{"id":1825,"date":"2007-03-07T00:00:00","date_gmt":"2007-03-06T23:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/03\/07\/amerika-okrouhala-svobodu\/"},"modified":"2007-03-07T00:00:00","modified_gmt":"2007-03-06T23:00:00","slug":"amerika-okrouhala-svobodu","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/03\/07\/amerika-okrouhala-svobodu\/","title":{"rendered":"Amerika okrouhala svobodu"},"content":{"rendered":"

\"obrys\"V\u00e1lky v\u017edycky vedly v USA k poku\u0161en\u00ed omezit svobodu, za maccartismu to poznali \u010dlenov\u00e9 komunistick\u00e9 strany, dnes protivn\u00edci Bushe – \u0159\u00edk\u00e1 americk\u00fd d\u011bjepisec.<\/strong><\/p>\n

„Svoboda“ – to je snad nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed slovo v cel\u00e9 americk\u00e9 historii. Ka\u017ed\u00fd den se tady zd\u016fraz\u0148uje „Jsme svobodn\u00e1 zem\u011b!“, nebo „Oni \u00fato\u010d\u00ed na na\u0161i svobodu!“ Odkud se vzala v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e1 „svoboda“ v americk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed mytologii?<\/em><\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

 Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed sem p\u0159ich\u00e1zeli v koloni\u00e1ln\u00edm obdob\u00ed, hledali r\u016fzn\u00e9 svobody, kter\u00e9 nenach\u00e1zeli v Evrop\u011b. Jedni svobody n\u00e1bo\u017eensk\u00e9, jin\u00ed ekonomick\u00e9. Nov\u00fd sv\u011bt se jim jevil jako vysn\u011bn\u00e9 m\u00edsto, v n\u011bm\u017e bude v\u011bt\u0161\u00ed m\u00edra svobody ne\u017e na star\u00e9m kontinentu.<\/p>\n

   Politick\u00e1 sv\u00e9bytnost Ameriky jako st\u00e1tu, kter\u00fd prosazuje ideu svobody, p\u0159i\u0161la na sv\u011bt za americk\u00e9 revoluce v 18. stolet\u00ed. Thomas Paine v trakt\u00e1tu Common Sense p\u00ed\u0161e o Americe jako o „azylu svobody“. Thomas Jefferson hl\u00e1s\u00e1, \u017ee Amerika je „imp\u00e9riem svobody“. Ameri\u010dan\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee s jejich revoluc\u00ed sv\u011bt vykro\u010dil na celosv\u011btov\u00fd pochod za svobodou. Tato v\u00edra zapustila ko\u0159eny v na\u0161\u00ed politick\u00e9 kultu\u0159e a dodnes tvo\u0159\u00ed jej\u00ed neodlu\u010ditelnou sou\u010d\u00e1st.<\/p>\n

   Ale nezapome\u0148me, \u017ee za revoluce, kter\u00e1 si do sv\u00e9ho \u0161t\u00edtu vepsala svobodu, a\u017e jednu p\u011btinu obyvatel Ameriky tvo\u0159ili otroci. Jeffersonovo „imp\u00e9rium svobody“ bylo sou\u010dasn\u011b imp\u00e9riem nevolnictv\u00ed.<\/p>\n

   Jak vysv\u011btl\u00edte tento paradox?<\/em><\/p>\n

   Konzervativn\u00ed britsk\u00fd filozof Edmund Burke v 18. stolet\u00ed post\u0159ehl, \u017ee p\u0159\u00ed\u010dinou p\u0159ehnan\u00e9 citlivosti Ameri\u010dan\u016f na ot\u00e1zku svobody bylo jejich vlastnictv\u00ed otrok\u016f. Majitel otrok\u016f v\u00ed l\u00e9pe ne\u017e kdo jin\u00fd, jak vypad\u00e1 svoboda. Jin\u00fd \u00fahel pohledu reprezentuje Orlando Patterson v knize Freedom in the Making of Western Culture. Tvrd\u00ed, \u017ee ide\u00e1l svobody vytvo\u0159ili otroci, kdy\u017e nikdo jin\u00fd nem\u016f\u017ee svobod\u011b rozum\u011bt l\u00e9pe, ne\u017e oni.<\/p>\n

   A jak svobodu ch\u00e1pala americk\u00e1 revoluce?<\/em><\/p>\n

   Jako osobn\u00ed nez\u00e1vislost. Svobodn\u00fdm \u010dlov\u011bkem byl n\u011bkdo, kdo nepodl\u00e9hal v\u016fli druh\u00e9ho. Abyste takov\u00e9ho stavu dos\u00e1hl, musel jste n\u011bco m\u00edt, svoboda proto byla spojena s majetkem. Jeffersonova osobn\u00ed svoboda spo\u010d\u00edvala v tom, \u017ee vlastnil otroky, kte\u0159\u00ed za n\u011bho pracovali na plant\u00e1\u017e\u00edch. D\u00edky tomu mohl ps\u00e1t trakt\u00e1ty o politice a filozofii. Vlastn\u00edci otrok\u016f byli svobodn\u00ed.<\/p>\n

   Svobodn\u00fdmi v tomto v\u00fdznamu nejsou ani lid\u00e9, kte\u0159\u00ed pracuj\u00ed za mzdu?<\/em><\/p>\n

   Ano, to je my\u0161lenka Abrahama Lincolna. V\u017edycky mus\u00edme vz\u00edt v potaz, v jak\u00e9m stupni je jedna svoboda z\u00e1visl\u00e1 na nesvobod\u011b jin\u00fdch. V historii Ameriky nejde jen o Afroameri\u010dany. P\u0159edstava o svobod\u011b na po\u010d\u00e1tku na\u0161\u00ed historie byla spojena s dob\u00fdv\u00e1n\u00edm \u00fazem\u00ed. Aby se vytvo\u0159il prostor svobody pro b\u00edl\u00e9 osadn\u00edky, musela se p\u016fda sebrat indi\u00e1n\u016fm. Je\u0161t\u011b jednou je tedy vid\u011bt, \u017ee ide\u00e1lem svobody nen\u00ed sam\u00e1 \u0161lechetnost.<\/p>\n

   Nakolik je historik\u016fm proti srsti, \u017ee hrdinov\u00e9 „revoluce svobody“ vlastnili otroky?<\/em><\/p>\n

   A\u017e tolik s t\u00edm probl\u00e9m nem\u00e1m, pokud m\u011b n\u011bkdo nep\u0159esv\u011bd\u010duje, \u017ee na\u0161i Otcov\u00e9 Zakladatel\u00e9 byli dokonal\u00ed. Jako d\u011bti sv\u00e9 doby zab\u0159edli do protiklad\u016f. \u00dast\u0159edn\u00ed probl\u00e9m likvidace otrok\u00e1\u0159stv\u00ed spo\u010d\u00edval v tom, \u017ee otroci byli vlastnictv\u00edm. A pr\u00e1vo na majetek bylo z\u00e1kladn\u00edm pr\u00e1vem americk\u00e9 svobody. V\u017edy\u0165 v\u00e1lka proti Brit\u016fm za\u010dala protestem kolonie proti dan\u00edm – tedy proti rekv\u00edrov\u00e1n\u00ed n\u011b\u010d\u00edho majetku bez jeho souhlasu. Obdobn\u011b odebr\u00e1n\u00ed otroka bylo ch\u00e1p\u00e1no jako naprosto nep\u0159\u00edpustn\u00e9 omezen\u00ed svobody jeho majitele.<\/p>\n

   Proto idea svobody a jej\u00ed r\u00e9torika st\u00e1la v cest\u011b osvobozen\u00ed otrok\u016f. Otroci ut\u00edkali z plant\u00e1\u017e\u00ed k soudu bojovat o sv\u00e9 pr\u00e1vo. Argumentovali, \u017ee pokud je svoboda lidsk\u00fdm pr\u00e1vem, pak je i jejich pr\u00e1vem. Americk\u00e1 revoluce neodstranila otrok\u00e1\u0159stv\u00ed, ale jej\u00ed ide\u00e1ly hodily v\u00fdzvu otrok\u00e1\u0159stv\u00ed – by\u0165 zat\u00edm jen v rovin\u011b slov.<\/p>\n

   A\u017e do ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky se otroci odvol\u00e1vali na ide\u00e1ly Ameriky. Frederick Douglass, nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed v\u016fdce \u010dern\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed v 19. stolet\u00ed, \u0159\u00edkal, \u017ee nikdo nen\u00ed v\u011bt\u0161\u00edm Ameri\u010danem ne\u017e \u010dernoch, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b \u010dernoch je nejv\u00edce odd\u00e1n americk\u00e9mu ide\u00e1lu svobody jako univerz\u00e1ln\u00edmu pr\u00e1vu.<\/p>\n

   Co m\u011bl na mysli Jefferson p\u0159i slovech, \u017ee Amerika je „imp\u00e9riem svobody“? V\u017edy\u0165 idea imp\u00e9ria p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 existenci centra a provincie, p\u00e1n\u016f a km\u00e1n\u016f, v\u00edce a m\u00e9n\u011b rovn\u00fdch.<\/em><\/p>\n

   Jefferson nepo\u010d\u00edtal s existenc\u00ed centra a provincie. Na rozd\u00edl od evropsk\u00fdch imp\u00e9ri\u00ed Amerika dobyt\u00e1 \u00fazem\u00ed k imp\u00e9riu p\u0159ipojovala na rovn\u00e9m z\u00e1klad\u011b. Proto se Texas nikdy nestal koloni\u00ed – k unii byl p\u0159ipojen. „Imp\u00e9rium svobody“ p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee v jeho hranic\u00edch existuje samospr\u00e1va.<\/p>\n

   Je v\u0161ak pravda, \u017ee svoboda m\u011bla b\u00fdt jen pro vyvolen\u00e9. Indi\u00e1ni se podle Jeffersona mohli st\u00e1t rovnopr\u00e1vnou sou\u010d\u00e1st\u00ed „imp\u00e9ria svobody“, pokud by zahodili svoji sv\u00e9bytnost, zapomn\u011bli svoji kulturu a stali se farm\u00e1\u0159i jako b\u00edl\u00ed. Pokud jde o \u010dernochy – Jefferson je cht\u011bl skute\u010dn\u011b osvobodit a … vys\u00eddlit do Afriky.<\/p>\n

   Vid\u011bli tehdy Ameri\u010dan\u00e9 rozpor ve sv\u00e9 politick\u00e9 filozofii?<\/em><\/p>\n

   Srovn\u00e1vali dobro sv\u00e9ho „imp\u00e9ria svobody“ se zlem evropsk\u00fdch imp\u00e9ri\u00ed a sou\u010dasn\u011b se dopou\u0161t\u011bli genocidy na indi\u00e1nsk\u00e9m obyvatelstvu.<\/p>\n

   Byli takov\u00ed, kte\u0159\u00ed si byli v\u011bdomi, \u017ee p\u00e1chaj\u00ed zlo\u010diny. Ale nemluvili o nich takov\u00fdm zp\u016fsobem jako my dnes. Indi\u00e1ni pro n\u011b byli divo\u0161i a proto se bylo t\u0159eba p\u0159ed nimi br\u00e1nit. B\u00edl\u00ed pova\u017eovali indi\u00e1ny za ni\u017e\u0161\u00ed rasu, kter\u00e1 nem\u016f\u017ee \u017e\u00edt pospolu s vy\u0161\u0161\u00edmi Anglosasy.<\/p>\n

   Pl\u00e1novalo se vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed indi\u00e1n\u016f n\u011bkam daleko, kde budou \u017e\u00edt v uzav\u0159en\u00fdch ghettech. Zah\u00e1n\u011bli je na z\u00e1pad a po 20 letech p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bli nov\u00ed osadn\u00edci a zahnali je je\u0161t\u011b d\u00e1l. Hlad po p\u016fd\u011b, kter\u00e1 tehdy tvo\u0159ila z\u00e1klad hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, se neohl\u00ed\u017eel na mor\u00e1ln\u00ed skrupule.<\/p>\n

   A co znamen\u00e1 „dobrotiv\u00fd imperialismus“?<\/em><\/p>\n

   Tato idea se zrodila v dob\u011b americko-\u0161pan\u011blsk\u00e9 v\u00e1lky (1898), jej\u00edm autorem byl prezident William McKinley. V\u011b\u0159ilo se tomu, \u017ee na\u0161e imp\u00e9rium plod\u00ed dobro, a imp\u00e9ria jin\u00fdch plod\u00ed zlo. Kdy\u017e jsme tedy dob\u00fdvali Filip\u00edny a Portoriko, p\u0159in\u00e1\u0161eli jsme tam dobro. Vl\u00e1dli jsme jin\u00fdm zem\u00edm, abychom jim pomohli zvednout civiliza\u010dn\u00ed \u00farove\u0148. Tohle si Ameri\u010dan\u00e9 \u0159\u00edkali, ani\u017e si uv\u011bdomovali, \u017ee p\u0159esn\u011b tot\u00e9\u017e tvrdili brit\u0161t\u00ed koloniz\u00e1to\u0159i.<\/p>\n

   „Dobrotiv\u00fd imperialismus“ se zrodil na styku ide\u00e1l\u016f svobody a americk\u00e9 v\u00fdjime\u010dnosti. Ameri\u010dan\u016fm je od po\u010d\u00e1tku vlastn\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee jsou lep\u0161\u00ed ne\u017e zbytek sv\u011bta.<\/p>\n

   V ideji v\u00fdjime\u010dnosti Ameriky je veps\u00e1no p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed o jej\u00ed nevinnosti. Benjamin Barber Ameriku ukazuje prost\u0159ednictv\u00edm kapit\u00e1na Delana v rom\u00e1nu Hermana Melvilla Benito Cereno. Delano je sv\u011bdkem vzpoury otrok\u016f na lodi, kter\u00e1 veze z Afriky otroky. Z\u016fstane v\u0161ak ke vzpou\u0159e lhostejn\u00fd. „Kapit\u00e1n Delano – p\u00ed\u0161e Barber – je dokonal\u00fdm symbolem americk\u00e9 nevinnosti. Nevinn\u00fd pokrytec si nic ned\u011bl\u00e1 z p\u0159\u00edtomn\u00e9ho zla, nebo\u0165 zlo p\u0159ich\u00e1z\u00ed z ciziny, naopak ctnost je americk\u00e1. Podm\u00ednkou svobody, jakou se t\u011b\u0161\u00ed jeho zem\u011b, nen\u00ed vnit\u0159n\u00ed o\u010dista, ale odvr\u017een\u00ed vn\u011bj\u0161\u00edch nep\u0159\u00e1tel“.<\/p>\n

   To je kapit\u00e1ln\u00ed cit\u00e1t! N\u011bkte\u0159\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee Amerika p\u0159ich\u00e1z\u00ed o nevinnost a v\u017edycky ji znovu z\u00edsk\u00e1v\u00e1. N\u011bco jako \u017eena, kter\u00e1 m\u011bla pom\u011br s kdejak\u00fdm mu\u017eem, ale po ka\u017ed\u00e9 soulo\u017ei se j\u00ed vr\u00e1tilo panenstv\u00ed.<\/p>\n

   Nikdo na tomto sv\u011bte nen\u00ed bez viny – \u017e\u00e1dn\u00e1 zem\u011b, \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1rod. \u017del, v\u00edra v nevinnost Ameriky st\u00e1le \u017eije. Melville post\u0159ehl na\u0161i p\u0159edstavu o vlastn\u00ed nevinnosti. Na konci citovan\u00e9ho rom\u00e1nu ukazuje, \u017ee kapit\u00e1n Delano nepochopil nic z toho, \u010deho byl sv\u011bdkem. Proto soud\u00edm, \u017ee americk\u00e1 p\u0159edstava o nevinnosti je ignorantstv\u00edm.<\/p>\n

   Je mo\u017en\u00e9 p\u0159ij\u00edt o nevinnost a potom v\u011b\u0159it tomu, \u017ee se mu vr\u00e1t\u00ed?<\/em><\/p>\n

   Jen kdy\u017e se budete pova\u017eovat za ob\u011b\u0165. Nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem jsou atent\u00e1ty 11. z\u00e1\u0159\u00ed. Zahynuly 3 tis\u00edce lid\u00ed, ale za ob\u011b\u0165 se pova\u017eovala cel\u00e1 zem\u011b. Tato ud\u00e1lost z podv\u011bdom\u00ed Ameri\u010dan\u016f vygumovala jejich \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b a vzala na milost v\u0161echno, co v politice USA zasluhuje kritiku – podporu hr\u016fzn\u00fdch diktatur, touhu kontrolovat sv\u011btov\u00e9 z\u00e1soby ropy, svrh\u00e1vat regul\u00e9rn\u00ed vl\u00e1dy dlouh\u00fdmi prsty CIA. Ve vlastn\u00edch o\u010d\u00edch jsme z\u00edskali zp\u011bt nevinnost, proto\u017ee jsme se stali ob\u011b\u0165mi. Tento m\u00fdtus nevinnosti prezidentu Bushovi dovoluje na\u0159\u00edkat, \u017ee terorist\u00e9 „\u00fato\u010d\u00ed na na\u0161i svobodu“.<\/p>\n

   Ameri\u010dt\u00ed „mision\u00e1\u0159i svobody“ se \u010dasto odvol\u00e1vaj\u00ed na Boha. Je to tak, \u017ee se p\u0159edstavitel\u00e9 USA skute\u010dn\u011b \u0159\u00edd\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00fdmi motivy?<\/em><\/p>\n

   Za v\u00e1lky se \u0160pan\u011blskem Amerika obsadila Filip\u00edny, i kdy\u017e jedin\u00fdm c\u00edlem \u00fatoku byla Kuba. Tehdej\u0161\u00ed prezident McKinley p\u0159iznal, \u017ee nem\u00e1 pon\u011bt\u00ed, co ud\u011blat s n\u00e1hodn\u011b dobyt\u00fdm \u00fazem\u00edm. Le\u010d p\u0159i modlitb\u011b zjistil, \u017ee dostal vnuknut\u00ed od Boha: Na Filip\u00edn\u00e1ch mus\u00edme z\u016fstat!<\/p>\n

   Amerika je zem\u011b religi\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny jin\u00e9 na Z\u00e1pad\u011b. V\u00edce lid\u00ed tady chod\u00ed do kostela, kde rozmlouvaj\u00ed s Bohem a od n\u011bho p\u0159ij\u00edmaj\u00ed pokyny. Je t\u011b\u017ek\u00e9 nepousm\u00e1t se nad my\u0161lenkou, \u017ee i druh\u00e1 strana sou\u010dasn\u00e9ho glob\u00e1ln\u00edho konfliktu, tedy Osama bin Laden, ka\u017ed\u00fd den rozmlouv\u00e1 s Bohem a \u0159\u00edd\u00ed se jeho pokyny.<\/p>\n

   Je mo\u017en\u00e9 vz\u00edt jed na to, \u017ee Abraham Lincoln kr\u00e1tce p\u0159ed koncem ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky soudil, \u017ee Sever triumfoval, nebo\u0165 osvobozen\u00ed otrok\u016f bylo v\u016fl\u00ed Nejvy\u0161\u0161\u00edho. Zat\u00edmco ve skute\u010dnosti Lincoln p\u0159iznal, \u017ee v\u016fbec nev\u00ed, jak\u00e1 je bo\u017e\u00ed v\u016fle a \u017ee ti, kdo tvrd\u00ed, \u017ee jejich po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed je reflexem Boha, h\u0159e\u0161\u00ed p\u00fdchou a sebechv\u00e1lou. Od prezidenta Bushe jsme se v\u0161ak dov\u011bd\u011bli naprosto jednozna\u010dn\u011b, \u017ee jeho kroky \u0159\u00edd\u00ed B\u016fh. To je rozd\u00edl!<\/p>\n

   Likvidace otrok\u00e1\u0159stv\u00ed je\u0161t\u011b dlouho nep\u0159inesla rovnost. Kdy\u017e se \u010dern\u00ed voj\u00e1ci plavili do Evropy, aby tam bojovali proti Hitlerovi, byli odd\u011bleni od b\u00edl\u00fdch soudruh\u016f ve zbrani. Amerika bojovala za svobodu v Evrop\u011b, ale doma zav\u00edrala Ameri\u010dany japonsk\u00e9ho p\u016fvodu do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f.<\/em><\/p>\n

   To byla hanba, zejm\u00e9na proto, \u017ee druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka se podle Rooseveltov\u00fdch slov vedla ve jm\u00e9nu svobody. Ideologick\u00fd probl\u00e9m byl v p\u0159\u00edtomnosti stalinsk\u00e9ho Sov\u011btsk\u00e9ho svazu v antihitlerovsk\u00e9 koalici. Obdobn\u011b tomu bylo za studen\u00e9 v\u00e1lky, kdy v boji za svobodu v SSSR spojencem Ameriky byly takov\u00e9 zem\u011b jako rasistick\u00e1 Jihoafrick\u00e1 republika nebo \u00cdr\u00e1n p\u0159ed isl\u00e1mskou revoluc\u00ed v roce 1979.<\/p>\n

   Navzdory tomu ideologie svobody ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce sehr\u00e1la pozitivn\u00ed roli. Nov\u011b otev\u0159ela ot\u00e1zku diskriminace \u010dernoch\u016f. V\u00e1l\u010dili jsme s rasistickou tyrani\u00ed Hitlera a sami jsme byli rasisty. Diskriminace \u010dernoch\u016f se stala celon\u00e1rodn\u00ed ostudou, kter\u00e1 rozp\u00e1lila emoce a politick\u00e9 diskuse. A\u017e jsme dos\u00e1hli dvoj\u00edho v\u00edt\u011bzstv\u00ed – nad Hitlerem i nad dom\u00e1c\u00edmi rasisty.<\/p>\n

   Do jak\u00e9 m\u00edry studen\u00e1 v\u00e1lka omezila svobodu? M\u00e1m na mysli zejm\u00e9na maccartismus.<\/em><\/p>\n

   Ob\u011b\u0165mi maccartismu byli moji rodi\u010de. Otec a str\u00fd\u010dek p\u0159edn\u00e1\u0161eli d\u011bjiny na City College v New Yorku a spolu s dal\u0161\u00edmi \u0161edes\u00e1ti profesory p\u0159i\u0161li o pr\u00e1ci, proto\u017ee n\u011bkdo o nich \u0159ekl, \u017ee jsou komunisty. O n\u011bkolik let pozd\u011bji musela zam\u011bstn\u00e1n\u00ed opustit moje matka, u\u010ditelka na st\u0159edn\u00ed \u0161kole. Byla dops\u00e1na na \u010dernou listinu a dostala z\u00e1kaz v\u00fdkonu povol\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

   V\u00e1lky – jak krvav\u00e9, tak studen\u00e9 – v Americe v\u017edycky p\u0159in\u00e1\u0161ely poku\u0161en\u00ed omezit svobodu lid\u00ed, kte\u0159\u00ed byli podez\u0159el\u00ed, \u017ee stoj\u00ed na druh\u00e9 stran\u011b. Takov\u00fd osud potkal Ameri\u010dany japonsk\u00e9ho p\u016fvodu za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Shodn\u00fd byl v epo\u0161e maccartismu osud \u010dlen\u016f komunistick\u00e9 strany. A tak\u00e9 t\u011bch, kte\u0159\u00ed v n\u00ed nebyli, ale odm\u00edtali udat sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele, \u017ee ve stran\u011b jsou. P\u0159i\u0161li o pr\u00e1vo na svobodu, nemohli naj\u00edt pr\u00e1ci a n\u011bkte\u0159\u00ed se ocitli ve v\u011bzen\u00ed.<\/p>\n

   Ve studen\u00e9 v\u00e1lce byla ot\u00e1zka svobody zredukov\u00e1na na antikomunismus. Dne\u0161n\u00ed \u00fatoky na \u00fadajn\u011b \u0161patn\u00e9 vlastence a tzv. protiamerick\u00e9 \u017eivly nejsou ni\u010d\u00edm nov\u00fdm.<\/p>\n

   V\u00e1\u0161 kritick\u00fd postoj se stal ter\u010dem \u00fatok\u016f neokonzervativc\u016f. Daniel Pipes v \u010dl\u00e1nku Profeso\u0159i, kte\u0159\u00ed nen\u00e1vid\u00ed Ameriku se zeptal r\u00e9toricky: „Pro\u010d ameri\u010dt\u00ed akademici tak \u010dasto pohrdaj\u00ed vlastn\u00ed zem\u00ed ospravedl\u0148ov\u00e1n\u00edm represivn\u00edch a nebezpe\u010dn\u00fdch vl\u00e1d? Pro\u010d nech\u00e1pou velk\u00e9 probl\u00e9my v\u00e1lky a m\u00edru, po\u010d\u00ednaje Vietnamem, studenou v\u00e1lkou, Kuvajtem, a\u017e po boj s terorismem?“<\/em><\/p>\n

   To je sn\u016f\u0161ka v\u00fdmysl\u016f. D\u0159\u00edve kritici vl\u00e1dy \u010delili obvin\u011bn\u00ed z „neamerick\u00e9“ \u010dinnosti. Dnes neokonzervativci jdou je\u0161t\u011b o krok d\u00e1l – mluv\u00ed o „protiamerick\u00e9m postoji“, co\u017e zn\u00ed tak, jako by kritici usilovali o pu\u010d.<\/p>\n

   Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se bij\u00ed v prsa jako p\u0159\u00edkladn\u00ed matado\u0159i boje za svobodu, maj\u00ed probl\u00e9m uznat pr\u00e1vo na svobodu my\u0161len\u00ed, kritiku vl\u00e1dy, disidentsk\u00e9 postoje t\u011bch, kdo se jako Pipes pova\u017euj\u00ed za vlastence, ale nevzd\u00e1vaj\u00ed se pr\u00e1va kritizovat vl\u00e1du. Neokonzervativci spojili vlastenectv\u00ed s moc\u00ed: „Kdy\u017e miluje\u0161 svoji vlast, mus\u00ed\u0161 v\u011b\u0159it prezidentovi, pokud prezidenta kritizuje\u0161, nejsi Ameri\u010dan“.<\/p>\n

   To nen\u00ed v\u0161echno – cht\u011bj\u00ed po n\u00e1s, abychom jako u\u010ditel\u00e9 mobilizovali mlad\u00e9 lidi do v\u00e1lky, cvi\u010dili je ke slep\u00e9 poslu\u0161nosti a k nekritick\u00e9 v\u00ed\u0159e ve vl\u00e1dn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed. Pokud t\u011b vl\u00e1da chce poslat do v\u00e1lky, mus\u00ed\u0161 srazit paty, zasalutovat a odjet, nem\u00e1\u0161 o tom kriticky p\u0159em\u00fd\u0161let. To ov\u0161em nen\u00ed v\u00fdchova.<\/p>\n

   Souhlas\u00edte s t\u00edm, \u017ee sou\u010dasn\u00fd ide\u00e1l svobody d\u00e1v\u00e1 velk\u00fdm hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm instituc\u00edm n\u00e1stroje, kter\u00e9 se svobodou nemaj\u00ed mnoho spole\u010dn\u00e9ho? Tento ide\u00e1l nezahrnuje nap\u0159\u00edklad pr\u00e1vo na plnohodnotnou mzdu, proto\u017ee by to omezilo ekonomickou svobodu zam\u011bstnavatel\u016f.<\/em><\/p>\n

   Svobodu zam\u011bstnance nem\u00e1 kdo br\u00e1nit, proto\u017ee v USA je dnes prakticky nemo\u017en\u00e9 zalo\u017eit odborovou organizaci. Z \u0159ady d\u016fvod\u016f – demont\u00e1\u017ee ve\u0159ejn\u00fdch funkc\u00ed st\u00e1tu, globalizace, outsourcingu pracovn\u00ed s\u00edly… Konzervativn\u00ed ide\u00e1l svobody pos\u00edlil Ameriku korporac\u00ed a zna\u010dn\u011b oslabil pr\u00e1va n\u00e1mezdn\u011b pracuj\u00edc\u00edch. Dnes je velmi obt\u00ed\u017en\u00e9 bojovat za ide\u00e1l svobody p\u0159i pohledu na paragrafy z\u00e1kon\u00edku pr\u00e1ce. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee tato ot\u00e1zka bude bude jednou z nejv\u011bt\u0161\u00edch v\u00fdzev pro p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed generaci.<\/p>\n

   Zm\u011bnil rozpad Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a komunistick\u00e9ho bloku americk\u00fd ide\u00e1l svobody?<\/em><\/p>\n

   Amerika se vr\u00e1tila k p\u0159edstav\u011b o svobod\u011b z \u010das\u016f sv\u00e9 revoluce, \u010dili k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee jej\u00ed revoluce nese prapory celosv\u011btov\u00e9ho pochodu za svobodou. Studen\u00e1 v\u00e1lka tento sv\u011bt rozd\u011blila, ale dnes m\u016f\u017eeme n\u00e1\u0161 ide\u00e1l svobody \u0161\u00ed\u0159it kdekoli. To rod\u00ed triumfalismus.<\/p>\n

   Globalizace ov\u0161em vylu\u010duje n\u011bkter\u00e9 prvky americk\u00e9ho ide\u00e1lu svobody: samospr\u00e1vu, hospod\u00e1\u0159skou autonomii, spravedlnost. Nut\u00ed zem\u011b T\u0159et\u00edho sv\u011bta pod\u0159\u00eddit se dikt\u00e1tu Mezin\u00e1rodn\u00edho m\u011bnov\u00e9ho fondu.<\/p>\n

   To provokuje ot\u00e1zky, co se stane se svobodou v globalizovan\u00e9m sv\u011bt\u011b. Co m\u00e1 znamenat sebeur\u010den\u00ed n\u00e1rod\u016f? Zda a kdo bude \u0159\u00eddit sv\u011btov\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed? Kolik moci pat\u0159\u00ed korporac\u00edm a kolik vl\u00e1d\u00e1m? Co se zav\u00edr\u00e1n\u00edm podnik\u016f a jejich st\u011bhov\u00e1n\u00edm nap\u0159. do Banglad\u00e9\u0161e, s propou\u0161t\u011bn\u00edm pracovn\u00edk\u016f a p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00edm za n\u011b levn\u011bj\u0161\u00ed pracovn\u00ed s\u00edly zven\u010d\u00ed? To v\u0161e vyvol\u00e1v\u00e1 v Ameri\u010danech \u0161ok – jde o \u00fatok na jejich svobodu.<\/p>\n

   Ale sou\u010dasn\u011b velk\u00e9 korporace v ji\u017en\u00edch zem\u00edch lidi vyko\u0159is\u0165uj\u00ed nevolnickou nebo polonevolnickou pr\u00e1ci…<\/em><\/p>\n

   Ano, hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 instituce se zglobalizovaly, politick\u00e9 nikoli. \u017del nev\u00edm, kdo m\u00e1 dnes hl\u00eddat svobodu, kdo m\u00e1 na mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovni plnit politick\u00e9 funkce.<\/p>\n

   Jak\u00fdm zp\u016fsobem atent\u00e1ty 11. z\u00e1\u0159\u00ed zm\u011bnily americk\u00fd ide\u00e1l svobody?<\/em><\/p>\n

   Dvoj\u00edm zp\u016fsobem. Za prv\u00e9, lid\u00e9 je\u0161t\u011b v\u00edce sly\u0161\u00ed na m\u00fdtus, \u017ee Ameri\u010dan\u00e9 reprezentuj\u00ed svobodu a na\u0161im \u00fakolem je \u0161\u00ed\u0159it svobodu a ter\u010dem jsme se stali jen proto, \u017ee ct\u00edme svobodu a p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme ji jin\u00fdm. Ale za druh\u00e9 – ide\u00e1l svobody je v Americe p\u0159esycen strachem.<\/p>\n

   B\u00e1ze\u0148 zp\u016fsobuje, \u017ee pro \u0159adu lid\u00ed v Americe m\u00e1 dnes svoboda men\u0161\u00ed hodnotu ne\u017e d\u0159\u00edve. Snadn\u011bji p\u0159ij\u00edmaj\u00ed okrouh\u00e1n\u00ed svobody – zav\u00edr\u00e1n\u00ed n\u011bkoho do v\u011bzen\u00ed bez obvin\u011bn\u00ed nebo br\u00e1n\u011bn\u00ed mu kontaktu s advok\u00e1tem. To se d\u011bje p\u0159ed na\u0161ima o\u010dima. Net\u00fdk\u00e1 se to velk\u00e9 skupiny, ale je to zn\u00e1siln\u011bn\u00ed americk\u00e9ho ide\u00e1lu. Lid\u00e9 okle\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed svobody akceptuj\u00ed, proto\u017ee v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee budou \u017e\u00edt bezpe\u010dn\u011bji.<\/p>\n

   Erich Fromm v \u00dat\u011bku od svobody uk\u00e1zal na strach jako jeden z hlavn\u00edch zdroj\u016f p\u0159\u00edchodu Hitlera k moci. Nesrovn\u00e1v\u00e1m Hitlera s Bushem, jen jsem post\u0159ehl podobnost spole\u010densk\u00e9ho mechanismu, kter\u00fd likviduje svobodu. To je konec konc\u016f jedna z nejv\u011bt\u0161\u00edch ot\u00e1zek: zda lid\u00e9 skute\u010dn\u011b tou\u017e\u00ed po svobod\u011b. Zda rad\u011bji nevol\u00ed bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

   Pro\u010d se dnes tolik lid\u00ed p\u0159id\u00e1v\u00e1 k c\u00edrkv\u00edm hl\u00e1saj\u00edc\u00edm evangelium? Proto\u017ee post\u0159ehli, \u017ee v obklopuj\u00edc\u00edm sv\u011bt\u011b je svobody p\u0159\u00edli\u0161. Hledaj\u00ed jistotu, bezpe\u010dnost, by\u0165 alespo\u0148 duchovn\u00ed, a nach\u00e1zej\u00ed ji v kosteln\u00edm spole\u010denstv\u00ed. Tou\u017e\u00ed po n\u011b\u010dem p\u0159edv\u00eddateln\u00e9m, co jim d\u00e1 oporu a kde je sh\u016fry rozli\u0161eno dobro od zla. Pr\u00e1v\u011b 11. z\u00e1\u0159\u00ed vyexponovalo jist\u00fd protiklad – p\u0159\u00edklon k ide\u00e1lu svobody a strach ze svobody.<\/p>\n

   ERIC FONER (1943) spisovatel, profesor Columbia University v New Yorku, prezident Sdru\u017een\u00ed americk\u00fdch historik\u016f, autor \u0159ady v\u00fdznamn\u00fdch knih a studi\u00ed. Rozhovor s n\u00edm vedl ARTUR DOMOSLAWSKI.<\/em><\/p>\n

 Z polsk\u00e9ho den\u00edku Gazeta Wyborcza p\u0159elo\u017eil IVO HAVL\u00cdK<\/em><\/p>\n

Obrys – Kmen \u010d. 9\/2007 – http:\/\/www.obrys-kmen.cz\/index.php?rok=2007&cis=09&cl=01<\/a><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V\u00e1lky v\u017edycky vedly v USA k poku\u0161en\u00ed omezit svobodu, za maccartismu to poznali \u010dlenov\u00e9 komunistick\u00e9 strany, dnes protivn\u00edci Bushe –<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":307,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[250,34],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1825"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1825"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1825\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/307"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1825"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1825"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1825"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}