{"id":1799,"date":"2006-11-02T01:00:00","date_gmt":"2006-11-02T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2006\/11\/02\/tajemstvi-karibske-krize\/"},"modified":"2006-11-02T01:00:00","modified_gmt":"2006-11-02T00:00:00","slug":"tajemstvi-karibske-krize","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2006\/11\/02\/tajemstvi-karibske-krize\/","title":{"rendered":"Tajemstv\u00ed karibsk\u00e9 krize"},"content":{"rendered":"

\"rakety-r12\"Dva hlavn\u00ed akt\u00e9\u0159i \u2014 Nikita Chru\u0161\u010dov a John Kennedy \u2014 u\u017e d\u00e1vno nejsou mezi \u017eiv\u00fdmi.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Karibsk\u00e1 krize vypukla, proto\u017ee na Kubu byly dopraveny sov\u011btsk\u00e9 rakety. Od Kuby je to k americk\u00e9mu pob\u0159e\u017e\u00ed 150 km. P\u0159ivezen\u00e9 rakety R 12 m\u011bly dolet 2000 kilometr\u016f a po nich m\u011bly n\u00e1sledovat rakety R 14 s doletem 4000 kilometr\u016f. Sov\u011btsk\u00e9 lodi, kter\u00e9 je p\u0159epravovaly, v\u0161ak zadr\u017eela americk\u00e1 vojensk\u00e1 n\u00e1mo\u0159n\u00ed blok\u00e1da Kuby! Sta\u010dily je\u0161t\u011b dopravit \u010d\u00e1st jadern\u00fdch hlavic pro rakety, ale jak sv\u011bd\u010d\u00ed sov\u011btsk\u00e9 prameny, \u017e\u00e1dn\u00e1 z raket nebyla opat\u0159ena jadernou hlavic\u00ed, dokonce ani ve chv\u00edl\u00edch maxim\u00e1ln\u00edho vyhrocen\u00ed krize.<\/p>\n

My\u0161lenka rozm\u00edstit rakety na Kub\u011b vych\u00e1zela ze SSSR, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno osobn\u011b od N. S. Chru\u0161\u010dova. V Moskv\u011b byla schv\u00e1lena v l\u00e9t\u011b 1962, po n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b sov\u011btsk\u00e9 delegace v Havan\u011b. Rakety spadaly do kompetence sov\u011btsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho person\u00e1lu a mohly b\u00fdt proti USA odp\u00e1leny pouze v p\u0159\u00edpade americk\u00e9ho \u00fatoku a v\u00fdlu\u010dn\u011b na p\u0159\u00edkaz Moskvy.
Jak\u00e9 byly sov\u011btsk\u00e9 pohnutky? Obrana Kuby, upevn\u011bn\u00ed jej\u00ed obranyschopnosti, kterou podle hodnocen\u00ed sov\u011btsk\u00e9ho veden\u00ed po nezda\u0159en\u00e9m dubnov\u00e9m pokusu roku 1961 na Playa Giron ohro\u017eoval nov\u00fd vp\u00e1d.<\/p>\n

Kub\u00e1nsk\u00e9 pohnutky?<\/strong><\/p>\n

Kdy\u017e kub\u00e1nsk\u00e9 veden\u00ed vyslovovalo souhlas s rozm\u00edst\u011bn\u00edm sov\u011btsk\u00fdch raket, vych\u00e1zelo z \u00fasil\u00ed zv\u00fd\u0161it obranyschopnost nejen sv\u00e9 vlastni zem\u011b, ale i cel\u00e9ho socialistick\u00e9ho t\u00e1bora, z povinnost\u00ed solidarity a adekv\u00e1tn\u011b ch\u00e1pan\u00fdch z\u00e1jm\u016f spole\u010dn\u00e9 v\u011bci.<\/p>\n

Americk\u00e9 pohnutky?<\/strong><\/p>\n

St\u016fj co st\u016fj \u2014 leteck\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed a vp\u00e1d n\u011bkolika diviz\u00ed na Kubu nevyj\u00edmaje \u2014 se zbavit sov\u011btsk\u00fdch jadern\u00fdch raket, kter\u00e9 byly schopny zas\u00e1hnout valnou \u010d\u00e1st \u00fazem\u00ed USA, a to nejen jih, ale i severov\u00fdchod s hlavn\u00edm m\u011bstem Washingtonem a obrovsk\u00fdmi st\u0159edisky, jako New York, Boston, Filadelfie, Dallas, St. Louis a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n

Moskva pova\u017eovala rakety na Kub\u011b za obrannou zbra\u0148 a prost\u0159edek k alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9mu vyrovn\u00e1n\u00ed strategick\u00e9 nerovnov\u00e1hy, kter\u00e1 se tehdy v\u00fdrazn\u011b klonila ve prosp\u011bch USA; podle McNamarov\u00fdch \u00fadaj\u016f p\u0159edstihovaly USA Sov\u011btsk\u00fd svaz ve strategick\u00fdch jadern\u00fdch hlavic\u00edch, sedmn\u00e1ctin\u00e1sobn\u011b \u2014 5000 : 300. Washington pova\u017eoval rakety na Kub\u011b za \u00fato\u010dnou zbra\u0148 (a\u010dkoli obdobn\u00e9 americk\u00e9 rakety byly v t\u00e9 dob\u011b rozm\u00edst\u011bny v Turecku a It\u00e1lii a Sov\u011btsk\u00fd svaz je \u201etoleroval\u201c. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee zat\u00edmco byl SSSR vystaven v podstat\u011b stejn\u00e9mu ohro\u017een\u00ed ji\u017e n\u011bkolik let, jakmile se USA dostaly do stejn\u00e9ho postaven\u00ed, byla z toho obrovsk\u00e1 krize.<\/p>\n

Washington tvrdil, \u017ee a\u017e do karibsk\u00e9 krize nem\u011bl v \u00famyslu na Kubu vtrhnout.<\/p>\n

Ob\u011b strany si tedy nerozum\u011bly a navz\u00e1jem si ned\u016fv\u011b\u0159ovaly. Av\u0161ak v jednom kl\u00ed\u010dov\u00e9m bodu se hodnocen\u00ed, i kdy\u017e ne v\u00fdklad, nemohly ne\u017e shodovat:<\/p>\n

SOV\u011aTSK\u00c9 RAKETY BYLY NA KUBU DOPRAVENY TAJN\u011a<\/strong><\/p>\n

Pr\u00e1v\u011b utajenost t\u00e9to akce vyvolala zvl\u00e1\u0161\u0165 energick\u00fd odpor Kennedyho vl\u00e1dy. V\u017edy\u0165 americk\u00e9 rakety se v Turecku a It\u00e1lii rozm\u00eds\u0165ovaly bez utajen\u00ed, o tom v\u011bd\u011bla americk\u00e1 i sv\u011btov\u00e1 ve\u0159ejnost.<\/p>\n

Pr\u00e1v\u011b utajenost tohoto kroku Moskvy zap\u016fsobila siln\u011b v Americe, a p\u0159edev\u0161\u00edm ve prosp\u011bch „jest\u0159\u00e1b\u016f“ ospravedlnila a pos\u00edlila p\u0159edstavu o nep\u0159\u00edteli, kter\u00fd je odhodl\u00e1n ke v\u0161emu v z\u00e1jmu por\u00e1\u017eky USA na cest\u011b k jeho historick\u00e9mu c\u00edli \u2014 komunistick\u00e9 sv\u011btovl\u00e1d\u011b. Pr\u00e1v\u011b sov\u011btsk\u00e9 utajen\u00ed v mnoha sm\u011brech vyvolalo ultimativnost americk\u00e9 linie v \u0159e\u0161en\u00ed krize, co\u017e se projevilo ve z\u0159\u00edzen\u00ed \u00bbkarant\u00e9ny\u00ab uzav\u00edraj\u00edc\u00ed cestu sov\u011btsk\u00fdm lod\u00edm a v po\u017eadavku, aby byly rakety neprodlen\u011b demontov\u00e1ny a odvezeny. V\u00e1\u0161n\u011b na americk\u00e9 politick\u00e9 sc\u00e9n\u011b nav\u00edc rozbou\u0159ilo i to, \u017ee do nejbli\u017e\u0161\u00edch prim\u00e1rn\u00edch voleb zb\u00fdvalo jen n\u011bkolik m\u00e1lo dn\u00ed a v z\u00e1pase s druhou jadernou mocnost\u00ed musel b\u00fdt prezident USA v takov\u00e9 situaci \u00bbo hlavu vy\u0161\u0161\u00ed\u201c.<\/p>\n

Av\u0161ak Moskva nedbala t\u011bchto americk\u00fdch neuralgick\u00fdch bod\u016f, prost\u011b jednala, jak byla zvykl\u00e1: tajn\u011b rozhodovala o vojensk\u00fdch z\u00e1le\u017eitostech a tato rozhodnut\u00ed tak\u00e9 tajn\u011b plnila.<\/p>\n

Sov\u011btsk\u00e9 veden\u00ed se ob\u00edralo ot\u00e1zkou dod\u00e1vek zbran\u00ed na Kubu velmi d\u016fkladn\u011b a kolektivn\u011b po dobu n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u016f. Ale symbolick\u00e9 j\u00e1dro tohoto rozhodnut\u00ed, jeho riskantnost, dobrodru\u017enost, anebo rad\u011bji \u0159e\u010deno jeho „revolu\u010dn\u00ed romantismus“, nejl\u00e9pe vyjad\u0159uj\u00ed slova p\u0159ipisovan\u00e1 N. S. Chru\u0161\u010dovovi. \u0158ekl pr\u00fd, \u017ee se Ameri\u010dan\u016fm mus\u00ed str\u010dit do kalhot je\u017eek. A tak\u00e9 jim ho tam str\u010dili, proto\u017ee se podle rusk\u00e9ho zp\u016fsobu ve sv\u00fdch p\u0159edstav\u00e1ch soust\u0159edili jen na to, jak to bude p\u00edchat a d\u011bsit toho, kdo bude m\u00edt v kalhot\u00e1ch je\u017eka, a op\u011bt podle rusk\u00e9ho zp\u016fsobu je v\u016fbec nenapadlo, \u017ee se \u010dlov\u011bk v takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b m\u016f\u017ee nejen o\u0161\u00edvat, ale \u017ee se tak\u00e9 m\u016f\u017ee rozzu\u0159it.<\/p>\n

Je v\u0161ak ot\u00e1zkou, co by se stalo, kdyby se rozm\u00edst\u011bn\u00ed raket p\u0159edem avizovalo. Zat\u00edmco rozm\u00edst\u011bn\u00ed raket v It\u00e1lii a Turecku nemohl SSSR zabr\u00e1nit, USA by takov\u00e9 ozn\u00e1men\u00ed jen podn\u00edtilo k okam\u017eit\u00e9mu napaden\u00ed Kuby.<\/p>\n

18. \u0159\u00edjna 1962 p\u0159ijal prezident Kennedy v Ov\u00e1ln\u00e9 pracovn\u011b B\u00edl\u00e9ho domu ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed SSSR A. Gromyka. Prezident m\u011bl v z\u00e1suvce psac\u00edho stolu sn\u00edmky americk\u00fdch pr\u016fzkumn\u00fdch letoun\u016f, kter\u00e9 sv\u011bd\u010dily o rozm\u00eds\u0165ov\u00e1n\u00ed sov\u011btsk\u00fdch raket na bojov\u00e9 pozice. Rozhovor, a to velmi ostr\u00fd, se to\u010dil kolem urovn\u00e1n\u00ed s N\u011bmeckem a tak\u00e9 kolem Kuby. Prezident uji\u0161\u0165oval, \u017ee nem\u00e1 v \u00famyslu Kubu p\u0159epadnout, ministr h\u00e1jil pr\u00e1vo Kuby upev\u0148ovat svou obranu. Av\u0161ak … Av\u0161ak americk\u00fd prezident nevy\u0148al ze z\u00e1suvky usv\u011bd\u010duj\u00edc\u00ed sn\u00edmky a sov\u011btsk\u00fd ministr mu neozn\u00e1mil, \u017ee se p\u0159es d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed uji\u0161t\u011bn\u00ed na Kubu dopravuj\u00ed a instaluj\u00ed se tam sov\u011btsk\u00e9 jadern\u00e9 rakety. Pozd\u011bji se toto zaml\u010dov\u00e1n\u00ed vyd\u00e1valo za d\u016fkaz zl\u00fdch \u00famysl\u016f Moskvy. Ve sv\u00fdch pam\u011btech to Gromyko vysv\u011btloval tak, \u017ee se ho Kennedy na rakety neptal p\u0159\u00edmo, a proto ani nebylo zapot\u0159eb\u00ed p\u0159\u00edmo odpov\u00eddat.<\/p>\n

Gromyko sice o raket\u00e1ch v\u011bd\u011bl, ale nev\u011bd\u011bl o nich velvyslanec Dobrynin. Nev\u011bd\u011bli o nich sov\u011bt\u0161t\u00ed diplomat\u00e9, novin\u00e1\u0159i ani dal\u0161\u00ed pracovn\u00edci ve Washingtonu a New Yorku, a\u010dkoli se o tom mohli dohadovat z americk\u00fdch zpr\u00e1v, nebo\u0165 nen\u00ed kou\u0159e bez ohn\u011b. Bylo to dob\u0159e st\u0159e\u017een\u00e9 tajemstv\u00ed skr\u00fdvan\u00e9 p\u0159ed vlastn\u00edmi lidmi, jak to bylo zvykem, a utajovalo se, dokonce i kdy\u017e je u\u017e ti druz\u00ed odhalili.<\/p>\n

V americk\u00e9m tisku se objevily sn\u00edmky sov\u011btsk\u00fdch raket na Kub\u011b, ale sov\u011bt\u0161t\u00ed diplomat\u00e9 byli povinn\u00ed to pop\u00edrat, odm\u00edtat a dokonce demaskovat a „dokazovat“ Ameri\u010dan\u016fm, \u017ee to v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 rakety nejsou, anebo \u017ee nejsou na Kub\u011b, \u017ee je to falzifik\u00e1t a provokace.<\/p>\n

NA POKRAJI PROPASTI<\/strong><\/p>\n

22. \u0159\u00edjna 1961 v televizn\u00edm projevu prezident Kennedy ozn\u00e1mil, \u017ee na Kub\u011b jsou rakety a vyhl\u00e1sil vojenskou n\u00e1mo\u0159n\u00ed \u00bbkarant\u00e9nu“. Na zased\u00e1n\u00ed Rady bezpe\u010dnosti OSN pomocn\u00edci p\u0159edstavitele USA v OSN Adlaie Stevensona p\u0159inesli do s\u00e1lu a rozestavili panely s usv\u011bd\u010duj\u00edc\u00edmi sn\u00edmky. Stevenson se ot\u00e1zal sov\u011btsk\u00e9ho p\u0159edstavitele V. Zorina: \u00bbPane velvyslan\u010de, pov\u011bzte, zda jsou na Kub\u011b sov\u011btsk\u00e9 rakety st\u0159edn\u00edho a v\u011bt\u0161\u00edho doletu; ne\u010dekejte na tlumo\u010dn\u00edka a \u0159ekn\u011bte: Ano, \u010di ne?“ A rusky zazn\u011bl v p\u0159ij\u00edma\u010di Zorin\u016fv hlas:<\/p>\n

„J\u00e1 nestoj\u00edm p\u0159ed americk\u00fdm soudem, pane Stevensone.\u00ab<\/p>\n

TASS v sov\u011btsk\u00fdch novin\u00e1ch o projevu sov\u011btsk\u00e9ho p\u0159edstavitele uvedla: \u00bbV. Zorin usv\u011bd\u010dil z nepravdy tvrzen\u00ed pracovn\u00edk\u016f ministerstva zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed USA vyta\u017een\u00e1 z hromady v\u0161elijak\u00e9ho haraburd\u00ed o takzvan\u00e9m \u201erozm\u00edst\u011bn\u00ed sov\u011btsk\u00fdch raketov\u00fdch z\u00e1kladen“ na Kub\u011b… \u00ab<\/p>\n

Teprve po 28. \u0159\u00edjnu, kdy po urychlen\u00e9 v\u00fdm\u011bn\u011b poselstv\u00ed mezi N. Chru\u0161\u010dovem a J. Kemnedym byly nakonec vypracov\u00e1ny podm\u00ednky kompromisu, za\u010dalo do sov\u011btsk\u00e9ho tisku \u2014 ov\u0161em zdaleka ne hned \u2014 prosakovat toto kl\u00ed\u010dov\u00e9 slovo \u00bbrakety\u00ab. Teprve kdy\u017e se sv\u011bt vzd\u00e1lil od pokraje propasti.<\/p>\n

Ned\u00e1 se \u0159\u00edci, \u017ee by N. Chru\u0161\u010dovovi a tehdej\u0161\u00edmu p\u0159edsednictvu OV KSSS nele\u017eely na srdci osudy zem\u011b a lidu. Rychlost, s n\u00ed\u017e Moskva dohodla kompromis s Washingtonem, o tom sv\u011bd\u010d\u00ed. Moskva sl\u00edbila Ameri\u010dan\u016fm rakety st\u00e1hnout v\u00fdm\u011bnou za jejich z\u00e1vazek, \u017ee nevtrhnou na Kubu. Neofici\u00e1ln\u011b se USA zav\u00e1zala tak\u00e9 do p\u016fl roku st\u00e1hnout rakety z Turecka a It\u00e1lie.<\/p>\n

Ov\u0161em v t\u00e9 rychlosti se nesta\u010dilo v\u010das informovat Havanu. L\u00e9\u010dit r\u00e1nu takto zasazenou Fidelu Castrovi byl na Kubu urychlen\u011b vysl\u00e1n A. Mikojan.<\/p>\n

Jak se v on\u011bch dnech rozhodovalo \u00bbna nejvy\u0161\u0161\u00edch m\u00edstech\u201c a jak\u00e9 varianty se vypracov\u00e1valy, o tom m\u00e1me jen nejasn\u00e9 p\u0159edstavy. Mnoh\u00e9 je nad\u00e1le zahaleno rou\u0161kou tajemstv\u00ed. V kl\u00ed\u010dov\u00e9 oblast\u00ed, kde se zahrani\u010dn\u011bpolitick\u00e9 ot\u00e1zky st\u00fdkaj\u00ed s vojensk\u00fdmi, jsou ve\u0159ejnosti p\u0159\u00edstupny jen v\u0161eobecn\u00e9 dokumenty, \u010dasto deklarativn\u00ed, ne v\u0161ak tehdej\u0161\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00e1 strategick\u00e1 \u0159e\u0161en\u00ed, kter\u00e1 jsou dnes u\u017e historick\u00e1 a kter\u00e1 rozhodla o sov\u011btsk\u00e9 vojensk\u00e9 v\u00fdstavb\u011b.<\/p>\n

Za patn\u00e1ct dvacet let po karibsk\u00e9 krizi Sov\u011btsk\u00fd svaz vyu\u017eit\u00edm pou\u010den\u00ed z n\u00ed, a zejm\u00e9na po Chru\u0161oovov\u011b odstran\u011bn\u00ed, dohnal sv\u00e9 zaost\u00e1v\u00e1n\u00ed ve strategick\u00fdch jadern\u00fdch hlavic\u00edch. Deset let po karibsk\u00e9 krizi zakotvila sov\u011btsko-americk\u00e1 prozat\u00edmn\u00ed dohoda z roku 1972 o omezen\u00ed strategick\u00fdch zbrani SALT l p\u0159ibli\u017enou paritu a na p\u011bt lat zmrazila tehdej\u0161\u00ed stropy strategick\u00fdch raket rozm\u00edst\u011bn\u00fdch na zemi a pod vodou.<\/p>\n

V polovin\u011b 70. let SSSR dostihla USA v jadern\u00fdch zbran\u00edch. S t\u00edm se americk\u00e9 vojensk\u00e9 kruhy nemohly sm\u00ed\u0159it a i ve v\u011bdom\u00ed ve\u0159ejnosti p\u0159evl\u00e1dly n\u00e1zory o sov\u011btsk\u00e9 vojensk\u00e9 hrozb\u011b, co\u017e roku 1980 pomohlo Reaganovi porazit \u00bbm\u011bkk\u00e9ho\u00ab Cartera. Kdy\u017e se stal Reagan prezidentem, prosadil v Kongresu nikterak neutajovan\u00fd obrovsk\u00fd program zbrojen\u00ed.<\/p>\n

Takov\u00e1 byla americk\u00e1 odpov\u011b\u010f na strategickou paritu.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dva hlavn\u00ed akt\u00e9\u0159i \u2014 Nikita Chru\u0161\u010dov a John Kennedy \u2014 u\u017e d\u00e1vno nejsou mezi \u017eiv\u00fdmi.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1798,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[70,34],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1799"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1799"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1799\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1798"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1799"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1799"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1799"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}