![\"a-dulles\"](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2007\/08\/a-dulles.jpg\")
Newyorsk\u00fd advok\u00e1t a diplomat Allen Welsh Dulles je pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch \u010dinitel\u016f americk\u00e9 zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby – CIA. Je k takov\u00e9mu ozna\u010den\u00ed vskutku n\u011bjak\u00fd opr\u00e1vn\u011bn\u00fd d\u016fvod?<\/strong><\/p>\nKdo byl A. W. Dulles? Sp\u00ed\u0161e je zn\u00e1m jeho o p\u011bt let star\u0161\u00ed bratr, John Foster Dulles (obr.2), <\/em> zn\u00e1m\u00fd harcovn\u00edk \u00bbstuden\u00e9 v\u00e1lky\u00ab, jen\u017e v letech 1953 a\u017e 1959 zast\u00e1val funkci ministra zahrani\u010d\u00ed. S jeho p\u016fsoben\u00edm v t\u00e9to roli je spojeno obdob\u00ed doktr\u00edny na pokraji v\u00e1lky a upev\u0148ov\u00e1n\u00ed hegemonie USA v z\u00e1padn\u00edch politick\u00fdch, hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch a vojensk\u00fdch alianc\u00edch.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n Ale vra\u0165me se k Allenu Dullesovi.<\/em> Ve sv\u00fdch 19 letech byl jmenov\u00e1n \u0161\u00e9fem evropsk\u00e9 \u010d\u00e1sti americk\u00e9 tajn\u00e9 slu\u017eby OSS (Office of Strategie Services) se s\u00eddlem ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Bernu. To se psal rok 1942. Nebyl tedy u\u017e nejmlad\u0161\u00ed, ale energie m\u011bl hodn\u011b, zejm\u00e9na na z\u00e1kulisn\u00ed man\u00e9vry. A\u010dkoliv se k jeho sluchu dost\u00e1valy zpr\u00e1vy o osudu evropsk\u00fdch \u017did\u016f, p\u0159esto svoji hlavn\u00ed aktivitu zam\u011b\u0159oval sp\u00ed\u0161e na rozv\u00edjen\u00ed p\u0159\u00edsn\u011b tajn\u00fdch kontakt\u016f s politiky, intelektu\u00e1ly, diplomaty a samoz\u0159ejm\u011b i agenty podzemn\u00edho hnut\u00ed v hitlerovsk\u00e9m N\u011bmecku, kte\u0159\u00ed v hlubok\u00e9m inkognitu oponovali nacismu, od nich\u017e z\u00edsk\u00e1val \u0159adu strategicky v\u00fdznamn\u00fdch informac\u00ed pro veden\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdch operac\u00ed.<\/p>\n Mezi N\u011bmci m\u011bl nesporn\u00e9 kvalitn\u00ed agenty…<\/strong><\/p>\n Mezi jeho elitn\u00ed inform\u00e1tory n\u00e1le\u017eeli zejm\u00e9na dva mu\u017ei, kte\u0159\u00ed vid\u011bli d\u00e1l ne\u017e ostatn\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed \u010dinitel\u00e9 a rozhodli se pro spolupr\u00e1ci s Ameri\u010dany. Prvn\u00edm byl Hans Bernd Gisevius, soudce a pracovn\u00edk zahrani\u010dn\u00ed sekce vojensk\u00e9 v\u00fdzv\u011bdn\u00e9 slu\u017eby abwehru, jen\u017e p\u016fsobil jako n\u011bmeck\u00fd tajn\u00fd agent pod kryt\u00edm vicekonzula v Curychu. A druh\u00fdm byl Fritz Kolbe, kter\u00e9ho Dulles pokl\u00e1dal za \u0161pi\u010dkov\u00fd zdroj informac\u00ed. Kolbe se jako tajemn\u00edk Karla Rittera, sty\u010dn\u00e9ho emisara n\u011bmeck\u00e9ho ministerstva zahrani\u010d\u00ed p\u0159i vrchn\u00edm velitelstv\u00ed wehrmachtu, dostal ke spoust\u011b p\u0159\u00edsn\u011b tajn\u00fdch dokument\u016f, kter\u00e9 po tuctech p\u0159ed\u00e1val Dullesov\u011b rezidentu\u0159e v Bernu. Tyto jeho zpr\u00e1vy byly tehdy pova\u017eov\u00e1ny za natolik tajn\u00e9, \u017ee Dulles na\u0159\u00eddil, aby k nim m\u011bl p\u0159\u00edstup jen velmi omezen\u00fd okruh lid\u00ed z OSS.<\/p>\n Dulles vedl separ\u00e1tn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed za z\u00e1dy Sov\u011btsk\u00e9ho svazu<\/strong><\/p>\n I kdy\u017e je tedy mo\u017eno Dullesov\u011b organizaci p\u0159ipsat n\u011bkter\u00e1 pozitiva pro spole\u010dn\u00fd boj s nacistick\u00fdm N\u011bmeckem, p\u0159esto velkou \u010dernou skvrnou na jeho kont\u011b z\u016fst\u00e1vaj\u00ed p\u0159\u00edsn\u011b tajn\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed jeho slu\u017eby s n\u011bmeck\u00fdmi vojensk\u00fdmi a zpravodajsk\u00fdmi \u010diniteli o kapitulaci wehrmachtu a sil SS na z\u00e1padn\u00ed front\u011b, zejm\u00e9na v severn\u00ed It\u00e1lii. Jde o vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed konan\u00e1 za z\u00e1dy sov\u011btsk\u00e9ho spojence. Cel\u00e1 akce dostala kryc\u00ed k\u00f3d Operace Sunrise.<\/p>\n Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed roli v tomto sehr\u00e1val Quido Zimmer, 33let\u00fd sportovn\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed d\u016fstojn\u00edk SS, kter\u00fd se sice \u0159adil mezi st\u0159edn\u00ed \u00farove\u0148 t\u011bchto \u00bbnadlid\u00ed\u00ab, ale m\u011bl na sv\u011bdom\u00ed dlouhou \u0159adu ob\u011bt\u00ed holocaustu z \u0159ad italsk\u00fdch \u017did\u016f. Nesporn\u011b se sna\u017eil uniknout zaslou\u017een\u00e9mu trestu i \u010dern\u00e9mu sv\u011bdom\u00ed, kdy\u017e se v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch roku 1944 p\u0159ed Dullesov\u00fdmi agenty stylizoval do role \u00bbodp\u016frce nacismu\u00ab a propag\u00e1tora urychlen\u00e9ho ukon\u010den\u00ed boj\u016f. Alespo\u0148 na z\u00e1padn\u00ed front\u011b.<\/p>\n A pr\u00e1v\u011b ze Zimmerova popudu do\u0161lo v listopadu 1944 k porad\u011b \u010dinitel\u016f Hlavn\u00edho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho bezpe\u010dnostn\u00edho \u00fa\u0159adu (RSHA) v italsk\u00e9 Veron\u011b. Nutno zd\u016fraznit, \u017ee odtud vy\u0161el n\u00e1pad vyu\u017e\u00edt k tajn\u00e9mu jedn\u00e1n\u00ed s Dullesov\u00fdmi lidmi italsk\u00e9ho ob\u010dana. Navr\u017een a schv\u00e1len byl baron Luigi Parilli, p\u016fvodn\u011b obchodn\u00ed p\u0159edstavitel firem Kelvinator a Nash, jen\u017e m\u011bl kontakty nejen na Zimmera, ale i na italsk\u00e9 partyz\u00e1ny. Byly vysl\u00e1ny prvn\u00ed sign\u00e1ly k osobn\u00ed sch\u016fzce.<\/p>\n A tak se 3. b\u0159ezna 1945 ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Luganu s v\u011bdom\u00edm Allena Dullese setkal jeden z \u010dlen\u016f jeho zpravodajsk\u00e9 mise, Paul Blum, s dv\u011bma d\u016fstojn\u00edky n\u011bmeck\u00e9 tajn\u00e9 slu\u017eby a jedn\u00edm italsk\u00fdm obchodn\u00edkem. Byli to Zimmer, Parrilli a Eugen Dollman, Himmler\u016fv p\u0159edstavitel v It\u00e1lii. Toto jedn\u00e1n\u00ed m\u011blo vytvo\u0159it p\u016fdu pro setk\u00e1n\u00ed Karla Wolffa, gener\u00e1la SS a nejvy\u0161\u0161\u00edho \u010dinitele nacistick\u00e9 spr\u00e1vy nad severn\u00ed It\u00e1li\u00ed, se samotn\u00fdm Allenem Dullesem.<\/em><\/p>\n Netrvalo to dlouho a ji\u017e 8. b\u0159ezna do\u0161lo v jin\u00e9m \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m m\u011bst\u011b, Luzernu, k dal\u0161\u00edmu jedn\u00e1n\u00ed, a to dokonce mezi eses\u00e1ck\u00fdm gener\u00e1lem Wolffem a Allenem Dullesem, \u0161\u00e9fem rezidentury OSS v Bernu. Wolff nab\u00eddl Dullesovi n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed pl\u00e1n: v z\u00e1jmu \u00bbu\u0161et\u0159en\u00ed lidsk\u00fdch \u017eivot\u016f\u00ab – jak \u0159\u00edk\u00e1 doslova tento eses\u00e1k odpov\u011bdn\u00fd za deportaci 300 000 \u017did\u016f do vyhlazovac\u00edho t\u00e1bora Treblinka – navrhl, \u017ee skupina n\u011bmeck\u00fdch arm\u00e1d \u00bbC\u00ab, kter\u00e9 velel poln\u00ed mar\u0161\u00e1l Albert Kesselring, bez boje vyklid\u00ed It\u00e1lii a odejde do N\u011bmecka s t\u00edm, \u017ee na jej\u00ed m\u00edsto (op\u011bt bez boje) vstoup\u00ed britsk\u00e9 kontingenty gener\u00e1la Harolda Alexandera. V pozad\u00ed Wolffovy nab\u00eddky se skr\u00fdvala nad\u011bje, sice mal\u00e1, ale doutnaj\u00edc\u00ed, \u017ee se napln\u00ed Hitlerovy a Goebbelsovy spekulace o vz\u00e1jemn\u00e9m st\u0159etnut\u00ed americk\u00fdch a britsk\u00fdch vojsk se Sov\u011bty, k n\u011bmu\u017e se N\u011bmci p\u0159ipoj\u00ed jako spojenci Z\u00e1padu.<\/p>\n Av\u0161ak tyto tajn\u00e9 kontakty byly nakonec odhaleny sov\u011btsk\u00fdmi agenty. Mimo jin\u00e9 i p\u0159i\u010din\u011bn\u00edm Kima Philbyho (obr.3),<\/em> proslul\u00e9ho sov\u011btsk\u00e9ho vyzv\u011bda\u010de britsk\u00e9ho p\u016fvodu. Po st\u00ed\u017enosti sov\u011btsk\u00e9ho ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed V. M. Molotova u americk\u00e9ho velvyslance A. Harrimana ze dne 22. b\u0159ezna 1945 a po n\u00e1sledn\u00e9 v\u00fdm\u011bn\u011b dopis\u016f Stalina s Rooseveltem byla tato separ\u00e1tn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed definitivn\u011b p\u0159eru\u0161ena. A\u010dkoli byla po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce organizace OSS zru\u0161ena, Dulles z\u016fstal i nad\u00e1le v \u0159ad\u00e1ch profesion\u00e1l\u016f zpravodajsk\u00e9ho \u0159emesla. Z\u00e1hy se stal \u010dlenem t\u0159\u00ed\u010dlenn\u00e9ho v\u00fdboru, kter\u00fd m\u011bl p\u0159edlo\u017eit n\u00e1vrh na reorganizaci cel\u00e9ho syst\u00e9mu tajn\u00fdch slu\u017eeb USA. Po zalo\u017een\u00ed CIA v roce 1947 se pak stal jej\u00edm v\u00fdzna\u010dn\u00fdm \u010dinitelem, jak o tom sv\u011bd\u010d\u00ed posl\u00e9ze i jeho jmenov\u00e1n\u00ed do funkce z\u00e1stupce \u0159editele (1951). Kdy\u017e gener\u00e1l Walter Beddell-Smith v roce 1953 opustil post nejvy\u0161\u0161\u00edho \u0161\u00e9fa CIA, tak na jeho m\u00edsto prezident Dwight Eisenhower jmenoval pr\u00e1v\u011b Allena Dullese. Roli prezidenta v t\u00e9to souvislosti nutno zd\u016fraznit, proto\u017ee \u00dast\u0159edn\u00ed zpravodajsk\u00e1 slu\u017eba (Central Intelligence Agency) toti\u017e vznikla z rozhodnut\u00ed Kongresu v roce 1947 jako\u017eto hlavn\u00ed informa\u010dn\u00ed agentura pro prezidenta USA, jemu\u017e je i p\u0159\u00edmo pod\u0159\u00edzena. Po p\u0159\u00edchodu Allena Dullese do jej\u00edho veden\u00ed bylo p\u016fvodn\u00ed informa\u010dn\u00ed spektrum je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159eno o aktivity tzv. kryc\u00edch operac\u00ed, jejich\u017e \u00fakolem bylo p\u0159isp\u011bt k p\u00e1du re\u017eim\u016f praktikuj\u00edc\u00edch politiku odporuj\u00edc\u00ed z\u00e1jm\u016fm USA.<\/p>\n Velk\u00fd hr\u00e1\u010d \u00bbstuden\u00e9 v\u00e1lky\u00ab<\/strong><\/p>\n Za dobu osmi let, kdy st\u00e1l Allen Dulles v \u010dele CIA, co\u017e je rekordn\u00ed doba vyrovnan\u00e1 pouze Georgem Tenetem (\u0161\u00e9f CIA v letech 1996-2004), jeho organizace n\u011bkolikr\u00e1t hrub\u011b zasahovala do z\u00e1le\u017eitost\u00ed jin\u00fdch zem\u00ed. Podstatnou m\u011brou nap\u0159\u00edklad p\u0159isp\u011bla k p\u0159evratu v \u00cdr\u00e1nu v roce 1953, kter\u00fd vedl gener\u00e1l Z\u00e1hid\u00ed a vy\u00fastil ve svr\u017een\u00ed vl\u00e1dy premi\u00e9ra Muhammada Mosaddeka, jen\u017e se p\u0159edt\u00edm znel\u00edbil t\u00edm, \u017ee nechal zn\u00e1rodnit \u00edr\u00e1nsk\u00e9 ropn\u00e9 zdroje. O rok pozd\u011bji byl podobn\u00fdm zp\u016fsobem svr\u017een guatemalsk\u00fd prezident Guzm\u00e1n Jacobo Arbenz, jemu\u017e Washington zase vyt\u00fdkal mimo jin\u00e9 pozemkovou reformu z roku 1952.<\/p>\n Krach v Z\u00e1toce svin\u00ed<\/strong><\/p>\n Jedn\u00e9 \u010d\u00e1sti ji\u017en\u00edho kub\u00e1nsk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed se \u0159\u00edk\u00e1 Playa Gir\u00f3n (Z\u00e1toka svin\u00ed). Jde z\u00e1rove\u0148 o synonymum pro invazi exilov\u00fdch Kub\u00e1nc\u016f, kterou v dubnu 1961 organizovala rovn\u011b\u017e Dullesova CIA s c\u00edlem svrhnout Fidela Castra. A rovn\u011b\u017e dopadla s velkou ostudou. Richard Bissell, Dulles\u016fv n\u00e1m\u011bstek pro diverzn\u00ed operace a hlavn\u00ed pl\u00e1nova\u010d invaze na Kubu, jen\u017e m\u011bl p\u0159edt\u00edm lv\u00ed pod\u00edl na svr\u017een\u00ed guatemalsk\u00e9ho prezidenta Arbenze, \u0159ekl posl\u00e9ze historikovi Michaelovi Beschlossovi: \u00bbN\u00e1\u0161 pl\u00e1n m\u011bl b\u00fdt podpo\u0159en atent\u00e1tem. Po\u010d\u00edtali jsme s t\u00edm, \u017ee Castro bude zavra\u017ed\u011bn je\u0161t\u011b p\u0159ed vylod\u011bn\u00edm.\u00ab<\/p>\n U Playa Gir\u00f3n se v den \u00bbD\u00ab vylodilo asi 1500 kub\u00e1nsk\u00fdch emigrant\u016f z tzv. brig\u00e1dy 2506 v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, \u017ee t\u00e9to jejich akci Washington poskytne leteckou podporu. Av\u0161ak nov\u00fd americk\u00fd prezident John Kennedy nesouhlasil s t\u00edmto zp\u016fsobem realizace cel\u00e9 operace a leteck\u00fd z\u00e1sah zru\u0161il. Nav\u00edc se nesplnilo uji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed v\u016fdc\u016f kub\u00e1nsk\u00e9 exilov\u00e9 komunity, \u017ee kub\u00e1nsk\u00e9 obyvatelstvo spont\u00e1nn\u011b povstane proti Castrov\u011b vl\u00e1d\u011b. Cel\u00e1 akce tak byla p\u0159edem odsouzena k nezdaru. B\u011bhem \u0161estat\u0159iceti hodin jednotky kub\u00e1nsk\u00e9 arm\u00e1dy a milice s nasazen\u00edm tank\u016f a letectva rozdrtily v\u00fdsadek. V boji padlo 114 \u00fato\u010dn\u00edk\u016f a 1189 osob bylo zajato. Nam\u00edsto svr\u017een\u00ed Castrova re\u017eimu zv\u00fd\u0161ila cel\u00e1 operace popularitu Fidela Castra.<\/p>\n To v\u0161ak rozhodn\u011b nelze \u0159\u00edci o Allenu Dullesovi<\/em>. Jeho akcie okam\u017eit\u011b klesly k bodu mrazu. Nen\u00ed divu, \u017ee ho prezident Kennedy z\u00e1hy odvolal z postu \u0159editele CIA. Ale je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm mu ve sv\u00e9 pracovn\u011b pat\u0159i\u010dn\u011b umyl hlavu.<\/p>\n Ironi\u00ed osudu se pak stejn\u00fd Allen Dulles o dva roky pozd\u011bji stal \u010dlenem komise soudce nejvy\u0161\u0161\u00edho soudu Earla Warrena, kter\u00e1 m\u011bla na pokyn prezidenta Lyndona Johnsona vy\u0161et\u0159it atent\u00e1t na prezidenta Johna Kennedyho v texask\u00e9m Dallasu 22. listopadu 1963. Nic v podstat\u011b nebylo objasn\u011bno, krom\u011b uve\u0159ejn\u011bn\u00ed \u010d\u00e1sti tajn\u00fdch dokument\u016f t\u00e9to komise, kter\u00e9 nazna\u010dily, \u017ee se na spiknut\u00ed proti J. F. Kennedymu pod\u00edlely i n\u011bkter\u00e9 slo\u017eky CIA a FBI, kter\u00e9 nesouhlasily s realistick\u00fdmi prvky v jeho vnit\u0159n\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed politice. S\u00e1m Allen Dulles se do\u017eil 76 let a zem\u0159el 29. ledna 1969.<\/p>\n Po jeho smrti prakticky do sou\u010dasnosti se st\u00e1le vedou debaty o m\u00edstu a \u00faloze t\u00e9to organizace, v jej\u00edm\u017e \u010dele st\u00e1l. Zejm\u00e9na skand\u00e1l Watergate (1972), jakkoli do n\u011bj CIA nebyla p\u0159\u00edmo zapletena, vyvolal pak nutnost nov\u00e9ho vymezen\u00ed \u00fakol\u016f t\u00e9to slu\u017eby v\u010detn\u011b pevn\u011bj\u0161\u00ed kontroly. Poda\u0159ilo se to? Jak\u00e1 to vskutku hamletovsk\u00e1 ot\u00e1zka!<\/p>\n Michal RYB\u00cdN<\/p>\n Obr. 1 – Gener\u00e1l Walter Bedell-Smith, prvn\u00ed \u0161\u00e9f CIA<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Newyorsk\u00fd advok\u00e1t a diplomat Allen Welsh Dulles je pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch \u010dinitel\u016f americk\u00e9 zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby – CIA.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":693,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[9],"tags":[34],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1946"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1946"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1946\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/693"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1946"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1946"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1946"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"John](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/10\/jf-dulles.jpg\")
Za v\u0161echny jist\u011b sta\u010d\u00ed uv\u00e9st, \u017ee se mu d\u00edky nasazen\u00e9mu agentovi v n\u011bmeck\u00fdch \u0159ad\u00e1ch dostal do rukou obsah depe\u0161e od n\u011bmeck\u00e9 mise v Argentin\u011b, kter\u00e1 pod\u00e1vala hl\u00e1\u0161en\u00ed velitelstv\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho ponorkov\u00e9ho lo\u010fstva o pl\u00e1novan\u00e9m odplut\u00ed velk\u00e9ho americk\u00e9ho konvoje se strategick\u00fdm zbo\u017e\u00edm do Evropy. D\u00edky rychl\u00e9mu Dullesovu z\u00e1kroku byl program plavby tohoto konvoje zm\u011bn\u011bn a zachr\u00e1n\u011bny byly nejen \u017eivoty pos\u00e1dek, ale i v\u00e1le\u010dn\u00fd materi\u00e1l ur\u010den\u00fd pro spojence, v\u010detn\u011b Sov\u011btsk\u00e9ho svazu.<\/p>\n![\"Kim](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2008\/06\/kim-philby.jpg\")
Konec z\u00e1kulisn\u00edch jedn\u00e1n\u00ed o separ\u00e1tn\u00edm m\u00edru<\/strong><\/p>\n
\u00a8
Do \u010dela americk\u00e9 zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby<\/strong><\/p>\n![\"Gen.](\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/10\/bedell-smith.jpg\")
Prezident Kennedy musel Dullese vyhodit<\/strong><\/p>\n