{"id":1871,"date":"2007-04-19T00:00:00","date_gmt":"2007-04-18T22:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/04\/19\/tajny-spolek-ktery-nebyl-tajny\/"},"modified":"2007-04-19T00:00:00","modified_gmt":"2007-04-18T22:00:00","slug":"tajny-spolek-ktery-nebyl-tajny","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2007\/04\/19\/tajny-spolek-ktery-nebyl-tajny\/","title":{"rendered":"Tajn\u00fd spolek, kter\u00fd nebyl tajn\u00fd"},"content":{"rendered":"<p> <img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-3\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/10\/logo.jpg\" border=\"0\" alt=\"logo\" title=\"logo\" hspace=\"5\" vspace=\"5\" width=\"100\" height=\"65\" align=\"left\" \/>Jak to bylo s &quot;Omladinou&quot;?  <\/p>\n<p> \u00a0 <\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p> Epilog, j\u00edm\u017e byla pro rakousko-uherskou monarchii prvn\u00ed sv\u00edtov\u00e1 v\u00e1lka, se za\u010dat nepozorovan\u011b odv\u00edjet u\u017e v 90. letech 19. stolet\u00ed. Zatuchl\u00e1 v\u00edde\u0148sk\u00e1 vl\u00e1da hrab\u011bte Taaffeho, op\u00edraj\u00edc\u00ed se po dlouh\u00e1 l\u00e9ta o spolupr\u00e1ci s konzervativn\u00edmi politiky polsk\u00fdmi, slovinsk\u00fdmi i \u010desk\u00fdmi, byla n\u00e1hle p\u0159inucena polykat jednu ho\u0159kou pilulku za druhou. V \u010cech\u00e1ch m\u011bly tyto pilulky podobu protihabsbursk\u00fdch akc\u00ed a demonstrac\u00ed. Za\u010dalo to ji\u017e 1. m\u00e1jem 1890, o jeho\u017e pr\u016fb\u011bhu m\u00e1me nezapomenuteln\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed z pera Jana Nerudy. A je\u0161t\u011b ne\u017e v \u010cech\u00e1ch dozn\u011bly prvom\u00e1jov\u00e9 ohlasy, za\u010dalo z\u00e1polen\u00ed o tzv. punktace, zpunktovan\u00e9 ve V\u00eddn\u00ed konzervativn\u00edmi Staro\u010dechy. Pokus vydat \u010desk\u00fd lid v pohrani\u010dn\u00edch oblastech na pospas germanizaci byl nakonec odra\u017een. Av\u0161ak ani potom nep\u0159est\u00e1val \u010desk\u00fd \u017eivel uv\u011bzn\u011bn\u00fd v kotli rakousk\u00e9 monarchie v\u0159\u00edt. Naopak, p\u0159ib\u00fdvalo protihabsbursk\u00fdch demonstrac\u00ed. Tak\u00e9 proto, \u017ee na jevi\u0161ti Evropy se za\u010dala \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc prosazovat d\u011blnick\u00e1 t\u0159\u00edda.  <\/p>\n<p> 8. listopadu 1891 se st\u0159etla c. k. policie se studenty a mlad\u00fdmi d\u011bln\u00edky, kdy\u017e pokl\u00e1dali v\u011bnec k poct\u011b padl\u00fdch v bitv\u011b na B\u00edl\u00e9 Ho\u0159e.  <\/p>\n<p> 6. \u010dervence 1892 do\u0161lo k dal\u0161\u00edmu incidentu mezi ml\u00e1de\u017e\u00ed a polici\u00ed p\u0159ed Betl\u00e9mskou kapl\u00ed, kde se odb\u00fdvala tryzna za Mistra Jana Husa.  <\/p>\n<p> 1. listopadu 1892 bylo zat\u010deno n\u011bkolik mlad\u00fdch lid\u00ed, nebo\u0165 polo\u017eili na hrob K. H. Borovsk\u00e9ho palmovou v\u011btev s \u010derven\u00fdmi stuhami.  <\/p>\n<p> 6. listopadu 1892 se op\u011bt uskute\u010dnila na B\u00edl\u00e9 Ho\u0159e protihabsbursk\u00e1 demonstrace, p\u0159i n\u00ed\u017e zasahovali chlupat\u00ed.  <\/p>\n<p> To jsou pouze n\u011bkter\u00e9 z protihabsbursk\u00fdch akc\u00ed, k nim\u017e doch\u00e1zelo v Praze. Nikdy u\u017e nikdo nezachyt\u00ed to nekone\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed p\u0159\u00edpad\u016f, kdy byly dvouhlav\u00e9 rakousk\u00e9 orlick\u00fd zamaz\u00e1v\u00e1ny dehtem \u010di tiska\u0159skou \u010dern\u00ed, kdy byly na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku v\u00fdstupy s c. k. policajty, nebo\u0165 mlad\u00fdm obvykle nedalo, aby si pr\u00e1v\u011b p\u0159ed str\u00e1\u017ecem nen\u00e1vid\u011bn\u00e9ho re\u017eimu nezanotovali \u201eHej, Slovan\u00e9&quot;, \u201eRud\u00fd prapor&quot; nebo \u201eKde domov m\u016fj&quot;. A potom p\u0159i\u0161el rok 1893.  <\/p>\n<p> V dubnu se konal na St\u0159eleck\u00e9m ostrov\u011b velk\u00fd t\u00e1bor lidu za v\u0161eobecn\u00e9 hlasovac\u00ed pr\u00e1vo. 1. m\u00e1je toho roku u\u017e manifestovalo v Praze na \u0161edes\u00e1t tis\u00edc d\u011bln\u00edk\u016f, tis\u00edce dal\u0161\u00edch pak v Plzni, Brn\u011b i jinde. Na 18. \u010dervna byl svol\u00e1n t\u00e1bor lidu op\u011bt za v\u0161eobecn\u00e9 hlasovac\u00ed pr\u00e1vo. Policie v\u0161ak toto shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed zak\u00e1zala. A tak jeho \u00fa\u010dastn\u00edci pochodovali \u201emimo jej\u00ed raj\u00f3n&quot; do Stra\u0161nic. U Ol\u0161ansk\u00e9ho h\u0159bitova zatarasila policie demonstrant\u016fm cestu. Do\u0161lo k bitce, v n\u00ed\u017e byly na obou stran\u00e1ch des\u00edtky ran\u011bn\u00fdch. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed doch\u00e1zelo k demonstrac\u00edm na Kladn\u011b, v Duchcov\u00e9, v \u0158\u00ed\u010danech. 2. \u010dervence posekala policie \u0159adu d\u011bln\u00edk\u016f, dal\u0161\u00ed pak zatkla p\u0159i demonstrac\u00edch ve Stra\u0161nic\u00edch.  <\/p>\n<p> K vyvrcholen\u00ed protihabsbursk\u00fdch projev\u016f do\u0161lo v p\u0159edve\u010der narozenin c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka, 17. srpna. Tehdy p\u0159ipochodovala na Starom\u011bstsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed vojensk\u00e1 hudba, aby na po\u010dest monarchov\u00fdch narozenin koncertovala. Sta\u010dila v\u0161ak sotva dohr\u00e1t hymnu a na n\u00e1m\u011bst\u00ed se v\u0159\u00edtily stovky mlad\u00fdch lid\u00ed a jej\u00ed dal\u0161\u00ed muzic\u00edrov\u00e1n\u00ed znemo\u017enily. Hudba byla p\u0159inucena vyklidit n\u00e1m\u011bst\u00ed. Cestou do Karl\u00edna ji demonstranti prov\u00e1zeli nad\u00e1vkami a nav\u00edc vytloukali okna \u0160lechtick\u00e9ho kasina v Celetn\u00e9 ulici. Potom se vydali k novom\u011bstsk\u00e9 trestnici. Ten ve\u010der se objevila na krku sochy c\u00edsa\u0159e opr\u00e1tka z konopn\u00e9ho provazu.<br \/> Na druh\u00fd den se se\u0161el m\u00edstodr\u017eitel hrab\u011b Thun s pra\u017esk\u00fdm policejn\u00edm komisa\u0159em Oli\u010dem. Co si ti dva na sch\u016fzce pov\u00eddali, nev\u00edme. Jist\u00e9 v\u0161ak je, \u017ee na n\u00ed padlo rozhodnut\u00ed r\u00e1zn\u011b skoncovat se v\u0161emi nepokoji pra\u017esk\u00e9ho d\u011blnictva a studentstva. Dost mo\u017en\u00e1, \u017ee pr\u00e1v\u011b p\u0159i tomto jedn\u00e1n\u00ed navrhl komisa\u0159 Oli\u010d uspo\u0159\u00e1dat monstrproces proti Omladin\u011b. U\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159edt\u00edm toti\u017e pe\u010dliv\u011b shroma\u017e\u010foval v\u0161echny relace sv\u00fdch f\u00edzl\u016f, kter\u00e9 se t\u00fdkaly mlad\u00fdch lid\u00ed. V jeho z\u00e1znamech figurovalo na 100 jmen \u201ev\u00fdtr\u017en\u00edk\u016f&quot;, z nich\u017e bylo mo\u017en\u00e9 p\u0159i \u201edobr\u00e9 v\u016fli&quot; c. k. justice u\u010dinit velezr\u00e1dce.  <\/p>\n<p> Za\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed roku 1893 za\u010dalo v Praze zat\u00fdk\u00e1n\u00ed mlad\u00fdch lid\u00ed. O p\u00e1r dn\u016f pozd\u011bji byl ve m\u011bst\u011b vyhl\u00e1\u0161en v\u00fdjime\u010dn\u00fd stav.  <\/p>\n<p> N\u011bkter\u00e9 t\u011b\u017eko ov\u011b\u0159iteln\u00e9 zpr\u00e1vy \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee policejn\u00ed komisa\u0159 Oli\u010d byl ji\u017e 2. srpna 1893 u soudn\u00edho rady Kr\u010dm\u00e1\u0159e (ten pozd\u011bji p\u0159i procesu s Omladinou zasedal v \u010dele v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho soudu), kde se mu dostalo pokyn\u016f, aby shrom\u00e1\u017edil v\u0161echny mlad\u00e9 spiklence do jedn\u00e9 kupy a ud\u011blal z nich tajn\u00fd velezr\u00e1dn\u00fd spolek. Jist\u00e9 v\u0161ak je, \u017ee ji\u017e 7. srpna vysl\u00fdchal Oli\u010d pra\u017esk\u00e9ho zlod\u011bje F. Legnera, kter\u00fd pr\u00fd mu (podle komisa\u0159e) vypov\u011bd\u011bl, \u017ee v \u010cech\u00e1ch existuje tajn\u00e1 organizace zvan\u00e1 Omladina. Jen v Praze m\u00e1 tento spolek 100 \u010dlen\u016f, dal\u0161\u00ed p\u016fsob\u00ed v Liberci, Most\u011b, Plzni a na Kladn\u011b. Celkem pr\u00fd jde o 720 osob, kter\u00e9 nos\u00ed hole, v nich\u017e jsou ukryty d\u00fdky. C\u00edlem Omladiny je p\u0159ipravit v Praze p\u0159evrat.<br \/> Legnerova v\u00fdpov\u011b\u010f se stala st\u011b\u017eejn\u00edm bodem ob\u017ealoby proti Omladin\u011b. Z\u016fstala j\u00edm dokonce i potom, kdy zlod\u011bj p\u0159i procesu p\u0159iznal, \u017ee vlastn\u011b p\u0159ed v\u00fdslechem u pana policejn\u00edho komisa\u0159e Oli\u010de o \u017e\u00e1dn\u00e9m takov\u00e9m tajn\u00e9m spolku nesly\u0161el.  <\/p>\n<p> Sly\u0161et v\u0161ak mohl. Omladina skute\u010dn\u011b existovala. Nikoliv ov\u0161em jako tajn\u00fd a velezr\u00e1dn\u00fd spolek, ale jako sdru\u017een\u00ed ml\u00e1de\u017ee zalo\u017een\u00e9 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1891 na Kladn\u011b. Jej\u00edmi \u010dleny byli mlad\u00ed d\u011bln\u00edci i pokrokov\u00ed studenti. C\u00edlem sdru\u017een\u00ed, jak se pravilo v programu, bylo, \u201e&#8230; aby ml\u00e1de\u017e, nad\u011bje budoucnosti, se vzd\u011bl\u00e1vala, povahu p\u0159\u00edmou a \u0161lechetnou si p\u011bstila, ducha v\u011bdomostmi obohacovala a voln\u00e9 my\u0161len\u00ed, \u0159\u00edzen\u00e9 pouze z\u00e1kony rozumu a logiky, si osvojovala&quot;. Toto sdru\u017een\u00ed dokonce vyd\u00e1valo v Praze zcela leg\u00e1ln\u011b sv\u016fj \u010dasopis, povolen\u00fd c. k. \u00fa\u0159ady. Na jeho \u010dinnosti nebylo pranic tajn\u00e9ho, nepo\u010d\u00edt\u00e1me-li ov\u0161em, \u017ee se i \u010dlenov\u00e9 Omladiny z\u00fa\u010dast\u0148ovali spolu s ostatn\u00edmi protihabsbursk\u00fdch akc\u00ed. Proto\u017ee v\u0161ak komisa\u0159 Oli\u010d pot\u0159eboval pro sv\u00e9 pl\u00e1ny \u201em\u00edt spiklence pod jednou st\u0159echou&quot;, poslou\u017eila mu k tomu Omladina. V Legnerovi se pak pokusil z\u00edskat jednoho z korunn\u00edch sv\u011bdk\u016f proti tomuto spolku. Bylo ov\u0161em ji\u017e \u0159e\u010deno, \u017ee ho hanebn\u011b zklamal.  <\/p>\n<p> Druh\u00fdm korunn\u00edm sv\u011bdkem m\u011bl b\u00fdt hrbat\u00fd rukavi\u010dk\u00e1\u0159 Rudolf Mrva. S t\u00edmto romanticky zalo\u017een\u00fdm mlad\u00edkem m\u011bl komisa\u0159 Oli\u010d na po\u010d\u00e1tku roku 1893 rovn\u011b\u017e co \u010dinit. Mrva toti\u017e zalo\u017eil tajn\u00fd spolek \u201ePodzemn\u00ed Praha&quot;, v n\u011bm\u017e soust\u0159edil hrstku malostransk\u00fdch kluk\u016f. S\u00e1m vystupoval jako jejich v\u016fdce pod kryc\u00edm jm\u00e9nem Rigoletto z Tosk\u00e1ny. Tajn\u00fd spolek \u201ePodzemn\u00ed Praha&quot; v\u0161ak nevyv\u00edjel, jak by se mohl n\u011bkdo domn\u00edvat, protirakouskou \u010dinnost. Jeho \u010dlenov\u00e9 se vy\u017e\u00edvali v tom, \u017ee vykr\u00e1dali p\u016fdy a sklepy. A proto se tak\u00e9 dostal Rudolf Mrva do konfliktu s polici\u00ed. Vy\u0161el z n\u011bho se zdravou k\u016f\u017e\u00ed, le\u010d s charakterem pok\u0159iven\u00fdm v\u00edc ne\u017e jeho p\u00e1te\u0159. Stal se konfidentem c. k. pra\u017esk\u00e9 policie. Jeho hlavn\u00edm \u00fakolem pak bylo sb\u00edrat informace o protirakousk\u00e9m sm\u00fd\u0161len\u00ed mlad\u00fdch \u010cech\u016f. A Mrva se \u010dinil, se\u010d mohl. Za mnoh\u00e9 \u00fadaje, kter\u00e9 komisa\u0159 Oli\u010d poskytl potom soudu, vd\u011b\u010dil pr\u00e1v\u011b Mrvovi. Proto s n\u00edm tak\u00e9 po\u010d\u00edtal jako s druh\u00fdm korunn\u00edm sv\u011bdkem v chystan\u00e9m procesu s Omladinou. Vytrhli mu v\u0161ak \u017eel\u00edzko z ohn\u011b d\u0159\u00edv ne\u017e \u010dekal. Rudolf Mrva byl je\u0161t\u011b p\u0159ed zapo\u010det\u00edm procesu zavra\u017ed\u011bn!  <\/p>\n<p> Je ov\u0161em nutn\u00e9 zd\u016fraznit, \u017ee ani tato vra\u017eda nebyla d\u00edlem n\u011bjak\u00e9ho tajn\u00e9ho sdru\u017een\u00ed. Provedli ji dva mlad\u00ed lid\u00e9 \u2014 F. Dragoun a O. Dole\u017eal \u2014 na vlastn\u00ed p\u011bst, kdy\u017e se dov\u011bd\u011bli, \u017ee je Mrva konfident a m\u00e1 ve sv\u00e9m z\u00e1pisn\u00edku \u0159adu jmen mlad\u00fdch \u010cech\u016f. Probodli hrbat\u00e9ho rukavi\u010dk\u00e1\u0159e pr\u00e1v\u011b v \u010dase, kdy strojil v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek.  <\/p>\n<p> Pro mlad\u00e9 lidi, kter\u00e9 od z\u00e1\u0159\u00ed do prosince 1893 rakousk\u00e1 policie zatkla a uv\u011bznila v trestnici pod Novom\u011bstskou v\u011b\u017e\u00ed, byla ov\u0161em tato vra\u017eda medv\u011bd\u00ed slu\u017ebou. A\u017e do t\u00e9 doby toti\u017e plavala fakta ob\u017ealoby na vod\u011b. Ka\u017edodenn\u00ed v\u00fdslechy \u201eOmladin\u00e1\u0159\u016f&quot; prozrazovaly, \u017ee se mnoz\u00ed ze zat\u010den\u00fdch vlastn\u011b ani neznali, nato\u017e aby chystali n\u011bjak\u00e9 spiknut\u00ed. Vra\u017eda Mrvy se ov\u0161em stala kapit\u00e1ln\u00edm d\u016fkazem existence tajn\u00e9 organizace. Policie znova zatkla ty, kter\u00e9 byla nucena p\u0159edt\u00edm propustit pro nedostatek d\u016fkaz\u016f.  <\/p>\n<p> 15. ledna 1894 se za\u010dal pod Novom\u011bstskou v\u011b\u017e\u00ed proces s tajn\u00fdm spolkem, kter\u00fd nikdy nebyl tajn\u00fd. A tak\u00e9 s lidmi, kte\u0159\u00ed nikdy nebyli ani \u010dleny t\u00e9 Omladiny, kter\u00e1 vznikla na Kladn\u011b. Na lavici ob\u017ealovan\u00fdch usedlo 76 mlad\u00fdch mu\u017e\u016f. V\u0161ichni do jednoho shodn\u011b prohla\u0161ovali, \u017ee tajn\u00fd spolek Omladina je v\u00fdmyslem policie. Prok\u00e1zaly to i v\u00fdpov\u011bdi sv\u011bdk\u016f, kter\u00e9 dodal tribun\u00e1lu policejn\u00ed komisa\u0159 Oli\u010c. Nejp\u0159esv\u011bd\u010div\u011bji pak z \u00fast jeho korunn\u00edho sv\u011bdka Legnera. P\u0159esto skon\u010dil proces tak, jak kon\u010d\u00edv\u00e1 v\u011bt\u0161ina monstrproces\u016f, v nich\u017e nejde o spravedlnost, ale o prosazen\u00ed z\u00e1jm\u016f utla\u010dovatelsk\u00fdch kruh\u016f. Ze 76 ob\u017ealovan\u00fdch bylo 66 odsouzeno k celkov\u00e9mu trestu v\u011bzen\u00ed na 96 let, 2 m\u011bs\u00edce a 28 dn\u016f. Osm ob\u017ealovan\u00fdch bylo osvobozeno.  <\/p>\n<p> Proces s Omladinou se m\u011bl st\u00e1t v\u00fdstrahou pro v\u0161echny, kdo\u017e se opova\u017eovali vystupovat proti st\u00e1vaj\u00edc\u00edmu po\u0159\u00e1dku rakousko-uhersk\u00e9 monarchie. Jeho re\u017eis\u00e9\u0159i dos\u00e1hli prav\u00e9ho opaku. A tak, i kdy\u017e nikdy \u017e\u00e1dn\u00fd tajn\u00fd spolek Omladina neexistoval, p\u0159ece jen Omladina, jak j\u00ed zplodil policejn\u00ed komisa\u0159 Oli\u010c, sehr\u00e1la v protirakousk\u00e9m sm\u00fd\u0161len\u00ed \u010desk\u00e9ho lidu svou v\u00fdznamnou roli.  <\/p>\n<p> <em>Josef Gluckselick <\/em> <\/p>\n<p> <em>Archiv NoS<\/em>  <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Jak to bylo s &quot;Omladinou&quot;? \u00a0<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[8],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1871"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1871"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1871\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1871"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1871"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1871"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}