{"id":1820,"date":"2006-11-18T00:00:00","date_gmt":"2006-11-17T23:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2006\/11\/18\/kdo-byl-lev-davidovi-trockij-2\/"},"modified":"2006-11-18T00:00:00","modified_gmt":"2006-11-17T23:00:00","slug":"kdo-byl-lev-davidovi-trockij-2","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2006\/11\/18\/kdo-byl-lev-davidovi-trockij-2\/","title":{"rendered":"Kdo byl Lev Davidovi\u010d Trockij ? (2)"},"content":{"rendered":"

\"logo\"Pr\u00e1vem m\u016f\u017eeme soudit, \u017ee Lev Davidovi\u010d Trockij<\/em> (1879\u20141940) nebyl v letech sv\u00e9 aktivn\u00ed stranick\u00e9 \u010dinnosti (1917\u20141924) nep\u0159\u00edtelem revoluce a socialismu. U\u017e tehdy byl v\u0161ak nep\u0159\u00edtelem Stalina. <\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0 <\/p>\n

\u00a0 <\/p>\n

Den smrti nep\u0159\u00edtele je dnem vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed … Stalin vstal od stolu, pro\u0161el se po pracovn\u011b a vzal svazek Trock\u00e9ho \u010dasopis\u016f nazvan\u00fdch \u201eBulletin opozice\u201c. Na\u0161el p\u00e1t\u00e9 \u010d\u00edslo z roku 1938, otev\u0159el ho na str\u00e1nce, kterou si kdysi zalo\u017eil, a vstoje se za\u010detl do Trock\u00e9ho \u00favodn\u00edku. Ne ka\u017ed\u00fd se dok\u00e1\u017ee vr\u00e1tit k v\u00fdrok\u016fm, je\u017e ho ur\u00e1\u017eej\u00ed a hanob\u00ed. Stalin to dovedl. Jak \u010detl, vzr\u016fstala v n\u011bm nen\u00e1vist. <\/p>\n

\u00a0 <\/p>\n

\"trockij1\" <\/div>\n

\u00a0 <\/p>\n

\u201eA co Stalin, je\u0161t\u011b se po\u0165ouchle usm\u00edv\u00e1? Fa\u0161ismus jde od jednoho v\u00edt\u011bzstv\u00ed ke druh\u00e9mu, a hlavn\u00ed pomoc p\u0159itom nach\u00e1z\u00ed … ve stalinismu. Na dve\u0159e Sov\u011btsk\u00e9ho svazu bu\u0161\u00ed stra\u0161n\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, ale Stalin si zvolil tuto chv\u00edli k tomu, aby podlomil arm\u00e1du … P\u0159ijde \u010das, kdy nebude soudit on, ale kdy d\u011bjiny budou soudit jeho…" Stalin \u010dasopis prudce zav\u0159el: Co\u017epak by n\u011bkdo v\u011b\u0159il takov\u00e9mu bl\u00e1bolen\u00ed? <\/p>\n

D\u011blalo mu dob\u0159e, kdy\u017e si p\u0159ipomn\u011bl, jak Trockij na pl\u00e9nu v \u0159\u00edjnu 1927 naposledy vystoupil jako stranick\u00fd \u010dinitel. Nach\u00fdlen\u00fd nad tribunou p\u0159ed\u010d\u00edtal sp\u011b\u0161n\u011b sv\u016fj projev a sna\u017eil se p\u0159ek\u0159i\u010det hluk v s\u00e1le. Nebylo ho moc sly\u0161et, byl p\u0159ehlu\u0161ov\u00e1n v\u00fdk\u0159iky \u201ePomluvy!", \u201eTo je le\u017e!", \u201e\u017dv\u00e1sty!" apod. Trockij posp\u00edchal, aby sta\u010dil p\u0159e\u010d\u00edst v\u0161echno, co m\u011bl naps\u00e1no: o oslaben\u00ed revolu\u010dn\u00edho ducha ve stran\u011b, o nadvl\u00e1d\u011b apar\u00e1tu a vzniku \u201evl\u00e1dnouc\u00ed frakce", kter\u00e1 vede zemi k thermidorsk\u00e9 degeneraci… Pozd\u011bji tyto my\u0161lenky opakoval v prvn\u00edm \u010d\u00edsle n\u011bmeck\u00e9ho \u010dasopisu \u201eFahne des Komunismus\u201c z roku 1929: \u201eTo, co dnes existuje v Sov\u011btsk\u00e9m svazu, je diktatura byrokracie strany a sov\u011bt\u016f, t\u00e9m\u011b\u0159 nadt\u0159\u00eddn\u00ed re\u017eim …" Av\u0161ak tehdy, na plen\u00e1rn\u00edm zased\u00e1n\u00ed, Trock\u00e9ho slova k radosti gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka nena\u0161la odezvu. <\/p>\n

Pokus uspo\u0159\u00e1dat k 10. v\u00fdro\u010d\u00ed \u0158\u00edjna demonstraci stoupenc\u016f Trock\u00e9ho byl provokac\u00ed, je\u017e ho izolovala od strany. Stalin u\u017e podnikl \u201ep\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1" opat\u0159en\u00ed. Milice rozehnala skupiny trockist\u016f, nesouc\u00ed portr\u00e9ty sv\u00e9ho v\u016fdce. Kdy\u017e cht\u011bl Trockij na n\u00e1m\u011bst\u00ed Revoluce promluvit k z\u00e1stupu demonstrant\u016f sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edch na Rud\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed, snesla se na n\u011bj spr\u0161ka kamen\u016f. Vytloukli mu okna u vozu. Trockij kone\u010dn\u011b pochopil, \u017ee mu Stalin vyk\u00e1zal m\u00edsto na smeti\u0161ti d\u011bjin. <\/p>\n

V dob\u011b Trock\u00e9ho exilu v Alma-At\u011b ve St\u0159edn\u00ed Asii se jeho stoupenci pokusili zorganizovat protestn\u00ed akci. Stalin v\u0161ak z Kremlu v\u00fdvoj ud\u00e1lost\u00ed pozorn\u011b sledoval a vyd\u00e1val stroh\u00e9 p\u0159\u00edkazy: \u201eS nik\u00fdm se nemazlit! \u017d\u00e1dn\u00e9 \u00fastupky! Stoupence izolovat! Rychle a bez pr\u016ftah\u016f!" <\/p>\n

O n\u011bkolik let pozd\u011bji \u0159ekl sv\u00fdm spolupracovn\u00edk\u016fm: \u201eUd\u011blali jsme tenkr\u00e1t dv\u011b chyby. V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jsme ho nem\u011bli pustit do ciziny … A za druh\u00e9: kdo mu dovolil vyv\u00e9zt tolik pap\u00edr\u016f?" <\/p>\n

Zat\u00edmco si Stalin upev\u0148oval svou osobn\u00ed moc, Trockij putoval po sv\u011bt\u011b. Princovy ostrovy v Marmarsk\u00e9m mo\u0159i, Francie, Norsko a nakonec Mexiko. <\/p>\n

U\u017e za pobytu v Norsku v roce 1936 napsal knihu \u201eZrazen\u00e1 revoluce\u201c (Predannaja revoljucija). V n\u00ed uvedl, \u017ee kolem Stalina jsou lid\u00e9 \u2014 on to v\u00ed \u2014 kte\u0159\u00ed jeho politiku nesd\u00edlej\u00ed (Trockij byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee se Stalin dlouho neudr\u017e\u00ed, domn\u00edval se, \u017ee jeho intelektu\u00e1ln\u00ed slabiny, nekulturnost, p\u0159ehmaty, hrubost a lstivost jsou natolik zjevn\u00e9, \u017ee nutn\u011b musej\u00ed podn\u00edtit opozici; Trockij se znovu \u2014 pokolik\u00e1t\u00e9 u\u017e? \u2014 m\u00fdlil). P\u0159edv\u00eddal, \u017ee jakmile N\u011bmecko rozpout\u00e1 proti SSSR v\u00e1lku, Stalin se nevyhne por\u00e1\u017ece. <\/p>\n

Gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk jedn\u00edm dechem p\u0159e\u010detl p\u0159eklad po\u0159\u00edzen\u00fd v jedin\u00e9m v\u00fdtisku speci\u00e1ln\u011b pro n\u011bj. Jak obracel str\u00e1nky, kyp\u011bla v n\u011bm \u017elu\u010d. Dosp\u011bl k dvoj\u00edmu rozhodnut\u00ed, je\u017e v n\u011bm zr\u00e1lo u\u017e dlouho. Za prv\u00e9 je t\u0159eba Trock\u00e9ho odstranit z politick\u00e9 sc\u00e9ny, za druh\u00e9 je nutn\u00e9 rozhodn\u011b a definitivn\u011b odstranit v\u0161echny, kdo by mohli p\u0159\u00edpadn\u011b ohro\u017eovat Stalinovu osobn\u00ed moc. <\/p>\n

Jako varovn\u00e9 memento mu v mysli vytanut takzvan\u00fd Bljumkin\u016fv p\u0159\u00edpad, na kter\u00fd se u\u017e m\u00e1lem zapomn\u011blo. Eser (2) J. G. Bljumkin zabil v roce 1918 n\u011bmeck\u00e9ho velvyslance v Rusku hrab\u011bte Wilhelma Mirbacha, aby p\u0159ekazil uzav\u0159en\u00ed m\u00edru s N\u011bmeckem. Poslou\u017eilo to jako sign\u00e1l ke vzpou\u0159e levicov\u00fdch eser\u016f proti sov\u011btsk\u00e9 moci. Vzpoura byla potla\u010dena a Bljumkin byl odsouzen k trestu smrti zast\u0159elen\u00edm. <\/p>\n

Tehdy se v\u0161ak do cel\u00e9ho p\u0159\u00edpadu vlo\u017eil Lev Trockij a odsouzen\u00ed k smrti bylo nahrazeno \u201eodpyk\u00e1n\u00edm trestu v boj\u00edch na obranu revoluce". Bljumkin slou\u017eil dlouho v Trock\u00e9ho \u0161t\u00e1bu a pot\u00e9 p\u0159e\u0161el do org\u00e1n\u016f St\u00e1tn\u00ed politick\u00e9 spr\u00e1vy. <\/p>\n

V roce 1929 Bljumkin p\u0159i n\u00e1vratu z Indie do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu p\u0159es Konstantinopol zajel na Princovy ostrovy, kde se setkal s Trock\u00fdm. Kdy\u017e se vr\u00e1til do vlasti, byl zat\u010den: bu\u010f ho sledovali v Turecku, kdy\u017e nastoupil na lo\u010f pluj\u00edc\u00ed k Princov\u00fdm ostrov\u016fm, nebo se p\u0159ed n\u011bk\u00fdm v Moskv\u011b neopatrn\u011b zm\u00ednil o sv\u00e9m setk\u00e1n\u00ed s Trock\u00fdm. Po kr\u00e1tk\u00e9m soudu byl Bljumkin zast\u0159elen. Podruh\u00e9 se u\u017e na odsouzence k smrti \u0161t\u011bst\u00ed neusm\u00e1lo. <\/p>\n

Od chv\u00edle, co vy\u0161la Trock\u00e9ho kniha \u201eZrazen\u00e1 revoluce\u201c, nem\u011bl Stalin klid: snad opravdu ho obklopuj\u00ed lid\u00e9, jako je Bljumkin, kte\u0159\u00ed dost\u00e1vaj\u00ed instrukce od Trock\u00e9ho. V\u017edy\u0165 zabili i Mirbacha … <\/p>\n

Kolik jich je? Kdo jsou? Kam a\u017e sahaj\u00ed prsty nen\u00e1vid\u011bn\u00e9ho vyhnance? Stalin se b\u00e1l a Trock\u00e9ho k smrti nen\u00e1vid\u011bl… <\/p>\n

Boj proti Trock\u00e9mu dal Stalinovi vhodnou z\u00e1minku k tomu, aby \u201ejednou prov\u017edy" skoncoval se v\u0161emi, kdo kdykoliv nesd\u00edleli jeho \u2014 Stalinovy \u2014 n\u00e1zory. Za\u010daly \u201etrockistick\u00e9" procesy s v\u00fdznamn\u00fdmi st\u00e1tn\u00edmi a stranick\u00fdmi \u010diniteli… <\/p>\n

V odpov\u011b\u010f na to Trockij vydal v roce 1937 knihu \u201eStalinovy zlo\u010diny\u201c (Prestuplenija Stalina) a v roce 1938 v interview ozn\u00e1mil, \u017ee za\u010dal pracovat na knize se stru\u010dn\u00fdm n\u00e1zvem \u201eStalin\u201c. Byl si v\u011bdom toho, \u017ee se vystavuje smrteln\u00e9mu nebezpe\u010d\u00ed? Z\u0159ejm\u011b ano. Jedna jeho bro\u017eura z t\u00e9 doby se tak\u00e9 jmenuje \u201eRiskuji sv\u016fj \u017eivot\u201c (Ja riskuju svojej \u017eiz\u0148ju). <\/p>\n

Trockistick\u00e9 organizace z\u00edskaly pro vyhnance v Mexiku velk\u00fd d\u016fm ve m\u011bste\u010dku Coyoacan. D\u016fm, obklopen\u00fd vysokou ohradou s pozorovatelnou, byl opravdovou pevnost\u00ed. Dve\u0159e byly pobity plechem, budova m\u011bla signaliza\u010dn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed a str\u00e1\u017e byla vyzbrojena kulomety. Trock\u00e9ho neust\u00e1le st\u0159e\u017eilo nejm\u00e9n\u011b deset policist\u016f a zvl\u00e1\u0161tn\u00edch agent\u016f. Nosil dokonce nepr\u016fst\u0159elnou vestu; obl\u00e9kal ji poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e vych\u00e1zel ven. <\/p>\n

Na Trock\u00e9ho byl sp\u00e1ch\u00e1n atent\u00e1t dvakr\u00e1t. Poprv\u00e9 24. kv\u011btna 1940. Brzy r\u00e1no skupina nezn\u00e1m\u00fdch lid\u00ed v policejn\u00edch uniform\u00e1ch odzbrojila str\u00e1\u017e a za\u00fato\u010dila na d\u016fm, kde Trockij bydlel s man\u017eelkou Nataljou Sedovovou a sv\u00fdm vnukem. Poda\u0159ilo se jim v\u0161ak schovat za postel v rohu pokoje. Na m\u00edst\u011b, kde st\u00e1li kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm, z\u016fstaly des\u00edtky d\u011br po kulk\u00e1ch. \u00dato\u010dn\u00edci st\u0159\u00edleli i na zav\u0159en\u00e9 m\u00edstnosti. <\/p>\n

Trock\u00e9mu, jeho \u017een\u011b ani vnukovi se nic nestalo. Ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed den \u017eivota potom p\u0159ij\u00edmali jako dar osudu. V\u011bd\u011bli u\u017e, \u017ee se na n\u011b podnik\u00e1 nemilosrdn\u00fd lov. Policista, jeho\u017e mexick\u00e9 \u00fa\u0159ady poslaly p\u0159\u00edpad vy\u0161et\u0159it, se zeptal: <\/p>\n

\u201ePodez\u00edr\u00e1 snad pan Trockij z tohoto atent\u00e1tu n\u011bjakou konkr\u00e9tn\u00ed osobu?" <\/p>\n

\u201eSamoz\u0159ejm\u011b," odpov\u011bd\u011bl dot\u00e1zan\u00fd. \u201eP\u016fvodcem \u00fatoku je Josif Stalin …" <\/p>\n

Vrah byl ov\u0161em d\u00e1vno nabl\u00edzku. Vstoupil do domu Trock\u00fdch u\u017e v roce 1939 jako Jacques Mornard, p\u0159\u00edtel americk\u00e9 trockistky Sylvie Agelofov\u00e9, jedn\u00e9 z Trock\u00e9ho tajemnic. Mornard, kter\u00fd p\u016fsobil ve filmov\u00e9m byznysu, se v podnikatelsk\u00fdch kruz\u00edch p\u0159ed stavoval tak\u00e9 jako Frank Jacson. Znal se i s Trock\u00e9ho bl\u00edzk\u00fdmi p\u0159\u00e1teli Alfredem a Margaritou Rosmerov\u00fdmi, co\u017e mu usnadnilo p\u0159\u00edstup k pe\u010dliv\u011b st\u0159e\u017een\u00e9mu coyoacansk\u00e9mu v\u011bzni. Jacson si z\u00edskal Trock\u00e9ho d\u016fv\u011bru. \u010casto zav\u00e1d\u011bl \u0159e\u010d na to, \u017ee je mu Trock\u00e9ho postoj \u201esympatick\u00fd", oce\u0148oval \u201esiln\u00e9 osobnosti" a \u201etvrdou ruku". Jak pozd\u011bji vzpom\u00ednala Trock\u00e9ho \u017eena, m\u011bl jej\u00ed mu\u017e dokonce podez\u0159en\u00ed, zda tento podnikatel nen\u00ed fa\u0161ista. <\/p>\n

Jednoho dne v p\u016flce srpna 1940 po\u017e\u00e1dal Jacson Trock\u00e9ho, aby mu pomohl opravit jeho \u010dl\u00e1nek. Trockij mu k tomu \u0159ekl p\u00e1r p\u0159ipom\u00ednek. V \u00fater\u00fd 20. srpna ve\u010der Jacson s opraven\u00fdm \u010dl\u00e1nkem vstoupil k Trock\u00e9mu do pracovny. Ten sed\u011bl u stolu a pracoval na rukopise knihy \u201eStalin\u201c. Jacson, vlastn\u00edm jm\u00e9nem Ramon Mercader, pozd\u011bji vyl\u00ed\u010dil ud\u00e1lost takto: Ve\u0161el pr\u00fd, \u201epolo\u017eil pl\u00e1\u0161\u0165 na \u017eidli, nepozorovan\u011b zpod n\u011bj vyt\u00e1hl cep\u00edn, p\u0159iv\u0159el o\u010di a v\u0161\u00ed silou j\u00edm zas\u00e1hl \u010dtouc\u00edho Trock\u00e9ho do hlavy". Jak pozd\u011bji \u0159ekl Jacson p\u0159ed soudem, \u201eob\u011b\u0165 vydala d\u011bsiv\u00fd, hr\u016fzn\u00fd, pronikav\u00fd v\u00fdk\u0159ik; budu ho sly\u0161et do nejdel\u0161\u00ed smrti". Trockij byl v ag\u00f3nii celou noc a den. <\/p>\n

Svou ho\u0159kou \u010d\u00ed\u0161i vypili do dna i \u010dlenov\u00e9 obou rodin Lva Trock\u00e9ho. Jeho prvn\u00ed \u017eena Alexandra Sokolovsk\u00e1 a jej\u00ed dv\u011b dcery Zinaida a Nina, stejn\u011b jako jejich man\u017eel\u00e9 byli nad\u0161en\u00fdmi stoupenci trockismu. Za p\u0159\u00edslu\u0161nost k \u201erodu nep\u0159\u00e1tel" jim v\u0161em byla vym\u011b\u0159ena nel\u00edtostn\u00e1 odplata \u2014 smrt. <\/p>\n

Trock\u00e9ho druh\u00e1 man\u017eelka, Natalja Sedovov\u00e1, tak\u00e9 za\u010d\u00ednala jako revolucion\u00e1\u0159ka. Byla sv\u00e9mu mu\u017ei neust\u00e1le po boku, kdy\u017e postupoval v letech revoluce i ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky nahoru, i kdy\u017e se pak museli protloukat cizinou. Z druh\u00e9ho man\u017eelstv\u00ed m\u011bl Trockij dva syny. Star\u0161\u00ed, Lev, byl v\u017edy s otcem, stal se aktivn\u00edm trockistou a zem\u0159el za z\u00e1hadn\u00fdch okolnost\u00ed v Pa\u0159\u00ed\u017ei, pot\u00e9, co u\u017e byl otec vyhn\u00e1n ze Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. Mlad\u0161\u00ed syn Sergej ode\u0161el z domova je\u0161t\u011b v dob\u011b, kdy rodina Trock\u00fdch \u017eila v Kremlu. Prohl\u00e1sil, \u017ee \u201ese mu politika protiv\u00ed", a v\u011bnoval se pln\u011b v\u011bd\u011b. Odm\u00edtl s otcem odjet do vyhnanstv\u00ed, ale byl \u201esynem Trock\u00e9ho", a proto ho samoz\u0159ejm\u011b ne\u010dekalo nic dobr\u00e9ho. V lednu 1937 se v Pravd\u011b objevil \u010dl\u00e1nek s n\u00e1zvem \u201eTrock\u00e9ho syn Sergej Sedov se pokusil otr\u00e1vit d\u011bln\u00edky\u201c. Sergej Sedov, jen\u017e v t\u00e9 dob\u011b pob\u00fdval ve vyhnanstv\u00ed v Krasnojarsku na Sibi\u0159i, byl prohl\u00e1\u0161en za \u201enep\u0159\u00edtele lidu". <\/p>\n

Natalja Sedovov\u00e1 p\u0159e\u017eila sv\u00e9ho mu\u017ee o t\u0159in\u00e1ct let \u2014 zem\u0159ela ve stejn\u00e9m roce jako Stalin. N\u011bkte\u0159\u00ed vzd\u00e1len\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed Lva Trock\u00e9ho zlou dobu p\u0159e\u010dkali a \u017eij\u00ed dnes v Moskv\u011b. Z pochopiteln\u00fdch d\u016fvod\u016f si v\u0161ak zm\u011bnili p\u0159\u00edjmen\u00ed. <\/p>\n

Trockij si \u0159\u00edkal \u201eob\u010dan planety bez pasu a v\u00edza". Pat\u0159\u00ed mu i tento v\u00fdrok: <\/p>\n

\u201eLenina vezli v zaplombovan\u00e9m vag\u00f3n\u011b p\u0159es N\u011bmecko. M\u011b navzdory m\u00e9 vlastn\u00ed v\u016fli p\u0159evezli na lodi Ilji\u010d do Konstantinopolu. Proto sv\u00e9 vypov\u011bzen\u00ed nepova\u017euji za posledn\u00ed slovo v historii." Sna\u017eil se hr\u00e1t \u00falohu \u201edruh\u00e9ho g\u00e9nia" po Leninovi. Neuv\u011bdomil si ov\u0161em, \u017ee d\u011bjiny si samy porou\u010dej\u00ed ve sv\u00e9m chr\u00e1mu, kde se podle Hom\u00e9ra \u201en\u011bkdy rod\u00ed bo\u017e\u0161t\u00ed d\u00e9moni, m\u011bn\u00edc\u00ed se ve zl\u00e9 duchy". <\/p>\n

Stalin si zap\u00e1lil d\u00fdmku. Psal se rok 1940. P\u0159ed necel\u00fdm rokem za\u010dala druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. P\u0159ibl\u00ed\u017eila se a\u017e k Sov\u011btsk\u00e9mu svazu. Trockij u\u017e Stalina nezaj\u00edmal. <\/p>\n

(1) Men\u0161evismus \u2014 proud v rusk\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed demokracii. Vznikl v roce 1903, pot\u00e9, co se odp\u016frci Leninov\u00fdch z\u00e1sad v\u00fdstavby strany nov\u00e9ho typu na II. sjezdu SDDSR ocitli p\u0159i volb\u00e1ch do \u00fast\u0159edn\u00edch org\u00e1n\u016f strany v men\u0161in\u011b. (Pozn. red.)<\/em> <\/p>\n

(2) Eser – \u010dlen strany socialist\u016f-revolucion\u00e1\u0159\u016f (SR). (Pozn. red.)<\/em> <\/p>\n

\u00a0 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pr\u00e1vem m\u016f\u017eeme soudit, \u017ee Lev Davidovi\u010d Trockij (1879\u20141940) nebyl v letech sv\u00e9 aktivn\u00ed stranick\u00e9 \u010dinnosti (1917\u20141924) nep\u0159\u00edtelem revoluce a socialismu.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[393,24],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1820"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1820"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1820\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1820"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1820"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1820"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}