{"id":1756,"date":"2006-10-19T15:53:17","date_gmt":"2006-10-19T13:53:17","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2006\/10\/19\/historikove-proti-znasilovani-djin\/"},"modified":"2006-10-19T15:53:17","modified_gmt":"2006-10-19T13:53:17","slug":"historikove-proti-znasilovani-djin","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2006\/10\/19\/historikove-proti-znasilovani-djin\/","title":{"rendered":"Historikov\u00e9 proti zn\u00e1sil\u0148ov\u00e1n\u00ed d\u011bjin"},"content":{"rendered":"

\"logo\"Stanovisko Sdru\u017een\u00ed historik\u016f \u010cesk\u00e9 republiky<\/em><\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Redakci Slovansk\u00e9 vz\u00e1jemnosti<\/em> zaujalo stanovisko Sdru\u017een\u00ed historik\u016f \u010cR, vydan\u00e9 ji\u017e 7. dubna 2002 – vesm\u011bs v\u0161ak \u010desk\u00fdm tiskem z r\u016fzn\u00fdch d\u016fvod\u016f bojkotovan\u00e9. Vzhledem k tomu, \u017ee zauj\u00edm\u00e1 n\u00e1zor k n\u011bkter\u00fdm velmi diskutovan\u00fdm interpretac\u00edm novodob\u00fdch \u010desk\u00fdch d\u011bjin, rozhodli jsme se tento dokument (s redak\u010dn\u00edmi mezititulky) zve\u0159ejnit v na\u0161em m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku. Ne se v\u0161\u00edm lze v n\u011bm souhlasit – ale to u\u017e si laskav\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 rozebere s\u00e1m. Dokument je podeps\u00e1n dv\u011bma \u010desk\u00fdmi historiky – prof. Jaroslavem P\u00e1nkem, DrSc., Dr. h. c., \u0159editelem Historick\u00e9ho \u00fastavu AV \u010cR, p\u0159edsedou Sdru\u017een\u00ed historik\u016f \u010cR, a prof. Ji\u0159\u00edm Pe\u0161kem, p\u0159edsedou \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 komise historik\u016f. Stanovisko zn\u00ed:<\/p>\n

St\u0159edn\u00ed Evropa propadla \u017eiveln\u00e9mu historismu – novin\u00e1\u0159i, publicist\u00e9, politici a dal\u0161\u00ed ochotn\u00edci se op\u011bt jednou zmocnili d\u011bjin jako \u00fato\u010dn\u00e9 zbran\u011b. Za\u010dali je \u00fa\u010delov\u011b p\u0159ehodnocovat a nach\u00e1zel v nich argumenty k podpo\u0159e sv\u00fdch moment\u00e1ln\u00edch program\u016f a z\u00e1jm\u016f. P\u0159i\u010din\u011bn\u00edm t\u011bchto amat\u00e9rsk\u00fdch vyklada\u010d\u016f minulosti si maj\u00ed st\u0159edoevropsk\u00e9 n\u00e1rody uv\u011bdomit, \u017ee cesta k civilizovan\u00e9mu sou\u017eit\u00ed n\u00e1rod\u016f nevede od nyn\u011bj\u0161\u00edho – zajist\u00e9 nedokonal\u00e9ho – stavu v\u011bc\u00ed postupem do budoucnosti, n\u00fdbr\u017e oklikou p\u0159es minulost. V z\u00e1-jrnu ovl\u00e1dnut\u00ed sou\u010dasnosti a budoucnosti prost\u0159ednictv\u00edm d\u011bjin doch\u00e1z\u00ed ov\u0161em k takov\u00e9mu v\u00fdkladu minulosti, kter\u00fd nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho s jej\u00edm v\u011bdeck\u00fdm pozn\u00e1n\u00edm a kritickou interpretac\u00ed. \u00da\u010delov\u00fdm v\u00fdb\u011brem jednotlivin, pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm polopravd i prokazateln\u00fdch l\u017e\u00ed je obraz d\u011bjin deformov\u00e1n do t\u00e9 m\u00edry, \u017ee se v n\u011bm ve\u0159ejnost jen st\u011b\u017e\u00ed dok\u00e1\u017ee orientovat.<\/p>\n

Za situace, kdy se diletantsky nekritick\u00fd a sv\u00e9voln\u011b zmanipulovan\u00fd v\u00fdklad d\u011bjin st\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dinou mezist\u00e1tn\u00edch nedorozum\u011bn\u00ed a p\u0159edm\u011btem politick\u00fdch jedn\u00e1n\u00ed parlament\u016f, pokl\u00e1d\u00e1me za svou povinnost co nejstru\u010dn\u011bji formulovat n\u011bkolik v\u011bt o \u010desk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch 20. stolet\u00ed, o t\u00e9matu, je\u017e se v posledn\u00ed dob\u011b stalo p\u0159edm\u011btem zvl\u00e1\u0161t\u011b intenzivn\u00edho zkreslov\u00e1n\u00ed a medi\u00e1ln\u00edho zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. Jsme p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed d\u011bjin p\u0159edstavuje otev\u0159en\u00fd proces, m\u00e1me v\u0161ak z\u00e1rove\u0148 zku\u0161enost s t\u00edm, \u017ee utilit\u00e1rn\u00ed p\u0159ekrucov\u00e1n\u00ed a pop\u00edr\u00e1n\u00ed poznatk\u016f o minulost\u00ed, prov\u011b\u0159en\u00fdch v mezin\u00e1rodn\u00ed v\u011bdeck\u00e9 diskusi, se m\u016f\u017ee st\u00e1t jedn\u00edm z nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1stroj\u016f k roze\u0160tv\u00e1v\u00e1n\u00ed spole\u010dnosti uvnit\u0159 jednotliv\u00fdch zem\u00ed i n\u00e1rod\u016f navz\u00e1jem. Sv\u00fdm vyj\u00e1d\u0159en\u00edm chceme na toto nebezpe\u010d\u00ed upozornit a uv\u00e9st n\u011bkolik orienta\u010dn\u00edch bod\u016f pro p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed diskusi.<\/p>\n

Prvn\u00ed agresor prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9<\/strong><\/p>\n

1. St\u0159edn\u00ed Evropa p\u0159edstavuje po etnick\u00e9 str\u00e1nce mimo\u0159\u00e1dn\u011b slo\u017eit\u00fd prostor, v n\u011bm\u017e probl\u00e9my sou\u017eit\u00ed a konflikty elnik. n\u00e1rod\u016f a n\u00e1rodnostn\u00edch men\u0161in trvaly po v\u00edce ne\u017e tis\u00edcilet\u00ed, a to a\u017e do migra\u010dn\u00edch dramat v p\u0159edve\u010der druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, v jej\u00edm pr\u016fb\u011bhu a kr\u00e1tce po jej\u00edm skon\u010den\u00ed. Tak jako i v jin\u00fdch \u010d\u00e1stech sv\u011bta, ani ve st\u0159edoevropsk\u00e9m regionu nikdy neexistovala etnicky a nacion\u00e1ln\u011b vyv\u00e1\u017een\u00e1, \u201espravedliv\u00e1“ a dlouhodob\u011b rovnov\u00e1\u017en\u00e1 situace. Po nejednou dramatick\u00fdch prom\u011bn\u00e1ch, je\u017e nast\u00e1valy v pr\u016fb\u011bhu d\u011bjin, proto nikdy nebylo mo\u017en\u00e9 s odstupem restituovat n\u011bkdej\u0161\u00ed \u201eide\u00e1ln\u00ed“ stav. Jedin\u00e9, co obyvatel\u016fm t\u00e9to \u010d\u00e1sti sv\u011bta po ka\u017ed\u00e9 z katastrof v\u017edy znovu zb\u00fdvalo, bylo hled\u00e1n\u00ed nov\u00e9 vratk\u00e9 rovnov\u00e1hy sou\u017eit\u00ed, porozum\u011bn\u00ed a spolupr\u00e1ce.<\/p>\n

2. Stabiliza\u010dn\u00ed \u010dinitel v na\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti kontinentu je ve zp\u011btn\u00e9m – idealizovan\u00e9m -pohledu \u010dasto ozna\u010dov\u00e1na habsbursk\u00e1 monarchie. Ve skute\u010dnosti Rakousko-Uhersko nenab\u00edzelo ani zdaleka optim\u00e1ln\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed slo\u017eit\u00fdch st\u0159edoevropsk\u00fdch pom\u011br\u016f, n\u00fdbr\u017e z\u016fst\u00e1valo jen jedn\u00edm z \u0159ady ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch pokus\u016f o mocenskou integraci tohoto prostoru. \u010cesk\u00e1 politick\u00e1 reprezentace se od osmdes\u00e1t\u00fdch let 19. stolet\u00ed soustavn\u011b sna\u017eila o vnit\u0159n\u00ed federaliza\u010dn\u00ed – reformu monarchie, o zrovnopr\u00e1vn\u011bn\u00ed v\u0161ech jej\u00edch n\u00e1rod\u016f. Toto \u00fasil\u00ed, kter\u00e9 v r\u016fzn\u00fdch form\u00e1ch a p\u0159es opakovan\u00e9 ne\u00fasp\u011bchy trvalo a\u017e do roku 1917, nedo\u0161lo v\u0161ak napln\u011bn\u00ed.<\/p>\n

3. Rakousko-Uhersko se stalo (za intenzivn\u00ed a c\u00edlev\u011bdom\u00e9 podpory N\u011bmeck\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed) prv\u00fdm agresorem v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, za co\u017e nesou vinu p\u0159edev\u0161\u00edm habsbursk\u00e1 dynastie a mocensk\u00e9 elity jej\u00edch vl\u00e1dnouc\u00edch n\u00e1rod\u016f – rakousk\u00fdch N\u011bmc\u016f a Ma\u010far\u016f. Ani nezm\u011brn\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 utrpen\u00ed vSech obyvatel monarchie nedovedlo jej\u00ed reprezentaci k nutn\u00fdm federativn\u00edm reform\u00e1m a k uzav\u0159en\u00ed m\u00edru. Ve chv\u00edli zhroucen\u00ed vojensk\u00e9ho \u00fasil\u00ed N\u011bmecka a Rakousko-Uherska se koncem roku 1918 na jejich trosk\u00e1ch ustavily n\u00e1stupnick\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed st\u00e1ty a b\u00fdval\u00fdm vl\u00e1dnouc\u00edm n\u00e1rod\u016fm z\u016fstala podstatn\u011b okle\u0161t\u011bn\u00e1 \u00fazem\u00ed, zasa\u017een\u00e1 traumatem por\u00e1\u017eky a revolu\u010dn\u00edho rozvratu.<\/p>\n

\u010cSR – stabilita a demokracie<\/strong><\/p>\n

4. \u010ceskoslovensk\u00e1 republika vznikla a ustavila se jako v\u00fdraz funk\u010dn\u00ed \u010desk\u00e9 dom\u00e1c\u00ed st\u00e1tnosti, v\u016fle, ochoty a schopnosti p\u0159evz\u00edt zodpov\u011bdnost za v\u00e1lkou vy\u010derpanou zemi a jej\u00ed obyvatelstvo a z\u00e1rove\u0148 jako d\u016fsledek rozs\u00e1hl\u00e9 a \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 politick\u00e9 i vojensk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed akce. Jej\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed uzn\u00e1n\u00ed bylo v\u00fdrazem spojeneck\u00e9 d\u016fv\u011bry v \u010deskou zp\u016fsobilost vytvo\u0159it a udr\u017eet v \u010case rozvratu a obecn\u00e9ho chaosu v srdci Evropy stabilitu a demokracii. N\u011bmeck\u00e1 men\u0161ina v \u010desk\u00fdch zem\u00edch -jak pozd\u011bji konstatovali jej\u00ed vlastni reprezentanti – k vlastni \u0161kod\u011b zpo\u010d\u00e1tku nepochopila rozm\u011br por\u00e1\u017eky centr\u00e1ln\u00edch mocnost\u00ed ani efem\u00e9rnost (pom\u00edjovost – pozn. rcd.) levicov\u00e9ho revolu\u010dn\u00edho opojen\u00ed a nepostavila se na stranu vznikaj\u00edc\u00ed republiky.<\/p>\n

5. \u010ceskoslovensko zajist\u00e9 nebylo st\u00e1tem dokonal\u00fdm. Ve st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b v\u0161ak nejd\u016fsledn\u011bji usilovalo o vybudov\u00e1n\u00ed demokratick\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed a vytvo\u0159ilo unik\u00e1tn\u011b vysok\u00fd standard pro st\u00e1tn\u011b podporovan\u00e9 kulturn\u00ed, spole\u010densk\u00e9 a politick\u00e9 uplatn\u011bn\u00ed n\u00e1rodnostn\u00edch men\u0161in. N\u011bme\u010dt\u00ed ob\u010dan\u00e9 republiky se stali plnopr\u00e1vn\u00fdmi ob\u010dany demokratick\u00e9ho st\u00e1tu, jejich volen\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 se od roku 1926 pod\u00edleli na vl\u00e1d\u011b v tomto st\u00e1t\u011b, a to daleko v\u011bt\u0161\u00ed m\u011brou, ne\u017e se mohli \u010ce\u0161i pod\u00edlet na vl\u00e1d\u011b v Rakousko-Uhersku.<\/p>\n

Sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci a jejich pod\u00edl na okupaci \u010cSR<\/strong><\/p>\n

6. \u010ceskoslovensko se ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech stalo \u00fato\u010di\u0161t\u011bm mnoha n\u011bmeck\u00fdch demokrat\u016f \u010di mno\u017estv\u00ed z rasov\u00fdch d\u016fvod\u016f pron\u00e1sledovan\u00fdch osob, prchaj\u00edc\u00edch p\u0159ed nacismem. V\u011bt\u0161ina p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f n\u011bmeck\u00e9 men\u0161iny, mj. t\u011b\u017ece zasa\u017een\u00e9 sv\u011btovou hospod\u00e1\u0159skou kriz\u00ed, v\u0161ak v \u201enacion\u00e1ln\u00edm socialismu“ sousedn\u00edho st\u00e1tu nalezla sv\u016fj ide\u00e1l. Loajalita sudet-sk\u00fdch N\u011bmc\u016f v\u016f\u010di \u010ceskoslovensku radik\u00e1ln\u011b poklesala – projevilo se to v parlamentn\u00edch volb\u00e1ch roku 1935 a je\u0161t\u011b drasti\u010dt\u011bji v komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch roku 1938, kdy Henleinova, Hitlerovou \u201et\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161\u00ed“ financovan\u00e1 a ovl\u00e1dan\u00e1 Sudeton\u011b-meck\u00e1 strana, shrom\u00e1\u017edila na 88 % (l 279 000) v\u0161ech n\u011bmeck\u00fdch hlas\u016f. Na stran\u011b demokracie z\u016fstali jen n\u011bme\u010dt\u00ed soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9. Ti tak\u00e9 – spolu s t\u011bmi n\u011bmeck\u00fdmi \u010cechoslov\u00e1ky, kte\u0159\u00ed byli nacisty prohl\u00e1\u0161eni za \u017eidy – nejh\u016f\u0159e doplatili na mnichovsk\u00fd dikt\u00e1t a na odtr\u017een\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed ve prosp\u011bch \u201et\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e“.<\/p>\n

7. Nacisticky orientovan\u00ed sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci (p\u0159es p\u016fl mili\u00f3nu z nich vstoupilo do NSDAP, \u010d\u00edm\u017e sudeton\u011bmeck\u00e1 stranick\u00e1 organizovanost se 17 % ve\u0161ker\u00e9 populace zaujala s velk\u00fdm odstupem nejvy\u0161\u0161\u00ed pozici v cel\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i) se aktivn\u011b pod\u00edleli na okupa\u010dn\u00edm teroru v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. Jejich volen\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 v sou\u010dinnosti s \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdmi nacisty p\u0159ipravili pl\u00e1n na \u00faplnou likvidaci \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda. Nacistick\u00e9 N\u011bmecko, jeho\u017e se sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci stali ob\u010dany, zah\u00e1jilo od roku 1939 projekt rozs\u00e1hl\u00fdch nucen\u00fdch p\u0159esun\u016f zahrani\u010dn\u00edch n\u011bmeck\u00fdch men\u0161in zp\u011bt do \u0159\u00ed\u0161e a n\u00e1vazn\u011b transfer\u016f a exter-minace slovansk\u00fdch men\u0161in z \u00fazem\u00ed, ur\u010den\u00fdch pro germ\u00e1nskou kolonizaci.<\/p>\n

Antihitlerovsk\u00e1 koalice pro odsun<\/strong><\/p>\n

8. Nacistick\u00e9 N\u011bmecko, kter\u00e9 pres sliby z Mnichova okupovalo 15. b\u0159ezna 1939 \u010deskomoravsk\u00fd zbytek okle\u0161t\u011bn\u00e9ho \u010ceskoslovenska, rozpoutalo druhou sv\u011btovou v\u00e1lku a na ni v\u00e1zan\u00e9 soustavn\u00e9 vyvra\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed v\u00fdchodoevropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Stalo se tak hlavn\u00edm vin\u00edkem nejv\u011bt\u0161\u00ed trag\u00e9die lidsk\u00fdch d\u011bjin, kter\u00e1 st\u00e1Ja \u017eivoty 60 mili\u00f3n\u016f lid\u00ed a vedla k nev\u00eddan\u011b krut\u00e9mu holocaustu \u017did\u016f a R\u00f3m\u016f i ke gigantick\u00e9mu n\u00e1stupu genocidy dal\u0161\u00edch n\u00e1rod\u016f. Pora\u017een\u00e9 a bezpodm\u00edne\u010dn\u011b kapituluj\u00edc\u00ed N\u011bmecko zaplatilo za tuto vinu ztr\u00e1tou t\u0159etiny sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed, \u00fat\u011bkem, vyhn\u00e1n\u00edm a transferem 12 mili\u00f3n\u016f lid\u00ed ze st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropy do zmen\u0161en\u00e9ho a rozd\u011blen\u00e9ho N\u011bmecka a do\u010dasn\u00fdm z\u00e1nikem st\u00e1tn\u00ed suverenity.<\/p>\n

9. Hned po po\u010d\u00e1tku druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se ve spojeneck\u00fdch kruz\u00edch za\u010dalo prosazovat p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee pov\u00e1le\u010dn\u00e1 stabilizace kontinentu bude jednou mo\u017en\u00e1 pouze v p\u0159\u00edpad\u011b, kdy ze st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropy bude odstran\u011bn fenom\u00e9n men\u0161in. V roce 1942 proto britsk\u00e1 vl\u00e1da p\u0159ijala rozhodnut\u00ed o transferu (respektive vyhn\u00e1n\u00ed) n\u011bmeck\u00fdch men\u0161in z osvobozen\u00fdch zem\u00ed. Roku 1943 se k tomuto n\u00e1zoru p\u0159ipojila vl\u00e1da USA, Svobodn\u00ed Francouzi a kone\u010dn\u011b \u00cd SSSR. Tak\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e1 a polsk\u00e1 exilov\u00e1 vl\u00e1da zast\u00e1valy tuto koncepci, od po\u010d\u00e1tku v\u00e1lky radik\u00e1ln\u011b propagovanou t\u00e9\u017e odbojov\u00fdmi skupinami ve vlasti i exilov\u00fdmi vojensk\u00fdmi jednotkami.<\/p>\n

10. Por\u00e1\u017eka N\u011bmecka se nikdy v Evrop\u011b neobe\u0161la bez utrpen\u00ed nevinn\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f n\u011bmeck\u00e9ho n\u00e1roda. S politov\u00e1n\u00edhodn\u00fdmi excesy je spjat rovn\u011b\u017e tzv. divok\u00fd odsun N\u011bmc\u016f z \u010ceskoslovenska, p\u0159i n\u011bm\u017e se projevily d\u016fsledky v\u00e1lky, nacistick\u00e9ho teroru a s n\u00edm spojen\u00e9ho extr\u00e9mn\u00edho rozkol\u00eds\u00e1n\u00ed pr\u00e1vn\u00edch a etick\u00fdch norem jedn\u00e1n\u00ed tak\u00e9 na \u010desk\u00e9 stran\u011b. Sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci byli (a\u017e na prokazateln\u00e9 antifa\u0161isty a ob\u011bt\u00ed nacistick\u00fdch perzekuc\u00ed) podle – v t\u00e9 dob\u011b v Evrop\u011b i Americe obecn\u011b sd\u00edlen\u00e9ho – principu kolektivn\u00ed viny zbaveni \u010deskoslovensk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed, v\u011bt\u0161iny ob\u010dansk\u00fdch pr\u00e1v i majetku.<\/p>\n

\u010ctvrtina vys\u00eddlen\u00fdch z \u010cSR<\/strong><\/p>\n

11. Zhruba t\u0159i mili\u00f3ny N\u011bmc\u016f, vyhnan\u00fdch a (od srpna 1945) odsunut\u00fdch z \u010desk\u00fdch zem\u00ed, tvo\u0159ily \u010dtvrtinu z celkov\u00e9ho po\u010dtu vys\u00eddlen\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva. Transfer se stal ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed demografick\u00fdch, politick\u00fdch a mezin\u00e1rodn\u011b pr\u00e1vn\u00edch prom\u011bn pov\u00e1le\u010dn\u00e9 Evropy a byl potvrzen Postupimskou konferenc\u00ed, stejn\u011b jako nov\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 hranice na Od\u0159e a Nise nebo dal\u0161\u00ed \u00fazemn\u00ed zm\u011bny ve st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b.<\/p>\n

12. Konfiskace majetku nacistick\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e i majetku n\u011bmeck\u00fdch men\u0161in byla v cel\u00e9 Evrop\u011b p\u0159\u00edm\u00fdm d\u016fsledkem v\u00e1le\u010dn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed a ekonomick\u00fdch ztr\u00e1t nacisty okupovan\u00fdch zem\u00ed. Rozhodla o tom v n\u00e1vaznosti na v\u00e1le\u010dn\u00e9 spojeneck\u00e9 normy pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 repara\u010dn\u00ed konference, kter\u00e1 t\u00e9\u017e p\u0159i\u0159kla \u010ceskoslovensku velk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 reparace (z nich bylo zaplaceno jen n\u011bkolik promile ur\u010den\u00e9 ceny).<\/p>\n

Dekrety – n\u00e1stroj denacifikace<\/p>\n

13. Dekrety prezidenta republiky, vyd\u00e1van\u00e9 v dob\u011b absence volen\u00e9ho parlamentu v exilu i v pr\u00e1v\u011b osvobozen\u00e9m \u010ceskoslovensku, se po schv\u00e1len\u00ed provizorn\u00edm N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm staly \u0159\u00e1dn\u00fdmi z\u00e1kony. Byly – podobn\u011b jako analogick\u00e1 opat\u0159en\u00ed v jin\u00fdch zem\u00edch v\u00edt\u011bzn\u00e9 protifa\u0161istick\u00e9 koalice – n\u00e1stroji boje proti nacismu, pov\u00e1le\u010dn\u00e9 denaci-fikace a obnoven\u00ed demokratick\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edho \u0159\u00e1du na \u00fazem\u00ed \u010ceskoslovenska. I kdy\u017e jsou po \u010deskoslovensk\u00e9m p\u0159ijet\u00ed \u00fastavn\u00ed Listiny pr\u00e1v a svobod od konce roku 1992 ji\u017e ne\u00fa\u010dinn\u00e9, pat\u0159\u00ed k historii pr\u00e1vn\u00edho v\u00fdvoje \u010cesk\u00e9 republiky a Evropy v dob\u011b, kdy za\u010dala p\u0159ekon\u00e1vat d\u016fsledky nacistick\u00e9 agrese a druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n

14. Amnestie na n\u00e1siln\u00e9 \u010diny, sp\u00e1chan\u00e9 v dob\u011b boje proti nacismu a osvobozov\u00e1n\u00ed \u010ceskoslovenska, p\u0159ijat\u00e1 roku 1946, se a priori nevztahovala na pov\u00e1le\u010dn\u00e9 zlo\u010diny proti n\u011bmeck\u00e9 men\u0161in\u011b v \u010ceskoslovensku. Po jej\u00edm vyhl\u00e1\u0161en\u00ed bylo (do po\u010d\u00e1tku roku 1948) vedeno na 40 soudn\u00edch proces\u016f proti pachatel\u016fm pov\u00e1le\u010dn\u00fdch vra\u017ed.<\/p>\n

15. \u010ceskoslovensko bylo ob\u011bt\u00ed agrese ze strany nacistick\u00e9ho N\u011bmecka a jeho obyvatelstvo se stalo objektem selektovan\u00e9ho, ale masov\u00e9ho exterm\u00edna\u010dn\u00edho teroru, kter\u00fd vyv\u00edjeli p\u0159edstavitel\u00e9, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci ozbrojen\u00fdch a represivn\u00edch slo\u017eek a dal\u0161\u00ed ob\u010dan\u00e9 \u201et\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e“, v\u010detn\u011b sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f a Raku\u0161an\u016f. Z nich byla – mj. v d\u016fsledku \u00fat\u010dku, vyhn\u00e1n\u00ed a transferu n\u011bmeck\u00e9 men\u0161iny z \u010ceskoslovenska – potrest\u00e1na jen men\u0161\u00ed \u010d\u00e1st. Nacisty bylo v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b zavra\u017ed\u011bno nebo v \u0159ad\u00e1ch \u010ceskoslovensk\u00fdch vojensk\u00fdch jednotek padlo na 300 000 \u010deskoslovensk\u00fdch ob\u010dan\u016f v\u0161ech jazyk\u016f a n\u00e1rodnost\u00ed. V\u00edce ne\u017e 200 000 sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f padlo za Hitlerovo N\u011bmecko, dal\u0161\u00edch v\u00edce ne\u017e 6000 sp\u00e1chalo sebevra\u017edu a 25-40 000 sudelsk\u00fdch N\u011bmc\u016f zahynulo v r\u00e1mci vyhn\u00e1n\u00ed \u010di transferu.<\/p>\n

Populisticky \u00fa\u010delov\u00e1 manipulace<\/strong><\/p>\n

D\u011bjiny st\u0159edn\u00ed Evropy ve 20. stolet\u00ed byly z valn\u00e9 \u010d\u00e1sti zl\u00e9, ba krut\u00e9. Utrpen\u00ed vyhnanc\u016f pokra\u010dovalo je\u0161t\u011b nejm\u00e9n\u011b deset let v nov\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 vlasti. \u010ceskoslovensko p\u0159ipadlo v d\u016fsledku v\u00e1lky do mocensk\u00e9 sf\u00e9ry Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a trp\u011blo nesvobodou a\u017e do roku 1989. Na po\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed lze v\u0161echny tyto skute\u010dnosti a procesy ucelen\u011bji vysv\u011btlit a se z\u0159etelem k nov\u00fdm zku\u0161enostem i nov\u011b posoudit. Nelze je v\u0161ak zm\u011bnit. A to ani se z\u0159etelem ke skute\u010dnosti, \u017ee se evropsk\u00fd i sv\u011btov\u00fd pohled na takov\u00e9 jevy, jako je kolektivn\u00ed vina nebo nucen\u00e9 migrace, v pr\u016fb\u011bhu desetilet\u00ed diametr\u00e1ln\u011b zm\u011bnil.<\/p>\n

Manipulace, usiluj\u00edc\u00ed o z\u00e1m\u011bnu pachatel\u016f a ob\u011bt\u00ed agrese, je v\u0161ak v sam\u00e9 podstat\u011b nerelevantn\u00ed a populisticky \u00fa\u010delov\u00e1. Pokud by snad m\u011bla b\u00fdt prosazov\u00e1na nejen slovn\u011b, ale i politicko-mocensky, byla by pro stabilitu a klid v Evrop\u011b krajn\u011b nebezpe\u010dn\u00e1. Ob\u010dan\u00e9 \u010cesk\u00e9 republiky, jej\u00ed\u017e \u00fazem\u00ed se v r\u00e1mci b\u00fdval\u00e9ho \u010ceskoslovenska stalo prvn\u00ed ob\u011bt\u00ed nacistick\u00e9 agrese, budou nepochybn\u011b znovu prom\u00fd\u0161let cestu svou a sv\u00fdch p\u0159edk\u016f 20. stolet\u00edm. Nemaj\u00ed v\u0161ak nejmen\u0161\u00ed d\u016fvod k tomu, aby p\u0159ij\u00edmali jakoukoli kolektivn\u00ed krirninalizaci a uva\u017eovali o alternativ\u00e1ch k jasn\u011b definovan\u00fdm v\u00fdsledk\u016fm druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.
Snaha o kritickou reflexi vlastn\u00ed minulosti je v \u010cesk\u00e9 historiografii z\u0159eteln\u00e1. Existuje zna\u010dn\u00fd po\u010det analytick\u00fdch a v\u016f\u010di vlastn\u00ed minulosti kritick\u00fdch prac\u00ed \u010cesk\u00fdch historik\u016f, kter\u00e9 bohu\u017eel nejsou v \u010desk\u00e9 ve\u0159ejnosti dostate\u010dn\u00e9 zn\u00e1my a kter\u00e9 z\u016fst\u00e1vaj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 nezn\u00e1m\u00e9 ve ve\u0159ejnosti zahrani\u010dn\u00ed.<\/p>\n

Bez m\u00fdt\u016f o vlastn\u00ed v\u00fdjime\u010dnosti<\/p>\n

Ob\u010dan\u00e9 \u010cesk\u00e9 republiky by ve vztahu k vlastn\u00ed minulosti nem\u011bli podl\u00e9hat m\u00fdtizovan\u00fdm p\u0159edstav\u00e1m o vlastn\u00ed v\u00fdjime\u010dnosti v kladn\u00e9m, \u010di v z\u00e1porn\u00e9m smyslu. Ve dvou velk\u00fdch konfliktech prvn\u00ed poloviny 20. stolet\u00ed se sice vlastn\u00edm \u00fasil\u00edm ocitli na v\u00edt\u011bzn\u00e9 stran\u011b, ale ve druh\u00e9 polovin\u011b minul\u00e9ho veku nedok\u00e1zali a nemohli t\u00e9to skute\u010dnosti \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vyu\u017e\u00edt k vlastn\u00edmu a obecn\u00e9mu prosp\u011bchu. Proch\u00e1zeli modern\u00edmi evropsk\u00fdmi d\u011bjinami se st\u0159\u00eddav\u00fdmi zisky a ztr\u00e1tami, n\u011bkdy i s nadm\u011brnou ohebnost\u00ed, nikdy se v\u0161ak neza\u0159adili mezi agresory, naru\u0161itele evropsk\u00e9ho m\u00edru \u010di pachatele genocidy. Jako nevelk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed s v\u00edcem\u00e9n\u011b standardn\u00ed strukturou a s jist\u00fdmi historick\u00fdmi zku\u0161enostmi byli v\u017edy a jsou i dnes skute\u010dnou sou\u010d\u00e1st\u00ed Evropy.<\/p>\n

Ob\u010dan\u00e9 tohoto st\u00e1tu maj\u00ed \u0159adu dobr\u00fdch d\u016fvod\u016f, aby hled\u011bli do budoucnosti se sebev\u011bdom\u00edm, kter\u00e9 nep\u0159ij\u00edm\u00e1 zn\u00e1sil\u0148uj\u00edc\u00ed manipulace vlastn\u00edch d\u011bjin. Svobodn\u00e9 a kritick\u00e9 porozum\u011bn\u00ed vlastn\u00ed minulosti usnad\u0148uje kroky do budoucna. A tato budoucnost se nutn\u00e9 bude napl\u0148ovat mezi ostatn\u00edmi evropsk\u00fdmi n\u00e1rody, podobn\u011b kriticky a neinstrument\u00e1ln\u011b – pokud mo\u017eno spole\u010dn\u011b – zkoumaj\u00edc\u00edmi p\u0159edpoklady dne\u0161ka v hloubi minulosti.<\/p>\n

V Praze, dne 7. dubna 2002
Za  v\u00fdbor Sdru\u017een\u00ed  historik\u016f  \u010cesk\u00e9 republiky:
Jaroslav P\u00e1nek a Ji\u0159\u00ed Pe\u0161ek<\/p>\n

 <\/p>\n

SLOVANSK\u00c1 VZ\u00c1JEMNOST \u010d.60\/2003<\/p>\n

Redakce : Slovansk\u00fd v\u00fdbor \u010cR, Pol. v\u011bz\u0148\u016f 9, 111 21, Praha 1
E-mail: slovanvyborcr@volny.cz<\/a>
<\/a><\/p>\n

http:\/\/slovanvyborcr.hostuju.cz\/vybslovvzaj.html<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Stanovisko Sdru\u017een\u00ed historik\u016f \u010cesk\u00e9 republiky<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[51,47,40],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1756"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1756"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1756\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1756"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1756"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1756"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}