{"id":1977,"date":"2012-12-15T13:14:04","date_gmt":"2012-12-15T12:14:04","guid":{"rendered":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/12\/15\/materialismus-a-katastrofismus-1\/"},"modified":"2012-12-15T13:14:04","modified_gmt":"2012-12-15T12:14:04","slug":"materialismus-a-katastrofismus-1","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/2012\/12\/15\/materialismus-a-katastrofismus-1\/","title":{"rendered":"Materialismus a katastrofismus (1)"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\"><strong><img loading=\"lazy\" class=\" alignleft size-full wp-image-1976\" style=\"float: left;\" alt=\"10-pl\" src=\"http:\/\/novysmer.cz\/wp-content\/uploads\/2012\/12\/10-pl.jpg\" height=\"90\" width=\"120\" \/>Kritick\u00e9 zamy\u0161len\u00ed nad soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00fdmi n\u00e1zory a metodologick\u00fdmi p\u0159\u00edstupy, kter\u00e9 lze vystopovat v knih\u00e1ch a \u010dl\u00e1nc\u00edch profesora Jana Kellera<\/strong><\/p>\n<p> <!--more--> <\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>\u00davod \u2013 co je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9 pro kvalifikovanou levicovou ideologii<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Je zn\u00e1mo, \u017ee vskutku modern\u00ed radik\u00e1ln\u011b levicovou, antisyst\u00e9movou, revolu\u010dn\u011b demokratickou ideologii charakterizuj\u00ed tyto z\u00e1kladn\u00ed momenty: <br \/>1) Antikapitalismus, co\u017e je prvn\u00ed, z\u00e1kladn\u00ed a v\u00fdchoz\u00ed prvek, spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed v z\u00e1sadn\u00edm odm\u00edt\u00e1n\u00ed kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ovatelsk\u00e9ho (jako\u017e i jak\u00e9hokoliv jin\u00e9ho) soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f, programov\u00e9m a<br \/>hodnotov\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed na revolu\u010dn\u00ed odstran\u011bn\u00ed syst\u00e9mu kapitalistick\u00fdch vlastnick\u00fdch pom\u011br\u016f, nikoli pouze na reformu struktury kapitalistick\u00e9ho syst\u00e9mu, je\u017e by v podstat\u011b ponech\u00e1vala jeho vyko\u0159is\u0165ovatelskou soci\u00e1ln\u011b ekonomickou z\u00e1kladnu nezm\u011bn\u011bnou \u2013 zv\u011b\u010dn\u011bn\u00ed existence syst\u00e9mu kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed hroz\u00ed ve sv\u00fdch d\u016fsledc\u00edch z\u00e1nikem lidsk\u00e9ho rodu, a proto se opravdov\u00e1 levice nem\u016f\u017ee s trvalou existenc\u00ed kapitalismu smi\u0159ovat, nem\u016f\u017ee kapitalismus v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b pokl\u00e1dat za jak\u00fdsi \u201ep\u0159irozen\u00fd spole\u010densk\u00fd \u0159\u00e1d\u201c, jen\u017e je \u00fadajn\u011b \u201ev souladu s v\u011b\u010dnou a nem\u011bnnou lidskou p\u0159irozenost\u00ed\u201c, z \u010deho\u017e m\u00e1 vyplynout, \u017ee levicov\u00e1 ideologie a politika si m\u016f\u017ee za sv\u016fj strategick\u00fd c\u00edl vytknout pouze jak\u00fdsi \u201ekapitalismus s lidskou tv\u00e1\u0159\u00ed\u201c, syst\u00e9m, v n\u011bm\u017e budou soci\u00e1ln\u00ed dopady kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed zm\u00edr\u0148ovat struktury a mechanismy bur\u017eoazn\u00edho soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu. <br \/>2) Antistalinismus, jeliko\u017e model revolu\u010dn\u011b demokratick\u00e9ho p\u0159ekon\u00e1n\u00ed kapitalismu mus\u00ed b\u00fdt sou\u010dasn\u011b alternativou v\u016f\u010di p\u0159edlistopadov\u00e9mu typu socialismu \u2013 stalinsk\u00fd model socialismu m\u011bl vnit\u0159n\u00ed, objektivn\u00ed, syst\u00e9mov\u00e9 nedostatky spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed v tom, \u017ee spole\u010densk\u00e9 vlastnictv\u00ed se realizovalo v podob\u011b p\u0159\u00edkazov\u011b administrativn\u00edho, st\u00e1tn\u011b byrokratick\u00e9ho p\u0159ivlast\u0148ov\u00e1n\u00ed t\u0159\u00eddou \u0159\u00edd\u00edc\u00edho apar\u00e1tu, jej\u00ed\u017e ka\u017edodenn\u00ed soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e1 praktick\u00e1 aktivita neust\u00e1le beznad\u011bjn\u011b kol\u00edsala mezi celospole\u010denskou str\u00e1nkou a tendenc\u00ed ke zveli\u010dov\u00e1n\u00ed lok\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky vlastnick\u00e9 subjektivity t\u00e9to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed spole\u010densk\u00e9 t\u0159\u00eddy-net\u0159\u00eddy, t\u0159\u00eddy-polot\u0159\u00eddy, tak\u017ee p\u0159edlistopadov\u00fd socialismus v ur\u010dit\u00e9 f\u00e1zi sv\u00e9ho v\u00fdvoje ustrnul na \u201epolovi\u010dn\u00ed cest\u011b\u201c p\u0159i p\u0159echodu od spole\u010dnosti t\u0159\u00eddn\u011b diferencovan\u00e9 ke spole\u010dnosti bezt\u0159\u00eddn\u00ed, v\u00fdrobn\u00ed zp\u016fsob p\u0159edlistopadov\u00e9ho socialismu si nedok\u00e1zal vytvo\u0159it vlastn\u00ed, socialismu odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed vlastnickou strukturu, v n\u00ed\u017e by byla vlastnick\u00e1 aktivita pracovn\u00edk\u016f apar\u00e1tu spole\u010densk\u00e9ho \u0159\u00edzen\u00ed d\u00edl\u010d\u00ed a pod\u0159\u00edzenou sou\u010d\u00e1st\u00ed re\u00e1ln\u011b celospole\u010densky dominuj\u00edc\u00ed a integruj\u00edc\u00ed vlastnick\u00e9 subjektivity d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy, a tud\u00ed\u017e toto ne\u00fapln\u00e9 a nedokonal\u00e9 zespole\u010den\u0161t\u011bn\u00ed vykazovalo tendenci dotv\u00e1\u0159et si celospole\u010densky integruj\u00edc\u00ed vlastnickou subjektivitu ve vlastnick\u00fdch form\u00e1ch a struktur\u00e1ch, funguj\u00edc\u00edch podle logiky soukromokapitalistick\u00e9ho vlastnictv\u00ed, co\u017e byl pr\u00e1v\u011b soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fd z\u00e1klad pro zhroucen\u00ed vlastnick\u00e9 a mocensk\u00e9 struktury re\u00e1ln\u011b existuj\u00edc\u00edho socialismu a p\u0159echod od socialismu sov\u011btsk\u00e9ho typu k mafi\u00e1nsk\u00e9mu lumpenkapitalismu, jen\u017e \u201ev cel\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se rozkv\u00e9t\u00e1\u201c ve st\u00e1tech b\u00fdval\u00e9 sv\u011btov\u00e9 socialistick\u00e9 soustavy. <br \/>3) Antikatastrofismus, neboli racion\u00e1ln\u00ed pojet\u00ed revolu\u010dn\u00ed syst\u00e9mov\u00e9 zm\u011bny, kter\u00e9 je alternativou v\u016f\u010di nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm radik\u00e1ln\u011b levicov\u011b se tv\u00e1\u0159\u00edc\u00edm ideologick\u00fdm pojmov\u00fdm konstrukc\u00edm, je\u017e nad\u011bji na revolu\u010dn\u00ed p\u0159ekon\u00e1n\u00ed a odstran\u011bn\u00ed syst\u00e9mu glob\u00e1ln\u00edho kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed spojuj\u00ed s apokalyptick\u00fdm vid\u011bn\u00edm perspektiv historick\u00e9ho v\u00fdvoje lidsk\u00e9 spole\u010dnosti a spol\u00e9haj\u00ed na katastrofick\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e spole\u010densk\u00e9ho rozvoje.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Keller \u2013 up\u0159\u00edmn\u00e1 levicovost, ale ned\u016fsledn\u00fd materialismus v pojet\u00ed d\u011bjin<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Pokusme se optikou a prizmatem nast\u00edn\u011bn\u00fdch moment\u016f podm\u00ednk\u00e1m dvac\u00e1t\u00e9ho prvn\u00edho stolet\u00ed odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed revolu\u010dn\u011b demokratick\u00e9 soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00e9 ideologie pohl\u00e9dnout na obecn\u011b teoretick\u00e9 a metodologick\u00e9 p\u0159\u00edstupy, kter\u00e9 lze objevit v n\u011bkter\u00fdch knih\u00e1ch a \u010dl\u00e1nc\u00edch vysoko\u0161kolsk\u00e9ho profesora Jana Kellera, p\u0159i\u010dem\u017e chceme sou\u010dasn\u011b zd\u016fraznit, \u017ee v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nezpochyb\u0148ujeme up\u0159\u00edmnost levicov\u00e9ho (dokonce se d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee radik\u00e1ln\u011b levicov\u00e9ho) politick\u00e9ho sm\u00fd\u0161len\u00ed profesora Kellera, jeho politickou anga\u017eovanost ve prosp\u011bch levicov\u00fdch politick\u00fdch stran i alternativn\u00edch, levicov\u011b hodnotov\u011b orientovan\u00fdch ob\u010dansk\u00fdch hnut\u00ed, soci\u00e1ln\u011b politickou aktivitu, kter\u00e1 je nesm\u00edrn\u011b z\u00e1slu\u017en\u00e1 a m\u00e1 n\u00e1\u0161 nel\u00ed\u010den\u00fd obdiv.<br \/>Ve sv\u00e9 zat\u00edm posledn\u00ed knize \u201eT\u0159i soci\u00e1ln\u00ed sv\u011bty\u201c se profesor Jan Keller zmi\u0148uje mimo jin\u00e9 o lidech, kte\u0159\u00ed v soci\u00e1ln\u00ed struktu\u0159e nyn\u011bj\u0161\u00ed kapitalistick\u00e9 postindustri\u00e1ln\u00ed spole\u010dnosti n\u00e1le\u017e\u00ed k soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 skupin\u011b vylou\u010den\u00fdch neboli dlouhodob\u011b \u010di trvale nezam\u011bstnan\u00fdch. 1 Profesor Keller p\u00ed\u0161e, \u017ee mechanismus soci\u00e1ln\u00edho vylou\u010den\u00ed vypl\u00fdv\u00e1 p\u0159\u00edmo z logiky fungov\u00e1n\u00ed postindustri\u00e1ln\u00ed spole\u010dnosti: \u201enezam\u011bstnanost pr\u00e1v\u011b tak jako p\u0159echod na neplnohodnotn\u00e9 pracovn\u00ed smlouvy p\u0159itom vypl\u00fdvaj\u00ed p\u0159\u00edmo z povahy tr\u017en\u00edho syst\u00e9mu. Ten od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku \u010din\u00ed z \u010d\u00e1sti populace \u201ep\u0159ebyte\u010dn\u00e9 lidi\u201c, tedy lidi, jejich\u017e pracovn\u00ed s\u00edlu nen\u00ed nikdo ochoten si v dan\u00e9 f\u00e1zi cyklick\u00e9ho procesu reprodukce kapit\u00e1lu koupit.\u201c2 Spolu s touto \u010d\u00e1st\u00ed obyvatelstva \u201epostmodern\u00edho\u201c kapitalismu, kterou u\u017e kapit\u00e1l ani nem\u00e1 pot\u0159ebu a z\u00e1jem vyko\u0159is\u0165ovat, s lidmi, kter\u00e9 ji\u017e definitivn\u011b odepsal trh pr\u00e1ce a nefunguj\u00ed ani jako rezervn\u00ed pracovn\u00ed arm\u00e1da a vytv\u00e1\u0159ej\u00ed tak pro syst\u00e9m kapitalistick\u00e9ho vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed \u201epodt\u0159\u00eddu\u201c trvale p\u0159ebyte\u010dn\u00fdch3 n\u00e1le\u017e\u00ed k deklasovan\u00fdm soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdm skupin\u00e1m soci\u00e1ln\u00ed organizace soudob\u00e9ho kapitalismu i p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci tak zvan\u00e9ho \u201eprekari\u00e1tu\u201c, to znamen\u00e1 lid\u00e9, kte\u0159\u00ed vykon\u00e1vaj\u00ed nekvalifikovanou, pod\u0159adnou a \u0161patn\u011b placenou pr\u00e1ci, \u010dasto na zkr\u00e1cen\u00fd, neplnohodnotn\u00fd pracovn\u00ed \u00favazek a bez pracovn\u00ed smlouvy, za mzdu, je\u017e je tak n\u00edzk\u00e1, \u017ee v okam\u017eiku, kdy o pr\u00e1ci p\u0159ijdou, jim nelze z jejich n\u00edzk\u00e9ho v\u00fdd\u011blku ani vym\u011b\u0159it podporu v nezam\u011bstnanosti, tak\u017ee odch\u00e1zej\u00ed zpravidla ihned na soci\u00e1ln\u00ed d\u00e1vky. 4 Je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee tyto deklasovan\u00e9 soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00e9 segmenty d\u011blnick\u00e9 t\u0159\u00eddy, kter\u00e9 \u017eivo\u0159\u00ed na okraji trhu pr\u00e1ce, nemaj\u00ed t\u0159\u00eddn\u00ed v\u011bdom\u00ed a nejsou schopny a\u017e na epizodick\u00e9 v\u00fdjimky \u017e\u00e1dn\u00e9 spole\u010dn\u00e9 akce5 , \u017ee \u201eneplnohodnotn\u00e9 formy pr\u00e1ce, kter\u00e9 jsou pro d\u011bln\u00edky st\u00e1le typi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed, je nevedou k tomu, aby se solidarizovali s t\u011bmi, kdo byli ji\u017e z trhu pr\u00e1ce v\u00edcem\u00e9n\u011b zcela vylou\u010deni. Naopak. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed si zat\u00edm je\u0161t\u011b dr\u017e\u00ed jakkoliv nejistou pr\u00e1ci, maj\u00ed pocit, \u017ee jak ti nad nimi, tak tak\u00e9 ti pod nimi \u017eij\u00ed na jejich \u00fakor. S velk\u00fdm despektem pohl\u00ed\u017eej\u00ed na ty, s nimi\u017e trh u\u017e nepo\u010d\u00edt\u00e1. Domn\u00edvaj\u00ed se, \u017ee tito lid\u00e9 \u017eij\u00ed na jejich \u00fa\u010det a pova\u017euj\u00ed je za parazity. Takto se d\u00edvaj\u00ed na nezam\u011bstnan\u00e9, na p\u0159ist\u011bhovalce, na v\u0161echny, kdo pob\u00edraj\u00ed soci\u00e1ln\u00ed d\u00e1vky, na mlad\u00e9 lidi bez pr\u00e1ce, kte\u0159\u00ed na p\u0159edm\u011bst\u00ed velkom\u011bst \u010das od \u010dasu vyvol\u00e1vaj\u00ed nepokoje: p\u0159edstavuj\u00ed hrozbu, jsou to fl\u00e1ka\u010di a n\u00e1siln\u00edci, p\u0159esto se o n\u011b staraj\u00ed l\u00e9pe ne\u017e o n\u00e1s, maj\u00ed pen\u00edze, i kdy\u017e nepracuj\u00ed, neplat\u00ed dan\u011b a soudy jsou na n\u011b kr\u00e1tk\u00e9.\u201c6 <br \/>Na monografii profesora Kellera je velmi sympatick\u00e9, \u017ee od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku podrobuje \u2013 p\u0159itom zcela opr\u00e1vn\u011bn\u011b \u2013 zdrcuj\u00edc\u00ed kritice teorie, kter\u00e9 p\u0159edstavuj\u00ed hlavn\u00ed proud z\u00e1padn\u00edho, pota\u017emo sv\u011btov\u00e9ho teoretick\u00e9ho sociologick\u00e9ho my\u0161len\u00ed, a tak se ji\u017e v \u00favodu knihy do\u010d\u00edt\u00e1me: \u201eOd posledn\u00ed \u010dtvrtiny 20. stolet\u00ed p\u0159ech\u00e1zej\u00ed ekonomicky vysp\u011bl\u00e9 zem\u011b ze stadia pr\u016fmyslov\u00e9ho do f\u00e1ze postindustri\u00e1ln\u00ed. V t\u00e9\u017ee dob\u011b doch\u00e1z\u00ed v t\u011bchto zem\u00edch k v\u00fdrazn\u00e9mu r\u016fstu soci\u00e1ln\u00edch nerovnost\u00ed a ke vzestupu chudoby a b\u00eddy. Sociologie se v\u0161ak pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to kritick\u00e9 dob\u011b zbavuje kategori\u00ed, kter\u00e9 by j\u00ed umo\u017enily soci\u00e1ln\u00ed nerovnost a p\u0159\u00ed\u010diny n\u00e1r\u016fstu b\u00eddy analyzovat. Konstatuje nejen z\u00e1nik t\u0159\u00edd, ale dokonce i rozpad soci\u00e1ln\u00edch vrstev. Hovo\u0159\u00ed o pokra\u010duj\u00edc\u00ed individualizaci spole\u010dnosti, \u010di o p\u0159\u00edchodu bl\u00ed\u017ee nedefinovan\u00e9 spole\u010dnosti postmodern\u00ed. V\u011bt\u0161\u00ed pozornost ne\u017e zkoum\u00e1n\u00ed soci\u00e1ln\u00edch nerovnost\u00ed v\u011bnuj\u00ed mnoz\u00ed dne\u0161n\u00ed sociologov\u00e9 probl\u00e9m\u016fm identity a d\u016fv\u011bry. Nam\u00edsto o n\u00e1r\u016fstu b\u00eddy a chudoby hovo\u0159\u00ed jejich kolegov\u00e9 o nov\u00fdch soci\u00e1ln\u00edch rizic\u00edch. M\u00edsto toho, aby byl analyzov\u00e1n mechanismus reprodukce majetku a moci, je pozornost odv\u00e1d\u011bna ke studiu horizont\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00ed, v nich\u017e pr\u00fd ka\u017ed\u00fd podle sv\u00e9 vlastn\u00ed volby reprodukuje sv\u016fj soci\u00e1ln\u00ed, kulturn\u00ed a symbolick\u00fd kapit\u00e1l. V d\u016fsledku toho v\u0161eho nejen samotn\u00e9 sociologii, ale tak\u00e9 dal\u0161\u00edm spole\u010densk\u00fdm discipl\u00edn\u00e1m snadno unik\u00e1, \u017ee jsme dost mo\u017en\u00e1 sv\u011bdky mnohem v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edho a z\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00edho zlomu v d\u011bjin\u00e1ch modern\u00ed spole\u010dnosti, ne\u017e o jak\u00e9m hovo\u0159\u00ed ti, kdo zv\u011bstuj\u00ed p\u0159\u00edchod postindustri\u00e1ln\u00ed \u00e9ry. Opou\u0161t\u00edme spole\u010dnost spojit\u011b odstup\u0148ovan\u00e9 nerovnosti a zapad\u00e1me st\u00e1le hloub\u011bji do naprost\u00e9 majetkov\u00e9, mocensk\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed nesoum\u011b\u0159itelnosti.\u201c7 Ji\u017e na za\u010d\u00e1tku knihy tak profesor Keller vlastn\u011b manifestuje svoje, v\u016f\u010di kapitalismu soci\u00e1ln\u011b kritick\u00e9, levicov\u00e9 politick\u00e9 sm\u00fd\u0161len\u00ed, sv\u00e9 sympatie k politick\u00fdm stran\u00e1m a hnut\u00edm v levicov\u00e9 \u010d\u00e1sti politick\u00e9ho spektra, zd\u016fvod\u0148uje svou levicovou politickou anga\u017eovanost a, jak jsme se ji\u017e v \u00favodu zm\u00ednili, kon\u00e1 t\u00edm pro politickou levici nesm\u00edrn\u011b z\u00e1slu\u017enou pr\u00e1ci, a to v\u010detn\u011b levice radik\u00e1ln\u00ed, revolu\u010dn\u011b demokratick\u00e9.<br \/>Postmodern\u00ed sociologick\u00e9 teorie operuj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm s tez\u00ed o individualizaci spole\u010dnosti, kterou pou\u017e\u00edvaj\u00ed, aby v dob\u011b prudk\u00e9ho n\u00e1r\u016fstu soci\u00e1ln\u00edch nerovnost\u00ed odm\u00edtaly analyzovat spole\u010densk\u00fd v\u00fdvoj nejen v pojmech n\u011bkter\u00e9 z koncepc\u00ed spole\u010densk\u00fdch t\u0159\u00edd, ale dokonce i v r\u00e1mci stratifika\u010dn\u00edch teori\u00ed. V jejich pod\u00e1n\u00ed individualizace spole\u010dnosti znamen\u00e1, \u017ee doch\u00e1z\u00ed k v\u00fdrazn\u00e9mu poklesu soci\u00e1ln\u00ed determinovanosti \u017eivota jednotlivc\u016f, nebo\u0165 pr\u00fd vstupujeme do doby, kdy je nutn\u00e9 obracet se p\u0159i anal\u00fdze spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota mnohem v\u00edce na studium individu\u00e1ln\u00edch osud\u016f ne\u017e na sociologii v klasick\u00e9m smyslu slova, kdy se d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed soci\u00e1ln\u00ed kategorie rozpadaj\u00ed, tak\u017ee p\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed soci\u00e1ln\u00ed struktury by nam\u00edsto statistik m\u011bly nastoupit rad\u011bji \u017eivotopisy: o tom, zda bude n\u011bkdo dlouhodob\u011b nezam\u011bstnan\u00fd, rozhoduje dnes mnohem v\u00edce individu\u00e1ln\u00ed vztah k pr\u00e1ci ne\u017e soci\u00e1ln\u00ed a profesn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost; o tom, kter\u00e1 dom\u00e1cnost skon\u010d\u00ed v pasti zadlu\u017eenosti, rozhoduje trajektorie dosavadn\u00edho \u017eivota; soci\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost p\u0159est\u00e1v\u00e1 ur\u010dovat, jak\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed si kdo po\u0159\u00edd\u00ed, kterou politickou stranu bude volit; v\u00fdznam materi\u00e1ln\u00edho zabezpe\u010den\u00ed a bezpe\u010d\u00ed ustupuje do pozad\u00ed a pro novou generaci jsou mnohem atraktivn\u011bj\u0161\u00ed postmateri\u00e1ln\u00ed hodnoty, jako je atraktivn\u00ed kvalita \u017eivota a maxim\u00e1ln\u00ed mo\u017enost seberealizace. Mnoho skv\u011bl\u00fdch duch\u016f, kte\u0159\u00ed jsou autory t\u011bchto hlubokomysln\u00fdch koncepc\u00ed, n\u00e1s p\u0159esv\u011bd\u010duje, \u017ee jsme se p\u0159esunuli do soci\u00e1ln\u00ed reality, v n\u00ed\u017e na\u0161e vlastn\u00ed volba p\u0159eva\u017euje nad determinovanost\u00ed, na\u0161e vlastn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed nad nutnostmi, na\u0161e osobn\u00ed inklinace nad vn\u011bj\u0161\u00edmi tlaky. V postmodern\u00ed dob\u011b m\u00e1me pr\u00fd co do \u010din\u011bn\u00ed s lidmi, kte\u0159\u00ed se odpoutali od nudn\u00e9ho vyd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed pen\u011bz a v\u011bnuj\u00ed se mnohem z\u00e1bavn\u011bj\u0161\u00edmu utr\u00e1cen\u00ed; spole\u010dnost se osvobodila od tlak\u016f ekonomiky a jej\u00ed \u010dlenov\u00e9 se realizuj\u00ed nez\u00e1vazn\u011b a zcela nenucen\u011b, sleduj\u00edce p\u0159itom pouze sv\u00e9 individu\u00e1ln\u00ed preference, vkus a estetick\u00e9 hodnoty. Ve stejn\u00e9 dob\u011b, kdy jsme sv\u011bdky nar\u016fstaj\u00edc\u00ed determinace ekonomick\u00e9ho imperativu ve v\u0161ech oblastech \u017eivota spole\u010dnosti, kdy enormn\u00ed zadlu\u017een\u00ed p\u0159edstavuje hrozbu pro fungov\u00e1n\u00ed cel\u00fdch st\u00e1t\u016f, ve stejn\u00e9 dob\u011b jsme p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1ni, \u017ee na m\u00edsto ekonomick\u00fdch tlak\u016f a nutnost\u00ed nastupuje nez\u00e1vazn\u00e1 volba \u017eivotn\u00edch styl\u016f, ovliv\u0148ovan\u00e1 pouze osobn\u00edm vkusem a krajn\u011b prom\u011bnliv\u00fdmi hodnotami svobodn\u00fdch, ni\u010d\u00edm nepodm\u00edn\u011bn\u00fdch individu\u00ed. Je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee \u00favahy o postmodern\u011b, v n\u00ed\u017e je ka\u017ed\u00fd osvobozen od ekonomick\u00fdch a soci\u00e1ln\u00edch tlak\u016f, kter\u00e9 formovaly d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy a vrstvy, jsou pron\u00e1\u0161eny pr\u00e1v\u011b v dob\u011b, kdy je s\u00edl\u00edc\u00edmu tlaku ekonomiky pod\u0159\u00edzeno vedle politiky, vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a v\u011bdy tak\u00e9 fungov\u00e1n\u00ed m\u00e9di\u00ed, provozov\u00e1n\u00ed sportu, cel\u00fd chod turistick\u00e9ho a z\u00e1bavn\u00edho pr\u016fmyslu i mo\u017enosti ochrany p\u0159\u00edrody a krajiny \u010dinnost ob\u010dansk\u00fdch organizac\u00ed a sdru\u017een\u00ed v\u0161eho druhu. 8 Je tak\u00e9 logick\u00e9, \u017ee diskurs postmoderny nad\u0161en\u011b oslavuje nezam\u011bstnanost a bezdomovectv\u00ed, nezam\u011bstnan\u00e9 a bezdomovce coby \u017e\u00e1dnou soci\u00e1ln\u00ed determinac\u00ed nespoutan\u00e9 individuality, kter\u00e9 si zcela svobodn\u011b vybraly \u017eivotn\u00ed styl, jen\u017e vyhovuje jejich estetick\u00e9mu c\u00edt\u011bn\u00ed. 9 <br \/>S teoretick\u00fdm postul\u00e1tem individualizace spole\u010dnosti pak d\u00e1le pracuj\u00ed postmodernistick\u00e9 teorie soci\u00e1ln\u00edho rizika a soci\u00e1ln\u00edho vylou\u010den\u00ed, je\u017e ve\u0161kerou vinu za n\u011b p\u0159ipisuj\u00ed samotn\u00fdm ob\u011btem, p\u0159enosem viny na ty, kdo jsou soci\u00e1ln\u00edmi riziky posti\u017eeni, je umo\u017en\u011bna stigmatizace a kriminalizace ob\u011bti. Obvi\u0148ov\u00e1n\u00ed ob\u011bt\u00ed fungov\u00e1n\u00ed kapitalistick\u00e9ho trhu pr\u00e1ce slou\u017e\u00ed zp\u011btn\u011b jako tlak na to, aby se tito lid\u00e9 uch\u00e1zeli o pr\u00e1ci odpojenou od soci\u00e1ln\u00edch pr\u00e1v a od ochrann\u00fdch ustanoven\u00ed z\u00e1kon\u00edku pr\u00e1ce. 10 Velmi p\u016fsobiv\u00e9 je plastick\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed autora publikace, je\u017e zkoum\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed strukturaci kapitalistick\u00e9 postindustri\u00e1ln\u00ed spole\u010dnosti, ideologick\u00e9 doktr\u00edny americk\u00fdch ultrakonzervativn\u00edch politick\u00fdch kruh\u016f v osmdes\u00e1t\u00fdch letech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, kter\u00e1 hl\u00e1sala, \u017ee vrstvu na dn\u011b spole\u010dnosti vytv\u00e1\u0159ej\u00ed v podstat\u011b programy soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu, je\u017e pr\u00fd u velk\u00fdch skupin lid\u00ed rozvracej\u00ed v\u016fli pracovat a schopnost udr\u017eovat stabiln\u00ed rodinu, vedou k tomu, \u017ee mnoho lid\u00ed (v Americe \u0161lo v on\u00e9 dob\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm o \u010dernochy, v \u010cesk\u00e9 republice se to t\u00fdk\u00e1 hlavn\u011b cik\u00e1n\u016f) d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost nezam\u011bstnanosti p\u0159ed prac\u00ed a rozbit\u00e9 rodin\u011b p\u0159ed rodinou kompletn\u00ed, \u010d\u00edm\u017e se nap\u0159\u00edklad zv\u011bt\u0161uje rozsah kriminality mladistv\u00fdch. Politick\u00fd program americk\u00e9 nov\u00e9 pravice, jen\u017e vych\u00e1zel z t\u00e9to postmodern\u00ed ideologick\u00e9 koncepce a posl\u00e9ze vedl k omezov\u00e1n\u00ed \u010dinnosti bur\u017eoazn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu, byl a\u017e pr\u016fzra\u010dn\u011b jednoduch\u00fd: zru\u0161it v\u0161echny celost\u00e1tn\u00ed programy soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de a soci\u00e1ln\u00ed podpory pro osoby v produktivn\u00edm v\u011bku, aby pro lidi v produktivn\u00edm v\u011bku nezbylo \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 v\u00fdchodisko ne\u017e trh pr\u00e1ce a zam\u011bstn\u00e1n\u00ed za n\u00edzk\u00e9 mzdy, kter\u00e9 je podrob\u00ed n\u00e1le\u017eit\u00e9 pracovn\u00ed k\u00e1zni. 11 <br \/>O \u201emodernizaci\u201c soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu usiluje tak\u00e9 sociologick\u00e1 teorie uzav\u00edr\u00e1n\u00ed, je\u017e se sna\u017e\u00ed touto kategori\u00ed uchopit a vysv\u011btlit soci\u00e1ln\u00ed procesy, v jejich\u017e pr\u016fb\u011bhu se jednotliv\u00ed akt\u00e9\u0159i sna\u017e\u00ed monopolizovat zdroje, privilegia, moc \u010di presti\u017e a vylou\u010dit z p\u0159\u00edstupu k \u017e\u00e1dan\u00fdm statk\u016fm ostatn\u00ed. Pojmov\u00e1 struktura teorie uzav\u00edr\u00e1n\u00ed je velice jednoduch\u00e1, pracuje se dv\u011bma z\u00e1kladn\u00edmi pojmy, jimi\u017e jsou soci\u00e1ln\u00ed vylu\u010dov\u00e1n\u00ed (exkluze) a soci\u00e1ln\u00ed uzurpace: vylu\u010dov\u00e1n\u00ed znamen\u00e1, \u017ee jist\u00e9 skupiny ve spole\u010dnosti si dok\u00e1\u017e\u00ed vytvo\u0159it monopol na zdroje ur\u010dit\u00e9ho druhu a vylou\u010dit z p\u0159\u00edstupu k nim jin\u00e9 skupiny, kter\u00e9 pokl\u00e1daj\u00ed za m\u00e9n\u011b hodnotn\u00e9 a \u00factyhodn\u00e9; skupiny vylou\u010den\u00e9 z p\u0159\u00edstupu ke zdroj\u016fm maj\u00ed dispozici dv\u011b mo\u017en\u00e9 strategie \u2013 mohou s\u00e1hnout ke strategii uzurpace, \u010dili sna\u017eit se op\u011bt z\u00edskat n\u00e1rok na to, co jim bylo od\u0148ato, a t\u00edm zmen\u0161it v\u00fdhody privilegovan\u00e9 skupiny, co\u017e m\u016f\u017ee zahrnovat \u0161irok\u00e9 spektrum snah od vcelku okrajov\u00e9ho p\u0159erozd\u011blov\u00e1n\u00ed zdroj\u016f a\u017e po vyvlastn\u011bn\u00ed a zbaven\u00ed moci dominantn\u00ed t\u0159\u00eddy, nebo mohou coby ob\u011bti uzav\u00edr\u00e1n\u00ed samy pou\u017e\u00edt strategii vylu\u010dov\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di skupin\u00e1m je\u0161t\u011b h\u016f\u0159e disponovan\u00fdm. 12 <br \/>Z hlediska teorie uzav\u00edr\u00e1n\u00ed lze pak pr\u00e1v\u011b vysv\u011btlit povahu bur\u017eoazn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu a zejm\u00e9na pak charakter reforem, je\u017e ho maj\u00ed \u201emodernizovat\u201c. Soci\u00e1ln\u00ed st\u00e1t lze pochopit jako v\u00fdsledek minul\u00fdch snah vylou\u010den\u00fdch vrstev z\u00edskat prost\u0159ednictv\u00edm strategie uzurpace alespo\u0148 \u010d\u00e1st zdroj\u016f, kter\u00e9 by jinak m\u011bla pod kontrolou pouze vlastnick\u00e1 a mocensk\u00e1 elita. Soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu dok\u00e1\u017ee ale sou\u010dasn\u011b vyu\u017e\u00edvat t\u00e9\u017e elita, je\u017e vyu\u017e\u00edv\u00e1 toho, \u017ee soci\u00e1ln\u00ed n\u00e1klady vylou\u010den\u00ed ni\u017e\u0161\u00edch vrstev jsou p\u0159eneseny na st\u00e1t, tak\u017ee je nenesou bezprost\u0159edn\u011b ti, kdo z tohoto vylu\u010dov\u00e1n\u00ed t\u011b\u017e\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed prosp\u011bch; p\u0159enos financov\u00e1n\u00ed soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na st\u0159edn\u00ed vrstvy vede k tomu, \u017ee pr\u00e1v\u011b tyto vrstvy financuj\u00ed dopady strategie, z n\u00ed\u017e profituje na prvn\u00edm m\u00edst\u011b elita. Kl\u00ed\u010dov\u00fdm bodem reforem soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu v z\u00e1jmu elity je omezen\u00ed p\u0159\u00edstupu k bezplatn\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 p\u00e9\u010di, soci\u00e1ln\u00edm d\u00e1vk\u00e1m, \u010di ke st\u00e1tem garantovan\u00e9mu starobn\u00edmu d\u016fchodu pro r\u016fzn\u00e9 slo\u017eky spole\u010dnosti. Proto\u017ee ov\u0161em soci\u00e1ln\u00ed st\u00e1t nese n\u00e1klady spjat\u00e9 s vylou\u010den\u00edm a proto\u017ee ti, kdo cht\u011bj\u00ed omezovat p\u0159erozd\u011blovac\u00ed funkce st\u00e1tu, necht\u011bj\u00ed tyto n\u00e1klady sami n\u00e9st, zb\u00fdv\u00e1 kriminalizace pot\u0159ebn\u00fdch jako jedin\u00e1 strategie, jak tyto n\u00e1klady sn\u00ed\u017eit, co\u017e je mo\u017en\u00e9 za situace, kdy se dominantn\u00edm soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdm skupin\u00e1m da\u0159\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u011b rozb\u00edjet uzurpa\u010dn\u00ed \u010dili obrannou strategii vylou\u010den\u00fdch. Pr\u00e1v\u011b v takov\u00e9 situaci se oby\u010dejn\u00e1 nerovnost m\u011bn\u00ed v radik\u00e1ln\u00ed nesoum\u011b\u0159itelnost. V t\u00e9to situaci pak elita rezervuje pro servisn\u00ed t\u0159\u00eddu a pro v\u0161echny vrstvy z\u00e1visle participuj\u00edc\u00edch troj\u00ed z\u00e1kladn\u00ed pr\u00e1vo: <br \/>a) P\u0159edev\u0161\u00edm mohou vyv\u00edjet jakoukoliv iniciativu, pokud je ov\u0161em v souladu s c\u00edli a prioritami elity. <br \/>b) D\u00e1le maj\u00ed svrchovan\u00e9 pr\u00e1vo pracovat pro syst\u00e9m dokonce i v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee jim osobn\u011b to bude p\u0159in\u00e1\u0161et st\u00e1le m\u00e9n\u011b. <br \/>c) A kone\u010dn\u011b mohou podle sv\u00e9 vlastn\u00ed v\u016fle pou\u017e\u00edvat strategii vylu\u010dov\u00e1n\u00ed jednak mezi sebou, jednak vzhledem k t\u011bm, kdo stoj\u00ed pod nimi, aby tak z\u00edskali alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 v\u00fdhody. 13<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Hle kde je ideov\u00fd pramen p\u0159edvolebn\u00ed ideologick\u00e9 a propagandistick\u00e9 argumentace pravost\u0159edov\u00fdch politick\u00fdch stran, je\u017e zv\u00edt\u011bzily v \u010desk\u00fdch parlamentn\u00edch volb\u00e1ch roku 2010. Profesor Keller m\u00e1 naprostou pravdu, kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee tyto a pojmov\u00e9 struktury dal\u0161\u00edch, ve sv\u011bt\u011b globalizovan\u00e9ho kapitalismu vl\u00e1dnouc\u00edch sociologick\u00fdch teori\u00ed (nap\u0159\u00edklad teorie soci\u00e1ln\u00edho a kulturn\u00edho kapit\u00e1lu atd.) slou\u017e\u00ed pouze k zast\u00edr\u00e1n\u00ed re\u00e1ln\u00fdch pom\u011br\u016f, nebo\u0165 pom\u00e1haj\u00ed vynal\u00e9zav\u00fdm zp\u016fsobem zaml\u017eovat rychle se prohlubuj\u00edc\u00ed soci\u00e1ln\u00ed nesoum\u011b\u0159itelnost. 14 \u0158e\u010deno marxistick\u00fdm pojmoslov\u00edm: jedn\u00e1 se o teoretick\u00e9 formy reak\u010dn\u00ed bur\u017eoazn\u00ed ideologie, o formy bur\u017eoazn\u00edho fale\u0161n\u00e9ho, p\u0159evr\u00e1cen\u00e9ho a feti\u0161istick\u00e9ho t\u0159\u00eddn\u00edho v\u011bdom\u00ed a sebev\u011bdom\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ve studii o t\u0159ech vz\u00e1jemn\u011b nesoum\u011b\u0159iteln\u00fdch soci\u00e1ln\u00edch sv\u011btech postindustri\u00e1ln\u00edho kapitalismu mne nejv\u00edce pobavily pas\u00e1\u017ee, v n\u00ed\u017e autor hovo\u0159\u00ed o tom, \u017ee \u201ev\u00fdklad spole\u010dnosti vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z konceptu t\u0159\u00edd byl \u2026 zpochybn\u011bn a ze sociologie prakticky vymizel ve stejn\u00e9 dob\u011b, kdy v ekonomicky vysp\u011bl\u00fdch zem\u00edch za\u010dala prudce nar\u016fstat m\u00edra nerovnosti a roz\u0161i\u0159ovat se ostr\u016fvky b\u00eddy a chudoby.\u201c15 V historick\u00e9m v\u00fdvoji bur\u017eoazn\u00edch sociologick\u00fdch teori\u00ed byl koncept soci\u00e1ln\u00edch t\u0159\u00edd tak dlouho up\u0159es\u0148ov\u00e1n a zdokonalov\u00e1n, a\u017e se stal dokonale nepou\u017eiteln\u00fdm pro vysti\u017een\u00ed princip\u016f reprodukce moci a bohatstv\u00ed v soudob\u00e9 spole\u010dnosti. P\u016fvodn\u011b pojedn\u00e1vala teorie t\u0159\u00edd o re\u00e1ln\u00fdch skupin\u00e1ch ur\u010den\u00fdch prim\u00e1rn\u011b postaven\u00edm v procesu v\u00fdroby a sm\u011bny, po v\u00edce ne\u017e sto letech v\u00e1\u0161niv\u00fdch diskus\u00ed v\u0161ak teorie t\u0159\u00edd prohla\u0161uje, \u017ee o zformov\u00e1n\u00ed t\u0159\u00edd nerozhoduje zdaleka jen ekonomick\u00e9 zakotven\u00ed jej\u00edch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f, \u2013 jak by tak\u00e9 mohlo, k takov\u00fdm p\u0159\u00edzemnostem se p\u0159ece \u017e\u00e1dn\u00fd sv\u00e9 cti dbal\u00fd postmodern\u00ed sociolog nesn\u00ed\u017e\u00ed! \u2013 spole\u010denskou t\u0159\u00eddu formuje genderov\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161nost, n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed, etnick\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161nost a politick\u00e1 orientace atd., preferovan\u00e9 vzorce spot\u0159eby jsou pro v\u011bdom\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f t\u0159\u00eddy mnohem v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e m\u00edsto v ur\u010dit\u00e9 soustav\u011b hmotn\u00e9 v\u00fdroby; a tak mohou existovat dv\u011b nebo t\u0159i t\u0159\u00eddy, ale tak\u00e9 t\u0159eba sedm \u010di dvan\u00e1ct nebo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det t\u0159\u00edd, kter\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b nevytv\u00e1\u0159\u00ed v\u00fdrobn\u00ed a vlastnick\u00e9 vztahy, n\u00fdbr\u017e jsou hlavn\u011b d\u016fsledkem pracovn\u00edch podm\u00ednek, mocensk\u00fdch vztah\u016f, \u00farovn\u011b vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, dovednost\u00ed a finan\u010dn\u00edch p\u0159\u00edjm\u016f, vlastn\u011b mohou b\u00fdt zalo\u017eeny na jak\u00e9koliv r\u016fznosti kulturn\u00ed, soci\u00e1ln\u00ed, symbolick\u00e9 \u010di biologick\u00e9, na \u010demkoliv, co \u010dlov\u011bka napadne. Existence spole\u010densk\u00fdch t\u0159\u00edd se pochopiteln\u011b neprojevuje \u017e\u00e1dn\u00fdm soci\u00e1ln\u00edm jedn\u00e1n\u00edm, \u017e\u00e1dn\u00fdm soci\u00e1ln\u00edm konfliktem, vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00edm, \u2013 fuj, takov\u00e9 o\u0161kliv\u00e9 slovo p\u0159ece hlavn\u00ed proud z\u00e1padn\u00edho teoretick\u00e9ho sociologick\u00e9ho my\u0161len\u00ed nevezme v\u016fbec do \u00fast! \u2013 m\u016f\u017eeme se o n\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dit pohledem na nejasn\u00e9, plynul\u00e9 hranice mezi nimi, na sl\u00e1bnouc\u00ed v\u00e1hu d\u011bdi\u010dnosti p\u0159i p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed t\u0159\u00eddn\u00edch pozic a na rostouc\u00ed v\u00fdznam profesn\u00ed kari\u00e9ry a soci\u00e1ln\u00ed mobility. Je samoz\u0159ejm\u00e9, \u017ee t\u0159\u00eddy nejsou v sou\u010dasnosti pro lidi nijak v\u00fdznamn\u00e9 a rozhodn\u011b od nich neodvozuj\u00ed svou soci\u00e1ln\u00ed identitu, krom\u011b toho se tak\u00e9 rozpadly politick\u00e9 strany zalo\u017een\u00e9 na p\u0159\u00edslu\u0161nosti ke t\u0159\u00edd\u00e1m, stejn\u011b jako hlavn\u00ed z\u00e1jmov\u00e9 skupiny d\u011bln\u00edk\u016f a zam\u011bstnavatel\u016f, zanikly prost\u011b spolu s t\u0159\u00eddn\u00edmi spory a t\u0159\u00eddn\u00edm bojem. Ov\u0161em spole\u010densk\u00e9 t\u0159\u00eddy pr\u00fd nepochybn\u011b existuj\u00ed a bur\u017eoazn\u00ed teoretick\u00e9 sociologick\u00e9 my\u0161len\u00ed je odhodl\u00e1no analyzovat jejich fungov\u00e1n\u00ed. A t\u0159eba uznat, \u017ee ji\u017e dosp\u011blo k nepochybn\u00fdm v\u011bdeck\u00fdm objev\u016fm: podobu soci\u00e1ln\u00ed struktury postindustri\u00e1ln\u00edho kapitalismu vytv\u00e1\u0159ej\u00ed postmodern\u00ed procesy, tak\u017ee vertik\u00e1ln\u00ed stratifikaci nahradila pestr\u00e1 mozaika subkultur vkusu, nov\u00fdch asociac\u00ed, ob\u010dansk\u00fdch iniciativ, etnick\u00fdch a n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch skupin, genera\u010dn\u00edch kohort, komunitn\u00edch a dal\u0161\u00edch soci\u00e1ln\u00edch hnut\u00ed, gang\u016f, koloni\u00ed alternativn\u00edho \u017eivotn\u00edho stylu a alternativn\u00edch v\u00fdrobc\u016f, rasov\u00fdch bratrstev a genderov\u00fdch sesterstev, odp\u00edra\u010d\u016f placen\u00ed dan\u00ed, fundamentalist\u016f, internetov\u00fdch diskusn\u00edch skupin, n\u00e1kupn\u00edch dru\u017estev, profesn\u00edch asociac\u00ed atd. 16 <br \/>Profesor Keller k tomu v\u00fdsti\u017en\u011b poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee v tomto vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00edm p\u0159ehledu chyb\u00ed snad jen zm\u00ednka o t\u0159\u00edd\u011b svobodn\u00fdch zedn\u00e1\u0159\u016f, arm\u00e1dy sp\u00e1sy \u010di australsk\u00fdch dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f. A pokra\u010duje: \u201eJe z\u0159ejm\u00e9, \u017ee koncept t\u0159\u00eddy m\u00e1 smysl jen v t\u00e9 m\u00ed\u0159e, v jak\u00e9 odkazuje na hlub\u0161\u00ed a neuv\u011bdomovan\u00e9 procesy, je\u017e utv\u00e1\u0159ej\u00ed \u017eivotn\u00ed situaci a osudy konkr\u00e9tn\u00edch lid\u00ed. V p\u0159\u00edpad\u011b \u201et\u0159\u00eddy pro sebe\u201c si jsou lid\u00e9 nav\u00edc schopni uv\u011bdomit d\u016fsledky t\u011bchto proces\u016f, co\u017e je p\u0159edpokladem pro to, aby je mohli ve sv\u00e9m z\u00e1jmu m\u011bnit. T\u0159\u00eddn\u00ed anal\u00fdzu nelze proto jednodu\u0161e odm\u00edtnout s poukazem na to, \u017ee si lid\u00e9 svoji p\u0159\u00edslu\u0161nost neuv\u011bdomuj\u00ed a t\u0159eba vol\u00ed jin\u00e9 politick\u00e9 strany ne\u017e ty, kter\u00e9 h\u00e1j\u00ed jejich z\u00e1jmy, \u010di to alespo\u0148 tvrd\u00ed. Muselo by se nav\u00edc je\u0161t\u011b prok\u00e1zat, \u017ee ony objektivn\u00ed procesy v oblasti v\u00fdroby, o nich\u017e klasick\u00e1 t\u0159\u00eddn\u00ed teorie hovo\u0159\u00ed, \u017eivoty \u010dlen\u016f spole\u010dnosti nijak v\u00fdrazn\u011b neovliv\u0148uj\u00ed. A pak by samoz\u0159ejm\u011b bylo nutn\u00e9 tak\u00e9 objasnit, co tedy re\u00e1ln\u011b jejich \u017eivoty ovliv\u0148uje. \u2026 Stratifika\u010dn\u00ed anal\u00fdzy, kter\u00e9 se sna\u017e\u00ed t\u0159\u00eddn\u00ed p\u0159\u00edstup nahradit, bohu\u017eel nedosahuj\u00ed t\u00e9to hloubky. Omezuj\u00ed se na popis vn\u011bj\u0161\u00edch rys\u016f, skupinov\u00e9 odli\u0161nosti a pohybuj\u00ed se na stejn\u00e9 \u00farovni jako v\u011bdom\u00ed t\u011bch, jejich soci\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nost zkoumaj\u00ed.\u201c17 <br \/>Pojedn\u00e1n\u00ed o soci\u00e1ln\u00ed strukturaci postindustri\u00e1ln\u00edho kapitalismu kritizuje pyramid\u00e1ln\u00ed sch\u00e9ma klasick\u00fdch stratifika\u010dn\u00edch teori\u00ed za to, \u017ee m\u00e1 pom\u011brn\u011b malou v\u00fd\u0161ku, sugeruje jemnou odstup\u0148ovanost a spojitost v p\u0159\u00edjmech, majetku a mocensk\u00e9m postaven\u00ed tam, kde u\u017e d\u00e1vno nen\u00ed, v\u017edy\u0165 od osmdes\u00e1t\u00fdch let za\u010daly prudce stoupat v\u00fdnosy z majetku a kapit\u00e1lu, co\u017e ost\u0159e kontrastuje s daleko m\u00e9n\u011b dynamick\u00fdm v\u00fdvojem mzdov\u00fdch p\u0159\u00edjm\u016f; Profesor Keller je naproti tomu stoupencem modelu soci\u00e1ln\u00ed struktury dne\u0161n\u00ed kapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti, jen\u017e m\u00e1 tvar p\u0159es\u00fdpac\u00edch hodin a ukazuje tak, \u017ee po\u010det bohat\u00fdch roste pozvolna, o to prud\u010deji nar\u016fstaj\u00ed jejich majetky, po\u010dty chud\u00fdch se zvy\u0161uj\u00ed v\u00fdrazn\u011b rychleji a po\u010dty lid\u00ed, kte\u0159\u00ed n\u00e1le\u017e\u00ed ke st\u0159edn\u00edm p\u0159\u00edjmov\u00fdm skupin\u00e1m, se naproti tomu zmen\u0161uj\u00ed, a tud\u00ed\u017e t\u0159i t\u0159\u00eddy \u2013 elita, st\u0159edn\u00ed vrstvy a t\u0159\u00edda deklasovan\u00fdch \u2013 p\u0159edstavuj\u00ed vskutku t\u0159i p\u0159\u00edjmov\u011b, majetkov\u011b a mocensky zcela nesoum\u011b\u0159iteln\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed sv\u011bty, je\u017e se od sebe prudce vzdaluj\u00ed a \u017eij\u00ed v nesoum\u011b\u0159iteln\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch: alegoricky lze \u0159\u00edci, \u017ee lo\u010f deklasovan\u00e9 t\u0159\u00eddy kles\u00e1 rychle a nezadr\u017eiteln\u011b ke dnu, lo\u010f, na n\u00ed\u017e se plav\u00ed st\u0159edn\u00ed vrstvy, nar\u00e1\u017e\u00ed st\u00e1le v\u00edce na m\u011bl\u010diny a \u00fatesy globalizovan\u00e9ho kapitalismu, pouze lo\u010f, na n\u00ed\u017e se plav\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci elity, pluje \u00fasp\u011b\u0161n\u011b d\u00e1l. 18 <br \/>Zde se ov\u0161em ukazuje, \u017ee model p\u0159es\u00fdpac\u00edch hodin je modifikac\u00ed klasick\u00fdch stratifika\u010dn\u00edch teori\u00ed, nebo\u0165 vych\u00e1z\u00ed ze stejn\u00fdch teoretick\u00fdch a metodologick\u00fdch p\u0159\u00edstup\u016f, v nich\u017e maj\u00ed tak zvan\u00e9 statusov\u00e9 charakteristiky, je\u017e spo\u010d\u00edvaj\u00ed ve finan\u010dn\u00edm p\u0159\u00edjmu, v\u00fd\u0161i majetku, mocensk\u00e9m postaven\u00ed v kombinaci s takov\u00fdmi v\u00fdrobn\u011b silov\u00fdmi ur\u010den\u00edmi, k nim\u017e pat\u0159\u00ed dosa\u017een\u00e1 \u00farove\u0148 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, kvalifikace, kvalita bydlen\u00ed a \u017eivotn\u00edho stylu atd., druhotnou a odvozenou povahu k prvotn\u00edm a fundament\u00e1ln\u00edm soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdm charakteristik\u00e1m, kter\u00e9 ur\u010duj\u00ed postaven\u00ed dan\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed vrstvy v t\u0159\u00eddn\u011b soci\u00e1ln\u00ed d\u011blb\u011b pr\u00e1ce kapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti. Tyto slabiny soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00e9ho, metodologick\u00e9ho p\u0159\u00edstupu se projevuj\u00ed v \u0159ad\u011b pas\u00e1\u017e\u00ed knihy profesora Kellera. Je jist\u011b sympatick\u00e9, kdy\u017e autor monografie o t\u0159ech soci\u00e1ln\u00edch, vz\u00e1jemn\u011b nesoum\u011b\u0159iteln\u00fdch sv\u011btech chv\u00e1l\u00ed Karla Marxe (a Maxe Webera), \u017ee jejich my\u0161lenky jsou pro zachycen\u00ed dne\u0161n\u00ed reality ve v\u0161ech jej\u00edch prom\u011bn\u00e1ch dob\u0159e pou\u017eiteln\u00e9, 19 oce\u0148uje, \u017ee marxistick\u00e1 teorie t\u0159\u00edd evokuje nespojitost a diskontinuitu ve v\u00fdvoji soci\u00e1ln\u00ed struktury20, jedn\u00edm dechem ale z\u00e1rove\u0148 dod\u00e1v\u00e1, \u017ee ji v\u0161ak p\u0159i\u0159azuje du\u00e1ln\u00ed podobu21 a pokra\u010duje: \u201eMarx neodhadl, jak ironicky si d\u011bjiny zahraj\u00ed s d\u011bln\u00edky a s n\u00e1mezdn\u00edmi obecn\u011b. Z\u00e1hy pot\u00e9, co se mnoz\u00ed z nich dostali na spot\u0159ebn\u00ed i statkovou \u00farove\u0148 st\u0159edn\u00edch vrstev, p\u0159est\u00e1vaj\u00ed b\u00fdt cel\u00e9 \u010d\u00e1sti st\u0159edn\u00edch vrstev a oni s nimi pro syst\u00e9m obohacov\u00e1n\u00ed vrstev horn\u00edch zapot\u0159eb\u00ed. Marx, kter\u00fd m\u011bl p\u0159ed o\u010dima relativn\u011b kompaktn\u00ed skupiny tov\u00e1rn\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f, neodhadnul, \u017ee \u201et\u0159\u00edda n\u00e1mezdn\u00edch\u201c m\u016f\u017ee p\u0159i p\u0159echodu ke spole\u010dnosti postindustri\u00e1ln\u00ed vypadat zcela weberovsky \u2013 jako izolovan\u00ed jednotlivci bez spole\u010dn\u00e9ho skupinov\u00e9ho v\u011bdom\u00ed, kte\u0159\u00ed si budou navz\u00e1jem ost\u0159e konkurovat v p\u0159\u00edstupu na trh pr\u00e1ce a t\u00edm sr\u00e1\u017eet svoji cenu. Max Weber zase nep\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee bur\u017eoazie (p\u0159inejmen\u0161\u00edm v patrech diskr\u00e9tn\u00ed elity) se bude chovat p\u0159esn\u011b jako t\u0159\u00edda v Marxov\u011b pojet\u00ed \u2013 jako integrovan\u00e1 skupina dob\u0159e si v\u011bdom\u00e1 sv\u00fdch z\u00e1jm\u016f a schopn\u00e1 je energicky a systematicky prosazovat.\u201c22<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">&nbsp;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed <\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>Z \u010dasopisu Marathon 6\/2012<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em> <\/p>\n<p><a target=\"_blank\" href=\"http:\/\/valencik.cz\/marathon\/doc\/Mar1206.pdf\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/valencik.cz\/marathon\/doc\/Mar1206.pdf<\/a><\/p>\n<p> <\/em><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Kritick\u00e9 zamy\u0161len\u00ed nad soci\u00e1ln\u011b filosofick\u00fdmi n\u00e1zory a metodologick\u00fdmi p\u0159\u00edstupy, kter\u00e9 lze vystopovat v knih\u00e1ch a \u010dl\u00e1nc\u00edch profesora Jana Kellera<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1976,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0},"categories":[10],"tags":[237,106,167],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1977"}],"collection":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1977"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1977\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1976"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1977"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1977"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/novysmer.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1977"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}