{"id":1856,"date":"2007-07-14T00:00:00","date_gmt":"2007-07-13T22:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/07\/14\/dobyti-bastily\/"},"modified":"2007-07-14T00:00:00","modified_gmt":"2007-07-13T22:00:00","slug":"dobyti-bastily","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/07\/14\/dobyti-bastily\/","title":{"rendered":"Dobyt\u00ed Bastily"},"content":{"rendered":"

\"logo\"Den dobyt\u00ed Bastily \u2014 14. \u010dervence 1789 \u2014 se stal jedn\u00edm z nejslavn\u011bj\u0161\u00edch v historii francouzsk\u00e9ho n\u00e1roda. Znamenal v\u0161ak i za\u010d\u00e1tek cel\u00e9 nov\u00e9 epochy sv\u011btov\u00fdch d\u011bjin. <\/p>\n

<\/p>\n

Francie 2. poloviny 18. stolet\u00ed u\u017e jen vzd\u00e1len\u011b p\u0159ipom\u00ednala velmoc z doby \u201eKr\u00e1le Slunce" Ludv\u00edka XIV.<\/em> I jeho n\u00e1stupce Ludvik XV.<\/em> se pochopiteln\u011b sna\u017eil o udr\u017een\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed presti\u017ee zem\u011b, v\u00fdsledky v\u0161ak byly nevaln\u00e9, nepo\u010d\u00edt\u00e1me-li ok\u00e1zal\u00fd lesk kr\u00e1lovsk\u00e9ho dvora. <\/p>\n

V\u00e1lka o d\u011bdictv\u00ed rakousk\u00e9, kter\u00e1 vypukla v roce 1740 mezi Rakouskem na stran\u011b jedn\u00e9 a Pruskem, Bavorskem a Franci\u00ed na stran\u011b druh\u00e9, byla po\u010d\u00e1tkem prvn\u00edho vpravd\u011b sv\u011btov\u00e9ho konfliktu. Protirakousk\u00e1 koalice neuznala toti\u017e platnost tzv. pragmatick\u00e9 sankce<\/em> (t.j. n\u00e1stupnictv\u00ed Marie Terezie<\/em> po smrti c\u00edsa\u0159e Karla VI<\/em>.) a jej\u00ed vojska vpadla z n\u011bkolika stran do rakousk\u00fdch zem\u00ed. V listopadu roku n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho se koalici poda\u0159ilo dob\u00fdt Prahu a bavorsk\u00fd kurfi\u0159t Karel Albrecht<\/em> se prohl\u00e1sil \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem. Dlouho ale v zemi nepobyl. <\/p>\n

Po jeho odchodu p\u0159evzala moc v \u010cech\u00e1ch francouzsk\u00e1 arm\u00e1da mar\u0161\u00e1la Belleisla.<\/em> Ji\u017e z\u00e1hy se v\u0161ak byla nucena br\u00e1nit soust\u0159ed\u011bn\u00e9mu n\u00e1poru rakousk\u00fdch vojsk, kter\u00e1 zah\u00e1jila v srpnu 1742 obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Francouzi obsazen\u00e9 Prahy. <\/p>\n

Nejv\u011bt\u0161\u00edm nep\u0159\u00edtelem Francouz\u016f v\u0161ak nebyly st\u0159ely z rakousk\u00fdch pu\u0161ek a d\u011bl. Nejnesmi\u0159iteln\u011bj\u0161\u00edm protivn\u00edkem byl hlad a nemoci, kter\u00e9 zle kosily francouzskou pos\u00e1dku. Jen jej\u00ed \u010d\u00e1sti se poda\u0159ilo proklouznout do Chebu, zbytek koncem roku kapitulovat. <\/p>\n

Ani na ostatn\u00edch boji\u0161t\u00edch se francouzsk\u00fdm zbran\u00edm neda\u0159ilo nejl\u00e9pe, a to zejm\u00e9na pot\u00e9, co ve v\u00e1lku p\u0159erostly dlouholet\u00e9 spory s Angli\u00ed o z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 \u00fazem\u00ed. Angli\u010dt\u00ed korz\u00e1\u0159i jen za rok 1755 zajali na 300 francouzsk\u00fdch lod\u00ed a v\u00e1le\u010dn\u00fd stav tak na sebe nedal dlouho \u010dekat. K Anglii se p\u0159idalo Prusko, k Francii Rakousko (!), Rusko, \u0160v\u00e9dsko a st\u00e1t sasko-polsk\u00fd. D\u011bji\u0161t\u011b pro v\u00e1lku, kter\u00e1 dostala n\u00e1zev sedmilet\u00e1 (1756\u20141763), bylo p\u0159ipraveno. <\/p>\n

Nen\u00ed mo\u017en\u00e9 vyl\u00ed\u010dit v kr\u00e1tkosti pr\u016fb\u011bh cel\u00e9ho rozs\u00e1hl\u00e9ho konfliktu. Lze jen s povzdechem konstatovat, \u017ee \u010desk\u00e9 zem\u011b byly op\u011bt m\u00edstem ta\u017een\u00ed tis\u00edcov\u00fdch arm\u00e1d, Praha znovu zakusila nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 oble\u017een\u00ed a bitva u Kol\u00edna v \u010dervnu 1757 se stala u\u010debnicov\u00fdm p\u0159\u00edkladem tzv. line\u00e1rn\u00ed vojensk\u00e9 taktiky. <\/p>\n

V\u00e1l\u010den\u00ed v Evrop\u011b neumo\u017enilo Francii pos\u00edlit sv\u00e1 \u00fazem\u00ed v Severn\u00ed Americe a Indii, a tak p\u0159es podporu sp\u0159\u00e1telen\u00fdch Indi\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f skon\u010dil souboj s Angli\u00ed por\u00e1\u017ekou. Francie ztratila rozs\u00e1hl\u00e1 \u00fazem\u00ed povod\u00ed \u0159eky Ohio pevnosti Quebec a Montreal. V roce 1760 v Severn\u00ed Americe rozhodnuto a francouzsk\u00e9 odd\u00edly v Indii klady Angli\u010dan\u016fm odpor jen do ledna 1761. <\/p>\n

A tak zat\u00edmco ukon\u010den\u00ed v\u00e1lky v roce 1763 nep\u0159ineslo v Evrop\u011b velk\u00e9 zm\u011bny hranic, francouzsk\u00e1 bilance stavu z\u00e1mo\u0159sk\u00fdch dr\u017eav byla truchliv\u00e1: v Severn\u00ed Americe j\u00ed Anglie ponechala jen Orleans a z\u00e1padoindick\u00e9 ostrovy a v Indii, budouc\u00ed perle mezi koloniemi, zbylo Ludv\u00edku XV. p\u011bt neopevn\u011bn\u00fdch m\u011bst\u2026 <\/p>\n

Nejpodstatn\u011bj\u0161\u00edm d\u016fsledkem v\u00e1lky v\u0161ak bylo finan\u010dn\u00ed vy\u010derp\u00e1n\u00ed a hospod\u00e1\u0159sk\u00fd chaos ve Francii. N\u00e1hl\u00e1 smrt Ludv\u00edka XV., v roce 1774 proto nikoho p\u0159\u00edli\u0161 nezarmoutila.
Na situaci ve Francii se nyn\u00ed pod\u00edvejme podrobn\u011bji: za po\u010d\u00e1tek ud\u00e1lost\u00ed, vedouc\u00edch k 14. \u010dervenci, b\u00fdv\u00e1 pova\u017eov\u00e1no svol\u00e1n\u00ed tzv. gener\u00e1ln\u00edch stav\u016f. Nebude proto na \u0161kodu si pojem \u201estav" vysv\u011btlit. <\/p>\n

D\u011blen\u00ed spole\u010dnosti na stavy, t.j. na \u0161lechtu, duchovenstvo (c\u00edrkevn\u00ed osoby) a zbytek n\u00e1roda poch\u00e1z\u00ed ze st\u0159edov\u011bku. Prap\u016fvodem je zde c\u00edrkevn\u00ed u\u010den\u00ed o rozd\u011blen\u00ed v\u0161ech lid\u00ed na ty, co se modl\u00ed, ty, co bojuj\u00ed, a ty, kte\u0159\u00ed na prvn\u00ed dv\u011b skupiny pracuj\u00ed. <\/p>\n

\u0160lechta<\/em> (stav bojuj\u00edc\u00ed) tvo\u0159ila v p\u0159edrevolu\u010dn\u00ed Francii jen asi 1,5 procenta ze v\u0161ech obyvatel zem\u011b, dohromady kolem 350.000 ob. Zahrnovala r\u016fzn\u00e9 kasty a skupiny a mela mnoh\u00e1 privilegia \u2014 nap\u0159. pr\u00e1vo nosit me\u010d (a za zlo\u010din b\u00fdt jen me\u010dem popraven), pouze \u0161lechtic mohl dos\u00e1hnout vy\u0161\u0161\u00ed hodnosti v arm\u00e1d\u011b anebo se dostat do vysok\u00e9ho \u00fa\u0159adu. Skupina \u0161lechtic\u016f kolem kr\u00e1lovsk\u00e9ho dvora pak \u017eila vysloven\u011b p\u0159\u00ed\u017eivnick\u00fdm zp\u016fsobem z p\u0159\u00edjm\u016f od kr\u00e1le, z \u00fa\u0159ad\u016f, z \u017eoldu a v\u00fdnos\u016f sv\u00fdch panstv\u00ed. Rozhazova\u010dn\u00fd \u017eivot v\u0161ak i p\u0159es velik\u00e9 p\u0159\u00edjmy vedl k finan\u010dn\u00edm t\u011b\u017ekostem a k mnoh\u00fdm kaval\u00edr\u016fm pat\u0159il dluh stejn\u011b neodmysliteln\u011b jako kord a paruka. <\/p>\n

C\u00edrkevn\u00edch osob<\/em>, t.j. p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f duchovenstva, bylo ve Francii asi 120.000. M\u011bly mnoh\u00e9 povinnosti \u2014 veden\u00ed matrik, p\u00e9\u010di o chud\u00e9, spr\u00e1vu \u0161kolstv\u00ed… Za to c\u00edrkev vyb\u00edrala tzv. des\u00e1tky (desetinu \u00farody) a postupem \u010dasu nashrom\u00e1\u017edila i velk\u00e9 pozemkov\u00e9 panstv\u00ed. Ok\u00e1zal\u00e1 zbo\u017enost byla ale \u010dasto jen z\u00e1st\u011brkou pro uvoln\u011bnou discipl\u00ednu mnoh\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed.
Oba tyto stavy neplatily tak\u0159ka \u017e\u00e1dn\u00e9 dan\u011b do st\u00e1tn\u00ed pokladny. Tuto povinnost velkoryse p\u0159enech\u00e1valy stavu t\u0159et\u00edmu. <\/p>\n

Tento zahrnoval roln\u00edky, n\u00e1mezdn\u00ed pracuj\u00edc\u00ed v d\u00edln\u00e1ch, obchodn\u00edky, \u0159emesln\u00edky, svobodn\u00e1 povol\u00e1n\u00ed… Prost\u011b zbytek obyvatelstva Francie, asi 24 mili\u00f3n\u016f lid\u00ed. Skupina to byla velmi r\u016fznorod\u00e1, ale jeden spole\u010dn\u00fd z\u00e1jem sjednocoval v\u0161echny: ob\u010dansk\u00e1 rovnost a odpor proti privilegovan\u00fdm dv\u011bma stav\u016fm. Tato situace se mohla kdykoliv vyost\u0159it a neobratn\u00e1 politika kr\u00e1le Ludv\u00edka XV.<\/em> k tomu p\u0159isp\u00edvala. <\/p>\n

Vl\u00e1dce Francie toti\u017e neopustila my\u0161lenka revan\u0161e Anglii za \u201epotupn\u00fd m\u00edr" 1763, a kdy\u017e v Severn\u00ed Americe zah\u00e1jily anglick\u00e9 kolonie v\u00e1lku za nez\u00e1vislost, Francie je podpo\u0159ila ze v\u0161ech sil. V\u00e1lka sice skon\u010dila v\u00edt\u011bzstv\u00edm povstalc\u016f, ale Francii st\u00e1la dv\u011b miliardy liber. To bylo hodn\u011b \u2014 v rozpo\u010dtu Francie p\u0159ipadlo na cel\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 \u0161kolstv\u00ed 12 mili\u00f3n\u016f, kr\u00e1lovsk\u00fd dv\u016fr pohltil za rok 36 mili\u00f3n\u016f, na arm\u00e1du p\u0159ipadlo 165 mili\u00f3n\u016f atd. Jedin\u00fdm v\u00fdchodiskem bylo rovn\u00e9 zdan\u011bn\u00ed v\u0161ech t\u0159\u00ed stav\u016f, \u017e\u00e1dn\u00fd ministr by se v\u0161ak podobn\u00e9ho kroku neodv\u00e1\u017eil. Podpora kr\u00e1le byla nejist\u00e1. <\/p>\n

Ludv\u00edk XVI.,<\/em> jeho\u017e s\u0148atkem s mladou, kr\u00e1snou a nerozv\u00e1\u017enou dcerou Marie Terezie Mari\u00ed Antoinettou<\/em> zah\u00e1jila Francie \u00e9ru spojenectv\u00ed s Rakouskem, nebyl v t\u00e9to slo\u017eit\u00e9 dob\u011b prav\u00fdm mu\u017eem na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. Byl sice \u201eZ Bo\u017e\u00ed milosti kr\u00e1lem Francie a Navarska"<\/em> a za v\u00fdkon sv\u00e9 funkce odpov\u011bdn\u00fd pouze Bohu, s neomezen\u00fdmi pr\u00e1vy atd., ale… Tento zavalit\u00fd, osobn\u011b \u010destn\u00fd mu\u017e s dobr\u00fdmi \u00famysly (jak zn\u00ed charakteristiky historik\u016f) byl zak\u0159iknut\u00fd, slabo\u0161sk\u00fd a v\u00e1hav\u00fd, panov\u00e1n\u00edm byl unaven a\u017e znechucen a mnohem rad\u011bji lovil nebo pracoval ve sv\u00e9 z\u00e1me\u010dnick\u00e9 d\u00edln\u011b. \u0158e\u0161en\u00ed vznikl\u00e9 situace bylo prost\u011b nad jeho s\u00edly a 8. srpna 1788 svolal gener\u00e1ln\u00ed stavy \u2014 t. j. gener\u00e1ln\u00ed zased\u00e1n\u00ed z\u00e1stupc\u016f v\u0161ech t\u0159\u00ed stav\u016f. Naposledy se tak stalo v roce 1614. <\/p>\n

Jedn\u00e1n\u00ed bylo zah\u00e1jeno 5. kv\u011btna 1789 ve Versallles. Prv\u00e9 dva stavy nehodlaly ani o krok ustoupit ze sv\u00fdch pr\u00e1v a tak z\u00e1stupci t\u0159et\u00edho p\u0159e\u0161li k rozhodn\u011bj\u0161\u00edm akc\u00edm. C\u00edtili za sebou podporu masy obyvatel zem\u011b, znechucen\u00fdch situac\u00ed v kr\u00e1lovstv\u00ed. 17. \u010dervna se prohl\u00e1sili N\u00e1rodn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm<\/em>, po\u017eadovali vypracov\u00e1n\u00ed \u00fastavy a pozd\u011bji se k nim p\u0159idala i v\u011bt\u0161ina z\u00e1stupc\u016f \u0161lechty a c\u00edrkve. 9. \u010dervence se prohl\u00e1sili \u00dastavod\u00e1rn\u00fdm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm<\/em> a zd\u00e1lo se, \u017ee kr\u00e1l i ne\u00fastupn\u00ed aristokrat\u00e9 se s t\u00edm sm\u00ed\u0159\u00ed. Shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed dostalo pr\u00e1vo povolovat dan\u011b a kr\u00e1l souhlasil se svobodou tisku, atd. Byla tak dokon\u010dena pr\u00e1vn\u00ed revoluce, nekrvavou cestou. Ale pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to chv\u00edli se kr\u00e1l rozhodl pou\u017e\u00edt s\u00edly a p\u0159inutit sv\u00e9 odp\u016frce k poslu\u0161nosti. Kolem Pa\u0159\u00ed\u017ee se shrom\u00e1\u017edilo na 20 000 voj\u00e1k\u016f, hlavn\u011b z ciz\u00edch pluk\u016f, kte\u0159\u00ed m\u011bli ve vhodn\u00e9 chv\u00edli \u00dastavod\u00e1rn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed prost\u011b rozehnat. <\/p>\n

Tyto z\u00e1m\u011bry v\u0161ak zhatil z\u00e1sah francouzsk\u00e9ho lidu. Cel\u00e1 zem\u011b sledovala ud\u00e1losti ve Versailles. \u0160patn\u00e1 \u00faroda obil\u00ed zp\u016fsobila hlad, stoupaly ceny chleba \u2014 z\u00e1kladn\u00ed potraviny. Naopak na minimum klesly ceny v\u00edna, z jeho\u017e prodeje roln\u00edci \u017eili. Lid obvi\u0148oval vysokou \u0161lechtu z toho, \u017ee obil\u00ed skupuje. Na pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 radnici ustavili z\u00e1stupci t\u0159et\u00edho stavu st\u00e1l\u00fd v\u00fdbor, pozd\u011bj\u0161\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017eskou komunu<\/em> (nepl\u00e9st s rokem 1871). Nad ve\u0159ejnou bezpe\u010dnost\u00ed m\u011bla bd\u00edt N\u00e1rodn\u00ed garda<\/em>, slo\u017een\u00e1 z m\u011b\u0161\u0165an\u016f. Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd lid se rovn\u011b\u017e chystal k boji a hledal zbran\u011b. Na kovadlin\u00e1ch vznikaly p\u00edky, v Invalidovn\u011b bylo nalezeno a rozd\u00e1no p\u0159es 30 000 pu\u0161ek. Pot\u00e9 se dav obr\u00e1til k Bastile, nebo\u0165 d\u011bla z jej\u00edch hradeb pr\u00fd m\u00ed\u0159ila na m\u011bsto. <\/p>\n

Na kalend\u00e1\u0159i bylo 14. \u010dervence 1789<\/em>. <\/p>\n

Bastila byla p\u016fvodn\u011b hradem na rozhran\u00ed m\u011bsta Pa\u0159\u00ed\u017ee a p\u0159edm\u011bst\u00ed Saint-Antoine. Strategick\u00fd v\u00fdznam d\u00e1vno nem\u011bla, proto za \u010das\u016f Ludv\u00edka XV. a XVI. slou\u017eila jen jako politick\u00e9 v\u011bzen\u00ed. Jej\u00ed hradby byly vysok\u00e9 30 metr\u016f a vodn\u00ed p\u0159\u00edkopy \u0161irok\u00e9 25 metr\u016f. H\u00e1jilo ji 80 v\u00e1le\u010dn\u00fdch invalid\u016f a 30 \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch gardist\u016f pod velen\u00edm guvern\u00e9ra de Launaye<\/em>. Stala se symbolem kr\u00e1lovsk\u00e9 moci a m\u00e1lokomu z\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee 14. \u010dervence v n\u00ed bylo jen sedm ryze nepolitick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f. <\/p>\n

Ozbrojen\u00fd dav pos\u00edlili d\u011blost\u0159elci z N\u00e1rodn\u00ed gardy s p\u011bti d\u011bly, a po kr\u00e1tk\u00e9 p\u0159est\u0159elce, kter\u00e1 si vy\u017e\u00e1dala asi 100 mrtv\u00fdch, pevnost kapitulovala. Pos\u00e1dce chyb\u011blo st\u0159elivo, z\u00e1soby i chu\u0165 k boji. Ale i kr\u00e1tk\u00fd odpor zaplatil de Launay \u017eivotem, dav neznal po l\u00e9tech \u00fatisku slitov\u00e1n\u00ed. Je\u0161t\u011b t\u00fd\u017e den byla Bastila \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b pobo\u0159ena a do konce roku byly i jej\u00ed trosky zcela srovn\u00e1ny se zem\u00ed. <\/p>\n

Zpr\u00e1va o dobyt\u00ed Bastily p\u0159inutila kr\u00e1le odvolat vojsko a s v\u00fdsledky povst\u00e1n\u00ed souhlasit. Zemi za\u010dali opou\u0161t\u011bt prvn\u00ed \u0161lechtici, rozho\u0159\u010den\u00ed \u201ezradou" panovn\u00edka. <\/p>\n

14. \u010dervence ve\u010der revoluce teprve za\u010d\u00ednala. Byly p\u0159ed n\u00ed v\u00e1lky, nad\u0161en\u00ed dobrovoln\u00edk\u016f i zrady velitel\u016f, kr\u00e1l\u016fv \u00fat\u011bk i v\u00edt\u011bzstv\u00ed u Valmy a vyhl\u00e1\u0161en\u00ed republiky… <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Den dobyt\u00ed Bastily \u2014 14. \u010dervence 1789 \u2014 se stal jedn\u00edm z nejslavn\u011bj\u0161\u00edch v historii francouzsk\u00e9ho n\u00e1roda. Znamenal v\u0161ak i<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1856"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1856"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1856\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1856"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1856"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1856"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}