et\u0159ena. Tak\u00e9 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed \u0161\u00e9f \u00daDV V\u00e1clav Benda se ve\u0159ejn\u011b prohla\u0161oval za sympatizanta a obdivovatele chilsk\u00e9ho dikt\u00e1tora Pinocheta. Zapomenout nelze ani vroucn\u011b poslance Marka Bendy (ODS) vysloven\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, aby mohl s Pinochetem zaj\u00edt na ob\u011bd.<\/p>\n

Pro\u010d se stal Pinochet idolem na\u0161\u00edch pravi\u010d\u00e1k\u016f, d\u00e1v\u00e1 tu\u0161it rozs\u00e1hl\u00e1 report\u00e1\u017e, v\u011bnovan\u00e1 \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9mu v\u00fdro\u010d\u00ed existence Amnesty International, kterou otiskli p\u0159ed dv\u011bma t\u00fddny v n\u011bmeck\u00e9m Sternu. Krom\u011b jin\u00fdch nevinn\u011b t\u00fdran\u00fdch, popisuj\u00ed v n\u00ed t\u00e9\u017e osud mladi\u010dk\u00e9 Ninosky Quinchelov\u00e9, kter\u00e1 byla tajemnic\u00ed chilsk\u00e9ho socialistick\u00e9ho kandid\u00e1ta a pozd\u011bj\u0161\u00edho prezidenta Salvadora Allendeho. Bezprost\u0159edn\u011b po uchopen\u00ed moci ji Pinochetovi pu\u010dist\u00e9 odvlekli na speci\u00e1ln\u00ed v\u011bze\u0148skou lo\u010f, kde byla mu\u010dena nejen brut\u00e1ln\u00edm bit\u00edm a elektro\u0161oky, ale i krysami na nah\u00e9m t\u011ble. Na rozd\u00edl od tis\u00edc\u016f sv\u00fdch levicov\u00fdch druh\u016f, kte\u0159\u00ed byli povra\u017ed\u011bni t\u011bmi nejbesti\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edmi metodami, poda\u0159ilo se Quinchelovou zachr\u00e1nit.<\/p>\n

Ekonomick\u00fd z\u00e1zrak?<\/strong><\/em><\/p>\n

U\u017e kr\u00e1tce po p\u0159evratu USA op\u011bt za\u010daly Chile intenzivn\u011b hospod\u00e1\u0159sky podporovat. Pinochetova vl\u00e1da provedla radik\u00e1ln\u00ed privatizaci, a k vyrovn\u00e1n\u00ed dluh\u016f zru\u0161ila v\u0161echny soci\u00e1ln\u00ed opat\u0159en\u00ed. Zdravotnictv\u00ed, soci\u00e1ln\u00ed poji\u0161t\u011bn\u00ed a vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed se d\u00edky privatizaci staly privilegiem bohat\u00fdch. Zat\u00edmco vl\u00e1da d\u011bln\u00edk\u016fm zak\u00e1zala st\u00e1vky a jakoukoliv odborovou \u010dinnost, zna\u010dn\u011b sn\u00ed\u017eila cly a dan\u011b pro kapitalisty, aby t\u00edm p\u0159il\u00e1kala zahrani\u010dn\u00ed investory.<\/p>\n

Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm efektem zaveden\u00ed politiky voln\u00e9ho trhu v roce 1975 byla \u0161okov\u00e1 terapie, kter\u00e1 zp\u016fsobila pokles dom\u00e1c\u00edho produktu o 15%, p\u00e1d mezd o t\u0159etinu pod jejich \u00farove\u0148 z roku 1970 a vzestup nezam\u011bstnanosti na 20%. Hrub\u00fd dom\u00e1c\u00ed produkt Chile tak v p\u0159epo\u010dtu na obyvatele rostl jen o 1,5%, co\u017e je podstatn\u011b m\u00e9n\u011b ne\u017e v p\u0159edchoz\u00edm obdob\u00ed. \u00dadajn\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd r\u016fst o 6,6% ro\u010dn\u011b koncem sedmdes\u00e1t\u00fdch let je pouze hra s \u010d\u00edsly, nebo\u0165 nen\u00ed br\u00e1na v \u00favahu p\u0159ede\u0161la recese a pokud se pod\u00edv\u00e1me na HDP st\u00e1t\u016f Latinsk\u00e9 Ameriky, zjist\u00edme, \u017ee Chile m\u011blo v t\u00e9 dob\u011b druh\u00fd nejni\u017e\u0161\u00ed r\u016fst na tomto kontinent\u011b.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u011b s ekonomikou rostly tak\u00e9 st\u00e1tn\u00ed dluhy. Ji\u017e 1975 musela Chile polovinu sv\u00fdch zisk\u016f z export\u016f hned zase odevzdat Mezin\u00e1rodn\u00edmu m\u011bnov\u00e9mu fondu za splacen\u00ed dluh\u016f. Aby mohla spl\u00e1cet \u00faroky, musela chilsk\u00e1 vl\u00e1da d\u00e1le zv\u00fd\u0161it sv\u00e9 exporty, co\u017e v\u0161ak bylo mo\u017en\u00e9 jen dal\u0161\u00edm sni\u017eov\u00e1n\u00edm mezd a p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00edm nov\u00fdch kredit\u016f. Tak se Chile dostala do za\u010darovan\u00e9ho kruhu, ve kter\u00e9m se je\u0161t\u011b dnes nach\u00e1z\u00ed mnoho zem\u00ed T\u0159et\u00edho sv\u011bta: p\u0159edlu\u017eov\u00e1n\u00ed. Nakonec tedy fa\u0161istick\u00fd p\u0159evrat prosp\u011bl zejm\u00e9na kapitalist\u016fm z\u00e1padn\u00edch zem\u00ed, kte\u0159\u00ed takto mohli dov\u00e1\u017eet \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm levn\u011bj\u0161\u00ed suroviny a v\u00fdrobky z Chile. Korupce re\u017eimu s\u00e1hla a\u017e do nejvy\u0161\u0161\u00edch st\u00e1tn\u00edch funkc\u00ed a tak\u00e9 samotn\u00fd Pinochet na tomto obchodu dost vyd\u011bl\u00e1val.<\/p>\n

Po sedmi letech tr\u017en\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed se Chile v roce 1982 muselo vyrovnat s dal\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159skou kriz\u00ed, kter\u00e1 byla je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e v roce 1975.<\/p>\n

Ob\u011btmi p\u0159evratu se tak stali p\u0159edev\u0161\u00edm oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9. Krom\u011b v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdch repres\u00ed museli vydr\u017eet zv\u00fd\u0161en\u00ed potravinov\u00fdch cen o pr\u016fm\u011brn\u011b 600%, zat\u00edmco mzdy st\u00e1le klesaly. B\u011bhem n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u016f rostla nap\u0159. cena ml\u00e9ka o v\u00edc ne\u017e 40%, zat\u00edmco roln\u00edci za n\u011bj dostali o 20% m\u00e9n\u011b. Obrovsk\u00fd zisk z toho m\u011bla firma Nestl\u00e9, kter\u00e1 v Chile m\u011bla monopol na su\u0161en\u00e9 ml\u00e9ko a tak mohla ceny libovoln\u011b diktovat. Proto\u017ee si oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9 u\u017e nemohli koupit ml\u00e9ko, zem\u0159elo mnoho d\u011bt\u00ed.<\/p>\n

Nezam\u011bstnanost dos\u00e1hla neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch rozsah\u016f – \u010dtvrtina v\u0161ech obyvatel nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159\u00edjem, polovina \u017eila pod hranic\u00ed b\u00eddy a skoro t\u0159etin\u011b nesta\u010dily pen\u00edze ani na j\u00eddlo.<\/p>\n

Trvalo 17 let, ne\u017e v Chile za\u010dal pomal\u00fd „n\u00e1vrat k demokracii“. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech se mnoz\u00ed z t\u011bch, kte\u0159\u00ed utekli do zahrani\u010d\u00ed, vr\u00e1tili. Museli v\u0161ak zjistit, \u017ee zlo\u010diny Pinochetova re\u017eimu z\u016fstaly v\u011bt\u0161inou bez potrest\u00e1n\u00ed a \u017ee b\u00fdval\u00fd dikt\u00e1tor stejn\u011b jako mnoho kolaborant\u016f je\u0161t\u011b dnes m\u00e1 vysok\u00e9 vl\u00e1dn\u00ed funkce. Dal\u0161\u00edm v\u00fdsledkem je, \u017ee dnes 35% lid\u00ed \u017eije v chudob\u011b, nezam\u011bstnanost je vysok\u00e1 a ti, kte\u0159\u00ed v l\u00e9tech diktatury zbohatli, jsou chr\u00e1n\u011bni z\u00e1konem.<\/p>\n