{"id":187,"date":"2020-04-17T00:20:07","date_gmt":"2020-04-16T22:20:07","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2006\/07\/03\/informace-pro-pacienty\/"},"modified":"2020-05-28T16:08:53","modified_gmt":"2020-05-28T14:08:53","slug":"invaze-ktera-ztroskotala","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2020\/04\/17\/invaze-ktera-ztroskotala\/","title":{"rendered":"Invaze, kter\u00e1 ztroskotala"},"content":{"rendered":"

Lidstvo muselo mnohdy \u010dekat cel\u00e1 des\u00edtilet\u00ed, ne\u017e se p\u0159ed n\u00edm odhalilo tajemstv\u00ed vzniku v\u00e1lky. Jinak tomu bylo v p\u0159\u00edpad\u011b Kuby. Jist\u011b\u017ee, kdyby byla invaze v dubnu 1961 dob\u0159e dopadla, pak by z n\u00ed imperialistick\u00e9 legendy ud\u011blaly \u201epovst\u00e1n\u00ed nespokojen\u00e9ho kub\u00e1nsk\u00e9ho obyvatelstva\u201c, se kter\u00fdm Washington nem\u011bl v\u016fbec nic spole\u010dn\u00e9ho. Jen\u017ee…<\/strong><\/p>\n

Jen\u017ee n\u011bkolikadenn\u00ed bitva na Playa Gir\u00f3nu skon\u010dila zni\u010den\u00edm vet\u0159elc\u016f. A tak leckdo z hlavn\u00edch akt\u00e9r\u016f tohoto dobrodru\u017estv\u00ed zvedl dodate\u010dn\u011b c\u00edpek z\u00e1voje, za n\u00edm\u017e se skr\u00fdvala pravda, aby s\u00e1m sebe ospravedlnil a ve\u0161kerou vinu svalil na sv\u00e9 kump\u00e1ny. P\u0159\u00edslov\u00ed, podle n\u011bho\u017e \u201eV\u00edt\u011bzstv\u00ed m\u00e1 mnoho
\notc\u016f, ale por\u00e1\u017eka je sirotek\u201c, se v tomto p\u0159\u00edpad\u011b nepotvrdilo.<\/p>\n

Memo\u00e1ry politik\u016f, sd\u011blen\u00ed reak\u010dn\u00edch kub\u00e1nsk\u00fdch politik\u016f v emigraci, sv\u011bdeck\u00e9 v\u00fdpov\u011bdi ve Washingtonu a p\u0159izn\u00e1n\u00ed bezprost\u0159edn\u00edch vojensk\u00fdch velitel\u016f invazn\u00edch vojsk d\u00e1vaj\u00ed dohromady pronikav\u00fd obraz cynick\u00e9ho americk\u00e9ho imperialismu, pro jeho\u017e z\u00e1jmy, jak prav\u00ed b\u00e1sn\u00edk, \u201eob\u011bti bez po\u010dtu klesne\u201c.<\/p>\n

\"\"<\/em><\/p>\n

Obr. Invaze po\u010d\u00edtala s n\u011bkolika m\u00edsty vylod\u011bn\u00ed. (2) Z\u00e1toka svin\u00ed.\u00a0\u00a0<\/em><\/p>\n

\u00datok na Playa Gir\u00f3n<\/strong><\/p>\n

Stejn\u011b jako v prvn\u00ed polovin\u011b na\u0161eho stolet\u00ed, Kuba z\u016fstala pozd\u011bji fakticky koloni\u00ed imperialismu USA, kter\u00fd Kub\u00e1nce vys\u00e1val a\u017e do posledn\u00ed kapky. Posledn\u00ed z \u0159ady washingtonsk\u00fdch nohsled\u016f v Havan\u011b byl Fulgencio Batista, kter\u00fd od roku 1934 vykon\u00e1val diktaturu na Kub\u011b, v letech 1944\u20141952 \u017eil v USA a roku 1952 se znovu na Kub\u011b ujal moci a nastolil vl\u00e1du extr\u00e9mn\u00ed politick\u00e9 reakce a nesl\u00fdchan\u00e9ho krvav\u00e9ho teroru. Batista, nen\u00e1vid\u011bn\u00fd cel\u00fdm n\u00e1rodem, s v\u00fdjimkou latifundist\u016f a n\u011bkter\u00fdch arm\u00e1dn\u00edch kruh\u016f, vydal zemi po hospod\u00e1\u0159sk\u00e9, politick\u00e9 a vojensk\u00e9 str\u00e1nce v plen USA, kter\u00e9 ho za to pln\u011b podporovaly.<\/p>\n

P\u0159\u00edm\u00e9 kapit\u00e1lov\u00e9 investice USA \u010dinily zhruba jednu miliardu dolar\u016f. Velk\u00e9 koncerny ovl\u00e1daly 90 procent v\u00fdroby elektrick\u00e9 energie, t\u011b\u017eby niklu, kobaltu, \u017eelezn\u00e9 rudy a jin\u00fdch nerost\u016f. Pat\u0159ilo jim 36 nejv\u011bt\u0161\u00edch cukrovar\u016f, kter\u00e9 vyr\u00e1b\u011bly 40 procent celkov\u00e9 produkce cukru. Vlastnily t\u00e9m\u011b\u0159 dva mili\u00f3ny hektar\u016f nej\u00farodn\u011bj\u0161\u00ed p\u016fdy, tzn. \u010dtvrtinu ve\u0161ker\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy, a mimo to kontrolovaly celou telofonn\u00ed s\u00ed\u0165.<\/p>\n

Hlavn\u00ed m\u011bsto Kuby Havanu zm\u011bnily v p\u0159\u00edv\u011bsek Miami, v z\u00e1bavn\u00ed \u010dtvr\u0165 severoamerick\u00fdch kapitalist\u016f.<\/p>\n

D\u00edky sv\u00e9 zem\u011bpisn\u00e9 poloze v Karibsk\u00e9m mo\u0159i ovl\u00e1d\u00e1 Kuba vstup do Mexick\u00e9ho z\u00e1livu a le\u017e\u00ed uprost\u0159ed mezi Spojen\u00fdmi st\u00e1ty a Panamsk\u00fdm pr\u016fplavem, touto nejkrat\u0161\u00ed spojovac\u00ed cestou mezi Atlantsk\u00fdm a Tich\u00fdm oce\u00e1nem, kterou USA okupovaly v rozporu s ve\u0161ker\u00fdm pr\u00e1vem a mor\u00e1lkou, c\u00edt\u011bn\u00edm panamsk\u00e9ho lidu a jeho pr\u00e1vem na n\u00e1rodn\u00ed sebeur\u010den\u00ed. Nen\u00ed divu, \u017ee Washington p\u0159isuzoval ovl\u00e1dnut\u00ed Kuby nesm\u00edrn\u00fd v\u00fdznam, a proto si za vl\u00e1dce na Kub\u011b vyb\u00edral nej\u017ealostn\u011bj\u0161\u00ed a nejprodejn\u011bj\u0161\u00ed \u017eivly.<\/p>\n

Nikdo jin\u00fd, ne\u017e b\u00fdval\u00fd americk\u00fd president Kennedy mluvil roku 1960 o \u201eBatistov\u011b brul\u00e1ln\u00ed, krvav\u00e9 a despotick\u00e9 diktatu\u0159e.\u201c (1) Ve sv\u00e9 knize \u201eStralegie m\u00edru\u201c Kennedy litoval, \u017ee USA Batistu tak dlouho a nekriticky podporovaly. Kennedy to nenapsal a ne\u0159ekl proto, \u017ee by snad byl m\u011bl n\u011bco proti kolonizaci Kuby, ale proto\u017ee Batista, kter\u00fd zavra\u017edil 20 000 kub\u00e1nsk\u00fdch vlastenc\u016f, vyburcoval ve\u0161ker\u00fd lid v\u010detn\u011b \u010d\u00e1sti bur\u017eoazie proti americk\u00e9mu imperialismu. Batista skute\u010dn\u011b za\u010dachroval n\u00e1rodn\u00ed bohatstv\u00ed kub\u00e1nsk\u00e9ho lidu za vojenskou pomoc Washingtonu. Je\u0161t\u011b koncem \u010dervna 1958 podepsal na\u0159\u00edzen\u00ed, j\u00edm\u017e se pr\u00e1vo na vyu\u017eiti kub\u00e1nsk\u00e9ho nerostn\u00e9ho bohatstv\u00ed p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed na n\u011bkolik americk\u00fdch trust\u016f. Na opl\u00e1tku mu USA pom\u00e1haly p\u0159i teroristick\u00fdch akc\u00edch proti kub\u00e1nsk\u00fdm bojovn\u00edk\u016fm za svobodu. V\u0161echny gran\u00e1ty, bomby a protitankov\u00e9 rakety Batistov\u00fdch \u017eoldn\u00e9\u0159\u016f m\u011bly zna\u010dku \u201eMade in USA\u201c.<\/p>\n

Kdy\u017e neporaziteln\u00e9 s\u00edly lidu zasazovaly Batistovi jednu por\u00e1\u017eku za druhou, utekl 1. ledna 1959 p\u0159es Dominik\u00e1nskou republiku s 500 mili\u00f3ny dolar\u016f ke sv\u00e9mu ideov\u00e9mu spojenci Salazarovi do Portugalska. Cel\u00e1 Kuba si vydechla, pro 6 mili\u00f3n\u016f Kub\u00e1nc\u016f za\u010dal nov\u00fd \u017eivot. Ale Washington se nikdy nesm\u00ed\u0159il s t\u00edm, \u017ee v\u00edt\u011bzstv\u00edm revoluce byla zlomena nadvl\u00e1da velk\u00fdch americk\u00fdch trust\u016f na Kub\u011b. Od roku 1959 se USA sna\u017eily Kubu hospod\u00e1\u0159sky zardousit, politicky izolovat a vojensky rozdrtit.<\/p>\n

V dubnu 1959 nav\u0161t\u00edvil Fidel Castro ve funkci ministersk\u00e9ho p\u0159edsedy ostrovn\u00ed republiky Spojen\u00e9 st\u00e1ty. Po rozhovoru s Castrem sepsal tehdy vicepresident USA Nixon tajn\u00e9 memorandum, ur\u010den\u00e9 B\u00edl\u00e9mu domu, ministru zahrani\u010d\u00ed a n\u00e1\u010delniku zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby CIA, v n\u011bm\u017e \u017e\u00e1dal vojenskou intervenci proti Kub\u011b.(2) Vl\u00e1da Eisenhowera a Nixona to nepova\u017eovala za nijak riskantn\u00ed \u010din; p\u0159ed p\u011bti lety p\u0159ece otev\u0159enou vojenskou intervenc\u00ed svrhla v sousedn\u00ed Guatemale liber\u00e1ln\u00edho presidenta Jacoba Arbenze Guzm\u00e1na, kdy\u017e se chystal okle\u0161lit moc trustu United Fruit Company, a dosadila za dikt\u00e1tora Carlose Castillu Armase, kter\u00fd byl zcela nepokryt\u011b agentem americk\u00e9 rozv\u011bdky.<\/p>\n

Sta\u010d\u00ed, jestli\u017ee si p\u0159e\u010dteme sv\u011bdectv\u00ed odpov\u011bdn\u00fdch \u2014 nebo sp\u00ed\u0161e neodpov\u011bdn\u00fdch \u2014 st\u00e1tn\u00edk\u016f a jejich poradc\u016f z t\u011bch let, abychom osv\u011btlili tento zlo\u010dinn\u00fd podnik a dali pr\u016fchod historick\u00e9 pravd\u011b. Arthur Schlesinger a Theodore C. Sorensen, nejbli\u017e\u0161\u00ed politi\u010dt\u00ed spolupracovn\u00edci presidenta Kennedyho, zve\u0159ejnili po Kennedyho smrti tajemstv\u00ed B\u00edl\u00e9ho domu, a publicista Haynes Johnson odhalil \u00falohu americk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f p\u0159i vojensk\u00e9 organizaci a nasazen\u00ed kub\u00e1nsk\u00fdch emigrant\u016f na agrese proti Kub\u011b. V\u0161ichni tito auto\u0159i schvaluj\u00ed z\u00e1ke\u0159n\u00fd boj USA veden\u00fd na v\u0161ech front\u00e1ch proti revolu\u010dn\u00ed Kub\u011b, a ten fakt d\u00e1v\u00e1 jejich informac\u00edm mimo\u0159\u00e1dnou v\u00e1hu a v\u011brohodnost.<\/p>\n

Stejn\u011b jako p\u0159ed n\u011bkolika lety v Egypt\u011b pokou\u0161el se americk\u00fd imperialismus uplalnit i proti Kub\u011b nap\u0159ed hospod\u00e1\u0159skou v\u00e1lku, pak politickou izolaci a nakonec vojenskou intervenci. Tyto t\u0159i etapy p\u0159itom nebyly navz\u00e1jem p\u0159esn\u011b odd\u011bleny; vojensk\u00e9 p\u0159ipravy byly nap\u0159. zah\u00e1jeny u\u017e b\u011bhem hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 a politick\u00e9 blok\u00e1dy.<\/p>\n

Rok 1959, v jeho\u017e prvn\u00edch dnech uprchl Batista a revolu\u010dn\u00ed osvobozeneck\u00e1 arm\u00e1da dovr\u0161ila vstupem do Havany v\u00edt\u011bzstv\u00ed revoluce, p\u0159inesl rozs\u00e1hlou pozemkovou reformu. Byly zn\u00e1rodn\u011bny plant\u00e1\u017ee cukrov\u00e9 t\u0159tiny, kter\u00e9 byly do t\u00e9 doby ve vlastnictv\u00ed americk\u00fdch trust\u016f a dom\u00e1c\u00edch velkostatk\u00e1\u0159\u016f.<\/p>\n

Vyhl\u00e1\u0161en\u00edm z\u00e1kona o b\u00e1\u0148sk\u00e9m pr\u016fmyslu v \u0159\u00edjnu 1959 p\u0159e\u0161ly do rukou lidu kub\u00e1nsk\u00e9 doly, tak\u017ee Kuba mohla kone\u010dn\u011b sama rozhodovat o sv\u00fdch bohat\u00fdch z\u00e1sob\u00e1ch rud v\u0161eho druhu (bauxit, wolfram, nikl, zinek atd.).<\/p>\n

Kub\u00e1nsk\u00e9 rafin\u00e9rie petrolej\u00e1\u0159sk\u00fdch trast\u016f Esso, Texaco a Shell odm\u00edtaly zpracov\u00e1vat sov\u011btskou ropu.<\/p>\n

Toto opat\u0159en\u00ed m\u011blo neoby\u010dejn\u011b v\u00e1\u017en\u00e9 d\u016fsledky, proto\u017ee naftov\u00e9 rafin\u00e9rie byly v\u00fdlu\u010dn\u011b v ruk\u00e1ch americk\u00e9ho a z nepatrn\u00e9 \u010d\u00e1sti i anglick\u00e9ho finan\u010dn\u00edho kapit\u00e1lu. Imperialist\u00e9 cht\u011bli Kubu zardousit pomoci hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 sabot\u00e1\u017ee. Tomu c\u00edli slou\u017eily machinace petrolej\u00e1\u0159sk\u00fdch trust\u016f. Tomu c\u00edli slou\u017eilo zastaven\u00ed ve\u0161ker\u00e9ho dovozu kub\u00e1nsk\u00e9ho cukru do USA; tento krok musel Kubu s jej\u00edm monokulturn\u00edm hospod\u00e1\u0159stv\u00edm, je\u017e mu d\u0159\u00edve vnutily Spojen\u00e9 st\u00e1ty, postihnout zvl\u00e1\u0161\u0165 tvrd\u011b.<\/p>\n

USA ov\u0161em nepo\u010d\u00edtaly se socialistick\u00fdmi zem\u011bmi, kter\u00e9 podstatn\u011b zv\u00fd\u0161ily dovoz cukru z Kuby a dodnes poskytuj\u00ed socialistick\u00e9mu ostrovn\u00edmu st\u00e1tu i jin\u00fdm zp\u016fsobem v\u0161estrannou hospod\u00e1\u0159skou pomoc.<\/p>\n

Kdy\u017e do\u0161lo k t\u011bmto hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm atent\u00e1t\u016fm, kdy\u017e v pozad\u00ed \u010detn\u00fdch teroristick\u00fdch a sabot\u00e1\u017en\u00edch akc\u00ed a leteck\u00fdch \u00fatok\u016f se st\u00e1le z\u0159eteln\u011bji ukazovala \u0159\u00edd\u00edc\u00ed ruka Washingtonu, kdy\u017e u\u017e p\u0159\u00edpravy vojensk\u00e9 invaze na Kubu b\u011b\u017eely na pln\u00e9 obr\u00e1tky, a kdy\u017e americk\u00e1 vl\u00e1da nakonec zak\u00e1zala v\u0161em zem\u00edm, kter\u00e9 dostaly americkou p\u016fj\u010dku, dovoz cukru z Kuby, vyvlastnila kub\u00e1nsk\u00e1 vl\u00e1da fili\u00e1lky 26 americk\u00fdch spole\u010dnosti, p\u0159edev\u0161\u00edm trustu Standard Oil, Texaco, International Telephone and Telegraph Comp., jako\u017e i cukrovary a rafin\u00e9rie cukru.<\/p>\n

Kdy\u017e Eisenhowerova vl\u00e1da v \u0159\u00edjnu 1960 uvalila embargo na obchod s Kubou, kub\u00e1nsk\u00e1 vl\u00e1da zn\u00e1rodnila v\u0161echny americk\u00e9 podniky, v\u010detn\u011b bank, hotel\u016f a poji\u0161\u0165oven. Na ka\u017ed\u00fd \u00fader odpov\u011bd\u011bla kub\u00e1nsk\u00e1 vl\u00e1da proti\u00faderem. Nezlomn\u00e1 odvaha a hrdost kub\u00e1nsk\u00fdch revolucion\u00e1\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed se 90 mil p\u0159ed pob\u0159e\u017e\u00edm USA vzep\u0159eli trust\u016fm ovl\u00e1daj\u00edc\u00edm sv\u011bt, uv\u00e1d\u011bla Washington do zu\u0159ivosti.<\/p>\n

\u201eDne 17. b\u0159ezna 1960 zplnomocnil president Eisenhower CIA, aby organizovala, vojensky vycvi\u010dila a ozbrojila kub\u00e1nsk\u00e9 uprchl\u00edky jako partyz\u00e1nsk\u00e9 vojsko, ur\u010den\u00e9 ke svr\u017een\u00ed Castra. P\u0159ed \u0161esti lety u\u010dinil president podobn\u00e9 rozhodnut\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se CIA \u201epartyz\u00e1n\u016f\u201c a jedn\u00e9 latinskoamerick\u00e9 zem\u011b \u2014 Guatemaly. Tehdy to dopadlo dob\u0159e.\u201c<\/em> (3)<\/p>\n

Co nedok\u00e1zala hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 blok\u00e1da, toho m\u011blo b\u00fdt dosa\u017eeno americkou vojenskou operac\u00ed. Allen Dulles, kter\u00fd za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky jako evropsk\u00fd n\u00e1\u010deln\u00edk \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed agentury CIA v Bernu usiloval o uzav\u0159en\u00ed separ\u00e1tn\u00edho m\u00edru z\u00e1padn\u00edch mocnost\u00ed s N\u011bmeckem, aby vytvo\u0159il jednotnou vojenskou frontu proti Sov\u011btsk\u00e9mu svazu \u2014 tento Allen Dulles, bratr tehdej\u0161\u00edho st\u00e1tn\u00edho sekret\u00e1\u0159e USA, Eisenhowerovo pov\u011b\u0159en\u00ed p\u0159ijal. Proveden\u00ed akce sv\u011b\u0159ili sv\u00e9mu n\u00e1m\u011bstkovi Richardu Bisselovi: Kr\u00e1tce p\u0159ed presidentsk\u00fdmi volbami v listopadu 1960, v nich\u017e zv\u00edt\u011bzil Kennedy, padlo rozhodnut\u00ed, \u017ee CIA nevybuduje z\u00e1\u0161kodnick\u00e9 bandy, ale skute\u010dnou invazn\u00ed arm\u00e1du. (4)<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Invazn\u00ed hordy<\/em><\/p>\n

Mimochodem ne\u0161lo o akci dohodnutou jen mezi presidentem \u2014 to znamen\u00e1 Eisenhowerem a od ledna 1961 Kennedym \u2014 a zpravodajskou slu\u017ebou CIA. Dullesovu a Bisselovu pl\u00e1nu dali ofici\u00e1ln\u00ed po\u017eehn\u00e1n\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edci \u0161t\u00e1b\u016f americk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil za p\u0159edsednictv\u00ed gener\u00e1la Lemnitzera, jako\u017e i admir\u00e1l Burke, kter\u00fd byl odpov\u011bdn\u00fd za operace v\u00e1le\u010dn\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva. V dob\u011b od 29. listopadu 1960 do 12. dubna 1961 se konalo p\u0159es deset konferenc\u00ed, jich\u017e se za Kennedyho p\u0159edsednictv\u00ed z\u00fa\u010dastnili st\u00e1tn\u00ed sekret\u00e1\u0159 Rusk, ministr obrany McNamara a ministr financi Dillon, jako\u017e i gener\u00e1l Lemnitzer, n\u00e1m\u011bstkov\u00e9 st\u00e1tn\u00edho departmentu a ministerstva obrany a samoz\u0159ejm\u011b i Allen Dulles a Richard Bissel. Zab\u00fdvali se v\u00fdhradn\u011b v\u0161emi aspekty p\u0159\u00edprav a proveden\u00ed invaze.<\/p>\n

Na t\u011bchto tajn\u00fdch sch\u016fzk\u00e1ch politick\u00e9ho a vojensk\u00e9ho veden\u00ed USA \u00fatok proti Kub\u011b za\u010dal nab\u00fdvat p\u0159esn\u011bj\u0161\u00edch obrys\u016f.<\/p>\n

Americk\u00e9ho lidu se nikdo nezeptal, ani ho nikdo neinformoval, nikdo ho nepo\u017e\u00e1dal o podporu, nikdo mu nic nevysv\u011btlil; vl\u00e1dnouc\u00ed kruhy ho postavily a\u017e p\u0159ed hotovou v\u011bc.<\/p>\n

A p\u0159itom \u0161lo o ot\u00e1zky \u017eivota a smrti, o v\u00e1lku nebo m\u00edr. Tak ve skute\u010dnosti vypad\u00e1 demokracie v USA.<\/p>\n

V\u011bc m\u011bla ov\u0161em jeden h\u00e1\u010dek: kdyby tis\u00edce kub\u00e1nsk\u00fdch emigrant\u016f m\u011bly prod\u011blat v\u00fdcvik na p\u016fd\u011b USA, cel\u00e1 v\u011bc by byla vy\u0161la rychleji najevo. Ale inici\u00e1to\u0159i agrese si dovedli pomoci. K \u010demu vlastn\u011b svrhla CIA p\u0159ed n\u011bkolika lety demokratickou vl\u00e1du Guatemaly, kterou si lid zvolil, a na jej\u00ed m\u00edsto dosadila loutky v ruk\u00e1ch USA?<\/p>\n

Allen Dulles se tedy obr\u00e1til na Carlose Alejose, guatemalsk\u00e9ho velvyslance ve Washingtonu.<\/p>\n

Velvyslanc\u016fv bratr Roberto byl docela n\u00e1hodou majitelem n\u011bkolika velk\u00fdch k\u00e1vov\u00fdch plant\u00e1\u017e\u00ed. Do\u0161lo k \u00fastn\u00ed dohod\u011b mezi CIA a guatemalsk\u00fdm presidentem, tak\u017ee v srpnu 1960 mohli kub\u00e1n\u0161t\u00ed emigranti p\u0159ijet do Guatemaly, a za veden\u00ed plukovn\u00edka CIA Franka Bendera zah\u00e1jit na rozlehl\u00fdch plant\u00e1\u017e\u00edch Roberta Alcjose asi osmim\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed v\u00fdcvik. (5)<\/p>\n

Tento \u201eFrank Bender\u201c byl vlastn\u011b N\u011bmec jm\u00e9nem Dr\u00f6ller, lump, bez nejmen\u0161\u00ed stopy sv\u011bdom\u00ed, kter\u00fd r\u00e1d cynicky prohla\u0161oval, \u017ee kub\u00e1nsk\u00e9 emigranty nos\u00ed ve sv\u00e9 \u0161ekov\u00e9 kn\u00ed\u017ece st\u00e1le u sebe. O Latinsk\u00e9 Americe nem\u011bl ani potuchy, ale z instinktivn\u00edch sympati\u00ed spolupracoval hlavn\u011b s batistovci a jin\u00fdmi vysloven\u011b pravicov\u00fdmi \u017eivly. (6)<\/p>\n

Podnikav\u00fd Roberto Alejos p\u0159irozen\u011b nedal sv\u00e9 plant\u00e1\u017ee k dispozici zadarmo. Za pozemky pronajat\u00e9 CIA dostal p\u0159es mili\u00f3n dolar\u016f. (7) Kdy\u017e nade\u0161lo rozlou\u010den\u00ed, \u0159ekl americk\u00fdm d\u016fstojn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed byli veliteli Kub\u00e1nc\u016f: \u201eNezapome\u0148te na mne v Havan\u011b.\u201c (8) Po\u010d\u00edtal s l\u00edm, \u017ee po v\u00edt\u011bzstv\u00ed kontrarevoluce na Kub\u011b dostane za odm\u011bnu \u010d\u00e1st p\u016fdy, kter\u00e1 m\u011bla b\u00fdt vr\u00e1cena do soukrom\u00fdch rukou.<\/p>\n

Vojsko kub\u00e1nsk\u00fdch emigrant\u016f, kter\u00e9 Spojen\u00e9 st\u00e1ty zorganizovaly, m\u011blo asi 1500 mu\u017e\u016f. Podle v\u00fdpov\u011bdi n\u00e1\u010deln\u00edka spole\u010dn\u00e9ho \u0161t\u00e1bu americk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil gener\u00e1la Lemnitzera CIA na jeho v\u00fdcvik a v\u00fdzbroj vydala 24 mili\u00f3ny dolar\u016f. Mezi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky tohoto vojska bylo 100 b\u00fdval\u00fdch majitel\u016f latifundi\u00ed, 24 statk\u00e1\u0159\u016f, 67 majitel\u016f n\u011bkolika dom\u016f, 112 velkoobchodn\u00edk\u016f, 325 b\u00fdval\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, a co bylo nejv\u00edce kompromituj\u00edc\u00ed: 124 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f batistov\u00fdch zabij\u00e1ck\u00fdch odd\u00edl\u016f. Ji\u017e samo politick\u00e9 slo\u017een\u00ed interven\u010dn\u00edho vojska odhaluje jeho reak\u010dn\u00ed charakter. Ofici\u00e1ln\u00ed americk\u00e1 m\u00edsta se pokusila dok\u00e1zat \u201edemokratick\u00e9\u201c slo\u017een\u00ed invazn\u00ed brig\u00e1dy zejm\u00e9na tvrzen\u00edm, \u017ee Batistovi stoupenci v n\u00ed nem\u011bli m\u00edsta.<\/p>\n

Ale \u010dlen takzvan\u00e9 kub\u00e1nsk\u00e9 vl\u00e1dy v exilu Rafael C. Navarro si st\u011b\u017eoval, \u017ee vedouc\u00ed odpov\u011bdn\u00e9 vojensk\u00e9 funkce byly obsazeny b\u00fdval\u00fdmi Batistov\u00fdmi d\u016fstojn\u00edky. (9) Kennedyho politick\u00fd spolupracovn\u00edk Schlesinger ostatn\u011b potvrzuje skute\u010dnost, \u201e\u017ee v invazn\u00edm vojsku byli i voj\u00e1ci z povol\u00e1n\u00ed a d\u016fstojn\u00edci, kte\u0159\u00ed slou\u017eili v Batistov\u011b arm\u00e1d\u011b\u201c, a \u017ee se mimo to \u201ena palub\u011b lodi pluj\u00edc\u00edch na Kubu, objevilo n\u011bkolik notorick\u00fdch Batistov\u00fdch zlo\u010dinc\u016f. D\u016fstojn\u00edci sice nebyli aktivn\u00ed batistovci, ale st\u00e1li zna\u010dn\u011b vpravo…\u201c<\/em> (10)<\/p>\n

Byla to tedy skrz naskrz reak\u010dn\u00ed akce \u2014 to je pravda. Ale ne\u0161lo ani v nejmen\u0161\u00edm o n\u011bjakou ob\u010danskou v\u00e1lku mezi dv\u011bma kub\u00e1nsk\u00fdmi politick\u00fdmi sm\u011bry, jak cht\u011bl, jednu dobu Washington namluvit sv\u011btu. Bez pomoci USA by byli kub\u00e1n\u0161t\u00ed kontrarevolucion\u00e1\u0159i v USA pouh\u00e9 nic, roz\u0161t\u011bpen\u00e9 v \u0159adu frakc\u00ed a bez nejmen\u0161\u00edho vojensk\u00e9ho v\u00fdznamu. Toho dos\u00e1hli teprve d\u00edky organizaci a v\u00fdcviku, d\u00edky letadl\u016fm, zbran\u00edm a munici, d\u00edky instruktor\u016fm, uniform\u00e1m, lod\u00edm a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b d\u00edky 250 dolar\u016fm m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b na osobu p\u0159i pln\u00e9m zaopat\u0159en\u00ed. A za to v\u0161e vd\u011b\u010dili vl\u00e1d\u011b ve Washingtonu. Ta dodala po materi\u00e1ln\u00ed str\u00e1nce v\u0161echno \u2014 Kub\u00e1nci byli jenom \u201epotravou pro d\u011bla\u201c, a jejich \u00fakolem bylo obnoven\u00ed faktick\u00e9 nadvl\u00e1dy yankeeovsk\u00fdch trust\u016f na Kub\u011b.<\/p>\n

\u201eVy\u017eeneme tyranii, a\u017e nakonec zahyne v ulic\u00edch Havany,\u201c<\/em> chv\u00e1stal se Kennedy po\u010d\u00e1tkem \u0159\u00edjna ve volebn\u00edm projevu v Cincinnati (11), a za p\u016fl roku, kdy\u017e projevil definitivn\u00ed souhlas s invaz\u00ed, dosp\u011bl vzhledem k neust\u00e1l\u00fdm spor\u016fm mezi kub\u00e1nsk\u00fdmi emigranty a\u017e k cynick\u00e9mu v\u00fdroku: \u201eJestli\u017ee se m\u00e1me t\u011bchto 800 lid\u00ed zbavit, pak je mnohem lep\u0161\u00ed, odhod\u00edme-li je na Kub\u011b ne\u017e v USA.\u201c<\/em> (12)<\/p>\n

Kdy\u017e vl\u00e1da USA po\u010d\u00e1tkem ledna 1961 p\u0159eru\u0161ila diplomatick\u00e9 styky s Kubou, za\u010daly se ud\u00e1losti bl\u00ed\u017eit sv\u00e9mu vrcholu.<\/p>\n

Dne 2. dubna byla invazn\u00ed brig\u00e1da dopravena do Nicaraguy, aby byla bl\u00ed\u017e k zam\u00fd\u0161len\u00e9mu m\u00edstu vylod\u011bn\u00ed, takzvan\u00e9 Z\u00e1toce svin\u00ed na jihu Kuby. Dva dny nato se u Kennedyho konala posledn\u00ed rozhoduj\u00edc\u00ed porada.<\/p>\n

Richard Bissel podal \u00favodem p\u0159ehled o vojensk\u00e9 situaci: brig\u00e1da se vylod\u00ed a z\u00e1rove\u0148 vypukne na Kub\u011b povst\u00e1n\u00ed, vyvolan\u00e9 agenty CIA.<\/p>\n

Tak bude mo\u017eno udr\u017eet a roz\u0161\u00ed\u0159it z\u00edskan\u00e9 p\u0159edmost\u00ed, aby se \u201erevolu\u010dn\u00ed rada\u201c, zorganizovan\u00e1 d\u016fstojn\u00edky CIA, mohla na kub\u00e1nsk\u00e9m \u00fazem\u00ed konstituovat jako protivl\u00e1da. Washington tuto juntu hned uzn\u00e1 za pr\u00e1voplatnou kub\u00e1nskou vl\u00e1du a na prosbu o pomoc, kterou tato vl\u00e1da po\u0161le hned prvn\u00ed den, odpov\u00ed rychl\u00fdm vylod\u011bn\u00edm n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchoty a rozs\u00e1hl\u00fdm nasazen\u00edm letectva.<\/p>\n

President Kennedy se zeptal v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch jednotliv\u011b na jejich n\u00e1zor. V\u0161ichni s t\u00edmto pl\u00e1nem souhlasili: vrchn\u00ed velitel\u00e9 ozbrojen\u00fdch sil, minist\u0159i a jejich n\u00e1m\u011bstkov\u00e9, presidentovi poradci a samoz\u0159ejm\u011b Allen Dulles. S jedinou v\u00fdjimkou: byl j\u00ed p\u0159edseda zahrani\u010dn\u011b politick\u00e9ho v\u00fdboru Sen\u00e1tu William Fulbright.<\/em> Sen\u00e1tor Fulbright skute\u010dn\u011b p\u0159edal 30. b\u0159ezna 1961 presidentovi memorandum, v n\u011bm\u017e se rozhodn\u011b postavil proti tomu, aby Spojen\u00e9 st\u00e1ty podporovaly invazi na Kubu nebo se ji z\u00fa\u010dastnily. Na zm\u00edn\u011bn\u00e9 sch\u016fzi, kter\u00e1 se konala o \u010dty\u0159i dny pozd\u011bji u Kennedyho, znovu zd\u016fraznil sv\u016fj odm\u00edtav\u00fd postoj k invazi v plamenn\u00e9 \u0159e\u010di, kter\u00e1 vrcholila zji\u0161t\u011bn\u00edm:<\/p>\n

\u201eTato operace by ot\u0159\u00e1sla na\u0161\u00edm mor\u00e1ln\u00edm postaven\u00edm v cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.\u201c<\/em> (13)<\/p>\n

Pozd\u011bji, kdy\u017e invaze ztroskotala, prohl\u00e1sil Kennedy:<\/p>\n

\u201eExistuje jenom jeden \u010dlov\u011bk s \u010dist\u00fdm sv\u011bdom\u00edm \u2014 a to je Bill Fulbright.\u201c<\/em> (14)<\/p>\n

Ale o m\u00edn\u011bn\u00ed sen\u00e1tora Fulbrighta se Kennedy v kub\u00e1nsk\u00e9 ot\u00e1zce staral pr\u00e1v\u011b tak m\u00e1lo jako pozd\u011bji jeho n\u00e1stupce Lyndon B. Johnson, kter\u00fd je\u0161t\u011b vystup\u0148oval agresi proti Vietnamu, a\u010dkoli Fulbright proti n\u00ed na ve\u0159ejnosti n\u011bkolikr\u00e1t ost\u0159e protestoval.<\/p>\n

A nejen to. Kennedy vykon\u00e1val \u2014 bohu\u017eel v\u011bt\u0161inou s \u00fasp\u011bchem \u2014 i osobn\u011b n\u00e1tlak na \u0161\u00e9fredaktory v\u00fdznamn\u00fdch novin a vlivn\u00fdch \u010dasopis\u016f, aby je p\u0159im\u011bl k potla\u010den\u00ed zpr\u00e1v o p\u0159\u00edprav\u00e1ch na invazi. Schlesinger v citovan\u00e9 knize nap\u0159\u00edklad uv\u00e1d\u00ed, \u017ee zn\u00e1m\u00fd bur\u017eoazn\u00ed t\u00fdden\u00edk \u201eNew Republic\u201c uve\u0159ejnil za\u010d\u00e1tkem dubna \u201epe\u010dliv\u00fd, p\u0159esn\u00fd a zni\u010duj\u00edc\u00ed obraz \u010dinnosti CIA mezi kub\u00e1nsk\u00fdmi uprchl\u00edky. P\u0159edal jsem \u010dl\u00e1nek presidentovi, kter\u00fd si ho p\u0159e\u010detl a vyj\u00e1d\u0159il nad\u011bji, \u017ee uve\u0159ejn\u011bn\u00ed \u010dl\u00e1nku bude mo\u017eno zabr\u00e1nit.\u201c <\/em>A \u010dl\u00e1nek nevy\u0161el!<\/p>\n

Podobn\u00fd osud stihl i \u201eNew York Times\u201c, kter\u00e9 m\u011bly 7. dubna 1961 vyj\u00edt s palcov\u00fdmi titulky a s rozs\u00e1hlou zpr\u00e1vou, jak CIA p\u0159ipravuje invazi na Kubu. \u010cl\u00e1nek byl odesl\u00e1n k p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9 cenzu\u0159e do Washingtonu a sm\u011bl b\u00fdt uve\u0159ejn\u011bn teprve tehdy, a\u017e byl zbaven sv\u00e9ho j\u00e1dra a a\u017e redakce se\u0161krtala v\u0161echny zm\u00ednky o tom, \u017ee se invaze uskute\u010dn\u00ed v nejbli\u017e\u0161\u00ed budoucnosti, \u017ee se na n\u00ed pod\u00edl\u00ed CIA a \u017ee leteck\u00e9 \u00fatoky na Kubu maj\u00ed b\u00fdt p\u0159edehrou k invazi.<\/p>\n

A pak by cht\u011bli p\u00e1nov\u00e9 z Washingtonu n\u00e1rod\u016fm po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b dokazovat, \u017ee severoamerick\u00fd tisk je ten nejsvobodn\u011bj\u0161\u00ed tisk na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a otiskuje v\u0161echno, co m\u00e1 informativn\u00ed hodnotu. Ve skute\u010dnosti tiskne a sm\u00ed tisknout jedin\u011b to, co nen\u00ed v rozporu se z\u00e1jmy trust\u016f a s jejich politikou v\u00e1lky.<\/p>\n

Nepo\u010detn\u00e9 v\u00fdjimky vych\u00e1zej\u00ed prakticky s vylou\u010den\u00edm ve\u0159ejnosti a jsou nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem pron\u00e1sledov\u00e1ny.<\/p>\n

V dubnu 1961 se p\u0159ipravoval krvav\u00fd zlo\u010din, kter\u00fd nakonec tis\u00edce lid\u00ed zaplatilo \u017eivotem \u2014 ale vl\u00e1dcov\u00e9 USA si p\u0159\u00e1li, aby jejich komplot byl zahalen z\u00e1vojem ml\u010den\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e do\u0161lo k invazi, p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1padon\u011bmeck\u00fd tisk pova\u017eoval za vhodn\u00e9 tvrdit, \u017ee vl\u00e1da USA o ni\u010dem nev\u011bd\u011bla, a s p\u0159\u00edpravami agrese nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho. Jde pr\u00fd o \u201eryze kub\u00e1nskou\u201c z\u00e1le\u017eitost, o \u201eboj kub\u00e1nsk\u00fdch vlastenc\u016f\u201c. \u201eFrankfurter Allgemeine Zeitung\u201c<\/em> z 18. dubna 1961 napsal: \u201eV\u0161e nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee kub\u00e1n\u0161t\u00ed emigranti podnikli \u00fatok na Kubu bez jak\u00e9koli podpory n\u011bkter\u00e9 druh\u00e9 mocnosti.\u201c<\/em> Ale \u201eDie Welt\u201c z t\u00e9ho\u017e dne usoudil: „… americk\u00e1 intervence by samoz\u0159ejm\u011b mohla okam\u017eit\u011b skoncovat se zlo\u0159\u00e1dy na Kub\u011b.\u00a0Velmi pravd\u011bpodobn\u011b by u\u017e dokonce sta\u010dilo, kdyby se Amerika otev\u0159en\u011b postavila za \u201erevolu\u010dn\u00ed radu\u201c, jednotnou frontu t\u011bch Castrov\u00fdch protivn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed nejsou p\u0159\u00edvr\u017eenci Batistov\u00fdmi.\u201c<\/em><\/p>\n

Kub\u00e1nsk\u00e1 trag\u00e9die m\u011bla i komickou str\u00e1nku: \u0161lo o \u201eprozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1du\u201c, kter\u00e1 podle pl\u00e1n\u016f USA musela existovat, aby se po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 invazi mohla odebrat na m\u00edsto \u010dinu, nechat se uznat a po\u017e\u00e1dat o pomoc. Jen\u017ee tato emigra\u010dn\u00ed vl\u00e1da prost\u011b neexistovala. Jednotliv\u00e9 frakce kub\u00e1nsk\u00e9 emigrace na tom byly tak jako ty dv\u011b kr\u00e1lovsk\u00e9 d\u011bti v n\u011bmeck\u00e9 lidov\u00e9 p\u00edsni: prost\u011b se nemohly sej\u00edt, rozpory byly p\u0159\u00edli\u0161 hlubok\u00e9. A tak vzala celou v\u011bc do ruky CIA a p\u0159inutila zp\u011b\u010duj\u00edc\u00ed se emigranty, aby vytvo\u0159ili \u201erevolu\u010dn\u00ed radu\u201c pod p\u0159edsednictv\u00edm Jos\u00e9ho Cardony.<\/p>\n

CIA t\u011bmto p\u00e1n\u016fm samoz\u0159ejm\u011b ne\u0159ekla nic konkr\u00e9tn\u00edho o ud\u00e1lostech, kter\u00e9 se m\u011bly v nejbli\u017e\u0161\u00ed budoucnosti odehr\u00e1t na pob\u0159e\u017e\u00ed pr\u00e1v\u011b t\u00e9 zem\u011b, jej\u00ed\u017e vl\u00e1du m\u011bli podle washingtonsk\u00fdch pl\u00e1n\u016f zt\u011bles\u0148ovat. Byli p\u0159epraveni do New Yorku, kde ze zn\u00e1m\u00e9ho hotelu Lexington \u0159\u00eddili sv\u00e9 operace. Na v\u00fdzvu CIA vypracovali manifest. Byl \u201epln\u00fd dojemn\u00fdch v\u00fdzev na adresu zahrani\u010dn\u00edch investor\u016f, bank\u00e9\u0159\u016f, vyvlastn\u011bn\u00fdch majitel\u016f, ale d\u011bln\u00edk\u016fm, roln\u00edk\u016fm a \u010dernoch\u016fm ne\u0159\u00edkal skoro nic.\u201c<\/em> (15) To byl dokonce i pro Ameri\u010dany siln\u00fd tab\u00e1k, proto\u017ee na takov\u00fd program by sotva n\u011bkoho nachytali.<\/p>\n

T\u011bsn\u011b p\u0159ed invaz\u00ed dopravila CIA p\u00e1ny ministry in spe letadly do Miami v americk\u00e9m st\u00e1t\u011b Florida a ubytovala je nedaleko m\u011bsta v pr\u00e1zdn\u00e9m dom\u011b na nepou\u017e\u00edvan\u00e9m leti\u0161ti, kde sed\u011bli pod dohledem t\u011b\u017ece ozbrojen\u00fdch voj\u00e1k\u016f a zcela od\u0159\u00edznuti od sv\u011bta. Jeden z nich \u0159ekl roztrp\u010den\u011b americk\u00e9mu
\nvoj\u00e1kovi: \u201eNev\u00edme, zdali jsme va\u0161i spojenci nebo va\u0161i zajatci.\u201c<\/em> (16)<\/p>\n

O tom, co se d\u011bje, nem\u011bli doslova ani potuchy. Je\u0161t\u011b \u017ee m\u011bli k dispozici r\u00e1dio \u2014 a tak se 18. dubna r\u00e1no dov\u011bd\u011bli, \u017ee se \u201ejejich\u201c vojsko vylodilo na Kub\u011b. Nev\u011bd\u011bli o ni\u010dem, ani o bulletinech, kter\u00e9 jejich jm\u00e9nem hl\u00e1sily v\u00edt\u011bzstv\u00ed invazn\u00edho vojska. V dalek\u00e9m New Yorku toti\u017e \u017eil tiskov\u00fd agent Lem Jones, kter\u00fd sice hlavn\u011b zastupoval z\u00e1jmy akcion\u00e1\u0159\u016f, ale za pen\u00edze byl ochoten d\u011blat i do politiky. A tento Jones uve\u0159ejnil hned v prvn\u00ed den invaze v 7.15 hodin r\u00e1no bulletin, vydan\u00fd jm\u00e9nem \u2014 i kdy\u017e bez v\u011bdom\u00ed \u2014 revolu\u010dn\u00ed rady, kter\u00fd mu telefonicky nadiktovala CIA. V senza\u010dn\u00ed \u00faprav\u011b jej p\u0159inesl tisk a rozhlas USA i v\u0161echny tiskov\u00e9 agentury kapitalistick\u00fdch zem\u00ed. Prav\u00ed se v n\u011bm:<\/p>\n